lama thubten yeshe Úvod do tantry - kosmas.cz...z anglického originálu introduction to tantra....

ÚVO

D D

O T

AN

TRY

ÚVO

D D

O T

AN

TRY

ÚVO

D D

O T

AN

TRY

Lam

a Th

ubte

n Ye

she

Lam

a Th

ubte

n Ye

she

Lam

a Th

ubte

n Ye

she

Knížky pro přemýšlivé lidiDharmaGaia

TIBET – TANTRA – TRANSFORMACE

Transformace touhyTransformace touhyTransformace touhy

Lama Thubten YesheLama Thubten YesheLama Thubten YesheLama Thubten YesheLama Thubten YesheLama Thubten Yeshe

LAMA THUBTEN YESHE (1935–1984) se narodil v Tibetu a studoval na klášterní univerzitě Sera. Koncem 60. let 20. sto-letí začal společně s Lamou Zopa Rin-počhem učit buddhismus západní stu-denty v klášteře Kopan v Káthmándú v Nepálu. Je široce uznávaný jako jeden z nejpokrokovějších a nejpodnětnějších tibetských buddhistických mistrů, kte-ří učili na Západě.

Co je tantra a jaké jsou její cíle? Podle buddhismu má každá lidská bytost po-

tenciál dospět k hlubokému a trvalému štěstí a probuzení. A podle nauk tantrického buddhismu lze této pozoruhodné transformace do-sáhnout velmi rychle, budeme-li využívat všech aspektů naší energie – zejména energii našich tužeb. Na rozdíl od konvenčních náboženství tantra uznává, že tato silná energie je nepostradatelným zdrojem du-chovního rozvoje. Lama Yeshe představuje tantru jako praxi vedoucí k radosti a ob-jevení sebe sama a využívá přitom jednoduché a jasné příklady vzta-hující se k životu ve 21. století. Úvod do tantry je ideálním uvedením do této velmi obdivované buddhistické praxe, která však často bývá špatně chápána.

„Podle Lamy Yesheho je praxe tantry velmi vhodná pro moderní západ-ní svět, protože je ‚vědecká‘. Jinými slovy je (…) praktickým postupným objevováním stavu, který vede lidské bytosti k nalezení sebe sama a jehož výsledky lze ověřit vlastním pozorováním a zkušeností. Právě díky tomuto důrazu na přímou zkušenost by měla tantra oslovovat velké množství lidí ze Západu, kteří již dlouho ztrácejí iluze o duchovních cestách, jež vyžadují víru a slepou důvěru.“ Jonathan Landaw

„Nejlepší úvod do tibetské buddhistické tantry, jaký je v současné době k dispozici.“ Janet Gyatso profesorka buddhistických studií na Harvardově univerzitě

Knížky pro přemýšlivé lidiwww.dharmagaia.cz

Dha

rmaG

aia

ÚVOD DO TANTRYÚVOD DO TANTRYÚVOD DO TANTRYÚVOD DO TANTRYÚVOD DO TANTRYÚVOD DO TANTRY

Lama Thubten Yeshe

Úvod do tantryTransformace touhySestavil a uspořádal Jonathan Landaw

S předmluvou Philipa Glasse

DharmaGaia 2016

Přeložila Lucie KoubekOdborná spolupráce Zuzana Ondomišiová

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Thubten Yeshe [Introduction to Tantra. Česky] Úvod do tantry : transformace touhy / Lama Thubten Yeshe ; sestavil a uspořádal Jonathan Landaw ; s předmluvou Philipa Glasse ; z anglického originálu Introduction to Tantra. The transformation of desire … přeložila Lucie Koubek. – Praha : DharmaGaia, 2016. – 147 stran

233–282 * 24–1/-9 * 243.2 * 243.4–584.5 * 24–584.7 * [130.12+2–188]:118 * 24–582/-587 * 165.322 * (515)– tantra– učení buddhismu– tantrický buddhismus – Tibet (Čína)– duchovní cesta – buddhistické pojetí– duchovní cvičení – buddhistické pojetí– duchovní energie – buddhistické pojetí– sebepoznání – buddhistické pojetí– duchovní poznání – buddhistické pojetí– populárně-naučné publikace

22/24 – Náboženství Dálného východu. Indická náboženství. Hinduismus. Buddhismus [5]

Copyright © by Lama Zopa Rinpoche, 2014Photos © by Lama Yeshe Wisdom Archive, 2016 Translation © by Lucie Koubek, 2016Czech edition © by DharmaGaia, 2016ISBN 978-80-7436-060-2

|| 5Předmluva

Předmluva

„Zčeřeným oceánem tantry lze proplout díky laskavému navi-gátoru, držiteli vadžry (Vadžradharovi). Dej, ať více než svůj život ochraňuji sliby a závazky, neb ty jsou jádrem uskutečnění.“ Těmito inspirujícími slovy představuje první pančhenlama praxi tantry ve své monumentální práci Obětování duchovnímu mistrovi (Lama čhöpa) a jasně ukazuje, jak hlubokou úctu chovali velcí mistři tibetského buddhismu k „diamantovému vozu“ (vadžrajána), v němž se vyučuje praxe tantry. Ačkoli tato slova byla napsána téměř před čtyřmi sty lety, velká úcta k tantrické praxi přetrvává dodnes. Početná tibetská diaspora je teprve nedávnou historií a započa-la se s čínskou okupací Tibetu v první polovině 50. let 20. století. V následujících desetiletích změnila emigrace velkého počtu mis-trů tibetského buddhismu na Západ tibetskou tragédii v nečekaný a velkolepý přínos pro západní přívržence duchovní praxe. V té době nebyla tantra zcela neznámá. Encyklopedická díla sira Arthura Avalona The Serpent Power (Hadí síla) a Tantra nabídla velice technický popis bengálského systému této meditační praxe. Vydání těchto děl byla doplněna barevnými obrázky konkrétních vizualizací. Dále existovaly četné knihy o kundaliní józe od stejně četných hinduistických učitelů a jóginů. Také zde byly překlady čínského taoistického díla The Secret of the Golden Flower (Tajem-ství zlatého květu), zjevně obdobné meditační praxe. Praktikujícím začátečníkům však na počátku 70. let (a v té době byl vlastně začá-tečníkem každý) přinesly tyto texty daleko více otázek, než dokázaly zodpovědět. Jen díky tomu, že od počátku 70. let začali na Západ přijíždět různí tibetští lamové, tulkuové a rinpočheové, tato první generace západních praktikujících nakonec nalezla ve své blízkosti skutečné tantrické mistry a schopné učitele. Vadžrajána je totiž vlastně živoucí tradicí buddhistického tantrického systému. Okamžitě se ukázalo, že tato praxe je na hony vzdálená nějaké teoretické spekulativní vědě a že ji tito učitelé jasně, přesně a úplně ztělesňují. Oni byli

6 || Předmluva

těmi „navigátory“, kteří pomáhali mladým nadšeným studentům proplout „zčeřeným oceánem tantry“. Slova prvního pančhenlamy nebyla poezií. Pro tyto nové praktikující byla proroctvím. Úvod do tantry od Lamy Yesheho se ve skutečnosti objevil až v roce 1987. Tibetští učitelé první vlny (z nichž všichni prošli vý-cvikem v klášterech „starého“ Tibetu) pravděpodobně nějaký čas vyčkávali, než dali téma tantry k dispozici veřejnosti. Možná s na-bídkou takové mocné a silné nauky trochu váhali, dokud si jejich západní studenti neosvojili základní porozumění konvenčnějšímu systému sútrajány. To by samozřejmě bylo přirozenější, neboť nauka o odříkání (rozhodnutí osvobodit se), o lásce, soucítění (bódhičittě) a prázdnotě (moudrosti) iniciaci do vadžrajány tradičně předchází. A stejné to bylo s první generací amerických a evropských studentů. Když se konečně Úvod Lamy Yesheho objevil, bylo to jako osvícení, vize zářivá i ušlechtilá, na niž se mnozí lidé léta připravovali a na kterou čekali. Když si Úvod dnes znovu čtu, jsem jako poprvé rozechvělý jasností a otevřeností myšlenek Lamy Yesheho. Jeho popisy základních pra-xí i následných stadií jsou esenciální a zároveň kompletní. Neznám žádné tantrické dílo, které by zmíněnou práci ve smyslu uvedení do této problematiky překonalo. V průběhu let jsem rozdal bezpočet výtisků této knihy přátelům, kteří o ni měli zájem, až se stala zcela vzácnou (tenkrát nebyla na skladě). Nyní, díky tomuto novému vydání, už nebudu muset prohledávat antikvariáty, abych našel cenný výtisk. A nová gene-race praktikujících bude objevovat moudré učení Lamy Yesheho a využívat ho. Ačkoli jsem dílo a nauku Lamy Yesheho znal, když byl ještě naživu, neměl jsem to štěstí, abych jej poznal osobně. To by byl skutečně úžasný zážitek! Díky tomuto novému vydání jsou však jeho slova i tak stále součástí tohoto světa. Rezonují mi dnes stejně jasně a pravdivě, jako když jsem se s nimi setkal poprvé před více než patnácti lety. Je to skvělý odkaz pro současnost i budoucnost!

Philip Glass

|| 7Úvod

Úvod

Materiál, který představuje tento úvod do často mylně chápaného světa buddhistické tantry, pochází z let 1975 až 1983 z učení dnes již zesnulého tibetského mnicha Thubten Yesheho (v české transkripci Thubtän Ješeho – pozn. čes. red.), kterého jeho studenti po celém světě oddaně nazývali Lama Yeshe. Úvod do tantry vyšel poprvé v polovině 80. let. V té době existovalo v angličtině jen málo titulů, které by poskytovaly autentické a zasvěcené svědectví o významu a náhledu esoterických praxí tibetského buddhismu a konfrontova-ly by jej s četnými nesprávnými obecně rozšířenými představami. Během třech desetiletí, jež uplynuly od odchodu Lamy Yesheho, již vyšlo tiskem velké množství podrobných a věrohodných textů o buddhistické tantře a spousta dalších zdrojů je dostupných na in-ternetu. I přesto jsou Lamova slova stále přínosná a výrazná. Sděluje moderním čtenářům podstatu a hluboký význam tantry jedinečným a pozoruhodným způsobem, který je svým způsobem nenahraditelný. Jeho slova jsou skutečně plná života a v dnešní době stejně přínosná jako tenkrát, když zazněla poprvé. Lama Yeshe se narodil roku 1935 poblíž Lhasy v údolí Tölung a ve svých šesti letech vstoupil do kláštera Sera, kde se mu dostalo širo-kého duchovního i akademického vzdělání. Po čínské okupaci Tibetu v roce 1959 dokončil své vzdělání v uprchlickém táboře Buxaduar v severovýchodní Indii a nakonec se usadil blízko stúpy Bódhnáth nedaleko Káthmándú v Nepálu. S lidmi ze Západu se vlastně poprvé dostal do kontaktu v Nepálu a roku 1971 založil spolu se Zopa Rinpočhem (v české transkripci Zöpa Rinpočhem – pozn. čes. red.) nepálské mahájánové centrum na hoře Kopan, v místě, kde se již léta konají meditační ústraní a kam přichází stále více a více studentů. Ti časem začali zakládat četná centra pro studium buddhismu a buddhistickou praxi i na Západě a Lama Yeshe strávil posledních deset let svého života tím, že tato i jiná centra navštěvoval, učil zde, zajišťoval organizaci a vedení a pře-devším inspiroval svým neúnavným příkladem, jak být prospěšný

8 || Úvod

druhým. Zemřel 3. března 1984 – za ranního úsvitu tibetského no-vého roku – v nemocnici Cedars-Sinai v Los Angeles. Podlehl vážné srdeční chorobě, která ohrožovala jeho život již více než dvanáct let.

Lama Thubten Yeshe v klášteře Kopan, 1971

|| 9Úvod

Myšlenka na tuto knihu se objevila již v roce 1981, kdy Lama Yeshe prohlásil, že by bylo potřeba vytvořit dílo, které by nekom-plikovanou, snadno pochopitelnou formou seznámilo západní svět s buddhistickou tantrou. Ačkoli tantru různé tibetské tradice považu-jí za nejhlubší a nejrozvinutější ze všech buddhistických nauk, Lama Yeshe vnímal její ústřední poselství jako prosté a jasné a naprosto odpovídající životu ve 20. století. Jak často říkával, Západ sice přišel na to, jak čerpat z mnoha mocných přírodních energetických zdrojů, avšak stále si do velké míry neuvědomuje tu ohromnou sílu, jež je ještě silnější než jaderná energie a která se nachází uvnitř každého z nás. Dokud nebude tato mocná vnitřní energie odhalena, náš život bude odsouzen k trvalé roztříštěnosti a bezúčelnosti, a my budeme nadále podléhat mentálním a emocionálním tlakům, které jsou pro naši dobu velmi charakteristické. Tím, že praxe tantry čerpá výhody z tohoto skrytého vnitřního zdroje a využívá je v maximálním mož-ném rozsahu, nabízí nám nejlepší možnost, jak tyto tlaky překonat a přetransformovat svůj život ve smysluplný, jednotný celek, jak si všichni přejeme. Podle Lamy Yesheho je praxe tantry velmi vhodná pro moderní západní svět, protože je „vědecká“. Jinými slovy je tantra – jež má daleko k tomu, aby se stala dogmatickým systémem přijímaným na základě víry či autority – praktickým postupným objevováním stavu, který vede lidské bytosti k nalezení sebe sama a jehož výsledky lze ověřit vlastním pozorováním a zkušeností. Právě díky tomuto dů-razu na přímou zkušenost by měla tantra oslovovat velké množství lidí ze Západu, kteří již dlouho ztrácejí iluze o duchovních cestách, jež vyžadují víru a slepou důvěru. Navíc, jak by měly plně objasnit následující řádky, tantra je cestou pozitivní a radostnou, což jsou vlastnosti, které bohužel současné vyprázdněné podoby toho, co kdysi bývaly silné duchovní tradice, velmi často postrádají. V zimě na přelomu let 1982–83 se nedaleko italského města Cecina konal editorský retreat, jehož cílem bylo probádat množství záznamů tantrického učení Lamy Yesheho a připravit je k možné pu-blikaci. Každý účastník tohoto setkání se zaměřil na určité učení nebo souhrn učení, která se vztahují ke konkrétní tantrické praxi. Práce editorů také spočívala ve snaze identifikovat hlavní úvodní motivy

10 || Úvod

společné pro všechna tantrická učení Lamy Yesheho a odhalit vztah mezi těmito motivy a jednotlivými učeními. Tímto způsobem bylo z mnoha rozličných zdrojů vybráno a volně podle témat uspořádáno

Lama Thubten Yeshe se svým psem Dolmou, 1971

|| 11Úvod

velké množství materiálu. Podrobnější výklady specifických praxí byly ponechány pro samostatné vydání. Editor této práce pak vybraný materiál upravil a znovu uspořá-dal ve snaze vytvořit souvislou prezentaci. Výsledný náčrt byl pak přečten Lamovi Yeshemu v indické Dharamsale v průběhu dubna 1983. Lama Yeshe navrhl mnohé opravy a přidal některá vysvětlení a nápady, jak vylepšit formu i látku samotnou. V témže roce také dále pokračoval ve svých přednáškách po celém světě a výběr z těch-to přednášek – především z italské Pomaii a kalifornského Boulder Creek – byl do rukopisu zapracován. Doufal jsem, že Lama Yeshe celý aktualizovaný rukopis ještě jed-nou zreviduje, to se však již nemohlo stát. Po jeho smrti se má práce na rukopisu na mnoho měsíců téměř zastavila, neboť pro mě bylo extrémně náročné čelit tomuto úkolu a zpracovávat jeho učení a přitom se vyrovnávat se smutnou, ale nezvratnou skutečností, že už nikdy neuslyším ten sladký, smíchem naplněný hlas, který tato slova vyřkl. Nakonec, s laskavou a velmi trpělivou podporou mnoha přátel, se však podařilo přivést rukopis do současné konečné podoby a představit jej zde. Musím však doplnit několik omluvných slov nebo alespoň vysvět-lení. Nikdo, kdo měl někdy příležitost naslouchat, jak Lama Yeshe hovoří, by si nemyslel, že je možné zachytit na papír způsob, jak ne-obyčejně na lidi působil. Stejně jako mnoho jiných velkých učitelů svou přítomností odhaloval jiskru, jež dodávala jeho učení nezměrnou sílu a působivost, což bylo mnohem více než velmi neobvyklý a často gramaticky nesprávný jazyk, který užíval. Tento výběr z jeho ústního učení – přestylizovaný do více či méně standardní angličtiny – proto s největší pravděpodobností ty čtenáře, kteří Lamu Yesheho znali, za-sáhne jako slabá imitace originálu. Navíc není možné, aby nějaká prá-ce, jako je tato, přesně reprezentovala Lamův úhel pohledu na tantru. Jak dokazují historické rozbory ve vztahu k původním promluvám Buddhy Šákjamuniho, i učení Lamy Yesheho bylo možné chápat na tolika úrovních, kolik existovalo posluchačů. Bylo by tedy příliš trou-falé myslet si, že jakákoli interpretace jeho učení je jedinou možnou. Vše, co může sběratel či editor, jako jsem já, dělat, je odhodlaně na-slouchat přednáškám či nahrávkám a pečlivě studovat jejich přepis,

12 || Úvod

a poté co nejnázorněji prezentovat to, co se během přijímání tohoto učení ozývá v jeho nitru. Je proto důležité mít na paměti, že kdyby s týmiž nahrávkami a přepisy pracoval někdo jiný, vznikla by kniha zcela odlišného vyznění i obsahu. I Lama Zopa Rinpočhe poukazoval na mnohostrannost učení Lamy Yesheho: „Většina učitelů, jako jsem já, učí pouze to, co sami vědí, nezaměřují se však tolik na potřeby ostatních lidí. Kdykoli však učil Lama Yeshe, nic nebylo pevně dané. Nemluvil jen o jednom téma-tu. V obecenstvu bývali lidé s různými problémy – duchovními, osobními, rodinnými – a Lama hovořil ke všem. A tak po Lamově hodinové promluvě každý získal nějakou odpověď na své problémy. Někteří možná původně přišli jen proto, aby viděli, jak vypadá ti-betský lama, a jiné možná přivedla upřímná touha po míru. Ale když Lama skončil, všichni odcházeli domů se šťastnou myslí, s tím, že našli nějaké řešení svých problémů.“

Lama Thubten Yeshe, 1983

|| 13Úvod

Lama Yeshe měl úžasnou schopnost zasáhnout v lidech, s nimiž přišel do styku, centrum míru, moudrosti a radosti, o němž měli předtím možná jen matné povědomí. Jeho nejhlubším učením bylo snad toto – každý z nás má uvnitř v sobě nejen odpověď na své vlastní problémy, ale i potenciál žít svůj život na mnohem vyšší úrovni, než nám momentálně připadá možné. Nebylo to jen tím, že Lama Yeshe byl jednoznačným důkazem naplnění tohoto potenciálu a že svým příkladem neustálého nezištného dávání, navzdory své srdeční vadě, která jej měla sprovodit ze světa už před mnoha lety, byl hlubokou inspirací všem, kteří jej znali. Ještě překvapivější bylo, že dokázal ve svých posluchačích probudit jistotu, že i oni sami mají podobný neomezený potenciál, který jen čeká, až z něj začnou čerpat. V celém tomto Lamově úvodu do rozsáhlého a hlubokého tématu tantry jsme se snažili omezit technickou terminologii a historické odkazy na minimum. Učinili jsme tak na přání Lamy Yesheho ve snaze zprostředkovat příchuť této nauky co nejvíce zpříma. Pokud se však termíny objeví, ať již sanskrtské či tibetské (nebo v češtině – pozn. čes. red.), jsou zaznamenány ve slovníčku. Toto dílo by nemohlo být dokončeno bez přispění mnoha báječ-ných lidí, z nichž zde můžeme zmínit jen několik. Mé nejvřelejší díky patří především účastníkům editorského retreatu, kde byl vybrán materiál pro tuto knihu: Hermesi Brandtovi, Lee Brayovi, Robyn Brentanové, Stephenu Carlierovi, Sharon Grossové a Nicku Ribusho-vi. Během pozdějších stadií práce na tomto materiálu nabídla svou bezmeznou pomoc a pohostinnost rodina Aryatarova z Jägerndorfu a Mnichova, rodina Philipsenova z nizozemského Drontenu a Geoff Jukes z Londýna. Mohu jen stěží vyjádřit vděčnost, kterou k nim za tuto laskavou a láskyplnou podporu cítím. Zvláštní díky patří také Yeshe Khadro za její neocenitelné odhodlání a pomoc. A nakonec děkuji všem z okruhu nakladatelství Wisdom Publications – zejména Robině Courtinové, jejíž přispění byla pro toto dílo velkým přínosem ve všech stadiích jeho vývoje. Rád bych projevil svůj hluboký vděk za jejich trpělivost, kterou projevovali během dlouhých měsíců, než se podařilo rukopis této knihy zkompletovat, a dále za profesionální prezentaci výsledného díla.

Jonathan Landaw

Buddha Šákjamuni

|| 19Touha, frustrace a sebekontrola

2. Touha a štěstí

TOUHA, FRUSTRACE A SEBEKONTROLA

Žijeme v říši tužeb. Od okamžiku probuzení do chvíle, kdy večer usneme, a dokonce i ve snech, nás pohánějí různé touhy. Všechny naše smysly hladoví po nějakém druhu potravy. Oko dychtí po za-jímavých tvarech a barvách, ucho chce slyšet příjemné zvuky, nos radostně vdechuje příjemné vůně a s odporem se odvrací od obtěžu-jících pachů. Jazyk vyhledává nové vzrušující chutě a hmat neustále baží po nějakém kontaktu. Tato touha po smyslové stimulaci je v nás tak hluboce zakořeněná, že pokud jsme od obrazů, zvuků, vůní atd. na dlouhou dobu izolováni, objeví se halucinace. Naše tužby nejsou omezeny jen na věci, jež vidíme, slyšíme, cítí-me, můžeme ochutnat či se jich dotknout. I sama naše mysl se honí stejně lačně za myšlenkami, jako jazyk hladoví po chutích. Různé abstrakce, jako jsou třeba vědomosti, dobré jméno, bezpečí a potě-šení, si pěstujeme stejně důkladně, jako by to byly věci, jež se dají vzít do ruky nebo které lze spatřit. Touha je natolik všudypřítomná, že je možné dokonce pochybovat o tom, zda vůbec existuje nějaká činnost, která by jí nebyla motivována. Nezáleží na tom, čím se za-býváme – ať je to byznys, sport nebo třeba duchovní cíle –, vždy je hybnou silou nějaká forma touhy, která nás pohání, abychom dosáhli úspěchu v dané oblasti. Tužby jsou natolik nedílnou součástí života, že většině lidí by život bez nich připadal jako živoucí smrt. Za všemi tužbami je přání být šťastný. V tomto ohledu jsme si všichni naprosto rovni, protože všichni chceme štěstí – ačkoli pro každého to třeba může znamenat něco jiného – a nikdo z nás si nepřeje ani to nejmenší utrpení či zklamání. Pokud se tedy na to podíváme pozorně, zjistíme, že všechny naše činy jsou motivovány buď touhou prožít něco příjemného, nebo touhou vyhnout se ne-příjemným prožitkům.

20 || 2. Touha a štěstí

Navzdory všem přáním prožívat pouze štěstí je náš život přesto plný bolesti a nespokojenosti. Náš cenný majetek, kvůli němuž jsme tak tvrdě pracovali, někdo zničí nebo ukradne anebo nám zkrátka přestane dělat radost. Milovaný manžel či manželka se brzy stane naším nejhorším nepřítelem nebo zemře a zanechá nás opuštěné. Práce, po níž jsme toužili, se změní v těžké břemeno, které pohlcuje veškerý náš čas i energii. Naše pověst je pošramocená, na hladké kůži se nám objeví vrásky, inteligence začne pohasínat. Ve všech těchto směrech nám tedy vytoužené štěstí uniká z dosahu. Někdy se zdá, že čím více se snažíme být šťastní, tím hůře se nám vede. Z tohoto hlediska vypadá život jako nesmyslná honba za úspěchem. Snaha nalézt štěstí nás žene stále dokola v kruzích, až jsme nakonec zcela frustrovaní a vyčerpaní. Tento kruh neustálé frustrace popsali už mnozí filozofové a du-chovní učitelé a poradili lidem, jak jej prolomit nebo alespoň jak se s ním smířit. Buddha Šákjamuni nazýval tento stav opakovaného neuspokojení samsára (sanskrtský výraz, jenž znamená „kroužit“) a popsal mnoho různých metod, jak se z něj osvobodit. V jeho nej-známějších učeních je jako zdroj všech našich problémů a zklamání označována sama nevědomě vytvářená touha. Osvobození neboli nirvány lze dosáhnout tím, že všechny takové žádostivé tužby zcela vykořeníme ze svého srdce. Vstupními branami různých tužeb jsou oči, uši, nos atd., a tak se lidem, kteří si přejí prolomit tento kruh utrpení a dosáhnout svobody, doporučuje, aby příliš nedůvěřovali svým pěti fyzickým smyslům. Ty bychom měli vnímat jako něco, co silně a nezdravě ovlivňuje naši mysl a s čím se musí nakládat s maximální obezřet-ností. Chování člověka, který se vydal po cestě k individuálnímu osvobození, se tedy vyznačuje obrovskou sebekontrolou. Prakti-kující postaví ke smyslovým branám přísné stráže a je extrémně podezřívavý vůči všemu, co chce vstoupit dovnitř. Jestliže by se na-příklad měl objevit nějaký žádoucí obraz – jako třeba atraktivní muž či žena – praktikující by měl zpozornět vůči možnému nebezpečí, že propadne jeho kouzlu. Pokud se věnujeme tomuto typu cviče-ní, potýkáme se s tendencí hnát se slepě za objekty lpění a přitom se stávat obětí bolesti a zklamání. Učíme se totiž zaměřovat na ty

|| 21Touha, frustrace a sebekontrola

aspekty daného objektu, které naši touhu po něm utlumí. Můžeme takto například neutralizovat svou touhu po krásné osobě tím, že se budeme soustředit na nečisté části jejího těla. Cílem tohoto typu praxe je tedy zamezit touze, aby zneklidnila naši mysl, a následně dosáhnout klidu a míru, jež nemohou být narušeny proměnlivými osudy našeho života. Ve srovnání se systémem tantry, jenž ve skutečnosti energii touhy využívá, je však tento obezřetný přístup k duchovní cestě považován za druhořadý, což však neznamená, že je bezcenný. Je ale zcela klíčové poznat, kdy je vhodné přestat se zajímat o věci, které rozptylují naši mysl. Dokážeme-li se však vyrovnávat s objekty, jež jsou předmětem našich tužeb, jedině tím, že se jim vyhýbáme, narazíme na striktní omezení, kam až nás naše duchovní praxe může dovést. Přístup tantry se zde velmi liší. Místo abychom vnímali potěšení a touhu jako něco, čemu se musíme za každou cenu vyhnout, po-važuje tantra tuto silnou energii vyvstávající z naší touhy za nepo-stradatelný zdroj na duchovní cestě. Jelikož cílem není nic menšího než realizace nejvyššího lidského potenciálu, tantra usiluje o trans-formaci každého prožitku v cestu k naplnění – bez ohledu na to, jak „nezbožný“ se může zdát. Je to tak doslova. Náš současný život je totiž natolik neoddělitelně spjat s touhou, že musíme využít její nesmírnou energii, pokud si přejeme přetransformovat svůj život v něco transcendentního. Logika tantry je tedy skutečně velmi jednoduchá – prožitek běž-ného potěšení lze využít jako zdroj dosažení nezměrně příjemného prožitku úplnosti neboli probuzení. Je přirozené, že jsou-li stavy mysli rozvíjeny, vytvářejí něco sobě podobného, a nikoli protiklad-ného. To platí pro stavy pozitivní i negativní. Stejně jako se nespo-kojenost sama o sobě nikdy nemůže stát spokojeností, neštěstí se přirozeně nepromění ve štěstí. Podle tantry nemůžeme doufat, že dosáhneme svého cíle, univerzálního a úplného štěstí, budeme-li si systematicky vytvářet větší a větší neštěstí. Ve skutečnosti to fun-guje právě naopak. Svého budoucího cíle – klidu a míru – můžeme dosáhnout jedině rozvojem současných drobných prožitků klidu a spokojenosti. A podobně, v dosažení nekonečné blaženosti a radosti dokonalého probuzení můžeme doufat pouze tehdy, dokážeme-li


moudře využívat energii touhy a vytvářet si návyk prožívání tak zvané pravé radosti.

NÁBOŽENSTVÍ A ODMÍTÁNÍ POTĚŠENÍ

Často se však zdá, že mezi prožíváním radosti a následováním nějaké duchovní či náboženské cesty je veliký rozpor. Náboženství ve skutečnosti pro mnoho lidí neznamená nic víc než odpírání si či odmítání všeho, co je v životě příjemné. Jako by náboženství říkalo: žádná touha, žádná spontaneita, žádná svoboda sebevyjádření. Pak není divu, že organizované náboženství má tak špatné jméno. Místo aby nabízelo způsob, jak přesáhnout vlastní hranice, bývá pociťováno jako nejtěžší forma represe. To je však jen další druh předpojatosti, kterou je potřeba překonat, chceme-li se opravdu osvobodit. Bo-hužel způsob, jímž mnohé společnosti využívají náboženství jako prostředku politického nátlaku a autority, dává tomuto tvrdému odsudku zapravdu. Tento názor vnímající náboženství jako potlačující či omezující naši základní lidskou přirozenost, nesdílejí pouze jeho kritikové, ale stejně jej zastávají i mnozí zbožní praktikující. Mnoho lidí má pocit, že duchovní disciplínu lze řádně dodržovat pouze formou popírání své prosté lidskosti. Jsou vůči potěšení velice podezřívaví a myslí si, že skutečnou hodnotu má jen život v neštěstí: „Jsem zbožný člověk, neměl bych se mít dobře.“ Jejich cílem je dosáhnout jisté formy věčného míru a štěstí, ukládají si však za povinnost odpírat si radosti každodenního života. Vnímají tato potěšení jako překáž-ky, které jim brání v duchovním rozvoji, a pokud se stane, že zažijí nějakou malou radost, cítí se z toho nesví. Nemohou sníst ani malý kousek čokolády, aniž si řeknou, že jsou hříšní a chamtiví! Místo toho, aby tento prožitek přijali a radovali se z něj jako z takového, jaký je, jsou spoutáni pocity viny a výčitkami: „Na světě je tolik lidí, kteří jsou nešťastní a umírají hlady. Jak bych si já mohl takhle dopřávat!“ Ale všechny takové přístupy jsou naprosto scestné. Neexistuje sebemenší důvod, proč bychom se měli kvůli potěšení cítit provi-nile. Je to stejně nepatřičné jako ulpívat na pomíjivých potěšeních

|| 23Buddha a cesta radosti

a očekávat, že nám přinesou dokonalé uspokojení. Ve skutečnosti je to jen jiná forma ulpívání, jiný způsob uzavírání se do omezené-ho pohledu na to, kdo jsme a čím se můžeme stát. Taková provini-lost je duchovní zvráceností, nikoli pravým duchovním přístupem. Kdybychom byli plně spokojení se svou situací – šťastní a naplnění mírem, ať se střetáváme s dobrými či špatnými podmínkami –, pak by mohla praxe sebezapření mít nějakou reálnou hodnotu. Dala by se prospěšně využít k posílení našeho smyslu pro neulpívání nebo by nám mohla pomoci porozumět, co je v našem životě opravdu důle-žité. My si však málokdy něco odpíráme z opodstatněných důvodů. Jsme stísnění ve stavu utrpení, protože si myslíme, že trpět má samo o sobě nějakou hodnotu. Ale nemá. Jestliže se oddáváme utrpení, jediným výsledkem bude ještě větší utrpení. Na druhou stranu, pokud víme, jak prožívat štěstí bez škodlivých přístupů chamtivé-ho ulpívání či provinilosti, můžeme rozvíjet hlubší a hlubší úrovně těchto prožitků a nakonec dosáhnout nepředstavitelného štěstí svého plného lidského potenciálu. Kritizuji-li tedy ten ustrašený, sebeomezující přístup, jak vypadá ten moudrý přístup člověka, jenž má vážný zájem o realizaci svého nejvyššího potenciálu? Jednoduše řečeno, znamená to neustále udr-žovat mysl ve stavu co možná největšího štěstí a míru. Raději než se nechat vláčet návykovými vzorci uchopování, nespokojenosti, zmat-ku, utrpení a provinilosti, měli bychom se snažit zdokonalovat mysl tím, že budeme rozvíjet hlubší a hlubší úrovně porozumění a ještě vyšší formy štěstí, blaženosti a lepšího života a budeme rozumněji nakládat se svými mentálními a fyzickými energiemi. Takový přístup dává daleko větší smysl než snaha si běžné prožitky odpírat. A právě v tom spočívá logika tantry.

BUDDHA A CESTA RADOSTI

Jisté epizody ze života samotného Buddhy Šákjamuniho jasně do-kazují nadřazenost přístupu, který objekty plodící touhu využívá, nad přístupem sebezapírání, jenž tyto objekty odmítá. Když se Buddha – tehdy jednoduše bódhisattva Siddhártha – ve věku devětadvaceti let zřekl izolovaného, rozmarného života prince a vydal se hledat

Čtyřruký Avalókitéšvara

|| 25Buddha a cesta radosti

odpověď na otázku, jak ukončit všechno utrpení, rozhodl se pro extrémní askezi. Usiloval o vykořenění příčin utrpení a nespokoje-nosti a ubíjel své tělesné pocity. Takoví lidé existují v Indii i dnes. Odpíral si jídlo a jiné pohodlí do takového extrému, že z něj nakonec nezbývalo o moc víc než kostra. Po šesti letech takového odříkání si uvědomil bezcennost tohoto přístupu. Místo aby jej přivedl blíže jeho transcendentnímu cíli, oslaboval jej natolik, že nebyl schopen jasně myslet a meditovat. V tu chvíli se rozhodl vzdát se rigidního přístupu a vydat se cestou lépe odpovídající pravému duchovnímu rozvoji. Tradiční záznamy o jeho životě vypravují o tom, jak svůj dlouhotrvající půst ukončil jídlem z mléka a rýže, jež mu nabídla žena jménem Sudžátá. Jídlo zapůsobilo na jeho tělo a mysl neobyčejným účinkem. Naplnilo jej silou, jasností a blažeností. Toto náhlé znovuzrození mentální i fyzické energie posílilo nejen jeho odhodlání, ale také schopnost dosáhnout cíle – plného probuzení. Skutečnost, že pak po jediné noci meditace pod Stromem probuzení dosáhl naprostého osvo-bození, jasně ukazuje, že pro něj dozrál čas zanechat předchozích asketických praktik. Z hlediska tantry tato událost dosvědčuje, že cesta, která potěšení a touhu využívá, je daleko hlubší a účinnější než cesta strnulého sebezapírání. Buddha se později proslavil jako vysoce realizovaný učitel, schopný provázet nejrůznější typy lidí na cestě k naplnění. Tehdy ho požádal jeden král, aby mu ukázal cestu duchovního vývoje, která by byla vhodná pro člověka s důležitými společenskými závazky. „Jako král mám velkou zodpovědnost a musím pečovat o své záležitosti,“ řekl. „Nemohu si dovolit je zanedbat. Není možné, abych udělal to, co ty – všeho nechal, odešel do džungle a dal se cestou askeze. Potře-buji mít možnost využít královského života jako cesty k duchovní-mu naplnění. Znáš-li tedy metodu, jak bych mohl transformovat v duchovní cestu své každodenní aktivity, jimž se jako král věnuji, prosím, nauč mě ji.“ Buddha odpověděl, že ano, že zná takový pří-stup – praxi tantry. „S touto metodou můžeš dál plnit své závazky,“ řekl, „a nemusíš se vzdávat žádných královských potěšení.“ Vysvětlil králi, že si ve skutečnosti může užívat života, jak se mu zlíbí, a přesto postupovat na cestě k probuzení.


Buddha králi předal nauku pojmenovanou Kálačakra tantra (Kolo času), jejíž linie, stejně tak jako linie mnoha dalších tantrických nauk, zůstala neporušená a silná až do dnešních dnů. Mnozí Indové a Tibeťané dosáhli praxí těchto metod plného probuzení a neexistuje sebemenší důvod, proč by lidem ze Západu nemohly přinést stejný užitek.

CESTA TANTRY DNES

Tantra se obzvláště dobře shoduje se západní mentalitou. Je to ta nejrychlejší cesta, měla by být tedy pro Západ, který si libuje v okamžitých účincích, velmi zajímavá. Navíc je cesta tantry přede-vším cestou transformace, a princip transformace energie – alespoň na materiální úrovni – Zápaďané chápou velmi dobře. A konečně, zatímco ve většině duchovních směrů se obrovská exploze energie touhy, která propukla ve 20. století, považuje za vážnou překážku, pro praxi tantry je naopak užitečná, protože zde je touha palivem, které nás pohání k našemu nejvyššímu cíli. Snad jen taková cesta, jako je tantra, jež klade důraz na přímý prožitek namísto slepého přijímání, nás dokáže vyburcovat z našich sebedestruktivních zvyků a dát nám příležitost dosáhnout absolutního naplnění. Chceme-li však, aby tato cesta pro nás měla skutečnou hodnotu, musíme mít jasno v jistých důležitých bodech. Především naše mo-tivace pro praxi tantry musí být co nejčistší. O tomto bodě bude ještě obsáhlejší řeč (viz kap. 6). Prozatím stačí zmínit, že v žádném případě nelze mít z tantry nezměrný užitek, je-li naše motivace sou-středěná výhradně na naše vlastní dobro. Tantra může být přínosná pouze pro takového člověka, který se v první řadě zajímá o dobro druhých a vnímá cestu tantry jako nejrychlejší a nejsilnější způsob, jak svého altruistického cíle dosáhnout. Zadruhé je třeba mít trpělivost a sebekázeň, abychom v praxi postupovali správně. Mnoho lidí si myslí, že „když je tantra tou nej-vyšší cestou, nemá smysl se zabývat přípravnými praxemi“, a hned se vrhnou do nauky pro nejpokročilejší. To je bláhové i arogantní zároveň, a také velmi nebezpečné. Má-li někdo takový netrpělivý

|| 39Překonat hranice a vnímat se jako božstvo

4. Svrhnout tyranii běžných jevů

PŘEKONAT HRANICE A VNÍMAT SE JAKO BOŽSTVO

Vidíme tedy, že energie touhy na nás může působit dvěma napros-to odlišnými způsoby. Transformačními metodami tantry můžeme tuto energii přeměnit v zářivou, blaženou moudrost, a ona se tak stane účinnou hnací silou našeho rozvoje. Obyčejně však tato energie touhy jen živí naše návykové vzorce uchopování a ulpívání, které stále více omezují naše vědomí a posilují nevědomost a nespokojenost. Je-den z hlavních úkolů, jimž se duchovní hledající musí postavit, je co nejpodrobněji identifikovat faktory zodpovědné za udržování tohoto kruhu nespokojenosti, a poté použít tu nejvhodnější protilátku na jejich ničivé působení. Jedině tak lze z transformačních schopností tantry vytěžit maximum. Podle buddhistické tantry zůstáváme uvězněni v kruhu nespokoje-nosti, protože náš náhled na skutečnost je omezený a dusivý. Držíme se velmi omezeného a omezujícího náhledu na to, čím jsme a čím se můžeme stát, a v důsledku toho pak sami sebe podceňujeme, vnímáme se negativně a připadáme si zcela neschopní a zoufalí. Dokud budeme mít o sobě tak nízké mínění, náš život bude stále postrádat smysl. Mnozí mají pocit, že lidské bytosti jsou jen o málo víc než opice a lidská mysl je pouhou řadou chemických reakcí a elektrických impulzů v mozku. Takový náhled z nás dělá jen hro-madu hmoty a vylučuje jakoukoli představu vyšší dimenze lidské existence. Jaký má vůbec život smysl pro lidi, kteří opravdu věří v tento omezený náhled na význam lidského bytí? Možná jen chtě-jí zažít co nejvíce pocitů potěšení, než se zase rozpadnou ve svou původní přirozenost – prach. Takové depresivní vyhlídky mohou vysvětlovat, proč se v moderní společnosti stále častěji setkáváme s projevy odcizení. Tantra se staví proti tomuto nesmyslně přízemnímu názoru na lidský potenciál a ukazuje nám, jak vidět sebe i všechny ostatní jako

40 || 4. Svrhnout tyranii běžných jevů

transcendentně krásné – ve skutečnosti jako bohy a bohyně. Jedna ze základních praxí na všech úrovních tantry učí rozpustit naše běž-né pojetí sebe sama a poté, z prázdného prostoru, do nějž se tyto koncepty rozplynuly, dát vzniknout skvostnému zářivému tělu bož-stva – manifestaci esenciální jasnosti našeho nejhlubšího bytí. Čím více se cvičíme ve schopnosti vidět se jako toto meditační božstvo, tím méně nás budou svazovat zklamání a frustrace, které přináší běžný život. Tato božská vizualizace sebe sama nám dává sílu vzít život do vlastních rukou a vytvořit si čisté prostředí, kde se může projevit naše nejhlubší přirozenost. Tantrická meditační božstva bychom si však neměli plést s bohy a bohyněmi, o nichž hovoří různé mytologie a náboženství. Božstvo, s nímž se rozhodneme ztotožnit, zde reprezentuje esenciální kvality prožitku plného probuzení, který se v nás ukrývá. Použijeme-li jazyk psychologie, je toto božstvo archetypem naší vlastní nejhlubší přiro-zenosti, nejhlubší úrovně vědomí. V tantře zaměřujeme pozornost na takový archetypální obraz a ztotožňujeme se s ním s cílem probudit nejhlubší, nejsilnější aspekty svého bytí a přivést je do naší přítom-né reality. Zde platí jednoduchá pravda – jestliže se považujeme za bytosti ve své podstatě čisté, silné a schopné, skutečně v sobě tyto vlastnosti rozvineme, ale pokud si budeme dále myslet, že jsme hloupí a bláhoví, pak se staneme právě takovými. Abychom uvedli příklad tantrické transformace, můžeme si sami sebe vizualizovat jako vznešené božstvo Maňdžušrího, jenž se ob-vykle zobrazuje v červenožluté barvě, s mečem rozlišujícího po-znání v pravé ruce a textem Buddhova Učení dokonalé moudrosti (pradžňápáramitá) v levé. (Nezáleží na tom, zda jsme muž či žena, neboť tantrické vizualizace zcela přesahují naše běžné ztotožnění sebe sama jako muže či ženy.) Takový vizualizovaný obraz však není skutečný Maňdžušrí. Skutečný Maňdžušrí je samotná moudrost – zcela nezastřené poznání mysli, jež uskutečnila svůj plný potenciál. A smyslem, proč vidět sebe sama právě v podobě tohoto božstva, je urychlit rozvoj moudrosti, kterou již máme uvnitř sebe. Napří-klad Maňdžušrího dvousečný meč symbolizuje schopnost probuzené mysli rozlišovat mezi pravdou a lží tím, že protne mylné představy a předsudky. Nejdříve se seznámíme s jednotlivými atributy božstva.

|| 41 Problémy se sebevyzářením

Čím úžeji se s ním pak identifikujeme, tím silněji ve své mysli sti-mulujeme rozvoj vlastností, které reprezentuje. Na počátku praxe je tento proces, kdy se vidíme jako božstvo, z větší míry uměle vykonstruovaný. Ale cvičíme-li se v józe božské podstaty s patřičnou vytrvalostí, budeme schopni vnímat toto bož-stvo zrozené samo ze sebe s jasností, která dalece přesahuje naše současné vnímání sebe sama. Naše mysl se ve skutečnosti stane myslí božstva a běžné smyslové prožitky – co vidíme, slyšíme, chutnáme a tak dále – budou přeměněny do blažených božských požitků. To není pohádka. Takovou transformaci již v minulosti prožilo nesčetné množství tantrických praktikujících a neexistuje důvod, proč by-chom neměli stejných transcendentních výsledků dosáhnout i my, vynaložíme-li dostatečné úsilí.

PROBLÉMY SE SEBEVYZÁŘENÍM

Možná se ptáte: „Ale proč bych se měl vyzařovat jako Maňdžušrí nebo nějaké jiné božstvo? Pro mě je už dost náročné vyzařovat se jako muž nebo žena. Proč bych tedy měl měnit svůj vzhled a nasazovat si jinou masku, masku Maňdžušrího?“ Musíme si pamatovat, že vyzařujeme-li se jako Maňdžušrí, ne-znamená to manifestovat se jako něco jiného, než čím už jsme. Do-konalé kvality božského vyjádření máme již nyní v sobě. Vyzáření sebe sama jako božstva praktikujeme proto, abychom byli schopni tyto vlastnosti hlouběji rozpoznat a kultivovat a nezůstávali tak bíd-ně uvězněni v omezujících projekcích sebelítostného postoje: Jsem ošklivý, hloupý, slabý a bezcenný. Možná si ale stejně říkáte: „Jak může Maňdžušrí či případně jiné tantrické božstvo být esencí toho, čím už jsem? Já nevypadám jako žádné z těchto božstev. Nejsem oranžový, modrý nebo zelený. Mám jen jeden obličej a dvě ruce, a ne více tak jako někteří z nich.“ Takové pochybnosti se samozřejmě objeví, ale jestliže se jich chceme zbavit, nejdříve musíme velice podrobně přezkoumat, kým si myslíme, že ve skutečnosti jsme. Především, vaše současná tvář, to nejste vy. Vaše kosti a maso také ne. Ani vaše krev, svaly, ani žádná jiná část vašeho těla není esencí


toho, kým jste. S nadsázkou lze říci, že vaše tělo je jako mechanický robot, protože není schopno fungovat samo o sobě. Musí jej řídit něco jiného. A stejně jako robota řídí počítačový program, a jen díky němu může fungovat, mysl – nebo vědomí, psýché, duše či jakkoli to chcete nazývat – dává život vašemu tělu. Pokud tedy hledáte esenci toho, kým jste, chcete-li vědět, co zodpovídá za to, jak prožíváte svůj život, pak se musíte podívat do své mysli. Dále je třeba si uvědomit, že od okamžiku, kdy jste se narodili, až doposud jste se projevovali mnoha různými způsoby. Nikdo z nás není statický a neměnný. Když jste například plni hněvu, vypadáte jako démon, zatímco jindy, naplněni láskou, vypadáte jako překrásný anděl. Žádný z těchto projevů – ať už je to hněv, klid, žárlivost, láska, soucítění, hloupost či moudrost – nepovstává primárně z vašeho těla, z vaší fyzické formy. Všechny vznikají ze síly vašeho vědomí, ze síly vaší mysli. Mysl dokáže vytvářet tisí-ce různých emocí a postojů a tělo ji jen následuje, jinou možnost nemá. Navzdory tomu všemu se však velmi často identifikujeme spíše se svým tělem než s myslí. Vypadá to, jako bychom si mysleli, že tím šéfem je tu tělo, a nikoli mysl. To je skoro, jako bychom se stali otroky svého těla. Stačí, když si na pár minut zapnete televizi, a bude vám hned jasné, kolik energie naše kultura věnuje na péči o tělo a jak málo obětuje na kultivaci mysli. Není tedy divu, že je tu takový zmatek. Tento způsob upřednostňování těla před myslí není jedinou chy-bou, které se dopouštíme. Také se nám nedaří uvědomit si, že naše hrubé fyzické tělo není jediným tělem, které vlastníme. Podrobněji se o tom zmíním později (viz kap. 10), ale stručně řečeno, v rámci naší obyčejné fyzické formy existuje jemnější vědomé tělo, jehož název vyjadřuje, že je úzce propojeno s hlubokou úrovní vědomí. A právě z těchto jemnějších úrovní povstává ona mocná energie blažené moudrosti, energie schopná zcela transformovat kvalitu ži-vota. Tantrická božstva symbolizují plný rozvoj této blažené energie moudrosti, a proto lze říci, že takové božstvo – ať má jakoukoli barvu nebo jakýkoli počet tváří – reprezentuje esenci toho, kým jsme a čím se můžeme stát. Jóga božské podstaty tedy nemá nic společného s fantazírováním o něčem nemožném. Je to spíše dokonale praktická

|| 43 Problémy se sebevyzářením

metoda, která nás učí, jak žít a využívat svůj nejvyšší potenciál pro-střednictvím systematického cvičení a důkladné transformace lid-ského vědomí. Ačkoli se nám jóga božské podstaty může zpočátku zdát velmi vzdálená a nepraktická, můžeme získat jisté ponětí o tom, jak je účinná, zamyslíme-li se nad podobnými technikami, které již svou efektivnost dokázaly i skeptickému Západu. Bylo například zazna-menáno mnoho případů, kdy se lidé sami vyléčili z rakoviny či jiných vážných onemocnění pouhým procesem kreativní vizualizace. Místo toho, aby se drželi přístupu: „Mé tělo je plné rakoviny a já umírám,“ tito lidé na sebe pohlížejí jako na úplné a zdravé. Obraz nemocného se odstraní z mysli a nahradí se obrazem záře a životní síly. V mnoha případech se tento přístup ukázal jako účinný, i když těmto lidem lékaři již nedávali žádnou naději. Zdraví těla a mysli je primárně otázkou našeho vnímání sebe sama. Lidé, kteří na sebe z jakýchkoli důvodů pohlížejí negativně, se začínají cítit bídně, a tento pocit přetrvává, zatímco ti, kteří umí rozeznat své vnitřní zdroje a čerpat z nich, jsou schopni překonat i ty nejobtíž-nější situace. Jóga božské podstaty je jedním z nejvyšších způsobů, jak pozdvihnout svůj obraz sebe sama, a proto je tantra tak rychlou a silnou metodou vedoucí k dosažení naplnění našeho nesmírného potenciálu. Největší překážkou, která stojí v cestě naší úspěšné transformaci v takové božstvo, je naše přetrvávající víra v běžné jevy. Dokud si sami na sebe udržujeme běžný názor, chybí prostor, kde se můžeme spatřovat jako probuzené bytosti. Nemůžeme skutečně vidět, jak máme průsvitné, zářivé božské tělo, jestliže se dále identifikujeme se svou hrubou fyzickou formou. A nikdy nebudeme schopni roz-poznat prvotně čistou přirozenost vlastního bytí, budeme-li si na-dále myslet, že základní přirozeností naší mysli jsou klamy a hrubé koncepty, které jí procházejí. Proto pokud si opravdu přejeme dosáhnout uspokojení z doko-nalého sebenaplnění, musíme najít způsob, jak se vymanit z tyranie běžných jevů a konceptů. Musíme dokázat upřímně zhodnotit, jak tragické je nadále se tupě a omezujícím způsobem odkazovat na své tělo, mysl, a tím i představu sebe sama. Je třeba pochopit, že naivní


přijímání běžných jevů nám způsobuje stále větší zmatek, pocit ne-bezpečí a nespokojenosti. Máme-li jakékoli sklony k váhavosti a strachu, je to projev naší dualistické mysli, té, která spřádá zdánlivě nekonečnou řadu proti-chůdných myšlenek. „Chtěl bych vypadat dobře, ale mám obavy, že to tak není.“ To také ukazuje, jak jsou různá hodnocení sebe sama obvykle povrchní. Fyzický vzhled přece není skutečným měřítkem pravé hodnoty muže či ženy. Lehké fyzické nedokonalosti, ať už jsou skutečné, či vymyšlené, však stačí k tomu, aby někomu způsobily silnou úzkost. Někteří lidé se dokonce cítí natolik oškliví, tak ab-solutně bezcenní, tak plní odporu sami k sobě, že se umoří k smrti. To je samozřejmě extrémní příklad, ale myslím si, že většina z nás z nějakého důvodu snižuje svou hodnotu a vytváří si utrpení.

MYSLÍ ROZPTÝLENÉ VZEZŘENÍ

Někdy to vypadá, že naše mysl běží všemi směry najednou a ve sta-vu zoufalého hledání těká sem a tam. Ale co hledá? Je to bezejmenné něco, co by uspokojilo naši touhu po stabilitě a bezpečí. Přebíháme od jednoho ke druhému a doufáme, že ten příští prožitek s sebou už určitě přinese právě to, co hledáme. Výsledkem je trvale rozrušená mysl. Je obtížné zaměřit veškerou svou pozornost na to, co děláme, protože část naší mysli už je nespokojená a začala hledat to nepola-pitelné „jiné“. I když děláme něco, co nás těší, velice snadno ztrácí-me soustředěnost. V důsledku toho se nám tedy nedaří odhalit vyšší význam a smysl života, ale zároveň býváme neúspěšní i ve světských záležitostech. Nevyhnutelným výsledkem omezeného vnímání sebe sama – ome-zeného nekritickou vírou v běžné jevy – je tendence hledat odpovědi na své problémy nikoli uvnitř, ale ve svém okolí. Vzhledem k tomu, že jsme byli odjakživa zvyklí vidět se jako neúplní nebo nějakým zá-sadním způsobem nedostateční, ani nás nenapadne, abychom řešení svých potíží hledali ve svých vnitřních zdrojích a čerpali z vnitřní síly. Naopak si myslíme, že to, co chceme, získáme ze svého okolí tím, že si to nějak přivlastníme. Všichni bychom však měli zřetelně rozpoznat, jak je takový přístup bezvýchodný. Jakou osobu či věc si

|| 45Výzva k objevování vnitřního prostoru

vůbec můžeme přivlastnit tak, abychom s tímto hledáním bezpečí skončili? Ani ta nejkrásnější žena na světě, ani ten nejpřitažlivější muž, nejmodernější oblečení, nejdražší šperk ani ta nejdůvtipněj-ší myšlenka nemají tu moc uhasit naše touhy, dokud zůstaneme uvnitř neúplní. Myslíme-li si, že úlevu od životních obtíží lze nalézt vně sebe sama, neexistuje šance, že dosáhneme skutečného klidu mysli. Bohatství a moc zde rozhodně řešením nejsou. Vysoká míra alkoholismu i velké množství rozvodů a sebevražd v tak zvaných rozvinutých zemích světa ukazují, že pouhé materiální statky nás neklidu nezbaví. I když se ve snaze nalézt řešení svých potíží odvrátíme od mate-riálních statků směrem k nějaké vyšší duchovní realitě, naše omezu-jící pojetí sebe sama nám může stále bránit v tom, abychom dosáhli jakéhokoli užitku. Je běžné, že lidé, kteří se vydali na zbožnou cestu, mají pocit, že mezi nimi, kteří se svíjejí tady v bahně, a nějakou vyšší bytostí někde vysoko na obloze je nepřekonatelná propast. Čím nižší je naše mínění o vlastních možnostech, tím žalostnější jsou naše mod-litby. Možná voláme: „Bože, prosím, zachraň mě!“ „Buddho, prosím, pomoz mi!“ Dokud však zůstaneme ponoření do své vlastní sebelí-tosti, lze jen těžko říci, kolik užitku tak můžeme získat.

VÝZVA K OBJEVOVÁNÍ VNITŘNÍHO PROSTORU

Tantrická technika zosobňování se s božstvem stojí k tomuto se-belítostnému postoji v přímém protikladu. Čím více jsme schopni ztotožnit se s tím, že naše tělo a mysl jsou čistým, jasným světlem, tím více se otevíráme blahodárným silám uvnitř i vně nás samotných. Už jsme se zmínili o tom, jak můžeme prostřednictvím kreativní vi-zualizace zaktivovat vrozené uzdravovací síly, a vyléčit se tak i z těch nejhorších chorob. Jak dokazuje tento příklad, naše tělo a mysl jsou na sobě vzájemně závislé a prvotním strůjcem naší existence je mysl. Jestliže je náš mentální obraz sebe sama pozitivní, pak jsou naše činy přirozeně sebevědomé a my na své okolí působíme jako silní a vitál-ní lidé. Máme-li však o sobě naopak nízké mínění, působíme slabě a nevýkonně, přitahujeme mnoho problémů a snadno upadáme za oběť nehodám a nemocem.

Vadžradhara

|| 85Potřeba inspirace

9. Inspirace a guru

POTŘEBA INSPIRACE

Než nasedneme do zářivého vozu tantry, musíme porozumět, proč je možné a zároveň nutné zbavit se obyčejného, omezeného náhledu na sebe sama, a místo toho vytvářet vlastní probuzenou identitu plně rozvinuté bytosti. Musíme si uvědomit, že příčinou našeho nízkého sebehodnocení, které nás vězní v kruhu nekonečné nespokojenosti, je nevšímavost ke své vlastní základní esenciálně čisté podstatě. Budeme-li vytvářet předpoklady, jimiž jsou odříká-ní, bódhičitta a moudrost, a ponoříme-li se do jasné přirozenosti své mysli, dáme tak vzniknout prostoru, v němž může proběhnout skutečná sebetransformace. Nestačí však pouze vědět, proč je taková sebetransformace nut-ná a možná. Musíme zároveň vytvářet sílu a sebejistotu, které nám umožní následovat tento radikální přístup až k naplnění. Jinými slovy, potřebujeme inspiraci. Musíme vědět, že dosažení probuze-ní – završení, buddhovství, úplnosti nebo jakkoli jinak to chceme nazývat – není jen teoretickou možností, ale něčím, čeho lidé jako my mohou dosáhnout a čeho také skutečně dosahují. V buddhistic-ké tantrické tradici je zdrojem takové inspirace guru (v tibetštině lama), náš učitel a duchovní průvodce. A kořenem tantrické cesty je sjednocení sebe sama s tímto zdrojem inspirace prostřednictvím praxe gurujógy. V tuto chvíli jsme dočasně neschopní vyrovnávat se efektivně s problémy, které vytváří naše egoistická mysl. Buddha Šákjamuni pomáhal tento problém vyřešit tím, že učil metodám, jak se vymanit z vězení ega a identifikovat se s minulými, přítomnými i budoucími probuzenými bytostmi. Tyto probuzené bytosti již dosáhly stavu, v němž není žádný předěl či rozdíl mezi tím, co je vysoké a co níz-ké. Existuje zde jen naprostá rovnost probuzeného prožitku. Praxe gurujógy nás připravuje na vstup do tohoto jednotného prožitku

86 || 9. Inspirace a guru

dokonalého naplnění. Vnímáme sebe sama a svého duchovního prů-vodce jako jednoty se zbavujeme sebelítostné myšlenky: „Buddhové jsou velice ušlechtilí a já jsem proti nim nicotný.“ Místo toho se učíme identifikovat svou nejniternější mysl s myslí našeho gurua, jenž je od všech, kteří již dosáhli plného probuzení, neoddělitelný. Právě prostřednictvím praxe gurujógy se naše omezená moudrost proměňuje v úplnou. Guruova energie velkého soucítění, velké lásky, velké moudrosti a velkých schopností v nás zakoření, a tím se sami staneme ztělesněním těchto neomezeně prospěšných vlastností. Sami se staneme guruy a jako takoví dokážeme poskytovat nezměr-nou a nevyčerpatelnou pomoc všem bytostem. Jestliže v sobě nevy-tvoříme vlastnosti gurua, jak můžeme poskytovat absolutní užitek někomu jinému? Nedokážeme pořádně pomoci ani sami sobě.

VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ GURU

Tantrické texty se často zmiňují o tom, že všechna uskutečně-ní pocházejí od gurua. To je pravda, ale musíme to chápat tak, že „guru“ existuje ve dvou různých významových rovinách. Ten relativní, objektivní guru je učitel, který s námi různými způsoby komunikuje, a tím nám ukazuje, jak jednat, abychom dokázali odhalit svou vlastní úplnost. Ale na hlubší, subjektivnější úrovni není naším guruem nic jiného než vlastní vnitřní moudrost, vlastní základní jasnost mysli. Podívejte se, jak různě lidé reagují na totéž duchovní učení od téhož učitele. Jeden člověk nemusí pojmy v učení obsažené po-chopit ani na intelektuální úrovni. Jiný je možná dokáže pocho-pit, ale nebude schopen proniknout do jejich vnitřního významu. A jsou takoví, kteří dokážou pouhá slova a pojmy přesáhnout a zažít dokonalé sjednocení s moudrostí a soucítěním učitele. Všechny tyto reakce závisí na různých jednotlivcích, kteří dosáhli různých úrovní intelektuálního a spirituálního vývoje. Čím více jsou se svým vnitřním guruem v kontaktu, tím hlouběji jsou schopni nauce porozumět. Prakticky vzato pro nás může relativní, vnější guru udělat pouze tuto. Nemůže nám zajistit, že dosáhneme porozumění a uskutečnění.

|| 87Duchovní průvodce a vzor

Náš vnitřní guru, naše vlastní jasná moudrost, však může dosáhnout všeho. Praxe gurujógy je tedy především metodou, jak se naučit tomuto vnitřnímu guruovi naslouchat. Ačkoli tento vnitřní hlas moudrosti máme v sobě, obyčejně mu nenasloucháme. Dokonce jej ani neslyšíme! Jsme příliš zaneprázd-něni posloucháním zbytečných rozmluv hrubé dualistické mysli. Jsme tomu natolik přivyklí, že když se pak moudrost projeví ve formě intuitivního porozumění, často ji odmítneme. Pomocí praxe gurujógy jsme schopni postupně protnout své předpojaté způsoby interakce se světem a navázat kontakt s vrozenou moudrostí v sa-mém srdci svého bytí. Pokud to dokážeme, můžeme do hloubky komunikovat i s vnějším guruem. Dokud se však nespojíme se svým vnitřním guruem, ať jsou učení vnějšího gurua jakkoli hluboká, nikdy je nebudeme schopni vstřebat. Neměli bychom si to však vykládat tak, že vnější, relativní guru není důležitý. To není pravda, je životně důležitý. Ačkoli platí, že tantrické nauky Buddhy Šákjamuniho existují již 2 500 let, existují i pro nás, jestliže jsme ještě nepotkali zkušeného tantrického mistra? Jsou pro nás skutečné, nebo ne? Dá se, navzdory rozsáhlým výkladům velmi realizovaných mistrů, jako jsou Nárópa, Marpa a Congkhapa, říci, že tantra je pro nás skutečná, dříve než nás do ní někdo uvede? Ovšemže ne. A totéž platí i pro nauky súter. Skutečnost, že Buddha před dávnými časy učil čtyři vznešené pravdy, nestačí k tomu, aby-chom je přijali jako pravdivé. Součástí naší reality se mohou stát až poté, co jsme je uskutečnili, k čemuž je potřeba potkat gurua, který nám jejich pravdivost jasně a srozumitelně zprostředkuje. Jestliže nemáme živý příklad v podobě vnějšího gurua, naše vnitřní moudrost zůstane slabá a nerozvinutá.

DUCHOVNÍ PRŮVODCE A VZOR

Aby se k nám nauky probuzených bytostí mohly dostat a aby je-jich moudrost zasáhla naši mysl, měla by existovat neporušená linie guruů a žáků, kteří přinášejí tuto živou moudrost do současnosti. Protože duchovní průvodce, který pro vás oživuje čtyři vznešené pravdy, je její součástí, promlouvá k vám prostřednictvím inspirace

88 || 9. Inspirace a guru

a požehnání. Takový průvodce zná vaši povahu a schopnosti, proto vám dokáže ukázat čtyři vznešené pravdy natolik čistě a jasně, že se sama vaše mysl stane cestou uskutečnění. A to je ona inspirace či požehnání – pouze toto. A praxe gurujógy neboli oddanosti guruovi spočívá v tom, že se této inspiraci otevřeme. Zkušeného průvodce potřebujeme dále k tomu, aby nám přesně ukázal, jak obdržené nauky uvádět do praxe. Jestliže se budeme snažit učit z nějaké knihy a budeme doufat, že vše pochopíme sami, nikam se nedostaneme. Možná jsou v té knize obsaženy všechny in-formace, ale téměř všechny tantrické texty jsou zašifrované a jejich význam lze odhalit jen tehdy, studujeme-li je spolu s výklady schop-ného praktikujícího, a není snadné ani rozpoznat, jak tyto informace správně zařadit. Potřebujeme, aby nám to někdo předvedl, aby nám poskytl praktickou ukázku. Takovou osobou je guru. Chceme-li praktikovat tantru, je takový zkušený průvodce klíčo-vý, protože tantra je velice technický – vnitřně technický – systém rozvoje. Někdo nám musí ukázat, jak do sebe všechno zapadá, než to skutečně sami pocítíme. Bez řádného vedení bychom byli zmate-ní stejně jako někdo, kdo si koupí Rolls-Royce, a místo něj dostane jen hromadu součástek a návod. Pokud není dotyčný člověk velice schopný mechanik, bude naprosto ztracený. Hlavním důvodem, proč dnes náboženství na Východě i na Zápa-dě tolik upadá, je mizivá šance, že člověk narazí na dobrý duchovní příklad. Pokud se lidé nikdy nesetkají s realizovanými bytostmi, nemají šanci poznat neomezené možnosti svého vlastního lidského vědomí. Nestačí, že existují texty, které hovoří o tom, co dávní mistři vykonali a čeho dosáhli. Příběhy samy o sobě nás příliš in-spirovat nemohou. Ve skutečnosti mohou jen prohloubit náš pocit odcizení. Možná si pomyslíme: „Buddha a Ježíš žili velice dávno a jejich čistota patří do jiné doby. Není možné, aby někdo, jako jsem já, kdo žije v tomto zvrhlém 21. století, dosáhl něčeho tako-vého, jako byla jejich úroveň čistoty.“ Anebo tyto příběhy o sta-rých mistrech úplně odmítáme a považujeme je za pohádky pro důvěřivé děti. Jediná možnost, jak se těchto pochybností, pocitů neschopnosti a cynismu zbavit, je setkat se tváří v tvář s někým, kdo již svůj nejvyšší potenciál aktivoval. Jedině tak můžeme mít

|| 89Transmise prostřednictvím zplnomocnění

příklad čistoty a duchovního vývoje, který opravdu vidíme a který nám může být blízký. Proto je vnější guru velice důležitý. Potřebujeme příklad někoho, kdo je stejně jako my lidskou bytostí a dosáhl za hranice toho, co v současnosti považujeme za reálné. Vidíme-li někoho, kdo přesáhl sobeckost, kdo překročil nicotné zájmy tohoto světa, a přitom zde stále žije, kdo hovoří a jedná na základě intuitivní moudrosti a kdo se opravdu oddal životu pro dobro druhých, pak můžeme získat víru a přesvědčení, že toho můžeme dosáhnout i my. Pokud jsou však naše vzory jen chamtivé a agresivní osoby, naše představa toho, čím jsme a čím se můžeme stát, bude zoufale omezená. Dobrý vzor není důležitý jen pro ty, kteří chtějí kráčet po duchovní cestě. Nejnutnější potřebou v dnešním světě je potřeba míru a har-monie, a tu pociťujeme všichni, ať se považujeme za věřící, nebo ne. Mír ale nelze přinést prostřednictvím pouhých slov, a už vůbec ne silou. Místo toho potřebujeme příklad lidí, kteří učinili mír a har-monii centrem svého života. Jedině příklad takových osob, jež žijí život plný síly a čistoty, přesvědčí oklamaný svět, že míru – vnitřního i vnějšího – lze skutečně dosáhnout tady a teď.

TRANSMISE PROSTŘEDNICTVÍM ZPLNOMOCNĚNÍ

Chceme-li na cestě tantry postupovat k dokonalému sebenaplnění, je potřeba, aby se vnitřní a vnější guru setkali. Náš vlastní probu-zený potenciál musí získat energii a inspiraci tím, že se dostane do kontaktu s někým, kdo již tento potenciál naplno rozvinul. Každá tantrická sádhana neboli metoda dosahování se zaměřuje na kon-krétní meditační božstvo, které ztělesňuje jistý aspekt plně vyvinu-té probuzené mysli. A právě tak jako obyčejná egocentrická mysl vytváří své vlastní omezené prostředí, vytváří i plně uskutečněná mysl božstva své vlastní transformované prostředí, v němž působí, aby mohla pomáhat druhým. Tato kombinace božstva a transfor-movaného prostředí se nazývá mandala. Jestliže si přejeme v sobě jisté božstvo uskutečnit, musí nás nejdříve zasvětit do jeho mandaly zkušený tantrický mistr. Jedině pak budou mít naše následné praxe sebetransformace šanci na úspěch.

Héruka

|| 127Fáze završení: vnitřní žár a ovládnutí energie

12. Konečné uskutečnění

FÁZE ZAVRŠENÍ: VNITŘNÍ ŽÁR A OVLÁDNUTÍ ENERGIE

Praxe fáze rozvoje tří kájí je ve skutečnosti jen tréninkem na pokro-čilejší praxe fáze završení, které skutečně transformují naše obyčejné tělo a mysl v dokonale transcendentní tělo a mysl probuzené bytosti. Příprava formou fáze rozvoje je ovšem naprosto nezbytná. Jedině uvolněním pevných představ, které o sobě máme – vytvářením jas-ného vzezření božstva z prostoru prázdnoty a rozvíjením silné božské hrdosti a vědomí, že jsme skutečně božstvem –, můžeme vytvořit potřebný prostor pro to, aby mohly transformace proběhnout. Jakmile budeme dostatečně zkušení, abychom se mohli pustit do praxí fáze završení, jako je vytváření vnitřního žáru (tib. tummo) v na-šem centru, budeme schopni nasměrovat všechny své energetické větry do centrálního kanálu, kde je úplně rozpustíme, stejně jako se to děje během smrti. V důsledku toho se skutečně rozbřeskne jasné světlo moudrosti naší základní mysli a my nakonec budeme schopni manifestovat duhové iluzorní tělo, které může libovolně opouštět staré fyzické tělo a zase se do něj navracet. Takové věci se opravdu dějí, to už nejsou pouhé vizualizace jako během fáze rozvoje. Vzácná energie kundaliní, která je skrytá uvnitř nás, se skutečně probudí, my dosáhneme velké blažené moudrosti, jež se rodí zároveň s ní, a překonáme omezení své obyčejné fyzické formy. Jakmile dokážeme ovládnout své vnitřní energetické větry do takové míry, že jsme schopni nasměrovat je do kteréhokoli kanálu, budeme schopni ovládat i vnější energetické větry. Mnoho příběhů vypráví o tom, jak velký vliv měli vysoce realizovaní mistři tantry na vnější elementy. Například při jedné velké modlitební slavnosti, kterou organizoval lama Congkhapa ve Lhase, lidé zapálili a oběto-vali tisíce máslových lampiček před sochou Buddhy Šákjamuniho.

128 || 12. Konečné uskutečnění

V tom se oheň vymkl kontrole, lidé zpanikařili, běželi k Congkhapovi a křičeli: „Vaše obětiny vypálí celý chrám!“ Lama si sedl, ponořil se do hluboké meditace a náhle všechny máslové lampičky zhasly. Možná to lidé nazývají zázrakem, ale ve skutečnosti na tom není nic záhadného či nevysvětlitelného. Ten, kdo mistrně ovládl své vnitřní energie, což Congkhapa bezpochyby dokázal, může samozřejmě ovládat i energie vnější. Myslím si, že meditace vnitřního žáru dokonale odpovídá západní mentalitě. Proč? Protože západní mysl fascinuje hmota – lidé milují práci s hmotou, rádi si s ní hrají, spravují ji a přetvářejí. A tím, že ovládají hmotu, snaží se ovládat i lidskou mysl. V meditaci tummo se snažíme o totéž – ovládnutí energie v rámci naší fyzické formy nám umožní překonat rozsah našeho vědomí a prožít vyspělé úrovně blažené moudrosti. Také mi připadá, že mnozí lidé ze Západu jsou nesmírně netrpěliví. Chtějí okamžité výsledky. Kupují si instantní kávu, instantní polévku, instantní snídani, všechno narychlo. A s duchovní cestou je to stejné, chtějí okamžité uspokojení, okamžité prožitky. Toho se nám dostává s meditací vnitřního žáru. Tím, že se řídíme jistými jednoduchými, praktickými kroky, z nichž všechny jsou přesně a vědecky dané, dosáhneme výsledku – naprosto transformovaného stavu vědomé bdělosti. Nemusíme přijímat ani žádnou zvláštní náboženskou víru. Jen se řídíme instrukcemi, a prožitky přijdou samy od sebe. Kon-centrujeme-li se na energie, které se nacházejí v našem těle a mysli, dosáhneme hluboké změny v realitě, kterou prožíváme. Je to velice prosté a přímé, velice jasné. Moderní doba je neuvěřitelně rychlá, plná energie. Tato obrovská energetická exploze s sebou přináší spoustu dobrých věcí, ale také spoustu škodlivých. Tak to prostě je. Chceme-li tedy udělat se svým životem něco pozitivního, potřebujeme metodu, která je alespoň tak mocná jako ty zmatené materialistické energie, jež nás pohlcují. Filo-zofické myšlenky, ať jsou jakkoli velkolepé, zkrátka nejsou dost silné na to, aby nám pomohly ze současné krize. Takové myšlenky jsou samy o sobě stejně pomíjivé jako oblaka. Na první pohled vypadají přesvědčivě, ale rychle se vypaří a zanechají nás stejně bezmocné jako předtím. My potřebujeme něco aktivního, silného, přímého.

|| 129Blažené vědomí

Potřebujeme něco, podle čeho teď můžeme jednat a co nám teď může přinést výsledky. To „něco“ je tantra, a zejména tummo – praxe fáze završení. Všechny tyto řeči o okamžitých výsledcích a vytváření neuvě-řitelné blaženosti znějí lákavě, ale neměli bychom zapomínat na dvě velice důležité věci. Zaprvé, ačkoli praxe tummo samozřejmě vede k prožitku blaženosti, jejím prvotním smyslem je umožnit nám proniknout do stavu moudrosti jasného světla. A právě tato moud-rost – jasné poznání pravé podstaty skutečnosti – nás vysvobozuje z područí klamů. To blaženost sama o sobě nedokáže. Proto musíme prostřednictvím meditace tummo rozvíjet co nejsilnější pochopení prázdnoty, neduality, samostatně neexistující podstaty samotného blaženého prožitku. Kdybychom se řídili svými starými zvyky a při-stupovali k blaženým pocitům, jako by byly pevné a samostatně existující, měla by mocná toužebná energie, která by z meditace tummo vzešla, katastrofální následky. Dále bychom se neměli nechat příliš unášet touhou po blaženosti, abychom nezapomněli, jaká motivace se skrývá za celou tantrickou praxí. Hlavním cílem buddhistické cesty, a to jak súter, tak tanter, je co nejvíce pomáhat druhým. Jestliže se necháme touhou po bla-ženosti unést natolik, že si neuvědomíme potřebu odevzdat se pro-spěchu druhých, je absolutně vyloučeno, abychom byli ve své praxi úspěšní. Vytvoříme jen další příčiny ještě většího neštěstí a frustrace.

BLAŽENÉ VĚDOMÍ

Jakmile se blíže seznámíme s blaženým prožitkem jasného svět-la nacházejícím se v centrálním kanálu, rozvineme účinnou meto-du, jak přesáhnout obyčejné, omezené prožitky tohoto smyslového světa. Budeme schopni sjednotit vše, co se v našem běžném životě objeví, s tímto vnitřním prožitkem blaženého vědomí. Už nehrozí žádné nebezpečí, že potěšení, která běžně prožíváme, naruší klid naší mysli. Místo toho veškerá smyslová potěšení, jež prožijeme prostřednictvím kontaktu s předměty touhy, sama od sebe splynou s blaženou moudrostí, a tím nám jen pomohou zdokonalit náš vnitřní mír.


Kdykoli se některý z našich smyslových orgánů dostane do kon-taktu s objektem přinášejícím potěšení, místo abychom upadli do svých návykových tendencí uchopování, chtivosti, omezenosti a zkla-mání, budeme schopni tuto energii touhy přesměrovat tak, že obe-jme celý náš nervový systém. Zároveň dokážeme umožnit tomuto probouzejícímu se blaženému vědomí neoddělitelně splynout s jas-ným prostorem neduality. Všechny staré problémy, které souvisejí s touhou, budou vyřešeny. Touha už není příčinou nespokojenosti, ale napomáhá prožitku úplnosti. Díky rozvoji našeho vnitřního zdroje blaženosti a uspokojení zjis-tíme, že do okolí vysíláme méně a méně emocionálních požadavků. Naše vnitřní jasnost nás postupně osvobodí ze závislosti na vnějších okolnostech. Jestliže se věci ve vnějším světě neodvíjejí dobře, pře-stává to pro nás být problém. Také si přestáváme dělat starosti o bu-doucnost. Proč se bát, že zítra propásneme nějaký pomíjivý požitek, když už v sobě máme zásobu blaženosti právě v tomto přítomném okamžiku? A nemyslete si, že tento vnitřní prožitek blaženosti je sobecký. Čím spokojenější jsme uvnitř, tím více potěšení a uspoko-jení můžeme dávat druhým. Samozřejmě že vycvičit svou mysl, tak aby se chovala takto uvol-něně, vyžaduje spoustu praxe. V tuto chvíli pro nás není jednoduché rozvíjet a udržovat si tento pocit vnitřního uspokojení a rovnováhy. Tím, že si budeme připomínat chvíle ve svém životě, kdy jsme jis-tý klid uspokojení prožili, však můžeme rozvíjet důvěru ve svou schopnost prožít takový vnitřní mír znovu. A zejména pokud jsme byli seznámeni s hlubokými tantrickými technikami, jejichž praxí můžeme vytvořit nepředstavitelnou blaženost a jasnost mysli, bude to pro nás dobrá inspirace. Čím více se budeme cvičit v těchto tech-nikách, tím jasněji si uvědomíme, že je bezesporu možné dát svému životu hodnotu jak ve vztahu k sobě samým, tak pro druhé.

DÁKOVÉ A DÁKINÍ

Až si osvojíme praxe fáze završení a ovládneme své jemné ener-getické větry atd., nastane čas, kdy přijdou dákové a dákiní. Kdo jsou dákové a dákiní? Jednoduše řečeno jsou to bytosti mužského

|| 131Plody tantrické praxe

a ženského pohlaví, které ovládají vyspělé prožitky tantrické trans-formace a kontroly, a jsou tak schopny podpořit velice zkušeného praktikujícího a rozšířit jeho blaženou moudrost. V jistém bodě zvládání fáze završení je nutné se s takovým partnerem či partner-kou fyzicky spojit, abychom přivedli všechny prostupující energie do centrálního kanálu. To je předpokladem úplného otevření srdečního centra a prožitku nejhlubší úrovně jasného světla. Tento předmět praxe s partnerem nabízí možnost velké dezin-terpretace, zejména ze strany lidí, kteří se zatím s buddhistickou tantrou seznámili jen povrchně. Například mnozí Zápaďané viděli tibetské malby a sochy zobrazující spojení božstev, a mají tak mylnou představu, že tibetský buddhismus se zabývá především sexuálními kontakty mezi muži a ženami. Jak už jsem uvedl dříve, toto umění ve skutečnosti představuje prožitek dokonalého sjednocení – meto-dy a moudrosti, požehnání a prázdnoty – charakteristický pro plně probuzený stav. Ale teď, když jsem se zmínil o praxích fáze završení, nabízí se další příležitost k nepochopení. Proto je potřeba zdůraznit, že dokud nemáme pod kontrolou jemnohmotné tělo a dokud jsme se „nespojili“ s blaženou vnitřní energií kundaliní, v žádném případě nejsme způsobilí ke spojení s vnějším partnerem. Mezi tantrickým spojením a obyčejným sexuálním kontaktem je obrovský rozdíl. Jak se od sebe liší, lépe pochopíme, když si vzpo-meneme, že v momentě fáze završení praktikující rozpustil energe-tické větry do svého centrálního kanálu, a tím prožil stejné mentální i fyzické vstřebávání, které se objevuje v okamžiku smrti. Pokud do těchto smrti podobných prožitků nepronikáme s plným vědomím a kontrolou, bylo by komické hovořit o tantrickém spojení. A navíc, zatímco při běžném sexu vstupuje muž do těla ženy, při skutečném tantrickém spojení proniká ženská energie do muže!

PLODY TANTRICKÉ PRAXE

Měli bychom si uvědomit, že pomocí těchto tantrických technik transformace lze uspět na několika různých úrovních. Největším úspěchem by samozřejmě bylo dosáhnout tří skutečných buddhov-ských těl – tzn. plného probuzení – ještě před smrtí, v tomto životě.


To je samozřejmě možné. Mnoho realizovaných praktikujících do-sáhlo plného probuzení jen tímto způsobem. I když teď nemůžeme odhalit konec vlastního bytí, je stále možné dosáhnout probuzení v samotném okamžiku smrti, nebo dokonce i v přechodovém stavu mezi životy. A pokud naše praxe na cestě k probuzení selžou, stále nás mohou osvobodit od strachu ze smrti a pomoci nám do jisté míry ovládnout své znovuzrození. To by bylo samo o sobě velkým úspěchem, neboť díky tomu bychom mohli v budoucnu nepřetržitě pokračovat v duchovní cestě. Pustíte-li se do jakékoli meditační praxe, ať se vám zpočátku jeví jakkoli náročná, měli byste se snažit být odvážní a myslet si: „Buď budu dokonale úspěšný, nebo ne, alespoň však zkusím získat něja-kou zkušenost.“ Neříkejte si: „Jak mám meditovat? Je to pro mě nové a nic o meditaci nevím. Navíc jsem ve svém životě vytvořil tolik negativity. Jsem velice hříšný člověk. Jak může někdo jako já vůbec doufat, že dosáhne uskutečnění?“ Tento způsob uvažová-ní je naprosto chybný. Zaprvé nikdy nevíte, jaké úrovně můžete dosáhnout, dokud to nezkusíte. Teď máte zatemnělou mysl, a tak nevíte, jaký je váš skutečný potenciál. Pokud se pokusíte udělat, co je ve vašich silách, možná překvapíte sami sebe. Zadruhé je blá-hové strachovat se, že jste příliš hříšní na to, abyste mohli úspěšně meditovat. Podívejte se na Milaräpu. Vytvořil tolik negativity, zabil spoustu lidí, a přitom měl sílu dobrat se dokonalého uskutečnění odříkání, bódhičitty a prázdnoty a nakonec prostřednictvím praxe tantry dosáhl plného probuzení. Přestože jak sám přiznal, býval kdysi velký zločinec, díky vedení svého gurua Marpy a vlivem svého vlastního rozhodnutí byl schopen svou energii přesměrovat a stát se velkým, velice úspěšným praktikujícím. Když byl on schopen svou negativní minulost překonat, proč vy si myslíte, že jste uvěznění ve své minulosti, ačkoli je ve srovnání s tou Milaräpovou velice poklidná? Také jsem si povšiml, že začnou-li se zabývat duchovními otáz-kami lidé, kteří ve svém životě napáchali velké škody, jsou často nejúspěšnější, zatímco ti, kteří do samsáry vkládají málo energie, vkládají málo energie i do nirvány. Jsou příliš strnulí, aby mohli ně-čeho dosáhnout, ať je to dobré, či špatné.

|| 133Vlastnosti vedoucí k úspěchu

O tom všem se zmiňuji z konkrétního důvodu – jako lidské by-tosti byste si nikdy neměli určovat hranici, kolik jste toho schopni dosáhnout, bez ohledu na to, jaký byl váš dosavadní život. Může se stát, že vaše pokusy o meditaci budou plné rozptýlení, avšak náhle dozraje určitý potenciál a obdaří vás překvapivou schopností nepře-tržitě se dlouhé hodiny koncentrovat. Takové věci se samozřejmě stávají, takže buďte odhodlaní a zkoušejte to. Přinejmenším byste měli učinit závažné rozhodnutí: „Dosáhnu takové kontroly nad svou myslí, že přijde-li katastrofa nebo když zemřu, dokážu díky koncen-traci a jasnosti zůstat v klidu a rozpoznám, co se děje.“ Dokážete-li si pro svou praxi udržovat takový typ motivace, stačí to. Tím udržu-jete při životě možnost naplnění svého vnitřního potenciálu, který je mnohem větší, než si pravděpodobně myslíte.

VLASTNOSTI VEDOUCÍ K ÚSPĚCHU

Chceme-li však dosáhnout jakékoli úrovně uskutečnění prostřed-nictvím praxe tantry, nesmí nám chybět čtyři vlastnosti. Tou první je nezničitelná oddanost. To znamená jasné pochopení, že cesta, po níž se vydáváme, od přijímání útočiště na počátku až k uskutečnění nejvyspělejších tantrických metod na konci, je spolehlivá a smyslu-plná. Jakmile nás vlastní zkušenost přivede k pochopení, že se této cestě můžeme odevzdat, protože nás skutečně vede tím směrem, kam chceme jít, pak se naše oddanost stane přirozeně nezničitelnou. Jinými slovy řečeno, potřebujeme si být jisti tím, co děláme. To je snadné, dokud jsme ve společnosti jiných meditujících a prakti-kujících nebo poblíž svého učitele. V takovém chráněném prostředí je duchovní praxe jako sdílená kultura. Je to něco, čemu můžeme důvěřovat a čím se můžeme řídit, aniž si připadáme divní nebo vydělení. Když se však z této uměle izolované situace vyvážeme a vrátíme se do „reálného“ světa, můžeme rychle důvěru ve svou praxi ztratit. Od ostatních lidí cítíme tlak očekávání a rozdílných hodnot – „Jaký má smysl meditovat? Proč jen tak sedět a soustředit se do centra, když je tu tolik jiných zajímavých možností, co se dá v životě dělat?“ – a můžeme snadno podlehnout jejich vlivu. Brzy zjistíme, že jsme opět zahlceni návykovými nesmysly každodenního


života, aniž je dokážeme proměnit v něco smysluplného. Je-li však naše jistota neotřesitelná, pak je neotřesitelná i naše oddanost praxi, a místo toho abychom se nechali vnějšími okolnostmi zničit, budeme schopni transformovat je v cestu. Druhou podmínkou, kterou musíme splnit, je zbavit se pochyb-ností, nerozhodnosti, coby důsledku nejasné mysli. Když rozvíjíme jasnou moudrost, díky níž rozumíme různým elementům praxe, jejich pořadí, smyslu atd., veškeré ochromující pochybnosti, jež nám brání v pevném a rozhodném následování cesty, automaticky zmizí. Pro nás je velice důležité, abychom si co možná nejvíce uvědomo-vali pevnou strukturu, která drží naši praxi pohromadě. Spousta lidí si již v průběhu let vyslechla ohromné množství učení dharmy, a já občas slyším, jak si stěžují: „Jsem z toho tak zmatený, že nevím, kde začít. Obdržel jsem učení od tolika lamů, že už ani nevím, kdo je můj hlavní učitel. Ani nevím, kterou meditací začít.“ Jestliže studujeme mnoho různých témat, přijali jsme mnoho iniciací, seznámili jsme se s mnoha různými meditacemi, a stále nevíme, jak praktikovat, zřejmě jsme ztratili pojem o struktuře, na níž se praxe zakládá. Jed-nou nádhernou věcí na tibetské buddhistické tradici – promiňte mi ten šovinismus – je, že zde existuje čistá, jasná struktura od začátku až do konce. Je zde jakoby kontrolní seznam cílů, uskutečnění atd. Z mého pohledu je to velice cenné. Když se pak cítíte ztraceni, s pomocí zkušeného průvodce si zkontrolujte tuto strukturu a pak ji postupně vytrvale následujte. Zatřetí je důležité rozvíjet jednoznačně zaměřenou koncentra-ci. Nelze proniknout do hlubin praxe a okusit její esenci, jestliže naše koncentrace postrádá stabilitu a cíl. Pokud chceme například ovládnout různé energie v rámci svého jemného nervového systému, nemůžeme se spokojit s matnou, nepřesnou představou o tom, kde se tyto energie nacházejí a jak fungují. Místo toho jim musíme co nejlépe porozumět, a to je možné pouze se soustředěnou myslí. V tomto ohledu se tantra nijak neliší od jakékoli jiné disciplíny. Lidé, kteří jsou úspěšní v tom, co dělají, ať už je to akademické studium, sport či cokoli jiného, mají jedno společné – velice dobře rozvinutou schopnost koncentrace. Bez ní se člověk příliš daleko nedostane.

|| 149O autorovi

O autorovi

Lama ThubTen Yeshe (1935–1984) se narodil v Tibetu a studoval na velké klášterní univerzitě Sera. V roce 1959 uprchl před čínským útlakem a koncem 60. let spolu se svým hlavním žákem Lamou Thubten Zopa Rinpočhem začal v klášteře Kopan v Káthmándú v Nepá-lu vyučovat západní studenty buddhis-mus. Roku 1975 založili mezinárodní buddhistickou organizaci the Foundati-on for the Preservation of the Mahayana Tradition (FPMT, Nadace pro zachování mahájánové tradice), v jejímž rámci nyní funguje více než 160 center, projektů a služeb po celém světě.

Editor JonaThan Landaw se narodil v roce 1944 v New Jersey. Většinu 70. let strávil v severní Indii a Nepálu studiem tibetského bud-dhismu a v letech 1972–77 pracoval v Překladatelské kanceláři Jeho Svatosti dalajlamy v Dharamsale. V té době začal redakčně připravovat nauky Lamy Yesheho k vydání. Edičně zpracoval např. knihu Wisdom Energy (Moudrá energie) Lamy Yesheho či se autorsky podílel na ti-tulech Prince Siddhartha (česky: Princ Siddhártha. Příběh Buddhy. DharmaGaia, 2011) a Buddhism for Dummies (Buddhismus pro blbce). Vyučoval buddhistickou meditaci v mnoha centrech dharmy v USA, Evropě, Austrálii a na Novém Zélandu. Nyní žije se svou rodinou v Santa Cruz v Kalifornii.

Lama Thubten Yeshe, 1977

150 || O autorovi

ARCHIV MOUDROSTI LAMY YESHEHO

Archiv moudrosti Lamy Yesheho je zdrojem učení Lamy Thubten Yesheho a Lamy Thubten Zopa Rinpočheho. Archiv vydal několik brožur, které jsou šířeny zdarma. Momentálně jsou k dispozici Vir-tue and Reality, Making Life Meaningful, Teachings from the Mani Retreat a Daily Purification, všechny od Lamy Zopa Rinpočheho, a The Essence of Tibetan Buddhism od Lamy Yesheho. Teachings from the Vajrasattva Retreat lze zakoupit prostřednictvím Wisdom Publications. Tato a mnohá další učení naleznete na našich interne-tových stránkách LamaYeshe.com.

The Lama Yeshe Wisdom Archive PO Box 356, Lincoln MA 01773 USA Tel. a fax: +1 781 259–4466 E-mail: [email protected], www.LamaYeshe.com

NADACE PRO ZACHOVÁNÍ MAHÁJÁNOVÉ TRADICE

Nadace pro zachování mahájánové tradice (the Foundation for the Preservation of the Mahayana Tradition; FPMT) je mezinárodní síť buddhistických center a aktivit, které se věnují šíření mahájánového buddhismu jako aktivní a živé tradice. FPMT založil roku 1975 Lama Thubten Yeshe a nyní spadá pod duchovní vedení Lamy Thubten Zopa Rinpočheho. Tvoří ji střediska učení dharmy, kláštery, centra pro ústraní, vydavatelské domy, léčebná centra, hospice a projekty zabývající se stavbou stúp, soch a jiných posvátných objektů. Máte-li zájem obdržet seznam zmíněných center, projektů a ce-losvětových aktivit, žádejte bezplatný výtisk časopisu Mandala.

FPMT International Office 1632 SE 11th Avenue Portland, OR 97214–4702 USA Tel.: +1 503 808–1588, fax: +1 503 232–0557 E-mail: [email protected], www.fpmt.org

Obsah

Předmluva 5

Úvod 7

1. Základní čistota 15

2. Touha a štěstí 19

3. Potěšení, zklamání a naplnění 28

4. Svrhnout tyranii běžných jevů 39

5. Co vyvstává z nespokojenosti 47

6. Otevřít srdce 52

7. Rozpustit omezení, která si sami vytváříme 63

8. Čistá prostorovost mysli 73

9. Inspirace a guru 85

10. Pronikání do nejvyšší tantrické praxe 99

11. Vyvstat jako božstvo 115

12. Konečné uskutečnění 127

Slovníček 137

Vybraná doporučená literatura 145

O autorovi 149

Rejstřík 151

Lama Thubten Yeshe

Úvod do tantryTransformace touhy

Z anglického originálu Introduction to Tantra, The Transformation of Desire (Wisdom Publications, 2014) přeložila Lucie Koubek.

Vydalo nakladatelství DharmaGaia v Praze roku 2016.Odpovědná redaktorka Daniela Kučmašová.Odborná spolupráce Zuzana Ondomišiová.Jazyková redakce a rejstřík Lumír Kolíbal.

Sazba & typografie [email protected] PBtisk Příbram. ISBN 978-80-7436-060-2

DharmaGaia – Uhelný trh 1, 110 00 Praha 1Tel. +420 608 241 982, 608 242 993

[email protected], www.dharmagaia.cz

Distribuce: Kosmas – Lublaňská 34, 120 00 Praha 2Tel./fax +420 222 510 749, 222 515 407

[email protected], www.kosmas.cz

ÚVO

D D

O T

AN

TRY

ÚVO

D D

O T

AN

TRY

ÚVO

D D

O T

AN

TRY

Lam

a Th

ubte

n Ye

she

Lam

a Th

ubte

n Ye

she

Lam

a Th

ubte

n Ye

she

Knížky pro přemýšlivé lidiDharmaGaia

TIBET – TANTRA – TRANSFORMACE

Transformace touhyTransformace touhyTransformace touhy

Lama Thubten YesheLama Thubten YesheLama Thubten YesheLama Thubten YesheLama Thubten YesheLama Thubten Yeshe

LAMA THUBTEN YESHE (1935–1984) se narodil v Tibetu a studoval na klášterní univerzitě Sera. Koncem 60. let 20. sto-letí začal společně s Lamou Zopa Rin-počhem učit buddhismus západní stu-denty v klášteře Kopan v Káthmándú v Nepálu. Je široce uznávaný jako jeden z nejpokrokovějších a nejpodnětnějších tibetských buddhistických mistrů, kte-ří učili na Západě.

Co je tantra a jaké jsou její cíle? Podle buddhismu má každá lidská bytost po-

tenciál dospět k hlubokému a trvalému štěstí a probuzení. A podle nauk tantrického buddhismu lze této pozoruhodné transformace do-sáhnout velmi rychle, budeme-li využívat všech aspektů naší energie – zejména energii našich tužeb. Na rozdíl od konvenčních náboženství tantra uznává, že tato silná energie je nepostradatelným zdrojem du-chovního rozvoje. Lama Yeshe představuje tantru jako praxi vedoucí k radosti a ob-jevení sebe sama a využívá přitom jednoduché a jasné příklady vzta-hující se k životu ve 21. století. Úvod do tantry je ideálním uvedením do této velmi obdivované buddhistické praxe, která však často bývá špatně chápána.

„Podle Lamy Yesheho je praxe tantry velmi vhodná pro moderní západ-ní svět, protože je ‚vědecká‘. Jinými slovy je (…) praktickým postupným objevováním stavu, který vede lidské bytosti k nalezení sebe sama a jehož výsledky lze ověřit vlastním pozorováním a zkušeností. Právě díky tomuto důrazu na přímou zkušenost by měla tantra oslovovat velké množství lidí ze Západu, kteří již dlouho ztrácejí iluze o duchovních cestách, jež vyžadují víru a slepou důvěru.“ Jonathan Landaw

„Nejlepší úvod do tibetské buddhistické tantry, jaký je v současné době k dispozici.“ Janet Gyatso profesorka buddhistických studií na Harvardově univerzitě

Knížky pro přemýšlivé lidiwww.dharmagaia.cz

Dha

rmaG

aia

ÚVOD DO TANTRYÚVOD DO TANTRYÚVOD DO TANTRYÚVOD DO TANTRYÚVOD DO TANTRYÚVOD DO TANTRY

lama thubten yeshe Úvod do tantry - kosmas.cz...z anglického originálu introduction to tantra....

Documents