O B S A H
3
Ú dÚ v o d . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
P L A N E T A Z E M Ě A V Z N I K Ž I V O T A N A Z E M IP l a n e t a Z e m ě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Jak se utváře la naše Země . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8Putování do st ředu Země . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
V z n i k ž i v o t a n a Z e m i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Ž I V O T N A Z E M IP r o j e v y ž i v o t a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12P o d m í n k y ž i v o t a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14R o z m a n i t o s t p ř í r o d y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15V z t a h y m e z i o r g a n i s m y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16J a k z k o u m á m e p ř í r o d u . M i k r o s k o p . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
Z Á K L A D N Í S T R U K T U R A Ž I V O T AB u ň k a – z á k l a d n í s t a v e b n í a f u n k č n í j e d n o t k a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20R o s t l i n n á a ž i v o č i š n á b u ň k a – s r o v n á n í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22J e d n o b u n ě č n é a m n o h o b u n ě č n é o r g a n i s m y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
P Ř E H L E D O R G A N I S M ŮS o u s t a v a o r g a n i s m ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 6V i r y – „ ž i v o t “ b e z b u ň k y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28B a k t e r i e – n e j s t a r š í o b y v a t e l é Z e m ě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30S i n i c e – m o d r o z e l e n é o r g a n i s m y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32H o u b y – r o s t l i n y n e b o ž i v o č i c h o v é ? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34L i š e j n í k y – p r ů k o p n í c i ž i v o t a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40Ř a s y – s t é l k a t é r o s t l i n y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42P r v o c i – j e d n o b u n ě č n í ž i v o č i c h o v é . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
Ostatní prvoc i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46Ž a h a v c i – ž a h a v í d r a v c i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
Mořšt í žahavc i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50P l o š t ě n c i – ž i v o č i c h o v é s p l o c h ý m t ě l e m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
Cizopasní p loštěnc i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53H l í s t i – c i z o p a s n í c i r o s t l i n a ž i v o č i c h ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56M ě k k ý š i – ž i v o č i c h o v é s m ě k k ý m t ě l e m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
Plž i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58Mlž i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60Hlavonožc i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
6
K r o u ž k o v c i – č l á n k o v a n í „ č e r v i “ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63Mnohoštět inatc i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63Opaskovc i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64
Č l e n o v c i – n e j p o č e t n ě j š í s k u p i n a ž i v o č i c h ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66Pavoukovci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67
K o r ý š i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70Dalš í korýš i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
V z d u š n i c o v c i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 4Mnohonožky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74Stonožky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75Hmyz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
H m y z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76R o z m n o ž o v á n í h m y z u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78H m y z s p r o m ě n o u n e d o k o n a l o u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 0
Vážky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80Ste jnokř íd l í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81Vši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83Plošt ice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83Rovnokř íd l í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85
H m y z s p r o m ě n o u d o k o n a l o u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 6Blechy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86Síťokř íd l í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86Motý l i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88Brouci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Dvoukř íd l í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96Blanokř íd l í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
O s t n o k o ž c i – „ m o ř s k é h v ě z d y , k a l i c h y a o k u r k y “ . . . . . . . . . . . . . . . 1 0 2
Č L O V Ě K A P Ř Í R O D AS p o l e č e n s t v o o r g a n i s m ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 0 4E k o s y s t é m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 0 5J a k č l o v ě k z a s a h u j e d o p ř í r o d y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 0 6V ý v o j z á s a h ů č l o v ě k a d o p ř í r o d y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 0 7O c h r a n a p ř í r o d y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 0 8
L A B O R A T O R N Í P R Á C E . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 0
R E J S T Ř Í K P O J M Ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
O B S A H
4
6
V z t a h y m e z i o r g a n i s m y Po shlédnutí přírodopisného filmu v televizi přišla Katka nešťastná za dědou. „Co se ti přihodilo?“ptá se děda. „Víš, dědo, mně bylo moc líto toho malého liščího mláděte, co ho ten rys ulovil. Jak mů-že někdo jiný zahubit tak krásné zvířátko.“ „Katko, to máš tak: žádné zvíře není ani kruté, ani zlé.Rys je dravá šelma a lov kořisti je pro něho životní nutností. Představ si, že i liščí mládě by jednoudorostlo a jeho obětí by byl třeba malý zajíček. Jako nelítostné chování se to jeví nám, lidem.“
Organismy jsou ve vzájemném vztahu nejen k prostředí, v němž žijí, ale i mezi sebou
navzájem. Ke svému životu potřebují stavební látky a energii, které získávají potravou
(živočichové) a fotosyntézou (rostliny). Z tohoto důvodu mezi nimi existují potravnívztahy. Během vývoje se tyto vztahy ustanovily mezi třemi skupinami organismů, které
uvádějí látky a energii do oběhu. Jsou to producenti, konzumenti a rozkladači.
Ž I V O T N A Z E M I
Co jsou býložrav-ci, masožravcia všežravci?Uveď příklady.Do které skupinypatří člověk?
Co se stane, dostanou-li seškodlivé látkydo přírodníhoprostředí?
1 6
Producenti (zelené rostliny
a sinice) vytvářejí (produ-
kují) z vody a oxidu uhliči-
tého, za přítomnosti světla
a chlorofylu živiny – cukry.
Mají schopnost provádět
fotosyntézu. Jsou tedy
schopné živit se sami.
Konzumenti (živočichové)
nemohou vytvářet živiny.
Přijímají je v potravě tak, že
požírají (konzumují) rostli-
ny nebo jiné živočichy.
Rozkladači (převážně houby
a bakterie) rozkládají těla
uhynulých producentů
a konzumentů na jednoduché
látky. Tím se produkty jejich
rozkladné činnosti vracejí
zpět do oběhu a producenti
je mohou opět využít.
Z toho vyplývá, že jeden or-
ganismus je zdrojem
energie pro druhý. Tato
závislost se nazývá
potravní řetězec.
V přírodě se nejvíce vyskytují zelené rostliny, méně je býložravců a ještě méně maso-
žravců. Víme již, že mezi těmito skupinami existuje potravní závislost. Jestliže ji vyjá-
dříme graficky, vzniká potravní pyramida.
Ukázka potravní pyramidy
Producenti
Konzumenti
Rozkladači
Potravní pyramida se škodlivými látkami
Otázky a úkoly
1 Sestavte příklad co možná nejdelšího potravního řetězce.
2 Co by se stalo, kdyby bylo více predátorů než jejich kořisti a naopak?
3 Jak se liší parazit a jeho hostitel velikostí těla?
4 Vysvětlete na příkladu, jaký vliv má parazit na svého hostitele.
Ž I V O T N A Z E M I
Někteří lidé neje-di maso (vegeta-riáni), někteří do-konce žádnou potravu živočiš-ného původu (vegani). Co simyslíš o tétozměně jídelníčku?
I některé rostlinymohou být „ma-sožravé“. Ta naobrázku rostei u nás. Pokus sepopsat, jak si ob-starává potravu.
1 7
Obr. H 318 kresba: potravní vztahy na louce; po-piska: Urči, které druhy potravních vztahů jsouznázorněny na tomto obrázku.
Rosnatka okrouhlolistá
Symbióza je výhodné sou-
žití dvou různých organis-
mů, které si navzájem pro-
spívají.
Predace je vztah lovce
(predátora), který loví a po-
žírá jiné organismy (kořist).
Tento vztah je prospěšný
pouze pro lovce (např. slu-
néčko loví mšice, vlaštovka
loví hmyz).
Parazitismus je soužití me-
zi cizopasníkem (parazitem)
a jeho hostitelem. Parazit
odebírá hostiteli
živiny a tím ho poškozuje.
Parazit mívá složitý vývin.
Střídá i několik hostitelů
(např. tasemnice parazituje
v těle prasete a člověka).
Mezi organismy se vyvinu-
ly ještě další vztahy:
S h r n u t í
Potravní vztahy mezi organismy jsou příkladem jejich vzájemné závislosti. Meziproducenty, konzumenty a rozkladači dochází k oběhu látek.Některé organismy žijí v symbióze, tedy si vzájemně prospívají. Některé parazi-tují na druhém organismu (hostiteli), kterému škodí. Predátoři loví živou kořist.
Sestavte příkladyrůzných potravníchřetězců, jejichž součástí jsou zvířata na obrázku.
Ž a h a v c i – ž a h a v í d r a v c iKatka byla s dědou na dovolené u Baltského moře. Často tam vídali zvláštní živočichy s rosolovitýmtělem, kteří se volně vznášeli ve vodě a vypadali jako misky obrácené dnem nahoru. Děda řekl Katce,že jsou to medúzy. „A žijí medúzy také u nás?,“ ptala se Katka. Děda jí odpověděl, že u nás žije jenjediný druh živočicha, který se medúze velmi podobá, medúzka sladkovodní. Slíbil ale Katce, že až sevrátí domů, ukáže jí v rybníce jiného příbuzného živočicha.
Víte, proč řadíme medúzy mezi žahavce?
Žahavci jsou vodní živočichové. Žijí převážně v mořích. Jejich společným znakem,
který jim dal i společný název, jsou žahavé buňky. Sladkovodním zástupcem této
skupiny je nezmar hnědý.
P Ř E H L E D O R G A N I S M Ů
Tělo nezmara jetvořeno mnohabuňkami. Mezi kte-ré živočichy patří?
Nezmar je postra-chem akvaristů.Nejčastěji se ne-zmar do akváriadostane přenese-ním spolu s živoupotravou neborostlinami, pře-devším s těmi,které plavou nahladině. Pokudjsi akvarista, po-věz spolužákům,proč je nezmarv akváriu nevíta-ným hostem.
4 8
Nezmar hnědý
ústní otvor
pupen
ramena
nový jedinec
Nezmar žije přisedle na vodních rostlinách
pomalu tekoucích vod a tůní. Jeho vakovi-
té tělo je dlouhé 1 až 1,5 cm, s roztažený-
mi rameny měří až 3 cm. Spodním kon-
cem těla – nožním terčem – se přichycuje
k podkladu. Na horním konci má ústní
otvor, kolem kterého je několik pohybli-
vých ramen, pravidelně uspořádaných.
Tělo nezmara je paprsčitě souměrnéa dvouvrstevné. Ve vnější vrstvě na rame-
nech jsou žahavé buňky, vnitřní vrstvu
tvoří trávicí buňky.
seskupené žahavé buňky
láčka
ústní otvor
vnější vrstva buněk
vnitřní vrstva buněk
Vnitřní stavba těla nezmara
Žahavá buňka
Podle čeho dostal nezmar své jméno?
Na nezmarovi můžeme pozorovat důležitý životní jev. Nezmar snadno nahrazuje ztrace-
né části těla. Vyniká velkou obnovovací schopností – je schopen regenerace. Nezmar se
rozmnožuje zpravidla nepohlavně – pučením. Když má dostatek potravy, začne se mu
na těle vytvářet dvouvrstvý hrbolek zvaný pupen. Ten dorůstá v nového jedince. Nový
nezmar se oddělí a žije samostatně. Na podzim se nezmar množí pohlavně –
oplozenými vajíčky. V jeho těle vznikají obojí pohlavní buňky – je obojetník (hermaf-
rodit). Pak nezmar zahyne a z oplozeného vajíčka se na jaře vyvine nový jedinec.
Otázky a úkoly
1 Vysvětlete hlavní rozdíl mezi trepkou a nezmarem.
2 Popište podle obrázku, jak se může nezmar pohybovat z místa na místo,přestože žije přisedle.
3 Popište, jak si nezmar opatřuje potravu.
4 Uveďte, jak se liší způsob rozmnožování nezmara na jaře a na podzim.
5 Vysvětlete, co je regenerace.
P Ř E H L E D O R G A N I S M Ů
Jaké vlastnostimá člověk, které-mu druzí říkají,že je nezmar?
Znáš ještě další živočichy, kteřímají regeneračníschopnost?
Často setrvávajímladí nezmaři podelší dobu pohro-madě s mateřskýmjedincem a tvoříspolečně rozměrnýtrs.
4 9
S h r n u t í
Nezmar hnědý je mnohobuněčný živočich, žahavec. Jeho tělo je dvouvrstevné.Trávicí soustavu tvoří láčka a ústní otvor, nervová soustava je rozptýlená.
Rameny chytá drobné vodní živočichy. Us-
mrcuje je tekutinou vylučovanou ze žaha-
vých buněk, kterými jsou ramena hustě
poseta. Potravou jsou pro nezmara drobní
korýši (buchanky) a vylíhlé malé rybky
(rybí potěr).
K trávení potravy dochází v trávicí dutině,
láčce. Nestrávené zbytky potravy jsou vy-
vrhovány ústním otvorem.
Nezmar dýchá celým povrchem těla.
Když se nezmara dotkneme, smrští se
rychle do tvaru kuličky. Jeho pohyby řídí
nervová soustava. Tvoří ji nervové buňky,
rozptýlené ve vnější vrstvě buněk, spojené
nervovými vlákny. Taková nervová sousta-
va se nazývá rozptýlená. Rozptýlená nervová soustava
nervová buňka
nervové vlákno
Pohyb nezmara
H m y z s p r o m ě n o u n e d o k o n a l o u
Larva vyleze po rostlině (stéblo, větev) nad hladinu vody. Na vzduchu dochází k vysy-
chání pokožky, která praská. Tím je umožněno dospělé vážce vylézt. Ta pak ještě několik
hodin odpočívá a po dokonalém oschnutí je schopna letu.
P Ř E H L E D O R G A N I S M Ů
Dnešní zástupcivážek jsou velcí2 až 13 cm, aletak před 250 mi-lióny lety to bylilétající „obři“.Měli rozpětí kří-del až 70 cma tělo dlouhé až 30 cm.
Při pokusech a po-zorováních v zajetíspolykala vážka za1 hodinu 40 much.
K čemu sloužínástroj nazývanýšídlo?
8 0
V á ž k y
Vážky jsou většinou velmi
dobří letci. Vyžaduje to je-
jich způsob života. Jsou totiž
nenasytnými dravci, kteří ne-
ustále shánějí potravu.
Množství hmyzu, které uloví
(mouchy, komáři, motýli) za
jediný den, se rovná dvojná-
sobku jejich hmotnosti.
Detail hlavy vážky
Život vážek je vázán na vo-
du, ve které žijí jejich dravé
larvy – najády. Larva vážky
má pozměněný spodní pysk
v tzv. „masku“, která slouží
k lovu kořisti. Během svého
života se larva několikrát
svléká. Vývin v dospělého
jedince může trvat od něko-
lika měsíců (motýlice) až po
několik let.
Larva vážky
Vážka rudá
Vážka ploská má zploštělý
zadeček většinou hnědavé
barvy. Šídlo má zadeček pro-
táhlejší a pestře zbarvený.
Oba druhy mají v klidu kříd-
la rozprostřená do plochy.
Motýlice má kovově mod-
rozelená křídla (sameček)
a zlatošedá (samička). Má
třepetavý let a nejčastěji se
vyskytuje u pomalu tekou-
cích vod.Šídlo
Pravěká obří pravážka
Motýlice
Otázky a úkoly
1 Popište podle obrázku přeměnu larvy v dospělou vážku.
2 Vysvětlete, proč se vážkám a šídlům říká „helikoptéra“.
3 Jak rozeznáme na stéble sedící šídlo od šidélka?
P Ř E H L E D O R G A N I S M Ů
O cikádách se ří-ká, že jsou nej-hlučnější hmyz.Dokážeš vysvětlitproč?
Větší druhy cikád(např. cikáda vinič-ná) se mohou vzác-ně vyskytovat i najižní Moravě. S ciká-dou chlumní se mů-žeme setkat i v Če-chách.
Zástupci této skupiny hmyzu mají přemě-
něné čelisti a kusadla v „sosák“, který
snadno proniká do libovolné části rostliny.
Odtud bodavě sacím ústrojím získávají
rostlinné šťávy, které jsou jejich jedinou
potravou. Stejnokřídlí se dělí na křísya mšice. Ze skupiny křísů jsou nejznáměj-
ší cikády a pěnodějky.
S t e j n o k ř í d l í
Cikáda sedmnáctiletá
Šidélko se podobá motýlicím, ale má prů-
hledná křídla.
Motýlice i šidélko v klidu křídla skládají
kolmo k tělu.
S h r n u t í
Vážky jsou velmi dobrými letci. Na hlavě mají velké a nápadné oči. Setkáme se snimi v blízkosti vody, protože jejich larvy jsou velkými vodními dravci. Larvy i do-spělci mají kousací ústní ústrojí.
Šidélko modré
8 1
Cikáda chlumní
Cikády se vyskytují v tep-
lejších oblastech (např. ve
Středomoří). Vydávají cvr-
čivé zvuky orgánem ulože-
ným na hřbetní straně za-
dečku. Larvy žijí až 1m hlu-
boko v zemi a jejich přemě-
na v dospělou cikádu může
trvat až 17 let – cikáda se-dmnáctiletá.
Děda s Katkou šli k rybníku krmit labutě. Házeli jim kousky rohlíků a chleba. Brzy se k labutím přidalytaké kachny a lysky. Po chvíli se na hladině strhla tahanice mezi rybami o namočené kousky chleba.Téměř si v tom zmatku spletly kousek chleba s vážkou, která prolétla těsně nad hladinou. Netrvalodlouho a děda s Katkou neměli nic. Navíc je začali štípat komáři a tak se vydali na cestu domů. Katkase divila, co za tak krátkou dobu spatřila u rybníka různých živočichů. Děda jí vysvětlil, že to byla jennepatrná část těch, kteří v rybníku a jeho blízkosti žijí a přestože se od sebe značně liší, spojuje jespolečné životní prostředí, kterému se přizpůsobili.
S p o l e č e n s t v o o r g a n i s m ů
Č L O V Ě K A P Ř Í R O D A
Živé organismyse přizpůsobilyprostředí, v němžžijí. Ukaž na pří-kladu některéhoživočicha, jak sepřizpůsobil život-ním podmínkám.
Sestav skupinuorganismů patří-cích k určitémuspolečenstvu, na-př. tekoucí vody,slunné stráně,městského parkuapod.
Jakým způsobemlze znázornitvztahy potravnízávislosti meziorganismy?
Zopakuj si učivona str. 16-17.
1 0 4
Ve vodě a na souši žijí různé druhy vodních a suchozemských organismů. Tvoří dohro-
mady rostlinná a živočišná společenstva. Ta se vyvíjela a měnila spolu s tím, jak se na
Zemi měnily životní podmínky.
Porovnejte podle obrázků, jakzměna podmínek ovlivnila spole-čenstva. Kteří živočichové a rostli-ny se přizpůsobili, kteří ne?
Mezi rostlinami a živočichy ve společen-
stvu existují rozmanité vztahy. Nejdůleži-
tější jsou vztahy potravní závislosti.
Ekosystém rybníku
Moře v prvohorách Současné moře
E k o s y s t é m
Č L O V Ě K A P Ř Í R O D A
Porovnej životnípodmínky jedno-tlivých přírodníchkrajin. Uveď, ja-ká společenstvarostlin a živoči-chů zde žijí. Jakse přizpůsobilazdejším přírod-ním podmínkám?
Proč u nás v pří-rodě nežijí lednímedvědi?
1 0 5
Severská tundra
Africká poušť
Africká savana
Les mírného pásu
Společenstva rostlin a živočichů žijí v určitém prostředí, které jim poskytuje vhodné
podmínky k životu. Organismy jsou na něm závislé. Tvoří s ním jediný celek, který na-
zýváme ekosystém. Ekosystém je tedy soustava neživé části přírody a živých organis-
mů. Dochází v něm k neustálé přeměně a koloběhu látek.
Jak velký může být ekosystém?
Na různých místech Země vznikly v závis-
losti na podmínkách prostředí různé
ekosystémy, např. les, poušť, savana. Na-
zýváme je přírodní ekosystémy.
Při vzniku a vývoji ekosystémů se stále ví-
ce uplatňuje vliv člověka. A tak vedle pří-
rodních ekosystémů existují i ekosystémyumělé, které vytvořil člověk, např. pole,
rybník, vinice.
Uveďte na příkladu, čím se od se-be liší přírodní (původní) krajinaa krajina po zásahu člověka.
Přírodní ekosystém
Umělý ekosystém (vinice)
Otázky a úkoly
1 Na obrázku pojmenujte jednotlivé živočichy a rostli-ny, které v rybníku a jeho okolí žijí.
2 Uveďte, jaké potravní vztahy jsou mezi živočichyv rybníku a jeho okolí. Sestavte podle obrázku různépotravní řetězce.
3 Rybník je vodní nádrž vytvořená člověkem. Sloužívětšinou k chovu ryb. Společenstvo rostlin a živoči-chů, které v rybníku a jeho okolí žije, spolu s prostře-dím tvoří ekosystém. Je rybník ekosystémem přírod-ním nebo umělým? Zdůvodněte své tvrzení.
S h r n u t í
Rostliny a živočichové tvoří rostlinná a živočišná společen-stva. Společenstvo rostlin a živočichů spolu s neživým pro-středím tvoří ekosystém. Vedle přirozených ekosystémůexistují ekosystémy umělé, na jejichž vzniku se podílí člo-věk.