ing investment management file2012: pozadí výzkumu – dle nab ídky 4 ing investment management...

ING Investment ManagementJak se chceme zajistit na důchod? Podporují lidé v České republice penzijní reformu?

Praha – 13. června 2012hotel Radissonwww.ingfondy.cz

Miloš Filip, člen představenstva, ředitel distribuce a marketingu Tomáš Macků, Ipsos, Research & Communication Director ČR, SR

www.ingfondy.cz 22

Češi a penzijní reforma

� Penzijní reforma je za dveřmi:

� Různé průzkumy říkají, kolik lidí se do ní zapojí a zda jí občané rozumí

� Nás zajímalo, co si Češi vůbec myslí úloze státu v zajištění na stáří

� Opravdu se většina domnívá, že se má o vše starat stát?

� Patří většina občanů k odpůrcům reformy, jako to někdy vypadá…

� anebo její potřebu uznávají, avšak něčeho se něčeho obávají?

� Co stojí za našimi nejasnými postoji? A jak vypadají odhady, když se ně podíváme opačnou optikou (třeba kolik lidí stále váhá)?

Informace o výzkumu

2012: Pozadí výzkumu – dle nabídky

4

� ING Investment Management je členem mezinárodní finanční skupiny ING. Svým klientům poskytuje služby v oblasti správy aktiv na domácích a zahraničních trzích. Klienti ING Investment Management mohou využívat kompletní nabídku produkt ů finan ční skupiny ING .

� V návaznosti na úspěšnou spolupráci v předchozím roce, poptalo ING Investment Management společnost Ipsos s žádostí o realizaci výzkumu na téma reformy penzijního systému v ČR.

Výzkum si klade za cíl zjistit:

� Postoje obyvatel ČR vůči důchodu � Příprava obyvatel na důchod, spoření na důchod� Povědomí o penzijní reformě� Plánované zapojení do reformy

Penzijní reforma, duben 2012

Design výzkumu

5

KVANTITATIVNÍ VÝZKUM

Cílová skupina Reprezentativní vzorek internetové populace České republiky ve věku 20 – 55 let

Metodologie

On-line sb ěr dat prostřednictvím on-line IPSOS panelu. V současné době je v panelu k dispozici cca 20 000 respondentů.

Hlavní výhodou on-line sběru dat je jeho rychlost a finanční efektivita (oslovenívelkého množství respondentů za klientsky příznivou cenu)

Počet respondent ů

N = 1 000. Dostatečně veliký vzorek umožňující detailní analýzu i včetněspecifických podskupin

Dotazník� Strukturovaný dotazník v délce 20 minut� 2 otevřené otázky


Hlavní zjištění

6

Hlavní zjištění: Zajištění na důchod

7

� Důležitost finančního zabezpečení v penzi si uvědomuje více než 90 % lidí.

� Plných 63 % si na penzi spoří…

� většina z těchto lidí se však domnívá, že si spo ří nedostate čně. Nejčastější formou je penzijní p řipojišt ění.

� Jako hlavní příčinu uvádí nedostatek finan čních prost ředků.

� Až 43 % populace se domnívá, že o příjem důchodc ů se má postarat stát . Především jde o lidi se základním vzděláním a středoškolsky vzděláníbez maturity.

� Avšak 53 % uvádí, že příjem v penzi má částečně zajistit stát a částečněkaždý sám.


Hlavní zjištění: Postoj Čechů k penzijní reformě

8

� Téměř tři čtvrtiny lidí se domnívají, že penzijní reforma je pot řebná.

� Hlavní důvodem jsou demografické zm ěny . Následuje hrozba nedostatku peněz a kolaps systému při zachování jeho současného nastavení.

� Nadpoloviční většina populace se ale zároveň obává, že nastavení reformy se stejn ě změní s další vládou .

� Podle 69 % respondentů o reformě stát neinformoval dostate čně.

� Obavy z možné negativní změny a nedostatečná informovanost činí projekt nedůvěryhodným .

� Více než pětina lidí pak o reform ě neví vůbec .


Hlavní zjištění: Zapojení do penzijní reformy

9

� Až ¾ lidí nemají jasno, zda se do druhého pilíře zapojí .

� Ke svému zapojení „ano,“ nebo „spíše ano“ odpovídá 40 % populace . Častěji jsou to lidé, kteří si již na penzi spoří.

� Celé ¾ populace ani netuší, zda vůbec nebo případně o kolik se jim v případě zapojení do reformy sníží výše vypláceného d ůchodu z průběžného systému .

� Nedostatek záruk a ned ůvěra vůči státu je tím hlavním spontánn ě

uvád ěným d ůvodem , proč lidé neplánují vstoupit do 2. pilíře.

� Lidé mají o budoucnosti často naivní p ředstavy . Ohledně růstu „malých“cen jsme velkými pesimisty , ohledně zvyšování „velkých“ cen a hodnoty úspor jsme raději optimisty . Vyplývá to z odpovědí na otázky ohledněhodnoty úspor a věcí za 20 let. Další velká část si na ně nedokáže ud ělat názor v ůbec .


www.ingfondy.cz 10

Zajištění na důchod...

Rozhodně nedůležité

2%

Spíše nedůležité

6%

Spíše důležité

41%

Rozhodně důležité

51%

Na penzi chceme být všichni zabezpečeni...Q3. Do jaké míry je podle Vás důležité finančně se na penzi zabezpečit? (Jedna odpověď)

Být na penzi finančnězabezpečen je důležité pro 92 %(= 51 % + 41 %)respondentů.

Penzijní reforma, kv ěten 2012

Total (n = 1 037)Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012

11

39%

18%

9%

7%

2%

1%

42%

21%

Penze? Mám obavy, nedožiji se, neřeším to...Q2. Jaké máte pocity ohledně své penze? (více odpovědí)


Nezajímá mne to

Nic z uvedeného

Spořím si, nemám obavy

Nějak bylo, nějak bude

Má se o to postarat stát

Je to daleko, teď to neřeším

Nejspíš se toho ani nedožiji

Spořím si, ale mám obavy, zda mi to vyjde

Obavy. Až 42 % obyvatel ČR ve věku 20-55 let uvedlo, že si sice na penzi spoří, nicméně máobavy z toho, aby vše vyšlo.

Skepse? 39 % respondentů máobavy z toho, zda se své penze vůbec dožije...


12

50% lidí se zdá, že spoří málo, 26% chce začít...

11 7 13 12 16

2648

21 16 13

50

34

50 60 58

13 11 17 11 13

Total (n=1037) 20-29 let (n=310) 30-39 let (n=266) 40-49 let (n=281) 50-55 let (n=180)

Ano, vdostatečnévýši

Ano, aleměl\a bychvíce

Zatím ne,ale plánuji sizačít spořit

Ne a anineplánuji

Q5. Spoříte si na penzi?

� 50% populace ČR ve věku 20 – 55 let má zájem spořit si na penzi více a 26% říká, že plánuje začít

� Čím starší, tím zodpov ědnější. S věkem se zvyšuje podíl „zodpovědných“ s odpovědí, „měl bych spořit více“. Nejméně si spoří mladí lidé, pro které je penze zatím příliš daleko a řeší jiné priority.

VěkVěk

Penzijní reforma, kv ěten 2012 13

50%

26%


58% VŠ si myslí, že by si měli spořit více...

1120 13 9 4

26

42

2525

18

50

28

51 5258

13 10 10 14 20

Total (n=1037) ZŠ (n=117) SŠ bez maturity(n=429)

SŠ s maturitou(n=354)

VŠ (n=137)

Ano, vdostatečnévýši

Ano, aleměl\a bychvíce

Zatím ne,ale plánuji sizačít spořit

Ne a anineplánuji

Q5. Spoříte si na penzi?

� Čím vyšší dosažený stupeň vzdělání, tím větší podíl lidí si spoří na penzi



14

VzděláníVzdělání

50%

26%

Spoření na penzi? Hlavně „penzijko“ a „životko“...

3%

4%

6%

12%

33%

87%Penzijním

připojištěním

Životnímpojištěním

Na spořícímúčtu v bance

Na běžnémúčtu v bance

Podílovýmifondy

Jinýmzpůsobem

Total (n=647)

20-29 let (n=140)

30-39 let (n=177)

40-49 let (n=202)

50-55 let (n=128)

Q6. Jakým způsobem si spoříte na penzi? Možnost více odpovědí

Pokud si respondenti spoří na penzi, pak se v 87 % jedná o penzijní připojištění.

VěkVěk

Pouze ti, co si spoří na penzi (n = 647)Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012


1/3 respondentů si spoří prostřednictvím životního pojištění.

Penzijní připojištěnínejméně využívajílidé se ZŠ vzděláním.

Využívání životního pojištění roste se zvyšujícím se vzděláním respondentů.

15

„Spořil bych i více...“ (kdybych měl větší příjem, zlepšili jste parametry nebo jsem se bál/a nouze...)

Q8. Které z důvodů by Vás přiměly k tomu, abyste si na penzi spořil ještě více?


Total (n = 920)Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012

Nic z uvedeného

Vyšší inflace

Vyšší výnosy penzijních fondů

Větší jistota uložených finančních prostředků

Vyhlídka, že by mi v penzi mohly dojít peníze

Zlepšení parametrů spoření např. vyššípříspěvek zaměstnavatele, vyšší sleva na

daních, vyšší příspěvek státu…

Pokud bych měl\a vpráci vyšší příjem

55%

1%

10%

32%

39%

43%

71%1. K většímu

spoření na penzi by lidi nejčastěji motivoval vyššípříjem v zaměstnání.

2. Mnohem více by tím k většímu spoření byli motivovánívysokoškolsky vzdělání lidé.

3. Mladé lidi ve věku 20 – 29 let by k vyššímu spořenína penzi přimělyobavy z finančnínouze.

16

1. Krize, 2. nízké výnosy a 3. změny v nastaveném systému...Q9. Co by Vás odradilo od dlouhodobého spoření na penzi?

� Zhoršení finan ční situacev důsledku ekonomickékrize a nepříznivá životníudálost by nás nejčastěji odradily od spoření si na penzi.

� Změny v již nastaveném systému by ve srovnání s jinými věkovými kategoriemi více odradily lidi ve věku 50 - 55 let (35%).


Odpovědi: Spoří nebo si plánují spořit na penzi (n = 920)Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012

První zmín ěnáPrvní zmín ěná

Hluboká ekonomická krize, která zhorší vaši osobnífinanční situaci

Hluboká ekonomická krize, která zhorší vaši osobnífinanční situaci

Změny v již nastaveném systému

37%

34%

Druhá zmín ěnáDruhá zmín ěná

Třetí zmín ěnáTřetí zmín ěná

30%

17

Nespořím si: „Nemám na to!“ nebo „Je to daleko...“Q10. Z jakých důvodu si na penzi v současnosti nespoříte nebo zatím spoříte nedostatečně?

Nespoří si na penzi nebo si spoří nedostatečně (n = 904)Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012

Vůbec to neřeším, penze mne vůbec nezajímá

Raději si teď užívám života, než bych si spořil\a

Má se o to postarat stát

Mám teď jiné priority

Možná se toho ani nedožiji

Nemám dostatek finančních prostředků na to, abych si spořil\a

27%

26%

20%

9%

1%

70%Hlavní důvody, nespoření

si na penzi?

� Nedostatek finan čních prost ředků. Tento důvod je jako hlavníčastěji uváděn u věkové kategorie 50 –55 let.

� Netýká se mne. Mladílidi ve věku 20- 29 let nejčastěji odpovídají, že se jich to v tomto momentě netýká.

� VŠ vzdělaní lidé častěji uváděli, že mají v současnosti jinépriority.

18

www.ingfondy.cz 19

Postoj k penzijní reformě...

Závazky z penzí v EU rostou a rostou: Hlavní obava? Státy na to s krizí nemusí mít...

� EU nemá jen problémy s Řeckem a Španělskem: Penzijní závazky 19 státůEU dosahovaly 30 biliónů EUR v roce 2009.

� Akruované závazky států z dnes a vyplácených a v budoucnosti nárokovatelných penzí dosahují dvoj ažčtyřnásobku HDP vybraných států

� Pracující:důchodci v Evropě (2009 4:1) změna na 2:1 v roce 2060

� Penzijní závazky ČR jsou dnes na dvojnásobku HDP a porostou: rizika demografie, ekonomická krize, vývoj státních financí

20

91%

125%

201%

204%

231%

362%

360%

330%

323%

298%

VelkáBritánie

Lotyšsko

Českárepublika

Španělsko

Řecko

Portugalsko

Itálie

Německo

Rakousko

Francie

Zdroj: Research Center for Generational Contracts, na objednávku ECB, metoda výpočtu PBO, květen 2012; Bloomberg, leden 2012

Státní závazky z penzíjako procento HDP

Příjem v penzi? Každý sám o sebe a také stát!

Více než polovina respondentů (53 %) se přiklání k názoru, že příjem v důchodu by měl být kombinací jednak příjmu od státu, tak vlastních finančních prostředků. Výhradně na stát spoléhají především lidé se základním vzděláním a lidé bez maturity.

VzděláníVzdělání

Q4. Kdo by se podle Vašeho názoru měl postarat o Váš příjem v důchodovém věku?


Total (n = 1 037), Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012

21

„Ano, vím o reformě...“Q11. Víte o tom, že se připravuje reforma českého penzijního systému?



• Více než pětina lidí tvrdí, že neví, že se reforma penzí připravuje

VěkVěk

22

„Tak určitě... Je potřebná...“Q12. Je podle Vás připravovaná reforma penzijního systému potřebná?



Rozhodně je potřebná

29%

Spíše je potřebná

43%

Rozhodně nepotřebná

9%

Spíše nepotřebná

19%

� 72 % (= 29 % + 43 %)lidí ve věku 20 – 55 let si myslí, žepřipravovaná reforma penzijního systému je potřebná.

� Potřebnost reformy klesá s věkem respondentů.

� Potřebnost reformy si nejvíce uvědomují lidés VŠ vzděláním, až 82 % vysokoškoláků.

23

„Je hodně důchodců. Je potřeba se zajistit...“Q15. Vypište prosím, z jakého důvodu považujete reformu penzijního systému za POTŘEBNOU?

� Obavy z budoucnosti. Penzijní reforma je potřebná především s ohledem na demografické změny v populaci ČR a růst počtu důchodců (uvedlo spontánně 18 % respondentů)


Pouze ti, co považují reformu za potřebnou (n = 746)Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012

24

nejistota, radost, humbuk...Q13. Jaké máte pocity ohledně schválené penzijní reformy?



59%

3%

11%

13%

15%

20%

Nic z uvedeného

Nechápu, proč to tak dlouho trvalo

Je to nesmysl, mají to nechat jak to bylo

Příliš humbuku pro to málo, co se nakonec

schválilo

Stejně to za chvíli někdo zase změní

Konečně se to povedlo prosadit

1. Nejistota. 59 % populace ve věku 20 – 55 let se přiklání k názoru, že nastavenípenzijní reformy se stejně za chvíli změní.

2. Radost. Pouze 3 % respondentů majíradost z toho, že se penzijní reformu povedlo prosadit.

3. Humbuk. K názoru, že je to přílišhumbuku pro to málo, co se nakonec schválilo se nejvíce přiklánějí VŠvzdělaní lidé (27 %).

25

Myslím, že se budu mít stejně s reformou i bez ní

39%

Spíše se budu mít kvůli reformě hůře

18%

Rozhodně se budu mít kvůli reformě hůře

13%

Nevím, nedovedu posoudit

20%

Rozhodně se díky reformě

budu mít lépe

2%

Spíše se budu mít díky reformě lépe

8%

Převažuje: „Budu se mít stejně s reformou i bez ní“Q14. Umožní Vám podle Vašeho názoru reforma penzijního systému naspořit si více peněz tak, abyste se měl\a v důchodu lépe než pokud by reforma neproběhla?

1. Připravovanáreforma nijak neovlivní moji životní úroveň v důchodu (39% lidí)

2. 20% nedokáže vliv penzijní reformy na úroveň jejich důchodu posoudit (hlavně mladí ve věku 20 – 29 let).


Total (n = 1037)Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM

C.R., květen 2012

26

Ano, vláda dělá co

může, aby lidi nahnala do fondů

11%

Nezajímá mne to

8%

Nic z uvedeného

5%

Ano, vláda dělá co

může, aby lidé měli

dost informací

5%

Rozhodně ano

2%Ne, na to, jak je to

důležité, o tom stát

informoval minimálně či nesrozumitel

ně

69%

„Informace o reformě jsou nedostatečné!“Q17. Poskytuje podle Vás vláda a penzijní fondy občanům dostatek informací o této reformě?

� Více než 2/3 respondentůse domnívá, že stát o připravovanéreforměinformoval nedostatečně.

� K tomuto názoru se častěji nežostatnípřiklánějí lidé s VŠ vzděláním.



27

„Co to pro mne znamená?“

� „Co to pro mne znamená?“ Dvětřetiny lidí by ráda získala informace, co pro ně bude reforma konkrétněznamenat (67% = 37+30%).

� K tomuto názoru se signifikantně více ve srovnání s ostatními přiklánějí lidé s VŠvzděláním (79%).

Q18. Potřebujete v souvislosti s penzijní reformou něco vysvětlit nebo získat více informací?



Nic z uvedeného

Nic nepotřebuji, udělám si přehled sám\a

Vysvětlit, jak si nejvýhodněji nastavit jednotlivé penzijní fondy\pilíře

Potřebuji přehledně vysvětlit, jak bude celá reforma probíhat

Konkrétně spočítat, co mohu v penzijních fondech na důchod

našetřit a co budu dostávat

Podrobně vysvětlit, co to pro mne bude konkrétně znamenat

28

29%

26%

19%

7%

37%

30%

„Ať to vysvětlí v novinách a finanční poradce...“Q19. Kdo by Vám měl penzijní finance vysvětlit a spočítat, jak si optimálně spořit?

� Informace o tom, jak spořit v penzijních fondech by lidépředevším hledali v novinách a na internetu (více ve věku 40 – 49 let a 50 – 55 let).

� Mladí lidé ve věku 20 –29 let by si spíše zašli přímo do banky nebo by si nechali poradit od rodiny.

� U finančního poradce by informace častěji hledali lidé ve věku 20 – 29 let a 30 – 39 let.



43%

5%

5%

7%

14%

19%

53%

Nepotřebuji více informací, mám jich dostatek

Nic z uvedeného

Nikdo, sám se v tom zorientuji a sám si nejlépe

poradím

Poradím se s přáteli, s rodinou

Někdo v bance

Finanční poradce na schůzce

Měli by to vysvětlit v novinách nebo na internetu

29

Plánované zapojení do penzijní reformy

30

Až 75% lidí není nemá jasno o zapojení se...Q20. Plánujete, že se do penzijní reformy zapojíte, tj. že budete spořit ve 2. pilíři tím, že převedete část povinných odvodů na soukromé spoření?

� Převažují nejisté odpovědi – „spíše se zapojím“ 35% a „spíše se nezapojím“ 40%

� Deklarované zapojení do reformy roste s rostoucí úrovni vzdělání respondentů.


Spoření na důchod

Spoření na důchod VzděláníVzdělání


31

35%

40%

35%

40%

Nic z uvedeného

5%

Chci si naspořit a

věřím, že je to vhodný způsob

6%

Nevěřím soukromým subjektům

12%

Poradím se s někým

16%Nevěřím, že to

další vláda zase nezmění

19%

Nevěřím státu

19%

Budu se řídit tím, co udělají

lidé v mém okolí

2%Spočítám si, zda se mi to

vyplatí

21%

„Spočítám si to“, „Nevěřím státu a další vládě...“Q21. Co je pro Vás nejdůležitější pro rozhodnutí, zda v rámci penzijní reformy vstoupíte do soukromého 2. penzijního pilíře?

Rozhodnutí lidí zda budou nebo nebudou spořit prostřednictvím druhého pilíře ovlivňují:

� Rozum jen málo. Na vlastní rozum a „zda se to vyplatí“ se spolehne jen pětina lidí (21%)

� Převažují negativníemoce (50%): Nedůvěra ve stát(19%), nejistota zdato další vláda opět nezmění (19%), nedůvěra v soukromésubjekty (12%)

Total (n = 1037), jedna možnost odpovědiZdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012

32

59%

43%

34%

26%

3%

„Chci mít kontrolu“ a „Peníze budou moje“

1. Chci mít kontrolu.Pokud se plánujírespondenti zapojit do reformy, je tomu nejčastěji z důvodu, že chtějí mít přehled o tom, kolik majínaspořeno (59%).

2. Jen okrajov ě: Rozložit riziko. U VŠ vzdělaných lidíhraje roli i fakt, že chtějí riziko spořenírozložit v různých pilířích (47% VŠ vs 26% respondenti celkem v grafu).

Q22. Uveďte prosím důvody, kvůli kterým PLÁNUJETE spořit prostřednictvím 2. pilíře?


Plánují spořit prostřednictvím 2. pilíře (n = 411)Zdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012

Jiné, vypište

Chci rozložit riziko spoření v různých

pilířích

Peníze se dají dědit

Peníze budou moje

Chci vidět svůj účet a kolik na něm mám

33

NEzapojení se do reformy - důvodyQ27. Vypište co nejpodrobněji důvody, kvůli kterým se do penzijní reformy NEPLÁNUJETE zapojit

1. Nedostatek záruk ze strany státu je spontánněnejčastěji uváděným důvodem pro nezapojení se do reformy. Tento důvod častěji než ostatní uvádějílidé ve věku 50-55 let a VŠvzdělaní lidé.

2. Nedostatek pen ěz je důvodem především pro lidi ve věku 40 – 49 let (31%).

3. Pro mladé lidi ve věku 20-29 let je častěji než u ostatních důvodem dlouhý časový horizont jejich odchodu do důchodu.

Mám jiné finanční produkty, věřím jiným produktům

Je to okrádaní, jsou to zloději

Je to daleko, důchodu se nedožiji

Není to výhodné, nevyplatí se to, špatně nastavené podmínky

Nevím

Nedostatek informací o reformě, nevím o co jde

Vysoké riziko, nevěřím soukromým subjektům

Nemám peníze, nedostatek financí

Nejsou záruky, nevěřím státu

5%

6%

7%

8%

9%

15%

17%

21%

29%

34

Neplánují spořit prostřednictvím 2. pilíře (n = 626), více odpovědíZdroj: Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012

Nevím

52%

Netušil\a jsem, že se

sníží

25%

Sníží se o hodně

6%

Nezajímá mě to

4%

Je mi to jedno,

všechno je lepší než

závislost na státu4%

Ano, zcela přesnou

3%

Sníží se proporčně

3%

Sníží se jen minimálně

3%

„Nevím a netuším, že se mi sníží důchod...“

� 77% lidí (=25+52%) nemá konkrétnípředstavu o tom zda nebo o kolik se jim sníží výše důchodu vypláceného z průběžného systému při zapojení do 2. pilíře!

Q25. Pokud vstoupíte do 2. pilíře a začnete si v něm spořit, máte představu, o kolik Vám stát sníží důchod vyplácený z průběžného systému?



35

Ceny zboží za 20 let

36

Jaká bude budoucnost podle vývoje cen rohlíků?Q28. Tipněte si, kolik podle Vás bude stát za 20 let v supermarketu jeden rohlík, který dnes stojí 2 Kč?

Naše představy o budoucnosti:

� Nejčastěji volíme nejhorší možnost: 58% respondentů předpokládá, že cena obyčejného rohlíku stoupne za 20 let z 2 Kč na 3,90 Kč. Stojí za tím skepse, pesimismus?

� Nebo se neodvážíme si ani tipnout (19%)…


VěkVěk VzděláníVzdělání


37

Jaká budoucnost nás čeká podle cen automobilů?Q29. Kolik podle Vás bude stát stejný automobil (nový, stejná výbava, stejná kvalita), který dnes stojí 200 tisíc za 20 let?

Automobil, který dnes stojí 200 000 Kč bude podle 21 % respondentů za 20 let stát 390 tisíc Kč. Na druhou stranu, 16 % respondentů se domnívá, že cena tohoto automobilu se nezmění.




38

Milión pod polštářemQ30. Odhadněte prosím reálnou hodnotu zboží, které si za tento milión koupíte za 20 let při průměrné inflaci 3% ročně?




39

Zajímá vás, jaké jsou „správné“ odpovědi? ☺

� Cena rohlíku dnes 2 K č

� 20 let� průměrná inflace 2% ročně > 3,00 Kč� průměrná inflace 3% ročně > 3,60 Kč

� Cena automobilu dnes 200 tis. K č

� 20 let� průměrná inflace 2% ročně > 297 tis. Kč� průměrná inflace 3% ročně > 361 tis. Kč

� Hodnota miliónu� 20 let� průměrná inflace 2% ročně > 673 tis. Kč� průměrná inflace 3% ročně > 554 tis. Kč

1. Ohledně růstu "malých" cen jsme pesimisty

� tři pětiny lidí jsou pesimisté� pětina lidí se "trefí„� pětina neví

2. Ohledně růstu "velkých" cen jsme optimisti

� 32% optimistů� 24% se trefí.� 21% pesimistů� 22% neví

3. Ohledně hodnoty svých „velkých“ úspor jsme podobně raději optimisty

� 29% optimistů� 26% se trefí� 21% pesimistů� 24% neví

Naše představy o budoucnosti

1. Při odhadu vývoje „malých“ cen jsme velkými pesimisty (bude vysoká inflace )

2. Při představě růstu „velkých“ cen a poklesu hodnoty úspor jsme spíše optimisty (inflace bude nízká)

3. Budoucnost odhadujeme nekonzistentn ě: Při odhadech stejného růstu inflace by měli lidé tipnout zvýšení ceny rohlíků a automobilů stejně

Závěrečné shrnutí

42

� Podpora penzijní reformy je mnohem vyšší , než se zdá podle hlasů z ulice a průzkumů o chystané účasti v druhém pilíři.

� Více než polovina lidí už nechce spoléhat jen na stát .

� Kredibilitu realizace reformy však snižují 4 d ůležité faktory :1. Obecná nedůvěra ve stát.2. Obavy o stabilitu změn (nedůvěra v revizi reformy budoucí vládou).3. Nedostatek informací poskytnutých státem.4. Obavy ze soukromých správc ů peněz.

� Celé ¾ populace ještě nejsou zcela rozhodnuty , zda se zapojí .

� Stejný podíl netuší , zda či jak se jim sníží penze z pr ůběžného systému .

� Pětina lidí o reformě vůbec neví .


Co z toho vyplývá?

43

Možná chceme být zodpovědní,ale stát nám v tom moc nepomáhá…


Ing. Miloš Filip, Ph.D., CFA má 11 let zkušeností práce ve finančním sektoru a pracuje jako ředitel distribuce a marketingu a člen představenstva ING Investment Management C.R. Během své finanční kariéry získal zkušenosti z finančních pozic jako ředitel a předseda představenstva penzijního fondu, radiljako konzultant vrcholovému managementu ČSOB a pracoval jako investičníporadce pro podílové fondy ve skupinách ABN AMRO Bank a ČSOB Asset Management.

Jako odborník na oblast osobního investování a správy rodinných financíspolupracoval jako externí poradce s Českou bankovní asociací a je členemPracovní skupiny Ministerstva financí ČR pro finanční vzdělávání.

Je autorem trilogie Osobní a rodinné bohatství (C.H. Beck, 2006), která sloužíjako doporučená literatura k výuce osobních financí na VŠE fakultěpodnikohospodářské v Praze a na Masarykově univerzitě Ekonomicko-správnífakultě v Brně.

www.ingfondy.cz

Tato prezentace má pouze informační charakter a její text neníprávně závazný. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by mohla čtenáři případně vzniknout použitím informacíuvedených v této prezentaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.

Upozorňujeme, že investování je spojené s riziky. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Hodnota investice může kolísat a není zaručena návratnost investované částky.

ing investment management file2012: pozadí výzkumu – dle nab ídky 4 ing investment management...

Documents