podnikatelskÝ zÁmĚr – zaloŽenÍ dÁmskÉho fitness …vypracované studie se začínající...
Post on 09-Mar-2020
5 Views
Preview:
TRANSCRIPT
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚBRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁÚSTAV FINANCÍ
FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENTINSTITUTE OF FINANCES
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR – ZALOŽENÍ DÁMSKÉHOFITNESS CENTRA
BUSINESS PLAN – ESTABLISHMENT OF A FEMALE FITNESS CENTER
BAKALÁŘSKÁ PRÁCEBACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE MICHAL PIVOŇKAAUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE Ing. TOMÁŠ HERALECKÝ, Ph.D.SUPERVISOR
BRNO 2012
Vysoké učení technické v Brně Akademický rok: 2011/2012Fakulta podnikatelská Ústav financí
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pivoňka Michal
Daňové poradenství (6202R006)
Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním azkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterskýchstudijních programů zadává bakalářskou práci s názvem:
Podnikatelský záměr – založení dámského fitness centra
v anglickém jazyce:
Business Plan – Establishment of a Female Fitness Center
Pokyny pro vypracování:
ÚvodVymezení problému a cíle práceTeoretická východiska práceAnalýza problému a současné situaceVlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešeníZávěrSeznam použité literaturyPřílohy
Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této
práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení
technického v Brně.
Seznam odborné literatury:
KAŇOVSKÁ, L. Základy marketingu. 1. Vyd. Brno: Akademické nakladatelství Cerm, 2009.123 s. ISBN 978-80-214-3838-5.KORÁB, V. PETERKA, J. REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. 1.Vyd. Brno: ComputerPress, 2008. 216 s. ISBN 78-80-251-1605-0.MIKOLÁŠ, Z. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku: konkurenční potenciál a dynamikapodnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 198 s. ISBN 80-247-1277-6.KOTLER, P., KELLER, K. Marketing management. 12. Vyd. Praha: Grada Publishing, 2007.792 s. ISBN 978-80-247-1359-5.SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 427s. ISBN 978-80-247-3339-5.
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Tomáš Heralecký, Ph.D.
Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2011/2012.
L.S.
_______________________________ _______________________________Ing. Pavel Svirák, Dr. doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA
Ředitel ústavu Děkan fakulty
V Brně, dne 23.05.2012
Abstrakt
Hlavním tématem této bakalářské práce je vytvořit návrh podnikatelského záměru na
založení dámského fitness centra. Návrh podnikatelského záměru vychází z
teoretických poznatků, shromážděných informací a analýzy současného stavu v oboru.
Abstract
In my bachelor´s thesis I focused on creating a business plan for setting up a ladies
fitness center. The business plan is based on the theoretical knowledge, collected
information and the analysis of the current situation in this branch.
Klíčová slova
Podnikatelský záměr
Založení podniku
Průzkum trhu
Plánování
Náklady
Strategie
Key words
Business plan
Establishment of a company
Market research
Planning
Costs
Strategy
Bibliografická citace
PIVOŇKA, M. Podnikatelský záměr – založení dámského fitness centra. Brno: Vysoké
učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2012. 63 s. Vedoucí bakalářské práce
Ing. Tomáš Heralecký, Ph.D.
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně.
Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská
práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících
s právem autorským).
V Brně, dne 21. 5. 2012
……………………
podpis
Poděkování
Moc rád bych tímto poděkoval vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Tomáši
Heraleckému, Ph.D. za jeho trpělivost, odborné vedení, dohled, cenné rady a
připomínky udělené v průběhu zpracování této bakalářské práce.
Obsah
Úvod ........................................................................................................ 10
1 Vymezení problému a cíle práce ..................................................... 12
1.1 Cíl bakalářské práce ............................................................................................ 12
1.2 Přínosy podnikatelského záměru ......................................................................... 12
2 Teoretická část ................................................................................. 13
2.1 Úvod do podnikání ............................................................................................... 13
2.1.1 Definice podnik ............................................................................................................. 14
2.2 Podnikatelský plán ............................................................................................... 14
2.2.1 Zásady a požadavky při tvoření podnikatelského plánu .................................................. 15
2.3 Právní formy podnikání ....................................................................................... 19
2.3.1 Podnikání fyzických osob – OSVČ ................................................................................ 20
2.3.2 Podnikání právnických osob – S.R.O. ............................................................................ 21
2.3.3 S.r.o. vs. Živnost ........................................................................................................... 22
2.4 Marketingový mix ................................................................................................ 22
2.4.1 Výrobek (Produkt) ........................................................................................................ 23
2.4.2 Cena (Price) .................................................................................................................. 23
2.4.3 Umístění (Place) ............................................................................................................ 24
2.4.4 Propagace (Promotion) .................................................................................................. 24
2.5 Finanční analýza a financování podnikatelského záměru ................................... 24
2.5.1 Ukazatel rentability ....................................................................................................... 25
2.5.2 Ukazatel likvidity .......................................................................................................... 26
2.5.3 Ukazatel zadluženosti .................................................................................................... 27
2.5.4 Bankovní úvěr ............................................................................................................... 28
2.5.5 Leasing ......................................................................................................................... 28
3 Analytická část ................................................................................. 30
3.1 SWOT analýza ..................................................................................................... 30
3.2 SLEPT analýza ..................................................................................................... 31
3.3 Dotazník a jeho vyhodnocení ............................................................................... 35
3.3.1 Vyhodnocení dotazníku ................................................................................................. 35
4 Praktická část .................................................................................. 44
4.1 Právní forma ........................................................................................................ 44
4.2 Předmět podnikání ............................................................................................... 45
4.2.1 Odpovědný vedoucí....................................................................................................... 45
4.3 Informace o podniku a jeho popis........................................................................ 46
4.4 Marketingový plán ............................................................................................... 47
4.4.1 Produkt – služba ............................................................................................................ 47
4.4.2 Cena ............................................................................................................................. 47
4.4.3 Marketingová komunikace s okolím .............................................................................. 48
4.4.4 Vybavení provozovny ................................................................................................... 49
4.4.5 Marketingový průzkum ................................................................................................. 49
4.4.6 Organizační struktura .................................................................................................... 50
4.4.7 Rozpočet pro založení podniku ...................................................................................... 50
4.5 Zakladatelský rozpočet ........................................................................................ 51
4.5.1 Zakladatelský rozpočet č. 1............................................................................................ 51
4.5.2 Zakladatelský rozpočet č. 2............................................................................................ 53
4.6 Předpokládané průměrné měsíční náklady ......................................................... 53
4.6.1 Předpokládané měsíční příjmy ....................................................................................... 54
4.7 Bod zvratu ............................................................................................................ 54
4.8 Riziková analýza .................................................................................................. 55
Závěr ....................................................................................................... 57
Seznam použitých zdrojů ....................................................................... 59
Seznam tabulek ...................................................................................... 61
Seznam grafů .......................................................................................... 61
Seznam obrázků ..................................................................................... 62
Seznam příloh ......................................................................................... 63
10
Úvod
Dnešní moderní a často dosti uspěchaná doba s sebou přináší fyzickou i psychickou
únavu. Lidé se proto snaží strávit svůj volný čas aktivním způsobem, což jim má
pomoci tuto únavu překonat, či potlačit. Využívají k tomu různých nabídek sportovních
center, která nabízejí outdoorové i indoorové aktivy, což jsou posilovny, plavecké
bazény, různá wellness centra a sportovní kluby. S tímto souvisí i moje bakalářská
práce, která se zabývá zprovozněním ryze dámského fitness centra.
Oblíbenost i návštěvnost posiloven a různých fitness center se v posledních letech
zvyšuje. To samé se však nedá říct o jejich kvalitě, ta především v menších městech
není nijak vysoká a nedá se srovnat s velkými městy, jako jsou např. Brno, Praha,
Ostrava. Z toho důvodu jsem se rozhodl vypracovat podnikatelský záměr na otevření
indoorového fitness centra, které je určeno pouze ženám, neboť tento druh služby
v okresním městě Blansko zcela chybí. Dámské fitness centrum je určeno pouze ženám,
neboť velké množství z nich mu dá přednost před smíšeným fitness centrem z toho
důvodu, že nechtějí být obtěžovány nepříjemnými pohledy mužů při cvičení. Dále se
také cítí mnohem lépe a v pohodě při cvičení v ryze ženském prostředí. Toto centrum
bude ženám nabízet prostory, kde najdou kompletní zařízení na redukci váhy,
vytvarování postavy a regeneraci celého těla.
Každý začínající podnikatel, který chce být úspěšný ve svém podnikání, by měl vytvořit
propracovaný podnikatelský plán a v něm skloubit své představy a strategie, které chce
ve svém podnikání uskutečnit. Podnikatelský záměr neslouží pouze samotnému
podnikateli, ale také externím subjektům, které vstupují do jeho podnikatelské činnosti.
Jedná se zejména o banky a investory, kteří tak posuzují životaschopnost podniku a
rozhodují se na jeho základě o poskytnutí kapitálu. Každý začínající podnikatel má
určitou představu o svém podnikání. Podnikatelský plán mu pomůže vybrat správnou
volbu právní formy podnikání, organizační strukturu i marketingovou a ekonomickou
strategii. Díky průzkumům, které se při tvorbě podnikatelského plánu provádí, zmapuje
podnikatel konkurenci, se kterou bude soupeřit. V neposlední řadě pomůže také
podnikateli zvolit správné kroky při financování jeho podnikatelských aktivit a donutí
ho se zamyslet nad budoucností podniku na několik let dopředu. Na základě takto
11
vypracované studie se začínající podnikatel rozhodne, zda je pro něho jeho podnikání
efektivní.
Tato bakalářská práce bude rozdělena na několik částí. Teoretická část bude vycházet
z odborné literatury a článků. Budou se zde nacházet informace, týkající se
problematiky založení podniku a vytvoření podnikatelského plánu. V další části práce se
bude nacházet SLEPT a SWOT analýza, jejichž výsledky budou využity při vytváření
strategie společnosti. Zaměřím se také na ekonomické výpočty nákladů, zisku i
vyčíslení bodu zvratu.
12
1 Vymezení problému a cíle práce
V této kapitole bude popsán cíl bakalářské práce a její přínos v oblasti praktické i
teoretické. Dále bude popsána oblast působnosti podnikatelského záměru a
předpokládaný okruh zákazníků.
1.1 Cíl bakalářské práce
Cíl této bakalářské práce je vytvořit ucelený podnikatelský záměr na otevření
Dámského fitness centra, které se bude nacházet ve městě Blansko. Toto fitness centrum
by mělo být schopno se uchytit a uplatnit se na současném trhu. Bude se snažit vyplnit
volný prostor na trhu s touto službou v okrese Blansko. Dámské fitness centrum bude
zaměřeno na využití nulové konkurence a tedy zvýšení tržní příležitosti a konkurenční
výhody v daném městě.
Hlavní cílem této bakalářské práce je zpracování podnikatelského záměru na založení
Dámského fitness centra. V práci bude věnována pozornost vytvoření:
Definice podniku a jeho cíle.
Analýza současného stavu.
Analýza konkurence a zákazníků.
Shromáždění informací, potřebných pro zpracování podnikatelského záměru.
Provedení ekonomického zhodnocení projektu.
Bakalářská práce se soustředí na oblast poskytování sportovních služeb. Jedná se o
fitness spojený s posilováním a aktivním trávením volného času. Vzhledem ke
konkurenci a snaze se jí odlišit, se jedná o fitness centrum, do kterého mají vstup
povoleny pouze ženy.
1.2 Přínosy podnikatelského záměru
Přínosem této bakalářské práce, v případě jejího reálného provedení, by bylo aktivní
využití volného času žen, které by Dámské fitness centrum navštívily. Toto by mělo za
následek zvýšení a zlepšení jejich psychické i fyzické kondice, která je v dnešní
moderní a uspěchané době velmi potřebná.
13
2 Teoretická část
V této části jsou uvedeny nezbytné teoretické informace a údaje, které je nutné znát
před tím, než se rozhodneme podnikat. Jedná se zejména o vytvoření podnikatelského
plánu, vybrání správné podnikatelské strategie, analýzu rizik a o organizační a
marketingový plán.
2.1 Úvod do podnikání
Obchodní zákoník (§2) definuje podnikání jako soustavnou činnost, prováděnou
samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem
dosažení zisku.
V Živnostenském zákoně (§2) se nachází tato definice: „Živností je soustavná činnost
provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastí odpovědnost, za účelem dosažení
zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“
Samostatnost každého podnikatele spočívá v tom, že si sám určí odpověď na tyto otázky
(Dlesk, 2011):
Jaké produkty nebo služby bude na trhu poskytovat?
Za jakých podmínek, jakým způsobem a kde bude své produkty vytvářet?
Jakým způsobem bude podnik a jeho provoz financovat?
S kým bude spolupracovat?
Jaká bude právní forma podnikání?
Jaká bude cenová politika?
Jaká bude stanovená výše zisku?
Vláda České republiky se snaží podporovat začínající podnikatele svými legislativními
rozhodnutími a to i programy, které pro ně vytváří, například program Start. Tento
program je zaměřen na podporu začínajících drobných podnikatelů při jejich realizaci
podnikatelských projektů. Nabízí jim bezúročné úvěry nebo zvýhodněné záruky
s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. I proto je Česká republika dobrým
místem pro podnikání, je zde volnost a díky její poloze je ideálním místem pro export i
import. (MPU, 2011).
14
2.1.1 Definice podnik
V Obchodním zákoníku (§5) nalezneme tuto definici: „Podnikem se pro účely tohoto
zákoníku rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání.
K podnikání náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží
k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit.“
Podnik lze také chápat jako základní jednotku v hospodářství, kde se střetává nabídka
s poptávkou.
2.2 Podnikatelský plán
„Promyšlený, dobře zdůvodněný podnikatelský plán bývá nezbytným předpokladem
získání financování z externích zdrojů. Ukazuje investorovi či bance, že podnikatel ví,
jak svou firmu dále rozvíjet, upevňovat její postavení na trhu a zvyšovat její hodnotu.“
(Horák, 2005).
„Podnikatelský plán by měl být alfou a omegou každého podnikatele. Mnohokrát jsem
od různých, a to i relativně úspěšných podnikatelů slyšel, že business plán nemají a
nepotřebují. To je ale krut´ý omyl. Business plán není potřeba jen pro investora, pro
banku, potenciálního člena představenstva nebo klíčového partnera, ale slouží
především samotnému podnikateli, jeho managementu a zaměstnancům k formulaci
definici cílů společnosti a nástrojů, které jsou pro jejich dosažení nezbytné. Je třeba si
uvědomit, že podmínky na trhu se mění a že firma, podnikatel i jeho plán se musí měnit
s ním.“ (Bartoš, 2005).
Podnikatelský plán je zpracován jako dokument podnikatelem. Popisuje interní i externí
faktory, které ovlivňují podnikání. Slouží k posouzení životaschopnosti a prosperity
podnikatelské činnosti. Jak zmiňuje pan Horák a Bartoš, do podnikatelského plánu
nahlíží jak banky při poskytování úvěru, tak i samotný podnikatel, pro něhož je to jakýsi
plán, kterého by se měl držet při svých rozhodováních. Ať už s celým podnikatelským
plánem nebo jeho hlavními body, by se měli seznámit také zaměstnanci, což prohloubí
jejich informovanost o základních cílech firmy a jejich vztah s firmou. (Czechinvest,
2005).
15
Každý podnikatel by se měl snažit svými nápady, svými službami, které poskytuje nebo
svými produkty, které prodává odlišit od konkurence. Pokud tak neučiní, dopustí se
velké chyby, které se dopouští velké množství začínajících podnikatelů. Podnikání by
mělo být plné kreativních nápadů a snahy přijít na trh s něčím novým. S něčím, co by
pomohlo zvýšit konkurenční výhodu a náskok před konkurencí. (Czechinvest, 2005).
Podnikatelský plán lze také chápat jako vizi nebo jako představu podnikatele, jak by
měl vypadat jeho podnik. V tomto dokumentu jsou zaznamenány všechny podnikatelovi
nápady a plány, které chce se svým podnikem učinit, za předpokladu, že se vše vyvine
bez potíží. Samozřejmě se jen málokdy stane, že vše vyjde tak jak, si na začátku
naplánoval. Z důvodu, aby se tyto vize co nejméně lišily od reality a následného vývoje,
je nezbytné, aby podnikatel pečlivě zmapoval trh, na kterém bude působit a všechny
aspekty, které by ho mohly nějak ovlivnit. (Czechinvest, 2005).
2.2.1 Zásady a požadavky při tvoření podnikatelského plánu
Každý podnikatelský plán musí přesvědčit a prokázat, že dané podnikání přináší užitek
pro zákazníka a že budou uspokojeny jeho potřeby lépe než u konkurence.
Jazyk, kterým je psán, musí být stručný, avšak musí obsáhnout všechny nezbytné
informace. Měli bychom se vyvarovat příliš dlouhým souvětím, které čtenáře mohou
odvést od podstaty myšlenky. Neméně důležitý je i výběr přídavných jmen. Neměli
bychom jimi plýtvat, abychom nenarušili hlavní myšlenku.
Myšlenky by měly být podloženy fakty. Skutečnosti by měly na sebe navazovat, aby byl
plán přehledný, dále se přidávají grafy, atd.
Údaje uvedené v podnikatelském plánu musí být pravdivé a reálné. (Czechinvest, 2005).
Samozřejmě se zde musí objevit rizika, jak už současná tak i budoucí. V návaznosti na
tato rizika se vytváří návrh na jejich předejití nebo zmírnění.
Měly by být zmíněny vize do budoucna.
Podnikatelský plán odpovídá podnikateli na základní otázky (Czechinvest, 2005):
16
Kde vzít nápad?
Kolik peněz je potřeba na rozjezd mého businessu?
Jak a čím začít?
Budu úspěšný za stávající konkurence?
Kolik budu potřebovat zaměstnanců?
Struktura podnikatelského plánu má následující členění (IDE, 2011):
Titulní strana.
Shrnutí.
Údaje o vlastnících firmy.
Popis podniku.
Popis podnikatelské příležitosti.
Popis výrobku a služeb.
Postavení firmy na trhu, konkurence a marketing.
Personální zdroje.
Finanční plán.
Rizika projektu.
Příloha.
Titulní strana
Zde by měly být obsaženy všechny identifikační údaje, vztahující se k firmě, což je
jméno společnosti, jméno zakladatele, či společníků, sídlo, IČO, DIČ, kontakt, jména
osob, které se podílely na vytváření plánu, atd. (IDE, 2011).
Shrnutí
Shrnutí je považováno za nejdůležitější část podnikatelského plánu. Při čtení této části
se potenciální investor rozhoduje, zda bude pokračovat ve čtení a zda je pro něho dané
podnikání zajímavé. Měl by zde být stručně, avšak výstižně rozepsán podnikatelský
plán.
Autor by si měl dát pozor, aby vystihl celou stěžejní myšlenku daného podnikání.
Rozepsat by se měly přínosy podnikání.
17
Ve Shrnutí by měly být vypracovány (Czechinvest, 2005):
Podnikové cíle – stanovení krátkodobých i dlouhodobých cílů podnikání i se
strategií a postupem jak těchto cílů lze dosáhnout.
Podnikatelský záměr – charakteristika a popsání podnikání, prodávaných
produktů a poskytovaných služeb. Dále by zde měl být proveden průzkum trhu a
definování jeho velikosti a rozebrána cílová skupina zákazníků.
Faktory úspěchu – popsání výhod nad konkurencí a čím je naše podnikání
výjimečné a odlišné od ostatních. Vysvětlení, jaký jsme schopni poskytnou
užitek pro zákazníka.
Údaje o vlastnících firmy
V tomto bodě se představí všechny osoby, které za daným podnikem stojí a vedou ho,
neboli tvoří jeho personální strukturu. Řada potencionálních investorů při svém
rozhodování přihlíží na osoby, které za daným projektem stojí. Proto je velmi důležité
zmínit úspěchy, kterých tyto osoby dosáhly a zdůraznit jejich osobní zkušenosti a
předpoklady v dané oblasti. (IDE, 2011).
Popis podniku
V tomto popisu se uvede právní forma podnikání, která závisí na počtu společníku,
organizační struktuře atd. Dále se uvádí místo podnikání a sídlo společnosti, v případě
několika provozoven také jejich adresy, vysvětlí se důvody, proč byla tato místa
vybrána. Zmíní se způsob vedení účetnictví, zda si ho děla společnost sama nebo je
najata externí firma. Dále se uvede personální struktura daného podniku. (IDE, 2011).
Popis podnikatelské příležitosti
Stručný popis výrobku nebo služby a velikost trhu, na kterém se bude provádět
podnikatelská činnost. Vysvětlení čím se zaplní díra na trhu a čím se uspokojí potřeby
zákazníka. (IDE, 2011).
18
Popis výrobku, služby
Stanovení cílové skupiny zákazníků a vysvětlení, jakou formou se služba k zákazníkovi
dostane. U výrobku se popíše materiál, ze kterého je vyroben, jeho kvality a technické
parametry. Uvedou se podpůrné služby, které se k výrobku nebo službě budou
poskytovat. Poskytne se mapa výdejních míst. Důležité je definovat konkurenční
výhody. (IDE, 2011).
Postavení firmy na trhu, konkurence a marketing
Je to jakýsi plán, který ukazuje, jak se hodlá firma prosadit na trhu a jak dostane produkt
k zákazníkovi. Aby tohoto dosáhla, musí se provést velmi důkladná analýza trhu
samotného, i dodavatelů, zákazníků a konkurence. K tomu se vyžívají všechny dostupné
zdroje informací: dotazníky, internet, marketingové průzkumy, tisk, statistická data, aj.
(IDE, 2011).
Jestli chce být podnik úspěšný ve svém působení na trhu, musí neustále a detailně
sledovat konkurenci. Musí ji analyzovat, mapovat a hledat její nedostatky, které by
mohl svou činností využít pro svůj prospěch. Důležité je zanalyzovat její silné i slabé
stránky, neboť chování konkurence je příležitost pro naše podnikatelské aktivity. (IDE,
2011).
Důležitý je také výběr ceny prodávaných výrobků a poskytovaných služeb. Ceny by se
měly tvořit s ohledem na zákazníky, pro které jsou určeny. Měly by se zde objevit také
různé slevy a předpokládaná cenová politika. (IDE, 2011).
Personální zdroje
Pokud se jedná o malou firmu, postačí stručný popis personální struktury z Popisu
podniku. Pokud popisujeme střední, či velký podnik, je nutné podrobně rozepsat
strukturu zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců. Dále se popíše, kteří zaměstnanci
provádějí jednotlivé funkce, zmíní se jejich schopnosti, vzdělání a dosažené zkušenosti.
(Srpová, Řehoř, 2010, s. 63).
19
Finanční plán
Cílem této kapitoly je spojit všechny předchozí části podnikatelského plánu do číselné
podoby a ukázat na reálnosti tohoto plánu z ekonomického hlediska. Jedná se o
nejdůležitější část celého podnikatelského plánu. Patří sem rozvaha (plán majetku a
zdrojů), plán peněžních toků, plánovaný výkaz zisků a ztráty, výpočet bodu zvratu
(zjistí se okamžik, kdy se dosáhne rovnováhy nákladů a výnosů), hodnocení
efektivnosti, plánová rozvaha. (Srpová, Řehoř, 2010, s. 65 - 66).
Všechny tyto výpočty a modely musí vycházet z reálných podkladů. Doporučuje se
provedení finanční analýzy pomocí finančních ukazatelů, což jsou: ukazatel rentability,
likvidity, aktivity a zadluženosti. Každý výpočet by se měl provádět ve třech variantách:
reálná, optimistická, pesimistická. U varianty reálné se pracuje s předpokládanými čísly,
u optimistické se předpokládá 100% dosažení kapacit a s nejlepším možným scénářem
vývojem, u varianty pesimistické se počítá s nejhoršími výsledky. (Srpová, Řehoř,
2010, s. 65 - 66).
Příloha
Jedná se o doplňkovou část, do které se dávají materiály, které obsahují příliš detailní
informace, aby se použily do předchozích částí podnikatelského plánu. Jedná se
například o technickou dokumentaci, smlouvy, ceníky, atd. (Czechinvest, 2005).
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest radí vytvořit kromě velkého
podnikatelského plánu, kde se nacházejí všechny informace, také Elevator pitch.
Elevator pitch lze doslova přeložit jako Prezentace ve výtahu. Je to výběr základních
myšlenek a informací z podnikatelského plánu. Přednesení těchto základních informací
by mělo zabrat pouze pár minut. Tento výtah slouží pro případ, kdybychom narazili na
situaci, kdy budeme mít možnost získat např. nového investora, ale budeme omezeni
časem. Proto se hodí mít připravenou srozumitelnou a stručnou prezentaci, kterou lze
rychle a kdekoli použít (Czechinvest, 2005).
2.3 Právní formy podnikání
V České republice se vyskytují dva druhy forem podnikání:
20
Podnikání fyzických osob.
Podnikání právnických osob.
2.3.1 Podnikání fyzických osob – OSVČ
Podnikání formou osoby samostatně výdělečně činně (dále jen OSVČ) upravuje
Živnostenský zákon.
Živnost může provozovat fyzická i právnická osoba, pouze za předpokladu, že splňuje
podmínky stanovené zákonem. Jedná se o osoby provozující činnost, o osoby
podnikající v zemědělství a o osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů.
Pro podnikání je nutné získat živnostenské oprávnění (Zákon č. 455/1991 Sb).
Všeobecné podmínky provozování živnosti
Minimální věk 18 let.
Způsobilost k právním úkonům.
Bezúhonnost.
Zvláštní podmínky provozování živnosti
Odborná nebo jiná způsobilost, pokud je živností vyžadována
Živnosti se dělí (Zákon č. 455/1991 Sb):
Ohlašovací živnosti.
Koncesované živnosti.
Ohlašovací živnosti
Mohou být provozovány na základě ohlášení.
Řemeslné živnosti: nutnost prokázat výuční list z příslušného oboru, maturitní
vysvědčení, diplom nebo uznání dosažené šestileté praxe v oboru (řeznictví,
hostinská činnost, opravy). Celkový seznam těchto živností je uveden v příloze
č. 1 Živnostenského zákona.
Vázané živnosti: pro jejich získání je nutné prokázat odbornou způsobilost,
která je uvedena v příloze č.2 Živnostenského zákona, v této příloze je také
21
uveden seznam vázaných živností. Občan České republiky nebo státu Evropské
unie musí prokázat svou odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné
kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné
kvalifikace. Vázaná živnost se vztahuje k provádění např. geologických prací,
zpracování tabákových výrobků, výroba nebezpečných chemických látek,
poskytování tělovýchovných a sportovních služeb.
Volné živnosti: u provozování tohoto druhu živnosti není nutné prokázání
odborné kvalifikace. Podnikatel si pouze vybere ze seznamu činnosti, které bude
provozovat. Jedná se např. o sklenářské práce, chov zvířat a jejich výcvik,
pronájem, výroba a oprava obuvi, atd.
Koncesované živnosti
Koncesované živnosti jsou činnosti uvedené v příloze č.3 Živnostenského zákona.
2.3.2 Podnikání právnických osob – S.R.O.
Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.) upravuje §105 a následující zákona č.
513/1991.
Společnost s.r.o. je založena dnem podpisu společenské smlouvy všemi společníky
uvedenými v této smlouvě, avšak vzniká dnem zapsání do Obchodního rejstříku.
Základní kapitál je tvořen vklady společníků a to v minimální výši 200 000 Kč.
Společnost s.r.o. ručí celým svým majetkem. Společníci ručí společně a nerozdílně za
závazky společnosti do výše nesplacených vkladů všech společníků.
Orgány s.r.o. (Zákon č. 513/1991 Sb):
Valná hromada.
Jednatelé.
Dozorčí rada.
Valná hromada
Valná hromada je nevyšší organem společnosti s ručením omezeným. Schvaluje
stanovy, změny ve společnosti, účetní závěrky, rozhoduje o změnách společenské
22
smlouvy atd. Dále jmenuje a odvolává jednatele, členy dozorčí rady, může vyloučit
společníka.
Je tvořena všemi společníky, každý z nich má jeden hlas na každých 1000 Kč svého
vkladu
Jednatelé
Jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti. Jednatele jmenuje valná hromada z řad
společníků nebo jiných fyzických osob.
Jednateli náleží obchodní vedení společnosti.
Dozorčí rada
Dozorčí rada se zřizuje pouze, pokud tak stanoví společenská smlouva nebo zákon.
Dohlíží na činnost jednatelů, nahlíží do obchodních a účetních knih a jiných dokladů,
podává zprávy valné hromadě.
Členové jsou voleni valnou hromadou. Dozorčí rada musí mít tři členy, a
nemohou jimi být jednatelé společnosti.
2.3.3 S.r.o. vs. Živnost
Pro s.r.o.: pro obchodní partnery je důvěryhodnější než živnost.
Pro živnost: pro službu nebo produkt se dá zaregistrovat ochranná známka, dále
je zde méně administrativy.
Pro s.r.o.: lepší nastavení daňového zvýhodnění.
Pro živnost: volnější nakládání s financemi.
Pro s.r.o.: neručí se vlastním majetkem, ale jen a pouze majetkem společnosti.
Pro živnost: pokud u s.r.o. je jediný majitel a zároveň jednatel, ručí stejně jako u
živnosti celým svým majetkem (Martin, 2011).
2.4 Marketingový mix
„Marketingový mix, je soubor marketingových nástrojů, které podnik využívá k tomu,
aby dosáhl marketingových cílů na cílovém trhu.“ (Kotler, 2011).
23
Marketingový mix dělí tyto nástroje na 4 P (Kotler, 2007, s. 57):
Výrobek (Produkt).
Cena (Price).
Umístění (Place).
Propagace (Promotion).
Všechny tyto proměnné jsou činěny tak, aby ve finále ovlivnily kupujícího. Navzájem
se ovlivňují, mohou být měněny a upravovány tak, aby co nejlépe působily na
spotřebitele.
2.4.1 Výrobek (Produkt)
Aby výrobek přinášel firmě zisky, musí si najít cílovou skupinu zákazníků, kteří ho
budou kupovat. To není v dnešní době vůbec jednoduché díky konkurenci, která se na
trhu vyskytuje stejně jako my, proto je důležité se od ní odlišit. Zákazník vnímá a
srovnává každou vlastnost, která se výrobku týká a vybere si ten výrobek, který mu
splňuje veškeré jeho požadavky. Výrobce je tedy nucen se zaměřit na jednotlivé
vlastnosti výrobků a ty upravit tak, aby přinášely spotřebiteli nejen užitek, ale také ho
překvapily a nadchly (Srpová, Řehoř, 2010, s. 2001):
Kvalita.
Varianty produktu.
Design.
Obal.
Značka.
Záruka.
Platební podmínky.
Servis a pomoc při instalaci.
Doplňkové funkce.
2.4.2 Cena (Price)
„Cena je jediným prvkem marketingového mixu, který vytváří příjmy pro podnik.
Rozhodování o cenové strategii podniku vychází jak ze znalosti obecných faktorů
působících na ceny, z poznatků o hospodářském a politickém vývoji, tak ze znalosti
24
odbytového trhu, chování spotřebitelů, analýzy konkurence, z vymezení role cen
marketingového mixu, za znalosti průběhu nákladů ve vztahu k poptávce resp.
K vyrobenému množství a dalším proměnných. Úspěšné podniky přitom nepoužívají
jedinou cenovou strategii, ale snaží se diferencovat ceny (a to i v těch případech, kdy
prodávají zcela identické výrobky).“ (Kaňovská, 2009, s. 58).
2.4.3 Umístění (Place)
Pod pojmem distribuce se rozumí přemístění produktu v požadovaném čase,
požadovaného místa, v požadovaném množství a kvalitě na požadované místo (Srpová,
Řehoř, a kol, 2010, s. 213).
Důležité je vybrat správný distribuční kanál, kterým se dostane produkt k zákazníkovi.
V tomto případě mluvíme o přímém a nepřímém prodeji, dále o maloobchodě a
velkoobchodě (Srpová, Řehoř, a kol, 2010, s. 214 - 217).
2.4.4 Propagace (Promotion)
Podpora prodeje se snaží vyvíjet podněty směrem k zákazníkům za účelem koupě jejich
výrobku. Snaží se upoutat jejich pozornost k produktu také tím, že zákazníkovi umožní
získat něco zdarma. Formy podpory prodeje (Srpová, Řehoř, a kol, 2010, s. 218 - 223):
Reklama.
Podpora prodeje.
Bonusy.
Kuponový prodej.
Spotřebitelské odměny.
Věrnostní programy.
Osobní prodej.
Publik relations.
Přímý marketing.
2.5 Finanční analýza a financování podnikatelského záměru
Každý úspěšný podnikatel musí neustále sledovat finanční situaci a výkonnost svého
podniku. To vyžaduje neustálé hodnocení výsledků podnikání. K tomu účelu se používá
25
finanční analýza, která vychází a používá informace z rozvahy, výkazu zisku a ztráty,
atd. Jejím hlavním účelem je kompletní posouzení finanční situace podniku a poskytnutí
informace k jejímu budoucímu vývoji.
Mezi nejrozšířenější finanční analýzu patří poměrová analýza, jejímž hlavním cílem je
zjistit efektivnost využívání disponibilního kapitálu podnikatelem nebo managementem
firmy. Při provádění tohoto druhu analýzy je důležité sledovat vývoj ukazatelů v čase i
prostoru a porovnávat dosažené výsledky s jinými firmami. (Srpová, Řehoř, a kol, 2010,
s. 323 – 324; Zinecker, 2008, s. 20 – 21).
Nejpoužívanější ukazatele:
Ukazatel rentability.
Ukazatel likvidity.
Ukazatel zadluženosti.
2.5.1 Ukazatel rentability
Rentabilita vyjadřuje kvocient, neboli poměr mezi ziskem a kapitálem, který se
investoval za účelem dosažení tohoto zisku. Vyjadřuje schopnost společnosti využívat
kapitál k dosažení a tvorbě zisku. Na rentabilitu lze nahlížet z několika pohledů, které
záleží na definování zisku a kapitálu, proto se rentabilita člení na:
Rentabilita investovaného kapitálu (ROI).
Rentabilita celkových vložených aktiv (ROA).
Rentabilita celkových vložených aktiv udává poměr zisku k celkovým investovaným
aktivům bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly financovány.
EBIT = čistý zisk + daně + úroky
26
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE).
Rentabilita vlastního kapitálu se používá u konkrétních projektů, plánů, atd., kde
vlastníci zjišťují, zda jim kapitál, který vynaložili do projektu, přináší dostatečný či
očekávaný zisk.
EAT = EBIT – daně - úroky
Rentabilita tržeb (ROS).
Rentabilita tržeb vyjadřuje poměr zisku k celkovým tržbám.
2.5.2 Ukazatel likvidity
„Likvidita vyjadřuje schopnost podniku hradit své splatné závazky, tj. platební
schopnost. Podstatou likvidity je vzájemný vztah mezi složkami oběžného
(krátkodobého) majetku a krátkodobými závazky. Při řízení likvidity jde o to, mít
k danému datu (tj. ve správném čase) a v odpovídající podobě (tj. na správném místě)
dostatek peněžních prostředků k úhradě závazků.“ (Landa, 2007, s. 3 - 4).
Podnik lze tedy považovat za likvidní, pokud je schopný a má dostatek prostředků pro
plnění svých závazků.
Stupně likvidity (Srpová, Řehoř, a kol, 2010, s. 323; Landa, 2007, s. 5):
Běžná likvidita.
27
Rychlá likvidita.
Hotovostní likvidita.
2.5.3 Ukazatel zadluženosti
Ukazatel zadluženosti nás informuje o úvěrovém zatížení firmy a o její
schopnosti splácet dluh.
Pro účely tohoto ukazatele se používají následující vzorečky:
Celková zadluženost.
Tento výpočet udává krytí aktiv (majetku společnosti) cizími zdroji.
Úrokové krytí.
Výpočet úrokového krytí udává informaci kolikrát EBIT pokrývá úrokové náklady
společnosti.
Míra samofinancování.
Tento ukazatel vyjadřuje podíl vlastního kapitálu k celkovým aktivům.
28
Každý podnikatel naráží na problém s financováním svého podnikatelského záměru. Ne
každý má dostatek svých finančních zdrojů, aby nemusel využit financování externího,
které je spjato se zvýšením nákladů např. úroky. K financování podnikatelského záměru
se ve většině případů používají externí dlouhodobé zdroje: bankovní úvěr, leasing.
2.5.4 Bankovní úvěr
Bankovní úvěr lze chápat jako zapůjčení určité částky bankou, spjaté s určitými právy a
povinnostmi a s nutností tuto částku vrátit zvýšenou o dohodnutý úrok.
V dnešní moderní době se na trhu nachází velká škála bankovních úvěru, proto je nutné
je dělit. Toto dělení se provádí z následujících hledisek (VINTER, 2006):
Účel, pro který se poskytuje.
Provozní.
Investiční.
Spotřební.
Exportní.
Importní.
Délka splatnosti.
Krátkodobé (do 1 roku.
Střednědobé (1-5 let).
Dlouhodobé (nad 5 let).
Způsob čerpání.
Jednorázové.
Forma úvěrové linky.
Bankovní úvěr bývá uzavřen podepsáním smlouvy, do které se uvedou veškeré detaily
ohledně daného úvěru, jako např.: forma a velikost splátek, délka úvěru, výše úroku,
zajištění, účel, ke kterému bude sloužit, atd.
2.5.5 Leasing
Leasing je další formou úvěru, které firmy využívají. Velmi zkráceně lze říct, že je to
pronájem leasingové společnosti dlouhodobého majetku firmě. Leasingová společnost
29
vyřeší problém firmy, která nemá dostatek finančních prostředků tím, že požadovaný
dlouhodobý majetek zakoupí do svého vlastnictví a pronajme jej firmě. Ta leasingové
společnosti platí nájemné, které je tvořeno pořizovací cenou majetku a odměnou
leasingové společnosti.
Leasing se dělí podle přechodu vlastnických práv na (Srpová, Řehoř, a kol, 2010, s.
332):
Operativní leasing.
Pronájem je sjednán na dobu kratší, než je životnost dlouhodobého majetku. Po
ukončení nájmu se majetek vrátí zpět leasingové společnosti, která drží vlastnická práva
a tento majetek pronajímá dalším zájemcům.
Finanční leasing.
U tohoto typu leasingu se majetek pronajímá na značnou část jeho životnosti. Po jeho
ukončení se vlastnická práva převádí na nájemce, který se defakto stává majitelem
dlouhodobého majetku.
30
3 Analytická část
V analytické části práce je vytvořena SWOT a SLEPT analýza. Každá z těchto analýz
má za hlavní úkol ukázat hrozby a příležitosti, které mohou podnik potkat, dále
rozebírají jednotlivé faktory, které v průběhu působení podniku na trhu budou
ovlivňovat jeho funkčnost.
3.1 SWOT analýza
Silné stránky
Atraktivita nových klimatizovaných prostor s novým a moderním vybavením,
které uspokojí nejnáročnější požadavky zákaznic. Úklid prostor je zajišťován
každodenně.
Personál, který prochází pravidelnými školeními, trenéři a výživový poradce
mají všechna potřebná osvědčení a atesty.
Rozsáhlá škála prodávaných výrobků a nápojů, které jsou novinkami na trhu.
Každý zaměstnanec je vstřícný, přátelský a ochotný pomoci zákazníkovi
s každým jeho přáním. V případě individuálního požadavku, který je
v zaměstnancových možnostech, je zákazníkovi v jeho přání vyhověno.
Zvýhodněné zaváděcí vstupné, zejména pak permanentek.
VIP program, který obsahuje zvýhodněné vstupy, levnější jídlo a pití, dále také
nadstandardní služby.
Silná marketingová podpora, která má za úkol podnik zviditelnit a dostat jej do
povědomí potenciálních zákaznic.
Celodenní otvírací doba.
Jediné dámské fitcentrum v Blansku a jeho okolí, do kterého není povolen vstup
mužům, jedinými zaměstnanci jsou ženy.
Slabé stránky
Nevýhoda oproti zavedeným podnikům stejného nebo podobného zaměření,
které mají již věrnou a stálou klientelu, dále jejich značka je déle a hlouběji
zakořeněna v povědomí potenciálních zákaznic.
31
Mírně vyšší ceny, což je způsobeno poskytováním nejmodernějších strojů a
profesionálních služeb.
Kolísavost návštěvnosti (což je způsobeno střídáním ročních období, v létě se dá
očekávat snížená návštěvnost oproti např. zimě).
Hrozby
Poklesnutí poptávky po poskytovaných službách a produktech. Vyskytuje se
hrozba, že by se nalezla možnost jak tvarovat tělo bez navštěvování fitcentra.
Založení podniku se stejným nebo podobným zaměřením, který by mohl
přetáhnout klientelu.
Zhoršení ekonomické situace obyvatelstva, které by mohlo omezit nebo ukončit
navštěvování podniku.
Příležitosti
Získání nové klientely díky dnes velmi populárním slevovým portálům, na které
by se umístily zlevněné permanentky.
V případě zjištění zvýšené poptávky založení dalších poboček v jiných městech
např. Boskovice, Tišnov.
Pořádání sportovních víkendů, kde by se spojil pohyb na čerstvém vzduchu
s přednáškami o zdravé výživě, atd.
Nafocení kalendáře s návštěvnicemi fitcentra, což by zajistilo zajímavou a velmi
efektivní reklamu.
Slevové akce, které by se skládaly z několika vstupů a připravených pokrmů
určených pro ženy, které chtějí např. zredukovat váhu, či vytvarovat postavu.
3.2 SLEPT analýza
Sociální prostředí
Společnost má sídlo ve městě Blansko. Je to okresní město, které mělo ke dni 1.1.2011
21 103 obyvatel. Okres Blansko měl ve třetím čtvrtletí roku 2011 107 309 obyvatel,
z toho 54 539 žen. Tento trend se neustále zvyšuje, což tvoří dobrý potenciál. Velké
množství lidí, kteří žijí v okolních vesnicích a městech jezdí do Blanska za zaměstnáním
32
a za nákupy. Je zde umístěno množství továren a podniků, dále se zde vyskytuje mnoho
obchodních domů. Tyto faktory zajišťují častou návštěvnost tohoto města.
V roce 2009 byl otevřen nový úsek silnice mezi Blanskem a Rájcem, který zajistil
mnohem rychlejší a pohodlnější cestování do tohoto okresního města směrem od
Boskovic a Černé Hory. Dalším výhodným faktorem je poloha města, které se nachází
mezi dalšími městy, jako jsou Jedovnice, Lipůvka, Rájec Jestřebí, a velkým množství
vesnic.
Ve městě Blansku se také nachází několik středních škol a jedno učiliště. Jedná se o
Gymnázium Blansko, Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola Blansko, dále
také Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Blansko. Na těchto školách
studují převážně ženy, čehož chce podnik využít.
Legislativní prostředí
Každá firma, která má sídlo v ČR, musí dodržovat legislativu České republiky. Jedná se
zejména o:
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
V České republice se neustále mění vlády, to s sebou nese i časté změny legislativy.
Proto je nezbytně nutné, aby je podnikatelé neustále sledovali a své aktivity jim
přizpůsobovali. Jedná se zejména u různé výjimky a novely, které jsou zveřejňovány na
ministerských webových stránkách.
Současná vláda si klade za cíl daňovou reformu, v praxi to znamená (Vláda, 2012):
33
8,11 6,64
5,59 6,53
11,09 10,31
8,73
0
2
4
6
8
10
12
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Neza
měst
na
nost
Rok
Nezaměstnanost v okrese Blansko 2004 - 2011
Zvýšení slevy na dítě o 150 Kč.
Zvýšení daňového bonusu.
Zdanění hazardu.
Zvýšení snížené sazby z 10% na 14%.
V dalších letech by se mělo jednat zejména o (Vláda, 2012):
Sjednocení přidané hodnoty.
Možnost odečtení peněz na dobročinné účely.
Základem daně se stane hrubá mzda.
Ekonomické prostředí
Aby lidé navštěvovali fitcentra a další nejrůznější podniky, je nezbytně nutné, aby jim
to jejich ekonomická situace dovolila. Nezaměstnanost v okrese Blansko v roce 2011
byla 8,73%.
Graf č. 1: Nezaměstnanost v okrese Blansko 2004 – 2011 Vlastní zpracování na základě dat z (Český statistický úřad, 2012)
Z grafu je patrné, že od roku 2009 se nezaměstnanost začala snižovat, což je positivní
ukazatel. Snižování nezaměstnanosti v posledních lezech má za následek rozšiřování
výroby firmy Blata s.r.o. a dalších.
Politické okolí
V současnosti má ČR vládu koaličních stran v zastoupení ODS, Top 09, VV. Všechny
tyto strany jsou pravicově laděné, což nahrává podnikatelům, tento fakt nicméně
34
ohrožuje rostoucí krize v EU, která může nemile ovlivnit dění i v ČR, i když se nás týká
jen nepřímo.
Současná vláda si klade za cíl celou řadu reforem. Jedná se o důchodovou reformu,
reformu zdravotnictví, sociální reformu, daňovou reformu a protikorupční opatření.
Každá z těchto reforem je, jak pro občany, tak i pro podnikatele důležitá, protože lidé
jsou ochotni utrácet své peníze pouze pokud se cítí ve svém státě dobře a bezpečně.
Technologické okolí
Fitness centrum bude vybaveno novými cvičícími stroji a stroji na nenáročnou redukci
váhy. Předpokládá se, že životnost těchto strojů bude alespoň taková, jakou uvádí
výrobce, protože budou pravidelně a odborně servisovány. Jedná se o nejmodernější
stroje, které poskytují značný komfort a které mají za úkol přilákat zákaznice.
Mezi největší novinku, které toto fitness centrum nabízí, patří Body space. Jde o
přístroj, který zbavuje nadbytečných kalorií a rychle spaluje tuk. Tento přístroj je velmi
oblíbený mezi ženami všech věkových skupin.
Obrázek č. 1: Body – Space běžící pás Classic TX 5
Zdroj: (Body – Space, 2012)
35
22,29%
24,10% 27,71%
21,69%
4,22%
Je mi …….. let.
15 - 22 let
23 -30 let
31 - 40 let
41 - 50 let
51 - 63 let
3.3 Dotazník a jeho vyhodnocení
Dotazník jsem roznesl mezi 166 žen různého věkového rozmezí. Nejmladším bylo 15let
a nejstarší žena měla 63 let. Průzkum jsem provedl ve městě Blansko a v jeho okolí.
Dotazované jsem oslovoval na ulicích, v obchodních domech i ve školách.
3.3.1 Vyhodnocení dotazníku
Otázka č. 1:
Je mi ….. let.
Tabulka č. 1: Je mi …….. let. (vlastní zpracování)
Věkové rozmezí Počet odpovědí %
15 - 22 let 37 22,29%
23 -30 let 40 24,10%
31 - 40 let 46 27,71%
41 - 50 let 36 21,69%
51 - 63 let 7 4,22%
Graf č. 2: Je mi …….. let. (vlastní zpracování)
Tato otázka byla zvolena proto, aby dokázala, že tento dotazník obsáhl celou cílovou
věkovou skupinu žen, které jsou schopny navštěvovat fitness centrum. Jak z tabulky, tak
i z grafu je zřejmé, že se jedná o věkovou skupinu 15 – 63 let.
36
43,37%
36,14%
12,05%
8,43%
Kdybych měla možnost si vybrat dámské fitness centrum
před smíšeným, dala bych přednost dámskému.
Ano
Spíše ano
Ne
Spíše ne
Otázka č. 2:
Kdybych měla možnost si vybrat dámské fitness centrum před smíšeným, dala bych
přednost dámskému.
□ Ano
□ Spíše ano
□ Ne
□ Spíše ne
Tabulka č. 2: Kdybych měla možnost si vybrat dámské fitness centrum před smíšeným, dala bych přednost dámskému. (vlastní zpracování)
Možná odpověď Počet odpovědí %
Ano 72 43,37%
Spíše ano 60 36,14%
Ne 20 12,05%
Spíše ne 14 8,43%
Otázka č. 2 byla důležitá z důvodu zjištění poptávky po návštěvnosti daného fitness
centra. Ze zjištěných údajů lze vycházet v dalších výpočtech a analýzách.
Graf č. 3: Kdybych měla možnost si vybrat dámské fitness centrum před smíšeným, dala bych přednost dámskému. (vlastní zpracování)
37
56% 34%
5% 5%
Fitcentrum bych nejvíce navštěvovala v tomto hodinovém rozmezí.
6:00 – 10:00
10:00 – 14:00
14:00 – 18:00
18:00 – 21:00
Otázka č. 3:
Fitcentrum bych nejvíce navštěvovala v tomto hodinovém rozmezí.
□ 6:00 – 10:00
□ 10:00 – 14:00
□ 14:00 – 18:00
□ 18:00 – 21:00
Tabulka č. 3: Fitcentrum bych nejvíce navštěvovala v tomto hodinovém rozmezí. (vlastní zpracování)
Možná odpověď Počet odpovědí %
6:00 – 10:00 94 56,63%
10:00 – 14:00 56 33,73%
14:00 – 18:00 8 4,82%
18:00 – 21:00 8 4,82%
Graf č. 4: Fitcentrum bych nejvíce navštěvovala v tomto hodinovém rozmezí. (vlastní zpracování)
Zjištěné údaje budou využity v následujících kapitolách praktické části, zejména při
tvorbě otevírací doby fitcentra a ceníku vstupného.
38
46,99%
28,92%
13,25%
10,84%
Kdyby fitness centrum poskytovalo dětský koutek, kde by bylo
o děti postaráno, přesvědčilo by mě to k jeho navštěvování.
Ano
Spíše ano
Ne
Spíše ne
Otázka č. 4:
Kdyby fitness centrum poskytovalo dětský koutek, kde by bylo o děti postaráno,
přesvědčilo by mě to k jeho navštěvování.
□ Ano
□ Spíše ano
□ Ne
□ Spíše ne
Tabulka č. 4: Kdyby fitness centrum poskytovalo dětský koutek, kde by bylo o děti postaráno, přesvědčilo by mě to k jeho navštěvování. (vlastní zpracování)
Možná odpověď Počet odpovědí %
Ano 78 46,99%
Spíše ano 48 28,92%
Ne 22 13,25%
Spíše ne 18 10,84%
Na základě výsledků této otázky je zřejmé, že dětský koutek by přesvědčil značnou část
dotazovaných k návštěvě fitness centra, toto zjištění bude využito při výbavě fitcentra.
Graf č. 5: Kdyby fitness centrum poskytovalo dětský koutek, kde by bylo o děti postaráno, přesvědčilo by mě to k jeho navštěvování. (vlastní zpracování)
39
Otázka č. 5:
Využila bych koupi zvýhodněných permanentek.
□ Ano
□ Spíše ano
□ Ne
□ Spíše ne
Tabulka č. 5: Využila bych koupi zvýhodněných permanentek. (vlastní zpracování)
Možná odpověď Počet odpovědí %
Ano 126 75,90%
Spíše ano 36 21,69%
Ne 2 1,20%
Spíše ne 2 1,20%
Graf č. 6: Využila bych koupi zvýhodněných permanentek. (vlastní zpracování)
Tyto informace poslouží při tvorbě permanentek. Dále vykazují jednoznačný zájem o
zmíněné permanentky.
75,90%
21,69%
1,20% 1,20%
Využila bych koupi zvýhodněných permanentek.
Ano
Spíše ano
Ne
Spíše ne
40
Otázka č. 6:
Kdybych nebyla přesvědčena, že chci opravdu do fitness centra chodit, přesvědčilo by
mě k jeho navštěvování, kdyby:
Tabulka č. 6: Kdybych nebyla přesvědčena, že chci opravdu do fitness centra chodit, přesvědčilo by mě k jeho
navštěvování, kdyby: (vlastní zpracování)
1. Chodila by se mnou cvičit kamarádka
2. Zvýhodněné vstupy, volné vstupy, různé slevové akce
3. Dobrá dostupnost
4. Kvalitní a moderní stroje a vybavení
5. Asistence trenéra zdarma
6 Příjemný a vyškolený personál
7 Pořádání různých sportovních akcí
8 Možnost návštěvy zumby, aerobiku nebo trampolín
9 Solárium
10 Doporučení známých
Otázka č. 6 byla v dotazníku zařazena za tím účelem, aby byly známy důvody, proč by
návštěvnice do fitness centra docházely a co by je k tomu vedlo. Zjištěné informace
budou využity při tvorbě, permanentek, zvýhodněných vstupů, při tvorbě cvičebních
programů, dále pak při výběru poskytovaných služeb a celkové strategii, kterou podnik
zvolí vůči jeho návštěvnicím.
Otázka č. 7:
Využila bych těchto služeb (je možno více odpovědí):
□ Činky a posilovací stroje
□ Space běžící pás
□ Výživový poradce, trenér
41
8,43%
46,99%
40,36%
4,22%
Fitcentrum bych navštěvovala ……… krát týdně.
1 krát
2 krát
3 krát
4 krát
Graf č. 7: Využila bych těchto služeb (vlastní zpracování)
Na získané informace se budou brát ohledy při volbě výbavy fitness centra cvičebními
stroji, dále také při volbě poskytovaných služeb a nepochybně při jejich oceňování.
Otázka č. 8:
Fitness centrum bych navštěvovala ……… krát týdně.
Tabulka č. 7: Fitness centrum bych navštěvovala ……… krát týdně. (vlastní zpracování)
Možná odpověď Počet odpovědí %
Činky a posilovací stroje 118 71,08%
Space běžící pás 108 65,06%
Výživový poradce, trenér 96 57,83%
Graf č. 8: Fitness centrum bych navštěvovala ……… krát týdně. (vlastní zpracování)
118
108
96
0 20 40 60 80 100 120 140
Činky a posilovací stroje
Space běžící pás
Výživový poradce, trenér
Využila bych těchto služeb
42
Tyto informace se využijí při výpočtech plánovaných tržeb a předpokládané
návštěvnosti.
Otázka č. 9:
Za jednorázové vstupné bych byla ochotna zaplatit max. …….. Kč.
Tabulka č. 8: Za jednorázové vstupné bych byla ochotna zaplatit max. …….. Kč. (vlastní zpracování)
Možná odpověď Počet odpovědí %
50 Kč 14 8,43%
60 Kč 25 15,06%
70 Kč 24 14,46%
80 Kč 44 26,51%
100 Kč 29 17,47%
150 Kč 19 11,45%
200 Kč 11 6,63%
Graf 9: Za jednorázové vstupné bych byla ochotna zaplatit max. ….. Kč. (vlastní zpracování)
7,04% 8,45%
9,86%
11,27%
14,08%
21,13%
28,17%
Za jednorázové vstupné bych byla ochotna zaplatit
max. ….. Kč.
Kč50
Kč60
Kč70
Kč80
Kč100
Kč150
Kč200
43
Na základě těchto dat se bude tvořit ceník jednorázových vstupů a permanentek a dále
také zvýhodněných vstupů.
Shrnutí dotazníku
Dle výše uvedených výsledků lze soudit, že o Dámské fitness centrum by měly ženy
zájem a navštěvovaly ho. Toto platí pro rozsáhlé věkové rozmezí, neboť dotazník
obsáhl celou věkovou škálu žen, které by mohly fitness centrum navštěvovat. Cílem
dotazníku bylo zjistit, zda by bylo Dámské fitness centrum žádáno mezi ženami, kolik
by byly ženy ochotny zaplatit za jednorázový vstup, o jaké služby by měly zájem nebo
jak často by fitness centrum navštěvovaly. Data z dotazníkového šetření byla využita
při vytváření ceníků, otvírací doby, vybavenosti prostor a celkové strategie vedení
fitness centra. Na základě těchto dat byly také počítány kalkulace předpokládaných
tržeb za první, druhý i třetí rok působení.
44
4 Praktická část
V této kapitole uvedu základní informace o firmě, jejím vybavení a vedení, dále také
předložím ekonomické údaje, ze kterých bude jasné, za jakých podmínek je tento
podnikatelský záměr životaschopný.
4.1 Právní forma
Při výběru právní formy jsem se snažil srovnat všechny možnosti možného výběru a
jako nevýhodnější se mi jeví varanta podnikání fyzické osoby jako Osoba samostatně
výdělečně činná (dále jen OSVČ).
Podnikání právní formou OSVČ jsem si vybral z několika důvodů. Jeden z nich je nižší
finanční náročnost, než u obchodních společností (jako např. u s.r.o.) na základní
kapitál. Při podnikání na živnostenský list není nutno tento základní kapitál vytvářet,
tím vznikne úspora finančních prostředků. Druhým faktorem je jednodušší
administrativa a celková náročnost s vedením, která by neměla být pro začínajícího
podnikatele, zejména, který absolvuje studium na Podnikatelské fakultě výraznější
problém. Další důvod je odstranění potenciálních sporů se společníkem či společníky,
kteří při podnikání na živnostenský list nepřipadají v úvahu.
Aby bylo možné podnikat jako OSVČ je nutné získat Živnostenský list, který vydává
příslušný Živnostenský úřad. Tento úřad Živnostenský list vydá okamžitě nebo do
několika dní po splnění těchto podmínek:
Zaplacení správního poplatku 1000,- Kč.
Prokázání předložením občanského průkazu dosažení věku 18 let.
Prokázání předložením výpisu z rejstříku trestů bezúhonnosti.
Prokázání výpisu z finančního úřadu žádný daňový nedoplatek.
U vázaných živností nutnost prokázat odbornou způsobilost.
Nově vzniklý podnikatel má povinnost oznámit zahájení své činnosti také finančnímu
úřadu (do 10 dnů od vydání živnostenského oprávnění), Správě sociálního zabezpečení
(do 8 dnů od vydání živnostenského oprávnění) a zdravotní pojišťovně (do 8 dnů od
vydání živnostenského oprávnění).
45
4.2 Předmět podnikání
Druhem živnosti, která umožňuje provozovat fitcentrum je živnost vázaná –
poskytování tělovýchovných a sportovních služeb. Tato živnost je upravena v příloze
č. 2 Živnostenského zákona. Pro získání tohoto druhu živnosti je nezbytně nutné
prokázat odbornou způsobilost, což znamená získání:
Vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném
na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo.
Vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na tělesnou kulturu,
tělovýchovu a sport, nebo.
Osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou
pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních
předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a
tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je
živnost provozována. (Zákon č. 455/1991)
Informace o fitness centru:
Název: DÁMSKÉ FITNESS CENTRUM
Provozovna: Blansko
Jméno podnikatele: Michal Pivoňka
Předmět podnikání: Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb
Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej
Odpovědný vedoucí: Jana Nováková
4.2.1 Odpovědný vedoucí
Jelikož já nevlastním požadované vzdělání a praxi v poskytování tělovýchovných
služeb, které vyžaduje Živnostenský zákon, musím ve své provozovně zaměstnat
odpovědného vedoucího, který má požadované vzdělání i praxi.
46
Pro tuto práci jsem jako odpovědnou vedoucí vybral Janu Novákovou, která splňuje
požadavky, jak po stránce vzdělání, tak i po stránce praxe.
4.3 Informace o podniku a jeho popis
Dámské fitness centrum bylo založeno se záměrem nabídnout ženám místo, kde mohou
spalovat tuky a tvarovat svá těla bez nepříjemných pohledů mužů, kteří by je od cvičení
různými způsoby odváděli a znepříjemňovali jim jej. Rozhodl jsem se založit ryze
dámské fitness centrum také proto, abych se odlišil od konkurence. Ve městě Blansko
doposud takové prostory nejsou. Jsou zde pouze smíšené posilovny a různé sportovní
kluby.
Mým cílem je zaměřit se na cílovou skupinu žen ve věku mezi 17– 55 lety. Neznamená
to, že ať už mladší nebo starší ženy nemohou navštívit podnik. Moje vize je taková, že
Dámské fitness centrum si oblíbí všechny věkové skupiny žen, které sem budou chodit,
protože chtějí cvičit, redukovat váhu, tvarovat svoji postavu, odpočinout si a celkově žít
zdravým a aktivním životem. Pro matky s dětmi je připraven dětský koutek, kde si
mohou jejich děti po dobu cvičení bezplatně hrát.
Při vedení firmy si chci ponechat prostor na případnou úpravu nebo změnu
poskytovaných služeb. Moje fitness centrum se orientuje na indoorové aktivity. Jedná se
zejména o posilování, spalování tuků na Body – space, úprava jídelníčku, prodej nápojů
a potravin určených pro spalování tuků a pro fitness.
Prostory fitness centra tedy i jeho provozovna by se měla nacházet ve městě Blansko na
Wanklově náměstí. Tuto polohu jsem vybral ze strategických důvodů. Wanklovo
náměstí leží v samém středu města, vede přes něj cesta na vlak a je hojně navštěvováno
občany, neboť jsou zde obchody a kavárny. Dopravní dostupnost je ideální, v blízkosti
vede hlavní dopravní tepna městem, nedaleko je autobusová i vlaková zastávka a
parkovací místa se nacházejí cca. 25 metrů od provozovny. Odpovídající prostory se
dají v Blansku pronajmout v cenové relaci 35 000 – 55 000,- Kč za měsíc. Samozřejmě
v této ceně není zahrnuto inkaso, náklady na úpravy prostor, vybavení stroji a
technikou.
47
4.4 Marketingový plán
V této kapitole uvedu, jak se chce firma odlišit od konkurence a jak bude uspokojovat
požadavky a přání zákazníků. Dále budou uvedeny prvky, které patří do
marketingového mixu, což je produkt, čí služba, cena, komunikace se zákazníky, místo
poskytování služby, atd. Marketingový plán by měl zajistit rostoucí počet zákazníků
Dámského fitness centra.
4.4.1 Produkt – služba
Jak jsem již uvedl výše, cílem mého fitness centra je poskytovat ženám služby na
redukci váhy, tvarování těla, dále poradenské služby ohledně zdravého jídelníčku a
zdravého stylu života. Celkový cíl je vyvolat těmito službami v zákaznicích pocit úlevy,
relaxace a radosti z efektivního využití času aktivním způsobem. Zákaznicím je
k dispozici vyškolený trenér, výživový poradce a recepční.
Při tvorbě otvírací doby jsem vycházel z dat získaných dotazníkem. Otvírací doba je
přizpůsobena co největšímu pohodlí zákaznic.
Tabulka č. 9: Otvírací doba (vlastní zpracování)
Den Čas
PO - PA 6:00 - 21:00
SO - NE 8:00 - 21:00
Jak je z tabulky: Otvírací doby zřejmé, bude otevřeno po celý týden. Ve všední dny se
otevře dříve, aby lidé, chodící do zaměstnání, mohli před tím zajít do fitness centra.
4.4.2 Cena
Politiku cen jsem stanovil tak, aby ceny byly konkurenceschopné a zároveň zajímavé
pro zákazníka. Ceny jsem stanovoval srovnáním s konkurencí. Tato metoda zajistí,
dobrou konkurenceschopnost, ale pomine nákladovost, která ovlivňuje zisk. Proto jsem
při tvorbě cen zohlednil také marži. K těmto všem ukazatelům jsem přidal informace,
které jsem získal z dotazníku.
48
Vstupné a permanentky
Ceny vstupenek a permanentek se budou odvíjet od toho, zda se jedná o vstupenku či
permanentku studentskou nebo normální. V ceně je zahrnuto používání všech strojů,
které se ve fitness centru nacházejí, dále také v případě zájmu odborné poradenství
trenéra, či výživového poradce. Jednorázový základní vstup stojí 90,- Kč, studentský
potom 80,- Kč. Cena permanentek je uvedena v tabulce:
Tabulka č. 10: Ceny permanentek (vlastní zpracování)
CENY PERMANENTEK
Normální Student
Měsíční 1 500 Kč 1 050 Kč
Čtvrtletní 4 000 Kč 2 700 Kč
Půlroční 7 500 Kč 4 800 Kč
Roční 12 000 Kč 8 000 Kč
Měsíční permanentka obsahuje 30 vstupů za měsíc. Ke všem druhům permanentek patří
stejné služby, jako k jednorázovému vstupu, plus při každém vstupu iontový nápoj
zdarma. U půl ročních a ročních permanentek má zákaznice právo si zamluvit oblíbenou
skříňku a tuto skřínku bude mít po dobu držení permanentky rezervovanou.
4.4.3 Marketingová komunikace s okolím
Dobrá reklama patří k základům úspěšného podnikání. Cílem je se dostat do povědomí
zákazníků a aktivně je informovat o různých slevách a akcích.
Tohoto chci docílit rozmístěním letáků, které budou informovat o fitness centru. Dále
chci vytvořit webové stránky: www.damskefitnesscentrum.cz a vytvořit profil na
Facebooku, kde bude možno aktivně komunikovat se zákaznicemi, podávat jim aktuální
informace a zvát je na nejrůznější akce. Letáky si vytvořím sám, jen je nechám
v tiskárně vytisknout, webovou stránku a profil na Facebooku si vytvořím také sám.
Budu ho také sám spravovat z důvodu nižších nákladů, které se musím snažit neustále
optimalizovat.
49
4.4.4 Vybavení provozovny
Jelikož prostory, do kterých se fitness centrum nastěhuje, nejsou zcela uzpůsobeny pro
jeho provozování, budou potřeba určité stavební úpravy. Podlaha je již z výstavby
linoleová, což je pro fitness centrum ideální. Sociální zařízení je již také vybudované.
Vedle sociálního zařízení bude umístěna šatna, kam je zapotřebí nakoupit cca. 30
skříněk a velké zrcadlo.
Co se týče hlavní místnosti, která má 150 m2, kde se bude provádět samotné cvičení, je
zapotřebí nakoupit a nainstalovat následující:
4 plazmové TV s úhlopříčkou 106 cm.
Vybavení recepce s barem (poličky, stůl, židle).
Činky s ručkami a posilovací stroje.
Posilovací gumy a podložky.
4 rotopedy.
1 Body – Space běžící pás Classic TX 5.
10 m zrcadel na stěny.
Osvětlení.
Zvuková technika.
2 stolečky.
8 židlí.
2 odpočinková křesla.
Koberec 4 x 4 m s dětskými motivy.
Hračky pro děti.
4.4.5 Marketingový průzkum
V analýze trhu, na který se chystám vstoupit, jsem se snažil zmapovat konkurenci ve
městě Blansko a v jeho okolí. Konkrétně v Blansku se nachází několik sportovních
klubů, které poskytují různé formy cvičení. Jedná se o aerobik, zumba, jumping, Power
plate, spinning. Dále se zde nacházejí pouze smíšené posilovny: Fit centrum –
posilovna, Posilovna Orel Blansko, Posilovna a tělocvična – ASK, Posilovna ČAD
Blansko. Ani jedna z těchto posiloven není určena pouze ženám.
50
Na základě dotazníkového šetření jsem zjistil, že převážná většina dotazovaných žen by
měla o ryze dámské fitness centrum zájem.
4.4.6 Organizační struktura
Jelikož jsem si vybral pro mé začínající podnikání formu živnosti, bude organizační
struktura a politika, dovolím si říct, jednoduchá. Dle platných zákonů, živnost vede sám
podnikatel, který také ručí za závazky podniku celým svým majetkem, tudíž na řízení
nebudu potřebovat žádného dalšího zaměstnance. Úklid budu zajišťovat svépomocí
každý den po zavírací době. V případě mimořádných situací bude najat brigádník, který
mě zaskočí. Budu také sám na recepci zajišťovat provoz a starat se o celkový chod
fitness centra.
Trenérka, která je zároveň výživová poradkyně, bude zaměstnána na Dohodu o pracovní
činnosti. Tuto formu zaměstnaneckého poměru jsem zvolil, protože jsem se chtěl
vyhnout tomu, abych zaměstnal zaměstnance na plný pracovní úvazek z důvodů
ušetření nákladů. U dohody o pracovní činnosti se jedná o administrativně jednodušší
pracovní poměr, který se využívá ve většině případů u brigádníků. Další výhodu vidím
v tom, že tato trenérka, která bude zaměstnána na Dohodu o pracovní činnosti, bude
více časově flexibilní a bude moci vypomáhat odpovědné vedoucí Janě Novákové. Jana
Nováková bude zaměstnána na stálý pracovní poměr.
4.4.7 Rozpočet pro založení podniku
Důležité je určit zdroje, ze kterých bude prováděno financování podniku. Do podniku
vložím ze svých úspor 100 000,- Kč, potřebný zbytek finančních zdrojů budu čerpat
z úvěru, který mi poskytne vybraná banka. Výše úvěru bude závislá na tom, zda se
fitness centrum bude stěhovat do pronajatých nebo do zakoupených prostor
Pro vyřízení úvěru jsem vybral banku Česká spořitelna. Mám s touto finanční institucí
vlastní zkušenosti, které mě přesvědčily o provedení úvěru právě zde.
51
4.5 Zakladatelský rozpočet
Budu zvažovat dvě varianty. První z nich je, že prostory budu využívat jako nájemce a
budu měsíční platit nájemné. Druhá varianta je, že si prostory koupím, na což si budu
muset vzít úvěr.
4.5.1 Zakladatelský rozpočet č. 1
Pronájem prostor o velikosti 200 m2 ve vybrané lokalitě vyjde na 19 000,- Kč za měsíc.
K této ceně je nutné připočítat nezbytné stavební úpravy, jako jsou vymalování stěn,
vybavení šaten, výstavba barového pultu, instalace zrcadel a elektroniky. Dále je nutné
prostory vybavit stroji, činkami, podložkami, atd. Budu nucen si vzít úvěr ve výši
850 000,- Kč, který mi poskytne Česká spořitelna. Úvěr bude poskytnut na 15 let
s úrokovou mírou 3, 49%, který bude fixována na 5 let a s měsíčními splátkami ve výši
6 072,- Kč. Podrobně rozepsaný zakladatelský rozpočet je umístěn v Příloze č. 1.
Tabulka č. 11: Splátkový kalendář na 5 let pro Zakladatelský rozpočet č. 1 (vlastní zpracování)
Rok Měsíc Splátka Úrok Úmor Úvěr
20
12
Leden 6 072,33 Kč 2 472,08 Kč 3 600,24 Kč 846 399,76 Kč
Únor 6 072,33 Kč 2 461,61 Kč 3 610,72 Kč 842 789,04 Kč
Březen 6 072,33 Kč 2 451,11 Kč 3 621,22 Kč 839 167,82 Kč
Duben 6 072,33 Kč 2 440,58 Kč 3 631,75 Kč 835 536,07 Kč
Květen 6 072,33 Kč 2 430,02 Kč 3 642,31 Kč 831 893,76 Kč
Červen 6 072,33 Kč 2 419,42 Kč 3 652,90 Kč 828 240,86 Kč
Červenec 6 072,33 Kč 2 408,80 Kč 3 663,53 Kč 824 577,33 Kč
Srpen 6 072,33 Kč 2 398,15 Kč 3 674,18 Kč 820 903,15 Kč
Září 6 072,33 Kč 2 387,46 Kč 3 684,87 Kč 817 218,28 Kč
Říjen 6 072,33 Kč 2 376,74 Kč 3 695,59 Kč 813 522,70 Kč
Listopad 6 072,33 Kč 2 366,00 Kč 3 706,33 Kč 809 816,36 Kč
Prosinec 6 072,33 Kč 2 355,22 Kč 3 717,11 Kč 806 099,25 Kč
20
13
Leden 6 072,33 Kč 2 344,41 Kč 3 727,92 Kč 802 371,33 Kč
Únor 6 072,33 Kč 2 333,56 Kč 3 738,77 Kč 798 632,56 Kč
Březen 6 072,33 Kč 2 322,69 Kč 3 749,64 Kč 794 882,92 Kč
Duben 6 072,33 Kč 2 311,78 Kč 3 760,54 Kč 791 122,38 Kč
Květen 6 072,33 Kč 2 300,85 Kč 3 771,48 Kč 787 350,90 Kč
Červen 6 072,33 Kč 2 289,88 Kč 3 782,45 Kč 783 568,45 Kč
Červenec 6 072,33 Kč 2 278,88 Kč 3 793,45 Kč 779 775,00 Kč
Srpen 6 072,33 Kč 2 267,85 Kč 3 804,48 Kč 775 970,52 Kč
52
Září 6 072,33 Kč 2 256,78 Kč 3 815,55 Kč 772 154,97 Kč
Říjen 6 072,33 Kč 2 245,68 Kč 3 826,64 Kč 768 328,32 Kč
Listopad 6 072,33 Kč 2 234,55 Kč 3 837,77 Kč 764 490,55 Kč
Prosinec 6 072,33 Kč 2 223,39 Kč 3 848,93 Kč 760 641,62 Kč
20
14
Leden 6 072,33 Kč 2 212,20 Kč 3 860,13 Kč 756 781,49 Kč
Únor 6 072,33 Kč 2 200,97 Kč 3 871,36 Kč 752 910,13 Kč
Březen 6 072,33 Kč 2 189,71 Kč 3 882,61 Kč 749 027,52 Kč
Duben 6 072,33 Kč 2 178,42 Kč 3 893,91 Kč 745 133,61 Kč
Květen 6 072,33 Kč 2 167,10 Kč 3 905,23 Kč 741 228,38 Kč
Červen 6 072,33 Kč 2 155,74 Kč 3 916,59 Kč 737 311,79 Kč
Červenec 6 072,33 Kč 2 144,35 Kč 3 927,98 Kč 733 383,81 Kč
Srpen 6 072,33 Kč 2 132,92 Kč 3 939,40 Kč 729 444,41 Kč
Září 6 072,33 Kč 2 121,47 Kč 3 950,86 Kč 725 493,55 Kč
Říjen 6 072,33 Kč 2 109,98 Kč 3 962,35 Kč 721 531,19 Kč
Listopad 6 072,33 Kč 2 098,45 Kč 3 973,88 Kč 717 557,32 Kč
Prosinec 6 072,33 Kč 2 086,90 Kč 3 985,43 Kč 713 571,89 Kč
20
15
Leden 6 072,33 Kč 2 075,30 Kč 3 997,02 Kč 709 574,86 Kč
Únor 6 072,33 Kč 2 063,68 Kč 4 008,65 Kč 705 566,22 Kč
Březen 6 072,33 Kč 2 052,02 Kč 4 020,31 Kč 701 545,91 Kč
Duben 6 072,33 Kč 2 040,33 Kč 4 032,00 Kč 697 513,91 Kč
Květen 6 072,33 Kč 2 028,60 Kč 4 043,73 Kč 693 470,18 Kč
Červen 6 072,33 Kč 2 016,84 Kč 4 055,49 Kč 689 414,70 Kč
Červenec 6 072,33 Kč 2 005,05 Kč 4 067,28 Kč 685 347,42 Kč
Srpen 6 072,33 Kč 1 993,22 Kč 4 079,11 Kč 681 268,31 Kč
Září 6 072,33 Kč 1 981,36 Kč 4 090,97 Kč 677 177,34 Kč
Říjen 6 072,33 Kč 1 969,46 Kč 4 102,87 Kč 673 074,46 Kč
Listopad 6 072,33 Kč 1 957,52 Kč 4 114,80 Kč 668 959,66 Kč
Prosinec 6 072,33 Kč 1 945,56 Kč 4 126,77 Kč 664 832,89 Kč
20
16
Leden 6 072,33 Kč 1 933,56 Kč 4 138,77 Kč 660 694,12 Kč
Únor 6 072,33 Kč 1 921,52 Kč 4 150,81 Kč 656 543,31 Kč
Březen 6 072,33 Kč 1 909,45 Kč 4 162,88 Kč 652 380,43 Kč
Duben 6 072,33 Kč 1 897,34 Kč 4 174,99 Kč 648 205,44 Kč
Květen 6 072,33 Kč 1 885,20 Kč 4 187,13 Kč 644 018,31 Kč
Červen 6 072,33 Kč 1 873,02 Kč 4 199,31 Kč 639 819,00 Kč
Červenec 6 072,33 Kč 1 860,81 Kč 4 211,52 Kč 635 607,48 Kč
Srpen 6 072,33 Kč 1 848,56 Kč 4 223,77 Kč 631 383,71 Kč
Září 6 072,33 Kč 1 836,27 Kč 4 236,05 Kč 627 147,65 Kč
Říjen 6 072,33 Kč 1 823,95 Kč 4 248,37 Kč 622 899,28 Kč
Listopad 6 072,33 Kč 1 811,60 Kč 4 260,73 Kč 618 638,55 Kč
Prosinec 6 072,33 Kč 1 799,21 Kč 4 273,12 Kč 614 365,43 Kč
53
4.5.2 Zakladatelský rozpočet č. 2
Prostory, které jsou uvedeny v Zakladatelském rozpočtu č. 1, stojí u realitní kanceláře
2 600 000,- Kč. Jelikož nemám svůj vlastní dostatečný kapitál, musím si půjčit od
banky. Stejně jako ve variantě č. 1 jsem vybral Českou spořitelnu, která mi půjčí
3 450 000,- Kč s úrokovou sazbou 4, 49% fixovanou na 15 let. Doba splácení je 15 let
pří měsíčních splátkách ve výši 24 647,- Kč. Ostatní náklady jsou stejné jako
v Zakladatelském rozpočtu č. 1. Celkový výčet se nachází v Příloze č. 2.
Jak je patrné z Přílohy č. 1, 2, obě varianty zakladatelských rozpočtů jsou téměř stejné.
Liší se pouze v řádu několika Kč. Největší rozdíl je však v tom, že u varianty 2, se
podnik zadluží na 15 let a to v mnohem větší míře než u varianty č. 1. Po tuto dobu je
patrné riziko vzniku platební neschopnosti, což by mělo za následek exekuce Dámského
fitness centra bankou.
4.6 Předpokládané průměrné měsíční náklady
Jedná se o veškeré náklady, které jsou spjaté s provozem fitness centra, ať už jde o
variabilní tak i fixní náklady. Při svých výpočtech budu vycházet ze Zakladatelského
rozpočtu č. 1, tedy že prostory budu využívat jako nájemník. Do tabulky jsem
zaznamenal fixní náklady a udělal jejich měsíční průměrné vyčíslení. Tyto údaje budou
dále použity při výpočtu bodu zvratu. Variabilní náklady jsou uvedeny v Příloze č. 3,
kde jsou podrobně rozepsány.
Tabulka č. 12: Měsíční fixní náklady (vlastní zpracování)
Měsíční fixní náklady
pronájem prostor 19 000 Kč
Energie + internet 13 000 Kč
Čisticí prostředky 600 Kč
měsíční splátka úvěru 6 072 Kč
Platy zaměstnanců 68 000 Kč
Celkem 106 672 Kč
54
4.6.1 Předpokládané měsíční příjmy
Do příjmů jsou počítány veškeré příjmy z permanentek a volných vstupů, dále z prodejů
iontových nápojů a výživových doplňků. Jsou zde zahrnuty také příjmy z tvorby
jídelníčků na míru a cvičebních programů. V Příloze č. 3 jsou uvedeny kalkulace, ze
kterých je zřejmé jak se předpokládané příjmy budou vyvíjet. Kalkulace jsou tvořeny
s ohledem na sezónnost, neboť návštěvnost se bude v průběhu roku měnit.
Za optimistického předpokladu se budou příjmy rok od roku zvyšovat. V prvním roce
podle mých výpočtů bude podnik ve ztrátě – 109 913,- Kč, zisk vytvoří během druhého
roku a to ve výši 14 857,- Kč. Výraznějšího zisku bude dosaženo až ve třetím roce a to
ve výši 250 112,- Kč.
4.7 Bod zvratu
Tento ukazatel vypoví, jaké množství služeb musí Dámské fitness centrum prodat svým
zákaznicím, aby se jeho příjmy rovnaly jeho výdajům. Jinými slovy, od jakého
množství poskytnutých služeb firma začne vytvářet zisk. Bod zvratu jsem se rozhodl
udělat pouze pro prodej permanentek, protože představují nejziskovější artikl Dámského
fitness centra.
Potřebná data pro výpočet jsou uvedena v Přílohy č. 3.
FN – fixní náklady
P – průměrná cena jedné poskytnuté služby
VN – průměrné variabilní náklady na jednu poskytnutou službu
Jak je z výpočtu zřejmé, firma musí prodat 247 permanentek, aby se její náklady
rovnaly příjmům. Každou další prodanou permanentkou začne firma generovat zisk.
55
Této hodnoty by podnik, dle mých kalkulací měl dosáhnout během listopadu prvního
roku podnikání.
Graf 10: Bod zvratu (vlastní zpracování)
Vypočítanou hodnotu lze vidět i na grafu: Bod zvratu, který potvrzuje správnost
výpočtu.
4.8 Riziková analýza
Každé podnikání je neodmyslitelně spjato s podstupováním určitého rizika. Každý
podnikatel si naplánuje dosažení předpokládaného hospodářského výsledku a riziko lze
chápat jako odchylku reálného hospodářského výsledku od toho naplánovaného. Při
každém podnikání je nutno brát na zřetel přítomnost ať už menší či větší rizikovosti.
Rizika lze rozdělit na:
Ekonomické riziko.
Politické riziko a riziko legislativních změn.
Riziko sezónnosti.
Riziko vstupu silného konkurenta na stejný trh.
Ekonomické riziko se objevuje nejčastěji. Znamená to, že podnikatel by měl co nejlépe
odhadnout vývoj tržeb a potřebného kapitálu. Toto je velmi důležité, aby majitel
neúměrně nezadlužil svůj podnik a nedostal se do situace, kdy nebude schopen platit své
závazky, což může v nejhorším případě vést ke krachu. Dalším druhem ekonomického
rizika je zvýšení inflace, které by zvýšilo ceny všech podávaných výrobků a
poskytovaných služeb. Toto by jistě způsobilo u řady zákazníku značnou nevoli a hrozil
0
500
1000
1500
2000
2500
0 50 100 150 200 250 300 350 400 Trž
by,
nák
lad
y [
tis.
Kč]
Množství [ks]
Bod zvratu
Celkové náklady
Tržby
56
by jejich úbytek. Inflace by měla za následek zvýšení cen všech energií a také zvýšení
nákupních cen, následkem toho by se zvýšily provozní náklady a nedosáhlo by se
předpokládaných hospodářských výsledků. Značné ekonomické riziko také představuje
zhoršení ekonomické situace obyvatelstva České republiky, které by mohlo vyvolat
menší zájem o návštěvu a trávení volného času ve fitness centrech.
Politická rizika a rizika legislativních změn se v České republice příliš často neobjevují.
Spíše by měl podnikatel pečlivě sledovat nové vydané zákony a předpisy, aby
nepromeškal různé termíny, které se mohou se změnou zákonu měnit.
Riziko sezonnosti se spojuje s aktuálním ročním obdobím a změnou počasí. Zvýšenou
návštěvnost fitness centra očekávám v období po Novém roce, kdy si lidé velmi často
dávají jako novoroční předsevzetí snížení váhy nebo zpevnění postavy. Nárůst také
očekávám v měsících, kdy počasí již nedovoluje provozování outdoorových sportů.
V období od května do října očekávám snížení návštěvnosti, z důvodu čerpání
dovolených a trávení volného času v přírodě.
Riziko vstupu silného konkurenta na trh, je riziko, které podnikatel sám neovlivní,
protože vstoupení nového podnikatele na stejný trh samozřejmě nejde zakázat.
Podnikatel by se měl svými službami, které poskytuje zákazníkům a přístupem, kterým
k nim přistupuje snažit, aby se k němu vraceli, i když se na trhu objeví nový konkurent.
57
Závěr
Stanoveným cílem této bakalářské práce bylo vypracovat podnikatelský záměr na
založení a otevření Dámského fitness centra ve městě Blansko. Toto fitness centrum by
mělo být schopno se reálně uchytit na současném trhu. Informace, které podnikatel
z tohoto podnikatelského záměru získá, by mu měly sloužit jako návod při založení
reálného podniku. Dále lze také tento podnikatelský záměr využít jako nástroj při
plánování a rozhodování se při vedení podniku. Nezbytně nutné je však sledovat vývoj
ekonomiky a celkově celého trhu. Na základě toho následně upravovat strategii podniku
a neustále si uvědomovat a připravovat se na možné hrozby.
Práce se skládá z pěti částí. První část obsahuje vymezení problému a cíl práce, ve
druhé části se nacházejí teoretické poznatky, třetí část je zaměřena na analýzu
současného stavu, ve čtvrté části jsou umístěna vlastní řešení, což jsou analýzy nákladů
a výnosů, dále bod zvratu a riziková analýza, pátou částí je závěr.
V teoretické části jsem zaznamenal a prostudoval teoretické informace, které mi
poskytly návod pro vytvoření podnikatelského záměru. Tato část obsahuje teoretické
informace o podnikání a podniku. Dále ucelený podnikatelský plán, kde jsou k nalezení
jeho části, zásady a požadavky při tvoření. Věnuji se také právním formám podnikání.
Zde jsem se výhradně zaměřil na srovnání osoby samostatně výdělečně činné a
společnosti s ručením omezeným. V této části se také nachází marketingový mix a
finanční analýza a financování podnikatelského záměru. Informace do této kapitoly
jsem čerpal z odborných knih a článků.
V následující části jsem udělal analýzy okolí podniku, což je SWOT a SLEPT analýza,
které mají podpořit vznik nové firmy na trhu. Dále se zde nachází dotazník a jeho
vyhodnocení. Jeho výsledky jsou využity v praktické části při vytváření strategie
podniku.
Jak je patrné, zákazníky Dámského fitness centra budou pouze ženy, které chtějí
posilovat, zpevňovat svou postavu a trávit svůj volný čas aktivním způsobem bez toho,
aby je u toho pozorovali muži. Věková struktura není nijak vymezena, záleží na
samotné ženě, zda Dámské fitness centrum navštíví v mladším věku nebo zralejším
58
věku. Při analyzování konkurence jsem došel k závěru, že ve městě Blansko a jeho
okolí, žádné podobné zařízení není.
Dámské fitness centrum bude nabízet svým zákaznicím plně vybavené prostory pro
posilování, spalování tuku na problémových partiích a pro celkový odpočinek. Dále se
zde budou moci pod dohledem trenéra naučit správně posilovat a pod záštitou
výživového poradce pobavit o jejich jídelníčku. Pro matky s malými dětmi je přichystán
dětský koutek, kde bude po dobu jejich cvičení postaráno o jejich děti.
Náklady jsou zpracovány pro dvě varianty. První je pronájem prostor a druhá je jejich
koupě. U daných prostor nebudou nutné výraznější stavební úpravy, neboť jsou ve
vyhovujícím stavu. Nutný u obou variant bude nákup zařízení a vybavení. Zásadní
rozdíl mezi těmito variantami je výše úvěru, o který bude nutné požádat.
Z uvedených výpočtů je jasné, že u varianty, kde bych prostory kupoval, bych si musel
vzít několikanásobně vyšší úvěr, než u varianty pronájmu. Pro mě, jako začínajícího
podnikatele, toto obrovské zadlužení představuje značné ekonomické riziko a proto
jsem se rozhodl pro variantu pronájmu prostor. U této varianty si budu muset také vzít
úvěr, ale na mnohem nižší částku a i když se přičte k měsíční splátce úvěru měsíční
nájemné, není tento rozdíl nijak markantní ve srovnání s variantou koupě. Mimo to se
jako začínající podnikatel nezadlužím na tak obrovskou sumu, což je pro mě značně
pozitivní a rozhodující.
Pro zajištění perspektivní budoucnosti firmy je nezbytně nutné neustále firmu rozvíjet a
nenechat ji upadat. Musí se zajistit dobrá komunikace se zákazníky a s okolím, aby se
dostala do jejich povědomí a vybudovala si své dobré jméno.
Velkou výhodou Dámského fitness centra je, dle mého názoru, jeho vynikající umístění
v samém centru města, několik málo metrů od parkoviště.
Pokud se projeví dostatek odhodlání, energie a bude se při zakládání nahlížet do této
práce, jeví se můj projekt jako perspektivní a životaschopný. Já si dovoluji navrhnout
jeho realizaci.
59
Seznam použitých zdrojů
Knihy
[1] KAŇOVSKÁ, L. Základy marketing. 1. Vyd. Brno: Akademické nakladatelství
Cerm, 2009. 123 s. ISBN 978-80-214-3838-5.
[2] KORÁB, V. PETERKA, J. REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. 1.Vyd.
Brno: Computer Press, 2008. 216 s. ISBN 78-80-251-1605-0.
[3] KOTLER, P., KELLER, K. Marketing management. 12. Vyd. Praha: Grada
Publishing, 2007. 792 s. ISBN 978-80-247-1359-5.
[4] LANDA, M. Finanční plánování a likvidita. 1. vyd. Praha: Computer Press,
2007. 180 s. ISBN 978-80-251-1492-6.
[5] MIKOLÁŠ, Z. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku: konkurenční potenciál
a dynamika podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 198 s. ISBN 80-
247-1277-6.
[6] PŘIKRYLOVÁ, J., JAHODOVÁ, H. Moderní marketingová komunikace. 1.
vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 303 s. ISBN 978-80-247-3622-8.
[7] SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V. a kol. Základy podnikání. 1. vyd. Praha: Grada
Publishing, 2010. 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5.
[8] ZINECKER, M. Základy financí podniku. 1. Vyd. Brno: Akademické
nakladatelství Cerm, 2008. 194 s. ISBN 978-80-214-3704-3.
Internetové adresy
[9] ABC redakce. Jak vypracovat podnikatelskou rozvahu/businessplan. [online].
[cit. 2011-11-20]. Dostupné z: http://redakce.abchistory.cz/obchodni-
podnikatelske-konzultace/
60
[10] BODY – SPACE. [online]. 2012 [cit. 2012-02-01]. Dostupné z:
http://www.body-space.cz/body-space-fitness/body-space-bezici-pas-classic-tx5
[11] CZECHINVEST. Jak napsat podnikatelský plan aneb kudy vede ceta k úspěchu.
[online]. 2005 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z:
http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan-48-cz.pdf
[12] CZSO. Časová řada vybraných ukazatelů – Blansko. [online]. 2012 [cit. 2012-
01-02]. Dostupné z:
http://www2.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/cr_vybranych_ukazatelu_blansko
[13] DLESK, T. 10 otázek, které by si měl položit každý začínající podnikatel.
[online]. [cit. 2011-11-20]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/10-
otazek-kazdeho-zacinajiciho-podnikatele/
[14] IDE. Podnikatelský plan. [online]. [cit. 2011-11-21]. Dostupné z:
http://www.ide-vse.cz/podnikatelsky-plan.html
[15] MARTIN. Společnost s ručením omezeným. [online]. 2011 [cit. 2011-12-05].
Dostupné z: http://www.mojezivnost.cz/pravni-formy/spolecnost-s-rucenim-
omezenym
[16] MPU. Program podpory Start. [online]. 2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/dokument31887.html
[17] VINTER, J. Jak získat firemní úvěr. [online]. 2006 [cit. 2012-01-01]. Dostupné
z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-ziskat-firemni-uver/
[18] VLADA. Daňová reforma. [online]. 2012 [cit. 2012-02-01]. Dostupné z:
http://icv.vlada.cz/cz/danova-reforma/
Zákony
[19] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
[20] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
61
Seznam tabulek
Tabulka č. 1: Je mi ….. let. .............................................................................................. 35
Tabulka č. 2: Kdybych měla možnost si vybrat dámské fitcentrum před smíšeným, dala
bych přednost dámskému .................................................................................................. 36
Tabulka č. 3: Fitcentrum bych nejvíce navštěvovala v tomto hodinovém rozmezí ............ 37
Tabulka č. 4: Kdyby fitcentrum poskytovalo dětský koutek, kde by bylo o
děti postaráno, přesvědčilo by mě to k jeho navštěvování .................................................. 38
Tabulka č. 5: Využila bych koupi zvýhodněných permanentek......................................... 39
Tabulka č. 6: Kdybych nebyla přesvědčena, že chci opravdu do fitness centra chodit,
přesvědčilo by mě k jeho navštěvování, kdyby: ................................................................. 40
Tabulka č. 7: Fitness centrum bych navštěvovala ……… krát týdně. ............................... 41
Tabulka č. 8: Za jednorázové vstupné bych byla ochotna zaplatit max. ….. Kč ................ 42
Tabulka č. 9: Otvírací doba ............................................................................................. 47
Tabulka č. 10: Ceny permanentek ................................................................................... 48
Tabulka č. 11: Splátkový kalendář na 5 let pro Zakladatelský rozpočet č. 1 ..................... 51
Tabulka č. 12: Měsíční fixní náklady ............................................................................... 53
Seznam grafů
Graf č. 1: Nezaměstnanost v okrese Blansko 2004 – 2011...... .......................................... 33
Graf č. 2: Je mi …….. let................................................................................................. 35
Graf č. 3: Kdybych měla možnost si vybrat dámské fitcentrum před smíšeným, dala
bych přednost dámskému. ................................................................................................. 36
Graf č. 4: Fitcentrum bych nejvíce navštěvovala v tomto hodinovém rozmezí .................. 37
Graf č. 5: Kdyby fitcentrum poskytovalo dětský koutek, kde by bylo o děti postaráno,
přesvědčilo by mě to k jeho navštěvování .......................................................................... 38
Graf č. 6: Využila bych koupi zvýhodněných permanentek............................................... 39
Graf č. 7: Využila bych těchto služeb ............................................................................... 41
Graf č. 8: Fitcentrum bych navštěvovala ……… krát týdně. ............................................. 41
Graf 9: Za jednorázové vstupné bych byla ochotna zaplatit max. ….. Kč. ......................... 42
graf 10: Bod zvratu ........................................................................................................... 55
62
Seznam obrázků
Obrázek č. 1: Body – Space běžící pás Classic TX 5….… ............................................... 34
Seznam příloh
Příloha č. 1: Zakladatelský rozpočet č. 1 (vlastní zpracování)
ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET Č. 1
POLOŽKA POČET KUSŮ
CENA ZA KUS
CELKEM
STAVEBNÍ PRÁCE CELKEM 55 500 Kč
Vybavení šaten 30 000 Kč
Vymalování stěn 4 000 Kč
Výstavba baru s recepcí 10 000 Kč
Zrcadlová stěna 30 m2 11 500 Kč
VYBAVENÍ NA CVIČENÍ CELKEM 445 848 Kč
Rotoped REEBOK 2 15 172 Kč 30 344 Kč
Cyklotrenažér 2 9 690 Kč 19 380 Kč
Space běžící pás 1 264 300 Kč 264 300
Kč Běžící pás 2 5 990 Kč 11 980 Kč
Inline Stepper 1 10 990 Kč 10 990 Kč
Spodní kladka 1 12 990 Kč 12 990 Kč
Lavice na břicho 2 4 192 Kč 8 384 Kč
Posilovač břicha Alex 1 990 Kč 990 Kč
Leg press 1 9 650 Kč 9 650 Kč
Univerzální Posilovací lavice 3 3 590 Kč 10 770 Kč
Lavice benchpress 1 3 990 Kč 3 990 Kč
Lavice rovná 3 1 450 Kč 4 350 Kč
Dřevěná žebřina 2 2 500 Kč 5 000 Kč
Podložka pod posilovací stroj 5 2 300 Kč 11 500 Kč
Stojan na kotouče 1 2 190 Kč 2 190 Kč
Stojan na činky 1 3 490 Kč 3 490 Kč
Sada „jednoruček“ 1 22 530 Kč 22 530 Kč
Osa 3 2 100 Kč 6 300 Kč
Kotouče 12 560 Kč 6 720 Kč
DALŠÍ CELKEM 154 155 Kč
Hudební aparatura 22 000 Kč
Letáky 1 500 Kč
Židle 8 650 Kč 5 200 Kč
Stoleček 2 900 Kč 1 800 Kč
Relaxační křeslo 2 1 500 Kč 3 000 Kč
Plazmová TV 4 9 671 Kč 38 684 Kč
Koberec s dětskými motivy 200 x 200 1 799 Kč 799 Kč
Poplatek za Živnostenský list 1 000 Kč
Poplatek za kolek z výpisu rejstříku trestů 100 Kč
Rezerva 55 000 Kč
Měsíční splátka 6 072 Kč
Měsíční nájemné 19 000 Kč
POTŘEBA KAPITÁLU CELKEM 655 503 Kč
Příloha č. 2: Zakladatelský rozpočet č. 2 (vlastní zpracování)
ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET Č. 2
POLOŽKA POČET KUSŮ
CENA ZA KUS
CELKEM
STAVEBNÍ PRÁCE CELKEM 55 500 Kč
Vybavení šaten 30 000 Kč
Vymalování stěn 4 000 Kč
Výstavba baru s recepcí 10 000 Kč
Zrcadlová stěna 30 m2 11 500 Kč
VYBAVENÍ NA CVIČENÍ CELKEM 445 848 Kč
Rotoped REEBOK 2 15 172 Kč 30 344 Kč
Cyklotrenažér 2 9 690 Kč 19 380 Kč
Space běžící pás 1 264 300 Kč 264 300
Kč Běžící pás 2 5 990 Kč 11 980 Kč
Inline Stepper 1 10 990 Kč 10 990 Kč
Spodní kladka 1 12 990 Kč 12 990 Kč
Lavice na břicho 2 4 192 Kč 8 384 Kč
Posilovač břicha Alex 1 990 Kč 990 Kč
Leg press 1 9 650 Kč 9 650 Kč
Univerzální Posilovací lavice 3 3 590 Kč 10 770 Kč
Lavice benchpress 1 3 990 Kč 3 990 Kč
Lavice rovná 3 1 450 Kč 4 350 Kč
Dřevěná žebřina 2 2 500 Kč 5 000 Kč
Podložka pod posilovací stroj 5 2 300 Kč 11 500 Kč
Stojan na kotouče 1 2 190 Kč 2 190 Kč
Stojan na činky 1 3 490 Kč 3 490 Kč
Sada „jednoruček“ 1 22 530 Kč 22 530 Kč
Osa 3 2 100 Kč 6 300 Kč
Kotouče 12 560 Kč 6 720 Kč
DALŠÍ CELKEM 153 730 Kč
Hudební aparatura 22 000 Kč
Letáky 1 500 Kč
Řidle 8 650 Kč 5 200 Kč
Stoleček 2 900 Kč 1 800 Kč
Relaxační křeslo 2 1 500 Kč 3 000 Kč
Plazmová TV 4 9 671 Kč 38 684 Kč
Koberec s dětskými motivy 200 x 200 1 799 Kč 799 Kč
Poplatek za Živnostenský list 1 000 Kč
Poplatek za kolek z výpisu rejstříku trestů 100 Kč
Rezerva 55 000 Kč
Měsíční splátka úvěru 24 647 Kč
POTŘEBA KAPITÁLU CELKEM 655 078 Kč
Mn
ožství [k
s]1
11
11
11
11
11
11
11
Trž
ba
90 K
č80 K
č1 5
00 K
č1 0
50 K
č4 0
00 K
č2 7
00 K
č7 5
00 K
č4 8
00 K
č12 0
00 K
č8 0
00 K
č20 K
č980 K
č30 K
č550 K
č200 K
č
Varia
biln
í nák
lady
1 K
č1 K
č1 K
č1 K
č1 K
č1 K
č1 K
č1 K
č1 K
č1 K
č5 K
č730 K
č20 K
č1 K
č1 K
č
Zisk
89 K
č79 K
č1 4
99 K
č1 0
49 K
č3 9
99 K
č2 6
99 K
č7 4
99 K
č4 7
99 K
č11 9
99 K
č7 9
99 K
č15 K
č250 K
č10 K
č549 K
č199 K
č
Fix
ní n
ák
lady
106 6
72 K
č
Zisk
42 7
33 K
č
Čistý
zisk
-63 9
39 K
č
Mn
ožství [k
s]2160
1500
120
100
48
30
20
10
10
4000
24
120
36
24
Trž
ba
194 4
00 K
č120 0
00 K
č180 0
00 K
č105 0
00 K
č192 0
00 K
č81 0
00 K
č150 0
00 K
č48 0
00 K
č12 0
00 K
č0 K
č80 0
00 K
č23 5
20 K
č3 6
00 K
č19 8
00 K
č4 8
00 K
č
Varia
biln
í nák
lady
2 1
60 K
č1 5
00 K
č120 K
č100 K
č48 K
č30 K
č20 K
č10 K
č1 K
č0 K
č20 0
00 K
č17 5
20 K
č2 4
00 K
č36 K
č24 K
č
Zisk
192 2
40 K
č118 5
00 K
č179 8
80 K
č104 9
00 K
č191 9
52 K
č80 9
70 K
č149 9
80 K
č47 9
90 K
č11 9
99 K
č0 K
č60 0
00 K
č6 0
00 K
č1 2
00 K
č19 7
64 K
č4 7
76 K
č
Fix
ní n
ák
lady
1 2
80 0
64 K
č
Zisk
1 1
70 1
51 K
č
Čistý
zisk
-109 9
13 K
č
Spalo
vač
tuk
u
PR
ŮM
ĚR
NÁ
MĚ
SÍČ
NÍ J
ED
NIC
OV
Á K
AL
KU
LA
CE
Vstu
py
Perm
an
en
tky
Polo
žk
a
Jedn
orá
zový
norm
áln
í
vstup
Jedn
orá
zový
studen
tský
vstup
Měsíčn
í S
tuden
tská
měsíčn
íČ
tvrtletn
íS
tuden
tská
čtvrtletn
íP
olo
letn
íS
tuden
tská
polo
letn
í R
očn
íS
tuden
tská
ročn
í
Ion
tové
nápoje
Stu
den
tská
čtvrtletn
íP
olo
letn
íS
tuden
tská
polo
letn
í R
očn
íS
tuden
tská
ročn
í
Ion
tové
nápoje
Jedn
orá
zový
norm
áln
í
vstup
Jedn
orá
zový
studen
tský
vstup
Měsíčn
í S
tuden
tská
měsíčn
íČ
tvrtletn
íS
palo
vač
tuk
u
Mích
an
ý
salá
t 100 g
Hu
bn
ou
cí
pro
gra
m
Jíd
eln
íček
na m
íruC
elk
em
KA
LK
UL
AC
E P
ŘE
DP
OK
LÁ
DA
NÝ
CH
PR
OD
EJŮ
ZA
1. R
OK
PO
DN
IKÁ
NÍ
Vstu
py
Perm
an
en
tky
Polo
žk
a
Mích
an
ý
salá
t 100 g
Hu
bn
ou
cí
pro
gra
m
Jíd
eln
íček
na m
íruC
elk
em
Příloha č. 3: Kalkulace
Leden
270
180
22
00
31
00
490
016
32
3 2
33
Kč
106 6
72 K
č83 4
30 K
č-2
6 4
75 K
č
Ún
or
230
170
16
15
33
10
00
430
212
45
4 2
97
Kč
106 6
72 K
č115 7
70 K
č4
80
1 K
č
Bře
zen
230
170
14
14
61
00
00
420
318
23
5 0
90
Kč
106 6
72 K
č110 2
80 K
č-1
482 K
č
Du
ben
180
160
11
10
42
00
00
360
25
50
3 7
32
Kč
106 6
72 K
č89 4
60 K
č-2
0 9
44 K
č
Kvě
ten
175
155
33
10
00
00
360
07
21
2 2
80
Kč
106 6
72 K
č48 5
10 K
č-6
0 4
42 K
č
Červe
n155
90
22
00
00
00
270
05
22
1 7
03
Kč
106 6
72 K
č33 3
00 K
č-7
5 0
75 K
č
Červe
nec
130
80
21
00
00
00
250
34
41
3 7
38
Kč
106 6
72 K
č32 6
10 K
č-7
7 8
00 K
č
Srp
en
140
70
33
43
10
00
240
02
20
1 4
66
Kč
106 6
72 K
č63 4
10 K
č-4
4 7
28 K
č
Zá
ří130
60
86
46
00
00
220
18
12
2 2
07
Kč
106 6
72 K
č73 5
70 K
č-3
5 3
09 K
č
Říje
n140
90
18
10
65
21
00
260
212
01
3 2
73
Kč
106 6
72 K
č122 3
20 K
č12 3
75 K
č
Listo
pa
d180
125
20
16
83
32
10
330
415
53
5 2
36
Kč
106 6
72 K
č171 5
20 K
č59 6
12 K
č
Pro
sinec
200
150
21
18
12
710
60
0370
716
64
7 7
14
Kč
106 6
72 K
č269 9
40 K
č155 5
54 K
č
43 9
64 K
č1 2
80 0
64 K
č1 2
14 1
20 K
č-1
09 9
13 K
č
Čtvrtle
tní P
ŘE
DP
OK
LÁ
DA
NÉ
PR
OD
EJ
E V
1. R
OC
E P
OD
NIK
ÁN
Í [KS
]
Vstu
py
Perm
an
en
tky
Po
ložk
a
Jedn
orá
zo
vý
no
rmáln
í
vstup
Jedn
orá
zo
vý
studen
tský
vstup
Měsíčn
í S
tuden
tsk
á m
ěsíčn
í
Celk
em
Trž
by
Čistý
zisk
MĚ
SÍČ
NÍ K
AL
KU
LA
CE
NÁ
KL
AD
Ů
A T
RŽ
EB
Spa
lova
č
tuk
u
Mích
an
ý
salá
t 10
0 g
Hu
bn
ou
cí
pro
gra
m
Jíd
eln
íček
na
míru
Va
riabiln
í
ná
kla
dy
Fix
ní
ná
kla
dy
Stu
den
tská
čtvrtletn
íP
olo
letn
íS
tuden
tská
po
lole
tní
Ro
ční
Stu
den
tská
ročn
í
Ion
tové
ná
po
je
Mn
ožství [k
s]2340
1660
142
105
53
29
21
12
21
4100
26
120
38
26
Trž
ba
210 6
00 K
č132 8
00 K
č213 0
00 K
č110 2
50 K
č212 0
00 K
č78 3
00 K
č157 5
00 K
č57 6
00 K
č24 0
00 K
č8
00
0 K
č82 0
00 K
č25 4
80 K
č3
60
0 K
č20 9
00 K
č5
20
0 K
č
Va
riabiln
í ná
kla
dy
2 3
40
Kč
1 6
60
Kč
14
2 K
č1
05 K
č5
3 K
č2
9 K
č2
1 K
č1
2 K
č2
Kč
1 K
č20 5
00 K
č18 9
80 K
č2
40
0 K
č3
8 K
č2
6 K
č
Zisk
208 2
60 K
č131 1
40 K
č212 8
58 K
č110 1
45 K
č211 9
47 K
č78 2
71 K
č157 4
79 K
č57 5
88 K
č23 9
98 K
č7
99
9 K
č61 5
00 K
č6
50
0 K
č1
20
0 K
č20 8
62 K
č5
17
4 K
č
Fix
ní n
ák
lady
1 2
80 0
64 K
č
Zisk
1 2
94 9
21 K
č
Čistý
zisk
14 8
57 K
č
Mn
ožství [k
s]2550
1770
170
125
60
29
30
15
42
4150
30
150
38
31
Trž
ba
229 5
00 K
č141 6
00 K
č255 0
00 K
č131 2
50 K
č240 0
00 K
č78 3
00 K
č225 0
00 K
č72 0
00 K
č48 0
00 K
č16 0
00 K
č83 0
00 K
č29 4
00 K
č4
50
0 K
č20 9
00 K
č6
20
0 K
č
Va
riabiln
í ná
kla
dy
2 5
50
Kč
1 7
70
Kč
17
0 K
č1
25 K
č6
0 K
č2
9 K
č3
0 K
č1
5 K
č4
Kč
2 K
č20 7
50 K
č21 9
00 K
č3
00
0 K
č3
8 K
č3
1 K
č
Zisk
226 9
50 K
č139 8
30 K
č254 8
30 K
č131 1
25 K
č239 9
40 K
č78 2
71 K
č224 9
70 K
č71 9
85 K
č47 9
96 K
č15 9
98 K
č62 2
50 K
č7
50
0 K
č1
50
0 K
č20 8
62 K
č6
16
9 K
č
Fix
ní n
ák
lady
1 2
80 0
64 K
č
Zisk
1 5
30 1
76 K
č
Čistý
zisk
250 1
12 K
č
KA
LK
UL
AC
E P
ŘE
DP
OK
LÁ
DA
NÝ
CH
PR
OD
EJ
Ů Z
A 2
. RO
K P
OD
NIK
ÁN
Í
Vstu
py
Perm
an
en
tky
Po
ložk
a
Jedn
orá
zo
vý
no
rmáln
í
vstup
Jedn
orá
zo
vý
studen
tský
vstup
Měsíčn
í S
tuden
tská
měsíčn
íČ
tvrtletn
íS
tuden
tská
čtvrtletn
íP
olo
letn
íS
tuden
tská
po
lole
tní
Ro
ční
Stu
den
tská
ročn
í
Ion
tové
ná
po
je
Spa
lova
č
tuk
u
Mích
an
ý
salá
t 10
0 g
Hu
bn
ou
cí
pro
gra
m
Jíd
eln
íček
na
míru
Celk
em
Stu
den
tská
čtvrtletn
íP
olo
letn
íS
tuden
tská
po
lole
tní
Ro
ční
Stu
den
tská
ročn
í
Ion
tové
ná
po
je
Jedn
orá
zo
vý
no
rmáln
í
vstup
Jedn
orá
zo
vý
studen
tský
vstup
Měsíčn
í S
tuden
tská
měsíčn
íČ
tvrtletn
íS
pa
lova
č
tuk
u
Mích
an
ý
salá
t 10
0 g
Hu
bn
ou
cí
pro
gra
m
Jíd
eln
íček
na
míru
Celk
em
KA
LK
UL
AC
E P
ŘE
DP
OK
LÁ
DA
NÝ
CH
PR
OD
EJ
Ů Z
A 3
. RO
K P
OD
NIK
ÁN
Í
Vstu
py
Perm
an
en
tky
Po
ložk
a
top related