no. 12. (412.) satellite 1-416 2008scriptum.cz/soubory/scriptum/satellite-1-416/... · thursday,...

Thursday,

June 26,

2008

satellitePublished by ABE, P. O. Box 176, Station „E“, Toronto, Ontario, Canada M6H 4E2

www.satellite1-416.com nebo www.zpravy.org nebo www.zpravy.ca

1-416

âESKOSLOVENSK¯ âTRNÁCTIDENÍK - CZECHOSLOVAK BI-WEEKLY

Agreement # 40005374/ Registration # 09089

JTimeCommittedÁ délaiconvenu

Telefon: 416/530-4222Fax: 416/530-0069E-mail: [email protected]

[email protected]

No. 12.

(412.)

Vol. 18.

Datum, dokdy jsounoviny pfiedplacené,je v pravém horním

rohu ‰títku!

Modfie oznaãené ‰títky znamenají,Ïe není zaplacené pfiedplatné!Pfiedplatné na jeden rok je

38,10+ 1,90 (GST) = 40 kan. dolarÛCena 1.62 + 0.08 (GST) = 1.70 dolaru.

Rozhovor v trávû a po telefonuJeden z m˘ch pfiedchÛdcÛ, kdyÏ jsem pracoval je‰tû ukonkurence v Novém domovû napsal s nad‰ením:Úãast na âeskoslovenském dnu je názornou ukázkou,jak se dostati z morálního bahna. Pfii pohledu nakelímky a mnoÏství vypitého piva v sobotu veãer jsemtento entuziasmus zcela nesdílel. Mûl jsem spí‰ pocit,Ïe lidi se pfii‰li bavit a Ïe se jim to dafiilo. Po váÏné ãásti,kterou tvofiily bohosluÏby a projevy ãeského konzulaRicharda Krpaãe, slovenského honorárního konzulaMichaela Martinãeka, zástupcÛ vlády a Masarykovaústavu, následovaly jiÏ tradiãní programy taneãníchskupin, Sokola, fotbal a volejbal. Mezitím ãástnáv‰tûvníkÛ sledovala ãtvrtfinále ME mezi Holandskema Ruskem. KdyÏ si pfiedstavím, jakou tragédií by bylpfied dvaceti léty v˘sledek 3:1 pro Rusy, tak si nedovedupfiedstavit vût‰í depresi. V roce 1988 Holanìané vyhráli2:0 a nyní v restauraci Praha utkání sledovala i skupinamládencÛ s dresy v azbuce. A ná‰ ãlovûk pochvalnûuznával, Ïe ti Rusové hráli dobr˘ fotbal. Inu, ãasy semûní a v‰e má svÛj ãas.PfiestoÏe utkání bylo jiÏ v prodlouÏení, pfieru‰il jsem

tuto zábavu a vybûhl se podívat na podium, jestli uÏzpívá Marka Rajna. Na ‰tûstí nezpívala, aãkoliv jiÏ bylopût hodin. Program mûl jaksi skluz. Dodíval jsem se dokonce, vãetnû prodlouÏení, a vûnoval se taneãnímskupinám a folklóru. Koneãnû ve ãtvrt na sedm pfii‰elãas pro Marku, která mne zaujala jiÏ v zimû pfii pofiaduvánoãních koled a pak sv˘m cédéãkem Kam patfií‰?V úvodu jsem citoval svého pfiedchÛdce. Jeho názor

bych zcela nezavrhoval. Asi bych fiekl, Ïe lidi se pfii‰lipobavit, ale patfiím k tûm, ktefií si chtûjí i obãas nûco zdivadla, filmu, ãi âeského neb Slovenského dne odnést.Vím, Ïe bûhem tûchto akcí se nejedná o eskamoterskékousky etick˘ch kouzelníkÛ, ale pfii té legraci je nûkdydobré si váÏnû popovídat a v poslední dobû se mi topodafiilo dvakrát. První rozhovor byl s KatefiinouBuãíkovou, která dokázala ve své kategorii S4 v plavánítûlesnû postiÏen˘ch získat bronzovou medaili na ME.Druh˘ rozhovor byl po koncertû s Markou Rajnou.Co bylo obûma Ïenám spoleãné? Byl to jak˘si Ïivotní

optimismus a pfii tom pohled na svût, Ïe s ním není v‰ezcela v pofiádku, zároveÀ v‰ak odhodlání, Ïe se s tím dánûco dûlat. Vycházejí z víry a z vnitfiního poznání Boha,ale tuto víru svûtu kolem sebe nevnucují. Rády se v‰ako toto poznání podûlují a v ten okamÏik jako kdybyneplatil ãas, nespûchají a trpûlivû sdûlují to, co mají nasrdci. Po koncertû na Masaryktownu a jiÏ v uvolnûnéatmosféfie, jsme se posadili na posekan˘ trávník amohli jsme si nejen o koncertû popovídat.ABE: Jak se vám zpívalo na Masaryktownu?MR: Zpívalo se mi moc dobfie. Snad proto, Ïe ãerstv˘

vzduch je skvûl˘ pro hlasivky. Byla dobrá aparatura,ozvuãení. Mûla jsem zde svoje piano, coÏ je dÛleÏité,kdyÏ nemusím hrát na cizím nástroji. Celkovû atmosférai nálada byly perfektní. Super.ABE: Byl to vá‰ první koncert pod ‰ir˘m nebem?MR: Zde v Kanadû skuteãnû první. Zpívám témûfi na

v‰ech ãeskoslovensk˘ch, ãesk˘ch ãi slovensk˘chakcích. Jsem stra‰nû ráda, kdyÏ mne nûkdo pozve.ABE: Pfiekvapil mû Holubí dÛm od Jifiího

Schelingera. I jinak jste mûla aÏ na jednu v˘jimku

pfievzaté písniãky, proã?MR: Na cédéãku jsem mûla potfiebu nûco fiíci. Lidi ale

nechtûjí sly‰et to, co je v tobû, co se ti líbí, ale co znají,i tfieba star‰í vûci. Pokud se rozhodnu pro nûcopfievzatého, pak to musí b˘t dobfie provedené. Je totûÏké, protoÏe lidi to porovnávají s originálem. MÛÏe seobjevit námitka, Ïe v originále to je lep‰í. Proto seãlovûk bojí do takového experimentu pustit. Myslím si,Ïe se mi podafiilo vybrat dobré písniãky, protoÏe lidéposlouchali. Mojím snem je v‰ak zpívat s velkou kapelou.Chtûla bych se pfii tom vûnovat jen zpûvu a nemuset pfiitom hrát. KdyÏ k tomu hraji, tak nemÛÏu ze sebe vydatmaximum.ABE: Velcí zpûváci jako George Fame nebo Ray

Charles také hrají na klávesové nástroje a pfii tomzpívají. Do jaké míry to ovlivÀuje vás?MR: Já nejsem tak dobrá, abych dokázala ten klavír

brát jako nûco, na co se nemusím soustfiedit. Musím sesoustfiedit na kaÏd˘ akord. Asi bych potfiebovala mít zasebou více koncertÛ.ABE: Ale va‰e cédéãko není ze Ïivého vystoupení,

je ze studia, jak mÛÏe zpûvák ve studiu dát dopfiednesu svou du‰i?MR: Je to hroznû tûÏké. Mohla jsem jít do studia, kdyÏ

manÏel pfii‰el z práce, tedy po sedmé veãer. To uÏ jehlas unaven˘. Navíc je zde ekonomické omezení, platíse za kaÏdou hodinu ve studiu. Pro mne to byla zpûváckánuda. Zajímavé to bylo v okamÏiku, kdy jsem zaãalanahrávat druh˘ nebo tfietí hlas. Tam se v‰ak ztrácel

ãas. Kdybych mûla ãas a podmínky, tak bych to nazpívalalépe. Îiv˘ koncert a Ïivé vystoupení se nedá srovnávats nahráváním ve studiu. Ve studiu chci vyjádfiit to, cojsem napsala. Îiv˘ koncert je nûco úÏasného, protoÏemiluji kontakt s lidmi. Ten, kdo chce kontakt s lidmi senemÛÏe zavfiít do studia. Pfiesto práce ve studiu jeneuvûfiitelná zku‰enost. Ve studiu se vlastnû ãlovûk uãízpívat. Jak poloÏit tón, jak si udûlat ten druh˘ hlas.BohuÏel v˘sledn˘ efekt nûkdy záleÏí i na tom, jak˘ jerozpoãet a kolik je na nahrávání ãasu a penûz. Ideálníby bylo mít studio doma a pracovat s vokály ãtyfii, pûthodin a udûlat to, jak to cítím. Ten problém je, Ïe lidi siale napalují cédéãka a tím vlastnû pak nemají umûlcipeníze na nahrávání a na to, aby si zaplatili studio. Jsoumnozí zpûváci, ktefií neudûlají cédéãko právû proto, Ïenemají prostfiedky na studio.ABE: Nebylo by tedy lep‰í dûlat cédéãka ze Ïiv˘ch

koncertÛ?MR: KdyÏ zpûvák umí dobfie zpívat, tak mÛÏe nahrát

cédéãko i na Ïivém koncertu. Ale mnozí zpûváci toneumûjí a ve studiu se dá udûlat ledaccos, zmûnitv˘‰ku, délku tónu, správnû to poloÏit. Mnozí zpûvácinaopak na Ïivém koncertu zpívají pfies play-back, coÏneuznávám. Nic tím tûm lidem neukáÏí. Lidi si váÏítoho, kdyÏ se zpívá pfiímo na koncertû.ABE: Poznají to, Ïe se nejedná o playback?MR: Hudebník ano. Velmi lehko. Na Ïivé cédéãko je

zapotfiebí sehran˘ch hudebníkÛ a vynikajícího zpûváka.

Marka Rajna při koncertě na Masaryktownu

Pokračování na str. 5

2 satellite 1-416 June 26, 2008

We acknowledge the financial supportof the Government of Canada, through the PublicationAssistance Program (PAP) towards our mailing costs.

Knihovna na MasaryktownuStfieda: 16:00-21:00, pátek: 16:00-18:00.

Tel.: 416-431-9477

Masaryk Memorial Institute Inc.450 Scarborough Golf Club Rd., Scarborough, Ont. M1G 1H1

Tel.: (416) 439-4354, Fax: (416) 439-6473

satellite 1-416

CZECHOSLOVAK BI-WEEKLYpublished by ABE

P.O. Box 176, Station „E",Toronto, Ont. M6H 4E2Telefon: 416/530-4222

Fax: 011-420/274-770-929E-mail: [email protected]@satellite1-416.comwww.satellite1-416.com

www.zpravy.orgwww.zpravy.ca

âeská adresa: ABE/âIÎINSKÁ·tefánikova 387, 500 11 Hradec Králové 11

Tel.: 491 020 362Fax: 274 770 929

Ale‰ Bfiezina - redaktor;Advertising rates: 22.00 per inch/col.

$ 1.65 CDN per line/col.Pfiedplatné:

v Kanadû $ 38,10 + $ 1,90 (GST) = $ 40,00,pro ostatní svût CND/US $ 60 .

v âR 1000 Kã, na Slovensku 1200 SKPDF elektronicky $ 22 -

V âR a na Slovensku 200 Kã (240 SK)

Agreement # 40005374/ Registration # 09089

P.P.I.C. Accounts # 1001583

GST Business # 86957 0572 RT0001

Paid in Toronto

Churches

Torontská odboãka âSSKTelefon: (416) 762-6846

Slovenská televize Slovensk˘ svetvysílá v Ontariu vÏdy v sobotu v 10:30 hodin

opakování v úter˘ v 8:00 hodin

na stanici OMNI 1 (V Torontu kanál 47/kabel 4, 169 a 804)E-mail: [email protected]

Informaãní a imigraãní stfiedisko âSSKPorady a ovûfiování dokladÛ po pfiedchozím zavolání

Po‰tovní adresa je:P. O. Box 564, 3044 Bloor St. W., Toronto, On. M8X 2Y8

Tel.: 416/925-2241, fax: 416/925-1940 E-mailové adresy: Ústfiedí: [email protected]á odboãka âSSK: [email protected]

Webová adresa âSSK: www.cssk.ca

Obituery

âeská televize Nová vizevysílá v Ontariu vÏdy v sobotu v 10:00 hodin

opakování v úter˘ v 7:30 hodin

na stanici OMNI 1 (V Torontu kanál 47/kabel 4, 169 a 804)E-mail: [email protected].

âESKÉ ASLOVENSKÉBOHOSLUÎBYV TORONTùâeskoslovensk˘ baptistick˘ sbor(Czechoslovak Baptist Church); 200Annette St., Toronto, Ont. M6P 1P6. Zpívápûveck˘ sbor. KaÏd˘ je srdeãnû vítán.Zaãátek nedûlních bohosluÏeb je v 11:00.Stfiedeãní biblická hodina v 19:30. Rev. JánBanko. Tel.: 289/242-0635, Internet: http://www.csbaptist.com/KITCHENER-WATERLOO: KaÏdoudruhou nedûli v mûsíci v 17:00 - GermanGospel Church, 223 Union St.E.Morav‰tí bratfií (Moravian BrothersChurch); BohosluÏby pouze anglicky-nedûle v 11:00. 7 Glenora Ave. Toronto,On. M6C 3Y2. Tel.: 416/656-8661. Duchovnísprávce: Rev.Margaret Hassler, Pastor, e-mail [email protected]

Rímsko-katolick˘ kostol sv. Cyrila aMetoda (R.C. Church of St. Cyril andMethodius), 5255 Thornwood Drive,Mississauga, Ont. L4Z 3J3. Slovenskáom‰a:: Ne.: 11:00, po a ‰t.: 8:00, út., st. apá.: 19:00, 1. so 18:00. Anglická: Ne.: 9:00a so.: 17:00. Farár: M. Verãimak. Tel.: 905/712-1200, fax: 905/712-0974.¤ímsko-katolick˘ kostel sv. Václava(R.C. Church of St. Wenceslaus), 496Gladstone Av., Toronto, Ont. M6H 3H9.Internet: www.katolik.ca. BohosluÏby:nedûle v 10:30, pátek 19:00. Duchovnísprávce: Rev. Libor ·vorãík. Tel.: 416/532-5272, fax: (416) 516-5311.

Slovensk˘ evanjelick˘ kostolaugsburgského vyznania sv. Pavla(Slovak Evangelical Lutheran Church ofSt. Paul) 1424 Davenport Rd., Toronto,Ont. M6H 2H8. Tel.: 416/658-9793. Rev.Ladislav Kozák, BohosluÏby: nedel’a: 9:30(angl.), 10:45 (slovensky).

Slovensk˘ grécko-katolick˘ kostol sv.Marie (Slovak Greek Catholic Church ofSt. Mary) 257 Shaw St., Toronto, Ont. M6J2W7. Tel. 416/531-4836. BohosluÏby: 9:00angl., 10:30 slov.

Luteránsky kostol sv. Luká‰a, (LutheranChurch of St. Luke), 3200 Bayview Ave.(Bayview a Finch), Toronto. Rev. Du‰anTóth.

Kat. bohosluÏby mimo TorontoBurlington: Holy Sepulchre Cemetery-nedûle 15:00 hodin. Streda 18:00. Duch.správce: Libor ·vorãík, St. Adalbert R.C.Mission, 464 Plains Rd. W., Burlington L7T1H2. Tel/Fax.: 416/532-5272Kingston: Kaple Newman House,192Frontenac Street. NejbliÏ‰í bohosluÏby: 20.9. 2008 v 10:00Ottawa: Kostel sv. Leopolda Mandice:(Lyndale a Hirchey): 170 Hinchey Avenue.NejbliÏ‰í bohosluÏby: 20. 9. 2008 v 17:00.Montreal: Kaple Loyola High School,7272Sherbrooke Street. NejbliÏ‰í bohosluÏby:21. 9. 2008 v 11:00.Vineland: St. Helen's Church R.C. Pharish,4156 Maple Grove Rd.

Satellite 1-416 jsou nezávislé noviny reflektující rÛzné názory, které senemusejí vÏdy shodovat s názory redaktora tûchto novin.

Jsme pfiesvûdãeni, Ïe v˘mûna my‰lenek a názorÛ slouÏí vzájemnémupochopení a porozumûní. Na‰im úkolem není fiíkat ãtenáfii, co si má myslet,

ale pfiedat mu informace, z kter˘ch si mÛÏe udûlat svÛj vlastní názor.Pfiebírání pÛvodních ãlánkÛ a informací je moÏné,

pokud se nezmûní charakter ãlánku a pokud nebude poru‰ena rovnováha,která se diskusí sleduje.

V‰echny ãlánky v na‰ich novinách musí b˘t podepsané a autor zodpovídáza správnost údajÛ v nich uveden˘ch.

Smutná zprávaUãenci vypracovali soubor lidsk˘ch typÛ.Dle povahy, vzezfiení a dal‰ích charakteristik.âtení v˘sledku jejich práce je jistû zajímavé.MoÏná, Ïe se mi nûkdy po‰tûstí s takov˘mdílem se obeznámit.Kdybych uÏ takto byl pouãen, do kterékategorie bych asi zafiadil Jifiího Svobodu,cestovatele a spisovatele? Nejsem si zcelajist.Byl cestovatelem, ale docela jiné kategorie

neÏ tfieba já a nebo valná vût‰ina cestujícíãtenáfiÛ tohoto listu. Jifií totiÏ poznal snad

bezmála cel˘ svût a to velice zajímav˘mzpÛsobem: pohyboval se po zemûkouliautostopem, propojen˘m jen nezbytn˘mpouÏitím pfievozu pfies veliká vodstva a vminimální, nezbytné mífie svûfiil svou osobunûkteré z aerolinek.Stejnû pozoruhodné jsou jeho literární

záznamy tûch závidûníhodn˘ch cest. Zvolil ktomu originální, fonetick˘ zpÛsob psaní, coÏnûkteré ãtenáfie odpudilo, jiné nadchlo anesmírnû pobavilo. Do této druhé kategoriese s nad‰ením poãítám. A nejspí‰ k nimpatfiili i manÏelé ·kvoreãtí, ktefií dûlali sazbujeho knih. Navíc na konci jeho knih je soupis

pro cestovatele velmi uÏiteãn˘ch informací.Poslední knihu jsem si od Jifiího Svobody

koupil pfied pár lety, kdy se z Kanady vrátildo âech, na Václavském námûstí. Den ponákupu, za hezké nedûle, sedûli jsme s pfiátelina petfiínské stráni. Pojednou kolem nás pfie‰laÏena pokroãilej‰ího jiÏ vûku a za ní ti‰e kráãelzcela nenápadn˘ Jifií Svoboda, v ruceigelitovou ta‰ku. Koho by mohlo napadnout,Ïe ten chlapík je ãlovûkem nesmírnû bohat˘chzku‰eností o svûtû, o místech, kter˘ch dosáhlsv˘m originálním zpÛosobem, snad díky svézvídavosti nebo i dobrodruÏné povaze anespornû díky dobrodiní tûch, ktefií mu nabídlimísto ve sv˘ch vozidlech.Pfied mnoha lety nav‰tívil Jifií Svoboda

Vancouver. Zúãastnil se jakési krajanské akcena které, díky fotografiím v nûkteré z jehoknih jsem ho poznal. Seznámil jsem se s níma pozval ho k nám na náv‰tûvu. Nabídl jsemmu dovoz, ale on fiekl: „Ne, ne, dejte mijenom adresu, pfiijedu v domluven˘ ãas!“Adresu dostal a dostavil se pfiesnû jak

domluveno. Dojel na obyãejném, vypÛjãenémkole, na kterém ‰lapal do kopcÛ SeverníhoVancouveru. A na kterém se pak, za tmy abez osvûtlení, vracel.Sdûlil ponûkud nesmûle, Ïe je vegetarián a

proti alkoholu Ïe nic nemá, ale nepije nikterakpravidelnû (jako tfieba já).A pak jsme s ním posedûli, já a má manÏelka

jsme se ptali a on vyprávûl. Bylo to ohromnûzajímavé vyprávûní. Dodal nûkolik detailÛ,které jsem se v jeho knihách nedoãetl. Apojednou mi cel˘ ten jeho obdivuhodn˘ pohybpo zemûkouli pfiipadal jakoby ‰lo o nákupmléka v koloniálu pfies ulici.Teì tedy ta smutná zpráva. Pfiekvapivá pfii

pomy‰lení nejen na jeho vûk, ale hlavnû na tov‰e co na sv˘ch fantastick˘ch cestách proÏilv podstatû bez úhony. Ale co k tomu fiíci neÏono ponûkud otfiepané: ...Ano, takov˘ je Ïivot!Jeho sounáleÏitost s jeho ukonãením. Nechcitu uÏít ono smutné slovo. V pfiípadû JifiíhoSvobody se lépe hodí fiíci, Ïe velmi pfiedãasnûopustil tento svût, kter˘ nepochybnû miloval,kter˘ chtûl poznat a podafiilo se mu to jakomálokomu a je‰tû o tom podal tak originálnísvûdectví!Je mnohem více kapitánÛ prÛmyslu, CEO

hodnostáfiÛ, ale takov˘ch charakterÛ jako bylJifií Svoboda - to by bylo snadné poãítání…

Vladimír Cícha-Vancouver * * *

Krajanská v˘roãíV ãervnu, jako ostatnû skoro v kaÏdémmûsíci, fiada na‰ich krajanÛ slavínarozeniny, v˘roãí svatby a nûkdy se snámi louãí. Tûch v˘roãí v ãervnu je dalekovíc, neÏ na kolik si moje zapomínajícípamûÈ vzpomnûla:Franti‰ek Klime‰, mÛj kolega z právnickéfakulty Univerzity Karlovy, slaví 85 let.Byl - a dosud je - aktivní v krajanském,Ïivotû. Pracoval hlavnû v SdruÏení (bylãlenem pfiedsednictva torontské odboãkyi kanadské rady a dosud pfiipravujeprogramy pro seniory), dobrovolnûpfiekládal stovky hodin pro Romy a jevûrn˘m ãlenem farnosti sv. Václava vTorontu.Sláva Corn - tomuhle vÛbec nerozumím:dûvãátko, které mne a svého bratra Jirkukomandovalo zaãátkem padesát˘ch let,slaví 60! A co toho udûlala a je‰tû dûlá.Hlavnû v tûlov˘chovû (Ïe by sokolskáv˘chova zanechala stopy?) Dotáhla tona vedoucí místo fieditelky sportu arekreace na Seneca College, zastávalamísto vice-prezidentky Mezinárodnígymnastické federace a je ãlenkoukanadského olympijského v˘boru (jezdíprakticky po celém svûtû, vãetnû âíny).No dobfie, ale 60?

ZVE ZÁJEMCE O NOVÉ âESKÉ KNIHYZ KITCHENERU A OKOLÍ

na “patio plné knih” a osvûÏující sklenkuV SOBOTU 28.6.2008 mezi 13 - 18 hod.

152 Rennie Dr. (Ottawa St. N. x River Rd. E.)Pfiijìte si vybrat z velkého v˘bûru ãtení na léto:

detektivky, romány, historické knihy, kfiiÏovky, dûtské kníÏkyBliÏ‰í info:

416-289-2476nebo

e-mail: [email protected]

3 satellite 1-416June 26, 2008 Canada

Czech &Slovak Institutions

Honorary consulateof the Czech Republic

Calgary, ABHonorary Consul: Jaroslav Jelínek611-71st. Avenue SE.,Calgary, AB T2H 0S7Tel.: (403) 269-4924,fax: (403) 261-3077.E-mail: [email protected].

Vancouver, BCHonorary Consul: Michael D. Adlem1055 Dansmuir St., 23 poschodí,Vancouver, BC V7X 1J1Tel. : (604) 891-2296,fax: (604) 683-6498E-mail: [email protected]

Winnipeg, MBHonorary Consul: Wiliam Randa310-115 Bannatyne Ave.,Winnipeg, MB, R3B 0R3Tel.:(204) 942-0981, fax +1 (204) 947-9626E-mail [email protected].

âesk˘ konzulát v MontrealuCzech Consulate in Montreal1305 Ouest Avenue des Pines

Montreal, QC H3G 1B2Tel.: (514) 849-4495Fax: (514) 849-4117

E-mail: [email protected]

Slovenské velvyslanectvíSlovak Embassy

50 Rideau TerraceOttawa, ON K1M 2A1

Tel.: (613) 749-4442; 749-4450Obch. zast.: (613) 748-1773

Fax: (613) 748-0699

âeské velvyslanectvíCzech Embassy

251 Cooper St.Ottawa, ON K2P 0G2Tel.: (613) 562-3875Fax: (613) 562-3878


Honorary consulatesof the Slovak Republic

Calgary, AB:208 Scenic Glen Place N.W.,Calgary, AB T3L lK3.Tel. and Fax: (403) 239-3543,Mobil: (403) 540-1668, (403) 399-9982

[email protected]. Ludovit Zanzotto, Honorary ConsulJurisdiction: Alberta and Saskatchewan

Montreal, QC22, Place de la MadelaineDollard des Ormeaux, Quebec H9B 1W3Tel.: (514) 421-2972, Mobil: (514) 585-2496Fax: (514) [email protected]; [email protected] Michaletz, Honorary Consul

Toronto, ON:1 King Street West, Suite 1202Toronto, ON M5H 1A2tel: 416/862-1270 fax: 416/[email protected] Martincek, Honorary ConsulJurisdiction: Province of Ontario

Vancouver, BC:200-247 Abbott St.Vancouver. BC V5Z lE4Tel. & Fax:: (604) 682-0991www.slovakia.orgHours: Tuesday 14:00-16:00,Thursday 10:00 - 12:00Mr. Stanislav Li‰iak, Honorary ConsulJurisdiction: British Columbia

Winnipeg, MB:B-1106 Henderson Hwy.,Winnipeg, MB R2G 1L1Tel/Fax: (204) 947 [email protected]. Jozef Ki‰ka, Honorary ConsulJurisdiction: Manitoba

âesk˘ konzulát v TorontuCzech Consulate in Toronto

2 Bloor Street West, Suite 1500Toronto, ON M4W 3E2Telefon: 416-972-1476

Fax: 416-972-6991E-mail: [email protected]

Úfiední hod.:pondûlí aÏ pátek 09.00 - 12.00

Kanadská mozaikaVláda podpofií vyfiazenístar˘ch aut z provozu

4. ãervna oznámil ministr Ïivotníhoprostfiedí John Baird, Ïe federální vládaod ledna 2009 spustí program nazvan˘National Vehicle Scrappage. Jeho cílemje motivovat obãany, ktefií jezdí star‰ímivozy, k jejich vyfiazení z provozu.Obãané, ktefií mají auto vyrobené pfiedrokem 1996, získají za jeho likvidacijízdenky na mûstskou hromadnoudopravu, pfiíspûvek na jízdní kolo,ãlenství ve sdruÏeních na sdílení aut(car-sharing) nebo 300 dolarÛ vhotovosti. Vláda do programu bûhemãtyfi let investuje 92 milionÛ dolarÛ. Nacelostátní úrovni byla jeho aplikacípovûfiena nadace Clear Air Foundation,která jiÏ neziskovû provozuje podobn˘program nazvan˘ Car Heaven. VKanadû je v souãasné dobû registrováno18 milionÛ vozidel (osobních inákladních) a modely vyrobené pfiedrokem 1996, kdy byly zavedeny pfiísnûj‰íekologické normy, produkují aÏ 19 xvíce zneãi‰Èujících látek neÏ modelynovûj‰í. Program je souãástí vládníhoplánu boje proti zmûnám klimatunazvan˘ Turning the Corner. Právûdoprava patfií s podílem 18,5 % kv˘znamn˘m kanadsk˘m zdrojÛm emisískleníkov˘ch plynÛ. www.ec.gc.ca

24/08***

Zajímavé zahraniãnû-politickérozhovory na internetu

Na webov˘ch stránkách kanadskéhoMinisterstva zahraniãí a mezinárodníhoobchodu najdete v sekci Zahraniãnípolitika (Foreign Policy) videozáznamyrozhovorÛ se zajímav˘mi kanadsk˘mi izahraniãními odborníky. Ve stejné sekcije také moÏné automaticky si stahovatrozhovory ve formû audio a video

podcastÛ. Jednotlivé rozhovory jsou vãásti nazvané Knihovna video rozhovorÛrozdûleny do 19 tématick˘ch okruhÛ,napfiíklad Podpora demokracie, Lidskápráva, Energetická geopolitika,Globalizace, Globální vzestup víry apod.V ãásti nazvané Podpora demokracie jemimo jiné rozhovor s kanadsk˘mdiplomatem a spisovatelem RobemMcRaem, kter˘ pÛsobil v 80. letechminulého století v âeskoslovensku.Tématem interview je sametová revolucea kanadská podpora tehdej‰ímuãeskoslovenskému opoziãnímu hnutí.www.international.gc.ca

24/08***

Evropa a Kanada:dÛleÏití obchodní partnefii

Pfiedseda Kanadské rady top manaÏerÛ(CCCE) Thomas d’Aquino pfiedstavilstrategii pro uÏ‰í spolupráci meziKanadou a Evropskou unií. 27ãlensk˘ch státÛ Evropské unie jekanadsk˘m obchodním partnerem ãíslo2 a druh˘ nejdÛleÏitûj‰í zdroj pfiím˘chzahraniãních investic a nov˘chtechnologií. TotéÏ platí i obrácenû, EUje druhou nejãastûj‰í destinacíkanadsk˘ch pfiím˘ch investic vzahraniãí. Podle Thomase d’Aquino bymezi priority mûla patfiit eliminaceobchodních bariér, otevfiení trhÛ sluÏebna v‰ech úrovních, vzájemn˘ pfiístup kvefiejn˘m zakázkám, zaji‰tûní pracovnímobility, ochrana intelektuálníhovlastnictví, liberalizace dohod ovzdu‰ném prostoru, dohody oudrÏitelné energii a Ïivotním prostfiedí,dohody o spolupráci v prioritníchsektorech, dohoda o mechanismemna urovnání sporÛ a dal‰í. CCCEplánuje spolu s evropsk˘m protûj‰kemBUSINESSEUROPE (Konfederaceevropského podnikání) dát podnût kespoleãné dohodû o spolupráci.www.ceocouncil.ca

25/08***

Nevyfie‰ené záhadykanadské historie

Historie není o memorizování dat, jmenpolitikÛ a válek, alespoÀ podle t˘muhistorikÛ, ktefií zaloÏili stránky, jeÏ

popisují nevyfie‰ené záhady kanadskéhistorie. Univerzitní profesofii se natûchto stránkách snaÏí pfiiblíÏit historiiv‰em „detektivÛm“, ktefií se formounaráÏek, klíãov˘ch momentÛ, artefaktÛ,svûdectví a dokumentÛ seznámí sezajímav˘mi a dosud nevyfie‰en˘mipfiíbûhy kanadské historie. StránkyslouÏí i jako materiál uãitelÛm, ktefiíchtûjí nenásilnou formou vyuãovat tfiebao pÛvodních obyvatelích, prvníchosadnících, otroctví, nemocech ãináboÏenství. JiÏ od roku 1997 nastránky pfiib˘vají pfiíbûhy, po jejichÏpfieãtení bûhá mráz po zádech. Bylaãerná otrokynû Marie Angélique, kterámûla bílého milence, právem obvinûnaa popravena za to, Ïe zaloÏila v roce1734 v Montréalu poÏár? Proã diplomatHerbert Norman spáchal sebevraÏdu(skokem z okna) - nebo se snad jednaloo vraÏdu? A jak to bylo se záhadn˘mutopením Toma Thomsona, známéhoumûlce a pfiedchÛdce Skupiny sedmi?Kdo jako první objevil na Klondiku zlato?S kaÏd˘m pfiípadem se ponofiíte dorÛzn˘ch období kanadské historie, kteréautofii postupnû doplÀují. Stránky jsouk dispozici ve francouz‰tinû i angliãtinû.www.canadianmysteries.ca

25/08***

V Dobfií‰i mají kanadsképarkovací automaty

2. kvûtna byly ve stfiedoãeské Dobfií‰islavnostnû uvedeny do provozumoderní parkovací automaty vyrobenékanadskou firmou JJMacKay Canadaz Nového Skotska a dodané ãeskouspoleãností Citymeter. V ãesk˘chpodmínkách se jedná o novinku,protoÏe kaÏd˘ z parkovacích automatÛje urãen pouze pro jedno parkovacímísto. Hlídkující policisté navíc uÏ nadálku vidí, zda je u parkovacího místapoplatek zaplacen˘ ãi nikoliv. V Dobfií‰ijiÏ nainstalovali 100 kusÛ tûchtoautomatÛ a dal‰ích 20 brzy najdoumotoristé i ve Vysokém M˘tu.

19/08***

Kanadskou mozaiku vydává Kanadskévelvyslanectví v Praze a mÛÏete ji naléztna www.canada.cz

Zlatá svatba Vlasty a Jana Waldaufov˘ch.Tûm jsme - jednatelka Sokolské Ïupykanadské a já - jménem Ïupy poslaliposlali gratulaci a ponûvadÏ jsou mezinámi ãlenové, ktefií mluví pouze anglicky,gratulace je anglicky:Dear sister Vlasta and brother JanWaldauf,There are couples and couples, andanniversaries and anniversaries. Thenthere is Vlasta and Jan (and they are acouple) and they are about to celebratehalf a century of marital love (at least wehope so!). And so we (all Sokols in theworld - and particularly we, Sokols inCanada) are coming to you, each with aflower in our hand, and with a wish, tocongratulate you on your anniversaryand to thank you for everything you havedone for the Sokol movement, jointly andseverally (including, without limitation,Jan’s lovely book on the history of Sokol),for your countless gestures of friendshipto each of us, for what you have done andwill yet do, for what you are...

Josef âermák***

Toto ãíslo bylo dánodo tiskárny

24. 6. 2008 v 21:23Pfií‰tí ãíslo vyjde:

10. 7. 2008

4 satellite 1-416 June 26, 2008

Toronto, Ont.

www.drpetermunk.com

Ordinaãníhodiny:Pondûlí-pátek:10-13 a15-19.

Tel.: 416/533-0005

Dr. Petr

MunkChiropraktik1552 Bloor St. W.

Canada-Czech Republic

Chamber of Commerce

Kanadsko-ãeskáobchodní komora

CZECH – NORTH AMERICAN

CHAMBER OF COMMERCE

909 Bay St. # 1006

Toronto, ON M5S 3G2

Tel./Fax: (416) 929-3432


www.ccrcc.net

ABELetáky, broÏury, tiskoviny.

Tel.: (416) 530-4222e-mail: [email protected]

P. O. Box 176, Station "E"Toronto, Ont. M6H 4E2

Translations

Business

EVAMESTICOVÁ

Pfieklady, tlumoãení***

Autorizovaná pfiekladatelka

E-mail:[email protected]

416/922-8786

Medical and relaxationtreatments

Massage therapyHot Stone Treatment

Michael Eisner, RMT,MASc.

at

Také nabízímeNaturopatie; Hypnotherapie,

Shiatsu, Yogu, Qikong,Reflexologii, Reiki,Akupunkturu atd.

Některé soukromé pojišťovnykryjí vybrané léčby!

2921 Lakeshore Blvd West,Etobicoke – at Islington Ave.

Tel. 416/823-1165, [email protected]

Stories

Petr ChudoÏilov: Láska v ãase ptaãího moruZamiloval si mû Max. Bydlí v bytû pod námi, kdyÏ jduv noci do práce, ‰ourá se za mnou po schodech a vûrn˘mi zÛstává i venku, oddanû pfiihlíÏí, jak strkámabonentÛm jejich noviny do schránek. KdyÏ se na‰epohledy zkfiíÏí, pfiimhoufií milostné oãi na znamenípfiíznû. Obãas ho nûÏnû pohladím a fieknu: „Najdi sijin˘ho, já jsem Ïenatej!“ Nûkdy pfiinese darem mrtvoumy‰, dnes pfiitáhl v hubû ptáka, navzdory faktu, Ïekoãky se zajímají spí‰ o Ïivé neÏ mrtvé hlodavce aptáky. “Blbeãku, copak neví‰, Ïe ptaãí mor je pfienosn˘i na koãky?” napomínám ho starostlivû, ale Max ‰viháocasem a ti‰e pfiede píseÀ veliké lásky. Max je zrzav˘kocour a také on je bezprostfiednû ohroÏen ptaãíchfiipkou.Ptaãí mor doslova letí svûtem a ãefií hladinu emocí

skoro jako teroristická Al-Kaida. Reakce vefiejnosti tua tam ilustrují to, ãemu se politicky nekorektnû fiíkánárodní charakter. ·v˘cafii rychle vynalezli zázraãn˘lék tamiflu a vydûlávají na nûm obrovské peníze.Obãas uvalí na hospodáfiské ptactvo domácí vûzení,ale vût‰inou spokojenû konstatují, Ïe nemoc se zatímomezila na sousední Francii, Rakousko a Nûmecko.Turci uÏ dávno hromadnû vybíjejí slepice a pfiipravujítím muka sv˘m dûtem, zvykl˘m pfiátelit se s domácídrÛbeÏí podobnû jako na‰e potomstvo s morãátky akfieãky. Jednûmi z prvních obûtí se v Turecku stali dvamalí kluci, ktefií pietnû uloÏili svého oblíbeného kohoutado hrobeãku a na rozlouãenou ho políbili. PrezidentFrancie, zemû proslulé konzumací a pfiedev‰ímv˘vozem drÛbeÏího masa, si v televizních novináchdemonstrativnû pochutnával na kufiecím steh˘nku.Jeden z nûmeck˘ch zemsk˘ch ministrÛ zemûdûlství,pod jehoÏ pÛsobnost spadá morem ohroÏen˘ ostrovRujana, nafiídil kachnám tuhou domácí vazbu a dokamery zamraãenû prohlásil: “Hlava, která se vystrãí zkurníku, bude okamÏitû uÈata.”âeské reakce mi jsou známy pouze z denního tisku.

Jeden velkodrÛbeÏáfi si myslí, vûren tradici, Ïe zav‰echno nesou zodpovûdnost cizinci, Ïe V Asii, kde

nemoc vznikla, Ïijí komunity lidí, které bûhem sv˘chsvátkÛ udrÏují urãité rituály. Koupí drÛbeÏ a pijí jejísyrovou krev. Tak se nakazili. Jin˘ jihoãesk˘ farmáfi nafotografii objímá bûlostnou Ïivou husu - chybí zdesnad uÏ jenom podtitulek, neboj se, miláãku, tebeEvropská unie nedostane! Pfiipomíná mi to mÛj oblíben˘rumcajsovsk˘ veãerníãek, kde cizí knûÏna ‰patnouãe‰tinou vytyãuje svÛj chamtiv˘ cíl: “Tu hosiãko mosímmít.”Velice diskutabilní mi pfiipadá stanovisko známého

ãeského biologa a filosofa, kter˘ pí‰e o absurdnímdivadle ptaãí chfiipka. Domnívá se, cituji zkrácenû, ÏeSpoleãnost bytostnû cítící ohroÏení se vrhá plnou paroua s obrovsk˘m instrumentariem na zcela marginálníproblém, na nûmÏ chce osvûdãit své hrdinství a proÏítsi své existenciální strachy. Vylovil tak z hlubin mépamûti vzpomínku na krach atomové elektrárnyâernobyl. Normalizovan˘ ãeskoslovensk˘ tisk tehdyhuãel do obãanova ucha, Ïe záfiení nemÛÏe nikomuu‰kodit, hlavnû ne úãastníkÛm cyklistického Závodumíru, jehoÏ trasa procházela také zamofienou Ukrajinou.Ani ukrajinsk˘m domorodcÛm se tenkrát z lidskyvelice pochopiteln˘ch dÛvodÛ nechtûlo opustit svézufiivû tikající majeteãky. Do kamery optimistickytvrdili, Ïe radioaktivní záfiení sovûtskému ãlovûkuneublíÏí, u‰kodit by mohlo leda tak je‰tû choulostiv˘ma rozmazlen˘m obyvatelÛm západní Evropy a Ameriky.Kolik z nich dnes je‰tû Ïije?Osobnû si drÛbeÏ dopfiávám jako doposud v té

nejhojnûj‰í mífie, ostatnû se ke mnû dostává vût‰inoujen ve zmraÏeném stavu a nakazit bych se pr˘ snadmohl jen vdechnutím viru pfii pfiípravû tepelnû je‰tûneopracovaného masa. Tak zvanou tuãnici,pfiipravovanou v âesku ze zvífiecí krve, bych do ústarciÏe nevzal. Ani kocour Max nemÛÏe poãítat s tím, Ïebych mu dal hubiãku na ou‰ko. Nakonec, uÏ dávnojsem ‰Èastnû Ïenat.

18.3.2006Psáno pro âRO 6. Oti‰tûno s vûdomím autora

Moje sbírka pohlednic - rok od roku fiíká vícPfied pár léty mne syn obdaroval navánoce tlustou knihou Tisíc míst, kterémusíte nav‰tívit (neÏ umfiete, mojepoznámka); prolistoval jsem to se zájmema spoãítal, Ïe kdybych ta exotická místaobjíÏdûl po víkendech, tak by to trvalodvacet let, které dle statistiky délky Ïivotamám, ale nadbytek penûz a ãasu na tonemám.Od dûtství sbírám známky a pohlednice;

umínil jsem si tehdy, Ïe s v˘pomocí sv˘chznám˘ch bych tûch 1000 míst mohlnav‰tívit zprostfiedkovanû, tak nûjak zdruhé ruky, coÏ mi pfiipadá lep‰í neÏ jevÛbec nenav‰tívit.Zvolil jsem prostor pro uspofiádání 1000

pohlednic. Na poãátku byla otázka: Kolikpohlednic se vejde na jeden ãtvereãnímetr?Moje záliba ve sbírání pohlednic, pokud

moÏno se známkou a textem, je známamezi m˘mi znám˘mi, téÏ znají moji adresu(RosÈa Firla, 55 Wembley Drive, Sudbury,Ontario, Canada P3E 1M5) a pohlednicepfiiplouvají do sbírky.PrÛmûrná velikost pohlednice je

10x15cm a na ãtvereãní metr se vejde 70kouskÛ. Stûna v rekreaãním pokoji vsuterénu baráku je dlouhá sedm a vysokátfii metry, do stfiedu jsem povûsil mapusvûta a zapíchal 1000 ‰pendlíkÛ podleknihy.Tento rok nebyl na obdrÏené pohlednice

chud‰í neÏ rok minul˘ (a pfiedminul˘);dostal jsem pozdrav ze Zanzibaru,

Malorky, Istanbulu, dva z Egypta, zPafiíÏe, Lond˘na, Amsterodamu a z Bali.Pravda, rád bych o dotyãn˘ch lokalitáchvûdûl více, ale na druhé stranû turistéjsou vÏdy upjatí k lokalitû nové, je‰tûlep‰í, neÏ aby rozjímali o oáze cestovníhoblaha, kterou právû nav‰tívili.Nûkteré texty a záÏitky z cest jsou

unikátní a tedy nezapomenutelné; zpoznávací cesty po pfiedním v˘chodujsem dostal toto shrnutí: V Istanbulu jsmecosi nevhodného pojedli a oznamuji, Ïejsme posrali Tróju, Efez a Halikarnas.Pohlednice z Thajska je pokryta

abstraktními klikyháky a na zadní stranûtext, Ïe tamním suven˘rem jsou obrázkynamalované slonem, tedy ‰tûtcem, kter˘slon drÏí chobotem a turisté si mohoumalÛvku zakoupit za 20 dolarÛ.Tohoroãní jedniãka do mé sbírky je

fotoreportáÏ z cesty po trans-sibifiskéautostrádû; tato autostráda jiÏní ãástíSibifie je ve v˘stavbû uÏ 30 let; periodickynapjatá situace s jiÏním sousedem, âínou,v˘stavbu na roky zbrzdila, ale autostrádaje uÏ pár let prÛjezdná, pokud je sucho,coÏ podle turistick˘ch prÛvodcÛ v srpnub˘vá pravidlem. Na‰i známí sunoucí sena v˘chod mûli ‰tûstí proÏít liják a jak tovypadalo zachytili ohromnû foto-reportáÏí, jak lze v Rusku uvíznout.Pfiiznávám, Ïe nûkterá z 1000 míst, která

bych mûl nav‰tívit, nav‰tívit nechci.Mnoho m˘ch znám˘ch bydlí v místech,

které autorka knihy 1000 míst vybrala a

pfiece mi je‰tû nikdo ze svého bydli‰tû,které je na seznamu svûtov˘ch unikátÛ,pohlednici neposlal. Asi proto, Ïe coãlovûk má doma, pfiece nemÛÏe b˘tunikum. Ale pro moji cestovní sbírkupohlednic, je kaÏdá pohlednice unikum.Odesilatel pohlednice z ostrova Papua-

Guinea mi pfied chvílí volal z Norimberkua vzru‰en˘m hlasem oznamoval, Ïe právûtam, kde on byl na úpatí hory, je v tûchtookamÏicích sopeãn˘ v˘buch. Blekotal,Ïe z hory stoupá d˘m, padá sopeãn˘prach a lidé prchají; pamatuji si, Ïe napohlednici, kterou mi pfied tfiemi mûsíciposlal, bylo napsáno, Ïe dostal otravu donohy a kdyby nemûli s sebou penicilín,asi by mu amputovali nohu. ¤ekl jsem,Ïe kdyby tam teì byl, tak by asineuprchnul, protoÏe na úpatí sopky leÏelve stanu s otravou krve... Ivo tuto svousituaci popfiel i kdyÏ jsem mu to pfieãetl dotelefonu z jeho pohlednice, anebozapomnûl, a zaãal mi vyprávût opfiípravách na v˘stup na KilimandÏáro najafie pfií‰tího roku.Jak uÏ jsem fiekl, a to jsem Ivovi nefiekl,

jsou oãi turisty upfiené do budoucnosti napfií‰tí v˘let, a ten minul˘ si pamatuji pouzejá, protoÏe mám pohlednice.Trojice m˘ch znám˘ch nav‰tívila Krétu

a pohledku mi neposlal nikdo z nich...Zdravím, pfieji hezk˘ den a vzhÛru na

cesty (a nezapomeÀte mi poslatpohlednici).

Ross Firla - fiíjen 2006***

5 satellite 1-416June 26, 2008 Interview

Financial

1 CDN $ 15,14 Kã1 EURO 23,95 Kã100 Sk 78,94 Kã1 US $ 15,39 KãâNB - 19. 6. 2008

Kursovní lístek100 Kã 6,75 CDN $100 SK 5,37 CDN $1 CDN $ 15,33 Kã1 CDN $ 18,83 SK1 US $ 0,98 CDN $1 EUR 1,63 CDN $Toronto Star - 19. 6. 2008

K tomu, abych takové cédéãko udûlala semusím teprve dopracovat. Nechci dûlathloupé vûci, po kter˘ch je dnes poptávka.Dnes se ztrácí to, co je hluboké. Lidi mnûradí, abych na cédéãko dala nûkolikpopov˘ch vûcí. Nechci to dûlat, protoÏebych ztratila identitu, nebyla bych to uÏ já.ABE: Letos na jafie jste udûlala fiadu

koncertÛ na Slovensku, kde a jak?MR: Hodnû jsem zpívala na ‰kolách a

teenagefii byli nad‰ení, coÏ mne potû‰ilo.Mûla jsem to spojené s diapozitivy Toronta.Také jsem zpívala v kostele svoje anáboÏenské písnû.ABE: Jak jsou dÛleÏité texty?MR: Pro mne je na prvním místû text.

V‰ude po baráku mám papír a tuÏku a pí‰isi vûci, které mne napadají. Pak tyto útrÏkydávám dohromady. Chtûla bych udûlatcédéãko, kdy by kaÏdá píseÀ byla jiná.Proto také nemohu zpívat anglicky, protoÏeto zatím tak necítím, i kdyÏ jsem dneschtûla zazpívat píseÀ Máfií Magdaleny zmuzikálu Jesus Christ Super Star. AÏzaãnu psát anglicky, budu i zpívat anglicky,ale potfiebuji k tomu ãas.Nevím, jestli jsem se dostal z morálního

bahna, ale kaÏdopádnû mne tentorozhovor nûco pfiinesl. Podobnû jakotelefonní rozhovor nûkolik dnÛ pfiedâeskoslovensk˘m dnem s KatefiinouBuãíkovou, která zde byla na náv‰tûvû akterou jsem poznal v âeskoslovenskémbaptistickém sboru. PfiestoÏe se Katefiinanarodila ve Zlínû a po základní ‰kole se

nízkoprahové zafiízení, to jest Ïe dûtimohou pfiijít, strávit tam urãit˘ ãas, aniÏ byplatily nûjaké klubovné nebo vstupné.Zafiízení je poskytováno zdarma. Je toproto, aby se dûti netoulaly po ulici, aletrávily ãas plnohodnotnû.ABE: Co je to trávit plnohodnotnû ãas?KB: Máme tam ping-pong, stolní hokej,

kuleãník, mnoÏství stolních her a zábavudûtí se snaÏíme usmûrnit. Tfieba tím, Ïepromítáme nûjak˘ film, pak s mládeÏídiskutujeme na rÛzná témata jako sex,drogy, rozvody rodiãÛ, vztahy, láska mezimlad˘mi lidmi… Tûm star‰ím se dá tûÏkonûco nadiktovat. Musíme vyuÏívatpfiirozen˘ch moÏností k rozhovoru.Nevyh˘báme se ani rozhovorÛm o Bibli,ale musí se nejprve dûti zeptat. Ve ãtvrtekpro mlad‰í dûti máme v˘uku angliãtiny,v˘tvarn˘ klub, kde dûti dûlají tfieba na denmatek srdíãka, na vánoce zase dáreãky,pohlednice, malují na sklo… Mají zde velmibohat˘ v˘tvarn˘ program.ABE: Jak je to s pomÛckami, protoÏe

to není zrovna levná záleÏitost?KB: Zatím to hradíme z grantÛ mûstského

úfiadu, magistrátu, ministerstva ‰kolství.Máme charitativní ãíslo, takÏe dostávámedary od jednotlivcÛ i organizací.ABE: Do jaké míry dûti ovlivÀují

poãítaãe?KB: ·ílenû, vym˘vá jim to mozek.

SnaÏíme se s dûtmi hovofiit, ukázat jimjinou cestu, napfiíklad v klubu je zakázánojakékoliv násilí. Proto také poãítaãe v klubunemáme. ZvaÏovali jsme to, aby dûti mohlyhrát v klubu hry na poãítaãi. Asi bychom jetím i nalákali, ale uvûdomili jsme si, Ïetohle není dobrá cesta. NesnaÏíme se jimdát poãítaãe, ale budovat s nimi vztahy.ABE: Je mládeÏ dnes schopná vidût

celoveãerní film?KB: Ano, pokud tam teãe krev a je tam

hodnû vzru‰ení a napûtí nebo pokud jsouto horory, tak ano.ABE: Je to stejné u dívek a chlapcÛ?KB: Byla jsem pfiekvapená, Ïe o hororech

hovofií spí‰ dívky neÏ chlapci. Historickéfilmy nebo takoví Starci na chmelu, tonemá ‰anci. Tím se dá vysvûtlit i nezájemo jakoukoliv byÈ nedávnou historii. MládeÏtûÏko hledá nûjakou pointu, jde jí spí‰ o tumomentální zábavu.ABE: Jaké mají va‰e dûti sociální

zázemí?KB: Vût‰ina dûtí patfií do stfiední sociální

vrstvy. Jsou tam v‰ak i dûti z tûch vy‰‰ích

a u tûch je patrné snad o nûco víc, Ïe jimchybí kontakt, nûjak˘ projev lásky, Ïe rodiãesuplují vztahy a zájem moderní technikou.Není to pravidlo, ale vût‰inou tomu tak je.ABE: Co ãetba?KB: Vût‰inou konãí u ãasopisÛ pro

mládeÏ, kde se dovûdí, jakou ãepici ãi jakétetování potfiebují. Na ‰tûstí toto tetovánívût‰inou není trvalé, ale jen doãasné aumyvatelné.ABE: Sport?KB: Sportovní aktivity pokr˘váme z

vlastních zdrojÛ. Pofiádáme v˘lety nakolech, hrajeme fotbal, volejbal. Sportovníbesedy sice nûjaké byly, ale ti sportovci, okteré by dûti mûly zájem jsou pro násnedosaÏitelní.ABE: Jak by se dala va‰e ãinnost

zlep‰it?KB: Asi bychom potfiebovali lep‰í prostory.

Hlavnû bychom potfiebovali kvalifikovanélidi a s tím souvisí i moÏnost, abychom bylivíckrát neÏ dvakrát t˘dnû otevfiení.ABE: Sama si zvy‰uje‰ kvalifikaci a pfii

tom sportuje‰, plave‰. Jak jsi se k tomudostala?KB: Teì jiÏ plavu pouze rekreaãnû.

Závodnû jsem plavala pût let. Jednalo seo stovku S4, to je plavání pouze nohama.Tfietí jsem byla v Evropû na 50 metrÛ znak.Plavání mûlo pÛvodnû b˘t pouzerehabilitací, kdyÏ jsem mûla zranûnékoleno.Dva lidi, dvû Ïeny, dva rozliãné pfiíbûhy a

pfiesto je za tím hodnû spoleãného. Obûjsem poznal na pÛdû âeskoslovenskéhobaptistického kostela. V poslední dobû sehodnû diskutuje, jestli má smysl tutoinstituci v dobû, kdy noví emigrantinepfiicházejí zachovávat, jestli má vÛbecbudoucnost. Stejnou otázku si kladoumnozí krajané pfii kaÏdoroãních setkání naMasaryktownu. Mnozí vzpomínají na doby,kdy sem pfii‰ly tisíce lidí. Jako vbaptistickém kostele, tak pfii âeském aSlovenském dnu na Masaryktownu nemusíb˘t v˘sledky viditelné, mnozí se pfii‰li pouzepobavit, setkat se s pfiáteli, nejedná se anio mnoÏství lidí, ale moÏná, Ïe je tu stálenûco, co si lze z tûchto setkání odnést aãím mÛÏe na‰e komunita pfiispût svémuokolí. V obou pfiípadech se jedná onenahraditeln˘ osobní kontakt, kter˘ je vdobû e-mailÛ, skypÛ a voice-mailÛ stálevzácnûj‰í.

Ale‰ Bfiezina***

pfiestûhovala do Uherského Hradi‰tû, iona vystudovala gymnázium v Bratislavûa nyní tam studuje na vysoké ‰kole sociálnípráci. Bûhem studia pro‰la vnitfiní zmûnoua zaãala váÏnû brát kfiesÈanství. PfiestoÏeneovládá horní konãetiny, mûla vynikajícív˘sledky pfii práci s dûtmi právû na církevnípÛdû v Uherském Hradi‰ti. Nyní sepfiestûhovala do Brna a tam se vûnujesociální práci s mládeÏí v klubu, kterémuse fiíká Hangár. Pfii na‰em rozhovoru jsemjí zapomnûl fiíci, Ïe v Torontu se fiíká HangarAir Canada Centre, kde hrají toront‰tíMaple Leafs.ABE: Katefiino, jak jste se dostala k

práci s dûtmi a pozdûji k práci s mládeÏí?KB: Bûhem studia jsem se seznámila s

kamarádkou Hankou, která s dûtmipracovala. Ze zaãátku jsem mûla obavy,jak to zvládnu. Je zapotfiebí si pfiipravitpomÛcky, zkrotit dûti… Cítila jsem tupotfiebu a chtûla jsem to zkusit. Nakonecjsem to zkusila a vydrÏela jsem to osm let.Pak jsem mûla váÏn˘ úraz na noze, vkolenû, takÏe jsem práci musela omezit.Navíc jsem se pfied dvûma rokypfiestûhovala do Brna. Jedná se o

Kalendáfi

Rozhovory…Pokračování ze str. 1

Z Českého a Slovenského dne na Masaryktownu

28.6. (so) 13:00Patio plné knih152 Rennie Dr.

Kitchener***

21. 9. (ne)Plastici v Torontu

**17.-19.10.2008

Na skle maºovanéSlovenská mladá scéna

647/838-7794***

25.10. (so)Slovenská skupinaDESmod v Torontu

***

863 Bloor St. W.Toronto, Ont.(416) 533-0080

Danforth Ave.Bloor St. W

Bro

advi

ew A

ve.

281 Danforth Ave.Toronto, Ont(416) 466-0330

Oss

ingt

on A

ve.

Kateřina Bučíková Foto: E. Řeháková

6 satellite 1-416 June 26, 2008Press

VIDEO EL CANADA583 William Street, London, Ont. N6B 3E8

Tel.: (519) 434-9939; Fax: (519) 434-8182E-mail: [email protected]

www.videoelcanada.comhttp://www.videoelcanada.com

Podporujte legální obchod!Na základû autorsk˘ch smluv mnoho nov˘ch filmÛ, TV seriálÛ a

zábavn˘ch pofiadÛ dovezla a Vám nabízí v˘hradnû firma:

PUSINKYroadmovie o tfiech dívkách, které se nedostaly na vysokou

a tak si vymyslely supercestu do Holandska - pracovatna farmû, louky, krávy, a krásn˘ Ïivot pfii cesatování.

V‰ecko je v‰ak hroznû zamotane a nakonec to dopadne jinak.Dále uvádíme filmy:

·KODNÁ - napínavé vy‰etfiování vraÏdy v sázkové kanceláfiiHODINA KLAVÍRU - film s B.Polívkou a P.Li‰kou

CESTA DO VÍDNù A ZPÁTKY - komedie o setkání s b˘valou láskouKrátké komedie s oblíben˘m hercem Miroslavem Donutilem

v programech3 + 1 S MIROSLAVEM DONUTILEM NA RÒZNÁ TÉMATA

a poslední ãást pãíbûhÛ lidí, ktefií utikali za svobodouP¤ÍBùHY ÎELEZNÉ OPONY 31 - 39

A nakonec oznamujeme radostnou zprávu pro ty, ktefií mají rádí star‰í televizníseriály, uvádíme následující ve v˘borné obrazové a zvukové kvalitû:

ARABELA 1 - 13 (1977)TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA 1 - 8 (1971)

CHALUPÁ¤I 1 - 13 (1975)NÁV·TùVNÍCI 1 - 15 (1983)VyÏádejte si bliÏ‰í informace.

oprávnûn˘ distributor ãesk˘ch filmÛ uvádípremierovû komedii reÏisérky Karin

Babinské

âeská a slovenská televizena internetu!

23.6.2008

âSSD utekl Wolf.A vládu ãeká válka

Praha-mfd/JOSEF KOPECK¯-Socialistépfii‰li uÏ o ãtvrtého poslance. A rozhodlise, Ïe kvÛli tomu budou vládû MirkaTopolánka komplikovat Ïivot je‰tû víceneÏ dosud.Jifiímu Paroubkovi utekl z poslaneckého

klubu i ze strany Petr Wolf. Vládû takstoupla ‰ance, Ïe v parlamentu prosadíschválení amerického radaru. Wolf jetotiÏ projektu radaru USA naklonûn.„Budu se pfii hlasování fiídit ústavou,“

fiíká ostravsk˘ poslanec Wolf, kter˘ by bylrád, kdyby se je‰tû pfied hlasováním oradaru v parlamentu mohl setkat samerickou ministryní zahraniãíCondoleezzou Riceovou. Ta pfiijede 8.ãervence do Prahy podepsat smlouvu oradaru s ãeskou vládou.Útûkem Wolfa ze sociální demokracie

v‰ak vláda i nûco ztrácí. Pfiedev‰ím ‰anci,Ïe vyjedná s opozicí smír v dobû, kdybude âesko pfiedsedat Evropské unii.Na‰tvaní socialisté, ktefií obviÀují ODS,

Ïe si poslance Wolfa „koupila“, navícpfiitvrdili vÛãi radaru. KdyÏ vyhrají pfií‰tívolby, hrozí vypovûzením smlouvy s USA.„âSSD vyhla‰uje vládû nulovou

toleranci. Ani v dobû evropskéhopfiedsednictví nemohou ministfii tétokorupãní vlády poãítat s jakoukoli tolerancíze strany âSSD vãetnû jejich párování,“reagoval na ztrátu Wolfa ‰éf âSSD JifiíParoubek.Slovy o „párování“ naznaãuje, Ïe ministfii

budou muset sedût ve Snûmovnû i vdobû, kdy by mûli plnit své povinnostisouvisící s fiízením Evropské unie, jinakby vládu v parlamentu pfiehlasovalaopozice. ·éf poslancÛ ODS Petr Tluchofireagoval, Ïe jde o dal‰í „potvrzeníatmosféry nesná‰enlivosti vparoubkovské âSSD“.Je moÏné, Ïe Wolf nebude jedin˘, kdo

od sociálních demokratÛ uteãe. Miroslav·louf, b˘val˘ ‰éfporadce expremiéraMilo‰e Zemana, vãera fiekl, Ïe meziposlanci strany je dal‰ích aÏ deset, ktefiínejsou s pomûry v poslaneckém klubuspokojeni.

21. 6. 2008V Kremnici vyrazia

pol miliardy euromincíBANSKÁ BYSTRICA-sme/sita-MincovÀaKremnica má pre Národnú banku vyraziÈdo 15. decembra 500 miliónov kusovslovensk˘ch euromincí v‰etk˘chnominálnych hodnôt. âasÈ z nich dodávo forme takzvan˘ch ‰tartovacíchbalíãkov.Balíãky budú obsahovaÈ euromince vhodnote 500 korún, za ktorú si ich ºudiabudú môcÈ kúpiÈ, a poãet jednotliv˘chdruhov euromincí v nich sa urãí postanovení koneãného konverzného kurzu8. júla.Celková hmotnosÈ vyrazen˘ch euromincíbude vy‰e 2405 ton, balíãkov mámincovÀa zabezpeãiÈ milión. „Okrem tohovyrobíme aj niekoºko druhov súborovslovensk˘ch euromincí v ‰peciálnomvyhotovení a balení, o ktoré je medzinumizmatickou verejnosÈou veºk˘záujem,“ povedal hovorca JaroslavSetnick˘.Skú‰obnú prevádzku na nov˘ch linkáchspustí mincovÀa v júli, veºkosériováv˘roba by sa mala zaãaÈ koncom augusta.Potom sa bude môcÈ prísÈ pozrieÈ nav˘robu aj verejnosÈ.Mince budú distribuovaÈ priebeÏne,bliÏ‰ie informácie hovorca zbezpeãnostn˘ch dôvodov neprezradil.

***

·tyri osudové dobyli RímRím-sme- Kristína Kúdelová-VíÈazstvo nafestivale v Ríme je iba prvá dobrá správa,e‰te lep‰ou moÏno je, Ïe Ivana ·ebestovása svojím v˘born˘m filmom ·tyripravdepodobne dostane aj do britskejkinodistribúcie.Ive ·ebestovej napísali Rimania. Poprosiliju, aby im poslala ìakovnú reã. Svysvetlením, Ïe na ich festivale krátkychfilmov vyhrala hlavnú cenu. Teda, vyhralju jej animovan˘ príbeh ·tyri. Krásnerozprávanie o osude, osudovosti anejednoznaãnosti.Sama ·ebestová sa do Ríma nedostala.Film ·tyri mal premiéru koncom marca(premieta sa spolu so Slep˘mi láskami) aodvtedy ho vybrali na viac festivalov. Ajemu sa cestuje oveºa ºah‰ie. „Ja by somsa pri tak˘ch cestách nedoplatila,“ hovoríIva. Veì len v nedeºu sa vrátila z Annecy.Tam, samozrejme, ísÈ musela, pretoÏefrancúzsky festival je veºkou a slávnouprehliadkou animovaného filmu. O súÈaÏsa uchádzalo 2000 filmov, a ·tyri do nejvybrali. Iva ·ebestová odhaduje, Ïe zajeden t˘ÏdeÀ ho videlo tritisíc ºudí. „Boloto dosÈ veºkolepé,“ vraví, „hlavná sálamala tisíc miest a pri súÈaÏn˘ch filmochb˘vala natrieskaná. My sme dobreÏenesedeli na schodoch.“Rovnak˘ záÏitok mala z entuziazmu, bezneho by tam asi Ïiadna projekcia nebolamoÏná. K˘m sa spustil film, v sálepoletovali papierové lietadielka.Zaujímavé - ale nie preto, Ïe o lietadláchje aj Ivanin film. „K˘m sa taká veºká sálanaplní, chvíºu to trvá. Preto sa zabíja ãaslietadielkami. A keì zhaslo svetlo, uÏ saºudia te‰ili, Ïe si zaspievajú znelku. Hocisa v nej iba ìakovalo sponzorom, malachytºavú popovú melódiu. Bolo zábavnépoãuÈ, ako ºudia skandujú: ministerstvokultúry Francúzskej republiky!“V Annecy b˘va veºa ‰tudentov, na festivalchodia ako na v˘lety. ·ebestová vraví,Ïe od nás tam chodia len tí, ão majú v

programe film. Pre ostatn˘ch by to bolodrahé. V in˘ch krajinách je v‰ak zvykom,Ïe do Annecy chodia celé katedry.Tentoraz stretla Nórov i Fínov.A potom sa sem chodí tak trochu ajpracovaÈ. Producentka filmu ·tyri IvaZajacová sa vrátila so skvelou správou.V Annecy ich oslovila distribuãná firma zLond˘na. „Zistili sme, Ïe má v portfóliuniekoºko filmov oscarov˘ch reÏisérov.ZároveÀ majú podchytenú sieÈtelevíznych vysielateºov a na veºk˘chfestivaloch, napríkad v Cannes a vBerlíne, robia z filmov, ktoré zastupujú,prehliadky. Film ·tyri by tieÏ mohol byÈuveden˘ ako predfilm v kinách po celejBritánii. Práve rokujeme o zmluve avyzerá to tak, Ïe sa dohodneme,“ hovoríZajacová.Do konca mesiaca sa ·tyri premietajúe‰te stále aj u nás, v bratislavskom kineCharlies. V programe zostali dlh‰ie, akosa plánovalo, pretoÏe Slepé lásky maliveºk˘ úspech v Cannes. „To, Ïe sme saspojili práve s filmom Juraja Lehotského,bol zázraãn˘ moment,“ hovorí IvaZajacová.Teraz uÏ producent Marko ·kop rokuje odistribúcii Slep˘ch lások v âesku a svojimpartnerom navrhol, aby sa ·tyri premietaliako predfilm aj tam.

***

Denní kronika

7 satellite 1-416June 26, 2008

Kratší Jméno, Více Místa!Trans-Com Transport je nyní TCT

TCT týdně přepravuje zboží mezi SeverníAmerikou, střední a vychodní Evropou, s možností distribuce po celé Evropě, Kanadě a USA.

Přepravujeme veškeré typy a velikosti nákladů – od špendlíků až po nákladní vozy– včetně automobilů, domácího vybavení,výstavních a technických materiálů.

Celní sklady v Torontě a Praze slouží jakodistribuční střediska pro celou Evropu aSeverní Ameriku.

Naše letecké oddělení v Praze provádí proclení a distribuci.

Máme více než 25 let zkušeností v mezinárodní námořní, letecké, silniční i železniční přepravě.

• Skladovací prostory činí 55,000 čtverečních stop• Blízko mezinárodního letiště Pearson v Torontě• Snadný přístup ke všem dálnicím• Bezplatná telefonní linka zůstává 1-800-354-9046

�

�

✈�

Změnili jsme lokalitu abychom mohlinabídnout kvalitnňejší služuby

Najdete nás: 1260 Kamato Road, Mississauga, Ontario, Canada, L4W [email protected] • www.tct-ltd.com • Tel: 905-361-2743 • Fax: 905-361-2753

T O R O N T O • P R A H A • O T T A W A • M O N T R É A L • B U F F A L O • C H I C A G O • A T L A N T A

�

Zmûnili jsme lokalitu, abychom mohlinabídnout kvalitnûj‰í sluÏby!

Kratší jméno, více místa!

Press

Restauracev západním Torontu!

RostiBrankovsky

BrokerJedineãné sluÏby

Pro prodej:anal˘za trhu, obchodního trendu, místa, pfiíprava domu pro prodej.

Pro kupce: denní zasílání nabídky e-mailem, osobní prohlídka nemovitostí,

finanãní asistence.

Jsem tu pro vás!Sutton Group-Bayview Realty Inc. Brokerage

416 483-8000 - direct 416 443-9268www.brankovsky.com * e-mail: [email protected]

Evropsk˘ zatykaãna svûtovou ‰ampiónku

PlzeÀ-právo/Patrik Biskup-V osmde-sát˘ch a devadesát˘ch letech sbírala naevropsk˘ch i svûtov˘ch soutûÏích jednumedaili za druhou. Jeden z nejvût‰íchtalentÛ, jak˘ kdy ãesk˘ sportovní rybolovmûl, Ïije nyní jako psanec.DrÏitelka dvaceti titulÛ svûtové a

evropské ‰ampiónky v rybolovné techniceMichaela KfiíÏová nechodí k plzeÀskémusoudu, kde se má zpovídat ze zpronevûrytémûfi jednoho a pÛl miliónu korun.Soudci Vladimíru Îákovi, kter˘ uÏ

nûkolikrát kvÛli její nepfiítomnosti muselprojednávání pfiípadu odloÏit, do‰latrpûlivost.„Rozhodl jsem o vydání evropského

zatykaãe. ObÏalovaná se dlouhodobûzdrÏuje na Kanársk˘ch ostrovech. Stáleslibovala, Ïe k soudu dorazí, ale nikdynepfii‰la. Naposledy se vymlouvala, Ïenemá v pofiádku cestovní doklady,“ fiekl vpondûlí Právu soudce.Na základû zatykaãe by mûla ‰panûlská

policie KfiíÏovou zadrÏet a vydat do âR.·ampiónka zmizela v dubnu 1999, kdy

Pokračování na str. 8

Ministra zahraniãí KarlaSchwarzenberga teì trápí, jak âSSDpfiitvrdila vÛãi radaru. „Chápu, Ïe jene‰Èastná kvÛli pfiebûhlíkÛm, ale byl byto krajnû neobvykl˘ pfiístup, pokud byvypovûdûla smlouvu, která by bylaschválena v parlamentu. To je závazek,jak˘ vlády ctí, i kdyÏ se stfiídají,“ fiekl vãeraMF DNES Schwarzenberg.Ale hrozba socialistÛ namífiená k radaru

nemusí b˘t tak horká. Pokud smlouvaprojde, musely by ji vypovûdût obûkomory parlamentu. V Senátu v‰akdominuje ODS.

***·afránková, Men‰ík

a spousta slzPraha-mfd/MIRKA SPÁâILOVÁ-Diváci sizvolili nejmilovanûj‰í herce ãeského filmu. Vsobotním finále ankety âeské televize Hvûzdamého srdce se jimi stali Vladimír Men‰ík aLibu‰e ·afránková, která podûkovala slovy:„Cítím se dluÏna a ten dluh musím splatit.Nejlépe nov˘m scénáfiem.“ Nepfiímo si o nûjfiekla ZdeÀku Svûrákovi, jenÏ ji oslovil: „Miláprincezno ãeského filmu, z vÛle lidu se Popelkaze ·lapanic právû stala královnou.“Tak vyvrcholil „nejvût‰í veãírek v‰ech dob“,

jak pfiím˘ pfienos v úvodu pfiepjatû nazvalipofiadatelé. Nesl se v duchu dojat˘ch slz avelk˘ch slov. „Je to hold v‰em hercÛm ahereãkám,“ opakovali prÛvodci veãera TerezaKostková a Ondfiej Brzobohat˘. ZdrÏenlivostsi uchovala jen hrstka vyznamenan˘ch.„VáÏím si toho moc; nepfieceÀuju to,“ fiekljedním dechem desát˘ na Ïebfiíãku hercÛJosef Abrhám. „Je‰tû pfied deseti lety byla máfilmografie nulová a za padesát let bych bylrád, kdybych se dostal do první stovky,“pronesl pát˘ Ivan Trojan. A ãtvrtá mezihereãkami Jifiina Bohdalová shrnula: „Jednoujsi dole, jednou nahofie.“ Nebyla to zdalekaprvní anketa tohoto druhu. Vybírala se uÏtfieba komedie století - S tebou mû baví svût,volil se král komikÛ - tehdy vyhrál VlastaBurian, jenÏ nyní skonãil druh˘, nebonejoblíbenûj‰í postava komedie - vítûzem bylrevizor Andûl, jehoÏ pfiedstavitel JaroslavMarvan teì obsadil osmé místo. Diváci vybíralijiÏ od 19. dubna podle „svého srdce“ z víceneÏ pûti set hereck˘ch jmen, televize v‰akdosud nezvefiejnila, kolik hlasÛ celkem doankety pfii‰lo ani jakou sledovanost mûl cyklusnedûlních dokumentÛ o jednotliv˘ch dekádáchãeského filmu a jeho hvûzdách. Finálevûnované 110. v˘roãí ãeské kinematografiemûlo sice dÛstojné prostfiedí praÏskéhoDivadla na Vinohradech a spoustu slavn˘chtváfií na jevi‰ti i v hledi‰ti, ale z pohledu uobrazovky trpûlo typick˘mi neduhyceremoniálÛ. Nudn˘ model pofiadu se drÏelustálen˘ch zvyklostí: písniãka - pfiedávajícíhost - vítûz -písniãka. Na humor bezsentimentu si trouflo pouze pár z tûch, kdoocenûné ohla‰ovali, Karel ·íp nebo Milan·teindler. A jedinou zábavu ve stylu povûstnénefiízené stfiely vnesl na jevi‰tû reÏisér JifiíKrejãík, jenÏ ve ãtvrtek oslaví devadesátiny.Nenechal se spoutat hvûzdn˘m tématem anivymezen˘m ãasem, vysvûtlil, Ïe pfiem˘‰lí ojin˘ch vûcech, které ho „hnûtou a trápí“, apronesl kázání o „v‰udypfiítomném ìáblovi,cetkách a pozlátku“ i o tom, Ïe vítûze v umûnínelze spravedlivû „zmûfiit na milimetry“ jako vatletice. Snahu moderátorky o blahopfiáníúspû‰nû odmítal: „Já se nedám, je‰tû nûcobych chtûl fiíci“ - a odcházel s ovacemi. Ov‰emsamorost Krejãík, o kterém ve filmové branÏikolují desítky historek, nemohl bûÏnémuteleviznímu publiku vynahradit spofiiv˘ zpÛsob,jímÏ se zacházelo s neÏijícími hereck˘milegendami. Kdykoli pfii vyhla‰ování vedoucídesítky zaznûlo jméno nûkteré z nich, popotlesku se cena „bez majitele“ prostû odloÏilana stolek v rohu pódia.Proã tvÛrci nepozvali k pfievzetí trofeje tfieba

potomky, dûdice, Ïivotopisce, pfiátele ãipamûtníky hercÛ, ktefií jiÏ neÏijí? Kdokoli znich by byl divácky zajímavûj‰í neÏ prázdnémísto - a hlavnû by zmizel pocit spoleãenskétrapnosti a lidského studu za chování k mrtv˘m,

jejichÏ cena se bez dlouh˘ch fieãí strãí k ledu.BudiÏ jim útûchou, Ïe dotyãná pocta, hranol slogem âT poset˘ srdíãky, jako vrchol vkusunepÛsobí. Hudební stránku obstaraly zcelanepfiekvapivû filmové písniãky, ale vypadaloto, Ïe i na ní se ‰etfií. Ne Ïe by na kaÏdémceremoniálu museli záfiit v˘hradnû zlatí slavíci,ale jestliÏe se zdÛrazÀuje hold nejvût‰ímhereck˘m hvûzdám, mûli by i jejich zpívajícígratulanti patfiit do toptenu. Jen jedna vûc jetotiÏ hor‰í neÏ pompa: poloviãatá pompa.Vítûzové ankety-Hereãky: 1. Libu‰e

·afránková, 2. Dana Medfiická, 3. Nata‰aGollová, 4. Jifiina Bohdalová, 5. IvaJanÏurová, 6. Helena RÛÏiãková, 7. AdinaMandlová, 8. Hana Maciuchová, 9. TatianaVilhelmová, 10. Stella Zázvorková.Herci: 1. Vladimír Men‰ík, 2. Vlasta Burian,

3. Rudolf Hru‰ínsk˘, 4. Oldfiich Nov˘, 5.Ivan Trojan, 6. Jan Werich, 7. Tomá‰ Hol˘, 8.Jaroslav Marvan, 9. Milo‰ Kopeck˘, 10. JosefAbrhám.

***

8 satellite 1-416 June 26, 2008Press

Nové vlastenectví „No není to paráda! To by stálo za voslavu. Roste z násautomobilová velmoc par exellance. Vidí‰, 932 tisícvyroben˘ch kouskÛ za jedinej rok. To má‰ kaÏdej den,“a star‰í bratr na chvíli v soustfiedûní nad displejemmobilu zváÏnûl, aby pak cel˘ rozjafien˘ vítûzoslavnûvyhrkl „no to se podrÏ, ty vole, pfies dva a pÛl tisíceautíãek. Není to fantastick˘! Jenom v t˘hlé mal˘ zemiãcedva a pÛl tácu.“

„Jen aby ses z toho nepotento. Ale vona kaÏdá mincemá dvû strany,“ velk˘ bratfie.

„Jak˘ dvû strany, ãoveãe? Dává to mraky lidem práci,zvy‰uje Ïivotní úroveÀ a ve svûtû nás koneãnû berou.Chápe‰?“

„To urãitû. Ale kdybysme takhle chrlili tanky a kulomety,tak to vyjde na stejno, ne. Taky by nás ...“

„Co ‰ílí‰ bratfiíãku? Tady nejde vo Àák˘ zabijáck˘arzenály. Auto je dnes bûÏnej spotfiebitelskej v˘robek.“

„Tak to se, velk˘ bratfie, ‰erednû plete‰. BûÏnejspotfiebitelskej v˘robek nezdobí po svûtû rok co rok vícjak milión novejch kfiíÏkÛ. Kam se serou lokální války. Au nás za ten jahr vygumuje totálnû celou jednu vesnici.Kam se serou Lidice. To kdyÏ uÏ sme u t˘ statistiky.“

„S takovou citovkou na mû nechoì. To je demagogie.Za to nemÛÏou ty autíãka, ale ty blbci, co je neumûjkoãírovat.“

„Ho ho! To tvrdûj ve zbrojovce vo tûch svejchbambitkách taky. - Zkus takhle jednou koneãnû zvednoutty klapky na voãích a zamyslel se. Zamyslet se, co ses tûmi mraky vylisovanejch autoplechovek dûje. Kamvlastnû jdou? A kde skonãí?“

„No to mû promiÀ, tohle pfiece nemusí nikoho extrazajímat. Koupí si to, kdo chce, kdo to potfiebuje. A dal‰íuÏ je jen a jen jeho vodpovûdnost, no ne. Tak proã si stím zatûÏovat Àák˘ svûdomí?“

„Z vy‰‰ího principu mravního, ty vole. Tak jako jeÏádoucí vûdût, kam smûfiujou takov˘ „bûÏn˘“

spotfiebitelsk˘ v˘robky jako sou zbranû nebo tfiebacigára.“

„Chm, já koukám, Ïe ty smûfiuje‰ k anarchistÛm. Asiti uÏ plesniv˘ mozek, brá‰ko. NemÛÏe‰ pfiece srovnávatnesrovnateln˘. ·piãkovej a mírovej v˘robek skala‰nikovem. Taková nablejskaná ‰kodovka dokáÏesplnit Ïivotní sen ãlovûka aÈ uÏ Ïije v âínû nebo naUkrajinû. Ulehãit mu vosud. Vosvobodit ho vod hnípánína podûlan˘ místní hroudû. DokáÏe taky zachraÀovatÏivoty. Je to takovej vyslanec pokroku a civilizace.Prostû nese sebou blahobyt a hóch standard. Tam,stejnû jako u nás. - UÏ ti to dochází?“

„Hm, zapomnûls na ‰tûstí. Kde se votoãí, tam pfiinese‰tûstí.“

„Krucinálfagot, dyÈ se‰ mÛj brácha! - Pfiece nemÛÏe‰bejt tak blbej.

„A aÏ bude mít kaÏdej na svûtû ‰kodovku, toyotunebo hyunday budeme koneãnû v ráji. Vosvobozeni,blahobytní a v permanentním orgasmu.“

„Kurva sejfií‰ mû. Koleduje‰ si vo tûÏkou bratrovraÏdu…“

„To má‰ za ten plesnivej mozek, velk˘ bratfie. - AvÛbec, napadlo tû, jakej to je hoch standard, kdyÏ souulice mûst zapráskan˘ tûma plechovejma pikslama?KdyÏ smrad z tûch jejich análÛ rozeÏírá plíce uÏ tûmnejmen‰ím?“

„Tohle sem netahej. Pfiece nechce‰, aby sme sv˘vozem aut stavûli je‰tû vobchvaty, nadúrovÀov˘kfiiÏovatky, protihlukov˘ bariéry a kdoví co e‰tû.“

„No jo, ale dyÏ my s tûmi auÈáky expedujeme i urãitejzpÛsob vegetování. Globalizujeme.“

„Ale tohle pfiesnû tam chtûjí. Kdyby nechtûli, tak …“„My tam vlastnû vyváÏíme zácpy, smog, bouraãky a

zmrzaãen˘, a hromady budoucího ‰rotu.“„Jo, s tím si bratrou‰i musej poradit sami. Jako sme si

poradili my. Jasn˘? NemÛÏem je vodit za ruãiãku.“

„Nefiekl bych, Ïe sme si s tím poradili velk˘ bratfie. Myten problém zvan˘ automobilismus jen ‰ífiíme jakoinfekci dál a dál. Zloãinná nezodpovûdnost. Kde souauta, tam panuje nezodpovûdnost.“

„Ach bratfiíãku, ty musí‰ tak trpût. Zato já se raduju:Kde sou auta, tam vládne svoboda!“ “Hm, a co takhlena skok, juknout na tu tvoji svobodu, do Pekingu? Prejtam kvÛli smogu nevidí‰ druhou stranu ulice. Anebo doBombaje. Tam zas vyplivujou astmatiky jako nav˘robním pásu. Ale moÏná by ouplnû staãilo vyrazit na‰pacír do matiãky Prahy.“

„No koneãnû trochu vlastenectví. Mû v‰ak, bratfiíãku,nedostane‰. Mám rychl˘ auto made in Czech. ·lápnuna plyn a za hoìku sem na ãerstv˘m luftu v sam˘msrdci na‰ich krásn˘ch Krkono‰.“

-©- miroslav petr***

se o ni zaãala zajímat kriminálka vsouvislosti s podezfiením, Ïe jako úãetníplzeÀské rybáfiské organizacezpronevûfiila bezmála pÛldruhého miliónukorun. Îalobu na ni podalo státnízastupitelství v roce 2006.„Zádrhel byl v tom, Ïe podezfielá Ïena

utekla. Mûli jsme problém dokonãitpfiípravné fiízení. Nejprve nebyly splnûnypodmínky pro to, aby bylo vedeno fiízeníjako proti uprchlému. Museli jsmenapfiíklad prokazovat, zda opustila územírepubliky v úmyslu vyhnout se trestnímufiízení,“ vysvûtlila uÏ dfiíve ‰éfkaplzeÀského státního zastupitelstvíAntonie Zelená.KfiíÏová dala souhlas, aby se soudní

jednání konalo v její nepfiítomnosti. „Jájsem ale trval na její úãasti u soudu.Napsala totiÏ dopis, ve kterém se zmínilao tom, Ïe jsou v této vûci namoãeni jinílidé. Z jejího vyjádfiení dále vyplynulo, Ïeby tam mohla b˘t niÏ‰í ‰koda, neÏ jepopsaná v obÏalobû. Proto chci, aby tovysvûtlila,“ uvedl Îák.Pokud bude KfiíÏová vydána zpût do

âR, soud na ni uvalí vazbu. „To jesamozfiejmû velmi pravdûpodobné.Hrozilo by totiÏ, Ïe zase zmizí,“ uzavfielsoudce.KfiíÏová odstartovala svou závodní

kariéru uÏ v deseti letech. Od té dobypostupnû získala ‰estadvacet medailí narÛzn˘ch mezinárodních soutûÏích. Stalase jednou z nejúspû‰nûj‰íchreprezentantek ãeského sportovníhorybolovu. Je‰tû bûhem závodûnínastoupila jako úãetní do místní rybáfiskéorganizace v Plzni.„S tûmi penûzi to prasklo, aÏ kdyÏ jsme

zjistili, Ïe na úãtu nemáme ani korunu.Pozdûji vy‰lo najevo, Ïe mûsíãnûpfievádûla z na‰eho konta sto tisíc korunna svÛj úãet. Nejprve vykazovala fiktivnífaktury, pak uÏ si nedávala práci ani s tím,jak to maskovat,“ fiekl jeden z dfiívûj‰íchfunkcionáfiÛ po‰kozené organizace.

***

Konkurenci se nelíbí, Ïe ·légrhraje za âSSD

Praha-právo (novinky.cz)-Hokejov˘ mistrsvûta z Nagana Jifií ·légr, kter˘ pfiedvádísvé umûní v pfiedvolebním videoklipuâSSD, si to rozházel u strany, v jejíchÏbarvách byl zvolen do zastupitelstvamûsta Litvínov.Pfiedseda SNK ED Helmut Dohnálek to

oznaãil za nefér, ale strana s tím podlenûj nemÛÏe nic dûlat, protoÏe znám˘hokejista není jejím ãlenem.„Samozfiejmû se nám to nelíbí a

povaÏujeme to za nefér. Chystáme se sním o tom promluvit,“ fiekl serveruNovinky.cz Dohnálek ke klipu, v nûmÏ·légr pfii inscenovaném samostatnémnájezdu zavûsí puk do branky, kterouhlídá gólman v modrém dresu s ãíslicínula a se jménem Topolánek a s logemODS minus.·légr má na sobû oranÏov˘ dres âSSD

a stejnou barvu má i puk, na kterém jelogo sociálních demokratÛ a slogan„âSSD na stranû lidí“. Soc. dem. klipnasadila v rámci své kampanû propodzimní krajské a senátní volby.·légr se v kvûtnu objevil také na

programové konferenci âSSD vPardubicích, kde prohlásil, Ïe by sesociální demokraté mûli vrátit „tam, kampatfií, tedy do ãela tohoto státu“.

***

Tfietina lidí chodí do penzepfiedãasnû, uÏ v 58 letech

Praha-mfd (kk)-KaÏd˘ tfietí ãlovûk jde dopenze dfiíve, i kdyÏ má potom navÏdyniÏ‰í dÛchod. âíslo vãera zvefiejnil ministrpráce a sociálních vûcí Petr Neãas.„Reálnû chodíme do penze v 58 letech,Ïeny dfiíve,“ uvedl na tiskové konferencik penzijní reformû. Îeny, kterézv˘hodÀuje poãet dûtí, chodí do penze vprÛmûru v 56 letech.MuÏi mûli loni regulérnû odcházet dopenze v 61 letech a bezdûtné Ïeny v 59letech, letos je‰tû pozdûji. Pfiedãasn˘mdÛchodem, kter˘ si je moÏné vzít aÏ tfiiroky pfied termínem, lidé fie‰í zdravotníproblémy, péãi o vnouãata nebo rodiãe,ale i nezamûstnanost. Podle Neãase jetento podíl jeden z nejvy‰‰ích v Evropû.Penzijní reforma, která ve stfiedu mífií doposledního schvalování ve Snûmovnû,tuto moÏnost oddálí.Od roku 2030 budou chodit do penzemuÏi a bezdûtné Ïeny aÏ v 65 letech.Pfiedãasn˘ dÛchod bude moÏn˘ aÏ pûtlet pfied tímto termínem. V˘hodnûj‰í budepracovat „pfiesãas“.

***

Poãítaãov˘ program navádílékafie, aby pfiedepisovali jen

urãité lékyPraha - mfd/LENKA PETRÁ·OVÁ-Pfiedstavte si, Ïe pfiijdete k lékafii, tenfiekne, Ïe máte angínu, a chce vám vypsatlék. Poãítaã mu jej sám nabídne. A naprvním místû je tuãnû zv˘raznûn˘ lékfarmaceutické firmy, která lékafii„sponzorovala“ program v jeho poãítaãi.Je mnohem snaz‰í lék odkliknout neÏsjet o pár fiádkÛ níÏ na pilulky se stejnouúãinnou látkou, ale od konkurence. Je to

dal‰í zpÛsob, jak se farmaceutické firmysnaÏí ovlivnit lékafie ve prospûchpfiedepisování sv˘ch lékÛ. Jakou pak mápacient jistotu, Ïe ho lékafi léãí tímnejlep‰ím? „Îádnou. Je to nevkusné a vrozporu s etick˘m kodexem. Apochopitelnû to mÛÏe ovlivnit to, co lékafipfiedepisuje,“ míní lékafi Tomá‰ Karhan.Napfiíklad v Nûmecku kvÛli takovémuovlivÀování lékafiÛ zmûnili systémpfiedepisování lékÛ - doktor tam uÏ nesmínaordinovat konkrétní znaãku.V˘robce programu se brání. „Jde onormální reklamu. A je to podle mûnejchytfiej‰í zpÛsob reklamy vÛbec,“ fiíkáVladimír Junger, jednatel firmyCompuGROUP. Její programy pouÏíváasi jedenáct tisíc lékafiÛ, pfies 60 procentz tûch, ktefií mají poãítaã.Software, kter˘ pfiednostnû nabízí lékykonkrétní firmy, je o víc neÏ polovinulevnûj‰í neÏ ty „ãisté“. Kdo by odolal?„Myslím, Ïe zatím si jen jeden lékafivyÏádal software bez reklamy,“ fiíkáJunger.Farmaceutické firmy si platí novoureklamu: lékafie díky ní ovlivÀuje pfiímojejich poãítaã. Odborníci to povaÏují zaneetické. Pacienti nic netu‰í„Jde jen o nosiã informací. UsnadÀujelékafiÛm administrativní i odbornou práci,“fiíká Junger.CoÏ neznamená nic jiného neÏ to, Ïe vechvíli, kdy lékafii do ordinace vstoupípacient, kter˘ potfiebuje lék na sníÏenícholesterolu, tak mu poãítaã nabídnejeden lék ze skupiny zhruba deseti, kteréjsou na trhu. A to právû ten od firmy, kterási to zaplatila.„Ty léky jsou témûfi identické. Na tomnení nic nefér,“ krãí rameny Junger.JenÏe v rozpacích jsou nad takov˘mi

Denní kronikaPokračování ze str. 7

9 satellite 1-416June 26, 2008

KnihaMarie Gabánkové

s více neÏ padesátibarevn˘mi reprodukcemi

body brokenbody redeemed

Published by PIQUANT EDITIONS in Great Britain, 2007

Cena 30 dolarÛ!Zájemci zavolejte na tel. ãíslo

416/535-8063nebo 416/530-4222


neboP.O. Box 176, Station E,, Toronto, ON M6H 4E2

The Cross

25.6.2008Stalina skolili v Berlíne

hrozienkaBratislava-sme/·tefan Hudec-Strojepristávali na letisku Tempelhof kaÏdé triminúty. V roku 1948 i‰lo o nevídanúlogistickú operáciu, ktorá slávila úspech.Západ nosil do Berlína su‰ené mlieko,zemiaky a múku, ale dováÏalo sa aj uhlie,benzín a lieky. Bitku so Sovietmi pomohlinakoniec vyhraÈ sladkosti, ktoré

hrozienkové bombardéry zhadzovalideÈom.

„Diaºnice sú zatvorené pre opravy,“ohlásili Sovieti v polovici júna 1948. Opár dní „pre technické problémy“ zastaviliaj Ïelezniãnú dopravu. Vzápätí spoºutovaním priznali, Ïe ich sektornemôÏe dodávaÈ potraviny pre obrovskézápadné ‰tvrte. Od‰tartovala berlínskablokáda. Spojenci sa v‰ak nedali zaskoãiÈa ihneì spustili tzv. leteck˘ most, ktor˘potupil Moskvu.

Blokáda Berlína bola prvou váÏnoukrízou studenej vojny a naznaãila kurz,ak˘m sa budú vyvíjaÈ vzÈahy medziMoskvou a Západom. Na Postupimskejkonferencii si mocnosti rozdelili porazenéNemecko a Berlín do ‰tyroch okupaãn˘chzón. Západné sektory (britsk˘, americk˘a francúzsky) v hlavnom meste sa ocitliuprostred ãerveného sovietskeho mora.

âoskoro nasledovali prvé spory.Stalinova snaha udrÏaÈ Nemeckoekonomicky na kolenách kontrastovala spredstavou Západu, ktor˘ chápal, Ïe bezsilného Nemecka sa nepozdvihne cel˘kontinent.

UÏ v roku 1946 prestali SovietizásobovaÈ Západ potravinami.Ameriãania zasa odmietli demontovaÈfabriky, ktoré v rámci povojnov˘chkompenzácii prená‰ali na v˘chod.V˘sledkom bol rozpad spoloãnej rady,ktorá riadila Nemecko.

Stalin sa rozhodol, Ïe musí dostaÈZápad von z Berlína. Dúfal, Ïe blokádamesto r˘chlo vyãerpá a Ameriãania aBriti ho prenechajú Sovietom. Americk˘generál Lucius D. Clay v‰ak pri‰iel smy‰lienkou leteckého mosta. Bolpresvedãen˘, Ïe Berlín nemôÏe nechaÈnapospas Moskve, pretoÏe by t˘m utrpelaamerická prestíÏ.

Sovietom pre‰iel cez rozum. Západ saku koncu vojny síce so Stalinomnedohodol na pozemn˘ch koridoroch,podpísal v‰ak zmluvu o troch leteck˘chmostoch do Berlína. Na zlosÈ Rusov tedamohli Spojenci do metropoly pokojnelietaÈ.

Ameriãania a Briti spustili leteck˘ most25. júna 1948. V tomto ãase mohli viacneÏ dvojmiliónové západné ‰tvrte vydrÏaÈbez dodávok potravín pribliÏne mesiac.Zásoby uhlia boli o nieão vy‰‰ie. Lietadláspoãiatku vozili 750 ton na deÀ zakrátkov‰ak lety zefektívnili. Aby sa zr˘chlili ‰tarty,posádka nemohla opustiÈ kokpit.Obãerstvenie pilotom nosili najkraj‰ieBerlínãanky priamo na dráhu. KaÏd˘ pilotmal na pristátie iba jeden pokus. Ak samu nepodarilo dosadnúÈ, musel s cel˘mnákladom letieÈ späÈ do západnéhoNemecka. Vìaka tomuto systémupristávali stroje kaÏdé tri minúty.

Komunistická tlaã si spoãiatku robila zmosta Ïarty. âasom v‰ak aj politické‰piãky v Moskve museli uznaÈ, Ïe Západusa darí efektívne narú‰aÈ ich blokádu.Vym˘‰ºali preto nové stratégie. Sovietskélietadlá ohrozovali spojenecké a ru‰ilirádiové spojenia. Pokú‰ali sa aj prilákaÈzápadn˘ch Berlínãanov na bezplatnéjedlo, no len málokto pre‰iel do ichsektora. Naopak Ameriãanom sa podarilovyhraÈ bitku o srdcia ºudí. MôÏu za to tzv.hrozienkové bombardéry, ktoré priná‰alideÈom sladkosti. S nápadom pri‰iel pilotGail Halvorsen, ktor˘ pri pristávanízhadzoval Ïuvaãky a hrozienka. KaÏd˘deÀ naÀho ãakalo viac a viac detí a dostalprez˘vku âokoládov˘ ujo.

Jeho nadriaden˘ bol spoãiatkunahnevan˘. Keì v‰ak novinári odfotili

nad‰en˘ drobizg, z operácie sa stalobrovsk˘ propagandistick˘ úspech.Americké deti zbierali sladkosti preberlínskych rovesníkov a pridali sa ajveºké firmy. Sovieti boli potupení a v apríli1949 zaãali uvaÏovaÈ o zru‰ení blokády.Do‰lo k nemu 12. mája a do Berlína pri‰liprv˘ vlak a kamióny zo západnéhoNemecka.

***

Policajti lúpili aj vydieraliBANSKÁ BYSTRICA-sme/DanielVraÏda-Ján Kro‰lák-B˘val˘ bansko-bystrick˘ kukláã bude ãeliÈ obÏalobe predsúdom. Okresn˘ súd Banská Bystricavãera prijal obÏalobu na niekdaj‰iehopríslu‰níka elitnej policajnej jednotkyMiroslava Jacka.

Spolu s Jackom prokuratúra Ïaluje ajexvy‰etrovateºa Róberta Petlu‰a, ktoréhosúd uÏ odsúdil na 25 rokov za nájomnúvraÏdu podnikateºa Jána Kuba‰iaka.

Na Petlu‰a v‰ak sudca vãera zru‰iltrestné stíhanie. Dôvodom je, Ïe povaÏuje25-roãn˘ trest za dostatoãn˘. Zru‰eniestíhania by znamenalo, Ïe Petlu‰a uÏ vtomto procese nebudú súdiÈ.Prokurátorka v‰ak na pojednávaní podalasÈaÏnosÈ. Prokurátorka pripustila, ÏePetlu‰ môÏe dostaÈ aj viac ako 25 rokov,teda doÏivotie.

ZadrÏan˘ Juraj Roszík, jeden z b˘val˘chpolicajtov, ktorí boli v ãase vraÏdy v domepopraveného podnikateºa, prehovoril.Práve on usvedãuje b˘val˘ch kolegov.

Prokuratúra viní Jacka a Petlu‰a, Ïe vspolupráci s ìal‰ími policajtmi prepadli vroku 2004 rodiãov známeho futbalistuVratislava Gre‰ka v Tajove pri BanskejBystrici a okradli ich o takmer miliónkorún. O rok neskôr mali zaútoãiÈ nabanskobystrického advokáta JánaSmetanu s manÏelkou. Spútali ich vovlastnom rodinnom dome, pálili ichcigaretou a bili bejzbalovou palicou.

Obidvaja obÏalovaní tvrdia, Ïe súnevinní. Podºa Jacka aj Petlu‰a korunn˘svedok Roszík klame. Jacko patril dobanskobystrickej jednotky ‰peciálnehonasadenia. V roku 1994 spolu s kolegamiz jednotky uniesli manÏelkinho kolegu,ktor˘ jej dlhoval peniaze.

Stanislava ëuríka napadli v noci nasídlisku Sásová. NaloÏili ho do kufra autaa vyviezli ho za mesto. Na Suchom vrchuho najprv bili, a potom si musel vykopaÈhrob. Nezabili ho. Odviezli ho a vyhodili zidúceho auta.

ëurík mal problém identifikovaÈútoãníkov - mali kukly. Desiatich policajtovsúd oslobodil a Jacka odsúdil za ublíÏeniena zdraví.

***

praktikami i samy farmaceutické firmy.„Toto etické rozhodnû není a ãlenskéfirmy asociace dodrÏují etick˘ kodex, kter˘podobné praktiky neumoÏÀuje,“ míní ‰éfasociace AIFP, která sdruÏuje v˘robceoriginálních lékÛ v âesku, Radim Petrá‰.„Vím, Ïe to nûkteré farmaceutické firmydûlaly, ale upou‰tí od toho, protoÏe pokudvím, zjistily, Ïe to na lékafie nemá takov˘vliv, jak˘ ãekaly,“ fiíká Lumír Kroãek zasociace âAFS, která naopak sdruÏujev˘robce neoriginálních léãiv.„V oblasti farmaceutického prÛmyslu jdeo ãistou formu reklamy. Reklamou lékafiek niãemu nenutíme,“ podot˘ká k tomuJunger.NaráÏí tím na fakt, Ïe zástupcifarmaceutick˘ch firem nepracují zrovnav rukaviãkách, kdyÏ se snaÏí ovlivnitlékafie, aby pfiedepisovali jejich léky.O tom ostatnû svûdãí i to, Ïe policie právûvy‰etfiuje pfiípad ãervencové konferenceSdruÏení ambulantních urologÛ. Ta semûla konat v Keni a souãástí akce byl iv˘let na safari a dal‰í poznávací aktivityvãetnû koupání na pláÏi.Lékafii v‰ak na keÀské pláÏe neodjedou.Organizace Transparency International,která se zab˘vá korupcí, totiÏ kvÛli„konferenci“ podala trestní oznámení.Farmaceutická firma Apotex urologÛmúdajnû nabídla, Ïe v˘let zaplatí, kdyÏkaÏd˘ pfiedepí‰e pacientÛm 450 baleníjejích lékÛ. Tato kauza je zatím první,kterou se zab˘vá policie.Nicménû firma CompuGROUP si je dobfievûdoma, jak v˘hodné je spojenífarmaceutick˘ch firem s lékafii. Napfiíklad‰kolení, která CompuGROUP pofiádá,sponzorovala farmaceutická firmaSandoz.CompuGROUP se navíc ve sv˘chprezentacích chlubí tím, Ïe má „exkluzivnípfiístup k 290 tisícÛm lékafiÛ v devítizemích“.Kdyby reklama nefungovala, tak jifarmaceutické firmy nedûlají. PotíÏ je, Ïefiada lékafiÛ si ani neuvûdomuje, jak mocmÛÏou b˘t ovlivnûni sv˘m „chytr˘m“poãítaãem.„Dûlali jsme ‰kolení pro praktické lékafiea zjistili jsme, Ïe fiada z nich ani neví, Ïemá v poãítaãi takov˘ reklamní software.A zdá se jim v pofiádku, Ïe kdyÏ zaãnouvypisovat název léku, tak jim poãítaã sámod sebe doplní název léku - ale ten, kter˘je od konkrétní firmy, jeÏ jim zpÛli zaplatilasoftware. A oni to musí vymazat, pokudchtûjí napsat jin˘ lék. Oã snaz‰í je jen toodkliknout?“ popisuje odborník nalékafiské softwary Pavel KubÛ.Lékafii, ktefií software mají, jej obhajují.„Je pfiece na ãlovûku, jestli se reklamûpodfiídí. KaÏd˘ má vlastní hlavu a selsk˘rozum,“ fiíká praktick˘ lékafi Jan Jelínek.I zástupkynû organizací, které se starajío zájmy pacientÛ, Jana Petrenko, míní,Ïe záleÏí jen na charakteru lékafie, jestlipfiedepí‰e to, co mu jeho poãítaã nabízí.PotíÏ je, Ïe to se pacient, kter˘ v ordinacistojí, nikdy nedozví.

***

Press

10 satellite 1-416 June 26, 2008Letters

TRAVEL INC.

827A Bloor St. W.Toronto, ON M6G 1M1

Vám ponúkacestovanie do celého sveta

Spolahlivo vybavímeletenky, pozvanie,

poistenie, nájom autaprekladyVolejte

Annu Zapletalovou

Tel.: (416) 537-7698

Technika a vynalézavost obohacuje na‰ísouãasnou, tzv. moderní dobu,nespoãtem úÏasn˘ch vûcí o jak˘ch by senám pfied padesáti ãi více lety ani nesnilo.Jsou to vûci vût‰inou uÏiteãné a potfiebné,mnohdy ale jejich pouÏití mÛÏe b˘t iponûkud nechvályhodné a neblah˘micharaktery zneuÏité.Pfii sledování profesionálního tenisu v

televizi, jsem na obrazovce nejednouuvidûl reklamu na holítko. Nikoli naelektrick˘ holící strojek, ale na cosimnohem dokonalej‰ího neÏ je bfiitva anebo ono prachobyãejné holítko, kteréjsem pouÏíval v dávn˘ch ãasech. Byl tov˘robek ponûkud dokonalej‰í, kter˘moÏná obsah tohoto textu ãinínev˘znamn˘m. Ale pí‰i jej i tak.Tyto nejsofistikovanûj‰í holítka

neexistovala v dobû, kdy Pavel Sedláãekzpíval ve filmu Milo‰e Formana âern˘Petr „Holil jsem se potají, tak jak to ho‰idûlají…“Nejsem zarputil˘ uÏivatel v‰ech novinek

a vymoÏeností, ale byly ãasy, kdy jsemvyhlazoval svou tváfi jedním a po ãasejin˘m elektrick˘m holícím strojkem. AlemoÏná oba byly levného a nekvalitníhodruhu (i kdyÏ vûhlasn˘ch znaãek) a takjednoho dne jsem se rozhodl k návratu kholení manuálnímu, bez pouÏitíelektrického proudu.Tento zpÛsob má jist˘ pÛvab, ba mÛÏe

se podobat malému rituálu. Byly doby,kdy jsem, díky lenosti nebozapomnûtlivosti zakoupit si holící krém,mydlil si tváfie obyãejn˘m m˘dlem. Tonebylo nikterak elegantní a snad protovrátil jsem se nakrátko k pouÏíváníelektrického strojku.JenÏe, ona ta chvíle holení se bfiitvou

nebo manuálnû, má svÛj pÛvab. Tfiebase peãlivû namydlit, coÏ mÛÏe se dít bud‰tûtkou a vhodn˘m holícím m˘dlem, nebojemnou, pfiíjemnû vonící pûnou, kterou sina‰inec s tich˘m za‰evelením tlakové

nádobky nanese na tváfi. A pak se toudokonale bílou vrstvou pfiipomínající tennejjemnûj‰í právû napadl˘ sníh, vedemanuální strojek (dnes minimálnû sedvûma noÏíky, coÏ ale pÛsobí ucpávánímezery mezi nimi a sníÏení úãinnostifiezu, takÏe je tfieba prÛbûÏnû strojekom˘vat, alespoÀ dle mojí zku‰enosti) aten nechává po sobû stopu hladképokoÏky a mírnû to voní a jeden, zbavujese strni‰tû dva ãi tfii dny dlouhého, mápocit ne zcela nepodobn˘ koupeli.JenÏe, alespoÀ to je moje zku‰enost,

obãas dochází k mírnému fiezu, pokudholítko je nové, ostré a jeho uÏivatelneopatrn˘, ne‰ikovn˘ nebo kamsispûchající. To se mi stalo nejednou, aÈjsem se snaÏil b˘t co nejpeãlivûj‰í.Z hladké, oholené pokoÏky vyronila se

rudá skvrna nebo dvû i tfii. Vût‰inou tobylo ve chvíli pfied odchodem na akci,kde solidní vizáÏ byla více vhodná neÏlinikoli. A nebo ve chvíli dÛvodného spûchu.Mnoho nepomohlo pfiikládání chomáãkÛvaty namoãen˘ch ve studené vodû. Snadproto, Ïe po operaci musím brát mírnoudávku aspirinu, kter˘ by mûl zabránitneÏádoucímu zhoustnutí krve pfied jejícestou do hlavy neboli myslivny, jedentakov˘ chomáãek nikdy nestaãil. Avût‰inou jsem na se‰lost do‰el více ãiménû holením poznamenan˘.Ale aÏ donedávna - a to mi není jasné,

proã teprve nedávno do‰lo k obratu.Opût jsem se pofiezal. Na tfiech místech

a protoÏe jsme spûchali, bylo po‰kozeníkÛÏe vût‰í neÏ jindy. A tu moje Ïenamil˘m hlasem pravila: „Nech toho snaÏení... pfiinesu kamenec, koupila jsem ho loniv Praze!“V pamûti dosud totálnû nezvet‰elé

pfiipomnûly se mi ty chvíle, kdy jako PavelSedláãek holil jsem se, aã ne potají, alepfied odchodem do nûkteré z tanãírenpraÏsk˘ch a nedoãkavost uÏ tam b˘t,pohnula mi prsty neÏádoucím zpÛsobem.

Vyrazila krev a tehdy bral jsem do rukutakovou kostku bezmála prÛhlednéhomateriálu velikosti men‰í kostky m˘dla,natíral si po‰kozenou tváfi a krátce nato,dokonale vyholen a nezkrvaven, vyráÏeldo ulic.Od tûch dob jsem kamenec nevidûl.A teì tedy, mnoho dlouh˘ch let nato,

Ïena mi pfiinesla malou tyãinkou v Prazezakoupenou. (Snad pro milence, kterémují zapomnûla dát stejnû jako mnû, nevím,ale bylo mi to jedno, neboÈ pfiikládatstudenou vodou namoãené kouskyklínexÛ nepomáhalo a ãas chvatnûplynul).I pfiiloÏil jsem tyãinku kamence

zakoupenou v rodném mûstû, sem a tampfiejel po‰kozená místa ...a mohl jsemvyjít s tváfií dokonale vyholenou a nijaknepo‰kozenou.Kamenec! Dá se koupit v Kanadû?

MoÏná, Ïe dá, nevím, nezkou‰el jsem to.Ale chápu jej jako jednu z vûcí, jejichÏhodnota je trvalá, rok od roku, desetiletí,staletí.Ano, váÏení pánové-ãtenáfii, pokud se

jak˘mkoli zpÛsobem na sv˘ch tváfiíchzkrvavíte (samozfiejmû, Ïe vût‰í fieznérány utrÏené v dÛraznûj‰í v˘mûnû názorÛ,které tfieba se‰ít, nemám na mysli) ...kamenec! Jakoby jeho trvanlivost vúãinnosti pocházela od slova kámen! Taksi to alespoÀ vysvûtluji.OdloÏte elektrické holící strojky té

nejvût‰í dokonalosti a vraÈte se kezpÛsobu klasickému! Pokud dojde kmen‰ímu pofiezání, nic se nedûje; alemÛÏete se holit i jakkoli brutálnímzpÛsobem, pokud máte pfii ruce ... ano,uÏ asi víte, co mám na mysli.Je nespravedlivé nedoceÀovat drobné

radosti, které kaÏd˘ i ten nejobyãejnûj‰íden mÛÏe nabídnout ...

Vladimír Cícha - Vancouver * * *

KamenecNa‰e internetovéstránky

Satellite 1-416V˘bûr z ãlánkÛ v na‰ich novinách.Aktuální vÏdy v den vyjití novin.

www.satellite1-416.comwww.zpravy.cawww.zpravy.org

***Pfiedchozí ãíslo v PDFwww.11.satellite1-416.com

www.11.zpravy.ca***

KalendáfiCo se pfiipravuje

v krajanské komunitû v Kanadû

www.kalendar.satellite1-416.com

***

11 satellite 1-416June 26, 2008 Letters

Josef Lnûniãka:

RyngoV‰echno zaãalo tím, Ïe na televizníobrazovku majestátnû pfiikvaãila hereãkaLjuba Hermanová s dvûma psy. ktefiívypadají, jako by jim nûkdo do jejich „ksichtÛ”nohou ‰lápl. âín‰tí palácoví... DÛm azahrada. Okolí pro psí obyvatele jakostvofiené. Odebíral jsem ãasopis, kde seinzerovalo, prodávalo a kupovalo v‰echnomoÏné. Podal jsem inzerát, Ïe koupímtakového psa. Velkou chybou bylo, Ïe byluvefiejnûn s celou adresou. První dopis bylanonym s po‰tovním razítkem Chrudim.„Ty vole, neví‰, jak vypadá obyãejn˘vofiech?” Nic více. U toho mûsta je midodnes záhadou, Ïe suchozemec JosefRessel, chrudimsk˘ rodák, vynalezl lodní‰roub a tím pádem nastal pfievrat lodnídopravy.

Jednoho dne pfiijdu domÛ, a nûco se mimotá pod nohama ve sklepû. On to, prosím,byl pes s tím roz‰lápnut˘m ksichtíkem, synmi hlásil, Ïe ho pfiivezli jedni lidé z Trutnova.Mají jen byt a více ho tam nemohou mít.Chtûjí za nûho 250 korun. Adresa je v halea mÛÏeme ho splácet. Vezmu to zvífie donáruãe, choval se velmi pfiátelsky, alepohlédnu do jeho velk˘ch ãern˘ch oãí atam plno blech. Hned vbûhnu do garáÏe,psa do kufru a do Úpice k zvûrolékafii. Pesje zdrav˘, ale velmi zable‰en˘. Poslal mûdo lékárny pro lék a psa nechat koupatalespoÀ 10 minut. Stará plechová vanaposlouÏila. Ve vlaÏné vodû jsme ty blechytopili 15 minut. Tam jich bylo! Ryngo se mûlkoupat po t˘dnu je‰tû jednou. Jistota jejistota. Tûsnû pfied vstupem do láznû spustil‰tûkot, Ïe musí jít tam, kam chodil i císafipán pû‰ky. Vyhovûl j

no. 12. (412.) satellite 1-416 2008scriptum.cz/soubory/scriptum/satellite-1-416/... · thursday,...

Documents