ozn-tevo hodonin panov 2013 · prof. ing. vladimír lap čík, csc. o z n Á m e n Í technologie...

Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc.

O Z N Á M E N Í

Technologie energetického využití odpadu

Hodonín - Pánov

(Oznámení ve smyslu p řílohy č. 3 k zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozd ěj. předpis ů)

Oznámení ve smyslu příl. č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozd. předp.: Technologie energetického využití odpadu Hodonín – Pánov _________________________________________________________________________________________________________________

____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

2

Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc.

O Z N Á M E N Í

Technologie energetického využití odpadu

Hodonín - Pánov (Oznámení ve smyslu přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

Zpracovatel oznámení: Prof. Ing. Vladimír LAP ČÍK, CSc.

K Odře 67/10

700 30 Ostrava-Výškovice

tel./fax: 596 744 750 [email protected]

Osvědčení odborné způsobilosti č.j. 17 162/4676/OEP/92 ze dne 9.2.1993 ve smyslu zákona č. 244/92 Sb., poté autorizace ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, prodloužená dne 20.07.2006 na dobu 5 let (rozhodnutí MŽP č.j. 48011/ENV/06, které nabylo právní moci dne 04.08.2006) a následně prodloužená 01.02.2011 na dobu 5 let (rozhodnutí MŽP č.j. 2082/ENV/11, které nabylo právní moci dne 28.02.2011 - viz část F, příloha č. II-6 a II-7).

Soudní znalec v oboru Čistota ovzduší. Jmenován rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě (č.j. Spr 3396/94 ze dne 25.10.1994).

Osvědčení o autorizaci ke zpracování odborných posudků ve smyslu § 15 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb. a následně ve smyslu § 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (ze dne 26.2.2003, č.j. 2833/740/02/MS, následně ze dne 10.2.2005, č.j. 4433/740/04/MS a následně ze dne 22.10.2010, č.j. 4128/780/10/LH/84871/ENV/10). Duben 2013



3

OBSAH

Část A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 7

A. 1. Obchodní firma 7 A. 2. IČ 7 A. 3. Sídlo (bydliště) 7 A. 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele 7

Část B. ÚDAJE O ZÁMĚRU 8

B. I. Základní údaje 8 B. I. 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 8 B. I. 2. Kapacita (rozsah) záměru 8 B. I. 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 8 B. I. 4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizova-

nými, připravovanými, uvažovanými) 9 B. I. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných va-

riant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 9

B. I. 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru 10 B. I. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 19 B. I. 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 19 B. I. 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou

tato rozhodnutí vydávat 19 B. II. Údaje o vstupech 20

B. II. 1. Zábor půdy 20 B. II. 2. Odběr a spotřeba vody 21 B. II. 3. Surovinové a energetické zdroje 21 B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu 23

B. III. Údaje o výstupech 24 B. III. 1. Množství a druh emisí do ovzduší 24 B. III. 2. Množství odpadních vod a jejich znečištění 30 B. III. 3. Kategorizace a množství odpadů 31 B. III. 4. Hluk 35 B. III. 5. Vibrace 37 B. III. 6. Elektromagnetické a jiné záření 37 B. III. 7. Zápach 37 B. III. 8. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií 37

Část C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM

ÚZEMÍ 39

C. 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 39 C. 1. 1. Chráněná území, významné krajinné prvky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti 39 C. 1. 2. Ochranná pásma 44 C. 1. 3. Fauna a flóra 44 C. 1. 4. Územní systém ekologické stability 45 C. 1. 5. Krajina, krajinný ráz 47 C. 1. 6. Charakter osídlení území 48 C. 1. 7. Území historického, kulturního nebo archeologického významu 48 C. 1. 8. Dosavadní využívání území 49

C. 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 51

C. 2. 1. Ovzduší, klima 51 C. 2. 2. Voda 53 C. 2. 3. Půda, geofaktory životního prostředí, surovinové zdroje 55 C. 2. 4. Osídlení území 56



4

Část D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁM ĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 57

D. 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 57

D. 1. 1. Vlivy na ovzduší a klima 57 D. 1. 2. Vlivy na hlukovou situaci a další fyzikální charakteristiky 68 D. 1. 3. Vlivy na povrchové a podzemní vody 74 D. 1. 4. Vlivy na půdu a horninové prostředí 76 D. 1. 5. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy 76 D. 1. 6. Vlivy na krajinu 77

D. 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci (vlivy na veřejné zdraví) 78 D. 3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice 81 D. 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů 81 D. 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifika-

ci vlivů 84 Část E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU 89 Část F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 90

(viz samostatný svazek)

Mapové, obrazové a grafické přílohy (I):

č. I-1 Umístění hodnocené lokality v mapových podkladech - širší vztahy č. I-2 Umístění hodnocené lokality (pozemek parc. č. 1451/154) v mapových podkladech č. I-3 Situace – umístění zařízení TEVO na hodnocené lokalitě (pozemek par. č. 1451/154) č. I-4 Situace – detailní rozmístění prvků zařízení TEVO na hodnocené lokalitě č. I-5 Schéma zařízení (PTR a kogenerační jednotka) - půdorys č. I-6 Schéma zařízení (PTR a kogenerační jednotka) - bokorys č. I-7 Kapalné palivo SIMUL TPO 1 - certifikát č. I-8 Pevné palivo SIMUL TUD 1 - certifikát č. I-9 Kogenerační jednotka Cento 2 x T160÷200 firmy TEDOM (v kontejneru) č. I-10 Linka s dvoustupňovým drtičem firmy Terier

Textové a ostatní přílohy (II):

č. II-1 Rozptylová studie č. II-2 Hluková studie č. II-3 Biologické hodnocení záměru č. II-4 Posouzení vlivů na veřejné zdraví č. II-5 Studie ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů

(vliv na prvky systému NATURA 2000) č. II-6 Kopie osvědčení o odborné způsobilosti k posuzování vlivů na životní prostředí č. II-7 Kopie rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku

Fotodokumentace:

Foto č. 1 - 6: Současný stav posuzované lokality (snímky z 05.09. a 15.10.2012) Část G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO

CHARAKTERU 91 Část H. PŘÍLOHA 98

Vyjádření příslušného stavebního úřadu (město Hodonín) k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací

Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje).



5

Část I. ZÁVĚR 104

Údaje o zpracovateli oznámení 105

Seznam obrázk ů, tabulek, graf ů a fotografií za řazených v textu Seznam obrázk ů Obr. B.1 Umístění hodnocené lokality v mapových podkladech - širší vztahy Obr. B.2 Situace – detailní rozmístění prvků zařízení TEVO na hodnocené lokalitě

(pozemek parc. č. 1451/154) Obr. B.3 Pohled na topný modul PTR jednotky Obr. B.4 Pohled na chladicí modul PTR jednotky Obr. B.5 Schéma procesu se zařízením PTR a kogenerační jednotkou (HEDVIGA

BIOENERGY, a.s.) Obr. B.6 Kogenerační jednotka Cento 2 x T160÷200 firmy TEDOM (v kontejneru) Obr. B.7 Plynový spalovací motor kogenerační jednotky Cento firmy TEDOM a.s. Obr. B.8 Pravděpodobné rozložení hladin hluku v hale drticí linky Obr. C.1 Pohled na stavební suť, dosud uloženou na pozemku p.č. 1451/154 Obr. C.2 Evropsky významné lokality Hodonínská doubrava a Očov a ptačí oblast

Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví Obr. C.3 Poloha prvků ÚSES a posuzované lokality Obr. C.4 Poloha starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst Obr. C.5 Výřez z mapy klimatických regionů (Quitt, 1971) Obr. C.6 Souhrnná větrná růžice pro lokalitu Hodonín Obr. D.1 Umístění záměru (označeno žlutě) ve výpočtové síti 1089 bodů (33 x 33 bodů) Obr. D.2 Grafické vykreslení imisní zátěže benzo(a)pyrenu v okolí hodnocené lokality Obr. D.3 Umístění stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín – Pánov

(ozn. oranžově) a hodnocená konkrétní obytná zástavba - Pánov 3546, Pánov 2924, Pánov 2925, Pánov 2926, Pánov 3184 a Pánov 3166 (označena zeleně)

Obr. D.4 Hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, období výstavby, denní doba Obr. D.5 Hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, provoz zařízení, denní doba Obr. D.6 Hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, provoz zařízení, noční doba Seznam tabulek Tab. B.1 Potřeba pitné vody Tab. B.2 Dopravní trasy - nárůst průjezdů vozidel v souvislosti s provozem areálu Tab. B.3 Emisní limity pro pístové spalovací motory Tab. B.4 Emisní limity pro spalovny odpadu Tab. B.5 Emisní faktory pro silniční dopravu Tab. B.6 Množství emisí na uvedené trase – období provozu (320 prac. dnů/rok) Tab. B.7 Max. denní emise plošných zdrojů (16 h) a celk. emise za 40 dnů – období

výstavby Tab. B.8 Množství emisí z křiž. sil. I/55 na staveniště – období výstavby (6 měs.) Tab. B.9 Celkové množství emisí za období výstavby (6 měsíců) Tab. B.10 Předpokládaná produkce splaškových odpadních vod Tab. B.11 Přehled odpadů vznikajících při výstavbě zařízení Tab. B.12 Přehled odpadů vznikajících při provozu technologie energetického využití odpadu Tab. B.13 Kvalita vzniklého pyrolýzního oleje Tab. B.14 Akustické výkony na obvodových konstrukcích haly drtící linky Tab. C.1 Koncentrace znečišťujících látek v hodnocené oblasti (r. 2011) Tab. C.2 Charakteristika makroklimatických poměrů v zájmovém území (T4) Tab. C.3 Celková průměrná větrná růžice lokality Hodonín Tab. C.4 M - denní průtoky QMD v m

3.s-1 Tab. C.5 N - leté průtoky QN (10/1999) v m

3.s-1 Tab. D.1 Imisní limity dle přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Tab. D.2 Nárůst max. denní a průměrné roční imisní koncentrace částic (PM10)



6

v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.3 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace NO2

v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.4 Nárůst max. osmihodinové imisní koncentrace CO v místech obytné

zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.5 Nárůst průměrné roční imisní koncentrace benzenu v místech obytné

zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.6 Nárůst průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v místech obytné

zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.7 Nárůst max. hodinové, max. denní a průměrné roční imisní koncentrace SO2

v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.8 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace TOC

v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.9 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace HCl v místech

obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.10 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace HF

v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.11 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace PCDD/F

v místech obytné zástavby Hodonín – Pánov Tab. D.12 Ekvivalentní hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, období výstavby,

denní doba Tab. D.13 Ekvivalentní hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, období provozu,

denní i noční doba Tab. D.14 Ekvivalentní hladiny hluku - souběh záměrů, denní doba Tab. D.15 Ekvivalentní hladiny hluku ve stavbách - hluk pronikající zvenčí Tab. D.16 Očekávaná změna počtu osob obtěžovaných hlučností záměru TEVO

Hodonín - Pánov



7

ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. 1. OBCHODNÍ FIRMA LIGHT RAYS a.s. A. 2. IČ 280 35 879 A. 3. SÍDLO Stará Kysibelská č.p. 683/57A, 360 01 Karlovy Vary tel.: +420 353 034 126 A. 4. JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE Ing. Vladimír Mackrle 696 34 Žarošice 219 tel.: +420 731 628 201



8

ČÁST B. ÚDAJE O ZÁM ĚRU B. I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název zám ěru a jeho za řazení podle p řílohy č. 1

Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov

Podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 93/2004 Sb., zákon č. 163/2006 Sb., zákon č. 186/2006 Sb., zákon č. 216/2007 Sb., zákon č. 436/2009 Sb., zákon č. 38/2012 a zákon č. 85/2012), náleží hodnocený záměr do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení), do bodu 10.1 (Zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů; zařízení k fyzikálně - chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů).

Záměr tedy vyžaduje provedení zjišťovacího řízení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Příslušným úřadem je Krajský úřad Jihomoravského kraje se sídlem v Brně. B.I.2. Kapacita (rozsah) zám ěru

Předpokládá se, že bude ročně zpracováno 10 240 tun předtříděného komunálního odpadu (bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu). Z toho bude cca 1 000 tun (cca 10 %) drcených pneumatik - drť z pneumatik je důležitá pro rovnoměrné zhutnění komunálního odpadu v pyrolytických článcích. Pro účely tohoto oznámení lze uvedené zpracovávané odpady považovat za odpady kat. O.

Je počítáno s provozem kogeneračních jednotek (KJ) v rozsahu 7 360 hodin ročně (23 hodin denně, 320 dní v roce).

Zařízení vyrobí ročně 4 100 000 m3 plynu o průměrné výhřevnosti 48 MJ/m3, což umožní vyrobit ročně 11 776 MWh elektrické energie. Rovněž se počítá s využitím 4 334 GJ ročně pro vytápění blízkého areálu a zástavby k bydlení (mimo vytápění haly se zařízením PTR 1000).

Celkový zábor půdy by měl činit cca 6 220 m2. B.I.3. Umíst ění záměru

Kraj: Jihomoravský (se sídlem v Brně) Obec: město Hodonín Katastrální území: Hodonín (640417)

Umístění záměru je dobře patrné z obr. B.1 a z příslušných příloh oznámení (viz část F, příloha č. I-1 a č. I-2 a fotodokumentace - foto č. 1 až 6).



9

Obr. B.1 Umíst ění hodnocené lokality v mapových podkladech - širší vztahy

B.I.4. Charakter zám ěru a možnost kumulace jeho vliv ů s jinými zám ěry

(realizovanými, p řipravovanými, uvažovanými)

Záměrem je energetické a materiálové využívání předtříděného komunálního odpadu (bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu) a pryže metodou termolytického rozkladu v uzavřeném zařízení, pro účely tohoto oznámení považovaných za odpady kat. O, v současné době velmi obtížně využitelných a obvykle odvážených na skládku. Odpady budou podrobeny tepelnému rozkladu v uzavřené technologii, jejímž výstupem bude pevný zbytek (vedlejší produkt – čistý uhlík a kovy) a plynná a kapalná složka.

Kumulace vlivů záměru s ostatními již provozovanými nebo plánovanými aktivitami v předmětné lokalitě by mohla nastat v oblasti hlukové a imisní zátěže v kontextu s plánovaným provozem schváleného sousedního komplexu firmy MEGAWASTE, příp. nedaleké bioplynové stanice. Nicméně uvedené kumulace by neměly být významné.

Kumulace s dalšími obdobnými záměry se nepředpokládá. B.I.5. Zdůvodn ění pot řeby zám ěru a jeho umíst ění, včetně přehledu zvažova-

ných variant a hlavních d ůvodů (i z hlediska životního prost ředí) pro jejich výb ěr, resp. odmítnutí

Česká republika patřila s 3,2 tuny odpadu na obyvatele a cca 300 kg směsného

komunálního odpadu na obyvatele v roce 2010 v evropském srovnání k zemím s relativně nízkou produkcí odpadu a lze očekávat, že tato produkce bude postupně narůstat. Podle zákona o odpadech se odpad dělí na nebezpečný a ostatní, přičemž nebezpečného odpadu je cca 15 % celkového objemu. Většina ostatního odpadu jsou stavební sutě

Posuzovaná lokalita



10

a podobné relativně málo rizikové materiály, proto se z nich více jak 74,5 % znovu využívá (údaj 2010).

Problémem jsou komunální odpady, jejichž energetická hodnota se vzhledem ke změně jejich skladby zvyšuje. Přesto je více než 60 % těchto odpadů odstraňováno skládkováním, materiálové a energetické využití není dostatečné. Významnou součástí odpadů je bioodpad, o jehož separaci a využití se stále vedou diskuse.

Cílem je vývoj a následně využívání zařízení pro termickou konverzi odpadů s produkcí energie, na jehož výstupu je minimum nebezpečných odpadů. Takovým zařízením je pyrolýzní jednotka PTR 1000 firmy SIMUL trust a.s. na výrobu plynu pro pohon kogeneračních jednotek.

Pyrolýzní jednotka bude v daném případě zpracovávat předtříděný komunální odpad, který bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu. Část zpracovávaného odpadu (cca 10 %) budou drcené pneumatiky (drť z pneumatik je důležitá pro rovnoměrné zhutnění komunálního odpadu v pyrolytických článcích).

Důvodem pro výběr lokality záměru je zejména dostupnost dopravní sítě, blízkost zdrojů vstupních odpadů a dostatečná vzdálenost od obytné zástavby. Vzhledem k tomu, že investor má předběžnou dohodu s vlastníkem pozemku parcelního čísla 1451/154, bylo hodnocení zaměřeno na uvedenou parcelu. Stavba není navržena v lesním porostu, takže kácení lesního porostu ani trvalé odnětí lesní půdy není potřebné, nedotýká se zvláště chráněných území ani registrovaných významných krajinných prvků a biotopů.

Jiné technologické varianty rovněž nebyly zvažovány - záměr je předkládán v jedné technologické variantě, která prošla zkušebním provozem dodavatele technologie. B.I.6. Stru čný popis technického a technologického řešení záměru

Technologické zařízení areálu sestává z manipulační plochy, drtičů odpadu spojených s lineárními síty v samostatné hale, dvou pyrolýzních jednotek PTR 1000 umístěných ve druhé hale, ze šestice plynojemů v kontejnerech a celkem z osmi kogeneračních jednotek umístěných rovněž v kontejnerech. Trafostanice je kiosková, z části zapuštěná do země (viz obr. B.2 a část F, příloha č. I-3 a č. I-4).

Obr. B.2 Situace – detailní rozmíst ění prvk ů zařízení TEVO na hodnocené lokalit ě

(pozemek parc. č. 1451/154)



11

Posuzovaný záměr má být umístěn na části pozemku parc. č. 1451/154 v katastrálním území Hodonín (640 417). Zástavba sestává ze zpevněné plochy o rozměrech 75 m x 60 m (4 500 m2), kde bude ukládána vstupní surovina, dále ze dvou hal o celkových rozměrech 35 m x 16 m (560 m2), kde bude instalován jak drtič, tak dvě pyrolýzní jednotky PTR 1000 firmy SIMUL trust a.s. na výrobu plynu pro pohon kogenera čních jednotek Cento T200 firmy TEDOM. Vyrobený plyn bude jímán (skladován) v šesti plynojemech umístěných na volném prostranství. Kogenerační jednotky (spojené s generátory) budou vždy po dvou (každá o výkonu 200 kWe) umístěny ve velkém lodním kontejneru. Lodní kontejnery budou celkem čtyři a mají být rovněž umístěny na volném prostranství. Celkový elektrický výkon generátorů kogeneračních jednotek tedy bude 1 600 kW (4 x 2 x 200 kW).

Předpokládá se, že bude ročně zpracováno 10 240 tun předtříděného komunálního odpadu (bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu). Z toho bude cca 1 000 tun (cca 10 %) drcených pneumatik - drť z pneumatik je důležitá pro rovnoměrné zhutnění komunálního odpadu v pyrolytických článcích.

Zařízení vyrobí ročně 4 100 000 m3 plynu o průměrné výhřevnosti 48 MJ/m3, což umožní vyrobit ročně 11 776 MWh elektrické energie. Rovněž se počítá s využitím 4 334 GJ ročně pro vytápění blízkého areálu a zástavby k bydlení.

Pyrolýzní jednotka PTR firmy HEDVIGA GROUP a.s.

Pyrolýzou je dle definice míněn termický rozklad organických materiálů za nepřístupu médií obsahujících kyslík. Podstatou pyrolýzy je ohřev materiálu nad mez termické stability přítomných organických sloučenin, což vede k jejich štěpení až na stálé nízkomolekulární produkty a tuhý zbytek. Z technologického hlediska lze pyrolýzní procesy dále rozdělit dle dosahované teploty na:

1. nízkoteplotní (< 500 °C), 2. středněteplotní (500 ÷ 800 °C), 3. vysokoteplotní (> 800 °C).

V závislosti na dosažené teplotě lze při pyrolytickém procesu pozorovat řadu dějů, které je možné pro jednoduchost rozdělit do tří teplotních intervalů. V oblasti teplot do 200 °C dochází k sušení a tvorbě vodní páry fyzikálním odštěpením vody. Tyto procesy jsou silně endotermické . V rozmezí teplot 200 až 500 °C následuje oblast t zv. suché destilace . Zde nastává ve značné míře odštěpení bočních řetězců z vysokomolekulárních organických látek a přeměna makromolekulárních struktur na plynné a kapalné organické produkty a pevný uhlík. Ve fázi tvorby plynu v oblasti teplot 500 až 1 200 °C jsou produkty vzniklé suchou destilací dále štěpeny a transformovány. Přitom jak z pevného uhlíku, tak i z kapalných organických látek vznikají stabilní plyny, jako je H2, CO, CO2 a CH4, a dále propan, butan.

Princip pomalého termického rozkladu (= PTR) vychází z principů pyrolýzy, ale je upraven. Kvalitativní technický a technologický posun u PTR technologie je oproti normálnímu pyrolýznímu procesu následující:

- jedná se o nízkoteplotní rozklad s teplotou pod 480 °C s vyšší ú činností využití energie k topení bez komínové ztráty,

- jedná se o pomalý proces (PTR = pomalý termický rozklad); tepelný rozklad má tedy dostatek času (hovoříme o desítkách minut) k naprostému oddělení frakcí a tím i k vyšší účinnosti tvorby plynových a kapalných produktů. Výnos těchto produktů ze srovnatelných surovin je o 5 ÷ 8 % vyšší než uvádí literatura (naměřeno pro rozklad pneumatik při teplotě do 480 °C),

- proces začíná pozvolným ohřevem v řádu minut, kdy dochází k jemnému dělení frakcí a to bez vzniku krusty na povrchu,

- jedná se o Batch proces, který není jako takový kontinuální a proto pomalost procesu umožňuje naprosté dělení produků a řízení růstu teploty v surovině podle teplotní křivky bez termického šoku,



12

- pomalost procesu umožňuje jímat veškeré plynové produkty do zásobníků a využívat je k provozu kogenerační jednotky, a to bez vypouštění spalin do ovzduší, čímž nedochází ke vzniku emisí (mimo výstupu z kogenerační jednotky).

PTR jednotka sestává ze dvou modulů: termického (topného) a chladicího (viz obr. B.3 a B.4 a část F, příloha č. I-5 a č. I-6). Pro kapacitu 1 tuny za hodinu mají oba moduly podobu a rozměr 20-ti stopého přepravního kontejneru.

Obr. B.3 Pohled na topný modul PTR jednotky

Topný modul (viz obr. B.3) je postaven na bázi elektrické komorové pece s bočním ohřevem odporovými tyčemi a maximálním příkonu 200 kW. Pec je vyzděna šamotovými cihlami v podlaze a tepelnou izolací na bázi skelné vaty ve stěnách. V horní části pece jsou tři ventilátory zaručující stabilizovanou konvekci tepla a rychlost proudění okolo palivových článků. Surovina se vkládá do pece v ocelových kompartmentech, článcích vyrobených z nerezové oceli třídy 17 o tloušťce stěny 5 ÷ 10 mm s třemi vývody pro plynové produkty a s bajonetovýni uzávěry na surovinu v horní a boční části článku o průměru 50 ÷ 80 cm s izolací zabraňující vniknutí vzduchu do kompartmentu. Článek se pohybuje do pece po kolejích. Článek má specifikované rozměry a poměry stran a pracuje na bázi koksárenské baterie, přičemž šířka je ve stanoveném poměru k délce a článek představuje tenký hranol postavený na kratší stranu, který je vysoký. Poměry stran s detaily článku jsou předmětem know-how technologie. Článek jako takový zajišťuje proudění tepla o stanoveném gradientu mezi teplotou suroviny a teplotou pece s řízeným nárůstem tepla a to tak, že dochází k ohřevu suroviny od středu k okrajům a od zdola nahoru. K ohřevu suroviny v článku dochází regulovaně podle řízeného ohřevu pece a to řízeným procesem podle CPU pece na základě údajů z teplotních čidel, umístěných v šesti místech pece a ve třech místech článku. To umožňuje mít třípásmový ohřev v peci podle výšky ve stěně a nárůstu teploty v článku. Zahřívání suroviny probíhá po sofistikované teplotní křivce, která je součástí know-how technologie PTR a která dělí proces na tři fáze: Každá fáze má jiný gradient růstu teploty suroviny ve stupních za minutu a je zakončena teplotním plató se stabilizací teploty nejprve mezi 130 ÷ 145 °C a pak mezi 350 ÷ 380 °C. Jednotlivé teplotní křivky mohou



13

vykazovat odchylky do 15 % v závislosti na typu suroviny, na hmotnostní navážce suroviny v článku.

První fáze procesu trvá 15 ÷ 20 % času a vede k vysušení suroviny, vypaření vodní páry a k odvedení kyslíku ze článku v prvních 10 minutách procesu. První fáze procesu končí na zhruba 135 °C. K oh řevu je třeba 120 ÷ 150 kW. Proces rozkladu začíná již po dalším zvýšení teploty suroviny, přičemž plyn vzniká od 180 °C a nejvyšší produkce plynu nastává v 60 až 80 % cyklu při teplotě okolo 350 °C. Zde je spot řeba elektrické energie na ohřev okolo 65 kW. Při ohřevu za nízké teploty nedochází ke spékání povrchu a vzniku krusty. Proces suché destilace za sníženého tlaku (podtlak až 0,4 bar) v článku vede k 90% rozkladu organické látky na frakce. Tento proces trvá 20 až 90 % času cyklu. Poslední fáze do teploty 480 °C už obsahuje i exotermické reakce a vede k odstranění těkavých látek z organického uhlíku. Délka třetí fáze závisí na rozhodnutí, kolik těkavých látek bude třeba odstranit z organického zbytku po pyrolýze. Pec PTR jednotky obsahuje dva články, které se vyměňují v polovině topného cyklu druhého článku. Cyklus procesu trvá mezi 180 až 210 minutami v závislosti na typu suroviny a množství suroviny v článku. Poté dochází k nahrazení vyčerpaného článku článkem novým a k opakování cyklu.

Obr. B.4 Pohled na chladicí modul PTR jednotky

Palivový článek se surovinou je vybaven v horní části trubkami, které vycházejí ven z pece PTR systému a jsou upínáním připojeny k trubkám vedoucím do chladiče. Chladič PTR procesu (viz obr. B.4) je umístěn v 20-ti stopém kontejneru a je dvojokruhový o celkové délce trubek chladiče 84 m. Každý okruh chladiče je připojen samostatně na jeden palivový článek. Vstupní teplota plynů vcházejících do chladiče je průměrně 450 °C a výstupní pak 80 °C. Chladicí kapalinou je voda s etylenglykolem (v uzavřeném okruhu). V chladiči kondenzují uhlovodíky a olejové frakce za vzniku pyrolýzního oleje, jehož složení závisí na složení suroviny. Olej z procesu se hromadí na výtoku z chladiče v jeho spodní části.

Plyn je dále upravován - vysušen a vyčištěn.



14

Sušení plynu je vybaveno ohřívákem plynu, který zajišťuje ohřátí plynu zchlazeného v předchozím stupni (na 7 °C) o 10 ÷ 15 °C. Vým ěník je ohříván plynem vstupujícím do výměníku chladicí jednotky.

Čištění plynu je zajištěno průchodem nádobou s aktivním uhlím, v níž dochází jednak k zachycení znečišťujících látek, které se ve stopovém množství mohou v plynu objevit, jednak zde dochází ke snížení obsahu síry o cca 50 % proti původnímu stavu. To je pro proces spalování dostatečné, neboť sám termický proces zpracování odpadů neprodukuje vysoké koncentrace síry v plynu.

Pokud se jedná o manipulaci s palivovými články, pak jednotka PTR potřebuje k provozu 8 palivových článků, přičemž 2 jsou v peci, 2 ve výměníku, 2 chladnou a 2 se plní (viz obr. B.5 a část F, příloha č. I-5). Palivový článek se plní shora rozemletou surovinou, která je dopravována z mlýna pásovým dopravníkem. Článkem manipuluje ramenový jeřáb, který jej staví na koleje před pec. Po kolejích vjíždí článek do pece (topného modulu). Po ukončení cyklu se horký článek vytahuje ven po kolejích magnetickým zámkem a dále se nechává v tepelném výměníku s nově naplněným článkem. Jeřábem se po vychladnutí (za 6 hodin) článek zvedá a uhlíkový zbytek se vysypává do kontejneru.

Obr. B.5 Schéma procesu se za řízením PTR a kogenera ční jednotkou (HEDVIGA

BIOENERGY, a.s.)

Hmotnostní bilance výroby frakcí z procesu PTR se liší podle suroviny:

Z 1000 kg pneumatik (suroviny) se vyrobí průměrně 330 kg plynu, 450 kg pyrolýzního oleje a 220 kg uhlíkatého zbytku.



15

Z 1 000 kg zpracovaného kalu z čistíren odpadních vod (ČOV) se průměrně vyrobí 790 kg pyrolýzního oleje, 160 kg uhlíkové frakce jako paliva a 50 kg bioplynu (převážně metanu).

Použití technologie s PTR jednotkou má obecně následující vlastnosti: - Technologie je mobilní - PTR jednotky, které jsou umístěny v kontejnerech, je možno

přivézt na místo zpracování kalů v areálu ČOV nebo poblíž areálu. Uvedené řešení nevyžaduje převoz kalů, což významně snižuje náklady a rovněž není vyžadováno speciální povolení pro převoz a uskladňování nebezpečných odpadů. Obdobně je možno zařízení s PTR jednotkami jednoduše instalovat např. u skládky starých pneumatik nebo tuhého komunálního odpadu a následně tyto odpady v zařízení zpracovat.

- Technologii je možno dodat v různé velikosti, což dává širokou flexibilitu využití. - Technologie PTR se skládá ze samostatných jednotek - modulů. Při potřebě větší

kapacity je tedy možno složit více modulů. Tato skutečnost dává možnost investovat finanční prostředky per partes a tím snížit investiční náklady (a vyhnout se problémům s cash-flow v čase). Modulární uspořádání dále snižuje možnost výpadku celého zařízení v případě poruchy a rovněž umožňuje pravidelný servis bez celkové odstávky zařízení.

- Technické řešení je po zkouškách a rozborech suroviny nabídnuto na míru investora. - Technologie pracuje v uzavřeném prostředí (compartmentu) a tudíž neprodukuje

plynné fugitivní odpady. Všechny produkty z procesu jsou využitelné a schopné prodeje - tím je technologie bezodpadová.

Technologii nízkoteplotní termické pyrolýzy – PTR vyvinula a doladila firma SIMUL trust, a.s., Vratimov. Tato technologie je patentována a má zaregistrovaný průmyslový vzor. Vlastníkem patentu, prodejcem a výrobcem zařízení nízkoteplotní pyrolýzy je od 31.08.2012 nová firma HEDVIGA BIOENERGY, a.s., která drží všechna práva spojená s prodejem této technologie. Na technologii navazuje kogenerační jednotka vyrábějící ze vzniklého pyrolýzního plynu teplo a elektrický proud. Olejové a pevné výstupy z technologie mohou být využity jako palivo a budou předmětem komerčního prodeje. Pro olejové (kapalné) výstupy byl vydán certifikát č. VVUÚ-205/H/2009 ze dne 03.12.2009 (Kapalné palivo SIMUL TPO 1 – viz část část F, příloha č. I-7), pro pevné výstupy pak certifikát č. VVUÚ-206/H/2009 ze dne 04.12.2009 (Pevné palivo SIMUL TUD 1 – viz část část F, příloha č. I-8).

V současné době je firma schopna vyrábět zařízení zpracovávající 50, 250 a 1 000 kg pyrolýzní suroviny na jednu vsázku a zpracovat ji za cca 2 hodiny.

V posuzovaném případě bude použito pyrolýzních jednotek PTR 1000, které mohou zpracovat 1 000 kg pyrolýzní suroviny (upraveného tuhého komunálního odpadu s 10% podílem pneumatik) za cca 2 hodiny.

Kogenera ční jednotka Cento T200 firmy TEDOM a.s.

Kogenerační jednotky TEDOM řady Cento se řadí mezi stroje středních výkonů, na bázi plynových motorů, které vycházejí z vozidlových motorů. Tvoří řadu výkonů v rozsahu od 40 do 200 kW. Blokové uspořádání těchto jednotek obsahuje soustrojí motor – generátor, kompletní tepelné zařízení jednotky a protihlukový kryt. Součástí dodávky je volně dodaný tlumič výfuku. Kogenerační jednotka (KJ) je osazena elektrickým rozvaděčem se silovou a ovládací částí. KJ je určena pro provozování na zemní plyn, bioplyn, skládkový či jiný plyn s patřičnou výhřevností. Instalována může být v kryté strojovně nebo v kontejnerech (v posuzovaném případě budou umístěny dvě KJ v jednom kontejneru – viz obr. B.6 a část F, příloha č. I-9). KJ Cento T200 je v provedení SP se synchronním generátorem určena pro paralelní provoz se sítí 400 V/50 Hz. Teplovodní okruh je přizpůsoben teplotnímu spádu 90/70 °C.

Z rozhodnutí certifikované osoby 1015 (Strojírenský zkušební ústav s.p., Brno) byl vydán certifikát „E-30-01048-10“ potvrzující shodu výrobků řady Cento s požadavky



16

směrnice 2009/142/ES (nařízení vlády č. 22/2003 Sb.). Společnost TEDOM je také držitelem certifikátů řízení jakosti QMS a EMS. Na základě zkoušek provedených na řídicím rozvaděči udělil Elektrotechnický zkušební ústav, certifikační orgán č. 3018, akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN 45011 certifikát č. 1081012.

Základní technické údaje kogenerační jednotky Cento T200 firmy TEDOM a.s.:

• jmenovitý elektrický výkon 200 kW • maximálnín tepelný výkon 253 kW • příkon v palivu 510 kW • účinnost elektrická 39,2 % • účinnost tepelná 49,5 % • účinnost celková (využití paliva) 88,7 % • spotřeba plynu při 100% výkonu 54,0 m3/h • spotřeba plynu při 75% výkonu 41,6 m3/h • spotřeba plynu při 50% výkonu 29,3 m3/h

Obr. B.6 Kogenera ční jednotka Cento 2 x T160÷200 firmy TEDOM (v konte jneru)

Legenda: 1 – sekundární okruh – výstup DN 65, 2 – s ekundární okruh – vstup DN 65, 3 – spaliny – výstup DN 150, 5 – vst up ventila čního vzduchu. Pozn.: Další detaily jsou z řejmé z p řílohy č. I-9 (část F dokumentace).

K pohonu jednotky je použit plynový spalovací motor TG 210 G5V TW 86, výrobek firmy TEDOM a.s. (viz obr. B.7).



17

Základní technické údaje motoru TG 210 G5V TW 86:

• počet válců 6 • uspořádání válců v řadě • vrtání x zdvih 130 x 150 mm • zdvihový objem 11 946 cm3 • kompresní poměr 12 : 1 • otáčky 1 500 min-1

Odvod spalin:

• množství spalin 900 m3N/h • teplota spalin jmen./max. 120/150 °C • rychlost spalin na výstupu (DN 150) 20,4 m/s

Garantované emisní koncentrace:

CO NOx

Emise (při 5% obsahu O2 ve spalinách) 650 mg/m3N 500 mg/m

3N

Uvedené emisní hodnoty plní emisní limity, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.

Obr. B.7 Plynový spalovací motor kogenera ční jednotky Cento firmy TEDOM a.s.

Emisní limity pro pístové spalovací motory o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 1 MW a nižším než 5 MW (v posuzovaném případě je celkový tepelný příkon zařízení 4 080 kW – viz dále kap. B.III.1), které spalují plynné palivo obecně, činí pro CO 1 300 mg/m3 a pro NOx 500 mg/m

3 (viz příloha č. 2, část II, tab. 2.2 vyhlášky č. 415/2012 Sb., platnost do 31.12.2017).



18

Zdrojem elektrické energie je synchronní generátor se základními parametry:

• výkon generátoru 315 kVA/252 kW • cos φ 1,0 • napětí 400 V • frekvence 50 Hz

Hlukové parametry:

Hlukové parametry udávají úroveň akustického tlaku, měřenou ve volném zvukovém poli. Stanovení měřicích míst a způsob vyhodnocení odpovídá ČSN 09 0862.

Provedení: Standardní Silent

• protihlukový kryt KJ v 1 m 80 dB 72 dB • výstup ventilace protihluk. krytu v 1 m 89 dB 76 dB • vývod spalin v 1 m od příruby tlumiče 80 dB 80 dB

Popis postupu zpracování tuhého komunálního odpadu (TKO)

Z tuhého komunálního odpadu bude na soustavě lineárních sít oddělen co největší podíl inertního materiálu. Takto upravený komunální odpad bude drcen linkou s dvoustupňovým drtičem na části o velikosti 5 cm až 8 cm (viz část F, příloha č. I-10). Připravený materiál je shromažďován v zásobníku. Ze zásobníku jsou matriálem plněny články pro pyrolýzu. Materiál v článcích bude hutněn vibracemi. Pomocí zavážecího zařízení jsou naplněné články zasunuty do elektrické pece a připojeny na potrubí chladiče. Po překonání termické bariéry začne v článku probíhat pyrolýzní rozklad materiálu. Článek s dokončeným pyrolýzním rozkladem je z pece vyvezen a nahrazen dalším článkem naplněným materiálem (viz obr. B.5). Cyklus výměny článku se opakuje přibližně každé dvě až tři a půl hodiny. V peci jsou umístěny dva články. Články jsou měněny v režimu, který zaručuje plynulou produkci plynu ze zařízení PTR 1000 (viz výše).

Plyn je upravován (vysušen a vyčištěn – viz též výše) a přes plynojem pohání kogenerační jednotky TEDOM Cento T200. Ty vyrábí elektrickou energii a teplo.

Systém bude vybaven bezpečnostním plynojemem, ve kterém bude shromažďován tzv. jalový plyn (tedy malé množství plynu naředěné vzduchem, vznikající při výměně palivových kompartmentů, resp. článků s materiálem) a který poslouží i v případě, že dojde k poruše odběru plynu pro kogeneraci. V souladu s bezpečnostními předpisy bude technologie vybavena také havarijní flérou (spalovací teplota fléry je cca 1200 °C). Vzhledem k za řazení bezpečnostního plynojemu do technologického řetězce se využití fléry prakticky nep ředpokládá.

Pyrolýzní olej bude z oddělovací jímky (gravitační oddělení vody) přečerpáván do sběrné nádrže. Pak bude odvážen k dalšímu zpracování.

Pevná frakce bude shromažďována v krytých kontejnerech a posléze odvážena k dalšímu zpracování.

Kogenerační jednotky jsou navrženy v kontejnerovém uspořádání. Vyrobená elektrická energie je vyvedena do přenosové soustavy přes výstupní trafostanici VN. Vyrobené teplo bude využito mimo vytápění haly se zařízením PTR 1000 také k vytápění výrobní haly a bytových jednotek v blízkosti instalace zařízení (pomocí vlastního potrubí).

V případě hodnocených pyrolýzních a kogeneračních jednotek včetně dalšího technologického zařízení je pravděpodobně, že po uplynutí stanovené doby provozu budou jednotlivé komponenty rozebrány a odvezeny (jedná se o semimobilní zařízení). Další naložení s komponenty a odpadem je při dodržení platné legislativy zcela na rozhodnutí



19

vlastníka. Místa základů jednotlivých zařízení a zpevněné plochy budou rekultivovány podle projektu rekultivace, schváleného již ve fázi vydání stavebního povolení.

Upravené a nově vybudované komunikace pravděpodobně nebude vůle odstraňovat a budou ponechány, jelikož zvyšují možnosti zpřístupnění pozemků.

Stavba technologie energetického využití odpadu splňuje všechny požadavky z hlediska technického a bezpečnostního i z hlediska životního prostředí, kladené v současnosti na tento typ staveb. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace zám ěru a jeho dokon čení

Předpokládaný termín zahájení výstavby: červenec 2013 Předpokládaný termín dokončení výstavby: prosinec 2013

B.I.8. Výčet dot čených územn ě samosprávných celk ů

Kraj: Jihomoravský Jihomoravský kraj Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno

Obec: Hodonín Město Hodonín Masarykovo nám. 1, 695 35 Hodonín

Správní obvod obce s rozšíř. působností a obce s pověřeným obecním úřadem: Městský úřad Hodonín

Masarykovo nám. 1, 695 35 Hodonín B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a spr ávních ú řadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

Posuzování vlivů záměru na životní prostředí zajišťuje příslušný orgán, kterým je Krajský úřad Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, odbor životního prostředí, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno. Navazující rozhodnutí: Územní řízení, stavební řízení, kolaudační rozhodnutí.

Navazující správní řízení ve věcech umístění, povolení a trvalého užívání stavby následně povede věcně a místně příslušný stavební úřad, v tomto případě Městský úřad Hodonín, Masarykovo nám. 1, 695 35 Hodonín.

Povolení k vypouštění vod do vod povrchových vydá vodoprávní úřad, v tomto případě Městský úřad Hodonín, Masarykovo nám. 1, 695 35 Hodonín.

V případě, že to bude shledáno potřebným, vydá stanovisko k zařazení zdroje znečišťování ovzduší Ministerstvo životního prostředí.

Závazné stanovisko k umístění a povolení provozu vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší je kompetentní vydat Krajský úřad Jihomoravského kraje.

Zařízení neprodukuje jednoduché základní chemické látky a nezpracovávají se zde nebezpečné odpady, nepředpokládá se tedy vedení řízení o integrovaném povolení.



20

B. II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Zábor p ůdy

Stavba vlastního zařízení technologie energetického využití odpadu je investorem plánována v katastrálním území Hodonín (katastrální území 640 417) na nezastavěném pozemku parcelního čísla 1451/154 (viz část F, příloha č. I-2 a I-3 a foto č. 1 až 6). Nadmořská výška hodnocené lokality je cca 208 metrů n.m.

Jedná se o území, kde v minulosti probíhala těžba nevyhrazeného nerostu (písku). Následně zde byly skládkovány vstupní suroviny a produkty cukrovarnického průmyslu. Byl zde i neřízeně ukládán odpad.

V současnosti je převážná část pozemku volnou plochou, na značné části jsou umístěny velké betonové kusy a nachází se zde deponie ostatních stavebních a jim podobných sutí (viz část F, fotodokumentace, foto č. 1 až 6).

Pozemek parcelního čísla 1451/154 není dle listu vlastnictví 14864 (katastrální území 640 417 Hodonín) součástí zemědělského půdního fondu (druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha). Ani kvalita tohoto pozemku (vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek k pozemku je v LV bez zápisu) a jeho umístění nedává vhodnou příležitost pro rozvoj zemědělského využití.

K záboru půdy ze zemědělského půdního fondu tedy nedojde. Dotčený pozemek není ani součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) - viz část F, příloha č. I-2.

Navíc část pozemku p.č. 1451/154 v k.ú. Hodonín, kde má být realizován hodnocený záměr, se dle závazné části změny č. 35 územního plánu sídelního útvaru (ÚPnSÚ) Hodonín nachází v ploše vymezené pro výrobní aktivity (směrná část ÚPnSÚ upřesňuje využití této části pozemku pro „Vp – průmyslové podniky, kapacitní sklady“ - viz příloha v části H).

Celkový zábor p ůdy:

Zpevněná manipulační plocha: 75 m x 60 m = 4 500 m2

Zastavěná plocha: hala (2 x PTR a drtič) 35 m x 16 m = 560 m2

Zbylá zpevněná plocha (separátor na volné ploše): 15 m x 20 m = 300 m2

+ 10 m x 4 m = 40 m2

Celkem zbylá zpevněná plocha: 340 m2

Umístění kogeneračních jednotek a plynojemů: 40 m x 20 m = 800 m2

Trafostanice: 5 m x 4 m = 20 m2

Zábor půdy celkem: 6 220 m2

Ochranná pásma:

Na řešené území zasahují ochranná pásma vodovodu, ochranné pásmo VN nadzemního vedení, silnice II. třídy (II/432) a ochranná pásma další technické infrastruktury.

Přehled limitů:

• ochranné a bezpečnostní pásmo VTL a STL plynovodu (zákon č. 458/2000 Sb.), • ochranné pásmo VVN nadzemního vedení 110 kV (zákon č. 458/2000 Sb.), • ochranné pásmo VN kabelového vedení 22 kV (zákon č. 458/2000 Sb.), • ochranné pásmo VN nadzemního vedení 22 kV (zákon č. 458/2000 Sb.), • ochranné pásmo vodovodů a kanalizací (zákon č. 274/2001 Sb.), • ochranné pásmo podzemního telekomunikačního vedení (zákon č. 127/2005 Sb.).

Ochranná pásma inženýrských sítí:

• Vodovod do ø 500 - 1,5 m, • Vedení VN - 1,0 m,



21

• Vedení NN - 1,0 m, • Vedení telefonu - 1,5 m, • Středotlaký plyn - 1,0 m, • Silnice II. třídy - 15,0 m.

B.II.2. Odběr a spot řeba vody

Výstavba

V době výstavby je předpokládána spotřeba vody úměrná běžným stavebním pracím, převážně bude odebírána v místech výroby betonářských výrobků a směsí, max. odběr v místě stavby bude činit 10 m3/den.

Voda pro sociální zařízení stavebních dělníků bude odebírána v sídle jejich firmy, nepředpokládá se, že by v rámci zajištění zařízení staveniště byly v území zřizovány sprchy.

Ve fázi výstavby bude potřeba pitné vody řešena dovozem.

Provoz za řízení

• Pitná voda a voda pro sociální ú čely

Ve fázi provozu bude zdrojem pitné vody přípojka na veřejný vodovod s napojením ve vodovodní šachtě přímo na pozemku p.č. 1451/154 (u silnice II/432).

Předpokládaný počet zaměstnanců bude cca 10 (na denní a odpolední směně 4, na noční směně 1÷2). Potřeba pitné vody pro sociální účely je uvedena v následující tabulce B.1.

Tab. B.1 Pot řeba pitné vody Průměrná denní

pot řeba Maximální denní

pot řeba Průměrná m ěsíční

pot řeba Průměrná ro ční

pot řeba (m3/den) (m3/den) (m3/měsíc) (m3/rok)

1,20 1,95 36 432

• Voda pro technologické ú čely

Voda bude v systému používána v uzavřeném okruhu jako chladicí kapalina. Celkové nároky na odběr a doplňování vody do systému jsou ojedinělé, neboť z kondenzace plynu odchází dostatečné množství vody, které lze pro vyčištění použít pro doplnění chladicího okruhu.

Požární voda

Požární voda bude zabezpečena z podzemního požárního hydrantu (s největší pravděpodobností v prostoru areálu společností OMNIKA, s.r.o. Hodonín) na základě smluvního vztahu. B.II.3. Surovinové a energetické zdroje

Energetické zdroje

Pro účely tohoto oznámení se předpokládá následující spotřeba energií a energe-tických zdrojů:

Elektrická energie: spotřeba cca 0,4 MWh/1 t zpracovaného materiálu (bez ohledu na vyrobenou energii, která bude dodávána do sítě)

Zemní plyn nebo LPG: jako spoluspalovaný plyn v havarijní fléře, spotřeba není významná, v rámci tisíců m3/rok.



22

Pozn.: Vzhledem k tomu, že za řízení bude vybaveno bezpečnostním vakem (plynojemem) pro p řípad, že by došlo k poruše odb ěru plynu pro kogeneraci, nepřichází prakticky provoz havarijní fléry v úvahu. Fléra nicmén ě bude muset být, z hlediska spln ění bezpečnostních p ředpis ů, instalována.

Vstupní odpady kat. O: 10 240 tun předtříděného komunálního odpadu (např. odpady 19 10 04 Lehké frakce a prach neuvedené pod číslem 19 10 03, 19 10 06 Jiné frakce neuvedené pod číslem 19 10 05, 16 01 03 Pneumatiky, případně odpady jiných granulovaných plastů a pryže – min. cca 1 000 tun, resp. cca 10 % vsázky) + vedlejší produkty a granuláty jako výrobky z pryže, plastů a textilu.

Surovinové zdroje

Záměr bude mít, pomineme-li jako vstupní surovinu do zařízení dovážené odpady (viz výše), pouze minimální nároky na zabezpečení vstupních surovin a materiálů. Materiály pro běžnou údržbu a provoz budou v běžném množství a bez významných přepravních či jiných nároků. Potřeba strategických zdrojů přírodních surovin není uvažována.

Surovinami potřebnými pro výstavbu a údržbu hodnoceného záměru jsou zejména stavební a konstrukční materiály.

Stavební materiály pro výstavbu:

• Zdící a spojovací materiály, písky, betony pro základové a podlahové konstrukce, izolační prvky, podlahové materiály, obklady, ocelové prvky a konstrukce, schodišťové prvky, stavební dřevo a dřevěné konstrukce, výplňové prvky – okna, dveře atd.,

• Kamenivo, štěrky, štěrkopísky, písky a recyklát pro konstrukce zpevněných ploch a podsypy,

• Ocelové konstrukce, profilované prvky obvodového opláštění a střešního pláště, spojovací prvky, konstrukční prvky oplocení – sloupky, pletivo, ocelové brány atd.,

• Betonové prefabrikáty, betonové stavební prvky, armaturní železo, zámečnické výrobky, izolační hmoty, izolační a stavební textilie, tmely a nátěrové hmoty, asfaltové směsi a asfaltové betony,

• Potrubí různých profilů a materiálů (PE, PP, PVC, kamenina) včetně potřebných objektových prvků (šachtice, vpustě, jímky) a armaturního vybavení a instalačních materiálů atd.,

• Pozinkované potrubní rozvody včetně hydrantových objektů, otopné rozvody vytápěcí soustavy,

• Elektrozařízení a elektromateriál – trafostanice, rozvodny, kabely, svítidla, osvětlovací tělesa, instalační materiály, elektrosoučástky, svodiče, hromosvody, zemnící dráty, pásky atd.,

• Slaboproudé instalace, • Provozní, dílenské a laboratorní vybavení, hygienická zařízení, nábytkové vybavení, • Mobiliář a sadbové materiály.

Materiály a suroviny pro provoz zařízení:

Záměr má, vzhledem k nevýrobnímu charakteru, pouze minimální nároky na zabezpečení vstupních materiálů a přípravků a to pouze z důvodu údržby staveb a instalací.



23

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Doprava areálu Technologie energetického využití odpadu Hodonín – Pánov bude napojena na stávající obslužnou komunikaci, která je přímo napojena na sjezd ze silnice II/432, která se nedaleko areálu (ve vzdálenosti cca 850 m) kříží se silnicí I/55.

Oznamovatel předpokládá (viz tab. B.2), že po silnici I/55 bude proud rozdělen z 50 % od dálnice D1 a z 50 % od Strážnice, resp. od Uherského Hradiště, tedy z druhé strany. V případě silnice II/432 je předpokládána nákladní doprava ve výši plných 100 % od Hodonína (od Ratíškovic tedy 0 %).

Ve fázi výstavby se předpokládá nasazení obvyklé stavební techniky (buldozer, rýpadlo, nakladač), včetně 2 až 3 průjezdů nákladních aut za hodinu, max. 30 jízd nákladních automobilů denně v denní době.

Ve fázi provozu se pro dovoz a odvoz vstupních a výstupních materiálů předpokládá v krajním případě využití 10ti těžkých nákladních vozidel za den (viz tab. B.2), běžně max. 5ti vozidel za den. Kromě nákladních vozidel se předpokládá maximální příjezd (a odjezd) 10ti osobních vozidel za den, běžně 5ti vozidel denně. Nákladní doprava bude realizována pouze v denní době. Tab. B.2 Dopravní trasy - nárůst pr ůjezdů vozidel v souvislosti s provozem areálu

Dopravní trasy - nár ůst pr ůjezdů

vozidel Vozidla Rok 2014 voz./den

TEVO HODONÍN - PÁNOV Osobní 10 Lehká nákladní Těžká nákladní 10 Celkem 20 SILNICE II/432 Osobní 10 úsek silnice I/55 - areál TEVO Hodo- Lehká nákladní nín - Pánov Těžká nákladní 10 Celkem 20 SILNICE I/55 Osobní 5 úsek silnice II/432 - směr dálnice D1 Lehká nákladní Těžká nákladní 5 Celkem 10 SILNICE I/55 Osobní 5 úsek silnice II/432 - směr Strážnice, Lehká nákladní resp. Uherské Hradiště Těžká nákladní 5 Celkem 10

Roční bilance obslužné dopravy hodnoceného areálu bude následující:

• Doprava materiálu ke zpracování: 840 aut ročně, • Odvoz pevné frakce: 266 aut ročně, • Odvoz pyrolýzního oleje: 160 cisteren ročně.

Je samozřejmé, že bude snaha vytěžovat dopravu v obou směrech - pevnou frakci budou odvážet některé nákladní automobily, které přivezou surovinu ke zpracování. Je možno konstatovat, že nárůst dopravy na silnici II. třídy číslo 432 a silnici I. třídy číslo 55 bude v souvislosti s hodnoceným záměrem minimální.



24

B. III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1. Množství a druh emisí do ovzduší

Období provozu

Předmětem stavby záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov je energetické využití odpadu v projektovaném celkovém množství 10 240 t/rok předtříděného komunálního odpadu (zbaveného inertních materiálů a bioodpadu). Z toho bude cca 1 000 tun (10 %) drcených pneumatik. Drť z pneumatik je důležitá pro rovnoměrné zhutnění komunálního odpadu v pyrolytických článcích.

Zařízení areálu na využití odpadu je složeno z manipulační plochy, drtičů odpadu spojených s lineárními síty v samostatné uzavřené hale. V druhé hale budou umístěny dvě pyrolýzní jednotky PTR 1000 od firmy SIMUL trust, a.s. (PTR = pomalá termická reakce). Na volném prostranství bude umístěná šestice plynojemů v kontejnerech o objemu 6 x 100 m3 a čtyři kontejnery vždy s dvojicí kogeneračních jednotek (2 x TEDOM Cento T 200 SP KON) k energetickému využití vzniklého plynu v pyrolýzních jednotkách. Dále zde bude instalována kiosková trafostanice. a) Hlavní bodové zdroje zne čišťování ovzduší

Je nutno zdůraznit, že při zpracování odpadu v hodnocených pyrolýzních jednotkách odpady vůbec nepřicházejí do kontaktu s plamenem a oxidačním prostředím, naopak jsou zpracovávány za nepřístupu vzduchu, aby byl eliminován i zbytkový obsah kyslíku v odpadech vstupujících do zařízení. Odpady se v zařízení pouze tepelně rozkládají na pevnou, kapalnou a plynnou část (vznikne energeticky využitelný plyn, pyrolýzní olej a zbytková pevná frakce). Plynná část je následně vedena k sušení, odsíření a čištění včetně průchodu aktivním uhlím, kde jsou zachycovány všechny znečišťující látky. Výsledná kvalita vyčištěného plynu se z hlediska emisí ze spalování pak blíží generátorovému plynu. Vyčištěný plyn je spalován v jiné části zařízení (kogenerační jednotka), v němž je vyráběna elektrická energie, která je dodávána v celém objemu do sítě, nikoliv spotřebovávána k provozu zařízení. V samotném zařízení může být využito pouze odpadní teplo ze vstupních materiálů, čímž dochází ke snížení energetické náročnosti provozu zařízení.

Projektovaná roční výroba plynu, který bude spálen v kogeneračních jednotkách je 4 100 000 Nm3/rok o průměrné výhřevnosti 48 MJ/Nm3. Projektovaná doba provozu kogeneračních jednotek je 7 360 h/rok.

Pro účely tohoto oznámení je vlastní tepelná úprava odpadů zařazena dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jako následující vyjmenovaný stacionární zdroj:

3.6. Zplyňování a zkapalňování uhlí, výroba a rafinace plynů a minerálních olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) a syntézních plynů.

Plyn vyprodukovaný v pyrolýzních jednotkách bude spálen v osmi kogeneračních jednotkách o tepelném příkonu 510 kW v přivedeném palivu (TEDOM Cento T 200 SP KON o tepelném výkonu 253 kW a elektrickém výkonu 200 kW), a tím bude produkován elektrický proud a teplo. Celkový elektrický výkon bude 1 600 kW, celkový tepelný výkon 2 024 kW a celkový tepelný příkon pak 4 080 kW (8 x 510 kW = 4 080 kW = 4,080 MW). Vyrobený proud bude dodáván do veřejné distribuční sítě - předpokládaná výroba 11 776 MWh. Vzniklé teplo bude použito částečně v areálu na využití odpadu, dále pro vytápění blízkého areálu a obytné zástavby v množství 4 334 GJ/rok.

Spalování syntetického plynu s doprovodnou výrobou elektrické energie je zařazeno dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jako následující vyjmenovaný stacionární zdroj:



25

1.2. Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 do 5 MW včetně (pozn.: je vyžadováno zpracování rozptylové studie podle § 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Emise znečišťujících látek vznikají pouze ze spalování plynu vzniklého z pyrolýzního procesu v kogenera čních jednotkách , které představují hlavní bodové zdroje znečišťování ovzduší .

Pro výpočet emisí z provozu kogeneračních jednotek jsou použity emisní limity pro pístové spalovací motory platné do 31.12.2017 (příloha č. 2, část II, tab. 2.2 vyhlášky MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) – viz tab. B.3.

Tab. B.3 Emisní limity pro pístové spalovací motory

Plynový motor Tepelný p říkon Emisní limity [mg/m 3]

NOx CO

pro plynné palivo obecně > 1- 5 MW 500 1 300 Poznámky : - TZL - tuhé zne čišťující látky, NO x - oxidy dusíku, CO - oxid uhelnatý.

- Emisní limity jsou vztaženy na normální stavové p odmínky a suchý plyn při referen čním obsahu kyslíku 5 %.

Je nutno zdůraznit, že v daném případě se nejedná o spalovnu odpad ů ve smyslu

zákona , neboť a) hlavním účelem je získání čistých kovových složek vstupního odpadu,

syntetického plynu a oleje a zejména elektrické energie ze spalování vzniklého syntetického plynu,

b) do zařízení nevstupují odpady kat. N.

Nicméně z hlediska principu p ředběžné opatrnosti byly v rámci zpracování rozptylové studie (viz dále kap. a část F, příloha č. II-1) modelovány také znečišťující látky, které jsou charakteristické pro spalovny odpad ů, byť hodnocené za řízení není v žádném případě spalovnou odpad ů a vztahuji se na něj pouze emisní limity pro pístové spalovací motory (viz výše). Výstupy z takto rozšířené rozptylové studie (viz část F, příloha č. II-1) byly použity při zpracování studie o posouzení vlivů na veřejné zdraví (viz část F, příloha č. II-4).

Pro výpočet emisí tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu siřičitého (SO2), celkového organického uhlíku (TOC), chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl, fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF a polychlorovaných dibenzodioxinů, polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/F) byly použity emisní limity pro spalovny odpadu (příloha č. 4, část I, bod 1 vyhlášky MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) – viz tab. B.4.

Tab. B.4 Emisní limity pro spalovny odpadu

Znečišťující látka Emisní limity

TZL 10 mg.m-3

SO2 50 mg.m-3

TOC 10 mg.m-3 HCl 10 mg.m-3 HF 1 mg.m-3

PCDD/F 0,1 ng TEQ.m-3

Poznámky: - Emisní limity jsou vztaženy na normáln í stavové podmínky a suchý plyn p ři referen čním obsahu kyslíku 11 %.



26

Pozn.: Dne 23.01.2013 proběhlo na zkušebním zařízení (pyrolýzní jednotka PTR 1000, kogenerační jednotka TEDOM Cento T 180 SP a příslušenství) autorizované měření emisí a akreditovaná zkouška (č. 03/13), kterou provedlo Výzkumné energetické centrum Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava v areálu firmy HEDVIGA BIOENERGY, a.s. ve Vratimově. Energeticky byl využit předtříděný komunální odpad (zbavený inertních materiálů a bioodpadu) a pryžová drť. Z měření emisí na výstupu za kogenerační jednotkou vyplynulo, že emise znečišťujících látek, sledovaných u spaloven odpadů jsou u měřeného zařízení mnohem nižší, než stanovené emisní limity pro spalovny odpadů – viz tabulka B.4. Např. emise PCDD/F (ƩTEQ) dosáhla pouze 2,67 % emisního limitu pro spalovny odpadu, emise HF pouze 14,00 % emisního limitu a emise HCl pouze 2,70 % emisního limitu pro spalovny odpadu. Pozn.: Uvedené výsledky měření jsou uvedeny při referenční koncentraci O2 = 5 %. Při refereční koncentraci O2 = 11 %, jak je předpokládáno u emisních limitů pro spalovny (viz výše tab. B.4), by byly hodnoty uvedených emisí ještě nižší (emise PCDD/F [ƩTEQ] by dosáhla pouze 1,67 % emisního limitu pro spalovny odpadu, emise HF pouze 9,00 % emisního limitu a emise HCl pouze 1,70 % emisního limitu). b) Hlavní plošné zdroje zne čišťování ovzduší

Plošným zdrojem znečišťování ovzduší mohou být za provozu hodnoceného záměru pojezdy drobných mechanismů (vysokozdvižný vozík apod.) po zpevněné ploše o výměře cca 340 m2. Emise z pojezdů uvedených mechanismů by měly být minimální. Po zpevněné ploše budou pojíždět také nákladní automobily, přivážející a odvážející vstupní a výstupní materiály. Emise těchto automobilů jsou vypočteny dále v kapitole hlavní liniové zdroje znečišťování ovzduší.

Ostatní technologické pochody se budou odehrávat v hale. Emise by tedy neměly vznikat. c) Hlavní liniové zdroje zne čišťování ovzduší

Liniovým zdrojem znečišťování ovzduší budou emise z výfukových plynů zejména těžkých nákladních automobilů, přivážejících a odvážejících vstupní a výstupní materiály (doprava materiálu ke zpracování, odvoz pevné frakce a odvoz pyrolýzního oleje ke spotřebitelům).

Při určování množství emisí za období provozu zařízení je možno použít následující vzorec, který je uveden v obecném tvaru:

E = EF x Q x L x 10-3

kde E ... emise (kg), EF ... emisní faktor jednotkového vozidla (g/km.voz.), Q ... počet vozidel (vozidla za období provozu), L ... délka příjezdové a odjezdové komunikace (km). Pro výpočet emisí ze silniční dopravy byly použity emisní faktory pro silniční vozidla z „Programu pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla“ MEFA v.02 a v.06 z internetových stránek ATEM Praha (http:/www.atem.cz) – viz tab. B.5. Pro stanovení emisních faktorů se vycházelo z předpokladu, že provozovaná silniční vozidla v roce 2014 budou podle plnění emisní úrovně v těchto kategoriích: 50 % vozidel - EURO 4, 25 % vozidel EURO 3, 15 % vozidel EURO 2 a 6 % vozidel EURO 1 a 4 % konvenční (bez katalyzátorů).

Emisní faktory jsou voleny pro režim rychlosti 50 km/hod. Ve fázi provozu se pro dovoz a odvoz vstupních a výstupních materiálů (doprava materiálu ke zpracování, odvoz pevné frakce, odvoz pyrolýzního oleje) předpokládá maximální počet 10ti těžkých nákladních vozidel za den (viz výše tab. B.2).



27

Emise byly vypočteny pro úsek příjezdové trasy délky 850 m (0,85 km). Jedná se o úsek (cca 700 m) příjezdové trasy vedoucí po silnici II/432 od křižovatky silnic I/55 a II/432 a o úsek účelové komunikace (cca 150 m) od silnice II/432 po posuzovaný areál záměru energetického využití odpadu. Tab. B.5 Emisní faktory pro silni ční dopravu Emisní faktory pro silni ční dopravu v roce 2014 PM10 (g/km.voz.) Kategorie 5 km/h 50 km/h 90 km/h 130 km/h Osobní vozidla 0,165 0,034 0,031 0,062 Lehká nákladní vozidla 1,046 0,147 0,194 0,363 Těžká nákladní vozidla 7,941 0,735 0,636 0,636 NO2 (g/km.voz.) Kategorie 5 km/h 50 km/h 90 km/h 130 km/h Osobní vozidla 0,184 0,026 0,019 0,025 Lehká nákladní vozidla 1,102 0,185 0,130 0,133 Těžká nákladní vozidla 16,002 0,700 0,582 0,582 CO (g/km.voz.) Kategorie 5 km/h 50 km/h 90 km/h 130 km/h Osobní vozidla 7,595 0,572 0,494 1,136 Lehká nákladní vozidla 6,703 1,067 0,959 2,540 Těžká nákladní vozidla 44,677 6,772 5,984 5,984 benzen (g/km.voz.) Kategorie 5 km/h 50 km/h 90 km/h 130 km/h Osobní vozidla 0,100 0,011 0,009 0,014 Lehká nákladní vozidla 0,015 0,003 0,002 0,002 Těžká nákladní vozidla 0,162 0,026 0,017 0,017 benzo(a)pyren (µg/km.voz.) Kategorie 5 km/h 50 km/h 90 km/h 130 km/h Osobní vozidla 0,040 0,038 0,150 0,340 Lehká nákladní vozidla 0,023 0,028 0,076 0,168 Těžká nákladní vozidla 0,110 0,274 1,210 1,210

Množství emisí z liniového zdroje - z dopravy na uvedené trase - bude dosahovat hodnot uvedených v následující tabulce B.6 (trasa pro příjezdy a odjezdy – 0,85 km, max. 10 těžkých NA denně – viz výše tab. B.2, tj. 20 jízd těžkých nákladních automobilů za den – po dobu 320 dnů za rok).

Tab. B.6 Množství emisí na uvedené trase – období p rovozu (320 prac. dn ů/rok) Škodlivina ↓↓↓↓ Emisní faktor E F [g/km.voz],

50 km/hod. , TNA Emise za 320 dn ů [kg]

PM10 0,735 3,998 NO2 0,700 3,808 CO 6,772 36,839

Benzen 0,026 0,141 Benzo(a)pyren 0,000000274 0,00000149



28

Z tabulky B.6 vyplývá, že množství emisí souvisejících s obslužnou dopravou posuzovaného areálu bude velmi nízké.

Pozn.: Vzhledem k tomu, že emisní faktory pro osobní automobily jsou daleko nižší než pro nákladní vozy, nebyly emise pro osobní automobily počítány.

Období výstavby Stavba technologie energetického využití odpadu si vyžádá (po dobu cca 6ti, max. 7mi měsíců) zvýšený provoz nákladních automobilů a stavebních a zvedacích mechanismů po příjezdové komunikaci. Hlavní stavební cykly bude tvořit betonáž základové desky a základů, stavba (montáž) haly a usazení technologických jednotek na základech. Všechny práce budou mít charakter stavby nebo montáže z dovezených vstupů (štěrk, betonové směsi, písek, konstrukce haly, technologie strojní a elektro, řídící systémy). a) Hlavní bodové zdroje zne čišťování ovzduší V období výstavby hodnoceného záměru se výskyt významných bodových zdrojů znečišťování ovzduší nepředpokládá. Bodovým zdrojem může být generátor na výrobu elektrické energie pro provoz pracovního nářadí. Jeho užití však bude časově omezené. b) Hlavní plošné zdroje zne čišťování ovzduší Za plošné zdroje znečišťování ovzduší je nutno považovat soubor činností, které budou probíhat na ploše staveniště v souvislosti s přípravou území (vyčištění lokality výstavby od stavební suti a betonovývh bloků – viz fotodokumentace foto č. 2 až 6), s prováděním stavebních prací a dopravou stavebních materiálů. Hlavním zdrojem znečišťování ovzduší budou přejezdy nákladních automobilů a činnost mechanizmů při stavebních pracích. Při uvedených činnostech mohou být do ovzduší emitovány:

• tuhé znečišťující látky (PM10), • oxid dusičitý, • oxid uhelnatý, • benzen jako reprezentant karcinogenních uhlovodíků.

Ke znečišťování ovzduší tuhými látkami vznikem sekundární prašnosti může docházet při přejezdech nákladních automobilů a pracovních mechanizmů po ploše staveniště. Vzhledem k tomu, že staveniště je odděleno od obytné zástavby zeleným pásem stromů, lze předpokládat, že ke zhoršení kvality ovzduší v místní části Hodonín - Pánov vlivem uvedených činností prakticky nedojde. Navíc při vysychání povrchu staveniště lze přistoupit ke zkrápění ploch a omezování rozlohy ploch, na kterých se pracuje. Emise prachu vzniklých druhotnou prašnosti nelze spolehlivě určit.

Posouzení emisí z provozu motorů nákladních automobilů a pracovních mechanizmů je provedeno za následujících předpokladů:

• počet vozidel stavby (nákladní automobily) nepřetržitě operujících na samotném stanovišti se odhaduje na 6 denně (v období maximální intenzity prací), po dobu 16 hodin denně,

• počet zemních (stavebních) strojů nepřetržitě operujících na staveništi se předpokládá v počtu 3 až 4 denně – v nejhorším možném případě (skrývka zeminy, hloubení základů, betonáž základové desky a základů) by mělo probíhat po dobu intenzivních prací v délce cca 40 dnů.

U automobilů přepravujících stavební materiály se předpokládá, že při pojezdu v prostoru během 16 hodin ujedou vzdálenost 40 km. Dále budou v prostoru staveniště operovat buldozer, bagr a případně další těžká stavební technika (domíchávač, jeřáb). Pro účely výpočtu emisí byl stavební stroj nahrazen jedním nákladním automobilem,



29

operujícím v prostoru staveniště 16 hodin denně (ekvivalent spotřeby paliva), opět se předpokládá ekvivalentní ujetá vzdálenost 40 km. Počet všech operujících strojů je max. 10 denně, ekvivalentně je jim přisouzen emisní faktor pro rychlost 5 km/h (viz výše tab. B.5) a ekvivalentní vzdálenost pro určení množství emisí je 40 km. Maximální množství emisí plošného zdroje - staveniště, které ovlivní imisní situaci na stavbě a blízkém okolí, bude po dobu několika dnů dosahovat hodnot uvedených v tabulce B.7.

Tab. B.7 Max. denní emise plošných zdroj ů (16 h) a celk. emise za 40 dn ů – období výstavby

Škodlivina ↓↓↓↓ Emisní faktor E F [g/km.voz], 5 km/hod., TNA

Emise za den [kg]

Emise za 40 dn ů [kg]

PM10 7,941 3,176 127,04 NO2 16,002 6,400 256,00 CO 44,677 17,871 714,84

Benzen 0,162 0,065 2,60 c) Hlavní liniové zdroje zne čišťování ovzduší

Liniovým zdrojem znečišťování ovzduší budou emise z výfukových plynů nákladních automobilů, přivážejících stavební materiály, stavební konstrukce a prvky a strojní a elektro technologie do prostoru staveniště. Uvedené emise byly vypočteny pro úsek příjezdové trasy délky 0,85 km z křižovatky silnice I/55 na staveniště po silnici II. třídy číslo 432 směrem na Ratíškovice (příjezd i odjezd celkem 1,7 km). Emisní faktor byl volen pro režim rychlosti 50 km/hod. (viz výše tab. B.5). Největší počet nákladních automobilů pro betonáž a odvoz zeminy a sutě je předpokládán pro úsek 40 dnů, kdy se očekává provoz cca 45 domíchávačů betonu a cca 70 nákladních automobilů, odvážejících zeminu a suť, tedy cca 3 denně. Celkový počet automobilů těžké silniční dopravy za dobu výstavby lze odhadnout na max. 250 vozidel po dobu výstavby cca 6ti měsíců.

Při určování množství emisí za období výstavby (cca 6 měsíců) je nutno hodnoty denních emisí vynásobit počtem dnů, kdy je posuzovaný dopravní prostředek v provozu. Je tedy možno použít následující vzorec, který je uveden v obecném tvaru: E = EF x Q x L x 10

-3

kde E ... emise (kg), EF ... emisní faktor jednotkového vozidla (g/km.voz), Q ... počet vozidel (vozidla za období výstavby), L ... délka příjezdové a odjezdové komunikace (km).

Množství emisí z liniového zdroje – z dopravy na silnici II. třídy číslo 432 od křižovatky ze silnice I/55 na staveniště záměru bude po dobu výstavby (cca 6 měsíců) dosahovat hodnot uvedených v následující tabulce B.8 (pro příjezdy a odjezdy – 1,7 km, 250 nákladních automobilů).

Tab. B.8 Množství emisí z k řiž. sil. I/55 na staveništ ě – období výstavby (6 m ěs.) Škodlivina ↓↓↓↓ Emisní faktor E F [g/km.voz],

50 km/hod., TNA Emise za 6 m ěsíců [kg]

PM10 0,735 0,312 NO2 0,700 0,298 CO 6,772 2,878

Benzen 0,026 0,011



30

d) Celkové emise p ři výstavb ě

Množství emisí vznikajících při výstavbě je odvozeno ze součtu emisí stavebních strojů a nákladních automobilů operujících na staveništi. Činnost je krátkodobá, to znamená, že se bude jednat o max. emise po dobu celkem cca 40ti dnů. K tomu jsou přičteny emise z dopravy nákladními auto

ozn-tevo hodonin panov 2013 · prof. ing. vladimír lap čík, csc. o z n Á m e n Í technologie...

Documents