Životní běh: inovace a úkoly sociálního...

157

Life Course: Innovations and Challenges for Social Research

Walter R. Heinz, Helga Krger

ABSTRACT There are few areas in the social sciences which document the intensity of recent social change better than life-course research. Its focus on the interplay of institutional and personal dynamics through a persons life span indicates the speed at which societies have been modernizing themselves over the last few decades. As modernization continues, not only in North America, but also in Europe, life-course arrangements are becoming more dynamic, less standardized and more self-directed. In consequence, modern life-course analysis questions to what extent biographies have lost their determining frames that used to be social origin, gender, age and ethnicity, and highlights how the shaping by structural forces shifts to social processes of negotiation between the person, social networks, opportunity structures and institutions. Sociology as an academic discipline is divided into a variety of specific areas which deal with life stages, for example the sociology of childhood, of youth, of adulthood and of old age or values and behaviour, for example socialization theory, criminology and cultural sociology; or politics, for instance the sociology of the welfare state, of education, of work and the labour market.1

KEY WORDS cultural sociology, Europe, gender, life course, North America, persons life, sociology

vodJen mlo oblast socilnch vd dokumentuje intenzitu nedvn spoleensk zmny lpe

ne zkoumn ivotnho bhu. To svm zamenm na vzjemn psoben institucionln a osobn dynamiky v prbhu uritho obdob v ivot lovka naznauje, jak rychle se spo-lenosti v nkolika poslednch desetiletch modernizuj. Postindustriln spolenosti vnej do biografi nov nahodil faktory, i kdy tyto biografie stle rmuje systm spoleenskho du, zaloen na asov nslednosti sociln participace a prv a povinnost spojench se sta-tusem. ivotn bh tak pedstavuje hlavn sfru integrace jednotlivce do spolenosti i hlavn sfru napt mezi nimi, sfru, kter poskytuje sociln a asov kontext biografickho plno-vn a rekapitulovn, jako i kontext zpsob adaptace na zmny ve veejnm a soukro mm ase a prostoru. Rozvoj osobnosti se tak stv jak projektem, tak odrazem spoleenskch

Sociln studia. Fakulta socilnch studi Masarykovy univerzity, 12/2007. S. 157177. ISSN 1214-813X.1 Peklad pevzat z: Heinz, W. R.; Krger, H: Life Course: Innovations and Challenges for Social

Research. Current Sociology, March 2001, Vol. 49 (2): 2945. SAGE Publications, 2001 (London, Thousand Oaks, CA and New Delhi). Publikovno se svole-nm Sage Publications Ltd., www.sagepublications.com

ivotn bh: Inovace a koly socilnho vzkumu1

SOCILN STUDIA 12/2007

158

poadavk, individulnho rozhodovn a riskovn, procesem, v nm se ivotn bh jako takov promuje v biografickou realizaci.

S postupujc modernizac se nejenom v Severn Americe, ale tak v Evrop pizpsobo-vn ivotnmu bhu stv stle dynamitjm, mn standardizovanm a vce se zamuje na jednotlivce. Modern analza ivotnho bhu se proto sna zjistit, do jak mry ztrce-j biografie determinujc rmce, jimi bvaly spoleensk postaven, gender, vk a etnick pslunost, a zdrazuje, jak se utven prostednictvm strukturlnch sil pesunuje k soci-lnm procesm vyjednvn mezi jednotlivcem, socilnmi stmi, strukturami pleitost a institucemi.

Krom tchto obecnch otzek nastolil fakt, e se v socilnch vdch zaal zkoumat ivotn bh, i nkolik teoretickch a metodologickch problm:

Vzkum ivotnho bhu spustil dleit diskuse o sociln struktue a jednn jed-notlivce. Zatmco vtina autor se od doby, kdy se ivotn bh zaal chpat tak jako sociologick otzka (Thomas a Znaniecki 1920), sousted na vztah sociln zmny, biografi a jejich adaptace na nov sociln a kulturn prosted v ase (Elder 1974, 1997; Kohli 1986a; ORand a Krecker 1990; Forest a kol. 1995; Hoerder 1999), nkte zdrazuj ivotn udlosti potkvajc kohorty s rznmi sociln-mi omezenmi i rznmi strukturami pleitost, piem maj tendenci opomjet hledisko aktra (Mayer 1986, 1990; Blossfeld 1987), a podle jinch jsou hlavnm determinujcm initelem rozdl v dynamice socilnho umstn racionln volby (Hakim 1998).

V sociologii jako akademick discipln najdeme adu specifickch oblast, kter se zabvaj stadii ivota, napklad sociologii dtstv, mladho vku, dosplosti a st, hodnotami a chovnm, napklad teorie socializace, kriminologie a kultur-n sociologie; nebo politikou, napklad sociologie socilnho sttu, vzdln, prce a pracovnho trhu. Perspektiva ivotnho bhu pekrauje hranice tchto zvltnch oblast a nastiuje zpsoby konceptulnho a metodologickho sbliovn a integrace (Srensen a kol. 1986, Moen a kol. 1995, Heinz 1997).

Existuj tak metodologick problmy vyplvajc ze skutenosti, e pro chpn vzorc ivotnho bhu jsou dleit jak institucionln regulace, tak osobn chovn a e je teba zrove sledovat rzn dimenze bhu ivota v delm seku biografic-kho asu. Analza instituc a sociln standardizace ivotnch cest, jako i strategi individulnho jednn vyaduje nov kombinace kvalitativnch a kvantitativnch longitudinlnch vzkumnch pln (Giele a Elder 1998, Kelle a Erzberger 1999, Erzberger a Kluge 2000).

Studie ivotnho bhu tak reaguj na nov problmy sociln politiky, napklad na problm, jak snit podl student, kte nedokon kolu (Booth a kol. 1999); na rizi-ko nezamstnanosti (Allatt a Yeandle 1992); na chudobu (Leisering a Leibfried 1999); na otzky, jak se vyrovnat se socilnm tlakem zpsobenm diskontinuitou mezi stu-diem a vstupem na trh prce (Chisholm a Bergeret 1991, Evans a Heinz 1994, Heinz 1999); s destabilizac rodiny (Moen a Forest 1999, Pfau-Effinger 1999a) nebo s ped-asnm odchodem z trhu prce a nedostatkem prostedk na dchod (Marshall 1987).

159

Takovto diskontinuity zpochybuj pedpoklady kulturn a organizan normality a mohou vst k zsadnm zmnm institucionlnch intervennch strategi, kter maj zabrnit nejistot v osobnm ivotnm plnovn.

Dve ne nartneme vvojov cesty vzkumu ivotnho bhu, je zhodno vrtit se k jeho koenm v anglo-americkm a kontinentln-evropskm kontextu.

Strun historie: Evropsk a severoamerick tradice

V Severn Americe mlo zkoumn ivotnho bhu brzk zatek v podob vlivn studie biografi a kulturn adaptace polskch rolnickch pisthovalc do USA (Thomas a Znaniecki 1920). A mnohem pozdji nsledovaly studie o vytven vkovch skupin ve spolenos-tech a o incch historickch udlost (napklad Velk krize, vlky nebo cykl trhu prce) na ivotn plny rznch kohort na zatku sedmdestch let dvactho stolet (Elder 1974, Clausen 1993, Riley a kol. 1994). V Evrop stejn jako v USA a Kanad toto zamen spe-cifikovaly studie ink jistch spoleensky utvench udlost jako je prvn vstup na trh prce, uzaven manelstv nebo odchod do dchodu na nsledn stadium ivota a na celou ivotn trajektorii (Featherman 1986; Mayer 1986, 1990; Blossfeld 1987; Marshall 1987; Buchmann 1989; Forest a kol. 1995; Blossfeld a Hakim 1997; Blossfeld a Drobni 2001). Pokroilej metody sbru a analzy longitudinlnch dat vztahujcch se k ivotnmu bhu rznch vkovch kohort (Ryder 1965) usnadnily analzu vlivu ivotnch udlost i studie asov dynamiky a forem sociln diferenciace biografi v kontextu historickho asu, asu, v nm ije dan kohorta, i asu jednotlivce. S rostoucm potem longitudinlnch studi se stal pstup zaloen na kohortch a psoben historickch udlost, rekonstruujc kontinuitu a zmnu ivotnho bhu na dajch zskanch z panelovch vzkum, tak hnac silou zkou-mn bhu ivota na mezinrodn rovni (Blossfeld a Rohwer 1995, Moen a Erickson 1995, Allmendinger a Hinz 1998, Shavit a Mller 1998). Zd se, e tento pstup bude velmi pnos-n v analze sociln zmny, protoe umouje ve velkm mtku srovnvat kohorty v rz-nch spolenostech, zemch a oblastech (Heinz 2001).

Jin pstup, kter je doplkem pstupu zaloenho na zkoumn kohort a vlivu ivot-nch udlost, si vm individulnch biografi, aby na jejich zklad vyloil individuln postoje, interpretace a aktivity, jako i individuln sebepojet spojen se ivotnmi stadii, pechody a trvnm statusu. Prv v tom spov sla kvalitativnch metod zkoumn. Oiven tohoto pstupu vychzejcho z ivotnch histori zaznamenali na zatku osmdestch let Bertaux a Kohli (1984). lo ruku v ruce s renesanc biografick a narativn metodologie. ivotn historie se sbraj za elem lepho pochopen rznch zpsob, jimi jednotliv lid zskvaj ivotn zkuenosti a jimi se s tmito zkuenostmi vypodvaj. Tento pstup, kter je populrn tak u socilnch historik, vyuv jako data k rekonstrukci socilnho a kulturnho prosted rozhovory (orln historii) nebo osobn dokumenty. Zatmco v evrop-skm socilnm vzkumu je rozenj narativn metoda (Flick a kol. 1991, Chamberlyne a kol. 2000), severoamerit badatel vyuvaj spe osobn dokumenty a etnografick meto-dy osobn zznamy, denky a rzn formy zastnnho pozorovn (Denzin a Lincoln 1998, Giele a Elder 1998). O rozvoji pstupu oprajcho se o ivotn bh vypovd i to, e

Walter R. Heinz, Helga Krger: ivotn bh: Inovace a koly socilnho vzkumu


160

jak Americk sociologick asociace, tak Mezinrodn sociologick asociace i Nmeck socio-logick asociace zaloily sekce nebo vzkumn komise zabvajc se teori a vzkumem v oblasti biografie a ivotnho bhu.

Bertaux a Kohli pokldali v roce 1984 oiven zjmu sociolog o ivotn pbhy za pekvapiv socilnvdn fenomn, jeho budoucnost nelze pedpovdt. I kdy se v bio-grafickm zkoumn uplatuje cel ada teoretickch pstup i orientac od symbolickho interakcionismu pes sociln konstruktivismus, hermeneutiku a etnosociologii a k sociolin-gvistice , v roce 2001 u je jasn, e zkoumn ivotnch histori a ivotnch udlost nebylo pouhou krtkodobou mdou. Mlo vznamn pnos pro debatu o subjektivit a objektivit ve zkoumn ivotnho bhu. Zatmco pstup zaloen na kohortch nebo ivotnch udlos-tech se opr o standardizovan, kvantitativn data, biografick pstupy pracuj hlavn s daji kvalitativnmi.

Dnes vidme povzbudiv znmky toho, e se pekonv stadium pouh koexistence tchto dvou pstup a e se bl fze vzjemn komunikace a spoluprce (Marshall a kol. 2001). Pro biografick zkoumn je velkm skokem kupedu, e se v nm zaala brt v vahu i ekonomick, sociln a kulturn zakotvenost ivotnch bh; v ppad pstupu oprajcho se o kohorty a historick udlosti pak takov skok pedstavuje to, e se sna dospt k pocho-pen individulnch vznam a rozhodovacch proces, kter jsou zkladem zmn v naaso-vn a sledu ivotnch pechod.

Dal pnos pro zkoumn ivotnho bhu vyplv ze spojovn ivotnch udlost, stadi i pechod s organizanmi praktikami spoleenskch instituc a toho, jak vi sob navzjem vystupuj (Levy 1977, 1996; Kohli 1986b; Mayer a Schpflin 1989; Heinz 1992; Weymann a Heinz 1996; Mayer 1997; Krger a Baldus 1999). Tento pstup se sousteu-je na sociln standardizaci vzorc ivotnho bhu prostednictvm takovch instituc, jako je vzdlvac systm, rodina, trh prce, systm spravedlnosti a socilnho zabezpeen. Jist nepekvap, e jeho potky najdeme v nmecky mluvcch spolenostech, kter jsou cent-ralizovanmi federlnmi stty s rozvinutou st instituc. Vzorce regulace se v zvislosti na zemi velmi li pedstavuj hlavn pmsi institucionalizovanho systmu ivotnho bhu v dan spolenosti. Zem jako Nmecko, Rakousko a v ponkud men me i vcarsko maj napklad velmi institucionalizovan vztahy mezi dosaenm vzdlnm a klami pracov-nch pozic.

Podle Kohliho (1986a: 272) se systm modernho ivotnho bhu stal soust zklad-n struktury prmyslovch spolenost. Rozvinul se kolem transformace domc ekonomiky v ekonomiku trn a ivot organizuje kolem systmu prce... jeho nejzetelnjm asovm uspodnm je dnes rozdlen na ti obdob obdob ppravy, obdob aktivity a obdob odpoinku. Vslednmi koncepty mapovn modernho ivotnho bhu jsou temporalizace, chronologizace a biografizace ivotnch udlost.

V tomto typicky evropskm pohledu dominuje musk model ivotnho bhu. Rodina je tak odsunuta na okraj a hraje pouze vedlej roli; pedpokld se, e biografie mu a en se d tm nereflektovanm harmonogramem ivotnch stadi, kter jednotliv-cm poskytuje zjem na kontinuit a nabz dlouhodobou perspektivu plnovn, rekapitu-lac a rozhodovn a kter promuje sm bh asu v instituci organizujc biografii (Kohli 1986b). Anglo-americk vzkum vynahradil nedostatek teoretickho soustedn na slu

161

rznch instituc pi pevdn lid z jednoho stadia do dalho pelivmi analzami vzorc ivotnho bhu ve vztahu k uritm institucm, zejmna k rodin a jej mezigeneran obmn (Connidis 1989, Gerson 1993, McMullin 1995), k napt mezi rodinou a systmem zamst-nanosti pokud jde o ivotn bh eny (Hochschild a Machung 1989, Jones a kol. 1990, Moen 1992, Armstrong a Armstrong 1994) a k ekonomick zvislosti mezi maneli (Gilbert 1993, Marx-Ferree 1997). V dob, kdy jsou ivotn stadia promnlivj dokonce i v Evrop, zjem anglo-americkho vzkumu o instituce ivotnho bhu narst. Uznv se, e jsou zsadn dleit pro pochopen spoleenskho du a spoleensk zmny, i kdy sociln st a trhy jsou v severoamerickch spolenostech pinejmenm stejn siln jako instituce v Evrop.

V diskusch probhajcch v Britnii, v Kanad a posledn dobou i v USA hraj insti-tuce stle vt roli jako monitorovac nstroje regulace makro- a mikrorovn spolenosti. Maj vazby na ob strany, protoe obsahuj kulturn a strukturln dimenzi. Jako historicky ustlen ukazatele lidsk socializace a orientace se staly sociln realitou tak v rovin orga-nizac typu soukromho podniku nebo socilnho adu, kter nabzej pleitosti a uklda-j omezen. Instituce nejenom reprodukuj sociln strukturu spolenosti, ale nesou s sebou tak ztlesnn normy. Proto mohou strukturovat ivotn bh a tak jako nositel, posky-tovatel a uchovvatel norem stt v pozad individulnho rozhodovn a sebeinterpretace (Heinz 1996).

Na zvr tohoto retrospektivnho vkladu eknme, e dnen pstup zaloen na ivot-nm bhu zkoum interakce mezi strukturlnmi omezenmi, institucionlnmi pravidly a regu-lacemi a subjektivnmi vznamy, jako i rozhodnutmi v ase. V tto oblasti existuj ti hlavn vzkumn pohledy: historick as (generace a kohorty), individuln as (ivotn historie, biografie) a institucionln as (drhy, sekvence, pechody). Ve vech tech pstupech se ivotn bh chpe jeho sled ivotnch stadi nebo statusovch konfigurac a pechod, kter jsou kulturn a institucionln zarmovny od narozen do smrti. Ve vech tech pstupech odkazuje ivotn bh k zkladn strnce posttradin a postindustriln kultury, k asov kon-figuraci pechod, bu v podob pohybu kohort ivotem, nebo v podob odvjejcch se indi-vidulnch biografi. ivotn ance jsou do velk mry zvisl na historickch okolnostech, na udlostech obklopujcch rok narozen a na dleitch milncch i bodech zvratu. Zkladn spoleensk instituce, pedevm rodina, vzdln, ekonomika a sociln politika, jsou sted-nmi initeli umoujcmi nebo omezujcmi kontinuity ivotnho bhu. Sociln charakte-ristiky lovka genderov, tdn, etnick a obansk pslunost vymezuj nebo utvej sociln diferenciace, kter ukazuj na variace v ivotnm bhu uvnit kohort a nap kohor-tami. Jejich analza otevr nov pohledy na vztah mezi spoleenskou strukturou, innost, sociln mobilitou, rozvojem osobnosti, sociln tdou, odcizenm, integrac a individualizac a vede k novm metodologickm pstupm, kter ovlivuj tak jin oblasti sociologie.

Teoretick pokroky a klov koncepty

Vsledky komparativnho vzkumu ivotnho bhu (viz Marshall a kol. 2001) dokl-daj, e se posttradin spolenosti li v tom, do jak mry jsou pro ivotn bh pznan diskontinuity a mnc se vzorce plnovn ivota. Tento vzkum vyaduje koncepty, kter jsou schopny obshnout kontinuity a diskontinuity, pokud jde o vzdln, zamstnn, zmny



162

zamstnn, nezamstnanost, pedasn odchody z trhu prce a systmy dchodovho zabez-peen, a osvtlit sloit vztahy mezi rodinou a zamstnnm v ivotnm bhu mu a en. Stle vak nen jasn, kter teoretick perspektivy jsou uiten pi vysvtlen komplexnch vztah mezi spoleenskou zmnou, institucionln setrvanost a individuln adaptac na stle promnlivj sociln vztahy a organizan dynamiku. V tto sti uvedeme nkter konceptuln rmce, kter jsou zkladem dnench vzkumnch pstup.

Spoleensk zmna a ivoty: Spojujc mechanismy

ivotn bh se tk interakce biografick struktury s historickou sociln strukturou v lidskm vvoji v ase, tj. koordinace vceetnch ivotnch drah. Kohortov pstup stav jednotlivce na souhrnnou rove v socilnch strukturch jakoto historicky promnlivch kontextech pechod a vsledk. Sociln mechanismy, kter spojuj historick as s indivi-dulnmi biografiemi, vak nejsou dostaten pochopeny. Procesy sociln selekce vztahuj to, eho lovk doshl v minulosti, a to, co bylo vsledkem pechod, k pozdjm udlos-tem a drahm v ivotnm bhu. Kad spolenost m institucionalizovan tdic stroje (Kerckhoff 1995). Ty pispvaj k reprodukci sociln nerovnosti po cel ivotn bh od selektivity ve vzdlvn a k piznn nroku na sociln podporu, dvky v nezamstnanosti nebo starobn dchod. Rzn institucionln systmy, kter umouj relativn stabilitu ivot-nho bhu, pedstavuj spojovac mechanismy mezi spoleenskou strukturou a osobnost. Tyto spojovac mechanismy zatm nebyly dostaten analyzovny.

Elder a ORand (1995) uvdj pt spojujcch mechanism, kter z hlediska lidskho vvoje a socializace pispvaj ke vzjemnmu psoben mnc se doby a individulnch ivot:

1. Princip ivotnho stadia, kter se tk ink sociln zmny a instituc, jejich po vaha a relativn vliv se v prbhu ivota promuj. eeno terminologi ivotnch obdob, v procesu strnut existuj rzn vvojov zisky a ztrty (Baltes 1987).

2. Vzjemn zvisl nebo propojen ivoty odrej skutenost, e biografie se setkvaj v rodinch a jinch uzavench socilnch stch. Propojen ivoty roziuj relevanci rznch socilnch udlost a pechod ve smyslu spoluzkuenosti.

3. Cykly kontroly se tkaj individuln angaovanosti, ji vyaduj pechody, ve kte-rch me lovk zakouet tak ztrtu kontroly nad zamlenmi vsledky. Takov situace vyaduje optovn zskn kontroly prostednictvm pokus o zmenen dis-krepanc mezi cli a zdroji.

4. Situan imperativy, kter vyaduj rzn rovn osobn asti, napklad v prci nebo v kontextu rodiny.

5. Akcentovn: biografick zkuenosti jsou filtry novch situac, kter mohou spolu s rysy osobnosti zvyovat vznamnost ink selekce.

Pro formulovn teorie v oblasti zkoumn ivotnho bhu bude hlavnm kolem spojen institucionln perspektivy (Douglas 1987) a perspektivy lidskho vvoje. Britsk psycholog Harr (1993) s odkazem na Goffmanv koncept morln drhy charakterizuje individuln ivoty jako sociln trajektorie. Oproti konceptu trajektori, jej navrhl francouzsk sociolog

163

Bourdieu (1987), kter v nm spojuje ekonomick, sociln a kulturn kapitl a ivotn bh a jeho etn, ale strukturln vymezen cesty pirovnv k cestovn map, pedstavuje morl-n drha ivotn bh definovan kritrii veejn reputace, kter se tkaj instituc spojench s rizikovmi situacemi. Ty provzej lidsk ivot, a jde o vzdln, prci, prvo, zdrav, rodi-nu, odpoinek i sociln zabezpeen. Tyto instituce tvo lokln kontexty pro zpsoby, jak-mi se v hodnocen lid odraz sociln udlosti a pechody. Tato perspektiva otevr monost posoudit, do jak mry spolenosti pechzej od sdlench koncept morlnch drah (nejlep- mysliteln ivotn trajektorie) k ivotnm bhm, kter se tkaj rznch institucionlnch sfr. Posttradin spolenost nabz mnostv rozmanitch morlnch drah oficilnch i neo-ficilnch. Snaha doshnout respektu a uznn je mon uvnit i vn institucionln struktu-ry spolenosti. Mal spoleensk uznn ve kole, v prci nebo v rodinnm ivot lze kom-penzovat aktivitami v socilnch stch nebo subkulturch, kter poskytuj doasnou sociln ctu. Vedle institucionlnch regulac a socilnch st existuj i jin zdroje uznn, kter maj vliv na to, do jak mry jsou ivotn bhy vnmny jako standardizovan nebo pluralizovan.

Od sociln mobility ke strukturaci ivotnho bhu

Zatmco zkoumn sociln mobility (viz Erikson a Goldthorpe 1992) se zamuje na to, jak se z generace na generaci mn status, zkoumn ivotnho bhu se sousted na utve-n biografi v rmci generace v podob procesu adaptace na rzn zvraty, flexibiln institu-cionln participace a sekvence pechod. Jak vliv m na ivotn bh modernizace tdnch struktur spolenosti, zjiovali v souvislosti s osobn identitou Luckmann a Berger (1964) a v souvislosti s procesem individualizace Beck (1992). Tato tradice pedpokld, e rozvol-nnost tdn struktury spolenosti vede k rostouc promnlivosti statusu (Luckmann a Berger 1964, Levy 1996) a k naruovn biografick kontinuity, kter vyaduje vce ivotnho pl-novn a sebekontroly (Beck 1992). Sociologov v nmecky hovocch spolenostech stle vedou debatu o tom, zda vliv tdn pslunosti neustupuje individualizovanj spolenosti zaloen na temporalizaci monost a omezen (viz Berger a Sopp 1995). Je vak zejm, e klasick koncept promnlivosti statusu, tkajc se diskrepanc v socilnm umstn i zasa-zen jednotlivce, zaala nahrazovat diskontinuita ivotnho bhu, tj. doasn diskrepance mezi institucionlnmi definicemi participace ve vztahu k vku a individulnm naasovnm, sle-dem a trvnm pechod. Zatmco Luckmann a Berger (1964) pokldali za jednu z hlavnch charakteristik modern spolenosti ostrou segmentaci institucionlnch domn, teorie ivotn-ho bhu tvrd, e asov omezen autorita instituc se v obdob ivota mn. Toto nedostate-n vymezen sociln identity, tedy diskontinuita biografi, je zpsobeno tm, e instituce si nevmaj celho lovka a toho, e se vnuje celmu souboru aktivit (Lebenswelt) i gende-rov specifickch asovch rozvrh. Schopnost instituc utvet smyslupln biografie se tedy zmenuje. V posttradin spolenosti se vytv takov konstelace pleitosti pro ivotn bh, kter si lovk organizuje samostatnji, co vak pin znan riziko selhn (Beck 1992) a protichdn institucionln poadavky (Allat a kol. 1987, Hochschild 1997, McMullin a Le Blanc 1997).

Zatmco v Severn Americe se vdy (ideologicky) velmi oceoval individualismus a strate-gie sebekontroly (de Tocqueville 1835, 1840; Meyer 1988), v evropskch zemch se v posled-



164

n tvrtin dvactho stolet zaala struktura ivotnho bhu pesunovat od institucionalizo-vanch drah k astm zmnm zamstnavatel, zamstnn, smovn kariry, partner, bydli t, preferovan zbavy atd. Proto stoup poptvka po socilnch drbskch a opra-vskch slubch pro nejist soukrom svt (Luckmann a Berger 1964: 342). Vznikaj sekundrn instituce (napklad dobrovolnick organizace a kluby), kter maj pomhat zajiovat spoleensk uznn a potvrzen identity.

V socilnch sttech se peruen a znevhodnn v ivotnm bhu doasn kompen-zuje sociln podporou a rznmi vzdlvacmi programy a programy tvorby pracovnch pleitost . Souhra osobn angaovanosti a institucionalizovanch a k trhu vztaench udr-ovacch organizac pedstavuje dleitou sfru komparativnho zkoumn ivotnho bhu (srov. Leisering a Leibfried 1999, Daly 2000, Duncan a Pfau-Effinger 2000).

Institucionln mechanismy: Regulace a selekce v ivotnm bhu

Jedna z nejpnosnjch oblast teoretickho zpracovn ivotnho bhu se zamuje na vzjemn pronikn strukturln a individuln dimenze vzhledem k vku a genderov p-slunosti. Tyto dv askriptivn kategorie prostedkuj vazby mezi stadii ivotnho bhu, pe-chody a institucemi, jako je vzdlvac systm, rodina, trh prce a systm socilnho zabezpe-en, co m strukturln inky na podobu bhu ivota.

Vk: Vk lovka je nejvhodnjm ukazatelem analzy ivotnho bhu a jeho pecho-d. Vkov normy, vkov znaky ivotnch stadi, vkov odstupovn ivotnch sekvenc a statusovch pozic (Riley 1988) jsou v rznch spolenostech rzn v zvislosti na tom, do jak mry jsou institucionalizovny (Guillemard a Rein 1993). Naasovn a poad znak dosplosti (napklad vk, kdy mlad lid opust domov, kdy lid uzavraj manelstv, kdy se stvaj rodii a kdy se na pln vazek zapojuj do pracovn sly) podrobn zkoum demo-grafie a sociln antropologie (Foner a Kertzer 1978, Hogan 1985, Featherman 1986, Riley a kol. 1994, Fry 1996). Zkoumn ivotnho bhu m vak za kol porozumt socilnm silm v pozad pozorovanch vzorc. d se pechod do dosplosti vkovmi normami a s nimi spojenmi sankcemi? Nebo znaky pechod odpovdaj institucionlnm strukturm, p-leitostem a materilnm pobdkm?

V nmecky mluvcch spolenostech utvej vkov model ivotnho bhu asov rozvrhy toho, kdy lovk vstoup do koly a do zamstnn, kdy kolu a zamstnn opust a kdy odejde na odpoinek. I kdy k nstupu do prce na pln vazek dochz nyn pozdji, stle je pevn zakoennou soust regulovanho vkov odstupovanho systmu a souvis s dokonenm stedn koly a nslednho pracovnho vcviku nebo akademickho vzdln. Vk pedstavuje v kombinaci s dosaenm vzdlnm a statusovmi pozicemi zastvanmi na trhu prce hlavn sociln znaky individulnho spchu. V USA a Kanad jsou pro pe-chod ze koly do prce pznan pstupnj a mn diferencovan struktura stedokol-skho vzdln a nedostatek institucionlnch most, zejmna pokud jde o vtinu mladch lid, kte nedoshnou hodnosti bakale (Mortimer a Finch 1996, Shavit a Mller 1998, Heinz 1999). Naasovn rodiovstv se d biologickmi hodinami, ale je tak hodn pro-mnliv v zvislosti na vkovch normch nebo na procesu integrace do trhu prce. Zatmco

165

v Nmecku se vk, kdy m lovk prvn dt, zvyuje spolu s tm, jak se prodluuje doba, ne zsk (relativn) jistou pozici na trhu prce (Tlke 1989), v USA se brzk rodiovstv vysky-tuje zcela nezvisle na vkov institucionalizovanch znacch vzdln nebo zamstnn, a to pedevm v chudch ernoskch tvrtch.

Prmrn vk nstupu do zamstnn a zaloen rodiny se u mu i en zvyuje a pr-mrn vk odchodu ze systmu zamstnn na odpoinek se sniuje. To, do jak mry krit-rium vku ovlivuje ivotn bh, samozejm zvis na normch, spoleenskch institucch a sociln politice t kter zem, napklad na tom, kdy lovk v dan zemi zskv prvo volit, uzavt manelstv nebo odejt na odpoinek. Institucionln asov rozvrhy uspod-vaj ivotn bh nejenom tm, e stanovuj poadavky ohledn vstupu do jednotlivch stadi ivotnho bhu a vstupu z nich, ale tak prostednictvm neformlnch norem, kter maj vliv na aspirace, sebeidentitu a rekapitulace jednotlivc v rznch obdobch jejich ivot-nho bhu. To vypovd o tom, e dleitou roli ve vymezovn, podpoe a utven vzorc ivot nho bhu hraj nejen tradice, ale tak stt a konkrtn podoby sociln politiky (Mayer a Schpflin 1989). Institucionalizovan rozvrhy maj zsadn vznam pro pochopen rele-vance vkovch norem pi strukturovn ivotnho bhu ve smyslu standardizace normlnch muskch a enskch biografi.

Gender: Rozdly v upevovn vzorc muskho a enskho ivotnho bhu souvise-j s hluboce zakoennmi principy strukturovn, kter jsou v posttradinch spolenostech zsti sdlen, zsti specifick. Opraj se o sociln konfigurace, kter udvaj nejenom naa-sovn a azen pechod ivotnho bhu (Hagestad 1992, Moen a Erickson 1995), ale tak vzorce asti en na trhu prce a zapojen mu do chodu rodiny (Moen a Dempster-McClain 1987, Gerson 1993). Mezinrodn srovnn ukazuj, do jak mry jsou vrazn rozdly v nor-mlnch muskch a enskch biografich (Levy 1977) spojeny s nrodnmi systmy socil-nho zabezpeen (Daly 1996, Duncan a Pfau-Effinger 2000). m ni je sociln podpo-ra ze strany sttu, tm mn je, po cel ivotn bh, rozdl ve vzorcch asti mu a en, a naopak.

Napklad nmeck systm socilnho zabezpeen se nejenom sna chrnit kad-ho obana od kolbky a ke hrobu; svou ekonomickou racionalitu navc opr o tradice a so ciln praktiky, kter pej jedn pracovn a jedn rodinn karie v domcnosti, co vzhledem k rozmanitm potebm len rodiny et veejn nklady. Odborov svazy pod-porovaly systm, kdy pjem jedn zamstnan osoby zajistil fungovn rodiny, a stt upev-oval peovatelskou roli rodiny, kterou jet zvrazovalo fungovn nmeckho kolnho systmu (vyuovn je pouze dopoledne) a nedostaten nabdka veejn pe o dti i pe o handicapovan, nemocn a strnouc osoby. Genderov strukturovan pprav na povol-n a trnmu systmu, ve kterch se rozliuje mezi dvma typy povoln mezi pracovnmi msty k zajitn existence (tradin vyhrazenmi mum) a pirozenmi povolnmi (vyhrazenmi enm) odpovd nejenom politika odborovch svaz, ale tak nmeck so ciln systm. Tento institucionalizovan systm rozdluje dritele osvden na jedn stran do horizontln a vertikln diferencovanho trhu prce organizovanho podle povo-ln, v nm jsou nroky na mzdy a karirn vzorce zaloeny na dokladech o pprav na zamstnn (Heinz 1999, Krger 1999), a na druh stran do pomrn deregulovanho



166

a feminizovanho zamstnaneckho sektoru, kter obsahuje irokou oblast socilnch slu-eb, spojench s nestandardn a nzce placenou prac (Kleinau a Mayer 1996).

Rodinn model jeden pjem, jedna karira nmeckho socilnho sttu a vzorce p-pravy na povoln a pracovn kariry zpsobuj tak genderov podmnn rozdly v ivot-nm bhu. Soubor institucionalizovanch genderovch rozdl dopluj a podporuj takov vci jako otevrac doba a zvltn pravidla pro prci en na sten vazek. V nmecky mluvcm svt si instituce udruj genderov diferencovan vzorce ivotnho bhu a gende-rov role zase upevuj vzorce institucionln segmentace (Pfau-Effinger 1999b).

Vzhledem k regulativn moci instituc, projevujc se jak v en norem, tak v prosa-zovn organizanch postup, tyto principy strukturace oznaujeme termnem vypjenm z lingvistiky (Chomsky 1978) jako generativn gramatiku nrodnch vzorc ivotnho bhu (Krger 2001). Napomhaj nebo omezuj sociln participaci a sebeorientaci v ivotnm bhu. Soust komparativnho pstupu k institucm a vzorcm ivotnho bhu je tedy otz-ka, do jak mry jsou biografie utveny socilnmi mechanismy, veejnmi slubami a gen-derovmi segmentacemi vzdln a trhu prce. Tmto vzjemnm vztahm musme poro-zumt, abychom nezabedli do krtkozrakch srovnn a interpretac muskch a enskch povinnost v rodin a mr jejich zamstnanosti.

Longitudinln vzkum: Kohorty, ivotn historie, biografie

Pro pochopen vzjemn souhry instituc a aktr, strukturujcch princip nebo genera-tivn gramatiky posttradinch ivotnch bh je dleit porozumt institucionln dynamice a tak osobnmu rozhodovn. Sociln akti mohou plnovat sv ivotn bhy jen kdy pi-jmou kulturn rmce a institucionln pravidla; jejich vlastn interpretace a dlouhodob inves-tice vak na druh stran ovlivuj mru konzistence generativn gramatiky dan spolenos-ti. Podle Giddense (1984) je sociln zmna zvisl na vzjemnm psoben individulnch aktr a sociln struktury v ase.

Aby tedy byly daje pro studie ivotnho bhu adekvtn, mus bt longitudinln mus brt v vahu strukturln sly a orientaci a chovn aktr v jejich vzjemn interakci v ase, v interakci, kter je nkdy souhlasn, jindy zcela protikladn. daje o individulnm ivot-nm bhu lze sbrat retrospektivn bu z vyprvn o osobnm vznamu a naasovn ivot-nch udlost, nebo z kalend ivotn historie, kter zaznamenvaj pohyby len kohorty ve vkov struktue (viz Giele a Elder 1998). Je mon je sbrat tak pomoc prospektivnch, tj. panelovch studi, kter sleduj vzorky v ad przkum (v USA je to napklad Panel soci-ln a pjmov dynamiky [PSID], v Nmecku Socioekonomick panel [GSOEP]). Blossfeld a Prein (1998) nedvno navrhli propojit mikro- a makroanalzu ivotnho bhu vyuitm longitudinln dat a model historickch udlost v teoretickm rmci racionln volby. Zd-razuj asovou dimenzi socilnch proces mme-li lpe pochopit vzjemn psoben socilnstrukturnch omezen a monost na jedn stran a individulnch rozhodnut a in na stran druh, je teba brt v vahu historick posuny v rmci ivotnho bhu.

Tvoivm zpsobem je mono makro- a mikrorove pemostit tak, e spojme kvali-tativn a kvantitativn vzkumn metody prostednictvm kombinace souboru standardizo-vanch dat s clenmi rozhovory a ppadovmi studiemi. Zatmco kvalitativn metody maj

167

tu pednost, e pronikaj blzko k individulnm orientacm a rozhodovn, standardizovan daje o ivotnm bhu nm umouj nahldnout do vzorc institucionln participace bhem asu a akumulace pechod na musk a ensk trajektorie. Kvalitativn metody obvykle slou jako prvn nebo ppravn stupe, napklad jako pedbn nstroje k pprav stan-dardizovanho przkumu. Ve studich ivotnho bhu je vak teba spojovat kvantitativn a kvalitativn strategie od samho zatku zkoumn (Fielding a Fielding 1986, Erzberger a Prein 1997, Kelle a Erzberger 1999). Toto metodologick pravidlo umouje tit ze sil-nch strnek obou tchto strategi: na jedn stran vyut pednosti statistick analzy sek-venc udlost a trajektori ivotnho bhu, na druh stran zjistit a potvrdit osobn vznamy spojovan s pechody a biografiemi.

Tmata vzkum a oteven otzky

Akcelerace zmn v asovm socilnm umstn a socilnm statusu lovka v post-tradin spolenosti vede k rznm vkyvm pleitost a omezen v ivotnm bhu ve smyslu kumulativnch vhod a nevhod. To je vzvou jak pro teorii bhu ivota, tak pro jeho vzkum.

Nsledujc ti tmata se tkaj otzek, kter budou podle naeho nzoru v ptch letech udvat tn vzkumu ivotnho bhu.

innost a instituce

Z hlediska ivotnho bhu se individuln akti a instituce navzjem potebuj v adap-taci na restrukturaci i transformaci spolenosti. V pedchzejc sti jsme vnovali velkou pozornost institucm, protoe tento koncept nen ve vzkumu ivotnho bhu stle dosta-ten zastoupen. Koncept innosti je rozpracovn jak v psychologii (Bandura 1997), tak v sociologii (Giddens 1984, 1991). Minul ivotn zkuenosti a biografick vznamy se sbhaj a odrej v innosti lovka a z hlediska tto innosti se interpretuj nov udlosti. Biografick zklad innosti se projevuje tak v tom, jak se lovk v ivot rozhoduje a jak se adaptuje na nov situace. innost m zsadn vznam pro pochopen vzjemnch vztah mezi sociln zmnou a biografi. Elder a ORand (1995: 457) uvdj: innost lid a jejich ivotn volby zajiuj navzdory empirickm dokladm souvislosti mezi ivotnmi pechody uritou volnou vazbu mezi socilnmi pechody a stadii... Voln vazba odr innost jednot-livc i v tsnivch situacch, stejn jako to, k jakm pehodnocenm svch dvjch ivot-nch cest dospvali v prbhu strnut.

Zavedeme-li do rovnice ivotnho bhu innost, bereme v vahu, e utven ivotn-ho bhu nedeterminuj jen makrostruktury, ale pispvaj k nmu i jednotlivci tm, e jsou aktivnmi initeli svch biografi (viz Elder [1974] studie rozvoje osobnosti u dvou kohort na rozench za Velk krize; Sampson a Laub [1993] longitudinln studie sledujc mladist-v delikventy v dob dosplosti; Furstenberg a kol. [1987] longitudinln studie mladist-vch matek; Gerson [2001] longitudinln studie mldee z rznch typ rodin).

innost je tak dleit pro vysvtlen toho, pro se sociln struktura ivotnch bh nedr kulturnch norem nebo institucionlnch regulac pro nen jejich opisem. ivotn



168

bhy jsou vynoujc se struktury (Mayer 1990), kter se vyvjej z interakc pleitost, institucionln rmc, propojench ivot, osobnch rozhodnut a biografickch nahodilos-t. Jak bylo uvedeno ve, trend smujc k destandardizaci a vt individualizaci ivotnho bhu vede k individulnj rozmanitosti v naasovn pechod, trvn institucionln parti-cipace a azen pechod. Z toho plyne vt draz na individuln vynalzavost a odpovd-nost v utven vlastn biografie. M-li vzkum ivotnho bhu prohloubit chpn makro-sociln zmny a jejho vlivu na institucionln mechanismy a utven biografi, bude tedy muset zahrnout i mikrosociln pojem innosti.

Naasovn pechod ivotnho bhu

Mezi kulturnmi normami a vlastnm chovnm jsou ve vztahu k vku znan odchylky: stle pibv nenormativnch pechod zejmna na prseku vzdln a zamstnn a na prseku prce a odchodu do dchodu (Riley a kol. 1994, Fry 1996). Pedpovditeln ryt-mus ivota se zaal naruovat s prodlouenm a zmnou proces pechodu mezi ivotnmi sframi vzdln, rodiny, prce a odpoinku. To znamen, e standardn model (muskho) ivotnho bhu ztrc svou empirickou validitu. Na obou stranch Atlantiku se ujm mn uspodan, flexibilnj ivotn bh.

Institucionalizovan vkov ukazatele uvoluj msto irmu manvrovacm prostoru v pechodech ivotnho bhu. Napklad stle vce mladch lid zav pechody, pi nich se vyrovnvaj s epizodami nestandardnho zamstnn a obdobmi nezamstnanosti a dalho vzdlvn (Buchmann 1989, Mortimer a kol. 1999); eny se pohybuj mezi nestandardnmi formami asti na trhu prce, vzdlvnm a rodinnm ivotem (Born a kol. 1996). Sankce v dsledku nesprvnho vku u nejsou tak ast sprvci vzdlvacch instituc, personln oddlen i agenti zdravotnch pojioven a penzijnch fond jsou, pokud jde o striktn vkov hranice, daleko vstcnj. Sociln oekvn v souvislosti s vkem vak stle pedstavuj mtka i milnky pln a aspirac, kter lid chtj mt v rznch momentech svho ivota.

Jak doloil Settersten (1997), u mstsk populace v USA byla pedstava vku nejd-leitj v oblasti rodiny, pak ve vzdlvn a prci a nejmn vznamnou roli hrla ve sfe zdrav a smrti. Jak vliv maj v USA pedstavy vku, je zejm z toho, e vk je vnmn jako irelevantn, kdy se dti chtj pesthovat zptky k rodim nebo, co je pro nmecky mluv-c svt zdaleka nejpekvapivj, pokud jde o odchod na odpoinek. V USA nelze na rozdl od Nmecka vk vyuvat jako formln nebo neformln kritrium vyluovn lid z participace na trhu prce. O rozmanitch pinch vkovch variac v hlavnch bodech obratu v ivot-nm bhu toho vak stle vme velmi mlo. Protoe ivotn bh je zvisl na ekonomickch pomrech, ve se na institucionalizovan sekvence rolovch konfigurac a kulturnch pe-svden a je pohnn volbami individulnch a kolektivnch aktr, musme potat s tm, e v naasovn a trvn pechod budou v rznch spolenostech podstatn rozdly.

Vztahov struktury ivotnho bhu

Na utven biografie lovka maj vliv nejen spoleensk normy a kulturn vznamy, ale tak interpersonln zvazky (Hagestad a Neugarten 1985, McMullin 1995). Zd se, e

169

v posttradinch spolenostech se k ensk biografii sice obecn institucionln ve diskon-tinuita, ale e univerzln dsledky pinleitosti k musk nebo ensk sti populace maj nrodn a kulturn koeny. V Nmecku si ivotn bh eny vynucuje adu institucionalizo-vanch racionlnch voleb, kter vzhledem k ambivalentnm nebo navzjem si odporujcm asovm rozvrhm vyaduj individualizovan een. Moen (1995) tak tvrd, e v USA provz ivot en vce nahodilost ne ivot mu. Dti, strnouc rodie, pracovn mobilita partnera to vechno se proplt s karirou en (nebo to do n zasahuje). Jak uvd Krger (2001), eny se v organizaci svho ivotnho bhu mus oproti mum vyrovnvat s vtm mnostvm asto protichdnch institucionlnch poadavk a asovch rozvrh. Sociln politika a dynamika trhu prce vak mohou vytvet rzn nrodn zpsoby integrace socil-nch sfr po cel ivotn bh (srov. Pfau-Effinger 1999b, Daly 1996).

Paradigma ivotnho bhu pedpokld, e sociln zmna a pohyb lid v ase a prostoru jsou na sob zvisl. Individuln ivotn bh vak siln ovlivuj kulturn standardy tkajc se naasovan a azen pechod, standardy, kter jsou aktivovny propojenmi ivoty. Zatmco aktivn utven vlastn biografie souvis s konceptem lidsk innosti, s konceptem propoje-nch ivot souvisej vzjemn vztahy ivotnch bh v rmci generace a mezi generacemi.

Z toho plyne, e chceme-li vysvtlit modernizaci spolenosti, je teba do analzy ivot-nho bhu zahrnout nejenom koncept volby (Elder a ORand 1995), ale tak genderov dan rozdly v pleitostech k plnovn ivota (Ott 1993). eny zakouej kvli sv odpovd-nosti za zvisl osoby men kontinuitu v ivotn domn zamstnn. Biografie en se tak vyznauj sekvencemi dl nebo dvoj integrace v rodin a zamstnn, co omezuje jejich pleitosti plnovat kariru (Allatt a kol. 1987, Hagestad 1992, Moen 1992). Ke sprvnmu pochopen ivotnch histori potebujeme nejenom daje o naasovn, azen a trvn pecho-d, ale tak o tom, jak jsou lid navzjem spojeni a do jak mry berou v vahu generan a mezigeneran zvazky.

Kulturn standardy, instituce, struktury pleitost, lidsk jednn a spojen ivoty ped-stavuj zkladn stavebn kameny adekvtnho vkladu enskho a muskho ivotnho bhu. Ten vyaduje vcerovovou analzu zahrnujc strukturovan drhy, institucionalizovan standardy, zvislost na trhu, sociln st a vzjemn zvisl trajektorie.

Clem nsledujcch otzek je podntit vzkum, kter by obshl vechna ti tmata. Jak se regulovan pechody ze koly do prce srovnvaj s prunmi pravami, pokud jde o naa-sovn, trvn a azen prvnch pechod do zamstnn a rodinnho ivota? Jak inky maj rzn uspodn pechod na sniovn rizika socilnho vylouen v rznch bodech obratu ivotnho bhu? Jak je mra interakce propojench ivot a socilnch st s institucionln-mi podmnkami v rozhodnutch o pedasnm odchodu na odpoinek? Jak se sloit ivotn okolnosti, napklad nezamstnanost, nepln rodina nebo chudoba transformuj v krtkodo-bou nebo dlouhodobou zvislost na sociln podpoe? Do jak mry se rzn systmy sociln politiky odrej v rznm trvn zvislosti na sociln podpoe?

Na poadu dne: Mezikulturn variace v ivotnm bhu

Zkladnm kamenem rozvjejc se teorie ivotnho bhu je vztah mezi strukturou a in-nost (Elder a ORand 1995, Giddens 1991). Hlavn otzkou analzy ivotnho bhu pak je,



170

do jak mry se pechody od dtstv ke st destandardizuj a do jak mry dlaj z lidsk innosti ve smyslu sebereferennho rozhodovn dleitou dovednost, kter se uplatuje v nahodilm ivotnm bhu (Heinz 2001), k nmu vede restrukturalizace prce a destan-dardizace karir ve vku prunho kapitalismu (Sennett 1998).

Komparativn mezikulturn vzkum vzorc ivotnho bhu ukazuje, e na kontinuitu a zmnu maj stle siln vliv nrodn specifick generativn gramatiky. Pechody z mld do dosplosti, do zamstnn a k rodinnmu ivotu a pechody na odpoinek zanaj bt flexi-bilnj, vytvej se nov rozvrhy ivotnho asu a asov vazby mezi zamstnnm a rodi-nou jsou stle tsnj. Ale zpsob interakce vku, genderov a etnick pslunosti, soci-lnho postaven a organizan participace se ivotnmi domnami vzdln, prce, rodiny, socilnho zabezpeen a odpoinku se uvnit modernch spolenost i nap jimi mn.

ivotn bhy jsou navc utveny nejen institucemi, trhy a individulnmi volbami, ale tak propojenmi ivoty, kter jsou samy zasazeny v nrodnch strukturch pleitost a v kulturnch pedstavch. V ppad komparativnho vzkumnho pstupu je teba pihlet k pinm variac v pechodech i bodech obratu v trajektorich, jakmi jsou musk a en-sk zamstnaneck a rodinn drha. Individuln biografie je nutno analyzovat jako vceetn a navzjem se propltajc drhy, skldajc se ze sled participac v rznch ivotnch dom-nch. Slibnou strategi k pochopen ink socilnch a ekonomickch zmn na variace mezi individulnmi ivotnmi bhy v rznch kohortch je mapovn pslun kombinace dyna-miky pracovnho trhu, vrobnch vztah, instituc socilnho sttu a socilnch st v rznch spolenostech. I postindustriln spolenosti maj rzn mechanismy pechod a sfru legi-timnch osobnch voleb, pokud jde o asov a prostorov zasazen biografickch rozhodnut.

Rostouc nahodilost ivotnho bhu je dna sniujc se pedpovditelnost naasov-n a uspodn pechod mezi vzdlvnm, zamstnnm, nezamstnanost a odpoinkem, kter se mn podle konkrtnch spolenost v zvislosti na restrukturanch opatench pod-nik a firem, na institucionlnch krocch a na sociln politice sttu. Jednm z klovch tmat komparativnho zkoumn ivotnho bhu je to, do jak mry transformaci zamstna-neckch standard v pluralizovan a decentralizovan prosted prunho zamstnn a nejis-tch pracovnch pechod vyvauj nebo zmkuj formln a neformln systmy podpory nebo opravy ivotnho bhu, napklad dal vzdlvn a vcvik, sociln pomoc a pbuzen-sk nebo sociln st.

Pro pochopen ivotnho bhu je velmi vhodn mezikulturn hel pohledu. Klasick indiktory sociln nerovnosti, jako je vk, gender, spoleensk postaven a etnick pslu-nost, by se mly kombinovat za prv s analzou mry propojenosti ivot jak uvnit generac, tak mezi nimi, za druh s mapovnm kly institucionalizovanch a neformlnch biografic-kch monost a za tet s individulnmi strategiemi ve vyuvn pleitost a v pekon-vn omezen v ivotnch cestch. Jak ukzal n vklad, v konceptualizaci ivotnho bhu a v metodologii jeho vzkumu dochz k slibnmu vvoji, take meme oekvat lep porozumn nrodnm charakteristikm zpsob, ktermi se lid vypodvaj se stle vt promnlivost ivotnho bhu, i trendm, kter jsou rznm zemm spolen.

Peloila Jana Ogrock

171

LiteraturaAllatt, P.; Yeandaley, S. 1992. Youth Unemployment and the Family Voices of Disordered

Times. London and New York: Routledge. Allatt, P.; Keil, T.; Bryman, A.; Bytheway, B. (eds) 1987. Women and the Life Cycle: Transiti-

ons and Turning-Points. London: Macmillan Press. Allmendinger, J.; Hinz, T. 1998 Occupational Careers Under Different Welfare Regimes:

West Germany, Great Britain and Sweden. In L. Leisering, R. Walker (eds). The Dyna-mics of Modern Society. Bristol: Policy Press, s. 6384.

Armstrong, P.; Armstrong, H. 1994. The Double Ghetto. Canadian Women and Their Segre-gated Work. Toronto: The Canadian Publishers.

Baltes, P. 1987. Theoretical Positions of Life-Span Developmental Psychology: On the Dyna-mics Between Growth and Decline. Developmental Psychology, 23: 61126.

Bandura, A. 1997. Self-Efficacy. The Exercise of Control. New York: Freeman. Beck, U. 1992. Risk Society. CA: Sage. Berger, P. A.; Sopp, P. (eds) 1995. Sozialstruktur und Lebenslauf. Opladen: Leske und Budrich. Bertaux, D.; Kohli, M. 1984. The Life-Story Approach: A Continental View. Annual Review

of Sociology, 10: 21537. Blossfeld, H. P. 1987. Entry into the Labour Market and Occupational Careers in the Federal

Republic A Comparison with American Studies. International Journal of Sociology, 17: 86115.

Blossfeld, H. P.; Drobni, S. (eds) 2001. Careers of Couples in Contemporary Societies. A Cross-National Comparison of the Transition from Male Breadwinner to Dual-Earner Families. Oxford: Oxford University Press.

Blossfeld, H. P.; Hakim, C. (eds) 1997. Between Equalization and Marginalization. Women Working Part-Time in Europe and the United States of America. Oxford: Oxford Univer-sity Press.

Blossfeld, H. P.; Prein, G. (eds) 1998. Rational Choice. Theory and Large-Scale Data Analysis. Boulder, CO: Westview Press.

Blossfeld, H. P.; Rohwer, G. 1995. Techniques of Event History Modeling: New Approaches to Causal Analysis. NJ: Lawrence Erlbaum.

Booth, A.; Crouter, A. C.; Shanahan, M. J. (eds) 1999. Transitions to Adulthood in a Changing Economy: No Work, No Family, No Future? CT: Praeger.

Born, C.; Krger, H.; Lorenz-Meyer, D. 1996. Der unentdeckte Wandel. Annherung an das Verhltnis von Struktur und Norm im weiblichen Lebenslauf. Berlin: Sigma.

Bourdieu, P. 1987. The Biographical Illusion. Working Papers and Proceedings, No. 14. IL: Center for Psychosocial Studies.

Buchmann, M. 1989. The Script of Life in Modern Society: Entry into Adulthood in a Changing World. IL: University of Chicago Press.

Chamberlyne, P., Bornat, J.; Wengraf, T. (eds) 2000. The Turn to Biographical Methods in Social Science. Comparative Issues and Examples. Andover: Routledge.

Chisholm, L.; Bergeret, J. M. 1991. Young People in the European Community: Towards an Agenda for Research and Policy, Youth Task Force Report. Brussels: Commission of the European Community.



172

Chomsky, N. 1978. Topics in the Theory of Generative Grammar. The Hague: Mouton. Clausen, J. A. 1993. American Lives: Looking Back at Children of the Great Depression.

New York: Free Press. Connidis, I. A. 1989. Family Ties and Aging. Toronto and Vancouver: Butterworths. Daly, M. 1996. Social Security, Gender and Equality in the European Union. Brussels:

Commission of the European Community. Daly, M. 2000. The Gender Division of Welfare. Cambridge: Cambridge University Press. Denzin, N. K.; Lincoln, Y. S. (eds) 1998. Handbook of Qualitative Research. CA: Sage. de Tocqueville, A. 1835 [1840]. De la democratie en Amrique, 2 vols. Paris: Gallimard. Douglas, M. 1987. How Institutions Think. London: Routledge and Kegan Paul. Duncan, S. S.; Pfau-Effinger, B. (eds) 2000. Gender, Work and Culture in the European Union.

London and New York: Routledge. Elder, G. H., Jr 1974. Children of the Great Depression. Social Change in Life Experience.

IL: University of Chicago Press. Elder, G. H., Jr 1997. Lives and Social Change. In W. R. Heinz (eds). Theoretical Advances

in Life-Course Research. Weinheim: Deutscher Studien Verlag, s. 4973.Elder, G. H., Jr; ORand, A. 1995. Adult Lives in a Changing Society. In K. S. Cook, G. A.

Fine, J. S. House (eds). Sociological Perspectives on Social Psychology. MA: Allyn and Bacon. Heinz and Krger: Bibliography 49, s. 45275.

Erikson, R. C.; Goldthorpe, J. H. 1992. The Constant Flux. Oxford: Clarendon Press. Erzberger, Ch.; Prein, G. 1997. Triangulation: Validity and Empirically-Based Hypotheses

Construction. In Quality and Quantity, 31: 14154. Erzberger, Ch.; Kluge, S. 2000 Reprsentativitt qualitativer Untersuchungen: Lebensver-

laufsmuster als Basis fr Auswahlentscheidungen. In W. R. Heinz (ed.) bergnge. Individualisierung, Flexibilisierung und Institutionalisierung des Lebensverlaufs. 3. Bei-heft der Zeitschrift fr Soziologie der Erziehung und Sozialisation. Weinheim: Juventa Verlag, s. 283313.

Evans, K.; Heinz, W. R. (eds) 1994. Becoming Adults in England and Germany. London: Anglo--German Foundation.

Featherman, D. L. 1986. Biography, Society and History: Individual Development as a Popu-lation Process. In A. G. Sorensen, F. Weinert, L. R. Sherrod (eds) Human Development and the Life Course. NJ: Lawrence Erlbaum, s. 99149.

Fielding, N. G.; Fielding, J. L. 1986. Linking Data. Qualitative Research Methods, Vol. 4. CA: Sage.

Flick, U.; von Kardoff, E.; Keupp, H.; von Rosenstiel, L.; Wolff, S. (eds) 1991. Handbuch qualitative Sozialforschung. Munich: Psychologie Verlags Union.

Foner, A.; Kertzer, D. 1978. Transitions Over the Life Course: Lessons from Age-Set Societies . American Journal of Sociology, 83: 1081104.

Forest, K. B.; Moen, P.; Dempster-Mcclain, D. 1995. Cohort Differences in the Transition to Motherhood: The Variable Effects of Education and Employment Before Marriage. The Sociological Quarterly, 36(2): 31536.

Fry, Ch. L. 1996. Age, Aging and Culture. In R. Binstock, L. George (eds) Handbook of Aging and the Social Sciences. CA: Academic Press, s. 11736.

173

Furstenberg, F. F.; Brooks-Gunn, J. L.; Morgan, S. P. 1987. Adolescent Mothers in Later Life. Cambridge: Cambridge University Press.

Gerson, K. 1993. No Mans Land. Mens Changing Commitments to Family and Work. Basic Books: New York.

Gerson, K. 2001. Children of the Gender Revolution: Some Theoretical Questions and Pre-liminary Notes from the Field. In V. W. Marshall, W. R. Heinz, H. Krger, A. Verma (eds). Restructuring Work and the Life Course. Toronto: University of Toronto Press, s. 44661.

Giddens, A. 1984. The Constitution of Society: Outline of a Theory of Structuration. Cam-bridge: Polity Press.

Giddens, A. 1991. Modernity and Self-Identity. CA: Stanford University Press. Giele, J. Z.; Elder, G. H., Jr (eds). 1998. Methods of Life-Course Research: Qualitative and

Quantitative Approaches. CA: Sage. Gilbert, L. A. 1993. Two Careers/One Family. The Promise of Gender Equality. CA: Sage. Guillemard, A. M.; Rein, M. 1993. Comparative Patterns of Retirement: Recent Trends in

Developed Societies. Annual Review of Sociology, 19: 469503. Current Sociology, Vol. 49 No. 2, s. 50.

Hagestad, G. O. 1992. Assigning Rights and Duties: Age, Duration, and Gender in Social Institutions. In W. R. Heinz (ed.) Institutions and Gatekeeping in the Life Cour-se. Status Passages and the Life Course Vol. III. Weinheim: Deutscher Studien Verlag, s. 26179

Hagestad, G. O.; Neugarten, B. 1985. Age and the Life Course. In E. Ananas, R. Binstock (eds) Handbook of Aging and the Social Science. New York: Van Nostrand, s. 3661.

Hakim, C. 1998. Developing a Sociology for the Twenty First Century: Preference Theory. British Journal of Sociology, 49(1): 13743.

Harr, R. 1993. Social Being. Oxford: Blackwell. Heinz, W. R. (ed.) 1992. Institutions and Gatekeeping in the Life Course. Weinheim: Deutscher

Studien Verlag. Heinz, W. R. 1996. Status Passages as Micro-Macro Linkages in Life-Course Research. In

A. Weymann, W. R. Heinz (eds) Society and Biography, Weinheim: Deutscher Studien Verlag. s. 5166

Heinz, W. R. (ed.) 1997. Theoretical Advances in Life-Course Research. Status Passages and the Life Course. Vol. I., Weinheim: Deutscher Studien Verlag.

Heinz, W. R. (ed.) 1999. From Education to Work: Cross-National Perspectives. New York: Cam-bridge University Press.

Heinz, W. R. 2001. Work and the Life Course: A Cosmopolitan-Local Perspective. In V. W. Marshall, W. R. Heinz, H. Krger, A.Verma (eds). Restructuring Work and the Life Course. Toronto: University of Toronto Press, s. 322.

Hochschild, A. 1997. The Time Bind: When Work Becomes Home and Home Becomes Work. New York: Metropolitan Books.

Hochschild, A.; Machung, A. 1989. The Second Shift. New York: Avon Books. Hoerder, D. 1999. Creating Societies. Immigrant Lives in Canada. Montreal: McGill Univer-

sity Press.



174

Hogan, D. P. 1985. The Demography of Life-Span Transitions: Temporal and Gender Compa-risons. In A. Rossi (ed.) Gender and the Life Course. New York: Aldine, s. 6578

Jones, Ch.; Marsden, L.; Tepperman, L. 1990. Lives of their Own. The Individualization of Womens Lives. Toronto: Oxford University Press.

Kelle, U.; Erzberger, Ch. 1999. Integration Qualitativer und Quantitativer Methoden. Metho-dologische Modelle und ihre Bedeutung fr die Forschungspraxis. Klner Zeitschrift fr Soziologie und Sozialpsychologie, (51)3: 50931.

Kerckhoff, A. C. 1995. Institutional Arrangements and Stratification Processes in Industrial Societies. Annual Review of Sociology, 15: 32347.

Kleinau, E.; Mayer, Ch. (eds) 1996. Erziehung und Bildung des weiblichen Geschlechts. Eine kommentierte Quellensammlung zur Bildungs- und Berufsbildungsgeschichte von Mdchen und Frauen. W. R. Heinz, H. Krger, Bibliography 51 Weinheim, Deutscher Studien: Verlag.

Kohli, M. 1986a. The World We Forgot: A Historical Review of the Life Course. In V. W. Marshall (ed.) Later Life: The Social Psychology of Aging. CA: Sage, s. 271303.

Kohli, M. 1986b. Social Organization and Subjective Construction of the Life Course. In A. B. Sorensen, F. E. Weiner, L. R. Sherrod (eds) Human Development and the Life Course: Multidisciplinary Perspectives. NJ: Lawrence Erlbaum, s. 27192.

Krger, H. 1999. Gender and Skills: Distributive Ramifications of the German Skill System. In P.D. Culpepper, D. Finegold (eds) The German Skills Machine. Sustaining Comparati-ve Advantage in a Global Ekonomy. New York and Oxford: Berghahn Books, s. 189228.

Krger, H. 2001. Social Change in Two Generations. Employment Patterns and Their Costs for Family Life. In V. W. Marshall, W. R. Heinz, H. Krger, A. Verma (eds) Restructuring Work and the Life Course. Toronto: University of Toronto Press, s. 40123.

Krger, H.; Baldus, B. 1999. Work, Gender and the Life Course: Social Construction and Individual Experience. The Canadian Journal of Sociology, 24(3): 2756.

Leisering, L.; Leibfried, S. 1999. Times of Poverty in Western Welfare States. Cambridge: Cam-bridge University Press.

Levy, R. 1977. Der Lebenslauf als Statusbiographie. Stuttgart: Enke. Levy, R. 1996. Toward a Theory of Life-Course Institutionalization. In A. Weymann

and W. R. Heinz (eds) Society and Biography.Weinheim: Deutscher Studien Verlag, s. 83108.

Luckmann, T.; Berger, P. 1964. Social Mobility and Personal Identity. Archives Europennes de Sociologie (European Archives of Sociology), 5: 33144.

McMullin, J. A. 1995. Theorizing Age and Gender Relations. In S. Arber, J. Ginn (eds) Con-necting Gender and Aging: A Sociological Approach.

Milton Keynes: Open University Press, s. 3041McMullin, J. A.; Le Blanc, L. S. 1997. Falling Through the Cracks: Addressing the Needs

of Individuals between Employment and Retirement. Canadian Public Policy XXIII, (3): 289304.

Marshall, V. W. (ed.) 1987. Aging in Canada. Toronto: Fitzhenry and Whiteside. Marshall, V. W.; Heinz, W. R.; Krger, H.; Verma, A. (eds) 2001. Restructuring Work and

the Life Course. Toronto: University of Toronto Press.

175

Marx-Ferree, M. 1997. Gender, Conflict and Change: Family Roles in Biographical Perspecti-ves. In W. R. Heinz (ed.) Theoretical Advances in Life-Course Research. Weinheim: Deutscher Studien Verlag, s. 12337.

Mayer, K. U. 1986. Structural Constraints on the Life Course. Human Development, 29(3): 16370.

Mayer, K. U. (ed.) 1990. Lebensverlufe und sozialer Wandel. Klner Zeitschrift fr Sozio-logie und Sozialpsychologie Sonderheft 31.

Mayer, K. U. 1997. Life Courses in the Welfare State. In W. R. Heinz 52 Current Sociology Vol. 49 No. 2 (ed.) Theoretical Advances in Life-Course Research. Status Passages and the Life Course, Vol. I. Weinheim: Deutscher Studien Verlag, s.14658

Mayer, K. U.; Schpflin, U. 1989. The State and the Life Course. Annual Review of Socio-logy 15: 187209.

Meyer, J. W. 1988. Levels of Analysis: The Life Course as Cultural Construction. In M. White Riley (ed.) Social Structure and Human Lives. Newbury Park, CA: Sage, s. 4962.

Moen, P. 1992. Womens Two Roles: A Contemporary Dilemma. Westport, CT: Greenwood. Moen, P. 1995. Gender, Age and the Life Course. In R. H. Binstock, L. George (eds) Handbook

of Aging and the Social Science. San Diego, CA: Academic Press, s. 17187Moen, P.; Dempster-McClain, D. 1987. Employed Parents: Role Strain, Work Time and Pre-

ferences for Working Less. Journal of Marriage and the Family, 49: 57990. Moen, P.; Erickson, M. A. 1995. Linked Lives: A Trans-Generational Approach to Resilien-

cy. In P. Moen, G. H. Elder Jr, K. Lscher (eds) Examining Lives in Context: Perspecti-ves on the Ecology of Human Development. Washington, DC: American Psychological Association, s. 169207.

Moen, P.; Forest, K. B. 1999. Strengthening Families. Policy Issues for the Twenty-First Cen-tury. In M. Sussman, S. K. Steinmetz, G. W. Peterson (eds) Handbook of Marriage and the Family. New York: Plenum Press, s. 63363

Moen, P.; Elder, G. H., Jr; Lscher, K. (eds) 1995. Examining Lives in Context: Perspecti-ves on the Ecology of Human Development. Washington, DC: American Psychological Association .

Mortimer, J. T.; Finch, M. D. (eds) 1996. Adolescents, Work, and Family.An Intergenerational Developmental Analysis. Thousand Oaks, CA: Sage.

Mortimer, J. T.; Harlec, C; Aronson, P. 1999. How Do Prior Experiences in the Workplace Set the Stage for Transitions to Adulthood?. In A. Booth, A. C. Crouter, M. J. Shanahan (eds) Transitions to Adulthood in a Changing Economy: No Work, No Family, No Future?. Westport, CT: Praeger, s. 13159.

Orand, A.; M. Krecker, M. L. 1990. Concepts of the Life Cycle: Their History, Meanings and Uses in the Social Science. Annual Review of Sociology, 16: 241 62.

Ott, N. 1993. Zur Rationalitt innerfamilialer Entscheidungen. In C. Born, H. Krger (eds) Erwerbsverlufe von Ehepartnern und die Modernisierung weiblicher Lebensfhrung. Weinheim: Deutscher Studien Verlag, s. 2551.

Pfau-Effinger, B. 1999a. Change of Family Policies in the Socio-Cultural Context of European Societies. In Arnlaug L. (ed.) Family Policies. Yearbook Comparative Social Research. Stanford, CA: JAI Press, s. 13559.



176

Pfau-Effinger, B. 1999b. Welfare Regimes and the Gendered Division of Labour in Cross-National Perspective Theoretical Framework and Empirical Results. In J. Christiansen, A. Kovalainen, P. Koistinen (eds) Heinz and Krger: Bibliography 53Working Europe Reshaping European Employment System. Aldershot: Ashgate. s. 6996.

Rilley, M. W. (ed.) 1988. Social Structure and Human Lives. Newbury Park, CA: Sage. Riley, M. W.; Kahn, R. L.; Forner, A. (eds) 1994. Age and Structural Lag: Societys Failure to

Provide Meaningful Opportunities in Work, Family and Leisure. New York: John Wiley. Ryder, N. B. 1965. The Cohort as a Concept in the Study of Social Change. American Soci-

ological Review, 30: 84361. Sampson, R. J.; Laub, J. H. 1993. Crime in the Making: Pathways and Turning Points Through

Life. Cambridge, MA: Harvard University Press. Sennett, R. 1998. The Corrosion of Character. New York: W.W. Norton. Settersten, R. A., Jr 1997. The Salience of Age in the Life Course. Human Development, 40:

25781. Shavit, Y.; Mller, W. (eds) 1998. From School to Work. Oxford: Oxford University Press. Sorensen, A. G.; Weinert, F.; Sherrod, L. R. (eds) 1986. Human Development and the Life

Course. Hillsdale, NJ: Lawrence Erlbaum. Thomas, W. I.; Znaniecki, F. 1920. The Polish Pasant. In Europe and America, 2 vols. Urba-

na. IL: University of Illinois Press. Tlke, A. 1989. Lebensverlufe von Frauen. Familire Ereignisse, Ausbildungs- und

Erwerbsverhalten. Weinheim and Munich: DJI (Deutsches Jugendinstitut e.V.). Weymann, A.; Heinz, W. R. (eds) 1996. Society and Biography Interrelationships Between

Social Structure, Institutions and the Life Course. Status Passages and the Life Course, Vol. IX. Weinheim: Deutscher Studien Verlag.

Autoi

Helga Krger je od roku 1974 profesorkou sociologie, psob na Univerzit Bremen v N-mecku. Vnuje se sociologii zdrav a sociologii lovka. Je autorkou mnoha publikac a odbornch stat zamen na svou specializaci, napklad:

Individualisierung und Verflechtung. Geschlecht und Generation im LebenslaufregimeRestructuring Work and the Life CoursePflege lehren- Pflege managen. Eine Bilanzierung innovativer Anstze

Kontakt: [email protected]

Walter R. Heinz studoval obory sociologie a psychologie na Univerzit v Mnichov a ez-n, dle na Kalifornsk univerzit, Univerzit v Berkeley a na Harvardsk univerzit. Od roku 1972 psob jako profesor sociologie a psychologie na Univerzit Bremen v Nmecku. Specializace sociln psychologie, sociln vzkum biografie a identity, prce a rodina, vzd-ln a povoln, meznky (pechody) v ivot.

177

Transition discontinuities and the biographical shaping of early work careers; Journal of Vo-cational Behavior

Self-socialization and post-traditional society. In: Settersten, R.A. jr.Life Course and Social Change: Comparative Perspectives; Vol. II of Status Passages and

the Life Course

Kontakt: [email protected]


Životní běh: inovace a úkoly sociálního...

Documents