organizace egÚ praha engineering, a.s. nÆzev textu nejlepıí...

Autor RNDr. Milan Fara, CSc., Hana Vokurková Organizace EGÚ Praha Engineering, a.s. Název textu Nejlep�í dostupné technické postupy omezování emisí - BAT Blok BK2 - Emise - stacionární zdroje Datum Prosinec 2001 Poznámka Text nepro�el redakční ani jazykovou úpravou

2

Blok BK2: Emise - stacionární zdroje

Nejlep�í dostupné technické postupy omezování emisí - BAT OBSAH 1 Úvod 2

1.1 Definice BAT podle protokolů 2

1.2 Kategorizace zdrojů dle protokolů o tě�kých kovech, persistentních organických polutantech, vyhlá�ky M�P č. 117/1996 Sb. a návrhu zákona o IPPC

3

1.3 Protokol VOC 5

2 Nejlep�í dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolů CLRTAP o tě�kých kovech a o persistentních organických polutantech

7

2.1 Nejlep�í dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu o tě�kých kovech

7

2.2 Nejlep�í dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu o persistentních organických polutantech

12

2.3 Technologie pro omezení emisí tě�kých kovů a persistentních organických polutantů uplatněné na zdrojích s kotli na tuhá paliva v hl. m. Praze

18

3 Nejlep�í dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu VOC 18

4 Technologie BAT a integrovaná prevence a omezování zneči�tění (IPPC) 24

4.1 Návrh zákona o integrované prevenci 24

4.2 Nejlep�í dostupné techniky (technologie BAT) z hlediska integrované prevence 27

4.3 Referenční dokumenty pro nejlep�í dostupné techniky (BREFs) 28

Příloha 1 Kategorizace a seznam zařízení podle návrhu zákona o integrované prevenci a omezování zneči�tění

31

3

1. Úvod 1.1 Definice BAT podle protokolů

Protokol o tě�kých kovech, protokol o persistentních organických polutantech (POPs) i protokol o omezení emisí těkavých organických látek nebo jejich toků přes hranice států (VOC) definují nejlep�í dostupné techniky pro omezování emisí takto1 (tato základní definice se v�ak objevuje ve v�ech dokumentech EU a lze jí vyu�ít v obecné rovině):

�Nejlep�í dostupnou technikou� (BAT) se rozumí nejúčinněj�í a nejpokročilej�í stadium vývoje činností a jejich pracovních či provozních postupů, které označuje praktickou vhodnost jednotlivých technologií a jejich vyu�ití jako principiálního základu pro stanovení emisních limitů určených k prevenci emisí a v případech, kde preventivní vyloučení emisí není uskutečnitelné, obecně ke sní�ení emisí a jejich dopadů na �ivotní prostředí jako celek:

− �technika� zahrnuje jak pou�ívané technologie, tak způsob, jakým je dané zařízení navr�eno, konstruováno či vybudováno, udr�ováno, provozováno a vyřazeno z provozu

− �dostupné� techniky jsou vyvinuté v určitém měřítku, které umo�ňuje jejich uplatnění v příslu�ném průmyslovém sektoru za ekonomicky a technicky schůdných podmínek, přičem� jsou brány v úvahu náklady a výhody bez ohledu na skutečnost, zda jsou, či nejsou dotyčné technologie vyu�ívány či vyráběny na území dotyčné strany, pokud jsou tyto techniky přiměřeně dostupné jejich provozovateli

− �nejlep�í� znamená nejúčinněj�í při dosahování vysoké obecné úrovně ochrany �ivotního prostředí jako celku

Při určování nejlep�ích dostupných technik by měla být věnována zvlá�tní pozornost, obecně nebo ve specifických případech, faktorům uvedeným ní�e, přičem� jsou brány v úvahu náklady a přínosy opatření a zásady předbě�né opatrnosti a prevence:

− vyu�ití nízkoodpadových technologií

− vyu�ití méně nebezpečných látek

− posilování regenerace a recyklování látek vznikajících a vyu�ívaných v procesech a posilování regenerace a recyklování odpadů

− srovnatelné procesy, zařízení nebo způsoby provozu, které ji� byly úspě�ně ověřeny v průmyslovém měřítku

− technický pokrok a změny vědecko-technických poznatků a jejich interpretace

− povaha, účinky a mno�ství dotyčných emisí

− datum uvedení do provozu nových nebo stávajících zařízení 1 Příloha III Protokolu o tě�kých kovech a příloha V Protokolu o persistentních organických polutantech.

4

− doba potřebná k zavedení nejlep�í dostupné techniky

− spotřeba a povaha surovin (včetně vody) vyu�itých v procesu a jeho energetická účinnost

− potřeba předcházet nebo sni�ovat na minimum celkové dopady emisí na �ivotní prostředí a souvisejících rizik pro �ivotní prostředí

− potřeba předcházet haváriím a minimalizovat jejich důsledky pro �ivotní prostředí

Koncept nejlep�í dostupné techniky není zaměřen na předpisování nějaké specifické technologie nebo techniky, ale na to, aby byly brány v úvahu technické charakteristiky sledovaných zařízení, jejich geografické umístění a místní environmentální podmínky.� 1.2 Kategorizace zdrojů dle protokolů o tě�kých kovech, persistentních

organických polutantech, vyhlá�ky M�P č. 117/1997 Sb. a návrhu zákona o IPPC

Kategorizace zdrojů zneči�ťování ovzdu�í není jednotná v právních předpisech ČR a v mezinárodních dokumentech, a to ani v zákonech připravovaných na základě harmonizace českého práva s právem Evropské unie, co� má své praktické důvody, aby zůstaly zpřístupněny obsáhlé databázové soubory a jejich provázanost se statistickými zdroji, provozovanými jinými resorty ne� M�P.

Z pohledu mezinárodního jsou zdroje zneči�ťování ovzdu�í ve vět�ině evropských zemí tříděny jednak podle systému EMEP/CORINAIR (k čemu� vedou předev�ím závazky uzavírané podle protokolů k Úmluvě o dálkovém zneči�ťování ovzdu�í přesahujícím hranice států v rámci EHK), jednak podle legislativy Evropské unie (k čemu� vedou směrnice EU, resp. Společenství).

V zásadě lze nalézt určité paralely mezi různými kategorizacemi, jimi� se lze řídit v případech, kdy jsou např. doporučovány techniky BAT. Pro případ protokolů o tě�kých kovech, persistentních organických polutantech, stávajícího právního předpisu ČR a nově navrhovaného zákona podle vzoru směrnice Evropské unie (IPPC) je porovnání zřejmé z následující tabulky.

protokol TK protokol POPs vyhl. M�P č. 117/1997 Sb. návrh zákona IPPC

1 spalovací zařízení s čistým jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW

1 spalování včetně spoluspalování odpadů: − komunálních − nebezpečných − nemocničních nebo spla�kových kalů

1 palivoenergetický průmysl

1 energetika 1.1 spal. zařízení o jm. tepel.

příkonu >50 MW 1.2 rafinerie minerál. olejů a

plynu 1.3 koksovací pece 1.4 zař. na zplyňování a

zkapalńování uhlí

5


2 pra�ení či sintrování (aglomeraci) kovových rud (včetně sulfidických) s kapacitou: − nad 150 t

aglomerátu/den pro �elezné rudy nebo koncentrát

− nad 30 t/den

aglomerátu pro Cu, Pb nebo Zn nebo jakéhokoli zpracování rud zlata a rtuti

2 aglomerační závody

2 průmyslová výroba a zpracování kovů

2 výroba a zpracování kovů

3 výroba surového �eleza nebo oceli (primár. či sek. tavby, včetně el. oblouk. pecí), včetně kont. lití s kapacitou nad 2,5 t/hod

3 primární a sekundární produkce mědi

3 výroba nekovových minerálních produktů

3 zpracování nerostů

4 slévárný �elezných kovů s produkč. kapacitou nad 20 t/den

4 produkce oceli

4 chemický průmysl

4 chemický průmysl

5 výroba mědi, olova nebo zinku z rud nebo sekundárních surovin metalurg. procesy s kapacitou: − nad 30 t kovu/den pro

primární zařízení − 15 t kovu/den pro sek.

zařízení nebo pro jakoukoli primár. produkci Cu

5 kovohutě průmyslu sekundárního hliníku

5 zpracování odpadu 5.1 velké zdroje zneči�ťování 5.2 střední zdroje zneči�ťování

5 nakládání s odpady

6 tavení (rafinace, slévar. odlévání atd.) včetně produkce slitin Cu, Pb a Zn, včetně regenerace produktů s kapacitou tavení: − nad 4 t/den pro Pb − 20 t/den pro Cu a Zn

6 spalování fosilních paliv v elektrárnách, teplárnách, plynárnách a v průmysl. kotlích s tepelným výkonem nad 50 MW

6 ostatní 6.1 krematoria 6.2 stavby a zařízení pro

chov hosp. zvířat 6.3 veterinární asanace 6.4 lakovny 6.5 zpracování dřeva 6.6 polygrafie 6.7 odma�ťování kovů a

součástek 6.8 či�tění textilií, ků�í a

ko�e�in

6 ostatní zařízení

7 výroba cementového slínku − v rotač. pecích

s produkční kapacitou nad 500 t/den

− v jiných pecích s prod.

kapacitou nad 50 t/den

7 spalování v oblasti bydlení

7 nezařazené procesy

8 výroba skla s u�itím Pb s kapacitou tavení nad 20 t/den

8 spalování dřeva s tepel. výkonem pod 50 MW

6


9 výroba chloru/alkálií elektrolytickým procesem s rtuťovými články

9 výroba koksu

10 spalování nebezpečného nebo nemocničního odpadu s kapacitou − nad 1 t/h − nebo spoluspalování

nebezp. odpadů

10 výroba uhlíkových anod

11 spalování komunálních odpadů s kapacitou − nad 3 t/h − nebo spoluspalování

komunál. odpadů

11 výroba hliníku

12 zařízení na konzervaci dřeva

1.3 Protokol VOC

Protokol k Úmluvě o dálkovém zneči�ťování ovzdu�í přesahujícím hranice států o omezení emisí těkavých organických látek nebo jejich toků přes hranice států (tzv. protokol VOC) byl přijat 18. 11. 1991, účinnosti nabyl 29. 9. 1997 a Česká republika k němu přistoupila 1. 7. 1997.

Pod pojmem "těkavé organické sloučeniny" nebo "VOC" jsou rozuměny v�echny organické sloučeniny antropogenní povahy jiné ne� methan, které mohou produkovat fotochemické oxidanty reakcí s oxidy dusíku v přítomnosti slunečního záření.

Základní povinnosti protokolu VOC, které jsou shrnuty v jeho článku 2, ukládají signatářským zemím omezovat a sni�ovat své národní emise VOC ve stanoveném objemu a k danému termínu, uplatňovat národní nebo mezinárodní emisní normy pro stacionární i mobilní zdroje a uplatňovat nejlep�í dostupné technické postupy (technologie BAT), které jsou ekonomicky dosa�itelné, u existujících stacionárních zdrojů v kategoriích hlavních zdrojů.

Hlavní zdroje emisí VOC ze stacionárních zdrojů (kromě methanu) vyjmenovává protokol VOC ve své příloze II:

a) pou�ívání rozpou�tědel b) ropný průmysl včetně manipulace s ropnými produkty c) průmyslová organická chemie d) malé spalovací zdroje (např. topení v domácnostech a malé kotelny v průmyslu) e) potravinářský průmysl f) průmysl oceli a �eleza

7

g) sběr a zpracování odpadů h) zemědělství.

Pořadí v uvedeném výčtu odrá�í i jejich důle�itost v emisních inventurách z obecného hlediska. Konkrétní emise VOC ka�dé země silně závisí na druhu a objemu výroby a zejména na uplatněných opatřeních v jednotlivých sektorech, a proto i volba technologií BAT, které jsou uvedeny v příloze II k protokolu VOC, bude mít v různých zemích různé priority.

Velmi důle�ité je ustanovení protokolu VOC, �e k zaji�tění správné funkce pou�itých opatření ke sni�ování emisí VOC je nezbytné tyto procesy monitorovat. Podle přílohy II k protokolu VOC (odst. 9 v kap. II) monitorování musí zahrnovat:

i) sestavení seznamu opatření ke sni�ování emisí VOC, která jsou ji� realizována j) charakterizaci a kvantifikaci emisí VOC z důle�itých zdrojů měřením nebo

jinými technikami k) periodickou revizi ji� uplatněných opatření ke sni�ování emisí a zaji�tění jejich

dal�í účinnosti l) pravidelné hlá�ení o vý�e uvedených bodech a) a� c) v určeném formátu

příslu�ným autoritám m) porovnání prakticky dosa�ného sní�ení emisí VOC s cíli protokolu

Monitoring podle bodu b), tj. kvantifikace emisí VOC na základě měření nebo jinými technikami, není dostatečně rozvinut a je třeba rozvíjet a zdokonalovat jak postupy přímého měření, tak i jiné techniky vesměs zalo�ené na bilančních výpočtech nebo statistických kalkulacích. Je nutné zdůraznit, �e zpracování získaných informací z jednotlivých informačních zdrojů je velmi obtí�né vzhledem k jejich neúplnosti a rozdílným údajům (z oficiálních statistik) o výrobách a dovozech produktů. Současně je velmi obtí�né stanovit úplnost a hodnověrnost získaných dat. Jedná se zejména o následující údaje:

− dovozy nátěrových hmot, kde jsou aplikovány dovozy na celní záznamku � emise rozpou�tědel jsou v�ak produkovány (realizovány) v ČR; proto není zcela přesná evidence

− dovozy jednotlivých typů nátěrových hmot, kdy není deklarován obsah rozpou�tědel

− značnou nejistotu v úplnosti počtu dovozců a výrobců produktů s rozpou�tědly

− hodnověrnost a úplnost údajů REZZO, kde není podchyceno vysoké mno�ství podnikatelských subjektů a aplikací rozpou�tědel mimo uzavřené zdroje emisí

− značnou nepřesnost v kří�ové konfrontaci statistických dat z jednotlivých pramenů

− uvádění rozdílných hodnot produkce � tuny nebo výrobní produkce v Kč

8

Pro porovnání aktuálního stavu sní�ení emisí bude proto důle�ité nejen posoudit pokrok v aplikaci doporučených technologiích BAT, ale té� dosáhnout zlep�ení stavu evidence zdrojů. 2. Nejlep�í dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle

protokolů CLRTAP o tě�kých kovech a o persistentních organických polutantech

Oba protokoly o tě�kých kovech a o persistentních organických polutantech doporučují opatření k omezení emisí sledovaných látek a nejlep�í dostupné techniky podle stavu poznatků k datu dokončení protokolů, tj. přibli�ně k r. 1998. Doporučení jsou shrnuta v přílohách k protokolům (příloha č. III k protokolu o tě�kých kovech a příloha č. V k protokolu o persistentních organických polutantech). Snahou autorského kolektivu příloh bylo uvést alespoň přibli�né náklady na zavedení technik BAT, co� se podařilo jen částečně. Pro podmínky České republiky jsou ov�em tyto údaje méně významné, neboť v průběhu ekonomické transformace a restrukturalizace mnohých závodů jsou náklady na ekologická opatření součástí slo�itěj�ích ekonomických kalkulů.

Doporučení technik BAT je v obou protokolech uváděno s odli�ným tříděním. Zatímco u protokolu o tě�kých kovech jsou techniky BAT uváděny k jednotlivým kategoriím zdrojů emisí (kategorizace zdrojů dle přílohy II k protokolu), u protokolu o persistentních organických polutantech jsou techniky BAT uváděny pro hlavní polutanty, tj. polychlorované dibenzo-p-dioxiny / furany (PCDD / PCDF), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) a hexachlorbenzen (HCB).

K obecným zásadám omezování emisí předmětných polutantů patří �etrné zacházení s materiály k zamezení pra�nosti, dodr�ování technologické kázně a zamezení vedlej�ích úniků plynů netěsnostmi nebo chybnou manipulací. Toto se daří dodr�ovat u průmyslových zdrojů, nikoliv v�ak u zdrojů v občanské sféře, kde zejména spalovací procesy v domácnostech jsou záva�ným zdrojem POPs. Zlep�ení situace lze očekávat nejen působením osvěty, ale zejména nastavením cenových parametrů paliv (resp. energií) pou�ívaných v domácnostech.

K omezení emisí z domácích topeni�ť by měly přispět zvlá�tní krajské a místní programy ke zlep�ení kvality ovzdu�í podle návrhu nového zákona o ovzdu�í (přílohy č. 2 a 3 k návrhu zákona), kde se předpokládá práce s veřejností (sni�ování emisí produkovanými domácnostmi2).

2 Příloha č. 2, odst. 3, bod k8).

9

2.1 Nejlep�í dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu o tě�kých kovech

Protokol o tě�kých kovech doporučuje následující rámcová a obecná opatření ke sni�ování emisí:

− aplikace nízkoemisních procesních technologií, zvlá�tě v nových zařízeních − či�tění odpadních plynů pomocí filtrů a dal�ích zařízení − změna nebo úprava a předúprava surovin, paliv nebo dal�ích vstupních materiálů

(např. s nízkým obsahem tě�kých kovů) − nejlep�í postupy řízení preventivní údr�by a celkového pořádku, včetně zavedení

primárních opatření k utěsnění jednotek, které produkují prach − opatření k racionálnímu u�ívání produktů s obsahem tě�kých kovů nebo opatření ke

zne�kodnění produktů, např. kdy� se stanou odpadem

Za důle�itou součást procesu uplatňování opatření ke sni�ování emisí pokládá protokol důsledný monitoring a to jak uplatňovaných dílčích kroků, tak i skutečného obsahu tě�kých kovů v emisích sledovaných zdrojů.

V případech, kdy jsou emise kovů vázány na částice, mohou být kovy zachyceny v zařízeních na odlučování prachu. Protokol uvádí v tabulkách v příloze III následující účinnosti těchto zařízení na či�tění plynu a pro odlučování rtuti zvlá�ť. Účinnost zařízení na či�tění plynu vyjádřená v jednohodinových průměrných koncentracích prachu

typ zařízení na či�tění plynu koncentrace prachu po či�tění [mg/ m3] textilní filtry < 10 membránové filtry, < 1 suché elektrostatické odlučovače < 50 mokré elektrostatické odlučovače < 50 vysoce účinné skrubry * < 50

Minimální předpokládaná účinnost zařízení na odlučování rtuti vyjádřená v jednohodinových průměrných koncentracích rtuti

typ odlučovače rtuti koncentrace rtuti po či�tění [mg/ m3] selenový filtr < 0.01 selenový skrubr < 0.2 uhlíkový filtr < 0.01 vstřikování uhlíku + odlučovač prachu < 0.05 chloridový proces Odda Norzink < 0.1 proces se sulfidem olova < 0.05 thiosíranový proces Bolken < 0.1

Dále uvádí protokol specifická opatření k omezení emisí, je� jsou uznávána jako BAT, a to v členění podle kategorií protokolu (viz kap. 1.2). Dále je uveden stručný přehled navrhovaných opatření a dostupné údaje o nákladech na opatření pro sní�ení emisí.

10

Kategorie 1: spalovací zařízení s čistým jmenovitým tepelným příkonem nad 50MW Opatření / technika BAT: − náhrada uhlí zemním plynem nebo palivy s nízkým obsahem kovů − paroplynné cykly při výrobě elektřiny − předúprava uhlí − aplikace postupů pro sni�ování emisí oxidů síry a dusíku Účinnosti některých opatření a jejich náklady:

emisní zdroj opatření omezující emise účinnost sní�ení (%) náklady na potlačení emisí spalování topných olejů přechod na spalování plynu Cd, Pb: 100 %

Hg: 70 - 80 % vysoce specifické pro daný případ

spalování uhlí přechod z uhlí na paliva s ni��ími emisemi tě�kých kovů

prach: 70-100 %

vysoce specifické pro daný případ

elektrostatické odlučovače - (studená strana)

Cd, Pb: > 90 % Hg: 10 - 40 %

specifické investiční náklady 5 - 10 USD / m3 odpadního plynu za hod. pro tok nad 200 000 m3/h

mokré odsíření od plynů; viz pozn. (a) Cd, Pb: > 90 % Hg: 10 - 90 % viz pozn. (b)

textilní filtry Cd > 95, Pb:>99 Hg: 10 - 60 %

specifické investiční náklady 8 - 10 USD / m3 odpadního plynu za hod pro tok nad 200000 m3/h

(a) účinnost odstraňování rtuti roste s podílem iontové formy rtuti. Zařízení selektivní katalytické redukce silně zaprá�ených plynů podporuje vznik dvojmocné rtuti.

(b) toto opatření je primárně pro sní�ení emisí SO2. Sní�ení emisí tě�kých kovů je vedlej�ím přínosem. (Specifické investice

jsou 60 a� 250 USD/kWel.) Kategorie 2:pra�ení či sintrování (aglomerace) kovových rud (včetně sulfidických) Opatření / technika BAT: − textilní filtry − elektrostatické odlučovače − vysokoúčinné skrubry Účinnosti některých opatření a jejich náklady:

emisní zdroj závod typu:

opatření omezující emise účinnost (%) * náklady **

aglomerační emise optimalizované aglomerace skrubry a EO textilní filtry

asi 50 > 90 > 99

n.a. n.a. n.a.

peletizační EO & vápencový reaktor & textilní filtry skrubry

> 99 > 95

n.a. n.a.

vysoké pece -či�tění plynů z vysokých pecí

textilní filtr/ EO mokré skrubry mokré EO

> 99

> 99 > 99

EO: 0,24-1 $ / t +++ n.a. n.a.

kyslíkové konvertory primární odpra�ování: mokré odlučovače / EO / textilní filtry

> 99

Suché EO> 2.25 $ /t ***

BOF-kyslíkové konvertory

sekundární odpra�ování: suché EO / textilní filtry > 97 textilní filtry: 0,26 $ /t ***

fugitivní emise uzavřené pásové dopravníky, kapotá�, skrápění skladovaných surovin, či�tění silnic / cest

80 � 99

n.a.

Poznámky: * účinnost sní�ení koncentrace prachu ** náklady na sní�ení emisí (celkové náklady v US dolarech) *** na 1 tunu vyrobené oceli

11

+++ na 1 tunu vyrobeného surového �eleza n.a. údaje nejsou dostupné

Kategorie 3: sekundární produkce �eleza nebo oceli Opatření / technika BAT: − textilní filtry − elektrostatické odlučovače − tavení �rotu v elektrických obloukových pecích. Účinnosti některých opatření a jejich náklady:

emisní zdroj opatření omezující emise účinnost (%) * náklady ** elektrické obloukové pece elektrostatický odlučovač

textilní filtr

> 99

> 99,5

textilní filtr: USD 24/t oceli

Poznámky: * účinnost sní�ení prachu ** celkové měrné náklady na sní�ení emisí prachu Kategorie 4: slévárný �elezných kovů Opatření / technika BAT: − instalace usazovacích komor − instalace odsávacích hubic − odsávání celé budovy Účinnosti některých opatření a jejich náklady:

emisní zdroj opatření omezující emise účinnost (%)* náklady ** elektrické obloukové pece elektrostatický odlučovač

textilní filtry > 99

> 99,5 textilní filtry: 24 $ /t �eleza

indukční pec textilní filtr / suchá absorbce + textilní filtr > 99 n.a. + kuplovna na odtah pode dveřmi: textilní filtr > 98 n.a. + studený vítr odtah nade dveřmi:

textilní filtr + předodprá�ení textilní filtr + chemisorpce

> 97 > 99

8 - 12 $ /t �eleza 45 $ /t �eleza

kuplovna na předehřátý vítr textilní filtr + předodprá�ení dezintegrátor / Venturiho skrubr

> 99 > 97

23 $ /t �eleza

Poznámky: * účinnost sní�ení prachu ** celkové měrné náklady na potlačení emisí prachu ($ = dolar USA) + údaje nebyly dostupné Kategorie 5 a 6: primární a sekundární průmysl ne�elezných kovů Opatření / technika BAT: − sní�ení pra�nosti při dolování − minimalizace velikosti výsypek − nepřímé vytápění pece − udr�ování rudy v suchém stavu (v maximální mo�né míře) − teplota plynu vstupujícího do kondenzátoru 10 - 20 °C nad rosným bodem − co nejni��í teplota na výstupu plynu − selenový filtr nebo skrubr na výstupu z kondenzátoru − ve vhodných případech aplikace textilních filtrů − sekundární produkce olova: tavení v krátké rotační peci nebo v �achtové peci, hořáky na

kyslíkem obohacené palivo, pou�ití textilních filtrů

12

Účinnosti některých opatření a jejich náklady:

emisní zdroj opatření omezující emise účinnost (%) * náklady ** fugitivní emise odsávací hadice, izolace od ovzdu�í atd, či�tění

odpadních plynů textilními filtry > 99 n.a. +)

pra�ení/ aglomerace aglomerace: EO+skrubr (před vedením do kontaktního procesu výroby H2SO4) + textilní filtr pro koncové plyny

n.a. 7-10 $ / t H2SO4

konvenční tavby (redukce ve vysokých pecích)

�achtové pece: uzavřený typ/ účinné odsávání otvorů výpustí (odpichovacích otvorů) + textilní filtr, kryté licí �laby, dvojité zvony hlavy pecí

n.a. n.a.

tavící pece IS

vysokoúčinné skrubry Venturiho skrubry dvouzvonové hlavy pecí

> 95

n.a.

n.a. 4 $ / t kovu

tlakové lou�ení aplikace závisí na vlastnostech koncentrátu (na jeho lou�itelnosti)

> 99 specifické pro dané místo

procesy přímého tavení a redukce

procesy tavení, např.: Kivcet, Outokumpu, Mitsubishi n.a. n.a.

vsádkové tavící procesy, např. rotační konvertor dmýchaný shora, procesy Ausmelt, Isosmelt, QSL a Noranda

Ausmelt: Pb:77, Cd: 97 QSL: Pb:92, Cd:93

provozní náklady pro proces QSL: 60 $ / t Pb

produkce olova krátké rotační pece: odsávací hubice v otvorech, textilní filtr, trubkový kondenzátor, hořáky na kyslíková paliva

> 99,9 45 $ / t Pb

produkce zinku tavící pece IS > 95 14 $ / t Zn Poznámky: * účinnost sní�ení prachu ** celkové měrné náklady na potlačení emisí prachu ($ = v dolarech USA) +) n.a. - údaje nebyly dostupné Kategorie 7: průmysl cementu Opatření / technika BAT: − omezení pra�nosti ve v�ech fázích výroby (příprava, manipulace, doprava) − pou�ití přídavných paliv za stanovených podmínek (spoluspalování odpadu) − textilní filtry − elektrostatické odlučovače Účinnosti některých opatření a jejich náklady:

emisní zdroj omezující opatření účinnost ( % )* náklady ** přímé emise z drtičů, mlýnů a su�iček suroviny

textilní filtr Cd, Pb: > 95 n.a. +)

přímé emise z rotačních pecí a z chladičů slínku

elektrostatický odlučovač Cd, Pb: > 95 n.a.

přímé emise z rotačních pecí adsorpce na uhlí Hg: > 95 n.a. Poznámky: * účinnost sní�ení emisí prachu ** celkové měrné náklady na sní�ení emisí +) n.a. - údaje nebyly dostupné Kategorie 8: sklářský průmysl Opatření / technika BAT: − omezení pra�nosti (míchání vsázky, únik z otvorů pecí, ofukování výrobků) − peletizace vsázky − vytápění elektrickým ohřevem − textilní filtry

13

− elektrostatické odlučovače. Účinnosti některých opatření a jejich náklady:

emisní zdroj opatření omezující emise účinnost (%)* náklady přímé emise textilní filtr > 98 n.a. +) přímé emise EO > 90 n.a. Poznámky: * účinnost sní�ení emisí prachu +) n.a. - údaje nebyly dostupné Kategorie 9: průmysl výroby chloru a alkálií Opatření / technika BAT: − omezení difúze rtuti z elektrolyzérů do haly − optimalizace provozu elektrolyzérů − účinná údr�ba elektrolyzérů − či�tění proudu vzduchu a vodíku − úplné odstranění emisí rtuti: zavedení membránového procesu. Kategorie 10 a 11: spalování odpadů Opatření / technika BAT: − textilní filtry − elektrostatické odlučovače ve spojení s mokrými systémy − strategické řízení odpadů (recyklace aj.). Účinnosti některých opatření a jejich náklady:

emisní zdroj opatření omezující emise účinnost (%)* náklady ** kouřové plyny vysoce účinné skrubry Cd, Pb: > 98; Hg: asi 50 n.a. +) elektrostatický odlučovač (3 sekce) Cd, Pb: > 80-90 10-20 $/ t odpadů mokrý elektrostatický odlučovač (1 sekce) Cd, Pb: > 95-99 n.a. +) textilní filtr Cd, Pb: > 95-99 15-30 $/ t odpadů vstřikování uhlíku + textilní filtr Hg: > 85 asi 2-3 $/ t odpadů ++) filtrace lo�em uhlíku Hg: > 99 asi 50 $/ t odpadů ++) Poznámky: * účinnost sní�ení emisí prachu ** celkové měrné náklady na potlačení emisí prachu (v $ - USD - dolarech USA) +) n.a. - údaje nebyly dostupné ++) údaj se týká provozních nákladů 2.2 Nejlep�í dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle protokolu o persistentních organických polutantech

Za nejdůle�itěj�í persistentní organické polutanty emitované ze stacionárních zdrojů pokládá protokol polychlorované dibenzo-p-dioxiny / furany (PCDD / PCDF), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) a hexachlorbenzen (HCB).

Velkými stacionárními zdroji emisí PCDD / PCDF mohou být: − spalování odpadů, včetně spoluspalování − termické metalurgické procesy − spalovací procesy pro výrobu elektrické energie a tepla − specifické chemické procesy uvolňující meziprodukty nebo vedlej�í produkty.

14

Velkými stacionárními zdroji PAH mohou být: − vytápění domácností dřevem a uhlím − otevřené ohně (spalování odpadů, lesní po�áry, vypalování strni�ť apod.) − výroba koksu a uhlíkových anod − výroba hliníku Soederbergovým procesem − zařízení na konzervaci dřeva.

Velkými stacionárními zdroji HCB mohou být:

− spalovny odpadů (včetně spoluspalování) − termické metalurgické procesy − pou�ívání paliv s obsahem chloru v pecních zařízeních.

Protokol uvádí následující obecné strategie k omezování emisí persistentních organických polutantů:

− nahrazení vstupních materiálů obsahujících persistentní organické polutanty nebo materiály, které jsou přímo spojeny se vznikem emisí persistentních organických polutantů z daných zdrojů

− nejlep�í environmentální postupy například udr�ování pořádku, programy preventivní údr�by nebo změny procesu, jako je například uzavření systému (například v koksárnách) nebo aplikace inertních elektrod pro elektrolýzu (namísto elektrod uhlíkových)

− modifikace projekčního návrhu procesu, aby bylo zaji�těno úplné spalování, které by preventivně vylučovalo tvorbu persistentních organických polutantů prostřednictvím řízení parametrů jako je například spalovací teplota a doba zdr�ení

− metody či�tění odpadních plynů, jako je například termické či katalytické spalování nebo oxidace, odlučování prachu, adsorpce

− zpracování zbytků, odpadů a spla�kových kalů například termickým zpracováním nebo jejich transformací na inertní materiál

Pro sní�ení emisí jednotlivých polutantů uvádí protokol následující opatření:

opatření dosa�ení emisní úrovně /%/

odhad nákladů

rizika opatření

SNÍ�ENÍ EMISÍ PCDD / PCDF VE SPALOVNÁCH ODPADU

Primární opatření: modifikace vstupních materiálů:

− eliminace prekurzorů a chlor obsahujících vstupních materiálů

výsledná úroveň emisí nebyla je�tě určena;

předtřídění vstupního materiálu není účinné; jen část lze získat sběrem

zdá se být nelineární funkcí vstupujícího mno�ství

řadu z nich nelze vyloučit (např. sůl, papír); pro chemické odpady to není �ádoucí

- řízení odpadních proudů dtto účelné primární opatření a schůdné ve zvlá�tních případech, např. elektrické součásti, odpadní oleje atd.) s mo�nými přínosy recyklování materiálů;

Modifikace technologie procesu − optimalizace spalovacích podmínek Nutné je dovybavení celého

procesu − vyloučení teplot pod 850 °C a

chladných oblastí v odpadním plynu

15


odhad nákladů

rizika opatření

− dostatečný obsah kyslíku; řízení vstupu kyslíku v závislosti na výhřevnosti a konzistentnost vstupního materiálu; a

− dostatečná doba zdr�ení a turbulence

Opatření ohledně odpadního plynu: Vyloučení depozice částic: čističem sazí, mechanickými drapáky, zvukovými nebo parními �oky

Odstraňování sazí parou mů�e zvý�it rychlost tvorby PCDD / PCDF

Odstranění prachu ve spalovnách odpadů < 10 střední Odstranění PCDD / PCDF adsorbovaných na částice (odstraňování částic z horkého proudu odpadních plynů jen ve zku�ebních zařízeních)

− tkaninové filtry; 1 - 0.1 vy��í u�ití při teplotách pod 150 °C − keramické filtry; nízká účinnost u�ití při teplotách 800 a� 1000

°C − cyklony nízká účinnost střední − elektrostatické odlučovače. střední účinnost u�ít při teplotách 450 °C; mo�ná

podpora tvorby nových PCDD / PCDF , vy��í emise NOx, sní�ení regenerace tepla;

Katalytická oxidace u�ití při teplotách 800 a� 1000 °C; nutné zvlá�tní přeči�tění plynní fáze

Chlazení plynu − vysoceúčinná adsorpční jednotka

s přídavkem částice aktivního uhlí (elektrodynamická venturi)

− selektivní katalytická redukce vysoké investice a nízké provozní náklady

při přídavku NH3 sní�ení emisí NOx ; vysoké nároky na prostor; zbytky aktivního uhlí (AC) nebo lignitového koksu (ALC) lze zne�kodnit; katalyzátor lze vět�inou přepracovat; AC i ALC lze za přísně řízených podmínek spálit

Různé typy mokré a suché adsorpce se směsí aktivního uhlí, koksu, vápna a vápenného mléka v reaktorech s lo�em pevným, pohyblivým a fluidním:

− reaktor s pevným lo�em, adsorbce na aktivním uhlí nebo koksu

< 2 (0.1 ng TE/m3)

vysoké investiční a

střední provozní

Odstraňování zbytků; vysoké nároky na prostor.

− reaktor s cirkulujícím fluidním lo�em nebo se strhávaným tokem s přídavkem aktivovaného dřevěného uhlí / vápence / vápenného mléka a následné zařazení tkaninových filtrů

< 10 (0.1 ng TE/m3)

nízké investiční a

střední provozní náklady

Odstraňování zbytků;

− přídavek peroxidu vodíku (H2O2 ) 2 - 5 (0.1 ng TE/m3)

nízké investiční a

nízké provozní náklady

SNÍ�ENÍ EMISÍ PCDD / PCDF V METALURGICKÉM PRŮMYSLU

Aglomerační závody Primární opatření:

− optimalizace / uzavření aglomeračního pásového dopravníku

nízké není stoprocentně dostupné

− recirkulace odpadních plynů, například emisně optimalizované sintrování (EOS) sni�ující tok odpadního plynu o asi 35 % (to sni�uje náklady na dal�í sekundární opatření) s kapacitou 1 MNm3/h

40 nízké

Sekundární opatření:

16


odhad nákladů

rizika opatření

− elektrostatické odlučovače & molekulární síta

střední účinnost střední

− přídavek směsi vápence/aktivního uhlí

vysoká účinnost 0,1 ng

střední

− vysoce-účinné pračky, stávající zařízení:AIRFINE (Voest Alpine Stahl Linz) od r. 1993 0,6 MNm3/h; druhé zařízení je plánováno v Nizozemí, Hoogoven v r. 1998

vysoká účinnost, sní�ení

emisí na 0,2 -0,4 ng

střední za cenu vy��í spotřeby energie lze dosáhnout 0,1 ng

Produkce ne�elezných (barevných) kovů, např. mědi

Primární opatření: − předtřídění �rotu, odstraňování

plastů a PVC-slo�ek ze vstupních materiálů; odstranění nátěrů s aplikace chloruprostých izolačních materiálů;

nízké

Sekundární opatření: − chlazení horkých odpadních plynů vysoce účinné nízké − aplikace kyslíku nebo kyslíkem

obohaceného vzduchu ke spalování, vstřikování kyslíku do pece (zabezpečuje úplné spálení při minimalizovaném objemu odpadních plynů

5 - 7 1,5 - 2 ng*

vysoké

− reaktory s fluidním lo�em nebo s fluidním proudem s adsorpcí na aktivním uhlí nebo koksárenském prachu

0,1 ng* vysoké

− katalytická oxidace 0.1 ng* vysoké − zkrácení doby zdr�ení v oblasti

kritické teploty v systému odpadního plynu

Průmysl produkce �eleza a oceli

Primární opatření: − či�tění �rotu před jejich vsázením do

produkční linky nízké nutnost u�ít čistící roztoky

− eliminace doprovodných organických materiálů (olejů, emulzí, tuků, nátěrů, plastů) za zásob vstupních materiálů jejich či�těním

nízké

− sni�ování specif. vysokých objemů odpadních plynů

střední

− separovaný sběr a zpracování emisí z operací vsázení a vypou�tění

nízké

Sekundární opatření: − separovaný sběr a zpracování emisí

z operací vsázení a vypou�tění nízké

− tkaninové filtry ve spojení se vstřikováním koksu

< 1 střední

Sekundární produkce hliníku

Primární opatření:

− vyloučení halogenovaných materiálů (hexachloretanu)

nízké

− eliminace maziv obsahujících chlor (např. chlorovaných parafinů); a

nízké

− oči�tění a roztřídění vsádek �pinavého �rotu, např.odstranění nátěrů opískováním, flotačními separačními postupy či technikami swim-sink (flotace) nebo točivým proudem vysokotlakého paprsku vody

Sekundární opatření:

17


odhad nákladů

rizika opatření

− jednostupňové a vícestupňové tkaninové filtry s aktivací vápencem či aktivním uhlí na vstupu (na čele) filtru

< 1 0,1 ng*

střední / vysoké

− minimalizace a separované odstraňování a či�tění různě kontaminovaných toků odpadních plynů

střední / vysoké

− vyloučení depozice částic z odpadního plynu a podpora rychlého průchodu oblastí s kritickou teplotou

střední / vysoké

− zlep�ené předzpracování odpadních hliníkových �pon u�itím separačních postupů "swim-sink" (flotace) a dal�ího zlep�ení točivým proudem vysokotlakého paprsku vody

střední / vysoké

SNÍ�ENÍ EMISÍ PAH PŘI VÝROBĚ KOKSU

Dovybavování starých závodů s kondenzací emitovaných odpadních plynů ze v�ech zdrojů zahrnují následující opatření:

celkově < 10 % (bez odpadních vod)

vysoké emise do odpadních vod mokrým chlazením jsou velmi vysoké; tento postup by měl být u�it jen v uzavřeném cyklu znovuvyu�ívání vody;

1. odsávání a dopalování plnících plynů během vsázení pece nebo převádění těchto plynů do sousedních pecí v maximální mo�né míře

amortizace nákladů a� 5 let

2. emise z otvoru víka pro vsázení budou podle mo�nosti omezovány např. zvlá�tní konstrukcí víka a vysoce účinným těsnícím ře�ením; vrata pece vybavit vysoce účinným těsněním (sem patří i či�tění otvorů vík a rámů dveří před jejich uzavřením)

5

3. sběr odpadních plynů z odpichovacích operací budou sbírány a vedeny do odpra�ovacích zařízení

< 5

4. ha�ení během chlazení koksu mokrými metodami jen v případech správných aplikací bez vzniku odpadních vod

< 5

Nízkoemisní postupy chlazení koksu, např. suché chlazení koksu

bez emisí do vod vy��í náklady lze sní�it předehříváním koksu

Zvý�ení vyu�ívání velkoobjemových pecí ke sní�enému počtu operací jejich otevírání a plochy těsněné oblasti

značné investiční náklady o cca 10 % vy��í

Ve vět�ině případů je nutné celkové dovybavení / celková rekonstrukce nebo výstavba nových koksáren

SNÍ�ENÍ EMISÍ PAH PŘI VÝROBĚ ANOD

Modernizace starých závodů sní�ením difúzních emisí následujícími opatřeními:

3 - 10 vysoké

− sní�ení úniků netěsnostmi − instalace pru�ných těsnění dveří

pecí

− odsávání plnících plynů a jejich následné zpracování převedením do sousedních pecí nebo jejich vedením sběrným potrubím do spalovny k dopalování a k odprá�ení v pozemních zařízeních

− modifikace procesů provozu a chlazení koksovacích pecí; a

− odsávání a či�tění emisí částic z koksu

18


odhad nákladů

rizika opatření

Zavedené technologie produkce anod v Nizozemí:

− nové pece se suchými pračkami (s vápencem či petrolejovým koksem) nebo s hliníkem;

− recyklace výtoků v připojené jednotce

45 - 50 Realizováno v Nizozemí v r. 1990; či�tění vápencem /petrolejovým koksem účinně sni�ují emise PAH; u hliníku neznámo.

BAT - elektrostatické odlučování prachu: 2 - 5 Nutnost pravidelně čistit dehet. − termální dopalování 15 ni��í

provozní náklady jsou v autotermním re�imu

Vedení procesu v autotermním re�imu jen pokud je koncentrace PAH v odpadním plynu vysoká.

SNÍ�ENÍ EMISÍ PAH PŘI VÝROBĚ HLINÍKU DLE SOEDERBEREGA

Nahrazení Soederbergových elektrod elektrodami:

− vypálenými (bez dehtových paliv) − inertními

3 - 30 Vy��í náklady za elektrody přibli�ně 800 milionů USD

Soederbergovy elektrody jsou levněj�í ne� vypálené, proto�e není nutný závod na vypalování elektrod; výzkum pokračuje, naděje jsou malé. Účinný provoz a monitorování emisí je nezbytnou součástí omezování emisí. Malá účinnost mů�e vést k významným difúzním emisím.

Uzavřené vypalovací systémy s bodovým přívodem hliníku a účinné řízení procesu, odsávací hubice pokrývající celou vanu a umo�ňující účinné sběrné odsávání emisí do ovzdu�í. Soederbergovy vany s vertikálními kontaktními spoji a se sběrným systémem odpadních plynů

1 - 5

> 10

Náklady na dovybavení 10 - 50 tis. USD na jednu pec

Difúzní emise vznikají při vsázení, při prolamování krusty a při zvedání kontaktních �elezných spojů do vy��ích poloh;

Implementace technologie Sumitomo (anodové brikety pro VSS proces)

Či�tění plynů: − elektrostatické dehtové filtry

2 - 5

nízké vysoké jiskření a vznik elektrických oblouků

− kombinace konvenčních elektrostatických dehtových filtrů s elektrostatickým mokrým či�těním plynu

> 1 střední mokré či�tění plynu vede ke vzniku odpadních plynů

− termické dopalování Vyu�ívání dehtů s vysokým bodem tání (HSS + VSS)

vysoká nízké a� střední

Vyu�ívání suchých praček ve stávajících závodech HSS a VSS

střední a� vysoké

SNÍ�ENÍ EMISÍ PAH PŘI LOKÁLNÍM VYTÁPĚNÍ

Spalování su�eného uhlí a dřeva (su�ené dřevo je skladováno nejméně 18 a� 24 měsíců) Spalování su�eného uhlí Konstrukce otopných systémů na tuhá paliva poskytující optimální podmínky pro úplné spálení:

− zónou zplynování; − spalování s keramickými vlo�kami; − zónou účinné konvekce.

Akumulační zásobník vody Technické instrukce pro zaji�tění účinné provozní funkce Veřejné informační programy ohledně aplikací kamen spalujících dřevo

vysoká účinnost

vysoká účinnost

55

30 - 40

střední

nízké

Je nutno uskutečnit jednání s výrobci kamen o zavedení schvalovacího systému pro kamna Ve spojení s praktickou instruktá�í a s regulací typů kamen by stejný účinek mohl být dosa�en intenzívní osvětou veřejnosti

19

2.3 Technologie pro omezení emisí tě�kých kovů a persistentních organických polutantů uplatněné na zdrojích s kotli na tuhá paliva v hl. m. Praze

zdroj topeni�tě druh odlučovače výrob. typ odlu�ovače Pra�ské slu�by a.s., záv. 14 Spalovna Male�ice

přesuvný-vratný ro�t

elektro, vertikální, 3-sekcový ZVVZ Milevsko,

Pra�ské slu�by a.s., záv. 14 Spalovna Male�ice

přesuvný-vratný ro�t

komb. metoda či�tění spalin L. BISCHOFF GmbH

Zařízení slu�eb MV, Praha 6 přesuvný-vratný ro�t

multicyklon HEKODYN

Pra�ská teplárenská a.s., Teplárna Male�ice

granulační elektro horizontální ZVVZ Milevsko EKH 2-26-10,5-3(6+6+5)-160-3,5-1


granulační elektro horizontální ZVVZ Milevsko BM 20-20/2


granulační multicyklon ZVVZ Milevsko BMM 10N

3. Nejlep�í dostupné technické postupy pro omezování emisí (BAT) podle

protokolu VOC

Způsoby omezování emisí VOC jsou v zásadě odli�né od prostředků pou�ívaných v případě emisí tě�kých kovů nebo persistentních organických polutantů. V případě VOC jde o rozsáhlou oblast pou�ívání výrobků s obsahem těkavých látek, a proto je úsilí k omezování emisí zaměřeno do značné míry na náhradě VOC jinými látkami, které nemají �kodlivé účinky. Důle�itým aspektem je i mo�nost likvidace látek VOC, co� vy�aduje zvlá�tní postupy.

Protokol VOC uvádí v příloze II jako hlavní mo�nosti sni�ování emisí VOC následující:

− sni�ování obsahu VOC v produktech nebo nahrazování VOC jinými látkami (např. pou�ívání nízkorozpou�tědlových či bezrozpou�tědlových nátěrových hmot, inkoustů nebo lepidel, pou�ívání vodních odma�ťovacích lázní)

− zavádění správné provozní praxe při nakládání s nízkovroucími organickými kapalinami (např. preventivní údr�ba zařízení k předcházení úniku par do ovzdu�í, zavádění dílčích uzavřených systémů)

− účinné zachycování VOC z výrobních procesů (např. absorpcí, adsorpcí, kondenzací, membránovou separací) s cílem dosáhnout recyklace látek

− destrukce zachycených VOC, které nelze recyklovat, vhodnými metodami (např. vysokoteplotní nebo katalytické spalování, biologická degradace)

20

Odhad investic nebo nákladů na opatření k omezení emisí VOC u stacionárních zdrojů je specifická zále�itost konkrétního případu. Rozhodujícími faktory jsou:

− výrobní kapacita

− koncentrace VOC ve zpracovávaném plynu

− separační účinnost zvolené technologie

− mo�nost recyklace

− v případě nehalogenovaných VOC mo�nost jejich vyu�ití jako přídavného paliva

Souhrn hlavních dostupných technik omezování emisí VOC uvádí následující tabulka. Obecné techniky omezování emisí VOC, jejich účinnost a náklady dle příl. II k protokolu VOC (přibli�. náklady cenové hladiny r. 1991 v ECU na tunu odstraněných VOC)

technika aplikace účinnost [[[[%]]]] přibli�. náklady [[[[ECU/t]]]]

termické spalování �iroká pro vy��í koncentrace pro ni��í koncentrace

95

95

150 � 500

500

katalytické spalování spí�e pro ni��í koncentrace

(pro vy��í koncentrace)

95

(80 � 95)

150 � 500

(150 � 500)

adsorpce (aktivní uhlí) �iroká pro ni��í koncentrace (pro vy��í koncentrace)

95

(80 � 95)

500

(500)

absorpce (vypíraní plynů) pouze pro vy��í koncentrace 95 150 � 500

kondenzace ve spec. případech pro vy��í koncentrace vhodné pro recyklaci

80 - 95 150

biofiltrace pro ni��í koncentrace pro vy��í koncentrace vhodné i pro omezení zápachu

80 � 95

80

150

150

pozn.: ni��í koncentrace ≅ 3 g/m3, vy��í koncentrace ≅ 5 g/m3

Specifické techniky pro omezování emisí VOC z hlavních stacionárních zdrojů v kategorizaci podle protokolu VOC uvádí následující přehled.

21

Specifické techniky pro omezování emisí VOC v jednotlivých kategoriích stacionárních zdrojů

POU�ÍVÁNÍ ROZPOU�TĚDEL zdroj emisí technika účinnost [[[[%]]]] rel. náklady

průmyslové povrchové nátěry přechod na prá�kové barvy přechod na nízko- či bezrozpou�tědlové barvy přechod na barvy s vysokým obsahem tuhých částic termické spalování katalytické spalování adsorpce na aktiv. uhlí

>95 80 � >95 80 � >95 80 � 95 80 � 95 80 - 95

v úsporách nízké v úsporách střední � vysoké střední střední

nátěry papírových povrchů spalování radiační vysou�ení (vodou ředitelné barvy)

80 � 95 80 � >95

střední nízké

výroba vozidel přechod na barvy: - prá�kové - vodou ředitelné - s vysokým obsahem su�iny

adsorpce na aktivním uhlí spalování s vyu�itím tepla:

- termální - katalytické

>95 80 � >95 80 � 95 80 � >95 80 � >95 80 � >95

nízké nízké nízké nízké

komerční nátěry přechod na bezrozpou�tědlové barvy 80 � >95 střední polygrafie přechod na bezrozpou�tědlové,

nízkorozpou�tědlové nebo vodou ředitelné barvy radiační vysou�ení adsorpce na aktiv. uhlí spalování (termické, katalytické) biofiltrace s pufrovacím filtrem

80 � 95 >95 80 � >95 80 � >95 >95

střední nízké vysoké střední

odma�ťování kovů přechod na bezrozpou�tědlové systémy uzavřené odma�ťovací zařízení adsorpce na aktiv. uhlí uzavřené a chlazení zařízení

>95 >95 80 � 95 80

nízké � vysoké nízké

chemické čistírny uzavřené systémy a recyklace kondenzace adsorpce na aktiv. uhlí

80 � 95 80 � 95 80 � 95

nízké � střední nízké nízké

obklady bytů dřevem bezrozpou�tědlové nebo nízkorozpou�tědlové nátěry

>95 nízké

22

ROPNÝ PRŮMYSL, MANIPULACE S ROPNÝMI VÝROBKY

zdroj emisí technika účinnost [[[[%]]]] rel. náklady rafinérie ropy:

- těkavé emise - procesní jednotky - separace odpad. vod - vakuový systém - odpadní kaly

skladování ropy a produktů: - benzín - surová ropa - obchodní/manipulační terminály

inspekce a údr�ba záchyt par plovoucí víka kondenzace + spálení termické spalování plovoucí víka a střechy plovoucí víka a střechy vyrovnávání tlaku, spec. čerpací pistole

a� 80 >95 80 � 95 >95 >95 80 � >95 80 � >95 80 � >95

nízké střední v úsporách v úsporách střední

PRŮMYSLOVÁ ORGANICKÁ CHEMIE zdroj emisí technika účinnost [[[[%]]]] rel. náklady

úniky těkavých látek inspekce a údr�ba a� 80 nízké skladování a manipulace plovoucí víka a střechy, vyrovnávání

tlaku, čerpací pistole 80 � >95

emise z procesů adsorpce na aktivním uhlí termické spalování katalytické spalování absorpce biofiltrace

80 � >95 80 � >95 80 � >95

střední � vysoké

výroba formaldehydu termické spalování katalytické spalování

>95 >95

vysoké

výroba polyethylenu termické spalování katalytické spalování

>95 80 � >95

střední

výroba polystyrenu termické spalování >95 střední výroba vinylchloridu oxychlorace kyslíkem místo

vzduchem spalování

80 � 95 >95

výroba PVC vypírka monomeru suspenzí absorpce nitro-2-methyl-1-propanolem

80 � 95 >95

v úsporách

výroba polypropylenu katalyzátor s vysokým výtě�kem >95 výroba ethylenoxidu náhrada vzduchu kyslíkem >95

STACIONÁRNÍ SPALOVACÍ ZDROJE zdroj emisí technika účinnost [[[[%]]]] rel. náklady

malé zdroje (domácnost, malé kotelny apod.)

inspekce a údr�ba náhrada pevných paliv výměna starých hořáků přechod na ústřední nebo dálkové vytápění

průmyslové zdroje inspekce a údr�ba náhrady pevných paliv rekonstrukce topeni�ť

vnitřní spalovací zdroje katalytické konvertory termální reaktory

23

POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL

zdroj emisí technika účinnost [[[[%]]]] rel. náklady obecně uzavřené systémy

biooxidace kondenzace adsorpce a absorpce spalování termické/katalytické

80 - 95 >95

nízké vysoké

zpracování rostlinných olejů inspekce a údr�ba adsorpce membránové metody spalování

a� 80 nízké

zpracování �ivoči�ných tuků biofiltrace 80 - 95 nízké

PRŮMYSL OCELI A �ELEZA zdroj emisí technika účinnost [[[[%]]]] rel. náklady

pyrolýza adsorpce minimalizace pojiv

mletí filtrace olejové mlhy koksovny těsnění pecí a komor

odsávání plynů chlazení vodou

SBĚR A ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ zdroj emisí technika účinnost [[[[%]]]] rel. náklady

skládkování komunálního odpadu omezení mno�ství odpadu emise plynů ze skládek spalování

biooxidace adsorpce na akt. uhlí absorpce

celkově a� 30

střední

ZEMĚDĚLSTVÍ zdroj emisí technika účinnost [[[[%]]]] rel. náklady

spalování slámy, vypalování řízené skladování slámy kompostování odpadů

nízké

u�ívání org. rozpou�tědel v pesticidních postřicích

pou�ití emulzí a prostředků s vodním základem

nízké

aneorobní rozklad krmení a �ivoči�ných odpadů

řízené skladování nízké

odpadní plyn ze stájí a su�áren biofiltry adsorpce

střední

Při omezování emisí VOC z výrobků mů�e spolupůsobit:

− změna slo�ení výrobku − změna obalu výrobku − označování výrobků s poukazem na obsah VOC − finanční zatí�ení výrobků s obsahem VOC

24

Nátěrové hmoty mají obsah rozpou�tědel 25 a� 60 %. Pro vět�inu aplikací jsou dostupné nebo se vyvíjejí nízkorozpou�tědlové nebo bezrozpou�tědlové alternativy: ! pro průmyslové pou�ití:

− prá�kové barvy s nulovým obsahem VOC − vodou ředitelné barvy s obsahem cca 10 % VOC − nízkorozpou�tědlové barvy s obsahem cca 15 % VOC

! pro pou�ití v domácnostech:

− vodou ředitelné barvy s obsahem cca 10 % VOC − nízkorozpou�tědlové barvy s obsahem cca 15 % VOC

Přechod na uvedené alternativy mů�e vést ke sní�ení emisí a� o 60 %.

V sektoru energetiky jsou mo�nosti sní�ení emisí VOC při výrobě elektřiny spalováním fosilních paliv u velkých zdrojů ji� velmi malé. Technologie BAT jsou zde doporučovány protokoly o tě�kých kovech a persistentních organických polutantech

4. Technologie BAT a integrovaná prevence a omezování zneči�tění (IPPC) 4.1 Návrh zákona o integrované prevenci

V roce 1996 vydala Evropská unie směrnici o integrované prevenci a omezování zneči�tění č. 96/61/EC3, jejím� účelem je docílit integrovaného postupu, jím� se má dosáhnout sní�ení emisí z určených činností do ovzdu�í, půdy a vody, včetně opatření týkajících se odpadů.

V rámci harmonizace práva České republiky s právem Evropské unie byla uvedená směrnice transponována a implementována formou návrhu zákona o integrované prevenci a omezování zneči�tění4, který má být schválen do konce roku 2001 a měl by nabýt účinnosti od r. 2003. Převzetí v�ech ustanovení směrnice předpokládá zásadní změny legislativní i administrativní povahy, a proto je nutné novelizovat řadu právních předpisů. Tímto problémem se podrobně zabývá Aproximační strategie pro oblast �ivotní prostředí přijatá usnesením Vlády ČR č. 677 ze dne 28. 6. 1999.

3 Council Directive of 24 September 1996 concerning integrated pollution prevention and control 96/61/EC (OJ L 257, 10.10.1996, p. 26). 4 Vládní návrh zákona o integrované prevenci a omezování zneči�tění, o integrovaném registru zneči�ťování a změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Verze z 12. 6. 2001: www.env.cz.

25

Návrh zmíněného zákona byl vypracován v r. 2001 a důsledně implementuje směrnici 96/61/EC. Tento zákon:

a) stanoví povinnosti provozovatelů zařízení b) upravuje postup při vydávání integrovaného povolení c) zřizuje integrovaný registr zneči�ťování �ivotního prostředí, stanoví způsob

shroma�ďování údajů o emisích a přenosech látek evidovaných v tomto registru a poskytování údajů z něho

d) upravuje podmínky pro propojení dosavadních informačních systémů v oblasti ochrany �ivotního prostředí s integrovaným registrem zneči�ťování �ivotního prostředí

e) stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona f) upravuje systém výměny informací o nejlep�ích dostupných technikách g) stanoví sankce za poru�ení povinností stanovených tímto zákonem

nevztahuje se ale na problematiku radioaktivních látek a modifikovaných organismů.

Návrh zákona ve své příloze 1 uvádí kategorie zařízení, na ně� se ustanovení zákona vztahují:

1. energetika 2. výroba a zpracování kovů 3. zpracování nerostů 4. chemický průmysl 5. nakládání s odpady 6. ostatní zařízení

Podrobné členění kategorií a seznam zařízení je uveden v příloze 1.

Návrh zákona zavádí pojem integrovaného povolení, co� je rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě, a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvlá�tních právních předpisů v oblasti ochrany �ivotního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství. �ádost o integrované povolení podává provozovatel zařízení u správního úřadu, který je místně příslu�ný k jeho vydání.

Úřad, který je příslu�ný k vydání integrovaného povolení, stanoví emisní limity pro zneči�ťující látky, které jsou vyjmenovány v příloze č. 2 k návrhu zákona. Tyto látky jsou uvedeny v následujícím přehledu.

26

Seznam hlavních zneči�ťujících látek pro stanovování emisních limitů podle přílohy č. 2 k návrhu zákona o integrované prevenci OVZDU�Í

1. oxid siřičitý a jiné sloučeniny síry 2. oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku 3. oxid uhelnatý 4. těkavé organické sloučeniny 5. kovy a jejich sloučeniny 6. prach 7. azbest (suspendované částice, vlákna) 8. chlor a jeho sloučeniny 9. fluor a jeho sloučeniny 10. arzen a jeho sloučeniny 11. kyanidy 12. látky a přípravky, u kterých bylo prokázáno, �e při přenosu vzduchem mají

karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci

13. polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany VODA

1. organické sloučeniny halogenů a látky, které mohou ve vodném prostředí tyto sloučeniny vytvářet

2. organické sloučeniny fosforu 3. organické sloučeniny cínu 4. látky a přípravky, u nich� bylo prokázáno, �e ve vodním prostředí nebo při přenosu

vodním prostředím mají karcinogenní nebo mutagenní účinky nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci

5. persistentní uhlovodíky a persistentní a bioakumulovatelné toxické organické látky 6. kyanidy 7. kovy a jejich sloučeniny 8. arzen a jeho sloučeniny 9. biocidy a prostředky na ochranu rostlin 10. materiály v suspenzi 11. látky, které přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany) 12. látky mající nepříznivý vliv na kyslíkovou bilanci (a mohou být měřeny pomocí BSK -

biologická spotřeba kyslíku, CHSK - chemická spotřeba kyslíku atd.)

Při stanovení závazných podmínek provozu zařízení (jako např. emisních limitů) vychází příslu�ný úřad z pou�ití nejlep�ích dostupných technik (technologií BAT), a to podle hledisek, které návrh zákona vyjmenovává ve své příloze č. 3. Příslu�ný úřad přihlí�í k technickým charakteristikám zařízení, jeho umístění a

27

místním podmínkám �ivotního prostředí, av�ak nemů�e předepisovat konkrétní metody nebo technologie (§ 14, odst. 3 návrhu zákona). Emisní limity závazných podmínek provozu nesmí být mírněj�í ne� limity, které by jinak byly stanoveny podle zvlá�tních právních předpisů (např. podle zákona o ovzdu�í). Výjimky z emisních limitů mů�e příslu�ný úřad ustanovit pouze na dobu �esti měsíců, jestli�e provozovatel zařízení plánuje v této době uskutečnit opatření vedoucí ke sní�ení zneči�tění (§ 14, odst. 4 návrhu zákona).

Koncepce integrované prevence a omezování zneči�tění (IPPC) je nový nástroj pro ochranu �ivotního prostředí před působením antropogenních činností soustředěných do velkých celků, které mají významný dopad na �ivotní prostředí. Činnosti a s nimi spojená rizika se posuzují vcelku pro v�echny slo�ky �ivotního prostředí jako jeden systém. Důraz je kladen na prevenci vzniku zneči�tění, tzn. předev�ím na technologické vstupy, neboť tzv. koncové technologie úpravy produkovaného zneči�tění jsou ekonomicky náročné (představují investice, které zvy�ují výrobní náklady a nemají reálnou návratnost), zvy�ují ceny výrobků a převádějí zneči�tění z jedné slo�ky �ivotního prostředí do druhé. Neznamená to ov�em, �e by koncové technologie nebyly doporučovány, neboť jsou v mnoha případech jediným způsobem, jak problém sní�ení zneči�tění ře�it. Koncové technologie jsou schopny ře�it akutní problémy zneči�tění a zpravidla nevy�adují podstatný zásah do výrobní technologie.

Návrh zákona o integrované prevenci vy�aduje kooperativní přístup k řízení o vydání integrovaného povolení, jeho� účastníky jsou podle § 7 návrhu zákona:

a) provozovatel zařízení b) obec, na jejím� území je nebo má být zařízení umístěno c) kraj, na jeho� území je nebo má být zařízení umístěno d) občanská sdru�ení, obecně prospě�né společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo

hospodářské komory, jejich� předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvlá�tních právních předpisů, dále obce nebo kraje, na jejich� území mů�e toto zařízení ovlivnit �ivotní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásily úřadu příslu�nému k vydání integrovaného povolení do 30 dnů ode dne zveřejnění údajů

Za účastníka řízení se pova�uje také ten, kdo by jím byl podle zvlá�tních právních

předpisů (např. podle zákona o ovzdu�í) 4.2 Nejlep�í dostupné techniky (technologie BAT) z hlediska integrované prevence

Návrh zákona o integrované prevenci pou�ívá pojem nejlep�í dostupné techniky ve smyslu shodném s definicí BAT u�itou u protokolů CLRTAP (viz kap. 1.1) a ve směrnici 96/61/EC. Cílem uplatnění technologií BAT je čist�í produkce.

28

Zavádění technologií BAT vze�lo z potřeby sladit zájmy státní správy, která nese národní odpovědnost za stav �ivotního prostředí, s mo�nostmi a vůlí průmyslových podniků dosahovat konkurenceschopnosti při vlo�ení prostředků do lep�í ochrany �ivotního prostředí, co� lze charakterizovat jako strategii průmyslové ochrany �ivotního prostředí. Vývoj prostředků ochrany �ivotního prostředí zaznamenává rychlý vývoj a jednotlivé prostředky nemohou být kodifikovány jako součást právních předpisů nebo norem, jimi� by se měly průmyslové podniky řídit. Proto začaly být technologie a výrobní postupy posuzovány podle míry, s ní� se vypořádávají se stanovenými parametry. V podstatě jde o postup známý v oblasti řízení podniků jako benchmarking, co� je porovnávání ekonomického profilu podniku se stanovenými indikátory; v oblasti průmyslové ochrany �ivotního prostředí pak jde o porovnání parametrů technologií nebo výrobních postupů s indikátory, které ji� mů�e nastavit státní správa.

Ve vyspělých průmyslových zemích (USA, některé státy EU) se uvedené porovnávání (benchmarking) stalo významným hodnotícím kritériem při posuzování strategie průmyslové ochrany �ivotního prostředí. Jedním z prvních způsobů, jak environmentální benchmarking zavést a� do legislativních nástrojů, bylo zavedení pojmu nejlep�í dostupná technologie nepřekračující přijatelné náklady (BATNEEC). Z počátku �lo předev�ím o koncové technologie, později byl tento koncept roz�ířen i na podporu zavádění inovačních opatření pro čist�í produkci v rámci celého technologického komplexu. Princip BAT byl uplatněn ve směrnici EU 96/61/EC podle tří kritérií:

− kritérium kontroly a řízení − kritérium prevence − kritérium dostupnosti

Kritérium kontroly a řízení se zaměřuje na přímá rizika pro �ivotní prostředí, tedy na emise do slo�ek �ivotního prostředí, jejich charakter, mno�ství a účinky. Zahrnuje i odpadové hospodářství, tzn. minimalizaci odpadů, jejich zhodnocování a likvidaci.

Kritérium prevence se zaměřuje na pou�ití méně nebezpečných látek, vhodnost materiálových a energetických vstupů a jejich efektivní vyu�ívání ve výrobním procesu a na mo�nost recyklace a pou�ití nízkoodpadových technologií.

Kritérium dostupnosti se zaměřuje na vhodnost jednotlivých technologií nebo pracovních postupů na základě uplatnění technického rozvoje a vývoje vědeckých poznatků, posouzení doby potřebné k zavedení určité techniky a porovnání nákladů s přínosy posuzované technologie nebo pracovních postupů.

29

Návrh zákona o integrované prevenci stanoví ve své příloze č. 3 hlediska, která musí příslu�ný úřad při udělování integrovaného povolení nutně zohlednit:

1. Pou�ití nízkoodpadové technologie 2. Pou�ití látek méně nebezpečných 3. Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se pou�ívají

v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu 4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které ji� byly úspě�ně

vyzkou�eny v průmyslovém měřítku 5. Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretaci 6. Charakter, účinky a mno�ství příslu�ných emisí 7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu 8. Doba potřebná k zavedení nejlep�í dostupné techniky 9. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) pou�ívaných v technologickém

procesu a jejich energetická náročnost 10. Po�adavek prevence nebo omezení na minimum celkových účinků emisí

na �ivotní prostředí, přeshraničních vlivů zneči�ťování i na stupeň rizika jeho ohro�ení

11. Po�adavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro �ivotní prostředí

12. Informace o stavu a vývoji nejlep�ích dostupných technik a monitorování s nimi související zveřejňované Evropskou komisí nebo mezinárodními organizacemi

Při stanovení BAT je prvním krokem získání údajů o pou�ívaných technologiích, a to jak od výrobců, tak od provozovatelů a dal�ích institucí, které mají k údajům přístup. Druhým krokem je porovnání technologií s určenými parametry, např. emisními limity, čím� dojde k vyjádření efektivnosti technologií vzhledem k ochraně �ivotního prostředí. Nakonec se provede porovnání s nákladovými polo�kami na jednotlivé technologie. Tímto postupem lze sestavit aktuální seznam technologií BAT (nebo také seznam kandidátů BAT, pokud nejsou např. dosud k dispozici dlouhodobé zku�enosti provozovatelů s novou technologií nebo nelze zatím splnit kritérium dostupnosti). 4.3 Referenční dokumenty pro nejlep�í dostupné technologie (BREF)

Koncepce BAT, aby dosáhla svého účelu, vy�aduje trvalou aktualizaci soustředěných poznatků a podkladů pro hodnocení technologií. Proto směrnice EU 96/61/EC (IPPC) ukládá ve svém článku 16 povinnost organizovat mezi členskými státy a mezi zainteresovanými průmyslovými odvětvími výměnu informací o BAT a výsledky ka�dé tři roky zveřejňovat. Zodpovědným orgánem v této oblasti je Direktorát XI Evropské komise (Directorate-General Environment, DG ENV).

30

Výsledkem informační výměny podle uvedené směrnice je vydání referenčních dokumentů BAT, Bat Reference Documents, tzv. BREFs. Dokumenty BREFs jsou vydávány stanoveným postupem a koordinační a technické práce (včetně navr�ení konkrétních BREFs) řídí Evropská kancelář IPPC, která má sídlo ve �panělsku5. Pro ka�dý výrobní sektor jsou ustaveny Technické pracovní skupiny (TWG), které se skládají z expertů členských států (přibli�ně 15) a průmyslových svazů (5 a� 10). Na politické úrovni je ustaveno Fórum pro výměnu informací (Information Exchange Forum, IEF), které se schází dvakrát a� třikrát do roka a má za úkol dohlí�et na proces výměny informací a podávat oficiální připomínky k návrhům BREFs. Členy IEF jsou privátní i státní subjekty.

Na národní úrovni jsou zřízena národní fóra IPPC, slo�ená z politických zástupců nominovanými hlavními zájmovými skupinami, tj. státní správou, průmyslem a veřejností a národní kanceláře IPPC, ustavené jako nezávislá organizace podporovaná jednotlivými zájmovými skupinami. Pro udr�ování kontaktu s pracovními skupinami v rámci Evropské unie jsou pak zřízeny národní pracovní skupiny slo�ené z expertů nominovaných veřejným i soukromým sektorem.

Návrh zákona o integrované prevenci zřizuje Agenturu trvale udr�itelného rozvoje, která je příspěvkovou organizací podřízenou Ministerstvu �ivotního prostředí a má za úkol podporovat výkon státní správy při integrovaném rozhodování, a to v souladu s principem trvale udr�itelného rozvoje. Nejvy��ím orgánem Agentury je Rada Agentury, jejími� členy jsou odborníci jmenovaní ministerstvy �ivotního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a zdravotnictví, dále odborníci z řad občanských sdru�ení a obecně prospě�ných společností, odborníci z hospodářských komor nebo zaměstnavatelských svazů.

Obsah referenčních dokumentů BREFs je z hlediska struktury dokumentu standardizován a je členěn do základních částí:

1. přehled o stavu dotčeného odvětví v zemích EU (produkce, počet zařízení v jednotlivých státech, zaměstnanost a jiné statistické údaje)

2. pou�ívané techniky a pracovní postupy (vstupní suroviny, energie, dílčí technologie, skladování, distribuce produktů)

3. emise zneči�ťujících látek, spotřeba energií, toky odpadů a porovnání se stanovenými limity

4. monitoring emisí (látky, kterým je třeba věnovat pozornost a prostředky k jejich sledování)

5. podrobný popis nejlep�ích dostupných technik (technologií BAT), včetně postupů optimalizace procesů, výběru surovin a paliv a popisu jednotlivých druhů emisí (tzn. i odpadu, hluku a zápachu)

5 Joint Research Centre � Institute for Prospective Technological Studies, Isla de la Cartuja s/a, E-41092 Seville; http://eippcb.jrc.es.

31

6. doporučení konkrétních technik (technologií, pracovních postupů), které splňují kritéria BAT

7. přehled o vývoji technologií v daném odvětví

Referenční dokumenty BREFs jsou vydávány Evropskou komisí pro přípravu BREFs od roku 1997 a jejich rozpracovanost (plán do r. 2002) shrnuje následující tabulka.

Program Evropské komise pro přípravu BREFs (stav k r. 1999)

Rok Ref. Číslo Průmyslový sektor 1997 4 �elezo a ocel

9 Cement a vápno 24 Papír/celulóza - Chladící systémy (horizontální)

1998 5 Zpracování �elezných kovů 6,7 Zpracování a výroba ne�elezných kovů 11 Sklo 15 Chlorované uhlovodíky (PCB) 25 Textil 26 Zpracování ků�í a ko�ek - Monitoring emisí (horizontální)

1999 2 Rafinerie 8 Zpracování �elezných kovů a slévárenství 13 Organické chemikálie - výroba ve velkém měřítku 16 Plynné a tekuté anorganické chemikálie - výroba ve velkém měřítku 29 Intensivní chov dobytka - Emise ze skladování (horizontální) - Nakládání s odpadními vodami a odpadními plyny v chemickém průmyslu - Ekonomické a víceslo�kové aspekty

2000 17 Anorganické pevné látky - výroba ve velkém měřítku 27 Jatka a zařízení na zne�kodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a �ivoči�ného

odpadu 28 Potraviny a mléko 1 Velká spalovací zařízení

2001 5a Povrchové úpravy kovů 12 Keramika 14 Polymery 20 Spalování nebezpečných odpadů 30 Povrchové úpravy pou�ívající rozpou�tědla

2002 18 Speciální anorganické látky 19 Organické čisté chemikálie 22 Nakládání s ostatními odpady (neklasifikovanými jako nebezpečné) 23 Skládky

Referenční dokumenty BREFs jsou významným podkladem při posuzování �ádosti o integrované povolení. Samotné integrované povolení je podle § 18 návrhu zákona o integrované prevenci (odst. 1) předmětem kontroly nejméně jednou za 8 let, zda nedo�lo ke změně okolností, které mohou vést ke změně integrovaného povolení.

32

Kontrolu provádí příslu�ný úřad ve spolupráci s Agenturou trvale udr�itelného rozvoje. Je proto v zájmu provozovatelů, aby sledovali informace o vývoji technologií BAT a stavu dokumentů BREFs a mohli tak v předstihu učinit opatření nebo plánovat technologické inovace v rámci strategie průmyslové ochrany �ivotního prostředí.

Příloha 1

Kategorizace a seznam zařízení podle návrhu zákona o integrované prevenci a omezování zneči�tění

(příloha č. 1 k návrhu zákona) 1. Energetika 1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu vět�ím ne� 50 MW. 1.2. Rafinerie minerálních olejů a plynu. 1.3. Koksovací pece. 1.4. Zařízení na zplynování a zkapalňování uhlí. 2. Výroba a zpracování kovů 2.1. Zařízení na pra�ení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy). 2.2. Zařízení na výrobu surového �eleza nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně

kontinuálního lití, o kapacitě vět�í ne� 2,5 t za hodinu. 2.3. Zařízení na zpracování �elezných kovů a) válcovny za tepla o kapacitě vět�í ne� 20 t surové oceli za hodinu, b) kovárny s buchary o energii vět�í ne� 50 kJ na jeden buchar, kde spotřeba tepelné energie je

vět�í ne� 20 MW, c) naná�ení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným mno�stvím vět�ím ne�

2 tuny surové oceli za hodinu. 2.4. Slévárny �elezných kovů o výrobní kapacitě vět�í ne� 20 tun denně. 2.5. Zařízení a) na výrobu surových ne�elezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin

metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy, b) na tavení, včetně slévání slitin, ne�elezných kovů, včetně přetavovaných produktů

(rafinace, výroba odlitků apod.), o kapacitě tavení vět�í ne� 4 t denně u olova a kadmia nebo 20 t denně u v�ech ostatních kovů,

2.6. Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastů s pou�itím elektrolytických nebo chemických

postupů, je-li obsah lázní vět�í ne� 30 m3.

33

3. Zpracování nerostů 3.1. Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě vět�í ne� 500 t

denně nebo na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě vět�í ne� 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě vět�í ne� 50 t denně.

3.2 Zařízení na výrobu azbestu a produktů na bázi azbestu, produkce výrobků s obsahem azbestu. 3.3. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení vět�í ne� 20 t denně. 3.4. Zařízení na tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení

vět�í ne� 20 t denně. 3.5. Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových ta�ek, cihel,

�áruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacitě vět�í ne� 75 t denně anebo o kapacitě pecí vět�í ne� 4 m3 a s hustotou vsázky vět�í ne� 300 kg/m3.

4. Chemický průmysl U kategorií zařízení uvedených v této části se �výrobou� rozumí výroba v průmyslovém měřítku

pomocí chemických reakcí, fyzikálněchemických procesů a biologických procesů podle výčtu v oddílech 4.1 a� 4.6.

4.1. Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek, jako jsou a) jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo

aromatické), b) organické sloučeniny obsahující kyslík, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové

kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice, c) organické sloučeniny síry,

d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany,

e) organické sloučeniny fosforu, f) halogenderiváty uhlovodíků, g) organokovové sloučeniny, h) základní plastické hmoty (na bázi syntetických a přírodních polymerů), i) syntetické kaučuky, j) barviva a pigmenty, k) povrchově aktivní látky. 4.2. Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek, jako jsou: a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku,

sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid, b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina

dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá, c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný, d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný,

perboritan, dusičnan stříbrný, e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid

křemíku. 4.3. Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo

směsných). 4.4. Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů.

34

4.5. Zařízení vyu�ívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů.

4.6. Chemická zařízení na výrobu výbu�nin. 5. Nakládání s odpady 5.1. Zařízení na odstraňování nebo vyu�ívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání

s odpadními oleji, v�dy o kapacitě vět�í ne� 10 t denně. 5.2. Zařízení na spalování komunálního odpadu o kapacitě vět�í ne� 3 t za hodinu. 5.3. Zařízení na zne�kodňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě vět�í

ne� 50 t denně. 5.4. Skládky, které přijímají více ne� 10 t denně nebo mají celkovou kapacitu vět�í ne� 25 000 t,

s výjimkou skládek inertního odpadu. 6. Ostatní zařízení 6.1. Průmyslové závody na výrobu a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě vět�í ne� 20 t denně. 6.2. Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií,

jejich� zpracovatelská kapacita je vět�í ne� 10 t denně. 6.3. Závody na vydělávání ků�í a ko�e�in, jejich� zpracovatelská kapacita je vět�í ne� 12 t hotových

výrobků denně. 6.4. a) jatka o kapacitě porá�ky vět�í ne� 50 t denně, b) zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv

- z �ivoči�ných surovin (jiných ne� mléka), o výrobní kapacitě vět�í ne� 75 t hotových výrobků denně,

- z rostlinných surovin, o výrobní kapacitě vět�í ne� 300 t hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí),

c) zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde mno�ství odebíraného mléka je vět�í ne� 200 t denně (v průměru za rok).

6.5. Zařízení na zne�kodňování nebo zhodnocování zvířecích těl a �ivoči�ného odpadu o kapacitě

zpracování vět�í ne� 10 t denně. 6.6. Zařízení intenzivního chovu drůbe�e nebo prasat mající prostor pro více ne� a) 40 000 kusů drůbe�e, b) 2 000 kusů prasat na porá�ku (nad 30 kg), nebo c) 750 kusů prasnic. 6.7. Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků pou�ívající organická

rozpou�tědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odma�ťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, či�tění nebo impregnaci, o spotřebě organického rozpou�tědla vět�í ne� 150 kg za hodinu nebo vět�í ne� 200 t za rok.

6.8. Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním

či grafitizací.