acta universitatis carolinae, iuridica 1/2015

7/24/2019 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE, Iuridica 1/2015

1/136

ACTAUNIVERSITATISCAROLINAE

IURIDICA 1/2015Vol. LXI


2/136


3/136

IURIDICA1/2015Vol. LXI

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZENAKLADATELSTV KAROLINUM2015


4/136

Vdeck redaktor:doc. JUDr. Vojtch Stejskal, Ph.D.

Vechny lnky tohoto sla jsou recenzovny.

Toto slo vychz v rmci Program rozvoje vdnch oblast na Univerzit Karlov (PRVOUK)

P06 Veejn prvo v kontextu europeizace a globalizace koordintor prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc. a je vstupem innosti

Katedry prva ivotnho prosted Prvnick fakulty UK v Praze v rmci PRVOUK P06.

http://www.karolinum.cz/journals/iuridica Univerzita Karlova v Praze, 2015ISSN 0323-0619 (Print)ISSN 2336-6478 (Online)


5/136

OBSAH

Pedmluva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Vojtch Stejskal: Deliktn odpovdnost pi prosazovn ochrany biodiverzity aspekty esk prvn pravy de lege lata a de lege ferenda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Soa Koiiarov: Princpy sprvneho trestania v ochrane ivotnho prostredia. . . . . . . . 29Michal Maslen: Aplikcia pojmu trestn obvinenie v slovenskej prvnej prave

zodpovednosti za sprvne delikty na seku ochrany prrody a krajiny . . . . . . . . . . . . . . 39Ilona Janov: Komparace vybranch aspekt sprvnho a soudnho trestn

v oblasti ochrany prody. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57Tereza Snopkov: Pinn souvislost jako podmnka pro sprvn trestn. . . . . . . . . . . . . . . 73

Michal Sobotka: K soubhu deliktn odpovdnosti a odpovdnosti

za ekologickou jmu pi nakldn s odpady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87Branislav Cepek: Implementcia smernice o ochrane ivotnho prostredia

prostriedkami trestnho prva do prvneho poriadku Slovenskej Republiky. . . . . . . . . . . 97Roman Stec, ukasz Cioek: Dziaalno stray przyrodniczych w Polsce,

Czechach i na Sowacji oraz ich uprawnienia. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105


6/136

6

AUTOI

doc. JUDr. Branislav Cepek, Ph.D.(Paneurpska vysok kola, Fakulta prva, Bratislava)Mgr. ukasz Cioek(Uniwersytet Siedlce, Wydzia Humanistyczny)doc. JUDr. Ilona Janov, Dr.(Prvnick fakulta Masarykovy univerzity v Brn)Prof. JUDr. Soa Koiiarov, Ph.D.(Prvnick fakulta Trnavskej univerzity v Trnave)JUDr. Michal Maslen, Ph.D.

(Prvnick fakulta Trnavskej univerzity v Trnave)JUDr. Tereza Snopkov, Ph.D.(Prvnick fakulta Univerzity Karlovy v Praze)JUDr. Michal Sobotka, Ph.D.(Prvnick fakulta Univerzity Karlovy v Praze)Dr. Roman Stec(Uniwersytet Siedlce, Wydzia Przyrodniczy)doc. JUDr. Vojtch Stejskal, Ph.D.(Prvnick fakulta Univerzity Karlovy v Praze)


7/136

7

PEDMLUVA

Ochrana ivotnho prosted je veejnm zjmem, deklarovanm i judika-turou stavnho soudu R, piem prvo na pzniv ivotn prosted je jednm zezkladnch stavn zaruench lidskch prv. Avak pi vkonu svch subjektivnch

prv nikdo nesm ohroovat i pokozovat ivotn prosted a dal stavn chrnnobjekty prody nad mru stanovenou zkonem. Pi poruen tchto povinnost mohounsledovat a obvykle tak nsleduj reimy uplatovn prvn odpovdnosti. V sou-asn dob je zejm, e lidsk aktivity ve spojen s problmem rychlho rstu popu-lace pedstavuj pro ivotn prosted nadmrnou zt pekraujc kapacitu prod-nch systm, piem pokozen ivotnho prosted me bt nenapraviteln, pokud

pedmtn aktivity nebudou inn regulovny, a to na rznch rovnch (celosvtov,regionln i nrodn). Z hlediska zdroj ohroen se nejedn jen o tradin nadmrnvyuvn prodnch zdroj a zatovn ivotnho prosted rznmi formami znei-ovn (prbn emise plynnch a tekutch ltek, ukldn odpad, apod.), ale svojiroli hraj i jednorzov prmyslov havrie, asto vak s dalekoshlmi a dlouhodo-

bmi nsledky na lidsk zdrav, ivoty, majetek a samozejm ivotn prosted. I podvlivem tchto udlost je zejm, e otzka prosazovn prvn odpovdnosti v oblastiochrany ivotnho prosted je jednou ze stejnch tmat nejen tohoto prvnho odvtv,ale i cel environmentln politiky.

Podle l. 7 stavy R je stt povinen dbt o ochranu prodnho bohatstv a etrnvyuvn prodnch zdroj. Toto ustanoven uruje povinnosti sttu ve vztahu k ivot-nmu prosted a stanov hlavn zamen jeho innosti. V rmci tchto povinnost je ne-

pochybn teba, aby si stt vybudoval nejen prvn pedpisy obsahujc nstroje ochranyivotnho prosted a soustavu orgn veejn sprvy, avak stt tak mus myslet na

prosazovn prvnch norem v praxi, vetn prosazovn ochrany ivotnho proste-d nstroji prvn odpovdnosti. V prvu ivotnho prosted rozliujeme dva zkladndruhy prvn odpovdnosti odpovdnost za ztrty na ivotnm prosted a deliktnodpovdnost. Odpovdnost za ztrty na ivotnm prosted se dle dl na odpovd-nost za kody a odpovdnost za ekologickou jmu. Zvltnm ppadem je odpovdnost

za star zte (historick kody). Deliktn odpovdnost se dl na odpovdnost trest-nprvn a odpovdnost administrativn-prvn. Deliktn odpovdnost v rmci prvaivotnho prosted se od potku 90. let 20. stolet postupn stv jak v evropskm,


8/136

8

tak i vnitrosttnm prvu vznamnm prostedkem ochrany kvality ivotnho prosted,jednotlivch sloek, zdrav a ivota zvat, ale i lovka, vetn nap. i jeho majetku. Jejrole pi prosazovn prvn odpovdnosti se jev v prvu ivotnho prosted jako neza-stupiteln a klov, jak ostatn dokldaj i etn rozhodnut sprvnch orgn a velmi

bohat judikatura Nejvyho sprvnho soudu R, v men me pak i judikatura trest-nch a civilnch soud.V tto monotematick publikaci se devt autor z esk republiky, Slovenska a Pol-

ska zabv rznmi aspekty deliktn odpovdnosti na seku ochrany ivotnho prosteda jeho jednotlivch sloek, a to jak z pohledu platnho prva, tak i de lege ferenda. Z-klad tohoto monograckho sla tvo upraven pspvky, kter zaznly na 15. ronkumezinrodn vdeck konference z oblasti prva ivotnho prosted slovanskch zemstedoevropskho regionu (eska, Polska a Slovenska), kter se uskutenila ve dnech10.13. z 2014 v kolicm stedisku Univerzity Karlovy v Peci pod Snkou. V rm-

ci programu probhla druh den konference sekce na tma Sprvn a soudn trestnv ochran ivotnho prosted.Rd bych za cel autorsk kolektiv podkoval prof. JUDr. PhDr. Michalu Tomko-

vi, DrSc., prodkanovi pro vdu, vzkum a edin innost Prvnick fakulty UK v Pra-ze, kter umonil nancovn tto konference a vydn tohoto monograckho slaActa Universitatis Carolinae Iuridica v rmci Program rozvoje vdnch oblast na Uni-verzit Karlov (PRVOUK) P06 Veejn prvo v kontextu europeizace a globalizace.

doc. JUDr. Vojtch Stejskal, Ph.D.,vdeck redaktor


9/136

9

FOREWORD

Environmental law may be subdivided into two basic kinds of environ-mental liability liability for environmental loss and delictual liability. Liability forenvironmental loss is subdivided for civil liability for damage as well as public liabilityfor ecological harm. A special case is responsible for the historical damage. Delictualliability is subdivided into criminal liability and administrative liability. The presentmonography focuses on the current aspects of delictual liability in Czech, Polish andSlovak environmental law. The articles are essentially based upon the contributions ofthe participants on the 15th annual international scientic Polish-Czech-Slovak confer-ence relating to the environmental law, which took place on 10st13rd September 2014

in the Training Center of the Charles University in the village Pec pod Snkou, GiantMountains, Czech Republic. Organizer of the traditional conference was the Faculty ofLaw of the Charles University in Prague, Department of environmental law, and CzechSociety for Environmental Law. Academic lawyers from Czech, Polish and Slovak uni-versities as well as from Czech Institute of State and Law of Academy of Science andPolish Institute of Law of Academy of Science are traditional participants of this confer-ence. The topics of this conference 1) delictual liability in the eld of environmental

protection, 2) nature conservation and landscape protection and 3) legal aspects of theenergy security, was based on lecture, reports and discussions.

We would like to thanks to all the participants authors of the papers in our mono-graphy , and special thanks go to the Prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.,vicedean for the science, research and edition of the Faculty of Law, Charles Universityin Prague, since both the scientic conference and the monography were funded andenabled by the nancial support within the Scientic Research Project PRVOUK 06 Public law in the context of the europeisation and globalisation.

doc. JUDr. Vojtch Stejskal, Ph.D.,science editor


10/136


11/136

11

2015 ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE IURIDICA 1 PAG. 1127

DELIKTN ODPOVDNOST PI PROSAZOVN

OCHRANY BIODIVERZITY ASPEKTY ESK PRVN PRAVYDE LEGE LATA A DE LEGE FERENDA*

VOJTCH STEJSKAL

Abstract: Czech Delictual Liability in the Field of Biodiversity Protection

Several Aspects de lege lata and de lege ferenda

The article deals with one of the most important and current issue of the recent national aswell as EU environmental law, which is the delictual environmental liability as a tool ofenforcement of the environmental protection. Environmental law may be subdivided intotwo basic kinds of environmental liability liability for environmental loss and delictualliability. Liability for environmental loss is subdivided for civil liability for damage aswell as public liability for ecological harm. A special case is responsible for the historicaldamage. Delictual liability is subdivided into criminal liability and administrative liability.In this paper, the author focuses on the analysis of current Czech delictual law in the eld ofprotection of the biodiversity and considers several aspects of this issue de lege ferenda.

Key words:biodiversity protection, species-based conservation, endangered species,criminal liability, illegally trade with protected species, offences under nature conservationlegislation, poisoning of the animals

Klov slova:ochrana biodiverzity, druhov ochrana, ohroen druhy, trestn odpovdnost,ilegln obchod s chrnnmi druhy, delikty v legislativ ochrany prody, trven zvat

VODEM

V prvu ivotnho prosted rozliujeme dva zkladn druhy prvn odpo-vdnosti odpovdnost za ztrty na ivotnm prosted a deliktn odpovdnost. Od-

povdnost za ztrty na ivotnm prosted se dle dl na odpovdnost za kody a od-povdnost za ekologickou jmu. Zvltnm ppadem je odpovdnost za star zte(historick kody). Deliktn odpovdnost se dl na odpovdnost trestnprvn a odpo-vdnost administrativn-prvn.1

V nsledujcm pspvku bych chtl uvst rozbor platn esk prvn pravy de-liktn odpovdnosti na seku ochrany biodiverzity a zamyslet se nad nktermi aspektytto problematiky de lege ferenda. Deliktn odpovdnost na seku ochrany biodiverzityekosystm a organism jsem zvolil proto, jeliko se jedn o jednu z nejvznamnj-

* Pspvek vychz v rmci Program rozvoje vdnch oblast na Univerzit Karlov (PRVOUK) P06 Ve-ejn prvo v kontextu europeizace a globalizace koordintor prof. JUDr. PhDr. Michal Tomek, DrSc.

1 DAMOHORSK, M. a kol.:Prvo ivotnho prosted. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 76.


12/136

12

ch sloek ivotnho prosted, vdecky nejvce prozkoumanou, jednu z nejcitlivjchsloek na zmny v ivotnm prosted, ale na druhou stranu i spoleensky velmi pod -ceovanou oblast. Biodiverzita je toti v irm vznamu rozmanitost druh ivchorganism (rostlin, hub, ivoich a jednobunnch pslunk ostatnch ivho

svta). Nejde tedy pouze o druhy veobecn znm, veejnosti sympatick nebo ohro-en a vymrajc, jak se asto me zdt.2

Nejinnjm a vtinou i nejlevnjm pstupem k ochran biodiverzity zstvochrana in situ. Znamen ochranu ekosystm a prodnch stanovi vetn udrovna obnovy ivotaschopnch populac druh v jejich pirozenm prosted a v ppadzdomcnlch nebo pstovanch druh v prosted, kde se vyvinuly jejich charakteri-stick vlastnosti.3

Ochrana in situ nemus bt inn v ppad, e zbytkov populace je pli mal nato, aby dlouhodob peila, nebo se zbvajc jedinci nachzej mimo chrnn zem.

V takovm ppad je jedinm zpsobem zchrany udrovn jedinc v umlch pod-mnkch, a to zejmna formou zchrannch program. Ochrana in situje naopak velicedleit pro peit druh plan rostoucch rostlin a voln ijcch ivoich, kter jeobtn pstovat i chovat v lidsk pi. Strategie ochrany ex situ a in situ se protovzjemn dopluj.

Nedlnou soust ochrany in situje sprva zvlt chrnnch zem nrodnhoa mezinrodnho vznamu, zajitn ekologickch st funknch biotop vetn obnovyzniench biotop a ochrana druh v rmci prodnch stanovi, jejich jsou neoddli-telnou soust. Chrnn zem pedstavuj geogracky vymezen oblasti, vyhlena spravovan za elem uritch cl ochrany biodiverzity, kter zahrnuj rzn velk

plochy od psn ochrany po udriteln vyuvn zem. Clem chrnnch zem jezachovat reprezentativn vzorek ekosystm, druh a gen zvltnho ochranskhovznamu.

esk republika se pes svou pomrn malou rozlohu vyznauje velkm bohatstvmdruh rostlin a ivoich. Celkem bylo u ns zaznamenno vce ne 80 tisc druh,z toho vak vce ne tetina je podle evropskch i eskch ervench seznam hod-nocen jako ohroen, piem stovky druh na naem zem ji vymely nebo bylyvyhubeny. Pinou jsou jak pm aktivity lovka vi jednotlivm druhm (lov, sbr,odchyt, ale i jejich ilegln varianty), nepm aktivity (fragmentace v krajin, vyuv-

n prodnch zdroj, degradace prodnch stanovi, vstavba), ale i ohroovn geo-gracky pvodnch druh psobenm destek novch nepvodnch druh, pedevminvaznho charakteru.4

2 MIKO, L. HOEK, M. (ed.):Proda a krajina esk republiky. Zprva o stavu 2009. Praha: Agenturaochrany prody a krajiny R, 2009, s. 60.

3 Viz l. 2 mluvy o biologick rozmanitosti.4 MIKO, L. HOEK, M. (ed.):Proda a krajina esk republiky. Zprva o stavu 2009. Praha: Agentura

ochrany prody a krajiny R, 2009, s. 92.


13/136

13

1. ADMINISTRATIVN-PRVN ODPOVDNOSTPI PROSAZOVN OCHRANY BIODIVERZITY

V eskm prvu ivotnho prosted je obecn prava administrativn-

-prvn odpovdnosti za sprvn delikty v ochran ivotnho prosted obsaena v z-kon .17/1992 Sb., o ivotnm prosted, a to v sti nazvan Odpovdnost za poruenpovinnosti pi ochran ivotnho prosted. V ustanoven 28 je obecn upravenasankn odpovdnost, tedy odpovdnost deliktn. Sankci v uren vi lze uloit pou-ze prvnick osob nebo fyzick osob oprvnn k podnikn, kter pi sv innosti

poruenm prvnch pedpis zpsob ekologickou jmu nebo kter neuin opatenk nprav nebo neupozorn orgn sttn sprvy na to, e hroz pokozen ivotnho

prosted, pop. e k nmu ji dolo. Podle odstavce 2 tho paragrafu lze pokutu uloitjen do jednoho roku ode dne, kdy orgn pro ivotn prosted zjistil poruen povinnosti,

nejpozdji vak do t let ode dne, kdy k poruen povinnosti dolo. Zkon o ivotnmprosted vak ji neupravuje pslunost sttnch orgn k ukldn sankce podle cito-vanho ustanoven. Praktick aplikace tohoto ustanoven je tedy fakticky vylouena.Poteba obdobnho ustanoven je krom toho diskutabiln, zejmna vzhledem ke sku-tenosti, e jednotliv zvltn zkony obsahuj vlastn ustanoven regulujc poruen

povinnost na tom kterm seku ochrany ivotnho prosted.Pro konkrtn skutkov podstaty sprvnch delikt je poteba se podvat do zvlt-

nch prvnch pedpis, a to jednak v oblasti pramen prva ivotnho prosted (ze-jmna zkon . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny i zkon . 100/2004 Sb.,o regulaci obchodovn s ohroenmi druhy) a dle (i kdy v souasn dob ji jenzbytkov) do obecnho zkona o pestupcch.

Prvn teorie rozeznv v systmu sprvnch delikt kategorie: (1) pestupky,(2) sprvn disciplinrn delikty, (3) sprvn podkov delikty a (4) jin sprvn delikty,zejmna jin sprvn delikty fyzickch osob, prvnickch osob i podnikatel.5V ob-lasti administrativn-prvn deliktn odpovdnosti maj z hlediska ochrany biodiverzitydle mho nzoru vznam I. pestupky (postihovan zsadn s ohledem na zavinn)a II. jin sprvn delikty fyzickch osob, prvnickch osob i podnikatel (postihovanzsadn bez ohledu na zavinn).

Pestupkemje zavinn jednn, kter poruuje nebo ohrouje zjem spolenosti

a je za pestupek vslovn oznaeno v zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch nebov jinm zkon, nejde-li o jin sprvn delikt postiiteln podle zvltnch prvnch

pedpis anebo nejde-li o trestn in. Nezbytnou podmnkou samozejm je, e se ta-kovho jednn dopust fyzick osoba, kter je v dob inu petn, dovrila 15. roksvho vku a nebyla v postaven subjektu podnikajcho, nebo pestupek je zaloen na

principu subjektivn odpovdnosti.Pestupky mohou bt bu (a) obecn jsou upraveny v zkon . 200/1990 Sb.,

o pestupcch, nebo (b) upraven ve zvltnch zkonech. Zvltn st zkona o pe-stupcch je tedy jen stenou kodikac pestupk.

5 HENDRYCH, D. a kol.: Sprvn prvo, obecn st. 8. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 429.


14/136

14

Pestupky v zkon o pestupcch podle mry komplexnosti prvn pravy vevztahu k ochran ivotnho prostedmeme dlit na:I. speciln

a) generln 45,

b) slokov nap. 35 aII. obecn koncipovan nap. 46.Na seku ochrany biodiverzity pichzej v vahu podle zvltn sti zkona

o pestupcchtzv. zkladn pestupky, a to pestupky na seku zemdlstv, mys-livosti a rybstv ( 35). Jedn se o pestupky proti jednotlivm slokm ivotnho

prosted, kter vak mohou mt vrazn dopad na ochranu biologick rozmanitos-ti, zejmna ekosystmov a druhov. Konen mohou bt pi ochran biodiverzityuity tzv. zbytkov pestupky, a to pestupky na seku ivotnho prosted ( 45)a tzv. ostatn pestupky proti podku ve sttn sprv a pestupky proti podku

v zemn samosprv ( 46).Pestupky ve zvltnch zkonech na seku ochrany biodiverzity jsou upravenyv zkon . 114/1992 Sb. ( 87), dle na seku ochrany zvlt chrnnch ivoicha plan rostoucch rostlin v rmci obchodovn s nimi (CITES) zkon . 100/2004 Sb.( 34c), na seku ochrany ivotnho prosted v zkon o Antarktid ( 27), na se-ku ochrany myslivosti zkon . 449/2001 Sb. ( 63), na seku ochrany rybskho

prva zkon . 99/2004 Sb. ( 30) nebo v zkon . 162/2003 Sb., o zoologickchzahradch ( 16).

Vzjemn pomr pestupk na seku ochrany ivotnho prosted a jeho jednotli-vch sloek upravench ve zvltnch zkonech a pestupk v zkon o pestupcch jevyjden zsadou speciality. prava pestupk ve zvltnch zkonech je lex specialisve vztahu k zkonu o pestupcch, a proto se takov zvltn zkon pouije pednostn.

Co se te procesn strnky, je zde uplatovna zsada subsidiarity. Spov v tom,e pestupek ve zvltnm zkon se bude primrn projednvat podle ustanoven tohotozvltnho zkona a subsidirn se pouije zkon o pestupcch. Teprve pokud by nconebylo upraveno ani zde, bude subsidirn uplatnn sprvn d.

Problematikajinch sprvnch deliktse z hlediska subjektu vztahuje na prvnickosoby a fyzick osoby pi provozovn podnikatelsk innosti. Druh ze jmenovanchsubjekt se historicky zaal v eskm prvnm du objevovat a po roce 1989, a to

v souvislosti se vznikem optovn monosti soukromho podnikn a jejich dopadu naivotn prosted. Prvn prava je shodn s deliktn odpovdnost prvnickch osob a jerozptlena do znan ady rznch zkon. Na rozdl od pestupk fyzickch osobzde neexistuje ani sten kodikace sprvnch delikt. Z hlediska relevance v rmcitmatu prosazovn ochrany biodiverzity je teba mezi prameny jmenovat jin sprv-n delikty na seku ochrany prody zkon . 114/1992 Sb. ( 88), dle na sekuochrany zvlt chrnnch ivoich a plan rostoucch rostlin v rmci obchodovns nimi (CITES) zkon . 100/2004 Sb. ( 34d), na seku ochrany ivotnho prostedv zkon o Antarktid ( 27),6na seku ochrany myslivosti zkon . 449/2001 Sb.

6 Zkon o Antarktid v sanknch ustanovench o fyzickch osobch pi vkonu podnikatelsk innostivbec nehovo, ze subjekt jinch sprvnch delikt upravuje pouze prvnickou osobu.


15/136

15

( 64), na seku ochrany rybskho prva zkon . 99/2004 Sb. ( 31) nebo v zkon. 162/2003 Sb., o zoologickch zahradch ( 16).7

Z hlediska prosazovn principu odpovdnosti pvodce v rmci deliktn odpovd-nosti na seku administrativn-prvn odpovdnosti v ochran biodiverzity je teba se

vnovat rozborua) subjektu,b) subjektivn strnky sprvnch delikt,c) objektivn strnky sprvnch delikt,d) formulac skutkovch podstat sprvnch delikt,e) sankc a ochrannch opaten,f) podmnek zniku odpovdnosti.

Nejde jist o jedin mon pstup ani o vyerpvajc dlen, podobn pstupy vakexistuj v odborn literatue na seku ekologicko-prvn odpovdnosti v oblasti ochrany

ivotnho prosted.8

1.1 SUBJEKT

Na seku pestupk se jedn o fyzickou osobu; nkdy hovome o pros-t fyzick osob, tedy nikoliv fyzick osob v postaven podnikatele. Fyzick osobaodpovd subjektivn, zkonn znaky subjektu deliktu fyzick osoby jsou zakotvenyv zkon o pestupcch.

Pestoe to nen v dnm zkon vslovn uvedeno, z konstrukce pslunchzkonnch ustanoven vyplv, e pachatelem pestupku me bt pouze fyzickosoba. Jednoznan lze takov zvr dovodit z ustanoven 6 zkona o pestupcch,kter uruje, e za poruen povinnosti uloen prvnick osob odpovd podletohoto zkona ten, kdo za prvnickou osobu jednal nebo ml jednat, a jde-li o jed-nn na pkaz, ten, kdo dal k jednn pkaz. Obdobn lze vylouen odpovdnosti

prvnickch osob za pestupek dovodit i z ustanoven 5 tho zkona stanovujchovk jako zkladn pedpoklad odpovdn osoby, kterto znak u prvnickch osobnepichz v vahu.

Pokud se podvme ble na jednotliv ustanoven zkon z oblasti ochrany biodi-verzity, pak zjistme, e s vymezenm subjektu pestupku nebv pot. Napklad zkon

. 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, v 87 oznaenm jako Pestupky stano-v: (1) Orgn ochrany prody ulo pokutu a do ve 10 000 K fyzick osob, kter sedopust pestupku tm, e Obdobn zkon . 100/2004 Sb., o regulaci obchodovns ohroenmi druhy, stanov v 34c oznaenm jako Pestupky: Fyzick osoba sedopust pestupku tm, e

7 V zkon o zoologickch zahradch jsou pestupky a jin sprvn delikty upraveny dohromady v jednomspolenm ustanoven 16.

8 Nap. DAMOHORSK, M.: K nkterm problmm sprvnch delikt na seku ochrany ivotnho pro-sted, ivotn prosted a prvo.AUC Iuridica, 1999, . 34, s. 48. nebo LANGROV, V.: Prvn odpo-vdnost za sprvn delikty v ochran ivotnho prosted. esk prvo ivotnho prosted, 2004, ro. 12,. 2, s. 49.


16/136

16

Zajmav je konstrukce odpovdnosti fyzick osoby v zkon . 276/2003 Sb.,o Antarktid. Ustanoven 27 v odst. 1 a 2 stanov, e fyzick osob, kter9lzeuloit pokutu a do ve, nejde-li o trestn in. Odstavec 8 pak stanov, e obecnpodmnky odpovdnosti za delikty podle odst. 1 nebo 2 se posoud a zen o nich se

provede podle zkona o pestupcch. Nikde v 27 ale zkon o Antarktid vslovnnestanov, e se v odst. 1 a 2 jedn o pestupek. Fyzick osoba pravdpodobn budejednat subjektivn (dovozuji z dikce odst. 8). Nabz se ale zrove otzka, zda se mepodle zkona o Antarktid dopustit jinho sprvnho deliktu fyzick osoba v postavenpodnikatele, kdy o t se v 27 nehovo, zkon zde pouv jako subjekty odpovd-nosti pouze fyzick osoby a prvnick osoby.

Deliktn odpovdnost fyzickch osob pi provozovn podnikatelsk innosti a prv-nickch osob je zaloena na principu objektivn odpovdnosti. Jedn se o odpovdnostza vsledek. Objektivn deliktn odpovdnost vyaduje:

1) poruen prvn normy, tedy protiprvn jednn,2) nsledek,3) pinnou souvislost (mezi prvnmi dvma prvky).Absenc prvku zavinn se odliuje deliktn odpovdnost fyzickch osob pi pro-

vozovn podnikatelsk innosti od deliktn odpovdnosti fyzickch osob prostch.V ppad prvnickch osob zkony z oblasti ochrany ivotnho prosted na rozdl

od fyzickch osob nerozliuj, zda m jt o komern i nekomern subjekty. Sprvn-ho deliktu se tedy mohou teoreticky dopustit i spolky, v jejich stanovch je pedm-tem hlavn innosti ochrana prody. V praxi jsou znmy i ppady, kdy esk inspekceivotnho prosted uloila pokuty za sprvn delikt podle 4 zkona . 282/1991 Sb.,o esk inspekci ivotnho prosted a jej psobnosti v ochran lesa, sttnm nezisko-vm subjektm: vdeck organizaci resortu Ministerstva ivotnho prosted Agen-tue ochrany prody a krajiny R nebo Sprv nrodnho parku umava. Ji v roce1998 Vrchn soud v Praze ve svm rozhodnut ze dne 24. 4. 1998, sp. zn. 7 A 38/9710konstatoval, e sankn odpovdnost podle ustanoven 88 odst. 1, 2 zkona o ochran

prody a krajiny lze vyvodit proti kad prvnick osob, kter se dopust protiprv-nho jednn na seku ochrany prody a krajiny, tedy i proti obci, a to bez ohledu naskutenost, zda k protiprvnmu jednn prvnick osoby dolo pi vkonu podnika-telsk innosti i nikoli.

Lze shrnout, e subjekty deliktn odpovdnosti na seku jinch sprvnch deliktz oblasti prva ivotnho prosted jsou prvnick osoby komernho i nekomernhocharakteru a dle (a na vjimky) fyzick osoby podnikajc i fyzick osoby ve zvlt-nm specilnm postaven (asto se jedn nap. o vlastnka i uivatele pozemku neboo chovatele).

9 Nsleduje vet innost, nap. zashne do populac nebo stanovi geogracky pvodnch ivoicha rostlin bez povolen nebo nedodr podmnky stanoven v povolen.

10 Judikt byl publikovn v asopise Soudn judikatura, 2000, . 1, s. 9, pod zn. SJS 562/2000 7 A 38/97.


17/136

17

1.2 SUBJEKTIVN STRNKA SPRVNCH DELIKT

Subjektivn strnka sprvnch delikt se zjiuje nikoli obligatorn, nbrjen u pestupk. K jednn u pestupku se tedy vyaduje zavinn, a to bu formou

nedbalostn, nebo myslnou. Zavinn je obligatornm znakem pestupku. K odpovd-nosti za pestupek sta zavinn z nedbalosti, nestanov-li zkon vslovn, e je tebamysln zavinn ( 3 zkona . 200/1990 Sb.). V ppad jinch sprvnch delikt

prvnickch osob a fyzickch osob podnikajcch se zavinn nezkoum. Odpovdnostje tedy objektivn, tto odpovdnosti se subjekt neme zprostit odkazem na smluvnujednn nebo poruen povinnosti ze strany smluvnho partnera.11V zkonech bvformulovn obecn liberan dvod, nap. v 34e odst. 1 zkona . 100/2004 Sb.,o regulaci obchodovn s ohroenmi druhy: Prvnick osoba za sprvn delikt ne-odpovd, jestlie proke, e vynaloila veker sil, kter bylo mono poadovat, aby

poruen povinnosti zabrnila.1.3 OBJEKTIVN STRNKA SPRVNCH DELIKT

Objektivn strnka sprvnho deliktu zahrnuje jednn a nsledek, kterspojuje pinn souvislost (kauzln nexus). Je zejm, e jsou to prv tyto znaky,

podle kterch od sebe jednotliv delikty odlime.Z hlediska ochrany ivotnho prosted a z hlediska preventivn funkce odpovdnost-

nch reim m vznam prv rozlien charakteru sprvnch delikt podle nsledkuprotiprvnho jednn. Spov-li nsledek v ohroen chrnnch hodnot a zjm, pakhovome o deliktech ohroovacch. Spov-li ovem nsledek pmo v poruen tch-to hodnot a zjm, jedn se o delikty poruchov (pokozovac).12

V praxi se nicmn rozliuje jet dal skupina sprvnch delikt menho vznamu.Jde o protiprvn jednn, je nedosahuj stupn ohroovacch delikt. Akoli tmto

jednnm dojde k poruen prvnch pedpis, nejde o poruen pedstavujc ohroe-n ivotnho prosted, spe o poruen povinnost souvisejcch s organizac ochra-ny uritho zjmu. Hovome o sprvnch deliktech administrativnho charakteru.Dle nzoru Langrov13lze za sprvn delikty administrativnho charakteruoznait

poruen oznamovac i ohlaovac povinnosti (pokud samozejm nejde o povinnost

ohlsit vznik havrie, jej nesplnn me mt zvan dsledky pro ivotn prosted),poruen povinnosti evidence, poruen povinnosti platit poplatky, pop. jin nannodvody i hrady, poruen povinnosti monitoringu a poruen povinnost ve vztahu kekontrolnm orgnm. Nesplnn tchto povinnost nem pm dsledek pro ohroenivotnho prosted.

Skutkov podstaty sprvnch delikt administrativnho charakteru se ve vt i men- me objevuj v mnoha prvnch pedpisech na seku ochrany biodiverzity. Jejich

poet potom zvis i na oblasti, kterou pslun prvn pedpis upravuje. Nejvt po-

11 HENDRYCH, D. a kol.: Sprvn prvo, obecn st. 8. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 453.12 LANGROV, V.: Prvn odpovdnost za sprvn delikty v ochran ivotnho prosted. esk prvo

ivotnho prosted, 2004, ro. 12, . 2, s. 89.13 Ibidem.


18/136

18

et jich je zjevn na secch, kde se klade velk draz na monitoring innosti, a z tohodvodu na veden nejrznjch evidenc a plnn oznamovacch a ohlaovacch po-vinnost. Velk poet administrativnch delikt je rovn v prvnch pedpisech, je-

jich prava vychz z mezinrodnch smluv. Pkladem z oblasti ochrany biodiverzity

je zkon . 100/2004 Sb., o regulaci obchodovn s ohroenmi druhy, kter vychzz Washingtonsk mluvy CITES (1973) i zkon . 276/2003 Sb., o Antarktid, ktervychz z Madridskho protokolu o ivotnm prosted ke Smlouv o Antarktid (1991).

U sprvnch delikt poruchovch je pmo ve skutkov podstat pedpokldn nsle-dek ve form smrti pedmtu toku. Typickm pkladem je podle 87 odst. 2 psm. c)zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, usmrcen ptk. Dal nsledek jespojen s pokozenm, znienm, zhorenm stavu apod. Typickmi pklady jsou jinsprvn delikty podle ustanoven 88 odst. 1 psm. b) zkona . 114/1992 Sb., o ochra-n prody a krajiny, podle kterho se sprvnho deliktu dopust prvnick osoba nebo

fyzick osoba pi vkonu podnikatelsk innosti tm, e pokod nebo zni pamtnstrom.Nkter jednn nejsou protiprvnm jednnm, pokud nezpsob zkonem pedpo-

kldan nsledek. Zsahy proti kdcm, rostlinnm chorobm, plevelm a pi hygi-enickch opatench jsou ze zvltnch prvnch pedpis dovoleny, ovem podle 87odst. 2 psm. d) zkona o ochran prody je pestupkem prv takov popsan jednn,kter pi zsazch ohrouje nad nezbytnou mruzvlt chrnn sti prody.

Inspirativnm rozhodnutm Nejvyho sprvnho soudu lze dokumentovat najed-nou jak otzky objektivn odpovdnosti, tak i otzky prokazovn jednn a nsledkuu sprvnho deliktu na seku ochrany biodiverzity. V rozhodnut . A 3/2003-47 ze dne24. 2. 200514Nejvy sprvn soud konstatoval, e k naplnn skutkov podstaty ne-dovolenho zasahovn do pirozenho vvoje zvlt chrnnch druh rostlin podle 88 odst. 1 psm. d) zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, postaujeneppustn pouit organickch i prmyslovch hnojiv nebo jakchkoliv chemickch

prostedk, ani se zrove vyaduje inek spovajc ve znien jedince (jedinc)zvlt chrnnho druhu rostlin. I u tto skutkov podstaty jinho sprvnho deliktu

jde o odpovdnost za protiprvn jednn bez ohledu na zavinn.

1.4 FORMULACE SKUTKOVCH PODSTAT SPRVNCH DELIKT

Odborn literatura zabvajc se kategorizac skutkovch podstat sprv-nch delikt rozeznv prakticky tyi typy vymezen.15Nejastjm typem je vyme-zen skutkovch podstat slovnm popisem. Obsahuj ho skoro vechny zkony z oblastiochrany biodiverzity. Pkladem me bt ustanoven 88 odst. 1 psm. d) zkona. 114/1992 Sb.: (1) Orgn ochrany prody ulo pokutu a do ve 1 000 000 Kprvnick osob nebo fyzick osob pi vkonu podnikatelsk innosti, kter se dopustprotiprvnho jednn tm, e nedovolen zasahuje do pirozenho vvoje zvltchrnnch druh rostlin.

14 Viz Sbrka rozhodnut NSS 2006 5:468.15 Viz nap. DAMOHORSK, M.: K nkterm problmm sprvnch delikt na seku ochrany ivotnho

prosted.AUC Iuridica, 1999, . 34, s. 49.


19/136

19

Druhm ppadem je sten slovn vymezen v kombinaci s odkazem na usta-noven upravujc povinnost, kterou odpovdn osoba poruila. Napklad podle 87odst. 2 psm. g) zkona . 114/1992 Sb.: (2) Orgn ochrany prody ulo pokutu vevi do 20 000 K fyzick osob, kter se dopust pestupku tm, e pokozuje nebo

ni jeskyni nebo jej soust, nebo poruuje jin povinnosti stanoven k ochran jeskynpodle 10.Tet ppad, kdy skutkov podstata pouze odkazuje na pslun ustanoven z-

kona, jeho poruen se sankcionuje. Napklad podle 34c odst. 1 psm. f) zkona. 100/2004 Sb. se dopust fyzick osoba pestupku, pokud prodv nebo nabzk prodeji exempl v rozporu s 23b odst. 1 a 3 zkona.

tvrtou monost jsou tzv. zbytkov skutkov podstaty. Napklad podle 88 odst. 1psm. e) zkona . 114/1992 Sb.: (1) Orgn ochrany prody ulo pokutu a do ve500 000 K prvnick osob nebo fyzick osob pi vkonu podnikatelsk innosti,

kter se dopust protiprvnho jednn tm, e usmrcuje nebo chov ptky s vjimkoutch, kte mohou bt loveni, nebo zvlt chrnn ivoichy bez povolen, anebo jinaknedovolen zasahuje do jejich pirozenho vvoje

Dle je dle mho nzoru mon jet rozliovat i ppady, kdy se protiprvnm jed-nnm poruuje pmo nkter zkonn ustanoven a nebo se odkazuje na poruen kon-krtnho sprvnho aktu vydanho na zklad zkona nebo pmo innho unijnhonazen. Podle 34d odst. 2 psm. c) zkona . 100/2004 Sb., se dopust sprvnhodeliktu prvnick osoba nebo fyzick osoba v postaven podnikatele, kter c)naklds exemplem druhu pmo ohroenho vyhynutm v rozporu s dovoznm povolenmnebo jinm oprvnnm udlenm podle tohoto zkona nebo podle nazen v oblastiobchodovn s ohroenmi druhy.

1.5 SANKCE A OCHRANN OPATEN

Ze zsady nulla poena sine legevyplv poadavek zkonn formy vyjd-en druh a ve sankce, podmnek a zpsobu jejich ukldn, i hledisek pro vymensankce v konkrtnm ppad.16K tomu, aby sankce plnily svj el, mus bt co dodruhu a ve ureny tak, aby odpovdaly charakteru a zvanosti protiprvnho jednn,

braly ohled na majetkov a jin vhody zskan protiprvnm jednnm apod.17I v p-

pad sankc je teba rozliovat sankce ukldan za pestupky a sankce ukldan za jinsprvn delikty, piem druh a ve sankc je zejmna u sprvnch delikt jinch ne

pestupk stanovena jednotlivmi zvltnmi pedpisy. V tto souvislosti nelze opome-nout obecn ustanoven 29 zkona o ivotnm prosted, podle kterho se za poruen

povinnost stanovench zvltnmi pedpisy o ochran ivotnho prosted ukldaj po-kuty nebo jin opaten podle tchto pedpis.

U pestupkzkony z oblasti ochrany biodiverzity jako sankci upravuj vtinoupouze pokutu. Podle zkona o pestupcch vak lze zejm uplatnit subsidirn i ostatn

16 HENDRYCH, D. a kol.: Sprvn prvo, obecn st. 8. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 434.17 PRKOV, H.: Vchodiska budouc prvn pravy sprvnho trestn. Prvn praxe, 1999, . 67,

s. 449.


20/136

20

formy sankc, tj. napomenut, zkaz innosti a propadnut vci.18Zejmna posledndva jmenovan druhy sankc mohou mt vznam v oblasti nap. regulace obchodovns ohroenmi druhy ivoich a rostlin. Vjimen se lze setkat ve zvltnch zkonechna ochranu biodiverzity u pestupk s uvedenm jet i jin formy sankce ne pokuty.

Pkladem je 63 odst. 2 zkona . 449/2001 Sb., o myslivosti: (2) Orgn sttnsprvy myslivosti ulo pokutu a do ve 30 000 K driteli loveckho lstku, kter sedopust pestupku tm, e poru nkter pravidlo lovu uveden v 41 a 45 nebo v 49odst. 1; me pitom uloit zkaz innosti do doby 2 let; pi uloenm zkazu innostise odebere loveck lstek; lze rovn vyslovit propadnut vci.

Z hlediska ochrany biodiverzity m velmi dleit vznam prvn prava institutuzven pokutyve vztahu k zvanosti nsledk zpsobench na ivotnm prosted,resp. jeho jednotlivch slokch. Podle 87 odst. 4 zkona o ochran prody a krajinyza pestupky v ochran zvlt chrnnch rostlin a ivoich, devin a pamtnch

strom lze uloit pokutu a dvojnsobnou, pokud byly spchny ve zvlt chrnnchzemch.V ppad jinch sprvnch delikt prvnickch osob a fyzickch osob podni-

kajcchpichz jako sankce v vahu vtinou pokuta, i kdy vjimen se lze setkatse zavedenm i jinch druh sankc, nap. zkazem innosti nebo zkazem chovu, jakonapklad v 27a odst. 21 zkona . 246/1992 Sb., na ochranu zvat proti trn.

Vjimen se lze setkat jak u pestupk, tak i u jinch sprvnch delikt v oblastiochrany biodiverzity i s recidivou, tj. s opakovanm poruenm stejnch povinnost.Obvykle zkon spojuje opakovn s uritou lhtou. Pkladem je 16 zkona o zoolo-gickch zahradch: (3) Za pestupek nebo jin sprvn delikt uveden v odstavci1 v psmenu b) lze uloit pokutu a do ve 5 000 000 K, pokud byl spchn optovnv dob do 1 roku od prvn moci rozhodnut, jm byla za tento in uloena pokuta.Lhtu naopak nestanov 63 zkona o myslivosti: (3) Byl-li pestupek spchnopakovan, lze uloit pokutu a do ve, kter je dvojnsobkem stky uveden v od-stavci 1 nebo 2.

Pi ukldn sankc sprvn orgn posuzuje vechny okolnosti spchanho deliktu,pro zajitn ochrany veejnch zjm. Mezi nejastji zkonem uvdn kritria n-le zvanost poruen prvnho pedpisu, kter zejm odpovd kritriu zvanostiohroen ivotnho prosted, nebo zvanost poruen prvnho pedpisu by mla bt

posuzovna prv z hlediska ohroen ivotnho prosted. Mezi dal asto uvdnkritria jsou doba trvn a nsledky protiprvnho jednn. Mn asto se objevuje zp-sob protiprvnho jednn.

Podle 88 odst. 3 zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, se pi stano-ven ve pokuty pihl k zvanosti protiprvnho jednn a k rozsahu hrozc nebozpsoben jmy ochran prody a krajiny. Podle 17 odst. 2 zkona . 162/2003 Sb.,o zoologickch zahradch se pi vme pokuty pihl k zvanosti protiprvnho

jednn. Nejrozshlej podmnky stanov 34e odst. 2 zkona . 100/2004 Sb., o ob-chodovn s ohroenmi druhy, podle kterho pi stanoven ve pokuty inspekce

pihldne

18 HENDRYCH, D. a kol.: Sprvn prvo, obecn st. 8. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 434.


21/136

21

a) ke zpsobu a okolnostem spchn sprvnho deliktu, k vznamu a rozsahu jehonsledk, k dob trvn protiprvnho jednn nebo protiprvnho stavu vyvola-nho sprvnm deliktem,

b) k tomu, zda a jak se pachatel piinil o odstrann nebo zmrnn kodlivch

nsledk sprvnho deliktu,c) k tomu, jak pachatel napomh pslunm orgnm pi objasovn sprvnhodeliktu, kter spchal,

d) k tomu, zda pachatel splnil dn a vas povinnost uloenou mu k odstrannzjitnch nedostatk nebo k proveden opaten k nprav.

V prvn prav ochrany ivotnho prosted jsou zakotveny i jin instituty sank-nho charakteru ne jen pokuty. Akoli nejsou vslovn oznaeny jako sankce, svou

povahou nepochybn pro adresta trest pedstavuj. Dleit je, e jde o instituty, jemohou nastat t v dsledku poruen povinnosti uloen zkonem nebo na zklad z-

kona. V tom smyslu je tedy lze zaadit do odpovdnostnho mechanismu. Vznamnmprvkem je ve vtin ppad rovn veejn zjem, co potvrzuje i fakt, e uplatnnpslunho nstroje je ppustn nejen v souvislosti s protiprvnm jednnm, ale as-to t pi vzniklm nedostatku hmotnprvnch podmnek k vkonu uritch innostnebo pi faktickm vzniku protiprvnho stavu.19Odebrn i zabaven vci nevyluujesoubn uloen pokuty.

V oblasti ochrany biodiverzity se meme setkat s nsledujcmi typy:1) nstroje tkajc se subjekt napklad ve form odejmut autorizace i licence

pi zvanm poruen povinnost pi vkonu speciln innosti, k posuzovnvliv koncepc nebo projekt na lokality soustavy Natura 2000 podle 45i zko-na o ochran prody a krajiny; nebo zruen licence k provozovn zoologickchzahrad podle zkona o zoologickch zahradch.

2) nstroje tkajc se innosti, provozu obvykle ve form zkaz, zruen, zasta-ven nebo omezen provozu i zamtnut dosti; pkladem je 8 odst. 2 zkonao zoologickch zahradch, kdy ministerstvo ivotnho prosted me pedb-nm opatenm uzavt provoz nebo chov ivoich, dotkaj-li se dsledky po-ruen podmnek stanovench tmto zkonem ( 6) vlun tohoto provozu ichovu.

3) nstroje tkajc se vci jde o odebrn, resp. zabaven vci i ivho zvete,

s n (s nm) je nedovolen nakldno nebo je nedovolen dreno. Typicky p-jde v oblasti ochrany biodiverzity o rostlinu nebo ivoicha, ivho i mrtvhojedince i vrobku z nich v ppad nedovolen drench jedinc zvlt chr-nnch druh. Tato ochrann opaten se realizuj asto, a to podle 89 zkona. 114/1992 Sb. i podle 34a, ppadn 34b zkona . 100/2004 Sb.

1.6 PODMNKY ZNIKU ODPOVDNOSTI

Vtina zkon v prvu ivotnho prosted a tud i na seku ochrany bio-

diverzity zavd lhty ve vztahu k uplatnn sankn odpovdnosti. Tyto lhty jsou jak19 PRKOV, H.: Vchodiska budouc prvn pravy sprvnho trestn. Prvn praxe, 1999, . 67,

s. 450.


22/136

22

subjektivnho, tak objektivnho charakteru. Subjektivn lhty v potek bhu na den,kdy se sprvn orgn o poruen povinnosti dozvdl, pop. kdy je zjistil. Objektivnlhta je pak potna ode dne, kdy k poruen povinnosti, resp. spchn deliktu dolo.

Uveden lze demonstrovat na pkladu 34e odst. 3 zkona . 100/2004 Sb., o regu-

laci obchodovn s ohroenmi druhy: Odpovdnost prvnick osoby za sprvn deliktzanik, jestlie sprvn orgn o nm nezahjil zen do 1 roku ode dne, kdy se o nmdozvdl, nejpozdji vak do 3 let ode dne, kdy byl spchn.

Vjimku pedstavuje ovem nap. zkon o ochran prody a krajiny, kter upra-vuje pouze objektivn lhtu, nikoli lhtu subjektivn. Ustanoven 88 odst. 4 zkona. 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, zn: Pokutu podle odstavc 1 a 2 lze uloitnejpozdji do t let ode dne, kdy k protiprvnmu jednn dolo.Akoli by se mohlozdt, e jde o nedopaten zkonodrce, pohledem na historick vvoj prvn pravyzkona o ochran prody a krajiny dospjeme k jednoznanmu zvru, e v uvedench

ppadech nejde o nedopaten, nbr o zejm zmr zkonodrce. Zkon o ochranprody a krajiny toti jet ped innost zkona o regulaci obchodu s ohroenmi dru-hy subjektivn lhtu obsahoval. Novelou provedenou prv zkonem o regulaci obcho-du s ohroenmi druhy vak byla tato lhta vyputna. Dvodem byla pravdpodobnsnaha o usnadnn zen a zven monosti vasnho uloen pokuty.20

Lhty pro uloen pokuty za spchn sprvnho deliktu jsou prekluzivn, jejich bhse v zsad ani neperuuje, ani nestav. Vjimku pedstavuje ustanoven 28 odst. 3zkona . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim,kter stanov, e do bhu lhty pro znik odpovdnosti sprvnch delikt prvnickchosob se nezapotv doba, po kterou se pro tent skutek vedlo zen podle tohotozkona. Podle 41 soudnho du sprvnho neb po dobu zen ped soudem podletohoto zkona lhty pro znik odpovdnosti u sprvnch delikt.21

Pouze objektivn lhta je stanovena pro pestupky. Ustanoven 20 zkona. 200/1990 Sb., o pestupcch, znemouje pestupek projednat, uplynul-li od jehospchn jeden rok. Zvltn lhtu u pestupk m zkon o rybstv, v 30 odst. 7stanov, e odpovdnost za pestupek zanik, nebylo-li o pokut za pestupek pravo-mocn rozhodnuto do 3 let, v ppad pestupku podle odstavce 5 psm. d) do 5 let odedne, kdy k pestupku dolo. Za pestupek podle odstavce 5 psm. d) se ulo pokuta vevi uveden v pmo pouitelnm pedpisu Evropsk unie, kterm se zavd systm

Spoleenstv pro pedchzen, potrn a odstrann nezkonnho, nehlenho a nere-gulovanho rybolovu.22

20 PEKREK, M. DAMOHORSK, M. PRCHOV, I. PLENSK, D.:Zkon o ochran prodya krajiny. Komentovan znn.Brno: PrF MU v Brn, 2000, s. 229. Jedn se ovem o nzor na vztah zkona. 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny k prvnmu zkonu o regulaci obchodovn s ohroenmi druhyz roku 1997 (zkon . 16/1997 Sb.), nikoliv k souasnmu zkonu . 100/2004 Sb.

21 HENDRYCH, D. a kol.: Sprvn prvo, obecn st. 8. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 453.22 l. 44 nazen Rady (ES) . 1005/2008, kterm se zavd systm Spoleenstv pro pedchzen, potrn

a odstrann nezkonnho, nehlenho a neregulovanho rybolovu.


23/136

23

2. TRESTNPRVN ODPOVDNOSTPI PROSAZOVN OCHRANY BIODIVERZITY

Nkter delikty na seku ochrany prody a krajiny lze kvalikovat i jako

trestn iny podle trestnho zkonku . 40/2009 Sb., ve znn pozdjch pedpis. Kon-krtn jde zejmna o ustanoven 299 Neoprvnn nakldn s chrnnmi volnijcmi ivoichy a plan rostoucmi rostlinami, 300 Neoprvnn nakldn s chr-nnmi voln ijcmi ivoichy a plan rostoucmi rostlinami z nedbalosti, je smujk ochran druh plan rostoucch rostlin nebo voln ijcch ivoich a jejich populac.23

Protiprvn in (v oblasti environmentln kriminality jde nejen o konn, ale i o opo-menut takovho konn, ke ktermu byl pachatel podle okolnost a svch pomr po-vinn) se skld zpravidla z protiprvnch jednn, kter je v rozporu s jinmi prvnmi

pedpisy na seku ochrany ivotnho prosted. Mezi pedpisy, kter maj bt porueny,

pat nejen vnitrosttn zkony, ale nap. i nazen evropskho komunitrnho, resp. unij-nho prva (nap. na seku regulace obchodovn s ohroenmi druhy CITES). Zrovese vyaduje pslun nsledek a pinn souvislost mezi jednnm a nsledkem. Pokud

jde o nsledek jednn, vyaduje trestn zkonk obvykle nsledek ve form ohroeni pokozen jednotlivch sloek vetn organism (u ady trestnch in jde o ivo-ichy, resp. zvata). Nov s innost zkona . 330/2011 Sb., kter novelizoval zkon. 40/2009 Sb., trestn zkonk, s innost od 1. 12. 2011, byl zaveden u nkterchtrestnch in v souladu s poadavky smrnice 2008/99/ES nsledek ve form zpsobe-n tk jmy na zdrav i smrt. Touto novelou byla tak komplexn zmnna zkladnskutkov podstata trestnch in Pokozovn a ohroovn ivotnho prosted ( 293a 294) a trestn iny na seku druhov ochrany rostlinstva a ivoistva ( 299 a 301).

Podmnky obsaen ve skutkov podstat 293 a 294 byly nov formulovny tak,aby byly v souladu se smyslem tohoto obecnho ustanoven aplikovateln na vechnyobjekty tohoto trestnho inu (tj. na ivotn prosted jako celek i na vechny jeho slo-ky), nikoliv pouze na rostlinstvo a ivoistvo, jako tomu bylo doposud. Byla provedenakompletn revize ustanoven 299 a 301 smyslem provedench zmn je zpesnn

pedmtnch ustanoven trestnho zkonku tak, aby zahrnula vechna jednn smrnic2008/99/ES poadovan a pitom navazovala na vitou systematiku uvedench vnitro-sttnch, unijnch i mezinrodnch pramen prva ivotnho prosted. Pvodn obsah

301 je nov vlenn do ustanoven 299 a 300, kter tak nyn zahrnuj komplex-n druhovou ochranu ivoich, resp. rostlin, piem do objektivn strnky trestnchin byla doplnna nkter nov jednn (odejme z prody, pokod, jinak zashnedo pirozenho vvoje). Zcela nov byla do 299 a 300 doplnna ochrana populacvoln ijcch ivoich a plan rostoucch rostlin vetn jejich biotop (opt poadavekevropskho prva) a konen trestn bude nov i tok na jeden kus siln ohroenhodruhu ivoicha resp. rostliny (ped 1. 12. 2011 se trestnost vztahovala jen na jedincekriticky ohroenho druhu).24

23 Ble k ostatnm trestnm inm proti ivotnmu prosted uvedenm v hlav VIII. trestnho zkonku. 40/2009 Sb., viz nap. JELNEK, J. a kol.: Trestn prvo hmotn. 4. vyd. Praha: Leges, 2014, s. 774801.

24 Srovnej 299 odst. 2 zkona . 40/2009 Sb., trestnho zkonku.


24/136

24

Co je vznamn napklad z hlediska monho postihu pachatel ileglnho pron-sledovn voln ijcch ivoich formou odstelu, odchytu i pokldn otrvenchnvnad, je, e u zabit i otrven jedince ohroenho druhu dv trestn zkonk mo-nost odsouzen a k trestu odnt svobody na osm let do vzen. Podle 299 odst. 3

psm. c) trestnho zkonku zkazem innosti nebo propadnutm vci nebo jin ma-jetkov hodnoty bude pachatel potrestn, zpsob-li inem uvedenm v odst. 1 nebo2 dlouhodob nebo nevratn pokozen populace voln ijcho ivoicha nebo planrostouc rostliny nebo mstn populace nebo biotopu zvlt chrnnho druhu ivoi-cha nebo rostliny. Podle 299 odst. 4) psm. c) odntm svobody na dv lta a osm let

bude pachatel potrestn, zpsob-li takovm inem dlouhodob nebo nevratn poko-zen mstn populace nebo biotopu kriticky ohroenho druhu ivoicha nebo rostliny.To je vznamn z hlediska monosti potrestat nejzvanj ppady zabjen i trvendravch ptk, vyder i rys, tedy nejvzcnjch druh na zem R, kter jsou bo-

huel v poslednch destkch let, co byly takovto protiprvn jednn postaveny mimozkon, stle astj.25U tchto druh jsou jejich populace ve voln prod na takovrovni, e i tok proti jedinmu kusu me znamenat dlouhodob nebo nevratn po-kozen mstn populace. Problmem ovem je, e se v praxi vtinou neda pachatelezabjen i trven voln ijcch ivoich dopadnout.

Konen byl novelou trestnho zkonku s innost od 1. 12. 2011 zaveden novtrestn in Pokozen chrnnch st prody ( 301). Objektivn strnka tohoto trest-nho inu spov v poruen jinho prvnho pedpisu tm, e pachatel pokod nebozni taxativn vyjmenovan objekty zemn ochrany prody podle zkona . 114/1992Sb., o ochran prody a krajiny, a to (1) obecn zemn ochrany, (2) zvltn zemnochrany dle vnitrosttnho prva a (3) zvltn zemn ochrany dle evropskho prva.Vyadovanm nsledkem m bt znik nebo znan oslaben dvodu pro ochranu ta-kovch st prody. Pro ochranu druhov biodiverzity m vak toto ustanoven jenzprostedkovan vznam, v tom smyslu, e, na rozdl od 299 a 300 zde nejde o ohro-en i pokozen jednotlivch druh pmm tokem na jednotlivce ivoich a rostlin.

V oblasti prvn odpovdnosti na seku ochrany ivotnho prosted se vdy tradinrozeznvala odpovdnost fyzickch osob.26V poslednch letech se vak hovo v trest-nm prvu obecn i o zaveden trestn odpovdnosti prvnickch osob.27Poslenm ttotendence je i zkon . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen

proti nim. V rmci zkona je i 7, vypotvajc taxativn trestn iny zahrnut v trest-nm zkonku, za kter lze sthat i prvnick osoby podle zkona o trestn odpovdnosti

prvnickch osob. Je dleit uvst, e mezi nimi nechyb ani 299, 300 a 301 z hlavyosm trestnho zkonku, tedy trestnch in v oblasti ochrany druhov biodiverzity

25 Viz VERMOUZEK, Z. ILHA, J.: Smrt po kapkch. Praha: esk spolenost ornitologicka eskomoravsk mysliveck jednota ve spoluprci s Ochranou fauny R, 2005, nebo t http://www.karbofuran.cz.

26 DAMOHORSK, M. a kol.:Prvo ivotnho prosted. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 73 a nsl. neboKOIIAROV, S. a kol.:Prvo ivotnho prostredia. 2. vyd. Bratislava: Bratislavsk vysok kolaprva, 2009, s. 271.

27 Pipomnm alespo zkladn dla, tj. nap. MUSIL, J.: Trestn odpovdnost prvnickch osob: Historickvvoj a mezinrodn srovnn, in MUSIL, J. VANDUCHOV, M. (red.):Pocta Otovi Novotnmu. Praha:Codex, 1998, nebo JELNEK, J.: Trestn odpovdnost prvnickch osob. Linde Praha a.s., 2007.


25/136

25

a zemn ochrany prody a krajiny. Dle mho nzoru to svd minimln o tom, e sizkonodrce uvdomuje spoleenskou zvanost tohoto problmu a sna se dt zkon-n zklad pro sthn tchto velmi nebezpench protiprvnch jednn.

3. VAHY DE LEGE FERENDA

Na podzim 2014 bylo pijato v oblasti ochrany biodiverzity Nazen Ev-ropskho parlamentu a Rady (EU) . 1143/2014 ze dne 22. jna 2014 o prevenci a re-gulaci zavlkn i vysazovn a en invaznch nepvodnch druh (dle jen nazeno IND). Dopady en a psoben invaznch nepvodnch druh na biodiverzitu geo-gracky pvodnch druh a na prodn ekosystmy je v prodnch vdch ji dvnovelmi dobe popsan fenomn;28jedn se o jeden z nejzvanjch zdroj ohroen

v oblasti ochrany biodiverzity. lnek 30 odst. 1 nazen o IND stanov povinnostlenskch stt stanovit sankce za poruen ustanoven tohoto nazen, s tm, e lenskstty pijmou veker nezbytn opaten k uplatovn tchto sankc. Pojmem Vekernezbytn opaten k uplatovn tchto sankc se rozum v oblasti eskho vnitrosttn-ho prva pijet hmotnprvnch i procesnprvnch norem na seku deliktn odpovd-nosti, vetn uren kompetentnch sprvnch, pop. soudnch orgn.

Ustanoven l. 30 odst. 1 nazen o IND nek explicitn, zda se m jednat o sta -noven deliktn odpovdnosti na seku sprvnho trestn nebo dokonce i na sekutrestnho prva. Z ustanoven l. 30 pouze vyplv, e maj bt stanoveny sankce, uvd

jejich demonstrativn vet v odst. 3, a hovo pouze obecn o tom, jak maj bt jejichfunkce, tj. e maj bt sankce inn, pimen a odrazujc. Sankce dle l. 30 by mly

bt zavedeny zejmna pro ppady poruen povinnost vyplvajcch z l. 7, l. 8, 9, 10,16, 17, 18, l. 20, l. 31 a 32.

Z hlediska subjektivn strnky pslunho typu protiprvnho deliktu je mon for-mulovat jak mysln tak nedbalostn jednn i opomenut jednat, s vjimkou l. 7odst. 2, kde se vyaduje hrub nedbalost. Pro adaptaci l. 30 nazen o IND ve vnitro-sttnm prvu R se tedy dle mho nzoru de lege ferenda nabzej dv cesty, bu seuprav prvn odpovdnost (1) jen na seku sprvnho trestn (v rmci sprvnho prva)nebo i (2) na seku trestnho prva.

(1) V ppad sprvnho trestnpichzej v vahu jednak pestupky fyzickchosob a dle jin sprvn delikty prvnickch osob a fyzickch osob podnikajcch (po-stihovan na zklad objektivn odpovdnosti). Z hlediska sankc tto kategorii deliktnodpovdnosti odpovdaj demonstrativn vypoten druhy sankc v l. 30 odst. 3, tj.

pokuty; dle zabaven invaznch nepvodnch druh s vznamnm dopadem na Unii,kter nevyhovuj pedpism; a konen okamit pozastaven nebo odnt povolenvydanho v souladu s l.8 nazen o IND. Pokud jde o zakotven sprvnho trestn,nabz se v ppad pestupk dv varianty jednou je prava zkona o pestupcch (v-hodou by byla spolen prava pro rzn ppady) nebo druhou je novelizace sanknch

ustanoven v kadm jednotlivm slokovm zkon, upravujcm problematiku IND28 PRIMACK, R. B. KINDLMANN, P. JERSKOV, J.: vod do biologie ochrany prody. Praha:

Nakladatelstv Portl, s.r.o., 2011, s. 157169.


26/136

26

(tj. nap. zkon o ochran prody a krajiny, lesn zkon, zkon o vodch, zkon o mys-livosti, zkon o rostlinolkask pi, zkon o rybstv, zkon o regulaci obchodovns ohroenmi druhy, atd.).

Z hlediska jinch sprvnch delikt prvnickch osob a fyzickch osob podnika-

jcch se nabz pouze jedna varianta, vzhledem k absenci kodexu jinch sprvnchdelikt, a sice tedy novelizace sanknch ustanoven v kadm jednotlivm sloko-vm zkon, upravujcm problematiku IND (pklady zkon viz pedchoz odstavec).Z hlediska uren pslunch orgn sttn sprvy je zejm, e v ppad pestupk

bude pichzet v vahu bu obecn prava orgn v rmci zkona o pestupcch, nebobude nutn urit v jednotlivch slokovch zkonech pslun kontroln a sankn or-gny, v vahu pichzej ji existujc, a to zejmna esk inspekce ivotnho prosted,orgny sttn veterinrn sprvy, i v ppad invaznch nepvodnch druh rostlinnho

pvodu stedn kontroln a zkuebn stav zemdlsk (pevzal kompetence bval

Sttn rostlinolkask sprvy). Na zem nrodnch park a chrnnch krajinnchoblast by mohly tyto kompetence vykonvat pslun sprvy nrodnch park, resp.Agentura ochrany prody a krajiny R. Krajsk a obecn ady by bylo mon vzhle-dem k vysok odbornosti problmu kontrol a ukldn sankc a npravnch opatenvynechat. Pokuty by vybraly a vymhaly orgny, kter je ulo. Vnosy z pokut by

byly odvdny do Sttnho fondu ivotnho prosted. Sankce by mly bt ukldny zaporuen zejmna nsledujcch povinnost:

neproveden preventivnch, regulanch a eradikanch opaten, neproveden opaten k obnov pokozench ekosystm,

nesplnn oznamovac povinnosti, poruen pslunho povolen (rozhodnut, opaten obecn povahy), nelegln vlastnn (dren) jedince IND.(2) Do vahy k adaptaci l. 30 nazen o IND pichz samozejm i oblast trestnho

prva, je zde ovem otzka, zda je poadavkem nazen EU o IND opravdu i trestn od-povdnost. Vslovn, jak ji bylo uvedeno ve, zde takov poadavek nen. Na druhoustranu, dle nazen l. 30 odst. 2 stanoven sankce musej bt inn, pimen a odra-zujc. Vrazem odrazujc by se mohlo mnit i zaveden trestnprvn odpovdnosti.Podobn formulace se bn objevuj v judiktech Soudnho dvora EU a i na jinchsecch prva ivotnho prosted (CITES, ochrana prody a krajiny v rmci soustavy

NATURA 2000, ochrana oznov vrstvy Zem atd.), kde evropsk unijn prvo umo-nilo v minulosti zavst v eskm prvu trestnprvn odpovdnost. Pokud by se R prototo een rozhodla, bylo by teba novelizovat trestn zkonk, hlavu VIII, z hlediskadoplnn skutkov podstaty trestnho inu echo nejzvanjporuen nazenIND, ovem jen takov jednn, kter nebudou zrove stanovena ji jako pestupkyi jin sprvn delikty, takov duplicita by byla neppustn. Sankce by pak mohly btukldny za poruen zejmna nsledujcch povinnost:

neproveden preventivnch, regulanch a eradikanch opaten, poruen pslunho povolen (rozhodnut, opaten obecn povahy), ppadn za neproveden opaten k obnov pokozench ekosystm, nesplnn oznamovac povinnosti, ppadn nelegln vlastnn (dren) jedince IND.


27/136

27

To ve za podmnky, uveden ve, e nepjde o duplicitu s pestupky i jinmisprvnmi delikty, trestn iny mus bt formulovny dle zsady ultima ratio (viz t 12 trestnho zkonku . 40/2009 Sb., v platnm znn).

Subjektem (pachatelem) by byla fyzick osoba. Rovn by se muselo zvit, zda

zavst takov trestn in i pro prvnick osoby, pokud ano, pak by stailo zkon. 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob doplnit ve vtovm 7o odkaz na pslun nov zaveden paragraf hlavy VIII trestnho zkona. Opt plat,e by nemohlo jt o duplicitu s ji ppadnm formulovanm sprvnm deliktem POv pslunch slokovch zkonech.

Z hlediska formulac skutkovch podstat trestnch in v eskm trestnm zkonby lo odkzat na poruen pmo innho nazen EU o IND, to je z hlediska trest-nho prva ppustn, bn se tak e nap. trestn iny na seku CITES ( 299, 300trestnho zkonku).

Z hlediska konkrtnch sankc v oblasti trestnprvn odpovdnosti lze konstatovat,e sankce uveden v demonstrativnm vtu v l. 30 odst. 3 nazen o IND lze pouti v trestnm zkon a zkon o trestn odpovdnosti PO. Protoe nejde o taxativn vet,lo by uvaovat i o zaveden jinch sankc, nap. i v podob trestu odnt svobody izkazu innosti, atd., obvyklch v eskm trestnm prvu na seku ochrany ivotnho

prosted.V ppad uren kompetentnch orgn zde tato starost pi adaptaci odpad, jeliko

se jedn o ji vytvoenou soustavu trestnho soudnictv.

ZVRY

Dle mho nzoru by de lege ferendamla bt na seku deliktn odpovd-nosti v oblasti spojen s ochranou druhov biodiverzity vce zamena pozornost pe-devm na (1) sjednocen podmnek sprvnho trestn na seku administrativn-prvnodpovdnosti za jin sprvn delikty prvnickch osob a fyzickch osob podnikajcch,(2) zformulovn konkrtnch skutkovch podstat pestupk a jinch sprvnch deliktna seku sprvnho trestn v ppad pronsledovn ohroench druh voln ijcchivoich, zejmna pi pokldn otrvench nvnad, a na (3) zformulovn podm-

nek deliktn odpovdnosti pi dovozu a peprav invaznch nepvodnch druh, vetnjejich regulace. Formulace by se mly tkat nejen novelizac zkon na seku admi-nistrativn-prvn odpovdnosti v ochran ivotnho prosted, ale rovn na rovnitrestnho prva (trestn zkonk a zkon o trestn odpovdnosti prvnickch osob). Pinovelizaci by se mlo vychzet jednak z normativnch poadavk pslunch pmoinnch evropskch unijnch prvnch pedpis na seku ochrany biodiverzity, ale taks pihldnutm k potebm vnitrosttn praxe.


28/136


29/136

29


PRINCPY SPRVNEHO TRESTANIA V OCHRANE

IVOTNHO PROSTREDIA*

SOA KOIIAROV

Abstract: Principles of Administrative Punishment in Environmental Protection

Author deals in his paper with analysis of the procedural principles, that are typical forproceedings, in which public authorities decide on penalties for administrative offenses.In the center of her attention is the issue of the right for a fair trial under the Art. 6 of theConvention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms. She analyzesthe procedural principles that have to be respected by public authorities, when they areabout to punish individuals for their offenses against the environment.

Key words: right to fair procedure, administrative punishment, specic proceduralprinciples, offenses,protection of environment

Klov slova:prvo na spravodliv konanie, sprvne trestanie, osobitn procesn princpy,priestupky, ochrana ivotnho prostredia

1. PRVO NA SPRAVODLIV PROCES A SPRVNE TRESTANIE

Princpy sprvneho trestania vyjadruj univerzlne prvne idey, ktor samusia v prvnom a demokratickom tte uplatova v rmci hmotnoprvnej i proces-noprvnej pravy administratvnoprvneho trestania prvnickch a fyzickch osb.Z hadiska medzinrodnch zvzkov lenskch ttov Rady Eurpy, medzi ktor patrPosko, Slovensko i esk republika, nie je pritom rozhodujce, i tieto delikty pre-

jednvaj a rozhoduj o nich sdy alebo orgny verejnej sprvy a tie nie je podstatn,o ak kategriu sprvneho deliktu v zmysle vntrottnej regulcie ide.

Dleitou garanciou osoby obvinenej zo sprvneho deliktu je jejprvo na spravodli-v procespred orgnom verejnej moci oprvnenm vyvodzova zodpovednos. Tmtoorgnom je nielen sd, ale aj orgn verejnej sprvy a radn osoby, ktor uskutoujvkon verejnej sprvy v mene tohto orgnu.

Zkladn prvo na spravodliv proces vo verejnej sprvena Slovensku garantovanl. 36 ods. 1 a 4 Listiny zkladnch prv a slobod a l. 46 stavy Slovenskej republikyvyjadruje prvo kadej fyzickej alebo prvnickej osoby na tak prvny stav, ke z-

konn prava zakotvujeprocedurlny postuporgnu verejnej moci, v rmci ktorho sa

*Tento refert bol vyhotoven v rmci projektu VEGA (. 1/0092/13) Princpy administratvnoprvnejzodpovednosti prvna prava a prvna prax.


30/136

30

rozhoduje o jej prvach a povinnostiach. Ide o sas tzv.pozitvneho zvzku ttua to aj v zmysleDohovoru o ochrane udskch prv a zkladnch slobod(alej len akoDohovor), ktorm je Slovensk republika viazan. Jeho cieom je zabezpei, abyvntrottna procesnoprvna prava zodpovedala medzinrodne uznvanm poiadav-

km a tandardom.Poda sdnej judikatry za spravodliv prejednanie veci mono povaova len takpostup vykonvatea verejnej sprvy, ktor repektuje vetky procesn princpy tvoria-ce sas truktry zkladnch udskch prv a slobd bez ohadu na formulciu dankonkrtnou pozitvnou prvnou pravou (nlez stavnho sdu eskej republiky PL.S 33/97 zo 17. decembra 1997).

Z tohto dvodu sa sdy pri poskytovan ochrany skromnm osobm v prpadoch,ke nejestvuje zkonn prava, ktor by takto procesn princpy explicitne zakotvo-vala, alebo v prpadoch, ke je zkonn prava v tomto ohade nedostaton, uchyuj

k aplikcii veobecnch prvnych princpov,1

odvolvajc sa na l. 1 ods. 1 stavySlovenskej republiky a taktie na medzinrodn zmluvy o udskch prvach a zklad-nch slobodch. Poda stavnho sdu Slovenskej republiky Dohovor a judikatra Eu-rpskeho sdu pre udsk prva vzahujca sa na predstavuj pre vntrottne orgnyaplikcie prva zvzn vkladov smernice pre interpretciu a uplatovanie zkonnejpravy zkladnch prv a slobd zakotvench v druhej hlave stavy.2

lnok 6 ods. 1 Dohovoru zakotvuje prvo na spravodlivsdnekonanie. Jeho pria-ma aplikovatenos vak prichdza do vahy, aj ak vykonvate verejnej sprvy rozho-duje o tzv. trestnom obvinen.

Vklad pojmu trestn obvineniesa pritom odvja od rozhodovacej innosti Eurp-skeho sdu pre udsk prva. Za postupy vo verejnej sprve, v ktorch sa rozhodujeo trestnom obvinen, judikatra tohto sdu povauje konanie o priestupkoch a inchsprvnych deliktoch, poriadkovch sankcich a disciplinrnych deliktoch. Rovnako takrob aj judikatura slovenskch sdov.3

V oblasti ochrany ivotnho prostredia na Slovensku m tento charakter procesnpostup vykonvatea verejnej sprvy, v ktorom rozhoduje o treste za priestupok fyzickejosoby, za sprvny poriadkov delikt fyzickej alebo prvnickej osoby alebo za sprvnydelikt prvnickej a fyzickej osoby oprvnenej na podnikanie.4Z tohto dvodu proces-noprvna prava mus vo vetkch tchto prpadoch garantova osobe, voi ktorej sa

vyvodzuje zodpovednos za poruenie zkonnej povinnosti pri ochrane ivotnho pro-stredia, aj prva poda l. 6 ods. 2 a 3 a poda l. 7 ods. 1Dohovoru.

lnok 6 ods. 2 Dohovoru zakotvujeprincp prezumpcie neviny, poda ktorho sav rmci prva na spravodliv proces vyaduje, aby sa kad, kto je obvinen z trestnho

1 Pozri naprklad nlez stavnho sdu Slovenskej republiky PL. S 18/08 z 20. mja 2009.2 PIROKOV, M.:Komentr k vybranm lnkom Dohovoru o ochrane udskch prv a zkladnch

slobd. Bratislava: EUROIURIS Eurpske prvne centrum, o. z., 2008, s. 3335.3 Poda rozsudku Najvyieho sdu Slovenskej republiky z 29. aprla 2008, sp. zn. 8 So 87/2008,

vo veciach priestupkov ide o veci trestnho charakteru bez ohadu na relatvne nzke sankcie. Vo vetkchveciach trestnho charakteru mus ma osoba, proti ktorej sa vedie konanie, monos domc sa prva naspravodliv proces v zmysle l. 6 Dohovoru. In: BABIAKOV, E. HAJDINOV, J.:Judikatra voveciach priestupkovho prva. Bratislava: IURA EDITION, spol. s r. o., 2012, s. 203 a nasl.

4 Orgny ochrany ivotnho prostredia nemaj de lege lataprvomoc vyvodzova administratvnoprvnuzodpovednos za alie kategrie sprvnych deliktov.


31/136

31

inu, povaoval za nevinnho, dokia jeho vina nebola preukzan zkonnm spso-bom. Z uvedenho mono odvodi aj zkladn procesnoprvne pravidl, ktor sa musiauplatova vo veci trestnho obvinenia:

dkazn bremeno je v zsade na alobcovi,

v pochybnostiach v prospech obvinenho (in dubio pro reo), neprpustnos nezkonne zskanho dkazu, prvo neobviova seba samho (nemo tenetur se ipsum accusare).Odsek 3 l. 6 Dohovoru zaruuje obvinenmupecilne minimlne prvav konan,

a to:a) by bez mekania a v jazyku, ktormu rozumie, podrobne oboznmen s povahou

a dvodom obvinenia vznesenho proti nemu;b) ma primeran as a monosti na prpravu svojej obhajoby;c) obhajova sa osobne alebo prostrednctvom obhajcu poda vlastnho vberu, ale-

bo pokia nem dostatok prostriedkov na zaplatenie obhajcu, aby sa mu poskytolbezplatne, ak to zujmy spravodlivosti vyaduj;d) vypova alebo da vypova svedkov proti sebe a dosiahnu predvolanie na

vypovanie svedkov vo svoj prospech za rovnakch podmienok, ako v prpadesvedkov proti nemu;

e) ma bezplatn pomoc tlmonka, ak nerozumie jazyku pouvanmu pred sdom,alebo ak tmto jazykom nehovor.

Okrem toho obvinen m poda l. 7 ods. 1 Dohovoru prvo na uloenie trestuvlune na zklade zkona.5Uveden prvo m nielen hmotnoprvny aspekt (nullumcrimen sine lege), ale tie procesnoprvny aspekt spovajci v prkaze stha len zozkonnch dvodov a spsobom, ktor ustanov zkon (nullus processus criminalissine lege). Garantuje sa tm nemonos bezdvodnho sthania jednotlivcov a zaruujesa, e do prv osb, ktor s sthan odvodnene, sa nebude zasahova viac, ne je tonevyhnutne nutn (princp proporcionality).

2. PRVO NA SPRAVODLIV PROCES VO VEREJNEJ SPRVEA PRVO NA DOBR VEREJN SPRVU

V eurpskom sprvnom priestore vklad obsahu prva na spravodliv pro-ces vo verejnej sprve podlieha doktrne o dobrej verejnej sprve.

Cieom presadzovania poiadaviek dobrej verejnej sprvy je zabezpei efektvnosa innos vkonu verejnej sprvy ako sluby verejnosti bez toho, aby tto nezkonnezasahovala do verejnch subjektvnych prv a slobd skromnej osoby. Za tmto e-lom vkon verejnej sprvy musia ovlda princpy, ktor maj hmotnoprvny a proces-noprvny charakter.

5 Poda l. 6 ods. 1 Dohovoru: Nikoho nemono uzna za vinnho zo spchania trestnho inu na zkladeskutku alebo opomenutia, ktor v ase jeho spchania nie je povaovan poda vntrottneho alebomedzinrodnho prva za trestn in. Takisto nesmie by uloen trest prsnej, ne ak bolo monuloi v ase spchania trestnho inu.


32/136

32

Vzah prva na dobr verejn sprvu a prva na spravodliv proces vo verejnejsprve je tak dan tm, eprvo na spravodliv proces vo verejnej sprve je sasouprva na dobr verejn sprvu. Km prvo na spravodliv proces vo verejnej sprve saodvodzuje zo zkladnho prva na sdnu a in prvnu ochranu, prvo na dobr verejn

sprvu sa odvodzuje z l. 1 ods. 1 stavy Slovenskej republiky. Z tohto hadiskaprvona dobr verejn sprvu je veobecnejie ne prvo na spravodliv proces vo verejnejsprve.

Procesnoprvne princpy, ktor sa maj uplatova v procesnch postupoch orgnovochrany ivotnho prostredia, v ktorch rozhoduj o sprvnych deliktoch skromnchosb, vyjadruje odporanie Vboru ministrov R (91) 1 o sprvnych sankcich.

Procesnoprvna prava postupu mus poda odporania Vboru ministrov R (91)1 o sprvnych sankcich garantova minimlne:

princp konania o sprvnom delikte v primeranej lehote,

princp, e konanie o sprvnom delikte sa ukonuje rozhodnutm, pecilne procesnoprvne princpy, ktor sa aplikuj popri princpoch zakotve-nch rezolciou Vboru ministrov (77) 31 o ochrane jednotlivca vo vzahu k ak-tom sprvnych orgnov.

Princp konania o sprvnom delikte v primeranej lehote. lnok 6 ods. 1 Dohovo-ru vyaduje, aby kad vec, ktor m charakter trestnho obvinenia, bola prejednana rozhodnut v primeranej lehote.

Lehota na prejednanie sprvneho deliktu pred orgnom verejnej sprvy m z prv-neho hadiska poriadkov charakter a nem vplyv na znik zodpovednosti osoby za

prejednvan sprvny delikt v dsledku plynutia asu. Vyjadruje primeran asov r-mec pre postup sprvneho orgnu a je vyjadrenm poiadavky na efektvnos a innosverejnej sprvy.

Prvo na ukonenie konania o sprvnom delikte rozhodnutmsvis s princpomprvnej istoty osoby, voi ktorej sa zaal postup vykonvatea verejnej sprvy vo vecisprvneho trestania. Takto osoba m prvny nrok na to, aby procesn postup (sprvnekonanie) bol ukonen formou, ktor m prvne zvzn charakter.

V prvnom tte je neprpustn situcia, aby sa procesn postup neukonil spso-bom ustanovenm zkonom (t. j. rozhodnutm). Je to dleit aj preto, lebo s intittomrozhodnutia je spt intitt rei iudicatae, ktor v konaniach tkajcich sa trestnho

obvinenia zko svis s alm vznamnm princpom princpom ne bis in idem.Vsledkom konania pritom nemus by len rozhodnutie, ktorm sa uklad sprvna

sankcia; me nm by aj rozhodnutie o upusten od uloenia sprvnej sankcie aleborozhodnutie o zastaven konania z dvodu, e obvinenmu zo sprvneho deliktu sanepodarilo preukza spchanie sprvneho deliktu.6

V zmysle odporania Vboru ministrov R (91) 1 medzi pecilne procesn princ-py vyjadrujce procesn prva osoby, voi ktorej orgn ochrany ivotnho prostrediavyvodzuje administratvnoprvnu zodpovednos, patr:

prvo by informovan o obvinen a dvodoch tohto obvinenia,

6 The Administration and You: A Handbook (1997). Principles of Administrative Law Concerning theRelations Between Administrative Authorities and Private Persons.Council of Europe Publishing, 1996,s. 31.


33/136

33

prvo ma primeran as na prpravu obhajoby, prvo by informovan o dkazoch proti nej, prvo by vypout, prvo na odvodnenie rozhodnutia, ktorm sa uklad sprvna sankcia,

princp, e dkazn bremeno v konan spova na sprvnom orgne, princp preskmatenosti rozhodnutia orgnu, ktorm sa uklad sprvna sankcia.Vetky tieto procesn prva s sasou jejprva na obhajobu.Prvo osoby by informovan o obvinen a dvodoch obvineniazaha prvo: prvo na informciu o zaat procesnho postupu orgnu verejnej sprvy a prvo na informciu o vznamnch skutonostiach tkajcich sa postupu.lnok 6 ods. 3 psm. a) Dohovoru zdrazuje prvo obvinenho by informovan

nielen o dvode obvinenia, to znamen o skutkoch, ktor dajne spchal a na ktorchsa obvinenie zaklad, ale tie o prvnej charakteristike tchto skutkov.7

Z uvedenej poadavky vychdzal aj esk Najvy sprvny sd, ktor vyslovil n-zor v svislosti s nleitosami oznmenia sprvneho orgnu o zaat konania o sankciivo veciach nakladania s odpadmi: Vymedzenie skutku, pre ktor je konanie podasprvneho poriadku zaat, mus by konkrtne, rovnako tak ako mus by z oznme-nia o zaat konania zrejm, o om sa m v konan rozhodova; v sanknom konan je

potom vhodn uvies, ak postih za dan konanie hroz. Takto pecikciu nemonopovaova za predasn kontatovanie zodpovednosti, ktor sa skma a v konan.8

elom tohoto procesnho prva je poskytn obvinenmu potrebn informcie,aby si mohol pripravi svoju obhajobu. Trv poas celho sprvneho konania a do

jeho skonenia. To znamen, e prvo obvinenho na informciu sa nevyerpva lenrealizciou prvho konu sprvneho orgnu voi nemu. V priebehu sprvneho konaniatoti me djs k zmenm skutkovho zkladu obvinenia (napr. obvinenie sa rozirujeo alie skutky), ako aj k zmenm prvnej kvalikcie. Nakoko uveden skutonostimu ma podstatn vplyv na vsledn rozhodnutie sprvneho orgnu, nie je mon,aby nebol obvinen o tchto zleitostiach informovan.

Prvo na prpravu obhajobyzaha poda l. 6 ods. 3 psm. b) Dohovoru prvo maprimeran as a monosti na prpravu svojej obhajoby.

Monos efektvnej prpravy na obhajobu obsahuje: prvo poradi sa s obhajcom,

prvo nahliada do spisu, prvo by oboznmen so vetkmi dkazmi vykonanmi v priebehu konania.9

Prvo osoby, aby bola v sprvnom konan o sprvnom delikte vypout, sa premietado jej procesnhoprva vyjadri saku kadej veci pred vydanm rozhodnutia.

Poda rozsudku Najvyieho sdu Slovenskej republiky z 24. novembra 2010,sp. zn. 6 So 165/2010, treba rozliova medzi prvom astnka na vyjadrenie sa k za-atiu sprvneho konania, prvom na predkladanie alebo navrhovanie dkazov a jeho

7 SVK, J.: Ochrana udskch prv (z pohadu judikatry a doktrny trasburskch orgnov ochrany prv).2. rozren vydanie. ilina: Poradca podnikatea, spol. s. r.o., 2006, s. 475.

8 Rozsudok zo da 20. novembra 2003, . k. 5 A 73/2002-34 Zb. NSS, ro. 2, . 8/2004). In: LANGROV, V.:Pehled judikatury z oblasti ivotnho prosted.Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 254.

9 SVK, J.: Ochrana udskch prv (z pohadu judikatry a doktrny trasburskch orgnov ochrany prv).2. rozren vydanie. ilina: Poradca podnikatea, spol. s. r.o., 2006, s. 477 a nasl.


34/136

34

prvom vyjadri sa k podkladom alebo dkazom zabezpeenm v konan sprvnymorgnom. Ak sprvny orgn vydal rozhodnutie vo veci bez toho, aby umonil astn-kovi vyjadri sa pred rozhodnutm, ide o procesn pochybenie, kter me ma vplyvna zkonnos rozhodnutia o priestupku.10

Princp dkazn bremeno v konan spova na sprvnom orgne,je explicitne vy-jadren v l. 6 ods. 2 Dohovoru, poda ktorho kad, kto je obvinen z trestnho inu,povauje sa za nevinnho, dokia jeho vina nebola preukzan zkonnm spsobom.

Toto ustanovenie vyjadruje princp prezumpcie neviny. Obvinen nie je povinndokazova nielen iadnu skutonos svediacu v jeho neprospech, ale ani v jeho pro-spech (t. j. nie je povinn svoju nevinu preukazova). V tejto svislosti je nevyhnutnodliova stavne zaruen prvo neby donucovan k sebaobvineniu, teda predloi

proti sebe dkaz pod dontenm, od prvnej monosti zhromaova dkazy aj ichodatm proti vli obvinenho, a v jeho neprospech.11

Odporanie Vboru ministrov R (91) 1 zakotvuje poiadavku, aby bol akt ukla-dajci sprvnu sankciu prinajmenom preskmaten z hadiska jeho zkonnosti ne-zvislm a nestrannm sdom zriadenm zkonom. Je lohou ttu, aby mal v tomtoohade tak prvnu pravu, ktor by nevyluovala, ani inm spsobom nelimitovala

prstup osoby k sdu.Rovnak poiadavka je obsiahnut v l. 6 ods. 1 Dohovoru, ktor sasne vyaduje,

aby mal sd v takejto veci pln jurisdikn prvomoc.12alia zruka ochrany osoby,voi ktorej osoby sprvny orgn vyvodil administratvnoprvnu zodpovednos, vych-dza z l. 2 Protokolu . 7 k Dohovoru. Ten zakotvuje prvo da preskma vrok o vinealebo treste sdom vyieho stupa.13

3. PROCESNOPRVNE PRINCPY V POSTUPOCH ORGNOVOCHRANY IVOTNHO PROSTREDIA PRI POSTIHU OSBZA SPRVNE DELIKTY

Na Slovensku neexistuje kodikovanprvna prava konania o sprvnychdeliktoch, ktor by vychdzala z procesnoprvnych princpov vyjadrench v l. 6 ods. 3Dohovoru a z procesnoprvnych princpov vyjadrench v odporan Vboru ministrov

R (91) 1 o sprvnych sankcich.

10 In: BABIAKOV, E. HAJDINOV, J.:Judikatra vo veciach priestupkovho prva.Bratislava: IURAEDITION, spol. s r. o., 2012, s. 112 a nasl.

11 IKEOV, S. LAVICK, P. PODHRZK, M.: Pehled judikatury ve vcech sprvnho trestn.Praha: ASPI, a. s., 2006, s. 652.

12 Sd s tzv. plnou jurisdiknou prvomocou je tak, ktor m nasledujcu prvomoc: nie je pri preskmavan rozhodnut orgnov verejnej sprvy o uloen sankcie viazan skutkovm stavom

zistenm sprvnym orgn, me vychdza zo skutkovch zisten sprvneho orgnu, optovne vykona dkazy u vykonan sprv-

nym orgnom alebo vykona dokazovanie, m moderan oprvnenie, t. j. monos upusti od potrestania alebo zni vku uloenej sankcie, o

je dvodn vtedy, ak ide o postih za sprvny delikt zjavne neprimeran.13 KOIIAROV, S. In: KLMA, K. a kol.: Odpovdnost veejn moci. Praha: Metropolitan University

Prague Press, 2013, s. 255.


35/136

35

Prvna teria u dlhie poukazuje na fakt, e takto situcia nie je vhodn. Okrempriestupkov fyzickch osb, ktor sa prejednvaj na zklade pecilnej procesnoprv-nej pravy, orgny ochrany ivotnho prostredia prejednvaj sprvne delikty na zk-ladezkona . 71/1967 Zb. o sprvnom konan (sprvny poriadok) v znen neskorch

predpisov. Tento zkon vak explicitne nevyjadruje pecilne procesnoprvne princpy,ktor sa maj uplatova v rmci spravodlivho procesu vo veciach sprvneho trestania.Je potrebn ich odvodzova z platnho znenia sprvneho poriadku vkladom, o me

by pre sprvny orgn oban.Km analze procesnoprvnych princpov uplatujcich sa v konan o sprvnych

deliktoch sa prvna teria na Slovensku venuje pomerne podrobne,14na okraji zujmuvedeckho vskumu zatia zostva uplatovanie prva na spravodliv proces obvine-nho zo sprvneho deliktu v tzv. skrtench formch sprvneho konania, ktormi s

blokov a rozkazn konanie.

Pokuty za priestupky na seku ochrany ivotnho prostredia v blokovom konanmu uklada: orgny ttneho dozoru vo veciach ivotnho prostredia poda 86 psm. e) z-

kona SNR . 372/1990 Zb. o priestupkoch v znen neskorch predpisov, orgny ochrany ivotnho prostredia15a lenovia verejnch str16poda oso-

bitnch predpisov.Procesn postup v blokovom konan na Slovensku zakotvuje vlune zkon SNR

. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znen neskorch predpisov. Osobitn zkony upra-vujce prvomoc orgnov ochrany ivotnho prostredia a verejnch str prejednva

priestupky v blokovom konan na predmetn procesn pravu vslovne odkazuj.17

V blokovom konan poda zkona SNR . 372/1990 Zb. sa neuplatuje procesnprvo obvinenho na obhajobu v celom jeho rozsahu. Je to odvodnen tm, e blokovkonanie sa me uskutoni, len ak je sprvny delikt spoahlivo zisten. V takej situ -cii vyuitie niektorch procesnch oprvnen obvinenho by sa javilo ako samoelna nemohlo by ma vplyv na rozhodnutie sprvneho orgnu vo veci samej.

Uveden legislatvny prstup nie je v rozpore s odporanm Vboru ministrovR (91) 1 o sprvnych sankcich, ktor umouje so shlasom dotknutej osoby od vy-

branch procesnoprvnych princpov v prvnej prave lenskho ttu Rady Eurpyupusti, ak ide o menej zvan prpady, ktor podliehaj nzkym peanm trestom.

Ochrana osoby, voi ktorej sa vyvodzuje zodpovednos za priestupok, je vak v blo-

14 Pozri naprklad KOIIAROV, S.:Princpy dobrej verejnej sprvy a Rada Eurpy. Bratislava: IURAEDITION, spol. s r.o., 2012, s. 351 a nasl.

15 Naprklad poda 32 ods. 1 zkona . 237/2002 Z. z. o obchode s ohrozenmi druhmi vone ijcichivochov a vone rastcich rastln a o zmene a doplnen niektorch zkonov v znen neskorch predpisovme okresn rad, odbor ivotnho prostredia alebo Slovensk inpekcia ivotnho prostredia uloifyzickej osobe v blokovom konan pokutu za priestupok.

16 Naprklad poda 69 ods. 6 zkona . 364/2004 Z. z. o vodch a o zmene zkona Slovenskej nrodnej rady. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znen neskorch predpisov (vodn zkon) v znen neskorch predpisovlen vodnej stre je oprvnen uklada a vybera pokuty v blokovom konan za priestupky na sekuochrany vd, vodnch tokov a vodnch stavieb.

17 Pozri naprklad 75 ods. 1 zkona . 543/2002 Z. z. o ochrane prrody a krajiny je len stre prrody je priplnen loh poda tohto zkona oprvnen vo svojom obvode psobnosti uklada a vybera za priestupkyna seku ochrany prrody a krajiny pokuty v blokovom konan v rozsahu a za podmienok ustanovenchosobitnm predpisom, priom tmto osobitnm predpisom je zkon SNR . 372/1990 Zb.


36/136

36

kovom konan zabezpeen tm, e ak namieta proti navrhovanej sankcii alebo protiprebiehajcemu skrtenmu sprvnemu konaniu, mus sprvny orgn prejedna sprvnydelikt v riadnom, neskrtenom sprvnom konan.

V blokovom konan sa na Slovensku uplatuj nasledujceprocesnoprvne prin-

cpy: princp sthania zo zkonnch dvodov, princp ne bis in idem, princp postihu za protiprvne sprvanie v primeranej lehote, princp povinnosti sprvneho orgnu dokazova vinu, princp, e konanie o sprvnom delikte sa ukonuje rozhodnutm orgnu, princp, e rozhodnutie mus by odvodnen, princp, e rozhodnutie mus by zverejnen.Princp sthania zo zkonnch dvodovvyaduje, aby platn prvna prava zakotvila

prvomoc orgnu ochrany ivotnho prostredia uloi pokutu za priestupok v blokovomkonan. Z procesnoprvnej pravy mus by zrejm, na zklade oho je mon zaaskrten sprvne konanie a za akch podmienok je mon uloi pchateovi priestupkusankciu. Uveden princp vyaduje taktie, aby zkon upravoval konkrtne pravidl

procesnho postupu. Ich absenciu by bolo potrebn povaova za poruenie pozitvne-ho zvzku ttu vo vzahu k prvu osoby na spravodliv proces vo verejnej sprve.Tu treba poznamena, e platn prvna prava blokovho konania poda zkona SNR. 372/1990 Zb. je privemi strun na to, aby z nej boli zrejm vetky procesn prvaa povinnosti subjektov tak, ako ich vyjadruje odporanie Vboru ministrov R (91) 1o sprvnych sankcich.

Princp ne bis in idem m z hmotnoprvneho hadiska ten vznam, e vybavenieveci v skrtenom konan predstavuje prekku rei iudicatae;18z procesnoprvnehohadiska zaatie blokovho konania by malo predstavova prekku litis pendentio.V blokovom konan vak tto procesnoprvna prekka nebude prichdza do vahy,vzhadom k tomu, e prejednanie priestupku je vdy okamitou reakciou vykonvateaverejnej sprvy na protiprvne sprvanie osoby naplujce skutkov podstatu priestup-ku, ktor radn osoba sledovala na mieste, take konkurencia procesnho postupu zostrany dvoch orgnov za ten ist priestupok je takmer vylen.

Princp postihu za protiprvne sprvanie v primeranej lehotesa premieta v tom, e

lehota od zaatia skrtenho sprvneho konania a do uloenia pokuty je ovea kratiane v neskrtenom konan. V blokovom konan je tto skutonos spsoben tm, e

priestupok sa prejednva na mieste.Povinnos sprvneho orgnu dokazova vinu vyplva zo skutonosti, e skrten

konanie je procedurlnym postupom, ktor zana z radnej povinnosti prslun vyko-nvate verejnej sprvy.

Princp, e konanie o priestupku sa ukonuje rozhodnutm orgnu, nie je poda plat-nej prvnej pravy spochybniten, aj ke vsledkom blokovho konania je tzv. poku-tov blok.

18 Poda 76 ods. 1 psm. h) je povinn sprvny orgn konanie o priestupku zastavi, ak sa v om zist, eza priestupok u bola uloen blokov pokuta.


37/136

37

V prpade tzv. pokutovho bloku, na ktorom sa vyznauj daje o tom komu,kedy a za ak priestupok bola pokuta v blokovom konan uloen ( 85 ods. 4 dru-h veta zkona SNR . 372/1990 Zb.), sdna judikatra vkladom dospela k tomu,e prestavuje rozhodnutie sprvneho orgnu (pozri rozsudok eskho Najvyieho

sprvneho sdu zo da 15. janura 2009, . k. 5 As 16/2008-68) a e pokutov bloksa stva prvoplatnm po potvrden shlasu s uloenm pokuty v blokovom konanvlastnorunm podpisom pchatea priestupku (pozri rozsudok eskho Najvyie-ho sprvneho sdu zo da 29. decembra 2010, . k. 8 As 68/2010-81). 19Uvedenzvery vak zkon SNR . 372/1990 Zb. explicitne nezakotvuje, hoci by to tak delege ferendamalo by.

Princp, e rozhodnutie mus by zverejnen,mono z prvnej pravy blokovhokonania odvodi len nepriamo a to vzhadom na ben aplikan prax, ke obvinenz priestupku podpisuje pokutov blok s vyznaenmi dajmi poda 85 ods. 4 zkona

SNR . 372/1990 Zb.Prvo na odvodnenie rozhodnutia. Zo zkona SNR . 372/1990 Zb. nevyplva, epokutov blok mus obsahova rovnak nleitosti ako rozhodnutie o priestupku, t. j.aj odvodnenie rozhodnutia a pouenie o monosti poda riadny opravn prostriedoka prvo na informciu o preskmatenosti rozkazu sdom.

Z povahy a ciea samotnho blokovho konania je vak zrejm, e poveren osobaodvodn pchateovi priestupku svoje rozhodnutie uloi pokutu v blokovom konanna mieste.

Osoba, ktorej bola uloen pokuta v blokovom konanskr, ne podpe pokutovblok:

m prvo by pouen o monosti poda riadny opravn prostriedok, m prvo na informciu o preskmatenosti rozhodnutia sdom.Orgn ochrany ivotnho prostredia je taktie povinn vopred poui obvinenho

z priestupku o jeho prve vyui zkonn monos, aby bol jeho priestupok prejednanv neskrtenom konan pred sprvnym orgnom.

Princp zkazu reformationis in peius v blokovom konan znamen, e obvinen-mu z priestupku nemono v nasledujcom neskrtenom sprvnom konan uloi indruh sankcie alebo vyiu vmeru sankcie, ne je t, ktor by mu hrozila v blokovomkonan, za predpokladu, e sa pri prejednvan priestupku v neskrtenom konan ne -

zistia nov podstatn skutkov okolnosti. Aj ke zkon SNR . 372/1990 Zb. uvedenprincp na ely blokovho konania explicitne nezakotvuje, mus sa uplatni vdy,ak obvinen z priestupku nebol ochotn pokutu zaplati. V opanom prpade by hohrozba prsnejej sankcie mohla odrdza od vyuitia prva na obhajobu, ktor muv plnom rozsahu zaruuje procesnoprvna prava neskrtenho sprvneho konaniao priestupku.

Rovnak inok m v tomto ohade platn znenie 79 zkona SNR . 372/1990 Zb.;km sprvny orgn neme uloi obanovi, ktor bol uznan vinnm z priestupku,

19 FRUMAROV, K.: K nkterm aspektm blokovho zen de lege lata a de lege ferenda. In: Pestupkya zen o nich z pohledu teorie a praxe. Sbornk z mezinrodn vdeck konference konan dne 4. jna2013. Praha: Policejn akademie R v Praze, 2014, s. 40.


38/136

38

nhradu trov konania v blokovom konan, mus tak urobi, ak bol jeho priestupok pre-jednan v neskrtenom sprvnom konan.20

Preskmatenos prvoplatnho pokutovho bloku sdomje dleitou poiadavkouv situcii, ke platn prvna prava vyluuje monos osoby, ktorej bola sankcia ulo-

en v blokovom konan, brni sa proti blokovmu konaniu podanm riadneho oprav-nho prostriedku, prpadne vyui monos preskmania zkonnosti blokovho konaniav rmci obnovy konania a mimo odvolacieho konania.

Sdna judikatra vak zaujala prvny nzor, e ak sa osoba uspokoj s ukone -nm veci v blokovom konan, znamen to, e nevyuila opravn prostriedky v sprv-nom konan, ktor zkon pripa, a preto sa neme spene domha sdnej ochra-ny (uznesenie Najvyieho sdu Slovenskej republiky z 11. augusta 2009, sp. zn. 1So 142/2009).21Jedinou monosou je, aby pchate priestupku namietal proti navr-hovanej sankcii v blokovom konan a v nasledujcom neskrtenom konan podal riadny

opravn prostriedok proti rozhodnutiu o priestupku.Sdy v eskej republike taktie vychdzali z toho, e zmyslom prieskumu rozhod-nut v sprvnom sdnictve je poskytnutie sdnej ochrany v prpadoch, ke osoby tvrdia,e boli na svojich prvach dotknut, ale sa ich nedomohli pred sprvnym orgnom, hocisa o to poksili. Novia judikatra eskho Najvyieho sprvneho sdu vak pripamonos sdneho prieskumu rozhodnut v blokovom konan v prpadoch, ke sao-vate spochybuje skutonos, e sa priestupku dopustil, resp. e poskytol shlas s jeho

prejednanm v blokovom konan (pozri rozsudok eskho Najvyieho sprvneho sduzo da 9. jna 2011, . k. 9 As 2/2011-93),22o s samotn zkonn predpoklady toho,aby sa blokov konanie mohlo uskutoni.

20 Poda 1 vyhlky MV SR . 411/2006 Z. z., ktorou sa ustanovuje paulna suma trov konania o priestupkuv znen vyhlky MV SR . 531/2008 Z. z. paulna suma trov konania o priestupku je: a) 16 eur, b) 49 eur,ak sa pribral znalec z odboru psychiatrie, c) 33 eur, ak sa pribral znalec z inho odboru ako psychiatrie.

21 Pozri bliie In: BABIAKOV, E. HAJDINOV, J.: Judikatra vo veciach priestupkovho prva.Bratislava: IURA EDITION, spol. s r. o. 2012, s. 215 a nasl.

22 FRUMAROV, K.: K nkterm aspektm blokovho zen de lege lata a de lege ferenda. In: Pestupkya zen o nich z pohledu teorie a praxe. Sbornk z mezinrodn vdeck konference konan dne 4. jna2013. Praha: Policejn akademie R v Praze, 2014, s. 41.


39/136

39


APLIKCIA POJMU TRESTN OBVINENIE

V SLOVENSKEJ PRVNEJ PRAVEZODPOVEDNOSTI ZA SPRVNE DELIKTYNA SEKU OCHRANY PRRODY A KRAJINY*

MICHAL MASLEN

Abstract: The Concept of Criminal Charge and the Criminal Offence Assessment Criteria

Application on the Slovak Legislation on Liability for Administrative Offenses in theSection of Nature and Landscape Protection.

The Act no. 543/2002 Coll. on the nature and landscape protection enables the publicauthorities to impose the offender of an administrative offence with the nancial sanctionsup to 33,193.91 Euro and forfeiture. The Act no. 300/2005 Coll. the Criminal Codeestablishes also the analogous legal instruments in the form of nancial penalty from160.00 Euro up to 331,930.00 Euro and penalty of forfeiture. Author of the paper analyzesthe possibility of the concept of criminal charge and the criminal offence assessmentcriteria application on the Slovak legislation on liability for administrative offenses in thesection of nature and landscape protection.

Key words: nancial sanction, forfeiture, nancial penalty, forfeiture penalty

Klov slova:pean sankcia, prepadnutie veci, pean trest, trest prepadnutia veci

1. VODN POZNMKY

V tomto prspevku sa zaoberme pouitm pojmu trestn obvineniev slo-venskej prvnej prave zodpovednosti za sprvne delikty na seku ochrany prrodya krajiny. Vzali sme si preto za cie skma, ako sa do slovenskej prvnej pravy pre -

mietaj hodnoty, ktor od svojho vzniku postupne presadzovala Rada Eurpy. Rozhodlisme sa pre slovo hodnoty, pretoeho povaujeme za presnejie ako slovo normy. RadaEurpy toti prvo netvor, avak vraznm spsobom ovplyvuje hodnotov systmEurpy, ktor jednotliv lensk tty premietaj do svoj

acta universitatis carolinae, iuridica 1/2015

Documents