the development of czech orthography, as seen in broadside … · 3 bromová–kosek: the...

Bromová – Kosek: The development of Czech orthography as seen in broadside ballads1

The development of Czech orthography, as seen in

broadside ballads published by the Olomouc, Brno and

Litomyšl printing houses in the 17th and 18th centuries

Veronika Bromová – Pavel Kosek (Masaryk University)

Transformations of Czech ‘kramářské písně’ (Broadside Ballads) – media, traditions, contexts

Brno, September 11. – 13. 2019


Goals

̶ present (a first couple of) our findings in the project Broadside Ballads in the historical Brno funds

‘Kramářské písně v brněnských historických fondech’ (NAKI II, DG18P02OVV021)

̶ present the starting points for the research on broadside ballads orthography

̶ present the 17th and 18th century sources

̶ analyze selected orthographical phenomena


Starting point – periods in the Czech history

̶ there are four periods (for discussion, see Kosek 2017)

̶ cca.1300: the first Czech-written texts

̶ at the beginning of Modern Czech, Correct Czech is codified

̶ thus, the language before 1775 can be called ‘older / historical’ Czech; clearly pre-correct (in the sense that it

precedes codification)

Pre-historic Czech Old Czech Early Modern Czech Modern Czech

~1000 – ~1150 ~1150 – ~1500 ~1500 – ~1775 ~1775 – now


Broadside ballads in the history of Czech

̶ the periodization should be refined to capture the significance of the broadside ballads

̶ most of our sources is from the Baroque and Revivalist periods, ca. 1620–1848

̶ the origins of broadside ballads are in the Humanistic period (16th century)

̶ the broadside ballads die out in the post-revivalist period (2nd half of the 19th century)

Early Modern Czech Modern Czech

• Humanistic period (~1500 – ~1620) • Revivalist period (~1775 – 1848)

• Baroque period (~1620 – ~1775) • Post-revivalist period (1848 – 1918)

• […]


About the sources

̶ thematically: both religious and secular texts (though, there are more religious texts, and religious motives are

common also in secular texts)

̶ huge amount of texts (ca 40 000 – Voit 2006: 496)

̶ extraordinarily extensive period (ca from the beginning of the 17th century to the 19th century)

̶ anonymous authors (and also editors and translators)

̶ in most cases, texts are not dated at all, or dated problematically (fake dates, pirate editions, etc.)

̶ text ‘migration’ :

variants, reprinted repeatedly (what is the first edition?)

in between manuscripts and prints

in between ‘types’ of prints (broadside ballads, hymnbooks, written Utraquist hymnbooks)


The starting points in the research of broadside ballads

̶ so far, no systematic research on the language of broadside ballads

̶ texts with ‘a long tradition’ – re-prints, adaptations from the16th century

̶ religious broadside ballads kept the tradition of ‘educated language’ of the end of the 16th century – thus, they

represent a ‘continuation’ of this language standard to the Revivalist period

̶ however: given their nature in between written and spoken language, they are open to accepting language

changes typical of spoken language

̶ all in all, short texts that do not lend themselves to a comprehensive analysis of all the language levels

(grammar and lexicon)

̶ songs: thematically stereotypical with a simple syntax – no different styles


Orthographic practice in the 17th and 18th centuries

̶ follows the turbulent development of the Czech orthography of the 16th century

̶ concerning orthography, there are two rather different domains

practice of printers (printing houses), traditionally called Brethren orthography

practice of copyists (scribes)

Given our sources, we are interested in printers orthography:

̶ roots in the 16th century (especially in the second half)

̶ continuous tradition (with slight variations) up to the beginning of the 19th century

̶ from the 17th century, the Brethren prints from the 16th and 17th centuries became a model for ‘correct / standard

orthography’, thus Brethren (or recently also) printers orthography


Printers orthography

̶ phonological (based on segments) with the correspondence between phoneme ↔ grapheme (Uličný 2013,

Beneš 2013)

both diacritics (, , , , ) and multigraphs (, , , ), ev. their combinations

,

orthography self is not codified, but it is stabilized given the massive production; need to keep the

publishing costs low and competition among printing houses lead to a certain (market-induced)

standardization

yet certain variability is typical: due to language change and lack of codification


Printers orthography – a phoneme is written either with a diacritics or as a multigraph

Diacritics Phoneme Multigraph

/č/

/ř/

/š/

/u:/

/i:/


Printers orthography – allographs without a specific phonology

Graphs Phoneme

Minuscule

/b/

/h/

/s/

/i:/

/u:/

/š/

Capitals

/č/

/s/


Printers orthography – conservative: graphs (or their combinations) preceding a language change

Graphs Phonemes

/i:/ monoftongization ie > i: in spoken language from the 15th century

/u:/ monoftongization uo > u: in spoken language from the 15th century

/ł/ hard ł is not distinct from the lateral from the 15th century (in the majority of the

Czech speaking territory)

2 sets of

i-graphs

/i/ ~ /´i/ There is no difference in articulation between soft [i] and hard [y] from the 15th

century (in the majority of the Czech speaking territory)

What is retained is the combinatorics: palatalizing vs. non-palatalizing [i] pán-i vs.

pán-y


Printers orthography – the influence of development in printing process

̶ new ways to manufacture letters & development in various font types – variability in diacritics in font types

visible even within practice of a single printing house: different font types with different diacritics (especially for

capital letters or )

variation in palatalization marking /ťě/, /ďě/, /ňě/, /pje/, /bje/, /mňě/, /vje/, /fje/

→ →


Printers orthography – the influence of punctuation and text organization

Starting from the 16th century, a three-level interpunction is introduced

1. Comma marking a non-final pause

2. Colon marking a (final) pause dividing a complex / compound sentence

From the 17th century, semicolon is introduced .

3. Full stop marking a final pause

Question mark and exclamation mark signal communication functions.

Parenthesis mark … parenthesis .

Divis (equal sign) marks a word-break .

For songs, it is usual to mark strophes (by pilcrow ) and changes in the melody within a strophe by .


Printers orthography – a dynamic system undergoing changes that appear as language variation on surface

Reasons for changes:

̶ Competing ways to write a phoneme ( pro /š/)

̶ Printing house technical capacity: various font types (and their diacritics options)

̶ Introducing language changes (writing , , distribution of i-graphs, distribution of vs. )

̶ Function: the less prestigious text, the higher the variability

̶ Vague rules (especially for capital letters, quantity and interpunction)

̶ Printing house’s dialect (quantity, perhaps also distribution of )


Research on typesetting of broadside ballads

̶ only the older texts (especially 17th and the first half of the 18th century)

̶ analysis of language of prints from selected printing houses (especially those dialectally rooted, cf.

Olomouc, Brno and Litomyšl)

̶ based on a complete transliteration of selected prints

̶ analysis of those phenomena that undergo change


Text transliteration – the basics

̶ there are no unified rules for text transliteration (editions of Early Modern texts use ad hoc rules, cf.

BenGram and RosaThes)

̶ the rules used otherwise (to make historical texts accessible, cf. diplomatic texts – Sviták 2017 and/or

transliteration rules for cataloging, cf. Knihopis database) – by non-linguists are not suitable as they

don’t primarily care about orthography

̶ find balance between typography (paleography) and linguistics (typographic variants of letters,

abbreviations, interpunction and text organization, pilcrows, melody change markers)


Transliteration of broadside ballads – the rules

̶ transliteration based on symbol-to-symbol conversion: minimize loss of graphic symbols from the original

text

̶ everything from the original text is kept, including all the phonemic graphs, interpunction and numeric

̶ typographic symbols are kept as long as they mark text structure

1. melody change marker in a (tripartite) ,

2. strophe markers, cf. pilcrow or (occasionally) ornaments, as hands , or stars

̶ all the abbreviations are kept, cf. , ,


A transliteration exampleMZK 0000.543_06, 1v, Olomouc 1686

¶ Spjweg Obecnj Notau.

ZA Marcyána Włádaře / Maxi=

miána Cýſaře / w gednom Měſtě

welmi ſlawném/ Nycomedya ře=

čeném. ¶ Był něgaký Cžłowěk ge=

den / Dyoſſkorus prawým Gménem/

nad giné welmi Bohatý / a wſſak Po=

han nestydatý. ¶ Ten měł Dcerku

vſſlechtiłau/gedinau/náramně miłau/

přewelmi kráſného Těła / ta Gméno

Barbora měła. ¶ Ta w ſaukromi a

podtagi / widjc že ſe gi to hágj / Pánu

Bohu ſe klaněła / Modły Pohanſké

haněła. ¶ A Pánu Gežjſſy Kryſtu /

Bromová – Kosek: Bromová – Kosek: The development of Czech orthography as seen in broadside ballads19

Analyzing the typeset – the starting point

Texts were typeset from older, often discarded Schwabacher fonts, very often in a hurry and without proofreading.

(Voit 2006: 496)

̶ broadside ballads are unprestigious texts of a low-cost production

̶ typically with older font types – such that would not have been used for prestigious prints

̶ relicts of older orthographic phenomena (?)

̶ high variability


Analyzing graphics – the analyzed phenomena

̶ font types and means of text organization

̶ frequency of some allographs, ev. their combination


Analyzing graphics – the goals

̶ Can we detect any development trends?

̶ Can we detect any local differences?

̶ Can we detect any differences among printing houses?


Typography I

Font Emphasis Initials Strophs in

continuo

Strophs in

a new line

Strophe

beginning

Abbr.

1650 Litomyšl, M. V. Březina,

MZK 0000.542_22

2 types of

Schwabacher

1 letter: Textualis and

Fraktur, otherwise

Schwabacher

Schwabacher Y - pilcrow,

hand

gakéo

1652 Olomouc, M. Hradecký,

MZK 0000.385_11

Schwabacher Fraktur and Schwabacher Fraktur Y - pilcrow každév

ſwéo

too

trwā1655 Olomouc, V. J. Ettel, MKZ

0000.542_12

Schwabacher Fraktur and Schwabacher Fraktur - Y pilcrow etc.wā

1659 Litomyšl, J. Arnolt, MZK

0000.543_07

Schwabacher Fraktur and Schwabacher fraktura - Y pilcrow etc.


0000.542_09

Schwabacher Fraktur and Schwabacher fraktura Y - pilcrow,

hand

etc.

1676 Olomouc, J. J. Kylian, MZK

0000.543_20

Schwabacher Fraktur and Schwabacher fraktura Y - pilcrow -

1681 Litomyšl ?, D. V. Kamenický

?, MZK 0000.316_02

2 types of

Fraktur

Schwabacher and Fraktur fraktura Y - pilcrow 17o

Bromová – Kosek: The development of Czech orthograndphy as seen in broadside ballads23

Typography IIFont Emphasis Initial Strophes

in

continuo

Strophes in a

new line

Strophe

beginning

Abbr.

1681 Litomyšl ?, D. Kamenicky ?, MZK

0000.316_04

Fraktur and

Schwabacher

Schwabacher and

Fraktur

Fraktur Y Y - etc.

1685 Olomouc, J. J. Kylián, MZK

0000.542_07

2 types of

Fraktur

Schwabacher and

Fraktur

Fraktur Y Y - etc.

1686 Olomouc, J. J. Kilián, MZK

0000.543_06

Schwabacher Schwabacher and

Fraktur

Fraktur ? Y - pilcrow -

1692 Brno, ?, MZK_VK-0000.543_17 Schwabacher Schwabacher and

Fraktur

Fraktur ? Y - pilcrow -

1693 Brno, F. I. Sinapi, MZK

0000.542_19


Fraktur

Fraktur - Y pilcrow etc.

1695 Brno, ?, MZK 0000.543_25 Fraktur Schwabacher and

Fraktur

Fraktur - Y pilcrow,

sometimes

etc.

1699 Olomouc, J.J.Kylian, MZM uc_ST_0323_07


Fraktur

Fraktur Y - pilcrow etc.

1703 Litomyšl, D. Kamenický ?, MZK 0000.316_03


Fraktur

Fraktur Y - pilcrow -

1704 Litomyšl, MZM uc_ST_0323_06 2 types of

Schwabacher

Schwabacher and

Fraktur

Fraktur

Textualis

Y - pilcrow -

1712, Olomouc, ?, P 52 Schwabacher Schwabacher and

Fraktur

? - Y pilcrow -


Typography IIIFont Emphasis Initial Strophes

in

continuo

Strophes in a

new line

Strophe

beginning

Abbr.



Fraktur


1742 Brno, Svobodovi dědicové, MZK 0000.175_32


Fraktur


1744 Olomouc, F. Hirnle, MZK 0000.534_01


Fraktur

Fraktur Y - pilcrow etc.


Schwabacher Fraktur Fraktur - Y pilcrow -

1746 Olomouc, ?, MZM uc_ST_0323_09

Schwabacher Fraktur Fraktur Partly Y partly Y pilcrow etc.

1748 Olomouc, MZK 0000.100_31 Schwabacher Fraktur Fraktur - Y pilcrow płač:

etc.

1751 Olomouc, MZM uc_ST_0323_11

Schwabacher Fraktur Fraktur Y - pilcrow etc.

1756, Brno, E. Svoboda, MZM uc_ST_0323_04

Schwabacher Fraktur Fraktur - Y pilcrow

number

etc.

1762 Brno, E. Svoboda ???, MZK 0000.100_39

Schwabacher Fraktur Fraktur - Y number -


Typography – summary

We see what we know from the research literature:

̶ Font script (types) of the songs either Schwabacher or Fraktur, Schwabacher slightly more often

̶ Font script (types) for paratexts or for emphasis either Schwabacher and Fraktur, while Fraktur is

more often as ornamental font script (hence, it is common in Initials)

̶ There is just a single text with a relict of Textualis (Texture) – the oldest print from the 17th

century:

a letter

in Emphasis font types

̶ Old typographic abbreviations appear only in the oldest prints

̶ Strophes are marked by a pilcrow , numbers are common only from the half of the18th

century


Punctuation and text organization IComma Virgula Full

stop

Colon Semicolon Question

mark

Exclamation

mark

Divis Parenthesis

1650 Litomyšl, M. V. Březina, MZK

0000.542_22

29 287 73 9 - 3 - 102 -

1652 Olomouc, M. Hradecký, MZK

0000.385_11

6 265 87 12 - - - 95 -

1655 Olomouc, V. J. Ettel, MKZ

0000.542_12

5 118 56 2 - - - 60 -

1659 Litomyšl, J. Arnolt, MZK 0000.543_07 8 253 63 22 - - - 67 -

1664 Litomyšl, J. Arnolt, MZK 0000.542_09 35 521 128 20 - - - 177 -


0000.543_20

35 361 109 5 - 8 - 96 -

1681 Litomyšl ?, D. V. Kamenický ?, MZK

0000.316_02

9 151 47 5 - - - 41 -

1681 Litomyšl ?, D. Kamenicky ?, MZK

0000.316_04

15 170 59 1 - - - 60 -


0000.542_07

- 155 47 10 - - - 77 -


0000.543_06

2 299 91 9 - 2 - 85 -

1692 Brno, ?, MZK_VK-0000.543_17 14 314 63 3 1 - - 92 -

1693 Brno, F. I. Sinapi, MZK 0000.542_19 5 217 70 9 - 3 1 43 -


Punctuation and text organization IIComma Virgula Full

stop

Colon Semicolon Question

mark

Exclamation

mark

Divis Parenthesis

1695 Brno, ?, MZK 0000.543_25 9 202 66 10 - - - 61 -


3 187 71 15 - 3 - 72 -


3 150 46 1 - - - 50 -

1704 Litomyšl, MZM uc_ST_0323_06 24 300 76 18 - 5 5 81 -

1712, Olomouc, ?, P 52 7 101 39 1 - - - 34 -


8 67 22 1 - - 1 21 -


- 98 45 1 - - - 41 -


- 111 25 1 - - - 33 -

1746 Olomouc, ?, MZM uc_ST_0323_09 2 297 87 14 - - - 85 -

1748 Olomouc, MZK 0000.100_31 3 133 48 9 - - - 32 -

1751 Olomouc, MZM uc_ST_0323_11 - 403 108 5 - - 2 108 -


52 - 21 1 - - 1 28 -


62 - 28 1 - - - 24 -


Interpunction and text organization – summary

̶ As for interpunction, comma and full stop are the most common ones

̶ Other interpunction markers are exceptions – colon, semicolon, exclamation and question mark, hardly ever;

parenthesis never

̶ Such a plain interpunction gives evidence of simple syntactic structure of the printed broadside ballads

(semicolon and colon are used as interpunction markers in complex and compound sentences in the

contemporary context)

̶ Comma is usually printed as virgule, it appears as comma only from the half of the 18th century – it coincides

with the practice of the contemporary prints: virgule is used in the end of a line, comma in the middle


Allographs I

Orthographic ligaturesas

̈

1650 Litomyšl, M. V. Březina, MZK

0000.542_22

2 1 - - 4 - 45 24 237 2 0 5

1652 Olomouc, M. Hradecký, MZK

0000.385_11

- 3 3 - 4 Y - - 107 - 5 12

1655 Olomouc, V. J. Ettel, MKZ

0000.542_12

- 5 - - 4 - 3 - 42 - - 14


0000.543_07

- 4 - - 3 1 example 24 23 99 1 - 5


0000.542_09

- 11 4 1 18 - 70 29 188 1 - 66


0000.543_20

- 10 4 - 3 - - - 132 - - 25

1681 Litomyšl ?, D. V. Kamenický ?,

MZK 0000.316_02

- 2 3 - 1 - - - - - - 14


Allographs II Orthographic

ligatures as

̈

1681 Litomyšl ?, D. Kamenicky ?,

MZK 0000.316_04

- 2 3 1 1 - - - 1 - - 4


0000.542_07

- 6 1 0 2 Y - - 34 - - 8


0000.543_06

- 3 2 - 7 - - - 220 - 2 5

1692 Brno, ?, MZK_VK-0000.543_17 - 1 3 - 3 partly Y - - 107 - 4 9

1693 Brno, F. I. Sinapi, MZK

0000.542_19

- 8 1 - 2 Fifty-fifty - - 35 - 1 12

1695 Brno, ?, MZK 0000.543_25 - 4 2 1 5 - - - 8 - 1 11


- 2 - - 1 Y - - 75 - 1 8


1 - 1 - - - 3 3 17 - - 6

1704 Litomyšl, MZM uc_ST_0323_06

3 1 - 1 10 partly Y 25 17 130 - 1 20

1712, Olomouc, ?, P 52 - 5 3 - 2 - - - 87 - - 2


Allographs III Orthographic ligatures

as

̈


- - - - 1 Y 18 7 68 - - 8


- - - - - - - - 14 - 2 5


- 2 - - - - - - 18 - 4 9


- 2 - - 1 - - - 40 - 1 12

1746 Olomouc, ?, MZM uc_ST_0323_09 - 18 1 - 9 - - - 95 - 1 11

1748 Olomouc, MZK 0000.100_31 - 8 - - 4 - - - 76 - 1 8

1751 Olomouc, MZM uc_ST_0323_11 - 11 2 - 7 - - - 105 - - 6


- 2 - - 2 - - - 24 - 1 20


- - - - 1 - - - 3 - - 2


Allographs – summary

̶ Double allographs for /b/ and /h/ are kept only in prints from Litomyšl

̶ The hard allograph constantly used up to the mid 18th

century (with exceptions)

̶ Orthographic ligatures of the type , for palatalizing /´e/ disappear in the beginning of the 18th

century

̶ Diacriticized is rather rare (in the oldest prints even as ), more common way is to use digraph using

two common letters

̶ Capitals are printed as digraphs (digraphs with diacritics, to be more precise) and ; capital /ž/ is

printed as already from the middle of the 17th century


Writing of /i:/ and /u:/ I

1650 Litomyšl, M. V. Březina, MZK 0000.542_22 - - - 36 114 - - - 21 -

1652 Olomouc, M. Hradecký, MZK 0000.385_11 - - - 72 63 1 9 - 17 -

1655 Olomouc, V. J. Ettel, MKZ 0000.542_12 - - - 45 49 - 1 - 16 -

1659 Litomyšl, J. Arnolt, MZK 0000.543_07 - - - 3 157 - - - 24 -

1664 Litomyšl, J. Arnolt, MZK 0000.542_09 - - - 116 159 - - - 69 -

1676 Olomouc, J. J. Kylian, MZK 0000.543_20 - - - 66 145 - - - 37 -

1681 Litomyšl ?, D. V. Kamenický ?, MZK

0000.316_02

- - - - 66 - - - 13 -

1681 Litomyšl ?, D. Kamenicky ?, MZK 0000.316_04 - - - - 134 - - - 28 -

1685 Olomouc, J. J. Kylián, MZK 0000.542_07 - - - 37 79 - - - 24 -

1686 Olomouc, J. J. Kilián, MZK 0000.543_06 - - - 15 128 - - - 18 -

1692 Brno, ?, MZK_VK-0000.543_17 - - - - 156 - - - - -

1693 Brno, F. I. Sinapi, MZK 0000.542_19 - - - - 150 - - - 27 1

1695 Brno, ?, MZK 0000.543_25 - - - - 150 - - - 8 -


Writing of /i:/ and /u:/ II

1699 Olomouc, J.J.Kylian, MZM uc_ST_0323_07 - - - 3 95 - - - 17 -

1703 Litomyšl, D. Kamenický ?, MZK 0000.316_03 - - - - 85 - - - 24 -

1704 Litomyšl, MZM uc_ST_0323_06 - - - - 173 - - - 26 -

1712, Olomouc, ?, P 52 56 - - - 11 -

1713 Litomyšl, D. Kamenický ?, MZK 0000.001_09 - - - - 48 - - - 9 -

1742 Brno, Svobodovi dědicové, MZK 0000.175_32 - - - - 27 - - - 13 -

1744 Olomouc, F. Hirnle, MZK 0000.534_01 - - - - 64 - - - 16 -

1745 Brno, Svobodovi dědicové, MZK 0000.085_11 - - - - 44 - - - 5 -

1746 Olomouc, ?, MZM uc_ST_0323_09 - - - - 186 - - - - 1

1748 Olomouc, MZK 0000.100_31 - - - - 50 - - - 3 -

1751 Olomouc, MZM uc_ST_0323_11 - - - - 278 - - - 61 -

1756, Brno, E. Svoboda, MZM uc_ST_0323_04 - - - - 28 - - - 1 -

1762 Brno, E. Svoboda ???, MZK 0000.100_39 - - - - 24 - - - 5 -


Writing of /i:/ and /u:/ – summary

̶ long /i:/ is marked as

̶ it is only in the oldest prints that it appears as

̶ older digraph (marking that it was a diphthong originally) does not appear in our prints

̶ long /u:/ is marked as (predominantly)

̶ in the oldest prints, there is a variant digraph that shows that the long /u:/ was originally a diphthong

̶ there is no at all: it began to be used in the 16th

century; marginally, there is also , used, perhaps,

as a counterpart to diacriticized


Writing the combination /ši/ I

1650 Litomyšl, M. V. Březina, MZK 0000.542_22 1 - 9 9 1 - -

1652 Olomouc, M. Hradecký, MZK 0000.385_11 - - 8 10 1 4 -

1655 Olomouc, V. J. Ettel, MKZ 0000.542_12 - - 1 1 - 1 -

1659 Litomyšl, J. Arnolt, MZK 0000.543_07 - - 15 8 - - -

1664 Litomyšl, J. Arnolt, MZK 0000.542_09 - - 39 9 - - -

1676 Olomouc, J. J. Kylian, MZK 0000.543_20 - - 10 7 - - -

1681 Litomyšl ?, D. V. Kamenický ?, MZK 0000.316_02 - - 1 3 - - -

1681 Litomyšl ?, D. Kamenicky ?, MZK 0000.316_04 - - 10 8 1 - -

1685 Olomouc, J. J. Kylián, MZK 0000.542_07 - 1 5 9 - -

1686 Olomouc, J. J. Kilián, MZK 0000.543_06 - 1 8 12 - - -

1692 Brno, ?, MZK_VK-0000.543_17 - - 6 12 3 1 -

1693 Brno, F. I. Sinapi, MZK 0000.542_19 - - 7 16 - - -

1695 Brno, ?, MZK 0000.543_25 - - 2 - - - 1


Writing the combination /ši/ II

1699 Olomouc, J.J.Kylian, MZM uc_ST_0323_07 - - 5 5 - - -

1703 Litomyšl, D. Kamenický ?, MZK 0000.316_03 - - 2 6 - - -

1704 Litomyšl, MZM uc_ST_0323_06 - - 4 5 - - -

1712, Olomouc, ?, P 52 - - 1 3 - - -

1713 Litomyšl, D. Kamenický ?, MZK 0000.001_09 - - 1 2 - - -

1742 Brno, Svobodovi dědicové, MZK 0000.175_32 - - 2 - - - -

1744 Olomouc, F. Hirnle, MZK 0000.534_01 - 1 2 4 - - -

1745 Brno, Svobodovi dědicové, MZK 0000.085_11 - - 6 6 - - -

1746 Olomouc, ?, MZM uc_ST_0323_09 - - 14 8 - - -

1748 Olomouc, MZK 0000.100_31 - - 2 1 - - -

1751 Olomouc, MZM uc_ST_0323_11 - 1 6 12 - - -

1756, Brno, E. Svoboda, MZM uc_ST_0323_04 1 - 2 2 - - -

1762 Brno, E. Svoboda ???, MZK 0000.100_39 - - 3 3 - - -


Writing the combination /ši/ – summary

̶ in the second half of the 17th

century, the i-graphs after š are still in competition – the soft i vs.

hard y

̶ in the second half of the 18th

century, there is only the hard y letter after š

Thus we are in position to answer the research questions we asked at the beginning

̶ Can we detect any development trends?

Yes, there is a tendency to mark the long /i:/ by the graph , there is a tendency to get rid of orthographic

ligatures for palatalizing /´e/ and, finally, the trend is not to use the letters after š.

̶ Can we detect local differences?

Marginally – there is a difference between two allographs for /b/ and /h/ in the prints from Litomyšl.

̶ Can we detect any differences among the printing houses?

Leaving aside the differences in the font types, there are no detectable differences among the researched

phenomena. However, if we were to target other graphic phenomena, the possibility for differences along these

lines is not excluded.


Summary

THANK YOU FOR YOUR ATTENTION!

Thanks to all who participate in the project and supported the present contribution

̶ colleagues from the Moravian Library and Moravian Museum, who helped us with the actual prints (J.

Dufka, J. Poláková)

̶ project team members: O. Navrátilová and J. Pleskalová

̶ students: D. Bárt, A. Bělohoubková, A. Kolková, L. Janáčková, B. Marková, M. Moučková, M.

Nedomová, M. Volechová

Sources I

MZK 0000.001_09 Žalostivá cesta Ježíše Jozefa a Marie z Nazaretu do Ejipta, jaké protivenství a ouzkosti vystáti museli, k duchovnímu prospěchu

složená. Incipit: Ach veliká Lásko Boží, velká poníženosti Ježíše, Marie, Jozefa, velmi předrahých hosti. Litomyšl, Daniel Kamenicky ?,

1713.

MZK 0000.085_11 Píseň nová k Panně Marii Vranovské. Incipit: Strápený semotam běhám, polehčení nemám, upřímného sobě hledám. Brno, Svobodovi

dědicové,1745.

MZK 0000.100_31 Píseň nová a pobožná každému člověku křesťanskému pro duchovní potěšení spívati a rozjímati užitečná. Incipit: Pohleď mízerný

člověče, jak z Krista Pána krev teče. Olomouc, ?, 1748.

MZK 0000.100_39 Nová píseň o svatém JANU Nepomuckém. Incipit: Politujte strápeného, všickni, kteří jste srdce věrného. Brno, Emanuel Svoboda ?,

1762.

MZK 0000.175_32 Žalostivé nařikání synků a vdov k svatému Janu Nepomuckému pod jeho ochranu se utíkající, v píseň uvedeno. Incipit: K tobě, můj

otče, přicházím, Jene z Nepomuku, s tou největší horlivostí. Brno, Svobodovi dědicové ?, 1742.

MZK 0000.316_02 Novina jistá a pravdivá, kteráž se stala léta 1682 Den svateho Antonína Měſýce 17[téh]o dne ledna, a to v Království polském v

městečku Vzápoři na pomezi tatarským, kterak tam dvě sestry byly, jedna chudobná a osiřelá a druhá bohatá majíce jednoho mlynáře

[...]. Incipit: Křesťanský člověče milý, pozastav se v tuto chvíli a poslyš noviny smutné, všemu světu přežalostné. Litomyšl ?, Daniel

Vojtěch Kamenický ?, 1681.

MZK 0000.316_03 Novina jistá a pravdivá, kteráž se stala za Regnem Kolinem ve vsi Gelbdorffě míli odtud […]. Incipit: Poslechněte lidé milí, křesťané, této

noviny, co se při Regně [K]olině stalo, věřte jináč není. Litomyšl ?, Daniel Kamenický ?, 1703.

MZK 0000.316_04 Novina jistá a pravdivá o hvězdě a kometě s velikým prvé nikdy nevidaným ocasem […]. Incipit: Každý věrný v Kristu Pánu

ponachyl se k hlasu mému a pozorúj pravdivého teď spívání žalostného. Litomyšl ?, Daniel Kamenicky?, 1681.

MZK 0000.385_11 Písničky nové na Žalmy svatého Davida složené a jiné k ním přidané, nyní v nově vytištěné. Incipit: 1. Když jsem na svět narozen,

vzrostu mezi bratřími; 2. O Pane smilúj se nad námi, své lásky štědře uděl nám; 3. Proč se chlubíš s mrzkosti, ó nestydatá zlosti; 4.

Píseň novou a zvučnou Pánu zpívejte; 5. O Bože slyš mé volání, k toběť odsílám své upění; 6. Bůh pro naše zlosti, jsa vzbuzen v

prchlivosti; 7. Chvaltež nejmocnějšího, chvaltež nejsvětějšího; 8. Já člověk v hříších počatý, jakož svědčí David svatý; 9. Živ jsem,

nevím, dlouholi, umru, nevím, skůroli. Olomouc, Mikuláš Hradecký, 1652.

MZK 0000.534_01 Píseň horlivá rozjímání cesty Pána Ježíše do Jeruzaléma. Incipit: Pospěšme k Jeruzalému všickni věrní křesťané. Olomouc, František

Hirnle, 1744.

Sources II

MZK 0000.542_07 Písničky velmi pobožné v tyto nynější těžké časy zpívati užitečné a potřebné nyní v nově složené a vydané. Incipit: 1. Z hlubokosti v mé

těžkosti volám k tobě, Pane; 2. Všickni, jenžto kajícího došli jsme zarmouceného; 3. Dejžť Bůh pokoj milá Česká země. Olomouc, Jan

Josef Kylián, 1685.

MZK 0000.542_09 Písničky pobožné na Modlitbu Páně Otče náš etc. a na Pozdravení anjelské Zdrávas Maria etc. Incipity: 1. Připravme se věrní k modlení

k samému Pánu mějme své zření; 2. Modlme se Otci svému v pokoře a tichosti; 3. Otče náš, jenž v nebi bydlíš a nám všem společně

velíš; 4. Otče, buď tvé jméno posvěceno, Království tvé také přiblíženo; 5. Bože Otče náš, jenž jsi na nebesích; 6. Bože, tě za Otce

máme, ve jméno Krista voláme; 7. Otče, jenž v nebi bydlí, modliti se nám velíš; 8. Otče náš, jenž jsi nás stvořil a za své Syny oblíbil; 9.

O Otče náš nejmocnější, ó Pane náš nejmoudřejší; 10. Otče náš, jenž jsi na nebi, tebeť každý tvor velebí; 11. Zdrávas Panno Nebeská,

Slovem jsi počala; 12. Zdráva buď Maria Panno, z nebes kvítku, čistá schrano; 13. Zdrávas Bohem pozdravená, Rodičko blahoslavená.

Litomyšl, Jan Arnolt, 1664.

MKZ 0000.542_12 Písnička pobožná v těchto nebezpečných časích jednomu každému pobožnému křesťanu zpívati užitečná. K nížto jest druhá přidaná v

těchto nynějších letech a posledních dnech jaké hrozné a strašlivé věci den soudný předjití maji. Incipit: 1. Žalostně kvílím na tento

bídný svět, neboť v něm všeckný věci jdou; 2. Poslyš každý již v tento čas, co se bude díti při nás, jistěť každý shledati máš. Olomouc,

Vít Jindřich Ettel,1655.

MZK 0000.542_19 Písničky nové a velmi pěkné, každému člověku křesťanskému pro duchovní potěšení zpívati užitečné a potěšitedlné. Incipit: 1. Doufám

v Boha v mém neštěstí; 2. Ach můj milý Stvořiteli, ach můj milý Spasiteli; 3. Pohleď mizerný čllověče, jak z Krista Pána Krev teče; 4. O

Matko Boží Maria, s tebou mé srdce umírá, hledíce na Syna tvého; 5. O můj Ježíši, ty jsi Pán věčný; 6. O Matko Boží Maria, s tebou mé

srdce umírá, když cítím bolest. Brno, František Ignác Sinapi, 1693.

MZK 0000.542_22 Piseň o svaté Panně Barboře Mučedlnici Boží, a o divích, kteříž se dály při utrpení jejím, i kterak pro Krista Pána krev svou vylila a

mučedlnickou smrt podstoupila. Incipit: Za Marciána vládaře Maximiána Císaře v jednom městě velmi slavném Nykomedya řečeném.

Litomyšl, Matouš Václav Březina,1650.

MZK 0000.543_06 Píseň hystorycká o svaté Panně Barboře, mučedlnici boží a o divích, kteříž se dáli při utrpení jejím. Incipit: Za Marciána vládaře

Maximiána císaře v jednom městě velmi slavném, Nycomedya řečeném. Olomouc, Jan Josef Kilian, 1686.

MZK 0000.543_07 Písničky velmi pěkné a pobožné v nově složené. První o duchovním Slavičkovi Kristu Pánu. Druhá jest vínek duchovní. Třetí k nim

přidaná. Incipit: 1. Vímť já jeden Stromeček; 2. Buduť z vonného kvíti; 3. Tak Bůh Otec nebeský tento svět miloval. Litomyšl, Jan Arnolt,

1659.

MZK 0000.543_20 Píseň hystorycká o svatém Jiří Rytíři a Mučedlniku. Incipit: Rytíř boží a mučedlník, Pána Ježíše milovník svatý Jiří vší cti hoden z

Kapadocie byl rodem. Olomouc, Jan Josef Kylian, 1676.

Sources III

MZK 0000.543_21 Píničky z Písem svatých vybrané a v nově vytištěné. Incipit: 1. Adama Pán Bůh stvořil, člověka prvního, 2. Syn nejmladší z bratří rodu

otce svého; 3. O Pane Bože z výsosti uslyſš mé volání; 4. Hoden jsi vší chvaly jistě, Páne Jezu Kriste. Hradec Králové, Daniel

Kamenický, 1682.

MZK_VK-

0000.543_17

Píseň nová hystorycká, divná a velmi příkladná o jednom pobožném svatém oacholátku, jak jest hned v pěti letech Pánu Bohu sloužiti a

marnosti světa Se varovati hledělo a své milé rodiče i jiné mnohé přitom získalo. Brno, ???, 1692.

MZK 0000.543_25 Písnička nová o jednom Proroku, kterýž se na Panství slepickém ukazuje a jest rodem z Galliny: ve dne i v noci proti zlému světu volá a

ne jeden člověk svědčí, že jisté a pravdivé věci předpovídá. Incipit: 1. Poslyš člověče nyní v této divné noviny jediný; 2. Dobrá mysl lidí

těší, když jsou zarmaucení. Brno, ???, 1695.

MZM uc_ST_0323_04 Nová píseň k svatému JOZEFU, pěstounu Krista Pána. Incipit: Vší čistoty nejkrásnější kvítku, tobě v jarním čase dělám kytku. Brno, Emmanuel

Svoboda, 1756.

MZM uc_ST_0323_06 Písničky pobožné o umučení Krista Pána nyní v nově vytištěné. Incipit: 1. Maria pod Křížem stála, žalostně plakala, když na smrt

Synáčka svého tak smutně hleděla; 2. Plačte anjelové, nebeští kůrové, slzy vylívejte, na to se dívejte; 3. Já MARIA, Matka Boží, ach,

jaké tratím zboží; 4. Tečte, slzy, vlahu dejte, po lidských lícech; 5. S pláčem, s žalostí, Panna Maria, Matka truchlivá; 6. Ach, můj Bože

jediný, jak mnoho trpíš bez vinny. Litomyšl, ???, 1704.

MZM uc_ST_0323_07 Písničky nábožné k Panně MARIJI, jenž se i v čas morní spívati mohou. Píseň k sv. Panně Rozályji též v čas morní. Incipit: 1. Hvězda

jasná, Panna krásná, kteráž Krista zplodila; 2. Růžičko krásná, denníce jasná, spanilé lilium, ó, Maria; 3. Zdráva budiž, předrahá Panno

nad pannami; 4. Stála Matka litugící u dřeva Kříže; 5. Krásná Růžičko bez trní, Štíte proti ráně morní; 6. Marnost nad Marnosti, žalost

nad žal. Olomouc, 1699, Jan Josef Kylian.

MZM uc_ST_0323_08 Písničky tři nové žalostné o umučení KRISTA Pána a rozvažování jeho svatých ran a bolesti. Incipit: 1. Poďte sem hříšnici, vy spurní

zlostnici, pozor dejte, jak jste mne strápili; 2. Což tehdy já nevinného příčina jsem trápení; 3. Zdráv buď mé potěšení, ó Ježíši! V milosti

roznícený, ó Ježíši! Olomouc, Kylian, 1695.

MZM uc_ST_0323_09 Písničky ranní každému křesťanskému člověku spívati užitečné a potřebné opět v nově vytištěné. Incipit: 1. Svatá trojice Boží, jenžs mi

ráčil dáti; 2. Ráno vstávajíc z svého ustlání, v čemž tělo mělo odpočívání; 3. Uslyšel jsi naše modlitby, Pane, kteréž časem večerním; 3.

Dočekali jsme času svítání, pravdy Boží k prokvítání; 4. Dejž Pán BŮH dobré jítro všechněm nám spolu tuto; 5. Díky Bohu vzdejme,

Králi nebeskému. Olomouc, ???, 1746.

Sources IV

MZM uc_ST_0323_11 Písničky o dni soudném. Incipit: 1. Každý křesťan poslyš nyní o dni soudném té noviny; 2. Jaká znamení budou a před soudným dnem

nastanou. Olomouc, ???, 1751.

P 52 Novina o jednom chudobném člověku, který žalostivě kmotra h[le]dal, však žádný mu té lásky u[či]niti a kmotrem býti nechtěl […].

Incipit: Ach BOŽE jaké jsou zlosti a srdce zarpudilosti, není div, že nás Bůh tresce. 1712, ???, Olomouc.

References

Beneš, M. 2013. Grafémika a česká grafická soustava. In Uličný, O. – Prošek, M. (eds.) Studie k moderní mluvnici češtiny 5. K české fonetice a

pravopisu. Olomouc, s. 122–139.

Coulmas, F. 2006. The Blackwell Encyclopedia of Writing Systems. Malden MA.

Fidlerová, A. 2009. Ke vztahům mezi písařským a tiskařským pravopisným územ v raněnovověkých rukopisech. Bohemica Olomucensia –

Linguistica Juvenilia 1 (3), 40–47.

Havel, R. – Štorek, B. (eds.). 2006. Editor a text. Úvod do praktické textologie. (Doplnili J. Flaišman – M. Kosák). 2. vyd., Praha.

Gebauer, J. 1963. Historická mluvnice jazyka českého. Díl I. Hláskosloví. 2. vyd. Praha.

Knihopis. KPS – Databáze Knihopis. Národní knihovna. Cit. 14. 2. 2018, dostupné z http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-

b&local_base=KPS.

Komárek, M. 2012. Dějiny českého jazyka. Brno.

Kosek, P. 2017. Bratrský pravopis. In Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.) Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha.

Krčmová, M. 2017. Transliterace. In Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.) Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha.

Lamprecht, A. – Šlosar, D. – Bauer, J. (1986). Historická mluvnice češtiny. Praha.

Porák, J. 1983. Humanistická čeština. Hláskosloví a pravopis. Praha.

Sviták, Z. 2017. Edice diplomatického materiálu. In Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.) Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha.

Šefčík, O. 2017. Alograf. Graf. Grafém. Grafémika. In Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.) Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha.

Šlosar, D. –, Večerka, R. – Dvořák, J. – Malčík P. 2009. Spisovný jazyk v dějinách české společnosti. Brno.

Trávníček, F. 1935. Historická mluvnice československá. Praha.

Vašák, P. 1993. Textologie. Teorie a ediční praxe. Praha.

Vintr, J. 2001. Das Tschechische: Hauptzüge seiner Sprachstruktur in Gegenwart und Geschichte. München.

Voit, P. 2006. Encyklopedie knihy. Starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha.

Voit, P. 2011a. Tiskové písmo Čech a Moravy první poloviny 16. století. Bibliotheca Strahoviensis 10, 105‒202.

Voit, P. 2011b. Udržet pravý okraj stránkové sazby (od literární historie k samostudiu). Česká literatura 59 (2), 242‒260.

Vokabulář webový. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Cit. 28. 12. 2016, dostupné z

http://vokabular.ujc.cas.cz/default.aspx.

Uličný, O. 2013. K teorii českého pravopisu. K fonologickým rysům českého pravopisu. In Uličný, O. – Prošek, M. (eds.) Studie k moderní mluvnici

češtiny 5. K české fonetice a pravopisu. Olomouc, s. 119–122, 139–144.

Vykypělová, T. 2013. Wege zum Neutschechischen. Studien zur Geschichte der tschechischen Schriftsprache. Hamburg.

http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=KPShttp://vokabular.ujc.cas.cz/default.aspx

List of pre-codification books on linguistics (including their modern editions)

BenGram Matouš Benešovský zvaný Philonomus. Grammatica Bohemica. Knížka slov českých vyložených. Koupil, O.

(ed.) 2003. Praha.

BlahGram Grammatica česká J. Blahoslava. Čejka, M. – Šlosar, D. – Nechutová, J. (eds.) 1991. Brno.

DolGram Doležal, Pavel. 1746. Grammatica Slavico-bohemica. Bratislava.

DrachGram Drachovský, Jan. 1660. Grammatica Boëmica in V libros divisa. Olomouc.

JandGram Jandit, Václav. 1704. Grammatica linguae Boëmicae, methodo facili. Praha.

KonstLim Konstanc, Jiří. 1667. Lima linguae Bohemicae. To jest: Brus jazyka českého. Praha.

NámGram Optát, Beneš – Gzel, Petr – Philomathes, Václav. 1533. Grammatyka česká v dvojí stránce. Náměšť nad

Oslavou.

NudGram Benedikt z Nudožer, Vavřinec. 1603. Grammaticae Bohemicae […] libri duo. Praha.

PohlGram Pohl, Jan Václav. 1764. Grammatica linguae Bohemicae, oder die böhmische Sprachkunst. Wien.

RosaČech Rosa, Václav Jan. 1672. Čechořečnost seu Grammatica linguae Bohemicae. Praha.

RosaThes Rosa, Václav Jan. Thesaurus linguae Boëmicae, tzv. Neuberkův opis (rkp.), dostupné na

http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx.

ŠtejŽáč Štejer, Matěj Václav. 1668. Žáček aneb Výborně dobrý způsob. Praha.
http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx

the development of czech orthography, as seen in broadside … · 3 bromová–kosek: the...

Documents