coca-cola beverages Èr, spol s r.o. - výroba nápojù · název za řízení coca - cola...

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení

Coca – Cola Beverages Česká republika, spol. s r.o.

V Praze, 15.5.2006

3

Zadavatel: Magistrát hlavního města Prahy

Odbor ochrany životního prostředí

Sídlo: Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1

Pracoviště: Řásnovka 8, 110 15 Praha 1

IČ: 00 06 45 81

Kontakt: [email protected], 236 001 111

Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí

Úsek pro agenturní činnosti

Kodaňská 10, 100 10 Praha 10

IČ: 45 24 91 30

Kontakt: [email protected], 267 225 232

Č.j.: 5744/CEN/06

Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnosti

Kontroloval: Ing. Lucie Svobodová

Vypracoval: Ing. Jitka Zagorová

Archivní výtisk č. 1

© CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2006

4

Obsah OBSAH ........................................................................................................................................................................ 4

1 PŘEDMĚT VYJÁDŘENÍ ............................................................................................................................... 5

1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ ................................................................................... 5 1.2 POPIS ZAŘÍZENÍ A PŘÍMO SPOJENÝCH ČINNOSTÍ ........................................................................................ 5

2 STANOVISKO K ŽÁDOSTI .......................................................................................................................... 6

3 NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU PODLE § 13 ODST. 4 ZÁKONA Č. 76/2002 SB. .... 7

3.1 EMISNÍ LIMITY , OPATŘENÍ NA OCHRANU OVZDUŠÍ, VODY A PROTI HLUKU A SOUVISEJÍCÍ MONITORING... 7 3.2 OPATŘENÍ K VYLOUČENÍ RIZIK MOŽNÉHO ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A OHROŽOVÁNÍ

ZDRAVÍ ČLOVĚKA POCHÁZEJÍCÍCH ZE ZAŘÍZENÍ PO UKONČENÍ JEHO ČINNOSTI ......................................... 9 3.3 PODMÍNKY PŘI NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ..................................................................................................... 9 3.4 PODMÍNKY ZAJIŠŤUJÍCÍ OCHRANU ZDRAVÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ........ 10 3.5 PODMÍNKY PRO HOSPODÁRNÉ VYUŽÍVÁNÍ SUROVIN A ENERGIE............................................................. 11 3.6 OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM ................................................................................................ 11 3.7 OPATŘENÍ PRO PROVOZ TÝKAJÍCÍ SE SITUACÍ ODLIŠNÝCH OD PODMÍNEK BĚŽNÉHO PROVOZU, PŘI

KTERÝCH MŮŽE VZNIKNOUT NEBEZPEČÍ OHROŽENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NEBO ZDRAVÍ ČLOVĚKA ..... 12 3.8 ZPŮSOB MONITOROVÁNÍ EMISÍ A PŘENOSŮ, PŘÍPADNĚ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ (METODIKA MĚŘENÍ,

FREKVENCE, VEDENÍ ZÁZNAMŮ)............................................................................................................. 12 3.9 OPATŘENÍ K MINIMALIZACI DÁLKOVÉHO P ŘEMISŤOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ A K ZAJIŠTĚNÍ VYSOKÉ ÚROVNĚ

OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ JAKO CELKU....................................................................................... 13 3.10 POSTUP VYHODNOCOVÁNÍ PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ........................................... 13 3.11 DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ ČLOVĚKA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S OHLEDEM NA

MÍSTNÍ PODMÍNKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A TECHNICKOU CHARAKTERISTIKU ZAŘÍZENÍ ....................... 13 3.12 OSTATNÍ PODMÍNKY ............................................................................................................................... 13

4 VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A P ŘIPOMÍNKAMI Ú ČASTNÍK Ů ŘÍZENÍ A DOT ČENÝCH SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ................................................................................................................................... 14

5 POROVNÁNÍ S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI (BAT). ................................................ 16

5.1 DOKUMENTY POUŽITÉ K POROVNÁNÍ ZAŘÍZENÍ S BAT .......................................................................... 16 5.2 POROVNÁNÍ PODLE REFERENČNÍHO DOKUMENTU BREF........................................................................ 16 5.3 STANOVENÍ BAT PODLE HLEDISEK PŘÍLOHY Č. 3 ZÁKONA Č. 76/2002 SB.............................................. 16

6 ODŮVODNĚNÍ STANOVISKA K ŽÁDOSTI ............................................................................................ 21

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................................................... 22

8 POUŽITÉ ZKRATKY................................................................................................................................... 24

5

1 Předmět vyjádření

1.1 Identifika ční údaje provozovatele zařízení

1.2 Popis zařízení a přímo spojených činností

a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. viz. kap. 5.1.1. žádosti

Kapacita zařízení

Zařízení pro výrobu nápojů balených do skla a PET 650 430 t/rok

Jedná se o zařízení určené k výrobě nealkoholických nápojů do nevratných PET lahví, plechovek a skla. Zdrojem vody pro výrobu je voda z veřejného vodovodu.

Základní výrobní zařízení se skládá ze třech technologických jednotek:

Úprava vody

V úpravně vody se voda nejdříve deionizuje a následně obohacuje ionty standardů firmy.

Příprava jednoduchého sirupu

Cukerný roztok se připravuje rozpouštěním krystalového cukru ve vodě při teplotě 85 °C v kontinuálním technologickém zařízení Contisolv (Miteco). Cukerný roztok se čerpá do zásobních tanků o kapacitě 10 x 10 000 l a 4 x 20 000 l.

Příprava finálního sirupu

Finální sirup je připravován pro výrobu sycených nápojů v sirupovém tanku.

Sycení, pasterizace, stáčecí linky

Nápoje se před stáčením do lahví sytí oxidem uhličitým. Nesycené nápoje po stočení do lahví nebo plechovek se pasterizují.

Stáčení nápojů

Pro stáčení výrobků do skleněných lahví, PET obalů a plechovek se využívá čtyř plnících linek. Pro stáčení sirupu do obalů typu BIB se používá jedna linka.

Název zařízení Coca - Cola Beverages Česká republika, spol. s r.o.

Provozovatel zařízení (adresa sídla)

Coca - Cola Beverages Česká republika, spol. s r.o. Českobrodská 1329, 198 21 Praha 9 - Kyje

IČ 41 18 96 98

Kategorie dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.

6.4. b) - zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě větší než 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí)

Umístění zařízení Magistrát hlavního města Prahy, správní území obec Praha, katastrální území 554782 Praha, parcelní čísla – P 85/1, P 85/2, 2653/3, P 2653/17, 2653/22, 2653/23, 2653/24, 2653/26, 2653/27, 2653/28, 2653/30, 2653/37, P 2653/38, 2653/43, 2659/1, 2659/3, 2659/4, 2659/5, P 2659/6.

6

b) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. viz. kap. 5.1.2 žádosti

Kapacita zařízení

1) Parní středotlaká plynová kotelna 9,8 MW

2) Zásobní a odpařovací stanice CO2 100 t

3) Odpařovací stanice N2 18 464 kg

4) Chladící zařízení 180 kg NH3

c) Přímo spojené činnosti viz. kap. 5.1.3. žádosti

1) Výroba PET lahví

2) Sklad chemikálií

3) Sklad obalových materiálů

4) Sklad finálních výrobků

5) Nakládání s odpadními vodami

6) Nakládání s odpady

7) Sanitace zařízení

Poznámka:

Provozovatel v žádosti neuvedl zařízení, resp. činnost – sanitace zařízení. Rovněž v kapitole 7 nejsou uvedeny používané sanitační přípravky.

2 Stanovisko k žádosti

Na základě Vašeho požadavku, č.j. MHMP-275604/2005/OOP-VIII-55/Hor, ze dne 24.2.2006, jsme posoudili žádost o vydání IP společnosti Coca – Cola Beverages Česká republika, spol. s r.o. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení.

7

3 Návrh závazných podmínek provozu podle § 13 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb.

3.1 Emisní limity, opatření na ochranu ovzduší, vody a proti hluku a související monitoring

3.1.1 Ovzduší

a) Plynová kotelna – velký stacionární spalovací zdroj znečišťování ovzduší

Zdrojem znečišťování ovzduší jsou kotle:

Kotel K1 typu BK 6 o výkonu páry 6 t/h, o jmenovitém tepelném výkonu 4,9 MW s plynovým hořákem PHZA 420. Výrobce zařízení je ČKD DUKLA, rok výroby zařízení je 1987. Výrobní číslo 5135.

Kotel K2 typu BK 6 o výkonu páry 6 t/h, o jmenovitém tepelném výkonu 4,9 MW s plynovým hořákem PHZA 420. Výrobce zařízení je ČKD DUKLA, rok výroby zařízení je 1987. Výrobní číslo 5134.

Palivo je zemní plyn z distribuční sítě.

1) Provozovatel bude dodržovat následující emisní limity:

Tab. č. 1 Emisní zdroj a termíny dosažení závazného emisního limitu

Emisní zdroj

Látka nebo ukazatel

Emisní limit *

mg/m3

Termín dosažení

Kotel K1, K2

SO2 NOx CO

35 200

100

Od data nabytí právní moci IP

* dle nařízení vlády č. 352/2002 Sb.

Zdůvodnění navrhované hodnoty limitu:

� Emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn, referenční obsah kyslíku 3 %.

� Emisní limit SO2 je stanoven pro spalování zemního plynu, protože nebylo doloženo, že dodavatel zaručuje stálý obsah síry v palivu (podle § 4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb.).

Monitoring:

� Měřící místa pro měření emisí na kotlích K1, K2 a vyvíječi páry jsou umístěna na kouřovodech kotlů před jejich napojením na komín.

� Provozovatel zajistí autorizované měření emisí jedenkrát za rok.

8

Poznámka: V provozním řádu zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší, dle § 11 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb. je uvedeno, že kotle umístěné v plynové kotelně jsou záložním zdrojem. V žádosti toto uvedeno není. Provozovatel uvádí v kapitole 5.1.2 žádosti tepelný výkon kotlů 9,8 MW. V kapitole 7.4.2 žádosti je uveden instalovaný tepelný výkon 7,8 MW. Doporučujeme nesoulad v údajích vysvětlit na ústním jednání o žádosti. V areálu se nachází čerpací stanice pohonných hmot. Pokud je provozovatelem čerpací stanice firma Coca – Cola Beverages Česká republika, spol. s r.o. a pohonné hmoty jsou využívány pro potřebu firmy, je třeba čerpací stanici zahrnout do IP.

3.1.2 Voda

Odpadní voda

a) Odpadní voda technologická a splašková

Z činnosti zařízení vzniká průmyslová odpadní voda a odpadní voda splašková. Veškerá odpadní voda je z areálu odvedena do městské kanalizace a čištěna na ČOV společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s.

Poznámka: Odpadní voda není před vtokem do kanalizace předčišťována. Kanalizační řád nebyl součástí žádosti o vydání IP. b) Srážkové vody ze střech a manipulačních ploch

Srážková voda je po předčištění na odlučovačích ropných látek vypouštěna do dešťové kanalizace v majetku Pražských vodovodů a kanalizací, a.s.

Odběr povrchových, podzemních vod, ochranná pásma vodních zdrojů

Není realizován

c) Odběr pitné vody

Pitná voda je do zařízení dodávána z veřejného vodovodu. d) Ochranná pásma vodních zdrojů

Provozovatel nemá vlastní vodní zdroje.

3.1.3 Hluk, vibrace a neionizující záření

a) Hluk

Poznámka

Plnit hygienický limit hluku dle nařízení vlády č. 502/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb., vzhledem ke chráněným stavbám a chráněnému venkovnímu prostoru staveb ve smyslu § 30 zákona č. 258/2000 Sb. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Pro denní dobu je limit 50 dB (A) a pro noční dobu je limit 40 dB (A).

9

Z předloženého měření hladiny akustického tlaku ze dne 9.6.2004 vyplývá, že je limit hluku v noční době v měřeném bodě ul. Manželů Dostálových překračován.

2) Ve spolupráci s KHS zrealizovat opatření, která zajistí dodržování zákonných emisních limitů hluku vzhledem ke chráněným stavbám a chráněnému venkovnímu prostoru staveb. Po zrealizování protihlukových opatření provést kontrolní měření hladiny akustického tlaku.

Termín: dohodne provozovatel na ústním jednání o žádosti

b) Vibrace – nerelevantní

c) Neionizující záření – nerelevantní

3.2 Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti

1) V případě ukončení provozu bude MHMP, OOP do 3 měsíců od ukončení asanačních prací předložena zpráva obsahující vyhodnocení postupu asanace zařízení.

3.3 Podmínky při nakládání s odpady

V rámci řízení o IP bude vydán souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Předmětem nakládání s nebezpečnými odpady bude jejich třídění, shromažďování a předávání oprávněné osobě k další úpravě, využití nebo odstranění.

1) Nakládáno bude s následujícími odpady:

05 01 03 * Kaly ze dna nádrží na ropné látky

05 01 05 * Uniklé (rozlité) ropné látky

06 02 03 * Hydroxid amonný

06 02 04 * Hydroxid sodný a hydroxid draselný

08 03 12 * Odpadní tiskařské barvy obsahující nebezpečné látky

12 03 02 * Odpady z odmašťování vodní parou

13 01 10 * Nechlorované hydraulické minerální oleje

13 02 05 * Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje

13 02 08 * Jiné motorové, převodové a mazací oleje

13 05 01 * Pevný podíl z lapáků písku a odlučovačů oleje

13 05 02 * Kaly z odlučovačů oleje

13 05 03 * Kaly z lapáků nečistot

13 05 06 * Olej z odlučovačů oleje

13 05 07 * Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje

10

13 05 03 * Kaly z lapáků nečistot

14 06 03 * Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel

15 01 10 * Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

15 02 02 * Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

16 01 13 * Brzdové kapaliny

16 01 14 * Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky

16 02 01* Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky, hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC) a hydrofluorouhlovodíky (HFC)

16 02 13* Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod kat. čísly 16 02 09 až 16 02 12

16 02 15 * Nebezpečné složky odstraněné z vyřazených zařízení

16 06 01 * Olověné akumulátory

16 07 08 * Odpady obsahující ropné látky

17 06 03 * Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

19 08 11 * Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky

19 08 13 * Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahujících nebezpečné látky

20 01 21 * Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

20 01 23 * Vyřazená zařízení osahující chloroflourouhlovodíky

Termín: od data nabytí právní moci IP

2) Provozovatel zpracuje interní směrnici pro nakládání s odpady, ve které zhodnotí možnosti regenerace a recyklace odpadů.

Termín: do 6 měsíců od data nabytí právní moci IP

Poznámka:

Upozorňujeme na povinnost vypracovat „Plán odpadového hospodářství původce odpadů“ v návaznosti na „Plán odpadového hospodářství kraje“ podle § 44 zákona č. 185/2001 Sb., (úplné znění vyhlášeno pod č. 106/2005 Sb.).

3.4 Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí

1) Provozovatel prokazatelně zajistí 1 x ročně školení svých zaměstnanců v oblasti životního prostředí, včetně odpadového hospodářství.


11

Podklad: BREF kap. 4.1.2 a kap. 5.1 (všichni zaměstnanci si budou vědomi ekologických aspektů operací společnosti a své osobní odpovědnosti).

Poznámka:

Integrovaným povolením bude schválen Provozní řád zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší, včetně opatření k zmírňování průběhu a odstraňování důsledků havarijních stavů v souladu s podmínkami ochrany ovzduší (dále jen provozní řád) dle § 11 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb. V žádosti provozovatel předložil Provozní řád zdroje znečišťování ovzduší.

Vzhledem k tomu, že v kap. 7 žádosti nejsou uvedeny všechny používané chemické látky a přípravky (v žádosti je na jiném místně zmínka o užívání dalších chemických látek a přípravků), doporučujeme monitoring AOX v odpadních vodách.

2) Sledovat obsah AOX v odpadních vodách.

� odběrní místo vzorků bude v prostoru šachty v místě odtoku odpadní vody z areálu

� četnost měření bude 12 x za rok

� bude odebírán osmihodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu jedné hodiny

� do 13 měsíců od nabytí právní moci IP bude předloženo vyhodnocení sledovaných ukazatelů AOX. V případě výskytu AOX v odpadních vodách provozovatel zpracuje plán opatření, která povedou ke snížení emisí AOX do odpadních vod (omezení používání desinfekčních a čistících přípravků na bázi chlóru)


3.5 Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie

1) Sledovat 1 x měsíčně specifické spotřeby energie a vody (vztaženo na t zpracované suroviny). O výsledcích vést dokumentaci a jedenkrát ročně provést vyhodnocení. V případě zvyšování spotřeb energie a vody navrhnout a realizovat po dohodě s MHMP, OOP opatření.


Poznámka:

Energetický audit provozovatel zpracoval, nebyl doložen k žádosti o IP.

3.6 Opatření pro předcházení haváriím

Poznámka:

Provozovatel předložil „Plán opatření pro případ havarijního zhoršení jakosti vod“ a „Havarijní plán pro případ úniku amoniaku“. Je povinností provozovatele vypracovat havarijní plán, a to dle zákona č. 254/2001 Sb. a při vypracování je nutno se řídit vyhláškou č. 450/2005 Sb., která nabyla účinnosti 1.5.2006. Havarijní plány budou vydány v rámci řízení o vydání IP.

Podklad: OOP MHMP, č.j. MHMP-275304/2005/OOP-VII-55/Hor, ze dne 29.3.2006

12

1) Chemické látky a přípravky, které mají nebezpečnou vlastnost žíravost nebo jsou toxické budou skladovány tak, aby bylo zabráněno jejich úniku (sklady těchto látek budou uzavřeny a vybaveny záchytnými jímkami). Přípravky na bázi kyselin a zásad nesmí být skladovány společně.


2) V systémech chlazení bude provozovatel používat výhradně nehořlavá chladiva, která neohrožují ozónovou vrstvu (např. typu HFC a FC).

Termín : od data nabytí právní moci IP

3) Všechna místa, kde bude manipulováno se závadnými látkami budou vybavena sorpčními prostředky.


4) Zabezpečit revize čpavkového zařízení. Evidovat nebo provést každoroční bilanci čpavku, ze které budou patrné ztráty čpavku v chladícím okruhu a následně zabezpečit, že ztráty čpavku budou odpovídat funkčnosti zařízení.


5) Opatřit systém chlazení vhodnými bezpečnostními prvky. Zhodnotit možnost instalace stabilních čpavkových čidel propojených na akustickou signalizaci. V případě, že není v systému chlazení instalována bezodtoková jímka pro případ úniku čpavkové vody, zabránit jiným způsobem možnosti úniku čpavkové vody do kanalizace.

Termín: dohodne provozovatel na ústním jednání o žádosti

3.7 Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka

Nejsou stanoveny.

Poznámka:

Opatření týkající se havarijních situací jsou stanovena provozními řády.

3.8 Způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření (metodika měření, frekvence, vedení záznamů)

Monitoring je popsán v kapitole 3.1. Bude prováděn subdodavatelsky podle platných právních předpisů a norem.

13

3.9 Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku

Přeshraniční vlivy nejsou.

3.10 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení

1) Vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu zařízení. MHMP, OOP budou předávány výsledky monitoringu včetně komentáře a vyhodnocení, vždy za kalendářní rok, a to k 15.2. následujícího roku.

2) V případě zjištění překročení emisního limitu týkajícího se ochrany ovzduší je nutno do 1 měsíce od obdržení protokolu z měření tento protokol zaslat MHMP, OOP, včetně návrhu nápravného opatření.

3) V případě ukončení provozu zařízení bude MHMP, OOP zaslána zpráva obsahující postup plnění opatření kapitoly 3.2 a to do 3 měsíců od provedení jednotlivých opatření. Zahájení prací souvisejících s realizací jednotlivých opatření budou předem ohlášena MHMP, OOP.


Poznámka:

Ohlašovat emise a přenosy emisí do IRZ dle nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování, dodržovat vyhlášku č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do IRZ.

3.11 Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení

3.11.1 EIA – podmínky provozu

Nejsou stanoveny.

3.12 Ostatní podmínky

Nejsou stanoveny.

14

4 Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení a dotčených správních úřadů

MHMP odborem ochrany prostředí doručena vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení od:

Pražských vodovodů a kanalizací, a.s, č.j. 5692/OTPČ/Nech/06, ze dne 9.3.2006 – bez připomínek

ČIŽP OI Praha, č.j. 41/S1/0609267.01/06/Ber, ze dne 8.3.2006 – bez připomínek

Hlavního města Prahy, č.j. MHMP-275304/2005, ze dne 29.3.2006 – bez připomínek

Hygienická stanice hlavního města Prahy, č.j. HVO/1074/2089/06, ze dne 5.4.2006 – bez připomínek

OOP MHMP, č.j. MHMP-275304/2005/OOP-VII-55/Hor, ze dne 29.3.2006

ČIŽP OI Praha, č.j. 41/S1/0602490.01/06/Ber, ze dne 10.2.20006

Vypořádání s připomínkami OOP MHMP

„Orgán ochrany ovzduší navrhuje:

1. Stanovit v souladu s bodem 2 přílohy č. 2 k vyhlášce č. 356/2002 Sb. následující emisní limit pro výrobu nealkoholických nápojů:

Koncentrace fugitivních pachových látek na hranici pozemku stacionárního zdroje nesmí překročit 5 OUER/m3.

Povinnost prokazovat plnění emisních limitů podle bodu 1. autorizovaným měřením emisí pachových látek podle přílohy č. 14 k vyhlášce č. 356/2002 Sb., 1 x za 3 kalendářní roky, ne však dříve než po uplynutí osmnácti měsíců od data předchozího měření.

Stanovit v souladu s bodem 1.1.4 přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb. následující emisní limity pro kotle BK 6:

Oxid siřičitý 35 mg/m3

Oxidy dusíku (v přepočtu na NO2) 200 mg/m3

Oxid uhelnatý 100 mg/m3

Navržené emisní limity jsou vztaženy na suchý plyn za normálních stavových podmínek při obsahu kyslíku 3 % objemová.

Orgán ochrany ovzduší v souladu s § 6 odst. 4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. nepožaduje začlenit do integrovaného povolení měření oxidu siřičitého.

Měřící místo pro odběr vzorků ke stanovení emisí znečišťujících látek se nachází na kouřovodech kotlů před jejich napojením na komín. Je přístupné z podlahy kotelny a odpovídá požadavkům ČSN ISO 10780.

Povinnost prokazovat plnění emisních limitů podle bodu 2. autorizovaným měřením emisí podle ustanovení §§ 8 – 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb. jednou za 1 kalendářní rok, ne však dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření.

Protokoly z měření je nutno předkládat ČIŽP a OOP MHMP.“

15

Řešeno v kapitole 3.1.1 vyjádření. Měření emisí pachových látek není stanoveno. Zařízení není vyjmenováno v příloze č. 8 k vyhlášce č. 356/2002 Sb.

„Z hlediska odpadového hospodářství:

Dne 4.12.2003 byl vydán společnosti Coca – Cola Beverages, spol. s r.o. souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady původce v množství větším než 100 t za rok s platností do 31.12.2006. není v něm ale uveden nebezpečný odpad katalogové číslo 17 06 03 – jiné izolační materiály, který je v seznamu na straně 56 žádosti. Proto je třeba souhlas k nakládání s tímto nebezpečným odpadem doplnit.

Řešeno v kapitole 3.3 vyjádření.

„Z hlediska ochrany povrchových a podzemních vod:

Pro skladování závadných látek je povinnost vypracovat havarijní plán a to dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Při vypracování je nutno se řídit vyhláškou č. 450/2005 Sb., která nabývá platnosti od 1.5.2006.“

Řešeno v kapitole 3.6..

16

5 Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami (BAT)

5.1 Dokumenty použité k porovnání zařízení s BAT

Porovnání bylo provedeno s Final Draft BREF „O nejlepších dostupných technologiích v průmyslu potravin, nápojů a mléka “ z června 2005 a dále materiálem z projektu Phare Twinning Light č. CZ01/IB/EN1 – TL – „Podklady pro seminář o IPPC zaměřený na jatka, potravinářský průmysl a mlékárenství“ a hledisky přílohy č. 3 zákona č. 76/2002 Sb.

5.2 Porovnání podle referenčního dokumentu BREF

Provedeno v kapitole 5.3 současně se stanovením BAT podle zákona č. 76/2002 Sb.

5.3 Stanovení BAT podle hledisek přílohy č. 3 zákona č. 76/2002 Sb.

Následující hodnocení je provedeno podle hledisek uvedených v příloze č. 3 zákona č. 76/2002 Sb.

5.3.1 Použití nízkoodpadové technologie

Odpady, které vznikají jsou tříděny. Provozovatel má povinnost zajistit zpětný odběr obalů nebo odpadu z těchto obalů a povinnost zajistit, aby odpady z obalů jím uvedených na trh nebo do oběhu byly využity. Jakým způsobem je plněna provozovatel neuvedl. Provozovatel je zapojen do systému ISO 14 001. Minimalizace odpadů může být dosahováno průběžnou kontrolou a řízením výroby s ohledem na její kontinuálnost, správným dávkováním surovin, technologickou kázní (minimalizace vadných šarží) a automatizací procesů (zejména sanitace – optimální dávkování chemikálií). Většina používaných surovin má vysoký obsah organické hmoty a jejich vliv na podzemní a povrchové vody tak může být značný. Určitý podíl prakticky všech surovin končí jako odpad nebo je vypouštěn do kanalizace. V daném případě je pro čištění a sanitaci technologií realizován systém CIP (čištění na místě). BREF kap. 5.1.: „provozovat čistění bez demontáže (CIP) pro uzavřená zařízení (BREF kap. 4.3.9) a zajistit, že bude používáno optimálně, např. pomocí měření turbidity (BREF kap.4.1.8.5.3), vodivosti (BREF kap.4.1.8.5.2) nebo pH (BREF kap.4.1.8.5.1) a automatické dávkování chemikálií při správných koncentracích (BREF kap. 4.3.9).

Hledisko nelze komplexně zhodnotit. Částečně řešeno podmínkou 2 a 3 kapitoly 3.3 vyjádření.

5.3.2 Použití látek méně nebezpečných

Jsou používány látky pro potravinářský provoz obvyklé. Jako chladivo je používán čpavek a v okruhu výroby PET lahví glykol. Používané sanitační prostředky jsou převážně na bázi louhů a kyselin. Chemické přípravky, které obsahují chlor jsou využívány v hojné míře. Doporučuje se postupně nahradit desinfekční prostředky na bázi aktivního chlóru z důvodů zvyšování hodnoty AOX v odpadních vodách šetrnějšími prostředky. Pro oblast potravinářství se uvádějí jako čistící činidla alkalická činidla (NaOH, KOH), kyseliny (dusičná, fosforečná, glukonová), pro desinfekci pak desinfekční činidla (chlornany, látky uvolňující jód, peroxid

17

vodíku, kyselina peroctová). Je třeba vyhýbat se používání halogenovaných oxidačních biocidů s výjimkami tam, kde alternativní prostředky jsou neúčinné (BREF kap. 5.1., 4.3.8.1, 4.5.4.8, 4.5.4.8.1 a 4.5.4.8.2). Provozovatel v žádosti nepopsal používané čistící prostředky při čištění zařízení. Při manipulaci s nebezpečnými látkami a přípravky budou dodržovány zásady pro bezpečné nakládání a jednotlivé činnosti v rámci nakládání s nebezpečnými látkami nebo přípravky budou prováděny dle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů. Pro chlazení je využíváno chlazení čpavkové a glykolové. Hledisko nelze komplexně zhodnotit. Řešeno v kapitole 3.4 vyjádření.

5.3.3 Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu

Technologie pro opakované používání a regeneraci je v potravinářství používána zejména v rámci sanitace (při kyselinování, resp. louhování se používá cirkulace daného přípravku – kyseliny, louhu, který je dle potřeby dodáván tak, aby byla zabezpečena požadovaná hodnota pH, přičemž se v maximální možné míře využívá recyklátu). Provozovatel sanitaci v žádosti nepopsal. Ze žádosti rovněž nelze zjistit, které odpady jsou předávány k dalšímu využití (př. recyklace). K dalšímu zpracování je po nadrcení využíván přebytečný PET materiál.

Provozovatel zpracuje plán odpadového hospodářství, kde si stanoví cíle k minimalizaci a zhodnocování odpadu. Dále zpracuje vnitřní směrnici, která se bude týkat nakládání s odpady a podpoří dodržování technologické kázně.

Hledisko nelze zhodnotit. Částečně řešeno v kapitole 3.3 vyjádření.

5.3.4 Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly vyzkoušeny ve světovém měřítku

Z hlediska porovnání srovnatelných procesů je závod Coca – Cola Beverages Česká republika, spol. s r.o. vybaven standardní technikou zařízení, která odpovídá současnému trendu výroby nápojů. Technologické zařízení se skládá z úpravy vody, přípravy sirupu a stáčíren. Voda je upravována deionizací. Cukerný roztok je připravován v kontinuálním zařízení Contisolv (Miteco), a technologické vybavení sirupárny je dodáno firmou Gasperl – Rakousko. Technologické jednotky byly uvedeny do provozu v roce 1992. Linky jsou automatizované. K čištění zařízení je používána sanitace CIP. Pro chlazení je využíván čpavkový okruh. Glykolový okruh je využíván pro chlazení při výrobě PET lahví.

Hledisko je plněno.

5.3.5 Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace

Technický pokrok lze vysledovat ve využívání automatického řízení procesů technologie. V úpravě vody pomocí iontoměničů. Společnost vlastní certifikáty ISO 9001 a ISO 14001.


18

5.3.6 Charakter, účinky a množství příslušných emisí

5.3.6.1 Emise do ovzduší

Zdrojem emisí do ovzduší jsou dva kotle na výrobu páry BK 6 umístěné v kotelně. Jedná se o velký zdroj znečišťování ovzduší. Malé zdroje znečišťování ovzduší provozovatel v žádosti neuvedl. Ke spalování v kotlích je využíván zemní plyn, který splňuje hledisko ekologického paliva a nepřispívá ke zhoršení imisní situace v regionu.

Z protokolu o měření emisí, který jsou součástí žádosti o IP, plyne, že emisní limity, stanovené legislativou jsou plněny. Kontrola dodržování emisních limitů je stanovena podmínkami v kapitole 3.1 Vyjádření.


5.3.6.2 Emise do vody

Technologické vody a splaškové vody jsou čištěny na veřejné ČOV Pražských vodovodů a kanalizací, a.s. Technologické vody mají kyselý charakter a obsahují vysoký podíl biologicky rozložitelných látek. V nádržích neutralizační stanice jsou jímány odpadní vody z myčky lahví. Filtrací vyčištěný roztok je znovu používán v myčce a zakalený zbytek roztoku je likvidován jako nebezpečný odpad. (BREF kap. 4.7.9.5.3 Opakované použití prostředků na mytí láhví po sedimentaci a filtraci)

Tam, kde se odpadní voda vypouští přímo do kanalizace (což je případ Coca – Cola Beverages Česká republika, spol. s r.o) může docházet k dočasným špičkám v obsahu fosforu. Voda ze zpevněných ploch je čištěna v odlučovači ropných látek a následně vypouštěna do veřejné dešťové kanalizace. Monitoring je navržen v kapitole 3.1.2. Odpadní vody jsou segregovány podle zatížení škodlivinami – „Před čistěním lze uplatnit segregaci odpadní vody (BREF kap. 4.1.7.8). Pokud jde o velkoobjemové málo koncentrované proudy, může existovat potenciál buď pro recyklaci (po vhodném čistění), pro přímé vypouštění do ČOV bez čistění, nebo směšování s konečnou vyčistěnou odpadní vodou před vypuštěním.“ Toto je považováno za techniku BAT (BREF kap. 4.5.7.8). Pro sledování AOX je stanoven monitoring v kapitole 3.4 vyjádření.

Odpadní vody neobsahují žádné zvlášť nebezpečné a škodlivé látky ve smyslu přílohy č. 1 zákona č. 254/2001 Sb.

Hledisko bude plněno. Řešeno v kapitole 3.4 vyjádření.

5.3.6.3 Emise hluku

Provozní zařízení vnitřní i venkovní je zdrojem hluku. Provozovatel předložil hlukovou studii.

Hledisko bude plněno. Řešeno v kapitole 3.1.3 vyjádření.

5.3.6.4 Emise vibrací – nejsou relevantní.

5.3.6.5 Emise neionizujícího záření – nejsou relevantní.

5.3.7 Datum uvedení nových a existujících zařízení do provozu

Zařízení pro výrobu nápojů balených do skla a PET 1992

Kotelna 1987

19

Odpařovací stanice CO2 1995

Odpařovací stanice N2 2000

Strojovna chlazení 1993

5.3.8 Doba potřebná k zavedení BAT

Zařízení je provozováno v souladu s právními předpisy ČR. Zařízení je průběžně rekonstruováno. Výrobní zařízení bylo instalováno v roce 1992. Alternativní úpravy lze očekávat v závislosti na požadavcích trhu a legislativního vývoje.

5.3.9 Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost

Vstupní látky a energie

Suroviny jsou používány v množství nezbytně nutném pro výrobní proces, jejich předávkování by vedlo k znehodnocení vlastního výrobního procesu.

a. Spotřeba vody a produkce odpadních vod

Tab. č. 2 Spotřeba vody na jednotku produkce

Spotřeba vody vztažená na jednotku produkce

Výrobce Coca – Cola č. 1 č. 2 BREF*

Spotřeba vody v m3

na m3 nápoje 2,18 – 2,43 1,13 – 1,13 1,20 – 2,80 6– 14

*kap. 3.3.10.1

V tabulce č. 6 je provedeno porovnání měrné spotřeby vody třech výrobců nealko nápojů v ČR s měrnými spotřebami uvedenými v BREF. Provozovatel splňuje BAT

Tab. č. 3 Produkce odpadní vody na jednotku produkce

Produkce odpadní vody vztažená na jednotku produkce

Výrobce Coca – Cola č. 1 č. 2 BREF*

Produkce odpadní vody v m3 na m3 nápoje

1,53 – 2,00 0,117 0,1 0,8 – 3,6

*kap. 3.3.10.2

V tabulce č. 7 je provedeno porovnání měrné produkce odpadní vody třech výrobců nealko nápojů v ČR s měrnými spotřebami uvedenými v BREF. Provozovatel splňuje BAT.


20

b. Spotřeba energie

Tab. č. 4 Měrná spotřeba tepla

Výrobce 2002 2003 2004

Měrná spotřeba tepla (GJ/ m3)

0,27 0,36 0,46

Spotřeba tepla na výrobu 1 m3 výrobku stoupá. Provozovatel v žádosti stoupající trend nezhodnotil. Z žádosti není známo zda je v teplovodním hospodářství využívána rekuperace tepla. Součástí žádosti nebyl energetický audit, který navrhuje opatření k úsporám energie.

Hledisko nelze zhodnotit. Řešeno v kapitole 3.5 vyjádření.

5.3.10 Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojenými na minimum

Zavedená opatření k omezení celkových dopadů emisí na ŽP

� Recyklace vody v myčce lahví. � Instalace a automatizace všech CIP. � Certifikace ISO 9 001 a 14 001.

Doporučené BAT, které lze využít k omezení celkových dopadů do životního prostředí a omezení rizik s ním spojených:

� Optimalizace CIP � Rekuperace odpadního tepla � Zvýšení účinnosti spalovacích zdrojů pro výrobu páry. � Instalace detekčního zařízení a světelné signalizace pro případ úniku čpavku. � Řízený monitoring spotřeb vody a energie. � Používat pohony s proměnnými otáčkami pro snížení zatížení ventilátorů

a čerpadel. � Používat tepelnou izolaci např. potrubí, nádob a zařízení, používaných pro dopravu,

skladování nebo zpracování látek, jejichž teplota je vyšší, nebo nižší, než teplota okolí, a izolaci zařízení, používaných pro procesy, v nichž se provádí ohřev a nebo chlazení (viz BREF, kap. 4.2.13.3).

� Používat frekvenční regulátory.

Hledisko bude plněno. Řešeno v kapitole 3.5 vyjádření.

5.3.11 Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí

Provozovatel doložil plnění povinností vyplývajících ze zákona č. 353/1999 Sb., ve znění zákona č. 349/2004 Sb. Provozovatel předložil ke schválení a vydání soubor technickoprovozních a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárních zdrojů, včetně opatření ke zmírňování průběhu a odstraňování havarijních stavů v souladu s podmínkami ochrany ovzduší, dále jen „Provozní řád“, zpracovaný na základě § 11 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve smyslu přílohy č. 10 vyhlášky č. 356/2002 Sb. V rámci prevence havárií

21

budou na základě § 39 zákona č. 254/2001 Sb., vydány havarijní plány pro případ úniku čpavku, chemické látek a přípravků. Skladování chemických látek a přípravků bude odpovídat platné legislativě.

Hledisko bude plněno.

6 Odůvodnění stanoviska k žádosti

Stanovisko k žádosti uvedené v části 2 Vyjádření vychází z porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami, ze zhodnocení jednotlivých kapitol žádosti a stanovisek účastníků řízení a dotčených orgánů státní správy.

Předložená žádost o vydání integrovaného povolení nebyla zpracována dle požadavků stanovených vyhláškou č. 554/2002 Sb. Zcela nedostatečně byla zpracována kapitola 5, kapitola 7. Některé stěžejní informace se vyskytovaly pouze v přílohách, aniž by na ně v žádosti byl učiněn odkaz. Porovnání s nejlepšími dostupnými technikami pro zařízení Coca – Cola Beverages Česká republika, spol. s r.o. jsme provedli dle přílohy č. 3 zákona č. 76/2002 Sb. Technologická zařízení, která jsou předmětem žádosti, odpovídají obvyklé praxi v našich podmínkách a splňují kriteria nejlepší dostupné techniky.

22

7 Seznam použité literatury

BREF „O nejlepších dostupných technologiích v průmyslu potravin, nápojů a mléka “ návrh z května 2003.

Phare Twinning Light č. CZ01/IB/EN1 – TL – „Podklady pro seminář o IPPC zaměřený na jatka, potravinářský průmysl a mlékárenství“

zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)

zákon č. 254/2001Sb., o vodách ( vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 185/2001 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 106/2005 Sb.), o odpadech a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn

zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií

zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými

chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)

zákon č. 308/2000 Sb.kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 131/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

zákon č. 114/2004 Sb., úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 244/2000 Sb., zákonem č. 147/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb. a zákonem č. 21/2004 Sb. zákon o krmivech

vyhláška č. 544/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění

vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování

vyhláška č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících

23

těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu

vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

vyhláška č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu

vyhláška č. 195/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu

vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.

nařízení vlády č. 88/2004 Sb., kterým se mění NV č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

24

8 Použité zkratky

BAT Nejlepší dostupná technika BREF Referenční dokument BIB Back in Box CIP Čistící a desinfekční stanice ČIŽP OI Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí ČOV Čistírna odpadních vod EIA Posuzování vlivů na ŽP EMS Environmental Management Systém IP Integrované povolení IRZ Integrovaný registr znečišťování KHS Krajská hygienická stanice KÚ Krajský úřad MěÚ Městský úřad MHMP,OOP Magistrát hlavního města Prahy, odbor ochrany prostředí OV Odpadní voda ORL Odlučovač ropných látek TZL Tuhé znečišťující látky KVS Krajská veterinární správa

coca-cola beverages Èr, spol s r.o. - výroba nápojù · název za řízení coca - cola...

Documents