martin kuca -jakub matousek - jaroslav bartik - josef jan kovar et al

20

Upload: peter-toth

Post on 24-Oct-2015

17 views

Category:

Documents


1 download

DESCRIPTION

An extensive archaeological surface survey was carried out in the river basin of ⁄nanovka in the Znojmo district inrecent years, during which also the ⁄nanov - ÑPadÏlkyì site was studied in detail in the autumn of 2012. This site,although discovered shortly after World War II, has not yet examined and the results properly published. Surfacesurvey has yielded many archaeological finds, mainly pottery fragments and quantity of knapped and polished stoneindustry. Based on the analysis of the found material it was determined the site was settled mainly during the Neolithicperiod, specifically in times of cultures with linear, stroke-ornamented and Moravian Painted Ware. Besides the Neolithicthere were also artifacts of other periods of human history found here. Due to the presence of all major Neolithiccultures the ⁄nanov - ÑPadÏlkyì site can be considered a†crucial Neolithic archaeological site in the micro-regionalcontext.

TRANSCRIPT

Page 1: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|46|

Page 2: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|47|

Martin KuËa ñ Jakub Matouöek ñ Jaroslav BartÌk ñ Josef JanKov·¯ ñ AlûbÏta »erevkov· ñ SoÚa Krollov· ñ Barbora Kostihov·ñ Pavel Nikolajev

Neolitick· lokalita ⁄nanov ñ ÑPadÏlkyì(okr. Znojmo)

Neolithic Site ⁄nanov ñ ÑPadÏlkyì (the Znojmo District)

An extensive archaeological surface survey was carried out in the river basin of ⁄nanovka in the Znojmo district inrecent years, during which also the ⁄nanov - ÑPadÏlkyì site was studied in detail in the autumn of 2012. This site,although discovered shortly after World War II, has not yet examined and the results properly published. Surfacesurvey has yielded many archaeological finds, mainly pottery fragments and quantity of knapped and polished stoneindustry. Based on the analysis of the found material it was determined the site was settled mainly during the Neolithicperiod, specifically in times of cultures with linear, stroke-ornamented and Moravian Painted Ware. Besides the Neolithicthere were also artifacts of other periods of human history found here. Due to the presence of all major Neolithiccultures the ⁄nanov - ÑPadÏlkyì site can be considered a†crucial Neolithic archaeological site in the micro-regionalcontext.

Key words: archaeology, ⁄nanov, surface survey, settlement, Neolithic

1. ⁄vodÿÌËka ⁄nanovka/TÏöetiËka je souË·stÌ povodÌ ¯eky Jeviöovky. JejÌ okolÌ bylo pro svÈ

p¯ÌhodnÈ podmÌnky v†pravÏku velmi intenzivnÏ osÌdleno (cf. kapitola 3). P¯ibliûnÏ v†polovinÏdÈlky toku ¯ÌËky je situov·na vÏdeckov˝zkumn· terÈnnÌ z·kladna ⁄stavu archeologiea†muzeologie FilozofickÈ fakulty Masarykovy univerzity v†BrnÏ. U†nÌ probÌh· od†60. let 20.stoletÌ systematick˝ archeologick˝ v˝zkum polykulturnÌho pravÏkÈho sÌdliötÏ v†trati ÑSut-nyì u†Kyjovic a†jeho z·zemÌ.1) BÏhem realizace projektu MUNI/F/0117/2009 ñ ÑSbÏry mik-roregion ⁄nanovkyì poskytovala z·kladna vhodnÈ z·zemÌ pro systematickÈ povrchovÈ pr˘-zkumy mikroregionu. Metodika a†jejÌ p¯edbÏûnÈ v˝sledky jiû byly vyhodnoceny.2) IntenzivnÌpovrchovÈ prospekce pokraËovaly i†v†r·mci projektu OperaËnÌho programu Ë. CZ.1.07/2.3.00/09.0187 ÑVzdÏl·v·nÌ v†modernÌch metod·ch archeologickÈ praxeì. Jeho souË·stÌ bylav†pravideln˝ch cyklech realizace edukaËnÌ Ëinnosti student˘, kter· sest·vala z†metodikyprov·dÏnÌ povrchov˝ch pr˘zkum˘ v†terÈnu za†pomocÌ GPS, p¯iËemû byl kladen d˘razna†identifikaci artefakt˘ v†terÈnu a†jejich n·slednÈ laboratornÌ zpracov·nÌ. Studenti bylid·le vedeni jak k†samostatnÈmu vyhodnocov·nÌ drobn˝ch ˙kon˘, a†to aû†k†dÌlËÌm z·vÏ-r˘m, tak ke†kolektivnÌ spolupr·ci smϯujÌcÌ k†fin·lnÌmu dokonËenÌ publikaËnÌho v˝stupu.

1 PODBORSK›, VladimÌr ñ KAZDOV¡, Eliöka ñ KOV¡RNÕK, JaromÌr ñ äABATOV¡, Kl·ra ñ GO-LEC, Martin ñ PÿICHYSTALOV¡, Ren·ta ñ POL¡K, Michal ñ BARTO“OV¡, Andrea: PravÏk mik-roregionu potoka TÏöetiËky/⁄nanovky. K†problematice pravÏk˝ch soci·lnÌch struktur. Brno 2005, s. 33.

2 MATOUäEK, Jakub ñ KU»A, Martin ñ PROKEä, LubomÌr ñ äTOHANDLOV¡, Jitka: P¯ÌspÏvekk†metodice povrchovÈho sbÏru: povrchov· prospekce mikroregionu povodÌ ¯ÌËky ⁄nanovky. P¯edbÏûn· anal˝-za v˝sledk˘. SbornÌk pracÌ FilozofickÈ fakulty brnÏnskÈ univerzity M 17, v†tisku.

JIéNÕ MORAVA 2013, roË. 49, sv. 52

Page 3: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|48|

Zde je p¯edloûen jeden z†v˝sledk˘ tÈto spolupr·ce a†v†r·mci udrûitelnosti projektu OP VKse†v†nÌ bude d·le pokraËovat. PolykulturnÌ lokalita u†⁄nanova byla vytipov·na jako mode-lov˝ p¯Ìklad. JednÌm z†hlavnÌch d˘vod˘ pro tento v˝bÏr byl p¯edpoklad, ûe†aË se†jedn·o†potenci·lnÏ d˘leûitou lokalitu pro pozn·nÌ v˝voje osÌdlenÌ mikroregionu, nebyla dosud¯·dnÏ publikov·na. Po†zpracov·nÌ budou n·lezy z†lokality odevzd·ny do†sbÌrek archeolo-gickÈho oddÏlenÌ JihomoravskÈho muzea ve†ZnojmÏ.

2. Poloha lokality a†p¯ÌrodnÌ podmÌnkyPolykulturnÌ lokalita v†trati ÑPadÏlkyì, poloha I, leûÌ zhruba kilometr v˝chodnÌm smÏ-

rem od†st¯edu obce ⁄nanov (necel˝ch 6 km severnÏ od†Znojma; 48∞ 54ë7.56"S; 16∞ 5ë0.80" V;WGS 84; obr. 1). Stopy osÌdlenÌ byly registrov·ny zejmÈna na†mÌrnÈm svahu sbÌhajÌcÌmjihov˝chodnÌm smÏrem k†Tvo¯ihr·zskÈmu lesu (obr. 2). Nadmo¯sk· v˝öka lokality kolÌs·od†282 do†284 m n. m. Lok·lnÌ p¯ev˝öenÌ zde dosahuje jen nÌzk˝ch hodnot mezi 3 aû†4 m.

Z†geologickÈho hlediska leûÌ lokalita p¯i hranici dvou hlavnÌch celk˘:»eskÈho masivua†Z·padnÌch Karpat. Svou polohou spad· pod brnÏnskou jednotku »eskÈho masivu. Br-nÏnsk˝ (nebo tÈû dyjsk˝) masiv tvo¯Ì vÏtöinou hlubinnÈ magmatickÈ horniny, p¯edevöÌmgranodiority. Geomorfologicky je dan· oblast souË·stÌ jihov˝chodnÌho cÌpu ZnojemskÈpahorkatiny, ËlenitÈho ˙tvaru sloûenÈho z†krystalick˝ch hornin dyjskÈho plutonu a†ost-r˘vk˘ miocennÌch a†kvartÈrnÌch usazenin. MÌsty jsou zde rovnÏû patrnÈ zbytky t¯etihor-nÌch tropick˝ch usazenin ñ kaolÌn˘, jejichû tÏûba probÌhala p¯edevöÌm v†oblasti okrsku ⁄na-novskÈ snÌûeniny. DalöÌm blÌzk˝m okrskem je äatovsk· pahorkatina tvo¯en· bÌteöskou ru-lou, svory, krystalick˝mi v·penci, k¯emenci, biotitick˝m granodioritem a†ûulou dyjskÈho ma-sivu. NeogennÌ sedimenty jsou charakteristickÈ zejmÈna pro sousednÌ okrsek ZnojemskÈkotliny. P˘dnÌ pokryv tvo¯Ì hnÏdozemÏ a†dalöÌ typy hnÏd˝ch p˘d, p¯ÌpadnÏ ËernozemÏ.

Obr. 1:⁄nanov (okr. Znojmo). Poloha lokality v†r·mci »R a katastru obce ⁄nanov (s pouûitÌm podkladu »UZK).

Page 4: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|49|

V†jejich podloûÌ se†nach·zejÌ spraöe Ëi spraöovÈ hlÌny, mÌsty takÈ ötÏrkopÌsky a†pÌsky.3) P¯Ì-mo v†mÌstÏ sÌdliötÏ tvo¯Ì podloûÌ n·vÏj spraöe a†spraöovÈ hlÌny.

Oblast Znojemska je protk·na nÏkolika vÏtöÌmi vodnÌmi toky, z†nichû nejv˝znamnÏjöÌjsou ¯eky Dyje a†Jeviöovka, n·leûÌcÌ povodÌ Dunaje. Je zde vöak i†pomÏrnÏ hust· sÌù men-öÌch tok˘. NejbliûöÌm vodnÌm zdrojem pro osÌdlenÌ v†⁄nanovÏ ñ ÑPadÏlcÌchì je ¯ÌËka ⁄na-novka pramenÌcÌ asi 1,5 km jiûnÏ ⁄nanova v†nadmo¯skÈ v˝öce 292 m n. m. Oblast jejÌhopovodÌ b˝v· Ëasto oznaËov·na jako mikroregion ¯ÌËky ⁄nanovky (p¯ÌpadnÏ TÏöetiËky).Pr˘bÏh toku vede necel˝ch 400 m jiûnÌm smÏrem od†lokality, d·le ˙dolÌm ohraniËen˝mTvo¯ihr·zsk˝m lesem (lev˝ b¯eh) a†lesem Purkr·bkou (prav˝ b¯eh); v†blÌzkosti obce Lecho-vice se†pak vlÈv· do†Jeviöovky.4)

3. Historie v˝zkum˘Lokalitu v†poloze ÑPadÏlky Iì publikovali V. Podborsk˝ a†V. Vildomec v†roce 1968, kte¯Ì

zde uv·dÏjÌ ÑvelkÈ, dosud nezkoumanÈ neolitickÈ sÌdliötÏ s†volutovou, pÌchanoui†malovanou keramikouì.5) Lokalita vöak byla objevena jiû roku 1947 J. Hrbkem z†Plenkovic,kter˝ zde p¯i poch˘zce v†zoranÈm poli zjistil dÌky probarvenÌ na†nÏkolik set sÌdliötnÌch

Obr. 2: ⁄nanov (okr. Znojmo). Ploön· distribuce n·lez˘ bÏhem poslednÌho povrchovÈho pr˘zkumu lokalitys†pouûitÌm podkladu »UZK.

3 DEMEK, JaromÌr (ed.): ZemÏpisn˝ lexikon »R - Hory a†nÌûiny. Praha 1987, s. 493, 526, 573ñ574; KO-V¡RNÕK, JaromÌr: Mikroregion potoka TÏöetiËky/⁄nanovky v†r·mci archeologie Znojemska. In: Podbor-sk ,̋ V. et al.: PravÏk mikroregionu, s. 8-10.

4 KOV¡RNÕK, J.: Mikroregion, s. 7ñ9; VL»EK, VladimÌr (ed.): ZemÏpisn˝ lexikon »R ñ VodnÌ toky a†n·drûe.Praha 1984, s. 281.

5 PODBORSK›, VladimÌr ñ VILDOMEC, VÏdomil: V˝zkum neolitickÈho a†halötatskÈho sÌdliötÏ v†ÑSut-n·chì u†Kyjovic (okr. Znojmo). P¯ehled v˝zkum˘ 1967, s. 8.

Page 5: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|50|

jam, v†jejichû okolÌ nalezl keramickÈ fragmenty i†brouöenou a†ötÌpanou industrii.6) V†80.letech 20. stoletÌ byla lokalita dokumentov·na i†pomocÌ leteckÈ prospekce7) a†existenci vöecht¯Ì neolitick˝ch kultur zde potvrdily i†sbÏry M. Vok·Ëe a†M. KuËi v†prvnÌm desetiletÌ 21.stoletÌ.8)

V†bezprost¯ednÌ blÌzkosti lokality, v†trati ÑPolodÌlyì, provedl p¯i budov·nÌ skl·dky tu-h˝ch odpad˘ r. 1991 v˝zkum J. Kov·rnÌk,9) kter˝ v†tÈto poloze identifikoval 20 objekt˘kultur s†line·rnÌ a†moravskou malovanou keramikou. Z·chrann˝ v˝zkum zde z†d˘vodurozöi¯ov·nÌ skl·dky probÏhl pod vedenÌm D. Humpoly i†v†roce 2009. V†r·mci tohoto v˝-zkumu byla zjiötÏna pouze jedna sÌdliötnÌ j·ma datovan· obecnÏ do†pravÏku.10) Traù ÑPa-dÏlkyì pak pokraËuje i†jiûnÏ od†toku ⁄nanovky, kde se†nalÈz· dalöÌ neolitick· lokalita ozna-Ëen· jako ÑPadÏlkyì, poloha IV.11) Toto sÌdliötÏ dokumentoval jiû J. Kov·rnÌk, jenû zde po-mocÌ leteckÈ prospekce zachytil sÌdliötnÌ objekty.12) Povrchov˝ pr˘zkum lokality s†dokladyosÌdlenÌ MMK pak provedl M. Vok·Ë.13) TakÈ dalöÌ lokality na†katastru ⁄nanova byly pr˘-bÏûnÏ publikov·ny,14) ale u†vÏtöiny z†nich je obecnÏ problematick· lokalizace.

PravÏkÈ n·lezy byly d·le zjiötÏny v†trati ÑU†zabitÈhoì jihoz·padnÌm smÏrem od†obce.15)

Z†katastru ⁄nanova bylo d¯Ìve zÌsk·no i†nÏkolik n·hodn˝ch n·lez˘ p¯ev·ûnÏ brouöenÈindustrie, ovöem dnes uû nenÌ moûnÈ je p¯esnÏji lokalizovat (viz nÌûe).16)

KromÏ obdobÌ neolitu byly na†katastru obce zjiötÏny n·lezy i†z†dalöÌch obdobÌ pravÏku.Eneolit je reprezentov·n n·lezy Ëty¯ hrob˘ kultury zvoncovit˝ch poh·r˘, kterÈ byly zjiötÏ-ny na†zahradÏ J. äù·vy.17) MladöÌ doba bronzov· se†v†r·mci katastru objevuje v†trati ÑP¯ednÌpadÏlkyì,18) kde byl nalezen depot sedmn·cti bronzov˝ch n·ramk˘ n·leûejÌcÌ velatickÈkultu¯e.19) V†popisovanÈ trati ÑPadÏlkyì byl takÈ v†r·mci detektorov˝ch prospekcÌ v†roce2012 nalezen zlomek bronzovÈ jehlice, kter· zde dokl·d· jistÈ aktivity z†doby bronzovÈ.20)

Na†katastru se†d·le objevujÌ n·lezy z†doby latÈnskÈ, doby mladohradiötnÌ a†vrcholnÈhost¯edovÏku.21) P¯ed rokem 1948 odkryl J. Hrbek latÈnsk˝ kostrov˝ hrob z¯ejmÏ v†trati

6 Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ëj. 7049/47; PODBORSK›, VladimÌr ñ VILDOMEC,VÏdomil: PravÏk Znojemska. Brno 1972, s. 223.

7 KOV¡RNÕK, JaromÌr: V˝sledky terÈnnÌho archeologickÈho pr˘zkumu na†Znojemsku (okr. Znojmo). P¯e-hled v˝zkum˘ 1983, s. 103.

8 NEJEDL¡, Alena: TerÈnnÌ prospekce lokalit s†moravskou malovanou keramikou na†Znojemsku. In: PeökaJaroslav, Trampota Frantiöek (eds.): Ot·zky neolitu a†eneolitu 2011. Mikulov ñ Olomouc 2012, s. 107.

9 KOV¡RNÕK, JaromÌr: Z·chrann˝ archeologick˝ v˝zkum neolitickÈho sÌdliötÏ ⁄nanov VII (okr. Znojmo).P¯ehled v˝zkum˘ 1991, s. 46ñ47.

10 Archiv ⁄stavu archeologickÈ pam·tkovÈ pÈËe v†BrnÏ. N·lezov· zpr·va Ë. 229/09.11 NEJEDL¡, A.: TerÈnnÌ, s. 107.12 KOV¡RNÕK, J.: V˝sledky, s. 104, tab. 18: 1.13 NEJEDL¡, A.: TerÈnnÌ, s. 107.14 Nap .̄ KOV¡RNÕK, JaromÌr: DalöÌ archeologickÈ lokality ze†Znojemska a†T̄ ebÌËska. P¯ehled v˝zkum˘

1991, s. 102ñ107.15 KOV¡RNÕK, JaromÌr: NovÈ archeologickÈ n·lezy ze†Znojemska a†T̄ ebÌËska (okr. T̄ ebÌË, Znojmo). P¯ehled

v˝zkum˘ 1989, s. 130.16 Archiv ArcheologickÈho ̇ stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 916/47; »ERVINKA, Inocenc Ladislav: O†pokolenÌ

skrËen˝ch koster na†MoravÏ. MoravskÈ staroûitnosti II. KojetÌn na†HanÈ 1908, s. 105.17 Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 1040/50,178/59; PODBORSK›, V. ñ VILDO-

MEC, V.: PravÏk, s. 223, tab. XXIX: 12.18 KOV¡RNÕK, J.: NovÈ, s. 130.19 Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 525/46; Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R

v†BrnÏ, Ë. j. 1539/66; PODBORSK›, V. ñ VILDOMEC, V.: PravÏk, s. 224.20 KU»A, Martin ñ NEJEDL¡, Alena: ⁄nanov (okr. Znojmo). P¯ehled v˝zkum˘ 54-1, v†tisku.21 Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 615/45; Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R

v†BrnÏ, Ë. j. 387/03; KOV¡RNÕK, JaromÌr: ArcheologickÈ n·lezy na†jiûnÌ a†jihoz·padnÌ MoravÏ. P¯ehledv˝zkum˘ 1981, s. 77ñ78.

Page 6: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|51|

ÑNa†äirok˝chì,22) dnes vöak k†nÏmu nejsou bliûöÌ informace.23) V†roce 2007 publikovalJ.†Kov·rnÌk z†katastru obce dalöÌ latÈnsk˝ kostrov˝ hrob ûeny s†bronzov˝mi ozdobami, jenûbyl nalezen nÏkdy roku 1974 v†prostoru p˘vodnÌ tÏûebnÌ j·my na†kaolÌn v†tratÌch ÑKaolÌn-kaì a†ÑVinohradsk˝ì jiho-jihoz·padnÏ od†obce a†zachr·nila jej M. äefËÌkov·.24) Z†hlediskapravÏkÈho osÌdlenÌ katastru hr·la v˝znamnou roli takÈ lokalita na†strmÈ severoz·padnÌostroûnÏ vybÌhajÌcÌ nad ˙dolÌ ⁄nanovky z†vrchu ÑDeblÌnekì (356 m n. m.). Tato lokalitaleûÌ jiû na†katastru sousednÌ obce Suchohrdly, ale od†trati ÑPadÏlkyì je vzd·len· pouh˝ch750 m jihov˝chodnÏ. V˝znamnÈ je p¯edevöÌm opevnÏnÈ hradisko podolskÈ f·ze st¯edodu-najskÈho komplexu popelnicov˝ch polÌ, ale byly zde identifikov·ny i†doklady p¯ÌtomnostistaröÌho osÌdlenÌ, zejmÈna v†eneolitu (jordanovsk· kultura, kultura n·levkovit˝ch poh·r˘,kultura s†kanelovanou keramikou, jeviöovick· kultura). StaröÌ dobu ûeleznou pakna†DeblÌnku reprezentuje pozdnÌ f·ze hor·kovskÈ kultury.25)

Lokalita v†trati ÑPadÏlkyì je v†souËasnÈ dobÏ pravidelnÏ sledov·na a†jsou na†nÌ prov·-dÏny p¯ÌleûitostnÈ povrchovÈ sbÏry. IntenzivnÏjöÌ prospekce pomocÌ povrchov˝ch sbÏr˘zde probÌhaly pod z·ötitou ⁄AM FF MU dvakr·t. V†listopadu roku 2010 byla traù prozkou-m·na v†r·mci systematick˝ch sbÏr˘ projektu MUNI/F/0117/2009 ñ SbÏry mikroregion⁄nanovky.26) Tyto sbÏry byly prov·dÏny Ñanalytickou metodou sbÏr˘ ve†ËtvercovÈ sÌtiì.27)

Naposledy byla lokalita navötÌvena na†podzim roku 2012, kdy zde byly prov·dÏny po-drobnÏjöÌ sbÏry. BÏhem nich byla zamϯov·na poloha jednotliv˝ch artefakt˘ za†pomoci GPSp¯ijÌmaˢ Trimble Geoexplorer 6000 GeoXH, Trimble Nomad a†Trimble Juno (obr. 2).

4. Deskripce a†vyhodnocenÌ archeologickÈho materi·lu

4.1 KeramikaOpakovan˝mi povrchov˝mi prospekcemi lokality byl zÌsk·n pomÏrnÏ poËetn˝ kera-

mick˝ soubor. Bohuûel jen velmi mal· Ë·st tÈto kolekce m· v˝raznÏjöÌ v˝povÏdnÌ hodnotu.P¯i deskripci byla proto vÏnov·na pozornost p¯edevöÌm reprezentativnÌ sloûce souboru.Zpracov·nÌ keramiky bylo provedeno na†z·kladÏ standardnÏ vyuûÌvan˝ch popisn˝ch sys-tÈm˘ p¯Ìsluön˝ch pro jednotliv· obdobÌ mladöÌ doby kamennÈ.28)

4.1.1 Kultura s†line·rnÌ keramikou (LnK)Z†keramickÈ produkce kultury s†LnK zde byla zjiötÏna jak keramika jemn·, tak i†hrub·

s†relativnÏ tvrd˝m v˝palem. V†menöÌ m̯e se†vyskytli i†jedinci s†velmi mÏkkou bahnitou konzis-tencÌ keramickÈ hmoty. TÏsto je vÏtöinou bez p¯ÌmÏsÌ, ojedinÏle se†vyskytlo ost¯ivo v†podobÏ drob-n˝ch kamÈnk˘, p¯ÌpadnÏ ¯Ìdk· organick· p¯ÌmÏs. V†r·mci fragment˘ dataËnÏ spadajÌcÌchdo†obdobÌ starÈho neolitu bylo determinov·no 29 jedinc˘ s†v˝povÏdnÌ hodnotou (zbytek p¯ed-stavuje blÌûe neurËitelnou keramickou kategorii). Z†hlediska dochov·nÌ byly nejvÌce zastoupenyv˝dutÏ (21◊), d·le okraje (6◊), vz·cnÏ pak dno a†fragment ouöka (po†jednom kusu). Vzhledem

22 PODBORSK›, V. ñ VILDOMEC, V.: PravÏk, s. 119, 224.23 Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 691/48; KOV¡RNÕK, JaromÌr: LatÈnsk˝ kostrov˝

hrob ûeny s†bronzov˝mi ozdobami z†⁄nanova, okr. Znojmo. PravÏk Nÿ 2007, s. 398.24 Archiv ArcheologickÈho ˙stavu AV »R v†BrnÏ, Ë. j. 5959/09; KOV¡RNÕK, J.: LatÈnsk˝, s. 393.25 BÕäKO, Richard: VyuûitÌ metod nedestruktivnÌ archeologie na†p¯Ìkladu hradiska ÑDeblÌnekì, k. ˙. Sucho-

hrdly. Rkp. bakal·¯skÈ diplomovÈ pr·ce uloûenÈ na†⁄AM FF MU Brno, s. 9ñ11, s†dalöÌ lit.26 MATOUäEK, J. et al.: P¯ÌspÏvek, v†tisku.27 KUNA, Martin et al.: NedestruktivnÌ archeologie. Teorie, metody, cÌle. Praha 2004, s. 330.28 »IéM¡ÿ, ZdenÏk: N·stin relativnÌ chronologie line·rnÌ keramiky na†MoravÏ. Acta Musei Moraviae

Scientiae sociales LXXXIII/1998, s. 105ñ139; KAZDOV¡, Eliöka ñ PEäKA, Jaroslav ñ MATEICIU-COV¡, Inna: Olomouc-SlavonÌn I. SÌdliötÏ kultury s†vypÌchanou keramikou. Archeologiae RegionalisFontes 2. Olomouc 1999; PODBORSK›, VladimÌr ñ KAZDOV¡, Eliöka ñ KOäTUÿÕK, Pavel ñ WE-BER, ZdenÏk: Numerick˝ kÛd moravskÈ malovanÈ keramiky. Brno 1977.

Page 7: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|52|

ke†znaËnÈ fragment·rnosti nebylo vÏtöinou moûnÈ urËit keramick˝ tvar, pouze u†devÌti jedinc˘lze p¯edpokl·dat tvar globul·rnÌ (obr. 3:11, 12; obr. 4:8, 9), v†jednom p¯ÌpadÏ pak tvar lahvovit .̋

NejËastÏjöÌm v˝zdobn˝m motivem byl ryt˝ line·rnÌ ornament (celkem 12◊), vyskytujÌcÌse†jak na†jemnÈ (7◊), tak i†hrubÈ (3◊) a†bahnitÈ (2◊) keramice. Jednalo se†p¯itom o†rytÈ linie,nÏkdy s†poz˘statky notovÈ v˝zdoby. Pouze jedna nota se†vöak dochovala cel·, dalöÌ notybyly patrny jen na†lomech st¯ep˘. Plastick· v˝zdoba se†objevila na†jedincÌch z†hrubÈho (3◊)a†bahnitÈho (2◊) keramickÈho tÏsta. Ve†vöech p¯Ìpadech byl plastick˝ ornament zastoupenformou v˝ËnÏlk˘. S†nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ se†jednalo o†v˝ËnÏlky polokulovitÈ (obr. 3:9,12; obr. 4:8, 9), bliûöÌ urËenÌ vöak nebylo moûnÈ z†d˘vodu znaËnÈho opot¯ebenÌ keramickÈ-ho materi·lu. D·le byl rozpozn·n technick˝ ornament v†podobÏ nehtov˝ch vryp˘ (2◊; obr.3:7) a†kombinace line·rnÌho a†technickÈho ornamentu (1◊). Z†hlediska ˙pravy povrchukeramiky se†ve†dvou p¯Ìpadech objevilo i†tuhov·nÌ vnit¯nÌho povrchu n·doby. Pouzena†dvou fragmentech byly identifikov·ny chronologicky citlivÈ prvky, jeû by mohly napo-moci p¯esnÏjöÌmu datov·nÌ souboru do†nÏkterÈ z†f·zÌ LnK. V†prvnÌm p¯ÌpadÏ se†jedn· o†reliktline·rnÌho ornamentu, v†jehoû r·mci byla zachov·na jedna cel· nota (obr. 3:3) a†t¯i rytÈlinie. Nota m· spÌöe ov·ln˝ tvar, jedna z†liniÌ pak protÌn· jejÌ okraj, dalöÌ dvÏ linie se†sbÌhajÌk†druhÈmu okraji, nejsou vöak dotaûeny a†notu neprotÌnajÌ. Ve†druhÈm p¯ÌpadÏ se†jedn·o†p·sku vyplnÏnou vpichy (obr. 3:10). Na†z·kladÏ tÏchto indiciÌ, zvl·ötÏ poËÌnajÌcÌho dege-nerovanÈho stylu line·rnÌho ornamentu, lze soubor datovat do†f·ze IIa Ëi IIb.29)

4.1.2 Kultura s†vypÌchanou keramikou (VpK)V†r·mci tÈto kultury byli rozpozn·ni pouze t¯i jedinci. K†jejich v˝robÏ byl pouûit jemn˝ plave-

n˝ materi·l. Hmota je bez p¯ÌmÏsÌ. Vöechny t¯i fragmenty poch·zejÌ z†v˝dutÌ n·dob, jejich p˘vod-nÌ tvar vöak, vzhledem k†velikosti st¯ep˘, nenÌ moûnÈ urËit. V̋ zdoba byla patrn· na†vöech jedin-cÌch. Identifikovat lze linii drobn˝ch st¯Ìdav˝ch dvojvpich˘ (1◊, obr. 3:1) a†¯ady drobn˝ch trojvpi-ch˘ (1◊) spÌöe tremolovÈho typu, jeû pravdÏpodobnÏ tvo¯ily ornament na†sebe navazujÌcÌch krok-vic (obr. 3:8). T̄ etÌ fragment nese rovnÏû v˝zdobu provedenou n·strojem s†drobn˝mi hr˘tky,z†d˘vodu znaËnÈho opot¯ebenÌ materi·lu vöak nenÌ moûnÈ urËit poËet ani typ vpich˘ (obr. 4:1).Keramick˝ soubor VK nenÌ bohuûel p¯Ìliö poËetn˝ ani reprezentativnÌ. Na†z·kladÏ v˝zdoby,a†p¯edevöÌm analogiÌ z†jin˝ch lokalit v†danÈ oblasti, jej lze jen velmi r·mcovÏ datovat do†f·ze III.

4.1.3 Kultura s†moravskou malovanou keramikou (MMK)Ke†kultu¯e s†moravskou malovanou keramikou m˘ûeme p¯i¯adit jen dvÏ tenkostÏnnÈ v˝-

dutÏ z†jemnÏ plavenÈ hlÌny, poch·zejÌcÌ pravdÏpodobnÏ z†poh·rk˘. Na†vnÏjöÌ stranÏ obou frag-ment˘ byly zjiötÏny poz˘statky r˝sov·nÌ (obr. 4:6). Na†z·kladÏ p¯Ìtomnosti tohoto typu v˝zdo-by m˘ûeme s†rezervou datovat lengyelskÈ osÌdlenÌ lokality do†jejÌho staröÌho v˝vojovÈho stup-nÏ, p¯esnÏji do†f·ze Ib. Ze†sbÏr˘ M. Vok·Ëe a†M. KuËi, kterÈ pozdÏji zpracovala A. Nejedl·, vöakpoch·zÌ keramika charakteristick· spÌöe pro mladöÌ stupeÚ MMK.30) Je proto moûnÈ, ûe†bylalokalita osÌdlena v†z·vÏru neolitu nÏkolikr·t, nebo zde probÌhal kontinu·lnÌ v˝voj.

4.2 ätÌpan· kamenn· industrieZe†z·jmovÈ lokality byla zÌsk·na takÈ kolekce ötÌpanÈ kamennÈ industrie ËÌtajÌcÌ celkem

165 kus˘. Do†rozboru nebylo zahrnuto 8 lehce patinovan˝ch artefakt˘. Jedn· se†o†5 drob-n˝ch ˙ötÏp˘, mikroËepel s†odlomenou termin·lnÌ Ë·stÌ, mikroËepel s†later·lnÌ retuöÌa†termin·lnÌ Ë·st Ëepele s†mÌstnÌ retuöÌ a†unilater·lnÌm leskem na†obou ploch·ch. U†poslednÌ-ho z†artefakt˘ m˘ûeme pozorovat z¯ejmÏ reutilizaci n·stroje, coû dokl·dajÌ zbytky retuöova-nÈ termin·lnÌ Ë·sti, kter· prim·rnÏ slouûila jako ËepelovÈ ökrabadlo. Mezi surovinami se†objevilrohovec typu Krumlovsk˝ les ñ varieta II, silicit glacigennÌch sediment˘ a†k¯Ìdov˝ rohovec.

29 »IéM¡ÿ, Z.: N·stin, s. 112ñ118.30 Srov. NEJEDL¡, A.: TerÈnnÌ, s. 107.

Page 8: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|53|

Obr. 3: ⁄nanov (okr. Znojmo). V˝bÏr keramiky. Kresba P. Nikolajev.

Obr. 4: ⁄nanov (okr. Znojmo). V˝bÏr keramiky. Kresba P. Nikolajev.

Page 9: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|54|

Tyto mÌrnÏ krupiËkovitÏ patinovanÈ artefakty by mohly poukazovat na†p¯Ìtomnost staröÌ sÌdel-nÌ epizody na†pozorovanÈ lokalitÏ. V†˙vahu m˘ûe p¯ipadat pozdnÌ paleolit Ëi mezolit. Nelzevöak vylouËit moûnost neolitickÈho st·¯Ì.31) PodobnÏ mÌrnÏ patinovanÈ artefakty se†ve†zdejöÌmmikroregionu objevily i†na†dalöÌch neolitick˝ch lokalit·ch.32) Drobn· kolekce byla zjiötÏna takÈna†nedalekÈm polykulturnÌm sÌdliöti Kyjovice ñ ÑSutnyì,33) kde je prok·z·no i†mladopaleolitickÈosÌdlenÌ.34) Zbytek studovanÈho souboru je datovateln˝ r·mcovÏ do†pr˘bÏhu celÈho neolitu, Ë·s-teËnÏ vöak lze postihnout chronologickou citlivost a†p¯Ìsluönost nÏkter˝ch artefakt˘ k†jednotliv˝mkultur·m. Suroviny ötÌpanÈ kamennÈ industrie byly urËov·ny v˝hradnÏ makroskopicky.

4.2.1 SurovinyNa†z·kladÏ vyhodnocenÌ surovin ötÌpanÈ industrie podle poËtu kus˘ v†kolekci jasnÏ

p¯evaûuje rohovec typu Krumlovsk˝ les ñ varieta I†(33,8 %) a†varieta II (25,6 %). MenöÌpodÌl pak tvo¯Ì artefakty zhotovenÈ z†k¯emiËitÈ zvÏtraliny serpentinitu typu plazmy (8,3%), silicitu glacigennÌch sediment˘ (7 %) a†rohovce typu OlomuËany (6,5 %). Soubor d·ledoplÚujÌ mÈnÏ poËetnÈ suroviny jako silicit krakovsko-ËenstochovskÈ jury (3,8 %), radiola-rit typu Szentg·l (1,9 %), k¯Ìdov˝ rohovec/spongolit (1,9 %), plattensilex typu Arnhofen(1,2 %), krystalovan˝ k¯iöù·l (1,2 %) a†blÌûe neurËen· Ëervenofialov· zvÏtralina (0,6 %).U†nÏkolika exempl·¯˘ nebylo moûno surovinu blÌûe urËit z†d˘vodu silnÈho p¯ep·lenÌ (8,2%). Jelikoû uvedenÈ sloûenÌ nemusÌ odpovÌdat re·lnÈmu mnoûstvÌ suroviny na†lokalitÏ,bylo zohlednÏno i†zastoupenÌ hmotnostnÌ. NejvÏtöÌ mnoûstvÌ bylo zjiötÏno opÏt u†rohovc˘z†KrumlovskÈho lesa (547 g), kterÈ tvo¯Ì vÌce jak polovinu celkovÈ hmotnosti souboru (55,1 %).Jist˝ posun uû m˘ûeme pozorovat u†k¯emiËitÈ zvÏtraliny serpentinitu typu plazmy, kter·zaujÌmala dÌky nÌzkÈmu poËtu kus˘ pouze 8,3 %. Z†hlediska hmotnostnÌho zastoupenÌ vöaktvo¯Ì 27 % celÈ kolekce (268 g). Tento jev je zp˘soben nep¯ÌtomnostÌ vÏtöÌho mnoûstvÌ debi-t·ûe a†naopak v˝razn˝m zastoupenÌm jader. Pro srovn·nÌ lze uvÈst i†hmotnostnÌ hodnotyzb˝vajÌcÌch surovin: silicit glacigennÌch sediment˘ (58 g/5,8 %, rohovec typu OlomuËany(47 g/4,7 %), silicit krakovsko-ËenstochovskÈ jury (13g/1,3 %), radiolarit typu Szentg·l (8g/0,8 %), k¯Ìdov˝ rohovec/spongolit (9 g/0,9 %), plattensilex typu Arnhofen (5 g/0,5 %),krystalovan˝ k¯iöù·l (7 g/0,7 %) a†blÌûe neurËen· Ëervenofialov· zvÏtralina (31 g/3,1 %).Z†uvedenÈho v˝Ëtu vypl˝v·, ûe†produkce ötÌpanÈ industrie byla zamϯena na†suroviny lo-k·lnÌho a†semilok·lnÌho p˘vodu (rohovec typu KL, KZH typu plazmy, krystalovan˝ k¯iö-ù·l). NapojenÌ lokality na†öiröÌ distribuËnÌ sÌù pak dokl·dajÌ region·lnÌ suroviny jihomorav-skÈ provenience (rohovec typu OlomuËany, k¯Ìdov˝ rohovec) a†suroviny importovanÈze†vzd·lenÏjöÌch destinacÌ (obr. 5) v†¯·dech stovek kilometr˘ (SGS, SK»J, radiolarity typuSzentg·l, plattensilex typu Arnhofen). Z†chronologickÈho hlediska m˘ûeme pozorovat nej-öiröÌ distribuËnÌ sÌù a†tÌm i†nejbohatöÌ spektrum surovin v†kultu¯e s†LnK, ke†kterÈ lze p¯i¯a-dit kromÏ Ë·sti p¯evaûujÌcÌch rohovc˘ z†KL a†k¯emiËit˝ch zvÏtralin i†rohovce typu Olomu-Ëany a†radiolarit typu Szentg·l.35) Bavorsk˝ plattensilex typu Arnhofen, p¯edstavuje do-

31 NERUDA, Petr: StaröÌ doba kamenn· v†PodyjÌ ñ souËasn˝ stav a†perspektivy. Old Stone Age in the DyjeRiver Region ñ Overview and Perspectives. Thayensia (Znojmo) 7/2007, s. 298.

32 KOV¡RNÕK, JaromÌr: DÏjiny archeologickÈho b·d·nÌ na†Znojemsku. In.: Podborsk ,̋ VladimÌr (ed.): 50let archeologick˝ch v˝zkum˘ Masarykovy univerzity na†Znojemsku. Brno 2001, s. 139ñ156; NERUDA,P.: StaröÌ, s. 298.

33 BARTÕK, Jaroslav: Kyjovice (okr. Znojmo). P¯ehled v˝zkum˘ 54-1, v†tisku.34 KU»A, Martin: Kyjovice (okr. Znojmo). P¯ehled v˝zkum˘ 51, s. 284.35 VOK¡», Milan: Suroviny kamennÈ ötÌpanÈ industrie v†pravÏku jihoz·padnÌ Moravy. Rkp. DiplomovÈ

pr·ce uloûenÈ na†⁄AM FF MU Brno, s. 112-115; MATEICIUCOV¡, Inna 2001: Surovina kamennÈötÌpanÈ industrie v†moravskÈm neolitu. In: Podborsk ,̋ V. (ed.): 50 let, s. 213-224; MATEICUICOV¡, I.:Talking stones: The chipped stone industry in Lower Austria and Moravia and the beginnings of the Neo-lithic in Central Europe (LBK), 5700-4900 BC. Disertationes Archaeologicae Brunenses/Pragenses-que 4. Brno 2008, s. 57ñ64; PÿICHYSTAL, AntonÌn: KamennÈ suroviny v†pravÏku v˝chodnÌ Ë·sti st¯ed-nÌ Evropy. Brno 2009, s. 116.

Page 10: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|55|

klad kontakt˘ se†z·padnÌm prost¯edÌm a†m˘ûeme jej p¯i¯adit nejspÌöe ke†kultu¯e s†VpK.36)

Chronologicky citlivÈ je ve†sledovanÈm kontextu i†vyuûÌv·nÌ lok·lnÌch krystalovan˝ch k¯iö-ù·l˘, kterÈ m˘ûeme spojit s†projevem kultury s†MMK.37) U†silicit˘ severnÌ provenience (SGS,SK»J) nelze p¯esnÏ odhadnout jejich kulturnÌ p¯Ìsluönost, jelikoû byly stejnÏ jako nap .̄rohovce typu Krumlovsk˝ les vyuûÌv·ny s†r˘znou intenzitou v†pr˘bÏhu celÈho neolitu.38)

Nutno je vöak zmÌnit, ûe†dosavadnÌ pr˘zkumy lokality naznaËujÌ, ûe†nejintenzivnÏjöÌ osÌd-lenÌ sledovanÈ polohy lze p¯edpokl·dat pr·vÏ v†kultu¯e s†LnK. P¯ev·ûn· vÏtöina kolekcetak bude pravdÏpodobnÏ p¯Ìsluöet tÈto kultu¯e.

4.2.2 TechnologiePo†technologickÈ str·nce jsou v†kolekci ötÌpanÈ industrie obsaûena vöechna st·dia ex-

ploatace. DominujÌ p¯edevöÌm ˙ötÏpy a†mikro˙ötÏpy, kterÈ spoleËnÏ s†odpadem (amorfnÌzlomky, t¯Ìsky) tvo¯Ì tÈmϯ polovinu celÈho souboru (43,9 %). Zbytek p¯edstavujÌ ËepelovÈpolotovary a†jejich zlomky (13,4 %), retuöovanÈ n·stroje (26,8 %) a†pomÏrnÏ poËetn· j·dra(25ks/15,9 %). V†kategorii jader p¯evl·dajÌ jednopodstavov· nad dvoupodstavov˝mi. V˝-

36 MATEICIUCOV¡, I.: Surovina, s. 216ñ217; VOK¡», M.: Suroviny, s. 37, 116; KAZDOV¡, Eliöka:Kultura s†vypÌchanou keramikou. In: »iûm· ,̄ ZdenÏk (ed.): éivot a†smrt v†mladöÌ dobÏ kamennÈ. Brno2008, s. 69; PÿICHYSTAL, A.: KamennÈ, s. 88.

37 VOK¡», M.: Suroviny, s. 121ñ122.38 VOK¡», M. 2003: Suroviny, s. 112ñ123; MATEICIUCOV¡, I.: Surovina, s. 213-219.

Obr. 5: ⁄nanov (okr. Znojmo). ImportovanÈ suroviny:1. plattensilex typu Arnhofen (Bavorsko) 2 ñ 4. silicitglacigennÌch sediment˘ (morÈnov· oblast severnÌ Moravy) 5. radiolarit typu Szentg·l (SZ MaÔarsko) 6 ñ 9.

silicit krakovsko-ËenstochovskÈ jury (J Polsko). Foto J. BartÌk.

Page 11: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|56|

raznÏji jsou zastoupena i†j·dra se†zmÏnÏnou orientacÌ, kter· se†v·ûÌ zejmÈna na†jedincev†pokroËilÈ f·zi tÏûby. Z†hlediska st·dia exploatace je v†kolekci obsaûeno jedno j·dro poË·t-kovÈ, dva zlomky jader a†vyrovnan˝ podÌl jader zcela vytÏûen˝ch a†ve†f·zi tÏûby. U†vÏtöinym˘ûeme pozorovat snahu o†tÏûbu pravideln˝ch ËepelÌ, v†menöÌ m̯e i†mikroËepelÌ. TomuodpovÌd· i†pomÏr v†debit·ûi, kde p¯evaûujÌ Ëepele (71,4 %) nad mikroËepelemi (28,6 %).39)

Pouze pÏt jader mohlo b˝t oznaËeno jako smÌöen· Ëepelovo-˙ötÏpov·. Z†hlediska celistvos-ti p¯evl·dajÌ mezi Ëepelemi celÈ tvary. V†nÏkolika m·lo kusech se†vyskytly takÈ Ëepeles†odlomenou baz·lnÌ Ëi termin·lnÌ Ë·stÌ (6◊) a†samotnÈ mezi·lnÌ (3◊), baz·lnÌ (1◊) i†termi-n·lnÌ (1◊) partie. P¯Ìpravu a†˙pravu jader n·m dokl·d· 17 preparaËnÌch (27,4 %) a†6 repa-raËnÌch ˙ötÏp˘ (18,4 %). Determinov·n byl ˙ötÏp z†hrany j·dra (3◊), ˙ötÏp obnovujÌcÌ tÏ-ûebnÌ plochu j·dra (2◊) a†bok j·dra (1◊). Zbylou Ë·st tvo¯Ì ˙ötÏpy cÌlovÈ (54,2 %). Tvara†˙pravu patky odr·ûejÌcÌ jejÌ typ se†poda¯ilo determinovat u†70 artefakt˘. Mezi Ëepelemibyla zjiötÏna patka ploch· (10◊) a†bodov· (6◊). U†˙ötÏp˘ pak kortik·lnÌ (12◊), ploch· (32◊)a†bodov· (8◊). DvÏ patky bylo moûno dÌky prot·hlÈ ˙zkÈ hrance oznaËit jako line·rnÌ. Jakje z†v˝Ëtu patrno, p¯evl·dajÌ p¯edevöÌm drobnÈ plochÈ patky, kterÈ byly preparov·ny jed-nÌm ˙derem. PozorovanÈ rozloûenÌ ukazuje, ûe†exploatace probÌhala pravdÏpodobnÏ tla-kem, pop .̄ mÏkk˝m otloukaËem. Kolekce vykazuje z†hlediska metriky spÌöe pr˘mÏrnÈ roz-mÏry a†nelze ji tak oznaËit jako v˝raznÏ mikrolitickou ani makrolitickou. NejvÌce artefakt˘spad· do†velikostnÌ kategorie II (2,1 ñ 4 cm; 53,4 %). MÈnÏ je pak jedinc˘ menöÌch (kategorieI; 0 ñ 2 cm; 37,3 %) a†v˝raznÏ rozmÏrnÏjöÌch (kategorie III; 4,1 ñ 6 cm; 6,8 %). RaritnÌ je v†souboruËepel ze†silicitu krakovsko-ËenstochovskÈ jury, kter· dosahuje dÈlky 7 cm (obr. 5:9).

4.2.3 TypologiePodÌl retuöovan˝ch n·stroj˘ ve†studovanÈm souboru je relativnÏ vysok ,̋ neboù se†42

kusy ËinÌ 26,8 %. NejËetnÏji zastoupen˝mi retuöovan˝mi n·stroji (tab. 1) jsou ˙ötÏpov·ökrabadla (14 ks; obr. 6:7, 9, 13, 14, 15, 19). Ve†vÌce kusech byly determinov·ny i†˙ötÏpys†later·lnÌ a†bilater·lnÌ retuöÌ. ZajÌmav˝ je nap .̄ ˙ötÏp s†v˝raznou bilater·lnÌ retuöÌ,u†nÏhoû jsou patrny mÌrnÏ obitÈ hrany (k¯esadlo?). V†souboru jsou d·le obsaûeny dvakr·tkÈ (obr. 6:2) a†jeden dlouh˝ trapÈz, dvÏ Ëepelov· a†jedno okrouhlÈ ökrabadloa†nÏkolik ËepelÌ s†later·lnÌ, bilater·lnÌ i†p¯ÌËnou retuöÌ (viz tab. 1). KombinovanÈ n·-stroje reprezentuje zlomenÈ ËepelovÈ ökrabadlo s†later·lnÌ retuöÌ na†ventr·lnÌ i†dorz·lnÌ

Graf 1: ⁄nanov (okr. Znojmo). TechnologickÈ sloûenÌ ötÌpanÈ industrie v†korelaci se†surovinov˝m spektrem.

39 Pro odliöenÌ kategoriÌ Ëepel a†mikroËepel byla zvolena hranice 1 cm.

Page 12: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|57|

stranÏ a†velk˝ masivnÌ ˙ötÏp (SGS), na†kterÈm je p¯Ìtomno ökrabadlo (mezi·lnÌ Ë·st pra-vÈho boku), vrub (baz·lnÌ Ë·st) a†nev˝razn· retuö v†termin·lnÌ Ë·sti. Registrov·no bylo i†10n·stroj˘ uûitkov˝ch, tedy artefakt˘, u†nichû vznikla mÌstnÌ retuö/opot¯ebenÌ druhotnÏ,v†d˘sledku jejich uûÌv·nÌ. NejvÌce bylo zjiötÏno ËepelÌ s†bilater·lnÌm opot¯ebenÌm (tab. 1).P¯Ìtomno je takÈ nÏkolik artefakt˘ s†leskem (tab. 1; obr. 6:10, 17, 18). Mezi n·stroji se†poda¯ilodeterminovat i†t¯i artefakty, u†nichû se†projevila vz·jemn· p¯Ìtomnost z·mÏrnÈ i†utilizaËnÌretuöe, pop .̄ lesku.

4.2.4 ZhodnocenÌ kolekce ötÌpanÈ industrieStudovan˝ soubor ötÌpanÈ kamennÈ industrie je reprezentativnÌ, p¯iËemû vykazuje po-

mÏrnÏ bÏûn˝ charakter jak po†str·nce technologicko-typologickÈ, tak po†str·nce surovino-vÈ.40) Technologie m˘ûe b˝t oznaËena jako v˝raznÏ Ëepelov· z†dob¯e p¯ipraven˝ch jader.

40 Srov. VOK¡», M.: Suroviny, s. 112-124; MATEICIUCOV¡, I.: Surovina, s. 213ñ220; PODBORSK›,VladimÌr (ed.): PravÏkÈ dÏjiny Moravy. Brno 1993, s. 91, 107ñ108, 114ñ122,142ñ145.

Tab. 1: ⁄nanov (okr. Znojmo). Typologie ötÌpanÈ kamennÈ industrie.

Page 13: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|58|

V†surovinovÈm spektru dominujÌ lok·lnÌ a†semilok·lnÌ suroviny doplnÏnÈ o†nev˝razn˝podÌl surovin region·lnÌch a†import˘. Z†chronologickÈho hlediska p¯edpokl·d·me i†rozdÌlyv†preferenci urËit˝ch surovin v†r·mci jednotliv˝ch neolitick˝ch kultur (viz kpt. 4.2.1).Na†z·kladÏ dosavadnÌch pr˘zkum˘ se†lokalita jevÌ pravdÏpodobnÏ jako spot¯ebitelsk·.

4.3 Brouöen· kamenn· industrieKategorie brouöenÈ kamennÈ industrie je zastoupena 16 exempl·¯i (tab. 2). Z†hlediska

ûivotnÌch f·zÌ BI je p¯Ìtomen tÈmϯ bezv˝hradnÏ pracovnÌ odpad. U†dvou jedinc˘ se†poda¯iloprok·zat reutilizaci poökozen˝ch artefakt˘ a†jejich sekund·rnÌ vyuûitÌ ve†skupinÏ ostatnÌkamennÈ industrie (viz kap. 4.4). V†morfologickÈm spektru bylo zjiötÏno 6 kopytovit˝chklÌn˘, 3 kopytovitÈ sekerky (obdÈlnÈ sekerky s†plankonvexnÌm p¯ÌËn˝m pr˘¯ezem) a†1kopytovit˝ klÌnek (obr. 7:6). Kolekci jeötÏ doplÚujÌ 2 fragmenty z†blÌûe neurËiteln˝ch seke-rek a†2 morfologicky zcela neurËitelnÌ jedinci (drobn˝ ˙ötÏp z†procesu deformace Ëi reutili-zace a†mal˝ fragment h¯betu se†zachycen˝m p¯echodem na†bok). P¯esnÏjöÌ typologickÈ ur-ËenÌ se†poda¯ilo pouze u†jednoho z†kopytovit˝ch klÌn˘, kter˝ vykazuje metrickÈ paramet-

Obr. 6: ⁄nanov (okr. Znojmo). V˝bÏr ötÌpanÈ kamennÈ industrie.Kresba J. BartÌk.

Page 14: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|59|

ry, charakteristickÈ pro st¯ednÏ vysokou varietu (obr. 7:7). Z†hlediska stavu dochov·nÌse†jedn· o†soubor ve†znaËnÏ fragment·rnÌm stavu (tab. 2). Mezi surovinami jednoznaËnÏdominuje kvalitnÌ metabazit typu JizerskÈ hory, jehoû exploataËnÌ zdroje jsou vzd·lenyvÌce neû 200 km vzduönou Ëarou od†z·jmovÈ lokality.41) Magnetick· susceptibilita surovinyse†pohybovala v†rozmezÌ 0,2 ñ 1◊ 10-3 SI jednotek, coû koreluje s†nÌzk˝mi, bÏûnÏ uv·dÏn˝-mi hodnotami.42) DvÏ sekerky byly zhotoveny takÈ ze†zelenÈ b¯idlice typu éeleöice, jejÌûprim·rnÌ zdroje se†nach·zÌ zhruba 40 km od†sÌdliötÏ, v†jihov˝chodnÌ Ë·sti brnÏnskÈho ma-sivu.43) Spr·vnost makroskopickÈho urËenÌ n·m dokl·d· i†vysok· magnetick· susceptibili-ta, kter· ËinÌ 15 a†18◊ 10-3 SI jednotek. Ze†sbÏr˘ M. Vok·Ëe a†M. KuËi, uloûen˝ch v†JMMve†ZnojmÏ, je uv·dÏna obrouöen· destiËka, kter· je rovnÏû zhotovena ze†zelenÈ b¯idlicetypu éeleöice.44) SurovinovÈ spektrum jeötÏ doplÚuje lok·lnÌ amfibolit, kter˝ je vöak zastou-pen pouze jedin˝m kusem. Po†str·nce chronologickÈ m˘ûeme vÏtöinu kolekce brouöenÈindustrie datovat do†staröÌho a†st¯ednÌho neolitu, tedy do†kultury s†line·rnÌ a†vypÌchanoukeramikou. Pouze amfibolitov˝ artefakt, kter˝ by mohl b˝t klasifikov·n s†urËitou rezervoujako reziduum trapÈzovitÈ sekerky se†zaoblenÏ obdÈln˝m p¯ÌËn˝m pr˘¯ezem, lze spojitspÌöe s†projevem kultury s†MMK. Nutno je vöak p¯edpokl·dat, ûe†na†tÈto intenzivnÏ osÌd-lovanÈ polykulturnÌ lokalitÏ mohlo doch·zet k†delöÌmu uûÌv·nÌ n·stroj˘, bez z·vislostina†zmÏnÏ kulturnÌho projevu Ëi p¯ÌpadnÈmu sekund·rnÌmu uûÌv·nÌ v†mladöÌm obdobÌ.⁄prava povrchu analyzovanÈ kolekce byla pomÏrnÏ kvalitnÌ, tak¯ka u†vöech artefakt˘ bylozjiötÏno preciznÌ matnÈ aû†lesklÈ vybrouöenÌ. Tento jev je u†artefakt˘ zhotoven˝chze†severoËesk˝ch metabazit˘ pomÏrnÏ Ëast .̋45) PreciznÏjöÌ brouöenÌ mohla podnÏcovat ze-jmÈna esteticky atraktivnÌ foliace tÏchto hornin. V†˙vahu vöak p¯ipadajÌ i†soci·lnÏ-funkËnÌpodnÏty jako nap .̄ kult, platidlo, spoleËensk˝ atribut atd.46) Z†hlediska funkce brouöenÈindustrie se†poda¯ilo determinovat pouze artefakty spjatÈ spÌöe s†pracovnÌmi aktivitami.

Tab. 2: ⁄nanov (okr. Znojmo). P¯ehled brouöenÈ kamennÈ industrie.

41 PÿICHYSTAL, A.: KamennÈ, s. 176.42 VOK¡», Milan: Brouöen· a†ostatnÌ kamenn· industrie z†neolitu a†eneolitu na†jiûnÌ MoravÏ se†zvl·ötnÌm

z¯etelem na†lokalitu TÏöetice-Kyjovice. Rkp. dizertaËnÌ pr·ce uloûen˝ na†⁄AM FF MU Brno, s. 22; PÿI-CHYSTAL, A.: KamennÈ, s. 177; BARTÕK, Jaroslav: Brouöen· a†ostatnÌ kamenn· industrie z†mikroregionupovodÌ ¯eky éeletavky. Rkp. bakal·¯skÈ diplomovÈ pr·ce uloûenÈ na†⁄AM FF MU Brno, s. 71.

43 PÿICHYSTAL, A.: KamennÈ, s. 179.44 NEJEDL¡, A.: TerÈnnÌ, s. 107.45 VOK¡», M.: Brouöen·, s. 75ñ76.46 Srov. VOK¡», M.: Brouöen·, s. 7, 53, 86; OLIVA, Martin: ⁄vahy o†pracovnÌch a†soci·lnÌch aspektech

pravÏkÈ brouöenÈ industrie. Acta Musei Moraviae Scientiae sociales LXX/1985, s. 17ñ36; BARTÕK, J.:Brouöen·, s. 35; KVÃTINA, Petr: Puakulaba a†Julie. KamennÈ n·stroje archaick˝ch spoleËnostÌ. éiv· ar-cheologie 12, s. 3ñ7.

Page 15: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|60|

4.4 OstatnÌ kamenn· industriePoËetn˝ soubor kamennÈ industrie doplÚujÌ jeötÏ 4 artefakty ze†skupiny OKI. Pouze

u†jednoho z†nich m˘ûeme p¯edpokl·dat vznik prim·rnÌ, zbylÈ exempl·¯e lze oznaËit jakoprodukty reutilizace ze†skupiny ötÌpanÈ Ëi brouöenÈ kamennÈ industrie. MorfologickÈ spek-trum se†skl·d· z†fragmentu drtiËe, drobnÈho okrouhlÈho otloukaËe z†vytÏûenÈho j·draa†sekund·rnÏ zhotovenÈho hladÌtka (obr. 7:3). ZjiötÏn byl takÈ velk˝ ˙ötÏp z†h¯betu brouöe-nÈho n·stroje, v†jehoû baz·lnÌ Ë·sti byly determinov·ny pracovnÌ stopy odpovÌdajÌcÌ vyu-ûitÌ jako odötÏpovaËe. Zn·mky ohlazenÌ a†opot¯ebenÌ nesou i†boky artefaktu, coû nasvÏd-Ëuje moûnosti, ûe†jeho hrany byly vyuûity k†¯ez·nÌ (obr. 7:5). Na†poökozen˝ drtiË, pravdÏ-podobnÏ bochnÌkovitÈho tvaru, byl vyuûit valoun k¯emene aû†k¯iöù·lu lok·lnÌ provenien-ce. Surovinou otloukaËe se†stal rohovec typu Krumlovsk˝ les ñ varieta I, hladÌtko i†odötÏ-povaË/n˘û pak byly zhotoveny z†fragment˘ h¯bet˘ poökozen˝ch kopytovit˝ch klÌn˘, na†je-jichû v˝robu byl pouûit metabazit typu JizerskÈ hory.

5. Mikroregion·lnÌ kontextJak jiû bylo v˝öe zmiÚov·no, lokalitu ⁄nanov ÑPadÏlkyì uv·dÏjÌ V. Podborsk˝ a†V. Vil-

domec jako polykulturnÌ sÌdliötÏ kultury s†line·rnÌ, vypÌchanou i†moravskou malovanou

Obr. 7: ⁄nanov (okr. Znojmo). V˝bÏr brouöenÈ a†ostatnÌkamennÈ industrie. Kresba J. BartÌk.

Page 16: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|61|

keramikou. Pouze pro kulturu s†MMK uv·dÏjÌ p¯esnÏjöÌ dataci do†I.-II. stupnÏ.47) K†dalöÌmneolitick˝m lokalit·m v†r·mci mikroregionu ¯ÌËky ⁄nanovky pat¯Ì polykulturnÌ lokalitaTÏöetice ÑVinohradyì, kde byla doloûena kultura s†line·rnÌ keramikou prvnÌho i†druhÈhostupnÏ (konkrÈtnÏ f·ze Ib-IIa, nejist· je p¯Ìsluönost k†f·zi IIb ).48) D·le je osÌdlenÌ kulturyLnK doloûeno v†intravil·nu obce TÏöetice a†to v†RuskÈ ulici, v†trati Ñu†Hlouökov˝chì, kdebyla nalezena hlinÏn· pec s†keramickou n·dobou uvnit ,̄49) a†z†polohy ÑPod sadyì. Zdebyly p¯i hloubenÌ r˝h pro z·vlahov˝ systÈm objeveny zlomky n·doby kultury s†LnK, ko-pytovit˝ klÌn a†nÏkolik kus˘ kamennÈ ötÌpanÈ industrie.50) Ze†stejnÈho obdobÌ poch·zÌ takÈsÌdliötÏ v†KyjovicÌch ÑSutn·chì, kde bylo osÌdlenÌ doloûeno z†I. a†II. stupnÏ LnK, zatÌmcov†⁄nanovÏ ÑPadÏlcÌchì ho lze p¯edbÏûnÏ datovat jen r·mcovÏ do†mladöÌho stupnÏ.Z†kamennÈ ötÌpanÈ industrie se†zde nejËastÏji objevujÌ Ëepelky, ökrabadla, rydla a†vrt·Ëky.NejvÌce vyuûÌvanou surovinou na†jejich v˝robu, stejnÏ jako v†⁄nanovÏ ÑPadÏlcÌchì, p¯ed-stavuje rohovec typu Krumlovsk˝ les a†to v†obou variet·ch, d·le se†hojnÏ objevuje takÈk¯emiËit· zvÏtralina serpentinitu typu plazmy a†v˝jimeËnÏ i†silicit glacigennÌch sediment˘nebo radiolarit.51) Mezi brouöen˝mi n·stroji se†objevujÌ sekerky a†kopytovitÈ klÌny podob-nÏ jako v†⁄nanovÏ.52) Na†katastrech dalöÌch obcÌ, leûÌcÌch nÌûe podÈl toku ⁄nanovky, neby-lo osÌdlenÌ LnK prozatÌm doloûeno. N·lezy z†Bantic p¯ÌsluöejÌ aû†kultu¯e s†MMK (viz nÌûe).Z†katastru obce Pr·Ëe jsou zn·my pouze ojedinÏlÈ n·lezy BI, bohuûel vöak bez bliûöÌhourËenÌ polohy Ëi kulturnÌ p¯Ìsluönosti. Datov·ny jsou jen r·mcovÏ do†obdobÌ neolitu. OsÌd-lenÌ obce Lechovice se†pak klade aû†do†obdobÌ pozdnÌho eneolitu ñ kultury zvoncovit˝chpoh·r˘.53)

Kultura s†vypÌchanou keramikou je zastoupena lokalitami TÏöetice ÑPalliardiho cihel-naì, ÑZa†kostelemì (souhrnnÏ b˝v· oznaËov·no jako TÏöetice III)54) a†TÏöetice-Kyjovice ÑSut-nyì.55) Materi·l z†polohy ÑZa†kostelemì byl datov·n do†III. f·ze VpK, druh· zmiÚovan·lokalita n·leûÌ mladöÌ f·zi.56) Na†obou lokalit·ch je doloûeno sÌdliötÏ, v†r·mci ÑSutenì pakbylo prozkoum·no takÈ öest hrob˘. Ze†surovin na†v˝robu äI se†na†ÑSutn·chì objevuje ty-pick˝ plattensilex, kter˝ se†vyskytl takÈ v†⁄nanovÏ ÑPadÏlcÌchì, a†pomÏrnÏ zajÌmav˝ jez†hlediska distribuce i†n·lez k¯emence typu SkröÌn v†hrobovÈm kontextu.57) Na†z·kladÏ do-savadnÌch poznatk˘ lze vysledovat pomÏrnÏ z¯etelnou vazbu sÌdliöù na†hlavnÌ vodnÌ tokyZnojemska ñ Dyji, Jeviöovku a†Rokytnou ñ a†jejich p¯Ìtoky Lesku, ⁄nanovku, SkaliËku

47 PODBORSK›, V. ñ VILDOMEC, V.: PravÏk, s. 223.48 PODBORSK›, VladimÌr: SÌdliötnÌ n·lezy z†neolitu a†doby bronzovÈ v†poloze ÑVinohradyì u†TÏöetic (okres

Znojmo). SbornÌk pracÌ FilozofickÈ fakulty brnÏnskÈ univerzity, E 9/1964, s. 20, 23, 38; PODBOR-SK›, V. et al.: PravÏk mikroregionu, s. 19; PODBORSK›, V. ñ VILDOMEC, V.: PravÏk, s. 317.

49 PODBORSK›, V. et al.: PravÏk mikroregionu, s. 26.50 KOV¡RNÕK, J.: V˝sledky, s. 101.51 MATEICIUCOV¡, I.: Surovina, s. 213-215.52 PODBORSK›, V. et al.: PravÏk mikroregionu, s. 78; VOK¡», M.: Brouöen·, s. 91ñ101, s†dalöÌ lit.53 PODBORSK›, V. ñ VILDOMEC, V.: PravÏk, s. 148, 182, 203.54 PODBORSK›, VladimÌr: Objekt s†vypÌchanou keramikou v†TÏöeticÌch III, okr. Znojmo a†postavenÌ vypÌ-

chanÈ keramiky ve†starolengyelskÈm horizontu st¯edodunajskÈho neolitu. SbornÌk pracÌ FilozofickÈ fakul-ty brnÏnskÈ univerzity E 26/1981, s. 9, 13.

55 KAZDOV¡, Eliöka: OsÌdlenÌ lidu s†vypÌchanou keramikou v†Sutn·ch u†TÏöetic-Kyjovic. SbornÌk pracÌFilozofickÈ fakulty brnÏnskÈ univerzity E 33/1988, s. 109-120; KAZDOV¡, Eliöka: VypÌchan· kultu-ra z†TÏöetic-Kyjovic. Objekty 1. skupiny. SbornÌk pracÌ FilozofickÈ fakulty brnÏnskÈ univerzity M1/1996, s. 31-45.

56 KAZDOV¡, Eliöka: OsÌdlenÌ lidem s†keramikou vypÌchanou na†Znojemsku. In: KAZDOV¡, Eliöka ñMÃÿÕNSK›, ZdenÏk ñ äABATOV¡, Kl·ra (eds.): K†poctÏ VladimÌru PodborskÈmu, p¯·telÈ a†û·cik†sedmdes·t˝m narozenin·m. Brno 2004, s. 66; PODBORSK›, V.: Objekt, s. 9ñ28.

57 MATEICIUCOV¡, I.: Surovina, s. 216ñ217; OLIVA, Martin: ätÌpan· industrie kultury s†vypÌchanoukeramikou v†TÏöeticÌch-KyjovicÌch. Acta Musei Moraviae Scientiae sociales LXXXI/1-2, s. 101ñ109;PODBORSK›, V. et al.: PravÏk mikroregionu, s. 83.

Page 17: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|62|

a†K¯epiËku. Lokality n·leûÌcÌ do†mikroregionu ¯ÌËky ⁄nanovky (⁄nanov ÑPadÏlkyì, Kyjo-vice ÑSutnyì a†ÑTÏöetice IIIì) p¯itom leûÌ na†pomyslnÈ v˝chodnÌ hranici osÌdlenÌ. D·lena†v˝chod po†povodÌ Jeviöovky jiû û·dnÈ n·lezy kultury s†VpK doloûeny nebyly. ZajÌma-v˝m fenomÈnem je takÈ osÌdlov·nÌ p˘vodnÌch poloh kultury s†line·rnÌ keramikou kultu-rou s†VpK. Tato situace byla zjiötÏna mj. takÈ v†⁄nanovÏ a†TÏöeticÌch-KyjovicÌch ÑSutn·chì.Zde leûÌ sÌdelnÌ are·ly LnK a†VpK tÏsnÏ vedle sebe, coû potvrzujÌ i†intruze keramickÈhomateri·lu v†objektech.58) Jist˝ vztah s†osÌdlenÌm VpK mÏl takÈ lid kultury s†moravskou ma-lovanou keramikou. Na†z·kladÏ nÏkter˝ch poznatk˘ (nap .̄ vz·jemnÈ ovlivÚov·nÌ v˝zdob-nÈho stylu keramiky) lze usuzovat, ûe†spolu tyto dvÏ kultury po†urËitou dobu koexistova-ly. ObdobÌ jejich souûitÌ b˝v· kladeno do†f·zÌ II. ñ III. kultury s†VpK a†f·zÌ Ia-Ib MMK. Tatosituace byla opÏt doloûena v†r·mci TÏöetic-Kyjovic ñ ÑSutenì.59) Vzhledem k†tomu, ûe†osÌd-lenÌ v†⁄nanovÏ ñ ÑPadÏlcÌchì bylo p¯edbÏûnÏ datov·no do†tÏchto f·zÌ (viz nÌûe), lze podob-n˝ model p¯edpokl·dat takÈ na†tÈto lokalitÏ.

Z†hlediska dalöÌho v˝voje m· ve†sledovanÈm mikroregionu svÈ zastoupenÌ takÈ kultu-ra s†moravskou malovanou keramikou. OsÌdlena byla p¯edevöÌm lokalita TÏöetice-Kyjovi-ce ÑSutnyì, kter· se†datuje do†f·ze Ia MMK. Z†kamennÈ ötÌpanÈ industrie se†na†ÑSutn·chìobjevujÌ Ëepele s†leskem, r˘znÈ typy ökrabadel, vrt·ky a†trapÈzy.60) Tento stav rovnÏû kore-sponduje s†popisovan˝m sÌdliötÏm na†ÑPadÏlcÌchì. NejvyuûÌvanÏjöÌ surovinou byl opÏtrohovec typu KL I†i†II a†k¯emiËit· zvÏtralina serpentinitu typu plazmy. MÈnÏ zastoupenÈimporty pak p¯edstavujÌ silicit glacigennÌch sediment˘, silicit krakovsko-ËenstochovskÈ jurya†obsidi·n.61) Vöechny tyto suroviny kromÏ obsidi·nu byly k†v˝robÏ äI pouûÌv·ny takÈv†⁄nanovÏ ÑPadÏlcÌchì. Brouöen· kamenn· industrie kultury s†MMK se†na†ÑSutn·chì vy-skytuje v†podobÏ trapÈzovit˝ch a†troj˙heln˝ch sekerek a†troj˙helnÌkovit˝ch Ëi Ñlengyel-sk˝chì sekeromlat˘. Do†nejstaröÌ f·ze MMK jsou zde datov·ny i†nÏkterÈ kopytovitÈ klÌ-ny.62) Mezi surovinami dominuje stejnÏ jako v†p¯ÌpadÏ ÑPadÏlk˘ì metabazit typu JizerskÈhory. Kontakty s†prostorem brnÏnskÈho masivu pak rovnÏû dokl·dajÌ artefakty ze†zelenÈb¯idlice typu éeleöice.63) Doloûeno zde bylo takÈ vyuûÌv·nÌ lok·lnÌch variet amfibolit˘ a†takÈblÌûe neurËen˝ch vulkanit˘.64) SurovinovÈ spektrum na†lokalitÏ ÑPadÏlkyì bylo s†nejvÏtöÌpravdÏpodobnostÌ velmi podobnÈ jako na†ÑSutn·chì. Z†hlediska stavu v˝zkumu vöak proto nem·me jednoznaËnÈ doklady. Svou roli m˘ûe v†tomto p¯ÌpadÏ hr·t i†odliön· intenzitaosÌdlenÌ.

Kultura s†MMK se†objevuje v†TÏöeticÌch takÈ v†poloh·ch ÑVinohradyì a†ÑPalliardihocihelnaì.65) Z†uvedenÈ obce jsou d·le zn·my i†n·hodnÈ n·lezy brouöenÈ kamennÈ industriedatovanÈ do†kultury s†MMK, bohuûel vöak bez p¯esnÏjöÌ lokalizace. PodobnÈ blÌûe neurËe-nÈ n·lezy brouöenÈ industrie poch·zÌ takÈ z†⁄nanova a†Bantic z polohyÑam Bergì.66)

58 KAZDOV¡, E.: OsÌdlenÌ lidu, s. 117ñ118; KAZDOV¡, E.: OsÌdlenÌ lidem, s. 56ñ57.59 PODBORSK›, VladimÌr: NeolitickÈ a†halötatskÈ sÌdliötÏ u†TÏöetic-Kyjovic na†MoravÏ. Pam·tky archeo-

logickÈ 60, s. 582.60 KU»A, Martin ñ KAZDOV¡, Eliöka ñ HLADILOV¡, ä·rka ñ N›VLTOV¡ FIä¡KOV¡, Miriam ñ

PROKEä, LubomÌr: TÏöetice-Kyjovice 7. OsÌdlenÌ kultury s†moravskou malovanou keramikou mezi p¯Ìko-pem a†vnÏjöÌ palis·dou rondelu. Brno 2010, s. 79ñ80.

61 PÿICHYSTAL, AntonÌn: PetrografickÈ studium ötÌpanÈ industrie. In: KAZDOV¡, Eliöka: TÏöetice- Kyjo-vice 1. StaröÌ stupeÚ kultury s†moravskou malovanou keramikou. Brno 1984, s. 205ñ212.

62 PODBORSK›, V. et al.: PravÏk mikroregionu, s. 108; VOK¡», M.: Brouöen·, s. 92ñ96, 99; KU»A, M. etal.: TÏöetice-Kyjovice 7, s. 85ñ87.

63 KU»A, M. et al.: TÏöetice-Kyjovice 7, s. 83.64 VOK¡», M.: Brouöen·, s. 106.65 PODBORSK›, VladimÌr: SouËasn˝ stav v˝zkumu kultury s†moravskou malovanou keramikou. Sloven-

sk· ArcheolÛgia XVIII, s. 235ñ310.66 PODBORSK›, V. ñ VILDOMEC, V.: PravÏk, s. 148, 218, 223; VILDOMEC, Frantiöek: Soupis prehisto-

rick˝ch n·lez˘ ze†Znojemska. Od†Hor·cka k†PodyjÌ 8/1931, s. 5, 8.

Page 18: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|63|

PovodÌ ̄ ÌËky ⁄nanovky bylo pravdÏpodobnÏ velmi p¯ÌhodnÈ pro osÌdlenÌ v†mladöÌ dobÏkamennÈ (obr. 8; tab. 3). D˘kazem toho je fakt, ûe†zde byly zastoupeny vöechny na†MoravÏzn·mÈ neolitickÈ kultury. Lokalitu ⁄nanov ÑPadÏlkyì m˘ûeme zatÌm povaûovat za†druhounejintenzivnÏji osÌdlenou polohu v†povodÌ ⁄nanovky hned po†TÏöeticÌch-KyjovicÌch ÑSut-n·chì.67) HlavnÌ tÏûiötÏ neolitickÈho osÌdlenÌ mikroregionu spad· podle dosavadnÌch n·le-z˘ do†obdobÌ kultury s†line·rnÌ keramikou, nejmenöÌ zastoupenÌ zde pak m· kulturas†moravskou malovanou keramikou.

6. Z·vÏrNeolitickÈ sÌdliötÏ ⁄nanov ÑPadÏlkyì, aË z†literatury dlouhodobÏ zn·mÈ (viz v˝öe), je

v†tÈto studii poprvÈ podrobnÏji podrobeno rozboru. Podle hmotnÈ kultury zde bylo dolo-ûeno nÏkolik neolitick˝ch komponent. NejstaröÌ z¯etelnou stopu lidsk˝ch aktivit zde p¯ed-stavujÌ drobnÈ, vÏtöinou lehce patinovanÈ, artefakty, kterÈ m˘ûeme p¯edbÏûnÏ za¯aditdo†pozdnÌho paleolitu aû†mezolitu. Bohuûel zde nebyl zjiötÏn û·dn˝ typick˝ n·stroj, podlenÏhoû by se†dala kolekce blÌûe kulturnÏ za¯adit a†poËÌtat musÌme i†s†moûnostÌ jejÌho neoli-tickÈho st·¯Ì. I†kdyû je v†r·mci objektivity vypovÌdacÌch schopnostÌ zÌskanÈ kolekce t¯ebabr·t z¯etel na†jejÌ charakter, byla doloûena facie II. stupnÏ kultury s†line·rnÌ keramikou,jejÌû keramika nesla znaky f·zÌ IIa a†IIb. Na†z·kladÏ kvantity zÌskan˝ch artefakt˘ lze p¯ed-pokl·dat, ûe†osÌdlenÌ tÈto polohy bylo nejintenzivnÏjöÌ pr·vÏ v†tÈto kultu¯e. DalöÌ v˝voj jezde zastoupen III. f·zÌ kultury s†vypÌchanou keramikou a†pravdÏpodobnÏ staröÌm i†mladöÌmstupnÏm kultury s†moravskou malovanou keramikou. Kamenn· industrie je relativnÏ po-

67 KAZDOV¡, E.: TÏöetice-Kyjovice 1, s. 7, 281ñ284; KU»A, M. et al.: TÏöetice-Kyjovice 7, s. 9, 98-101.

Obr. 8: Poloha neolitick˝ch lokalit v†povodÌ ¯ÌËky ⁄nanovky.Lokalita Ë. 15 ñ ⁄nanov-ìPadÏlkyì.

NeolitickÈ osÌdlenÌ povodÌ ⁄nanovky

Page 19: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|64|

Ëetn·, nicmÈnÏ vzhledem k†povrchovÈmu charakteru souboru obtÌûnÏ kulturnÏ klasifiko-vateln·. P¯evaûujÌ rohovce typu Krumlovsk˝ les, kterÈ doplÚujÌ lok·lnÌ k¯emiËitÈ zvÏtrali-ny serpentinitu typu plazmy a†v˝raznÏji jsou zastoupeny i†rohovce typu OlomuËany. Vzd·-lenÈ importy p¯edstavujÌ silicity glacigennÌch sediment˘, krakovsko-ËenstochovskÈ jury,plattensilex typu Arnhofen a†radiolarit typu Szentg·l. OstatnÌ suroviny nejsou tolik v˝-znamnÈ. P¯Ìtomnost plattensilexu a†radiolaritu typu Szentg·l ukazuje na†vzd·lenÈ kontak-ty pravdÏpodobnÏ s†vazbou na†kultury s†vypÌchanou a†line·rnÌ keramikou. Brouöen· ka-menn· industrie je postavena na†metabazitech z†Jizersk˝ch hor a†v†omezenÈm mϯÌtkuna†zelen˝ch b¯idlicÌch ze†éeleöic Ëi amfibolitech. Toto spektrum odpovÌd· p¯edpokladuintenzity jednotliv˝ch neolitick˝ch kultur, kdy je komponenta kultury s†line·rnÌ kerami-kou nejsignifikantnÏjöÌ; to pr·vÏ dokl·d· p¯Ìtomnost severoËesk˝ch metabazit˘ v†kolekci.ObecnÏ se†spektrum surovin i†celkov˝ charakter industrie v˝raznÏ nevymyk· situacina†lokalit·ch v†öiröÌm okolÌ. NÏkterÈ kamennÈ artefakty byly d·le jednoznaËnÏ reutilizov·-ny, coû je Ëast˝m jevem na†neolitick˝ch sÌdliötÌch. PovodÌ ¯ÌËky TÏöetiËky/⁄nanovky bylov†pravÏku intenzivnÏ osÌdleno. Neolit pat¯Ì k†nejv˝raznÏjöÌm doloûen˝m obdobÌmv†mikroregionu. SÌdliötÏ v†⁄nanovÏ naznaËuje potenci·l pro dalöÌ, tentokr·t cÌlen˝ archeo-logick˝ v˝zkum, jehoû z·kladem by bylo sledov·nÌ stratigrafick˝ch situacÌ v†r·mci neoli-tick˝ch kultur. D·le bude vhodnÈ vytipov·nÌ a†podrobn· exkavace co nejmÈnÏ kontaminova-n˝ch objekt˘ a†tomu n·leûitÏ p¯izp˘soben· metodika v˝zkumu. NespornÏ zajÌmavÈ by pakbylo v†r·mci mikroregion·lnÌho kontextu srovn·nÌ dosaûen˝ch v˝sledk˘ s†nedalek˝m sÌdliö-tÏm v†TÏöeticÌch-KyjovicÌch, kterÈ je jiû pr˘bÏûnÏ dlouhodobÏ zkoum·no a†zpracov·v·no.

SEZNAM ZKRATEKAMF ñ amfibolitBI ñ brouöen· kamenn· industrie»UZK ñ »esk˝ ˙¯ad zemÏmϯick˝ a katastr·lnÌKL ñ rohovec typu Krumlovsk˝ lesKL-I†ñ rohovec typu Krumlovsk˝ les, varieta IKL-II - rohovec typu Krumlovsk˝ les, varieta IIK¯-x ñ krystalovan˝ k¯iöù·l

Tab. 3: Soupis neolitick˝ch lokalit v†povodÌ ¯ÌËky ⁄nanovky.

Page 20: Martin Kuca -Jakub Matousek - Jaroslav Bartik - Josef Jan  Kovar et al

|65|

KZ-Ëf ñ Ëervenofialov· zvÏtralinaKZH-pl ñ k¯emiËit· zvÏtralina serpentinitu ñ typu plazmyLnK ñ kultura s†line·rnÌ keramikouMMK ñ kultura s†moravskou malovanou keramikouMTP ñ metabazit typu JizerskÈ horyMS ñ magnetick· susceptibilitaN-p¯ep ñ neurËeno z†d˘vodu p¯ep·lenÌOKI ñ ostatnÌ kamenn· industrieOlo ñ rohovec typu OlomuËanyPlat-An ñ plattensilex typu ArnhofenSGS ñ silicit glacigennÌch sediment˘SK»J ñ silicit krakovsko-ËenstochovskÈ jurySPON ñ spongolit/k¯Ìdov˝ rohovecRad-sz ñ radiolarit typu Szentg·lVpK ñ kultura s†vypÌchanou keramikouZBé ñ zelen· b¯idlice typu éeleöice

Martin KuËa ñ Jakub Matouöek ñ Jaroslav BartÌk ñ Josef Jan Kov·¯ ñ AlûbÏta »erevkov· ñ SoÚaKrollov· ñ Barbora Kostihov· ñ Pavel Nikolajev

Die neolithische Lokalit‰t Winau (⁄nanov) ñ ÑPadÏlkyì im Bezirk Znaim (Znojmo)

Die neolithische Siedlung Winau (⁄nanov) ñ ÑPadÏlkyì liegt in der arch‰ologisch reichen Mikroregiondes Flusses ⁄nanovka im s¸dwestlichen Teil des Bezirks Znaim (Znojmo). Diese Siedlung ist zwar aus derLiteratur schon verh‰ltnism‰flig lange bekannt, aber diese Studie wurde eingehender ausgearbeitet, undzwar auf Grundlage der W¸rdigung des arch‰ologischen Materials, das aus aus einer Oberfl‰chensammlungstammt. Durch die Analyse der materiellen Kultur gelang es in dieser Lage, eine Aktivit‰t bereits imSp‰tpal‰olithikum bis zum Mesolithikum festzustellen, die durch Funde der Spaltindustrie mit leichterPatinierung repr‰sentiert ist. Leider wurden hier keine typischen Werkzeuge zur n‰heren Bestimmungdieser Kollektion gefunden, sodafl wir auch neolithische Alter dieser Artefakten nicht ausschlieflen kˆnnen.Eine weitere hier belegte Komponente ist die Linearkeramikkultur. Auf Grund der linearen Ornamentierungder gefundenen Keramikfragmente kˆnnen sie exakter den Phasen IIa und IIb zugeordnet werden. InAnbetracht der Quantit‰t der erhaltenen Artefakte l‰flt sich annehmen, das die Besiedlung dieser Lageeben in dieser Kultur am intensivsten war. Die weitere Entwicklung in dieser Lokalit‰t stellen die III. Phaseder Kultur mit Stichbandkeramik und weiter ‰ltere und j¸ngere Stufen der Kultur mit m‰hrischer bemalterKeramik dar. Unter dem Gesichtspunkt des Rohstoffs der Steinspaltindustrie in der Lokalit‰t ¸berwiegtHornstein des Typus Kromauer Wald (Krumlovsk˝ les), auflerdem finden sich hier ˆrtliche Quarz-Verwitterungen von Serpentinit des Typus Plasma und Hornstein des Typus OlomuËany. Als Importe sindhier vertreten Silizite glazigener Sedimente, Krakau-Czenstochauer Jura, Plattensilex des Typus Arnhofenund Radiolarith des Typus Szentg·l. Die ̧ brigen Rohstoffe sind nicht so bedeutend. Besonders Plattensilexund Radiolarith des Typus Szentg·l verweisen wahrscheinlich auf Kulturkontakte zurStichbandkeramikkultur und Linearkeramikkultur in diesen entfernten Regionen. Im Rahmen derSchleifsteinindustrie dominiert Metabasith des Typus Isergebirge (JizerskÈ hory), der erg‰nzt wird durchgr¸nen Schˆllschitzer Schiefer und Amphibolithe. Dieses Spektrum entspricht der angenommenen Intensit‰tder einzelnen neolithischen Kulturen, wo die Komponente der Linearkeramikkultur, also nordbˆhmischerMetabasit, am signifikantesten ist. Die gefundene Steinindustrie entspricht in ihrem Charakter dem aufanderen neolithischen Lokalit‰ten in der Mikroregionu festgestellten Zustand; zus‰tzlich ist hier eben dasNeolithikum die am ausdruckvollsten belegte Periode. Die Siedlung in Winau zeigt ein Potential f¸r weitere,diesmal zielgerichtetere arch‰ologische Forschung, deren Grundlage die Verfolgung der stratigraphischenSituation im Rahmen neolithischer Kulturen w‰re. Weiter wird das Aussuchen und die eingehendeExkavation der am wenigsten kontaminierten Objekte und eine dem angepaflte Forschugsmethode g¸nstigsein. Unweit der Lage Winau-ÑPadÏlkyì befindet sich in T̂ stitz-Gaiwitz (TÏöetice-Kyjovice) die bekannteSiedlung ÑSutnyì; ein fallweiser Vergleich der Ergebnisse beider Untersuchungen kˆnnte unter dem Aspekteines mikroregionalen Kontextes sehr interessant sein.