location%2009 2014 cz web

2015

GET OUT OF THE GROWTH TRAP!

location32015

Strana 3EDITORIAL

GET OUT OF THE GROWTH TRAP!

Skupina VGP a její partneři prodali ve společném podniku portfolio špičkových logistických aktiv v České republice za 523 milionů eur. Toto portfolio zahrnuje naši vlajkovou loď, park v Horních Počernicích a naše regionální aktiva v Liberci, Hradci Králové, Mladé Boleslavi, Nýřanech a Olomouci. Rád bych vyjádřil svůj vděk za vynikající vztahy, které za ta léta se všemi našimi nájemníky vznikly.

Naším nejnovějším mottem je: „Vymanit se z růstové pasti!“ Popravdě, nikdy není snadné prodat něco, co jste dlouhodobě s tolika

03 editorial

04 aktuality

06 projekt / MÍŘÍME NA SEVER NĚMECKA

08 byznys / V ZÁKULISÍ PŘÍSTAVU HAMBURK

10 exkurze / BRÁNA DO SVĚTA

12 quo vadis / DIRK STOOP: LOKALITA JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍM OVLADAČEM ÚSPĚCHU

14 náš tým / NOVÍ LIDÉ V TÝMU VGP

16 náš tým / SPRAVOVAT MAJETEK VGP JE RADOST

18 příběh značky / HARTMANN – RICO: POMÁHÁME LÉČIT

20 rozhovor / MIRKO REISSER: TAGY JSOU MOJE AUTOPORTRÉTY

24 sny / DOBRODRUZI BEZ HRANIC

27 pronájem

odhodlanými lidmi budovali. Celý náš výtěžek ale využijeme pro podporu růstu skupiny VGP. A protože jsme poskytovatelé služeb, chceme tím napomoci také růstu našich zákazníků!

V posledních týdnech a měsících jsme investovali do řady nových lokací jak v Německu, tak v Česku a v současnosti působíme ve více než dvaceti parcích v celé Evropě. Doufáme, že Vás brzy budeme moci uvítat v některém z našich nových parků, ať už jako staré známé, anebo úplně poprvé.

S přátelskými pozdravyJan Van Geet

vydává VGPJenišovice 59468 33 Jenišovice u Jablonce nad Nisoutel.: 00420 483 346 [email protected]číslo 09, ročník VII.

redakce Jan Van Geet, Petra Roušarováautoři textů FleishmanHillard Germany GmbHfotografie archiv VGP, www.profimedia.com, Foto RAF, www.fotoraf.cz,Pavel Horák, www.phph.cz

design Markéta Hanzalová, www.colmo.cztisk ASTRON studio CZ, a. s.

MK ČR E 20480

Díla Mirko Reissera (DAIM)strana 20 „DAIM – all directions“, sprej na zdi, 450 × 1350 cm / 2. 2007 / Exhibitionview: „still on and non the wiser“ / Kunsthalle Barmen, Wuppertal, 11. 2. až 6. 5. 2007 / s laskavým svolením von-der-Heydt Museum / REINKINGPROJEKTE / Foto MRprostrana 21 a dále Mirko Reisser před dílem „DEIM – corner to corner“, 20 × 12 m, Bologna, Itálie, 2012 / pro „Frontier –

– the line of style“ / s laskavým svolením Associazione Culturale ALL WRITE / Foto Marco Monettistrana 22 a dále „DAIMaround“, 11 × 9,8 m, Lüneburg, 2009 / ARTotale – Leuphana Urban Art Project / s laskavým svolením Leuphana Universität Lüneburg / REINKINGPROJEKTE / Foto MRprostrana 22 a dále Mirko Reisser portrét / V pozadí: „DAIM – – up and around“, Exhibitionview: „Street-Art – meanwhile in

deepest east anglia thunderbirds were go...“ / Von-der-Heydt Kunsthalle Barmen, Wuppertal, 2011 / s laskavým svolením von-der-Heydt Kunsthalle Barmen / REINKINGPROJEKTE /foto Boris Niehaus (JUST) [CC-BY-SA-3.0]strana 23 „Die Mauersprengung“, socha, 240 × 500 × 200 cm, 2006 / Exhibitionview: „sculpture@CityNord“, Hamburk / s laskavým svolením sculpture@CityNord / Galerie Peter Borchardt / Foto MRpro

3,0 × 3,5 m

venkovní těsnicí límec

plně automatický hydraulický vyrovnávací můstek

nosnost 60 kN

manipulační plocha upravená pro plně naložené 18 m dlouhé nákladní vlečné vozy

zámková dlažba nakládacích prostor

location3 location32015

Strana 4 Strana 5

číslo 09, ročník VII.

AKTUALITYAKTUALITY

Skupina VGP a její partner ve spo-lečném podniku, Tristan Capital Partners, prodali pražské společ-nosti PointPark Properties port-folio špičkových logistických aktiv a pozemků pro developerskou čin-nost za 523 milionů eur. Jde o jednu z největších samostatných logistic-kých transakcí v Evropě za posled-ních deset let. Skupina VGP bude primárně reinvestovat svůj podíl na příjmech z prodeje na klíčo-vých trzích VGP ve střední Evropě a především v Německu. Transakce zahrnuje celkem 58 moderních logi-stických budov s celkovou prona-jímatelnou plochou 627 000 m2 a 36 hektarů pozemků pro deve-loperskou činnost. Vše primárně v okolí Prahy. Jádrem transakce je VGP Park Horní Počernice, jeden z největších logistických parků v ČR. Stavbu tohoto parku jsme zahájili již v roce 2006. „Tento obchod odráží kvalitu toho, co jsme vybudovali

v minulosti, a umožňuje nám pod-statně urychlit naše ambiciózní růstové plány do budoucnosti,“ říká generální ředitel skupiny VGP Jan Van Geet. Provedená transakce pod-poří růstovou strategii VGP, která se

stále více soustřeďuje na německý trh, jenž se během předchozích dvou let stal novou klíčovou oblastí pro VGP. Prostředky z prodeje nám umožní urychlit celostátní investice a developerské činnosti pro pro-jekty v Německu. Česká republika se silnými plánovanými projekty a nedávnými akvizicemi zůstane pro skupinu VGP důležitým trhem i do budoucna. Navíc bude VGP i nadále spravovat nemovitosti a příslušen-ství portfoliu, které koupila společ-nost PointPark Properties.

VGP Park Nehatu je druhý estonský VGP park ve výstavbě. Nachází se na předměstí Tallinnu blízko pří-stavu a městského okruhu. Tallinn a Estonsko obecně se v posled-ních letech velmi zotavily po eko-nomické stránce, což způsobilo výrazný nárůst poptávky po prona-jímatelném prostoru ve VGP Parku Nehatu. Tím se nám potvrdilo, že jsme pro něj vybrali skvělé umís-tění. Výstavbu VGP Parku Nehatu jsme zahájili v červnu 2013 akvizicí pozemku o rozloze 110 000 m². Zatím jsme dokončili první, plně pronaja-tou budovu o ploše 22 000 m². Další budova o ploše 21 500 m², kde zbý-vají ještě poslední metry čtvereční

pro nové nájemníky, je ve výstavbě. A na třetí budově, o ploše 7 500 m², kterou již máme zcela pronajatou, právě začínáme pracovat. Jinými slovy, během 12 měsíců skupina VGP v Tallinnu úspěšně vystavěla více než 50 000 m². Mezi nájemci máme významná jména jako Boome-rang Distribution OÜ, Freselle OÜ či estonské ministerstvo obrany. A pro-tože poptávka po pronajímatelných

prostorách stále roste, nedávno jsme zajistili další pozemek, který se stáva-jící výstavbou sousedí. Zde chystáme čtvrtou budovu o ploše přibližně 10 440 m², jejíž výstavbu chceme zahájit brzy po začátku roku 2015. Jakmile poslední budovu dokončíme, bude VGP Park Nehatu zahrnovat přibližně 61 000 m² plochy, čímž se stane největším moderním industriál-ním areálem v Estonsku.

Během prvního pololetí 2014 skupina VGP podala solidní výkon v developer-ských aktivitách, pronájmu a službách správy nemovitostí a příslušenství. Zahájení aktivit skupiny v Německu posílily další podepsané pronájmy a nově dokončené developerské pro-jekty, případně projekty těsně před dokončením. Potenciální projekty pro budoucí pronájmy a developer-skou činnost v Německu se dařilo realizovat, což se odrazí v pode-psání významných nových nájemních smluv a startu nových developer-ských projektů ve druhém polo-letí 2014. Provozní aktivity přinesly čistý zisk ve výši 43,4 milionu EUR (2,33 EUR na akcii) za období kon-čící 30. června 2014 oproti čistému zisku 9,1 milionu EUR (0,49 EUR na

akcii) za stejné období předešlého roku. Zvýšení poptávky po pronají-matelné ploše způsobilo podepsání nových nájemních smluv celkem za více než 7,0 milionu EUR. Od zahá-jení činnosti v Německu před při-bližně 18 měsíci skupina VGP úspěšně uzavřela již více než 3,5 milionu EUR v nových uzavřených a budou-cích nájemních smlouvách ke konci června 2014. Také v ostatních zemích, kde je skupina VGP aktivní, probí-hají její činnosti dobře – Rumun-sko a Estonsko měly vynikající první pololetí. Portfolio nemovitostí sku-piny ke konci června 2014 dosáhlo 96,7% míry obsazenosti (vyjma přidružených společností) oproti 96,9 % k 31. prosinci 2013. Uzavřené a budoucí pronájmy po přepočtu na

rok se zvýšily na 13,0 milionu EUR ke konci června 2014 (oproti 10,4 mili-onu EUR k 31. prosinci 2013). Inves-tiční portfolio nemovitostí sestává z 15 dokončených budov představují-cích 214 287 m² pronajímatelné plo-chy a z dalších 8 budov ve výstavbě, které představují 121 148 m² pro-najímatelné plochy. Během prvního pololetí 2014 skupina VGP pokra-čovala v rozšiřování svého portfolia pozemků a získala 584 000 m² nových pozemků pro developerskou čin-nost v Německu. Skupina měla navíc ke konci června pozemky o rozloze 238 000 m² (152 000 m² v Německu) vybraných a částečně zamluve-ných pozemků k rozvoji pozemko-vého portfolia a k podpoře projektů ve výstavbě. Čisté ocenění portfolia nemovitostí k 30. červnu 2014 uká-zalo čistý nárůst z ocenění v hod-notě 40,9 milionu EUR oproti čistému nárůstu z ocenění ve výši 7,4 milionu EUR k 30. červnu 2013, což odráželo zlepšující se tržní podmínky a zvýše-nou atraktivitu špičkových logistic-kých budov pro investory.

Jedna z největších transakcí za poslední desetiletí

VGP Park Nehatu nám roste pod rukama

Pololetní výsledky za rok 2014Solidní výkon upevňuje růstovou strategii

VGP Park Horní Počernice

VGP Park Horní Počernice

VGP Park Nehatu


Strana 6 Strana 7


PROJEKT PROJEKT

Až do roku 2012 se skupina VGP sou-středila hlavně na působení v České republice, na Slovensku, v Maďar-sku, Rumunsku a v Pobaltí. Loni padlo rozhodnutí zaměřit se také na Německo a jeho průmyslové okolí. Jako prioritu jsme si stanovili rozší-řit naše pozemky, přičemž jsme cílili hlavně na průmyslové oblasti. „Ně-mecko i Polsko mají ekonomiky, je-jichž růst přesahuje průměr zemí Ev-ropské unie. To vede k výrazně vyšší potřebě pronajímatelných ploch. Několik stávajících i potenciálních nájemců už od nás požadovalo ros-toucí aktivitu právě na těchto trzích,“ vysvětluje Jan Van Geet, generální ředitel VGP.

Druhý park vyroste u HamburkuPrvním areálem, který jsme začali v Německu budovat, je VGP Park Rod-gau, jehož celková plocha bude činit 220 000 m². Tento park přiléhá k sil-nici B45 a je pouhých 23 kilometrů od mezinárodního letiště ve Frankfurtu. Další logistické centrum jsme začali realizovat u severoněmeckého Ham-burku, který je největším německým námořním přístavem a hlavním přísta-vem pro kontejnerové a nadgabaritní zboží. Jako jeden z předních evrop-ských uzlových přístavů zaměřených na kontejnerovou dopravu nabízí nej-kratší a nejrychlejší spojení se všemi ekonomickými centry v Německu, severní, střední a východní Evropě,

Rakousku a Švýcarsku a nejlepší ná-mořní přepravu do všech zámořských míst. Objem zboží, které se v největším německém námořním přístavu Hamb-urk ročně odbaví, činí více než 139 mi-lionů tun ročně.

„Jsme velice rádi, že jsme pozemek v Hamburku získali. Tato transakce nám poskytla solidní základnu v Ně-mecku a představila VGP jako silného místního developera. Spolu s naším německým týmem, který se rychle rozrůstá, se těšíme z našich prvních nájemců. Mezitím v souladu s naší strategií stále hledáme další špičkové lokace v okolí velkých, ekonomicky silných aglomerací v Německu,“ říká Jan Van Geet.

MÍŘÍME NA SEVER

NĚMECKAV loňském roce podepsala VGP smlouvu o koupi pozemků v lokalitě Rodgau, letos na jaře do jejího portfolia přibylo 51 hektarů v Hamburku. Tímto krokem skupina pokračuje ve své strategii posilování pozic na území Spolkové republiky Německo.

Vizualizace VGP Park Hamburg

VGP Park Hamburg ve výstavbě

VGP Park Hamburg ve výstavbě

VGP Park Hamburg v provozu

Bez semaforu a přímo u dálniceVGP Park Hamburg sestává přibližně z 80 hektarů a nachází se 20 kilome-trů jižně od Hamburku na dálnici A1 Hamburk–Brémy u sjezdu na Rade. „Z této lokality mají klienti dobrý přístup na hlavní silnice ve směru na Brémy, do Hannoveru a Berlína stejně jako na A21 a A20 na Lübeck--Travemünde a Rostock. Navíc nemusí překonávat obvyklé dopravní pře-kážky vnitřního města Hamburku, jako například tunel pod řekou Labe nebo most Köhlbrand. To klientům šetří náklady na přepravu zboží,“ vysvětluje Jan Van Geet. Navíc trasu z kontejnerového terminálu Alte-nwerder do areálu nebrzdí žádné semafory. Lokace je už nyní velice vy-hledávaná díky své jedinečné poloze na pomezí severní a východní Evropy. Mezi stávající nájemníky patří společ-nosti Lidl, DHL, Geodis a C&A.

Řešení na míru Po dokončení výstavby bude VGP Park Hamburg jedním z největších souvis-lých komerčních logistických areálů v Německu. Všechny pozemky dis-ponují stavebním povolením pro de-veloperskou činnost a jsou vybavené veškerou nezbytnou infrastrukturou, umožňující skupině VGP vystavět při-bližně 210 000 m² špičkových semi--industriálních nemovitostí. Park na-bízí jednotky od malých, ve velikosti 1 000 m2, až po na míru šitá řešení pro velké logistické společnosti. Prostory jsou vhodné pro logistické služby, leh-kou výrobu i obchodní činnosti.

Pozor, na trase je zácpaA ještě jednu unikátní výhodu na-bídne klientům park VGP. Tou je napojení areálu na dopravní systém DIVA (Dynamische Information zum Verkehrs-Aufkommen), který moni-toruje dopravní situaci od přístavu dále a informuje řidiče na obrov-ských čtyřmetrových elektronických displejích o aktuálních problémech. Jeden z těchto panelů je umístěn hned u výjezdu z parku, takže řidič kamionu vidí, jak dlouho by se zdržel v zácpě. Pokud se rozhodne vyčkat, až se situace zklidní, může si zajít na občerstvení k čerpací stanici, která se nachází hned naproti areálu.


Strana 8 Strana 9


BYZNYSBYZNYS

podařit, jen pokud se zapojí všichni. Proto jsme začátkem roku nainsta-lovali první informační tabuli DIVA v logistickém parku mimo přístav. Ta zobrazuje hustotu dopravy v Přístavu Hamburk. Je to pro nás další krok k efektivnějšímu navádění dopravy v přístavu.

Q Jaký vliv má dopravní a logistická infrastruktura

v okolí na růstovou strategii a cíle Přístavu Hamburk?Hamburk má také skvělé spojení se železnicí, která je šetrná k životnímu prostředí. V současnosti získáváme 30 procent výnosů ze zboží v Pří-stavu Hamburk právě díky efektivní železniční síti přístavu a národní

železniční síti. Takové míry nedosa-huje žádný jiný evropský přístav.

Q Jak důležitá jsou pro Přístav spojení s blízkými

logistickými a průmyslovými nemovitostmi a parky?Význam Přístavu Hamburk v pře-pravním řetězci sahá daleko za na-kládání a vykládání. Kromě samotné manipulace se zbožím nabízí Přístav další služby jako uskladnění, uvedení do provozu, konsolidaci a distribuci zboží. Logistické lokace s atraktivní infrastrukturou na území Přístavu i mimo něj jsou pro nás důležité, abychom mohli uspokojit vysokou poptávku po logistických službách v okolí Hamburku.

Nový VGP Park Hamburk leží jen 20 kilometrů směrem na jihozápad od města Hamburk. Tuto polohu jsme nevybrali náhodou. Díky strategicky výhodné pozici v místech, kde se Labe vlévá do Severního moře, se nachází také Přístav Hamburk – jeden z nejdůležitějších dopravních uzlů Německa.

V ZÁKULISÍ PŘÍSTAVU HAMBURK

PŘÍSTAV HAMBURK: CO JSTE NEVĚDĚLI

Přístav Hamburk je jedním

z největších a nejdůležitějších

mořských přístavů světa.

Proč? Čísla mluví za vše:

Přístav má rozlohu 7 200 hektarů, což se rovná desetině rozlohy Hamburku.

Přístav Hamburk navzájem spojuje 950 přístavů ve 178 zemích.

Na provozu přístavu je přímo a nepřímo závislých 156 000 lidí. Tolik pracovních míst totiž pracovních míst zde Přístav Hamburk vytvořil – to přibližně odpovídá počtu obyvatel Plzně.

VÝKONNOST Přístav Hamburk každoročně

využije přibližně 10 000 lodí. V roce 2011 byl celkový objem

zboží přeloženého v Přístavu Hamburk 132,2 milionu tun.

Přístavem denně projede více než 200 nákladních vlaků a 5 000 nákladních automobilů, což z Hamb-urku dělá největší železniční přístav Evropy a druhý největší na světě.

PARTNEŘI 1 700 dopravních společností

sídlí v Hamburku. 20 z 25 největších společností

světa provozujících nákladní lodě má evropské sídlo nebo pobočku se sídlem v Hamburku.

Na železniční síti přístavu operuje více než 110 železničních společností, což je světový rekord.

PŘÍSTAV V KILOMETRECH Součástí přístavu je silniční

síť o celkové délce 140 km. Přístav Hamburk také vlastní

304 km železnic a 880 bodů. K oblasti přístavu náleží také 12 km

pláží podél Labe, a Přístav odpovídá za jejich správu a udržování.

Je nutné pravidelně kontrolovat 49 km přístavních stěn.

Přístav Hamburk s ostrovy na Labi spojuje více než 130 mostů, kromě nich tu najdeme i další pontonové mosty.

Aktuální je pro nás několik projektů pozemní infrastruktury, jako napří-klad zvedací most Rethe. Bude to největší zvedací most svého druhu v Evropě. V červenci 2014 na něj byly instalovány ventily. Na programu také je nový železniční most v Kattwyku. Oba mosty jsou nyní ve výstavbě a měly by pomoci redukovat zácpy a zlepšit plynulost provozu. Nabíd-nou také alternativní trasy k velmi vytíženému mostu Köhlbrand.

Q Mohl byste vysvětlit svůj koncept řízení dopravy smě-

rem k optimalizaci její plynulosti? Máte plány na zlepšení přímých spojení s okolními oblastmi?Naším cílem je vytvořit smartPORT, tedy inteligentní přístav. Slovo „smart“ představuje výměnu tako-vých informací, které pomohou zlep-šit kvalitu a efektivitu přístavu jako důležité součásti dodavatelského ře-tězce. To zahrnuje inteligentní řešení plynulosti dopravy a zboží v přístavu, a to nejen z ekonomického pohledu, ale také s ohledem na životní pro-středí. Chceme kombinovat infor-mace o silnicích, vodních cestách a železnicích s naší mobilní infra-strukturou, abychom v našem pří-stavu zajistili optimální přístup k in-formacím všem stranám. To se může

Zvedací most Rethe ve výstavbě / Zdroj: HPA V rozhovoru nám pan Jens-Erik Weg-ner, vedoucí pozemní infrastruktury Přístavu a člen výkonné rady, pověděl o infrastruktuře a zvláštnostech této logisticky významné oblasti.

Q Jaký byl loni celkový objem překládaného zboží

v Přístavu Hamburk?V roce 2013 vzrostl objem překladů v Přístavu Hamburk na 139 mili-onů tun, což představuje nárůst o 6,2 procenta. Jako největší univer-zální přístav v Německu jsme vy-kázali nadprůměrný růst jak u pře-kládky obecných nákladů s celkovým objemem 96,8 milionu tun (nárůst o 5,7 procenta), tak u překládky vel-koobjemových nákladů o objemu 42,3 miliony tun (nárůst 7,2 pro-centa). V roce 2014 očekává náš mar-ketingový tým další nárůst objemu přeložených námořních nákladu.

Q S jakým zbožím se v Přístavu nejvíce pracuje a odkud

vlastně pochází?Jde o různé typy zboží. Hamburk je kupříkladu největším přístavem pro dovoz kávy v Evropě a také největ-ším evropským centrem obchodu s farmaceutickými materiály. Světový význam má i pro překládku čaje, ka-kaa, kávy a koření. V roce 2013 byla zdaleka nejvýznamnějším obchodním partnerem Přístavu Hamburk Čína, po ní Rusko a Singapur.

Q Jak zajišťujete udržitelný rozvoj Přístavu Hamburk?

Hledáme inovativní nápady, jak využít růstový potenciál přístavu a v dlouhodobém měřítku posílit a rozvinout jeho mezinárodní pozice. Abychom tohoto dosáhli, musíme nejen uspokojit současnou poptávku, ale také myslet na budoucnost. V Hamburku jsme se proto začali v rané fázi zaměřovat na moderní IT procesy a v této cestě budeme pokračovat.

Q Na jakých projektech v oblasti infrastruktury,

ať už na zemi či na moři, Přístav Hamburk nyní pracuje?

Přístav Hamburk

První informační tabule DIVA zobrazuje hustotu dopravy v Přístavu Hamburk / Zdroj: HPA


Strana 10 Strana 11


EXKURZE

Dnes se toto hanzovní město může pochlubit zajímavou architekturou, velkou řadou muzeí i zelenými parky, a samozřejmě může být pyšné, že je jedním z největších dopravních uzlů. Není divu, že díky jeho stra-tegickému umístění při ústí Labe do Severního moře získal Hamburk přízvisko „Brána do světa“. Z těchto důvodů není překvapením, že se sku-pina VGP rozhodla vybudovat svůj

další logistický park v těsné blízkosti tohoto velkolepého města.

Ve středověku patřil Hamburk do spolku Hanza, který sdružoval vý-znamné přístavy a obchodní města v severním Německu, Pobaltí a okolí. Co se velikosti týče, Hamburk si může připsat několik prvenství. Kromě toho, že je s téměř 1,75 milionem obyvatel druhým největším němec-kým městem, nachází se tu druhý

největší přístav v Evropě a je jed-ním z nejvýznamnějších evropských překladišť papíru, je také největším obchodním místem pro obchod s far-maceutiky, největším světovým pří-stavem pro dovoz kávy, jedním z nej-větších překladišť koření a obsahuje také největší světový sklad koberců.

Lodě, vlaky, letadla...Hamburk těží hlavně z přepravy nákladních kontejnerů. Ale ekono-mická krize v roce 2009 dopadla také na Hamburk a jeho přístav. Tr-valo dva roky, než se z útlumu zota-vil, ale v roce 2013 dosáhl překladu 139 milionů tun námořního zboží, a tak opět obhájil příčku patnáctého největšího kontejnerového přístavu na světě.

BRÁNA DO SVĚTAČistě objektivně vzato můžeme říci, že Hamburk nabízí mnoho příležitostí, o nichž si ostatní města mohou nechat jen zdát: malebné umístění na soutoku řek Alster a Labe, přístav, který vystihuje město – kosmopolitní a multikulturní exportní motor německé ekonomiky.

Hamburk

EXKURZE

Hamburk a jeho doprava jsou ne-oddělitelnými partnery. Ale Hamburk je také největším německým centrem civilního leteckého průmyslu – v celé Evropě patří toto prvenství francouz-skému městu Toulouse. Letecký kom-plex Hamburského metropolitního regionu obsahuje kromě dvou gigantů v tomto průmyslu, společnostem Ai-rbus a Lufthansa Technik, a Letiště Hamburk, také více než 300 většinou středních dodavatelů, a řadu výzkum-ných a vzdělávacích institucí. V oblasti výzkumu a vývoje ve výrobě letadel zde pracuje přibližně 40 000 vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, a tvoří tak třetí největší světové centrum civilního leteckého průmyslu. Hus-tota zdejší sítě železničních spojů

pro nákladní vlaky je jedinečná nejen v Německu, ale v celé Evropě. Podle informací Logistické iniciativy Hamb-urk se odhaduje, že v roce 2015 bude přístav překládat až 500 nákladních vlaků každý den. Přístav navíc letos v srpnu spojila s čínským městem Čeng-čou přímá železniční linka, která vede přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko a Polsko. V budoucnu bu-dou touto trasou cestovat kontejnery za pouhých 15 dní.

Logistika chytila druhý dechPřístav Hamburk je největším za-městnavatelem v metropolitní ob-lasti. Je proto sotva překvapivé, že pracovnímu trhu v Hamburku vévodí průmysl, který není takovou měrou

zastoupen v žádném německém městě: logistika. V této oblasti vzniká nejvíce nových pracovních míst. Není divu, toto město je z hlediska dopravní dostupnosti snem každého investora. Kromě zmíněného pří-stavu a železniční sítě se pouhých 11 kilometrů od centra nachází Leti-ště Hamburk. Odsud nabízí šedesát leteckých společností spojení do více než sto dvaceti destinací.

Skutečný klenot pro turistyToto severoněmecké hanzovní město má mnoho co nabídnout nejen pod-nikatelům a obchodníkům, ale také turistům. Díky řadě atrakcí a přiroze-nému šmrncu je návštěva přístavního města mimořádná. Čtvrť St. Pauli, která obsahuje i vyhlášený bulvár Re-eperbahn plnou barů, sex shopů a ka-sin, je jedním z příkladů, čím může město přitahovat turisty. Ale největ-ším lákadlem turistů je historická část města poblíž starého přístavu, která je dnes oblíbeným cílem lodí měst-ské dopravy a mnoha vyhlídkových lodí. Na své si tu přijdou i obdivova-telé architektury, například spousta mostů, kterých se v Hamburku na-chází 2 428. Kam se na to hrabou Be-nátky nebo Amsterodam! Nejdelším mostem v Hamburku je Köhlbrand-brücke dlouhý 3 618 metrů, ale na něj se ale dostanete pouze autem. Díky jeho světlé výšce 53 m pod ním mo-hou proplouvat lodě i za přílivu, takže zásilka do Hamburského přístavu se nikdy nezpozdí.

HAMBURK A PODNIKÁNÍ— V Hamburku se za rok registruje více

než 22 000 nových fi rem. To je nejvíce v Německu.

— Přes 3 000 exportních fi rem dělá z Hamburku srdce německého zahraničního obchodu.

— Hamburg je třetí největší centrum civilního leteckého průmyslu na světě.

— V Hamburku sídlí přibližně 400 čínských společností, díky čemuž je na špičce lokací pro čínské podniky v Evropě.

— V metropolitní oblasti Hamburku více než 12 500 logistických společností zaměstnává přibližně 395 000 lidí.

Zdroj: Logistics Initiative Hamburg

Přístav Hamburk

Romantický pohled na Hamburk


Strana 12 Strana 13


QUO VADIS QUO VADIS

na atraktivních místech pozemek za rozumné ceny, Máme ale v různých zemích své lidi, kteří nám pomáhají zajímavé lokace hledat. S ohledem na celkové tržní podmínky v semi-indu-striálních a logistických trzích vidíme jasný nárůst poptávky po pronají-matelné ploše téměř všude, kde jsme aktivní. Poptávka se podstatně zvýšila během posledních šesti měsíců a vy-ústila k prodeji našeho 20% podílu ve společnostech VGP CZ I. a VGP CZ II. v České republice. Prostředky z tohoto prodeje budou převážně investovány do nákupu nových pozemků.

Q Pracoval jste také pro velkou korporaci jako Ontex. Nyní

jste v rodinné firmě. Jaké jsou v řízení těchto podniků rozdíly?Ve VGP je důležité najít rovnováhu mezi podnikatelským duchem a re-gulačními požadavky, které jsou na naší skupinu kladeny jako na akci-ovou skupinu. Bez podnikatelského ducha a vůle řešit potenciální pro-blémy by bylo velmi obtížné praco-vat v týmu. Struktura rozhodování je VGP velmi plochá, což nám umožňuje rychle řešit provozní problémy, sejít se ve velmi krátké době k jednání, aniž bychom museli psát zdlouhavé interní poznámky. V dnešním rychle měnícím se světě potřebují i naši kli-enti naši okamžitou reakci.

Q Byl jste v týmu, který realizoval vstup VGP na

burzu. Co bylo nejsložitější?Situace na trhu v době primární emise byla velmi obtížná. Když jsme

začali s procesem IPO na začátku roku 2007, byly finanční trhy stále ve velmi dobrém stavu. IPO, tedy první veřejná nabídka akcií, je poměrně zdlouhavý proces a když jsme byli připraveni vstoupit na trh, ukázaly se první ná-znaky finanční krize. Přes obtížné finanční podmínky na trhu jsme se ale rozhodli s IPO pokračovat a s odstu-pem času to bylo velmi dobré rozhod-nutí. Dovolilo to naší skupině restruk-turalizovat se interně, zavést řádné řídící rámce a správné vykazování

podle Mezinárodních účetních stan-dardů. Výhody tohoto rozhodnutí vi-díme téměř každý den během diskusí se stávajícími, ale i potenciálními ná-jemci, s dodavateli i s investory VGP je kótovaná na bruselské burze Euro-next a na hlavním trhu pražské Burzy cenných papírů.

Q Jak se nyní VGP na burze daří?Kapitálové trhy jsou i nadále

složité a pro společnosti jako VGP se tento trh považuje za uzavřený. To je také důvod, proč jsme se zaměřili na alternativní možnosti financování a rozhodli se v červenci 2013 a pro-sinci 2013 vydat dva dluhopisy v cel-kové výši 150 milionů eur. V červnu 2013 jsme vydali 4letý dluhopis v hodnotě 75 milionů eur a v pro-sinci 2013 to byl 5letý dluhopis, také ve výši 75 milionů eur. Oba dluho-pisy měly obromný úspěch, protože nabízený objem byl více než 3krát přepsán.

VGP expanduje na různé trhy a bu-duje několik nových hal zároveň. Pomohl jí vstup na burzu i to, že se firmy otřepávají z krize a hledají vhodné sklady a kanceláře na těch nejlepších místech.

Q Jaká je teď finanční situace firmy?

Skupina VGP měla vždy silnou finanční pozici. K 30. červnu 2014 vlastnila kapitál ve výši 209,4 milionu eur, celková aktiva ve výši 423,6 mi-lionu a bankovní dluh 165,3 milionu. Politika skupiny se vždycky snažila pracovat v rámci ukazatele zadlužení v poměru 2:1, což je poměr čistého dluhu a vlastního kapitálu.

Q Jaké investice v poslední době VGP nejvíce pomohly?

Ačkoli se od počátku zaměřujeme na Českou republiku, náš domovský trh a další země střední Evropy, od roku 2013 jsme výrazně rozšířili německé portfolio, kde bychom se chtěli stát předním developerem. Nyní nás na-jdete v Hamburku, Bingenu, Frank-furtu, Berlíně, Mnichově a Lipsku a stále hledáme řadu dalších strate-gicky umístěných pozemků. Celkově máme v Německu více než 1,5 mi-lionu metrů čtverečních, dovolují nám pronajmout 700 000 m2 plochy. Také jsme otevřeli kancelář v Düssel-dorfu. Kromě Německa jsme ak-tivní i v Estonsku, kde jsme v roce 2013 koupili pozemek o rozloze asi 110 000 m2. První, plně pronajatá budova o velikosti 22 000 m2, byla dokončena. Další budova o velikosti 21 500 m2 (téměř plně pronajata) je ve výstavbě a poslední budova (plně pronajata) se začíná realizovat. Ji-nými slovy, za posledních 12 měsíců v Estonsku úspěšně realizujeme více než 50 000 m2

Q Jaká je situace na trhu s nemovitostmi, je složité

získat pozemky pro stavbu?VGP tráví spoustu času zajišťováním pozemků na těch nejlepších místech. To je také důvod, proč se tento ča-sopis jmenuje VGP Location. Loka-lita je podle nás jedním z důležitých, ne-li dokonce nejdůležitějším ovla-dačem úspěchu. Není snadné najít

„Je těžké balancovat mezi podnikatelským nadšením a regulacemi, které se na nás jako na akciovou společnost valí,“ říká finanční ředitel a šéf pro vztahy s investory společnosti VGP Dirk Stoop. Při rozhovoru otevírá víko pokladny a potvrzuje, že VGP má nyní stabilní a silnou finanční pozici.

DIRK STOOP O SOBĚJsem ženatý a mám dvě dcery ve věku 17 a 15 let. Žijeme v Bruselu v Belgii. Když čas dovolí, rád jezdím na kole. V zimě miluji lyžování v Alpách. Naše rodinná dovolená, to je hlavně objevování nových kultur a zemí. Než jsem se připojil k týmu VGP, trávil jsem většinu své kariéry v různých fi nančních pozicích pro mezinárodních společností. U jedné z nich, v Londýně, jsem zůstal čtyři roky.

DIRK STOOP:Lokalita je nejdůležitějším ovladačem úspěchu

VGP Park Hamburk ve výstavbě




Strana 14 Strana 15


NÁŠ TÝMNÁŠ TÝM

NIKOL RANDÁKOVÁ, RECEPČNÍJENIŠOVICE, ČESKÁ REPUBLIKA

Dvaadvacetiletá absolventka oboru cestovní ruch a veřejná správa na obchodní akademii

Nikol po skončení studia pracovala ve společnosti Partners. K nám na pozici recepční nastoupila před prázdninami. Nejspíš byste to

do ní neřekli, ale Nikol má ráda fotbal, který dokonce hraje.

ASTRID METZGER, OFFICE MANAGER Během své kariéry Astrid často zastávala pozice vedoucí kanceláří, nejčastěji v právních firmách. Astrid žije v Düsseldorfu, hlavním městě německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Mezi její zájmy patří četba a hudba. Moc si užívá také cestování. Říká o sobě, že je velmi zodpovědný a komunikativní člověk.

AXEL KÜPPERS, PROJEKTOVÝ MANAŽERAxel v roce 2004 dokončil studium na Peter Behrend School of Architecture v Düsseldorfu. Než zakotvil ve VGP, pracoval pro různé architektonické kanceláře jako plánovací inženýr, mimo jiné i v Real SB-Warenhaus, které je členem Metro Group. Axel je ženatý a má dvě děti. Volný čas tráví společně s rodinou, nebo se oddává své vášni plachtění.

MARTIN BRUNS, PROJEKTOVÝ MANAŽERČtyřicetiletý Martin je ženatý, má dvě děti a s rodinou žije v Düsseldorfu. Vystudoval Technickou univerzitu v Braunschweigu a kariéru začal před 13 lety jako projektový manažer a konzultant v oblasti infrastruktury. V roce 2007 mu Metro Properties nabídlo zajímavé místo a v posledních dvou letech převzal zodpovědnost za jeden z největších projektů Metra, nový retail park v Essenu, kde zastával pozici commercial project developera. Ve volném čase jezdí Martin s větrem o závod, baví ho totiž windsurfi ng.

NAĎA KOVÁČIKOVÁ, COMMERCIAL OFFICER

PRO SLOVENSKOUž během studia na Fakultě mezinárodních

vztahů na Ekonomické univerzitě v Bratislavě sbírala Naďa pracovní zkušenosti ve

společnostech VÚB banka nebo Skyeurope. Poslední 4 roky měla na starosti pronájem

prostorů v Lozorně, Žilině a v nových rozvíjejících se lokalitách ve společnosti

PointPark Properties. Naďa je zkušená cestovatelka a za vzděláním neváhala vyrazit za hranice. Studovala třeba v Austrálii nebo na exotickém Tchaj-wanu.

LUCIE HLAVÁČOVÁ, SPRÁVA NEMOVITOSTÍJENIŠOVICE, ČESKÁ REPUBLIKA

Než Lucie přišla do VGP, vedla tým pracovníků a navrhovala šperky v bižuterii Pearl Bohemica. Pracovala také jako projektantka a asistentka v Ateliéru pasivních domů. Její největší životní radostí je dcerka Ella. Lucie má netradiční koníčky. Vyrábí ruční papír a fotografuje hezky postaru na analog a černobílý film.

CHRISTINE QUINT, ÚČETNÍDÜSSELDORF, NĚMECKO

Christine se narodila a vyrostla v městečku Mettmann u Düsseldrofu. Po škole pracovala několik let jako účetní, než se jí narodily dvě děti a začala se starat o rodinu. Pro VGP pracuje od dubna 2014. A že toho nemá na starosti zrovna málo. Christine je zodpovědná za účetnictví a výplatní pásky pro všechny VGP Parky v Německu. Kromě toho skvěle vaří, ráda pracuje na zahrádce, čte a chodí na výlety.

INGO LENSING, PROJEKTOVÝ MANAŽERPo studiu na Technické univerzitě v Braunschweigu pracoval Ingo 18 let jako projektový manažer a konzultant na nejrůznějších projektech od dopravní infrastruktury po projekty na ochranu životního prostředí. Se svými hlubokými znalostmi a zkušenostmi nastoupil v únoru 2014 do VGP. Ingo je sportovec tělem i duší, má rád závodní cyklistiku, lyžuje, a také ho baví focení. Žije kousek od Hamburku a má tři děti ve věku 3, 7 a 9 let.

PETER THON, PROJEKTOVÝ MANAŽERJeště než se vrhl na architekturu, vzal to Peter oklikou přes medicínu, kde strávil dva roky. Nakonec si ho ale k sobě archiktektura stejně povolala. Studoval v Düsseldorfu a v New Yorku na prestižní Parons School of Design. Má na kontě velké množství budov od návrhů a vizualizací až po vedení celého projektu. Peter žije v Düsseldorfu, je svobodný a má jednoho potomka.

Noví lidé v týmu VGP VGP Industriebau GmbH: Náš tým v Německu

ASTRID METZGER

DARIUS SCHEIBLE

WILM SCHWARZPAUL

MARTIN BRUNSINGO LENSING

PETER THON

AXEL KÜPPERS


Strana 16 Strana 17


NÁŠ TÝM NÁŠ TÝM

v dlouhodobých horizontech. Krátko-dobé šetření není žádoucí.

Q Zásady správy budov máte zapsané ve Správné knize.

JV Všichni známe Červenou knihu, někdo má Bílou knihu, my ve správě VGP máme tu Správnou. Kniha defi-nuje standardy VGP v oblasti správy a údržby, vznikla teprve v letošním roce a je prací celého týmu kolegů z úseku správy majetku.

Q Jak se tento dokument používá v praxi, jak se s ním

konkrétně pracuje?JV Správná kniha obsahuje a popi-suje postupy údržby „od podlahy až po střechu“. Dozvíte se, jaký je poža-dovaný stav komunikací, chodníků, travních ploch, keřových a stro-mových skupin, termíny pro re-vize a ostatní nezbytné a související činnosti, které nám třeba legislativa přímo nenařizuje, ale je nutné je pro-vádět, jako například čištění střech a podobně.JM Pracujeme s ní jako s kuchařkou. Mám-li pochybnosti o správnosti stavu nemovitosti, mám možnost na-hlédnout do knihy a ověřit si, zda je vše v souladu se standardy či nikoliv. Nedílnou součástí knihy je fotodo-kumentace, jak mají parky podle na-šeho úsudku vypadat, abychom na ně mohli být pyšní a naši nájemníci se v nich cítili velmi dobře. Standardy se vyvíjí s potřebami a požadavky ná-jemníků, které průběžně sledujeme a snažíme se na ně flexibilně reago-vat. Tedy i Správná kniha se bude vyvíjet.

Q Je v něčem správa budov VGP specifická?

JV Hodně se zaměřujeme na to být opravdu flexibilní – to je to, čím je doba typická a co žádá. A potom dělat co nejlépe to, co říkáme, co slibujeme a sliby dodržet. Řeknete si, to je přece základ, ale často se na to zapomíná. JM Díky odpovědnému přístupu VGP při vlastní výstavbě parků, dobrému

výběru materiálů, kvalitní stavební práci a použitých technologií je správa majetku skupiny VGP z větší míry radostí. Snažíme se o to, aby podpisem nájemní smlouvy vztah s klientem neskončil, ale naopak za-čal a nájemník byl v našich parcích dlouhodobě spokojený.

Q Co všechno obnáší správa budov?

JAKUB VODRÁŽKA (JV) Správa bu-dov je komplexní soubor činností, které vedou k udržení, v ideálním

případě ke zvyšování hodnoty spra-vovaného majetku. Správa také za-jišťuje plnění provozních požadavků majitelů nebo nájemců spravovaných nemovitostí.

JIŘÍ MEJDRECH (JM) Staráte se o to, aby byl zajištěný bezproblémový chod objektů. Plánujete a zajišťujete nezbytné investice do oprav, sta-ráte se o revize a dodržování všech činností podléhajících legislativě. Připravujete vyúčtování za služby a energie, řešíte pojistné události, reklamace a podobně.

Q Jak se dobrá správa budov liší od špatné?

JV Je rozdíl, jestli něco děláte pro peníze, nebo proto, aby věci správně fungovaly a proto, že vás to baví. Když se to daří, pak přijdou i pe-níze. Od určitého rozsahu spravova-ných nemovitostí musíte mít na práci podpůrný systém, nejde to řešit na koleni s jednou, dvěma tabulkami. Ve VGP jsme v roce 2010 do tako-vého systému investovali a průběžně tuto aplikaci vylepšujeme a nabízíme i našim nájemcům. Devizou VGP vždy byli její zaměstnanci. Jsou pro nás na prvním místě a u toho zůstaneme.JM Opravdu kvalitní správní firmu poznáte například v momentě, kdy se majitel rozhodne nemovitost prodat a je spokojený s výsledným číslem prodeje. Vaše práce z pozice správy majetku byla odvedena maximálně efektivně a majetek na hodnotě neztratil.

Q Kde se dá ve správě budov efektivně ušetřit a kde

naopak šetření není na místě?JV Je známou a z vlastní zkušenosti i potvrzenou skutečností, že náklady na opravy neudržovaného zařízení jsou v konečné fázi výrazně vyšší než náklady průběžně, ale účelně vy-nakládané na pravidelnou údržbu a servis takového zařízení. Šetření u VGP vychází z velkého rozsahu stejných či velmi podobných budov a hromadného nakupování služeb.JM Záleží na tom, o jakou spravova-nou nemovitost se jedná. Pokud spra-vujete majetek, kde majitel nešetřil na vstupech při výstavbě, je to radost. V opačném případě je noční můrou, protože se můžete ocitnout ve spirále oprav, reklamací, poruchových tech-nologií atd. Správa majetku je běh na dlouhou trať. Neplánujete na měsíc či rok, ale na léta dopředu. Šetříte tak

SPRAVOVAT MAJETEK VGP JE RADOST„Pokud dobře funguje správa budov, vede to ke zvyšování hodnoty majetku,“ říká Jakub Vodrážka, jednatel společnosti VGP FM Services, která spravuje naše budovy. K rozhovoru jsme přizvali i Jiřího Mejdrecha, jednatele společnosti SUTA. Ta pro VGP zabezpečuje kompletní facility služby.

MÍT VĚCI POD KONTROLOU„Firma VGP FM Services, s.r.o., vznikla z přirozené potřeby spravovat developerské aktivity VGP. Šlo především o to, mít kontrolu nad stavem budov, které nadále zůstávají v majetku VGP a také řádně zabezpečovat servis pro nájemce,“ říká jednatel společnosti Ing. Jakub Vodrážka


Strana 18 Strana 19


BRAND STORYBRAND STORY

barvení a výrobu obvazů a vrhnul se na samostatné podnikání.

Hartmannovy zlepšovákySpolečnost Hartmann se ale nespo-kojila jen s výrobou obvazů a na trh valila jeden zlepšovák za druhým. Například na konci 30. let minulého století uvedla první vlastní mastné krytí Branolind, díky němuž obvazy nepřilnuly k ráně, a jejich výměna tak byla bezbolestná. To výrazně při-spělo k vyššímu komfortu pacientů. V polovině 60. let zase firma slavila velký úspěch s unikátním řešením kompresního polštářku pro praktické lékaře a o pár let zabodoval kompres znovu, tentokrát skládaný s okraji přeloženými dovnitř, s vyšší absorpcí a maximální prodyšností. Od konce 90. let se společnost intenzivně za-měřuje na trend vlhkého krytí, které ocení zejména chroničtí pacienti.

Než se z kříže stal oválKaždá správná značka musí mít své typické logo. Paul Hartmann se snažil zdůrazňovat původ svých výrobků, a proto si takové logo nechal v roce 1883 zaregistrovat. Inspiraci našel u Mezinárodního červeného kříže, a tak jeho prapůvodní logo tvořil červený kříž umístěný na zkřížených eskulapových holích na bílém pozadí. Jenže symbol Červeného kříže začal

být chráněn zákonem a společnost Hartmann na to musela zareagovat – nově logo tvořil bílý kříž na červeném pozadí. Zásadní změnou logo pro-šlo v roce 1938, kdy se proměnilo v typický modrý ovál se sloganem „HARTMANN pomáhá léčit“, který určitě všichni znáte.

Zdraví v dobrých rukouNa společnost Hartmann – Rico se můžeme dívat z mnoha pohledů. Jako na významného výrobce a dis-tributora zdravotnických prostředků a hygienických výrobků, důleži-tého zaměstnavatele nebo solidního partnera pro vzdělávání či pomoc spoluobčanům a dokonce jako na významného exportéra. Ano, firma si skutečně v letech 2005 až 2007 odnesla v celostátní soutěži ocenění Exportér roku. Vedle toho se může chlubit třeba také titulem Firma roku nebo Produkt roku.

Rajhrad obslouží celý východSpolečnost Hartmann – Rico samo-zřejmě, stejně jako jiné firmy, stále přemýšlí, jak na jedné straně ušet-řit, a na straně druhé expandovat. Proto, aby vylepšila své skladové kapacity, zvýšila kvalitu servis-ních služeb a uspořila náklady na dopravu a logistiku ve výši 7 mi-lionů korun, rozhodla se sjednotit

svou distribuci do dvou nových distribučních center – západního v Dobrovízu u Prahy a východního ve VGP Parku Brno. Nová centra už nejsou vyhrazená pro určitý typ produktu, jako tomu bylo dosud, ale stejným sortimentem budou obsluhovat dvě spádové oblasti.

„Naposledy jsme výrazně navýšili skladovací kapacity před devíti lety. Od roku 2009 jsme cítili jejich nedo-statek a museli jsme si další sklady pronajímat,“ uvedl šéf logistiky Vla-dimír Stodůlka. Logistika bude nyní mnohem jednodušší. Sklad u Prahy bude obsluhovat západní část země, rajhradský park pak obsáhne její vý-chodní část a Slovensko.

Na ránu, odřeninu nebo jiné zranění nejlépe platí pofoukání. Stejně dobře ale fungují i náplasti, obvazy a další zdravotnické pomůcky fi rmy Hartmann – Rico. Historie společnosti se začíná psát v prosinci roku 1991, obě fi rmy, Hartmann i Rico, ale své stroje spustily už v 19. století.

HARTMANN – RICO:Pomáháme léčit

Dnes se jim v sortimentu zdravotnic-kých prostředků a hygienických po-třeb v Česku jen tak nikdo nevyrovná. Hartmann – Rico má nově své logis-tické centrum ve VGP Parku Brno.

Hartmann a Rico, dvě silné firmy s dlouhou tradicí se spojily, aby byly ještě silnější. Díky této síle působí hned na třech zdravotnických fron-tách. Vyrábí prostředky pro léčbu a hojení ran, usnadňují ošetřovate-lům péči o pacienty a pomáhají před-cházet rizikům při chirurgických zákrocích v nemocnicích i v ambu-lancích.

Rico ve vatěČeská část firmy začala vyrábět obva-zové materiály už v roce 1891. Tehdy ještě sídlila v Chomutově, nesla název Richter & Compagnon a své výrobky úspěšně vyvážela i do evropských zemí. V roce 1914 spatřila světlo světa akciová společnost Rico, jejímiž „tatínky“ byli pánové Julius Richter a Jindřich Kohn. Ti se o několik let později rozhodli svého úspěšného „potomka“ přestěhovat do Veverské Bítýšky, kde ho najdeme dodnes.

Společnost Rico patřila k význam-ným výrobcům vaty, obvazového materiálu a hygienických potřeb i po svém znárodnění v roce 1946 a v ná-sledujících letech socialistického plánování. Příležitost dostat se opět na pozice, které jí kdysi patřily, do-stala ale až po politicko-ekonomic-kých změnách v roce 1989.

Druhou část jména společnost zís-kala 18. prosince roku 1991 „svat-bou“ s firmou podobného zaměření – Paul Hartmann.

Hartmann v bavlnceI firma Hartmann začínala od píky. Napadlo by vás, že cesta na po-zici předního evropského part-nera zdravotnických zařízení začala u obyčejných punčoch, čepic a ka-pesníků? Opravdu je to tak, Ludwig von Hartmann převzal v roce 1818

krachující textilní továrnu v Heiden-heimu, kde do té doby působil jako ředitel. Jeho přičiněním se továrna stala jednou z nejlépe prosperují-cích přádelen bavlny v Německu, a Hartmann byl označován za jed-noho z nejdůležitějších průkopníků

průmyslu v království Württember-ském. V roce 1833 mu král Wilhel-mem I. dokonce udělil šlechtický titul a Württemberský korunní řád.

Ve čtyřicátých letech však bylo Württembersko postiženo hlubo-kou ekonomickou krizí a tato krize měla vliv i na společnost Ludwiga Hartmanna. Proto se v roce 1843 rozhodl předat přádelnu a bělírnu svým třem synům Carlovi, Eduardovi a Paulovi s přáním, aby tyto závody zůstaly spojeny a nikdy nebyly roz-děleny. Carl podle pokynu převzal vedení bělírny, Eduard provoz přá-delny v Herbrechtingenu a Paul se ujal řízení přádelny bavlny. Zní to trochu jako v pohádce, že? Synáčkům se vcelku dařilo a postupně přivedli zadluženou firmu zpět do zisku pod novým názvem Ludwig Hartmann’s Söhne. Jen „nezvedený“ Paul otce neposlechl a asi udělal dobře. V roce 1867 koupil bělírnu v Heidenheimu, založil vlastní společnost na bělení,

PRVNÍ RAJHRADSKÝ NÁJEMNÍKVGP Park Brno se nachází na okraji Brna u obce Rajhrad v těsné blízkosti rychlostní komunikace R52 spojující Brno a Vídeň. První uzavřená nájemní smlouva v tomto parku byla právě s mezinárodní společností Hartmann – Rico. VGP pro Hartmann – Rico realizovala halu III. o velikosti více než 8 600 m2. Z toho přes 500 m2 tvoří administrativní prostory a zbylých více než 8 000 m2 představuje skladové a výrobní prostory. Mimo to uzavřela společnost Hartmann – Rico nájemní smlouvu se společností VGP na pronájem prostor v Tuchoměřicích o celkové rozloze 5 200 m2.

Sklad Hartmann-Rico, Rajhrad


Strana 20 Strana 21


ROZHOVORROZHOVOR

Při pohledu na jeho práce, které se často rozpínají po mnoha čtverečních metrech, máte pocit, že na vás písmena a a geometrické tvary doslova vylézají. Technicky dokonalé hrátky s prosto-rem jsou totiž umělcovým nezaměni-telným rukopisem. O graffiti, chystané knize, ale i o Hamburku, kde umělec žije, si Mirko Reisserem povídala Caro-lin Westphal.

Q Kdy jste začal pracovat s graffiti?

Začal jsem v roce 1989, až když mi bylo 17 let. Když se ohlédnu zpět, myslím, že bylo dobře, že jsem se do

světa graffiti ponořil až poté, co jsem si trochu rozšířil obzory. Díky tomu jsem měl možnost rozvinout svou práci otevřeněji a s větší svobodou.

Q Co vás k tomu motivovalo?Skrze svůj zájem o ranou hip-

-hopovou scénu, která se právě do-stala do Evropy z USA, jsem se setkal s podobně smýšlejícími lidmi a stal se součástí globální scény. Když jsem poprvé vzal do ruky sprej a s kama-rády vytvořil velké graffiti, uvědomil jsem si, že jsem nikdy nechtěl dělat nic jiného. Bylo to přesně to, co jsem vždycky hledal.

Q Kteří umělci a hnutí inspirovali vaše umění?

Samozřejmě jsem znal americké knihy „Spraycan Art“ a „Subway Art“ („Umění z plechovky“ a „Umění z podzemky“), ale mou první knihou o graffiti bylo „Graffiti Live – Die Züge gehören uns“ („Graffiti Live – Vlaky patří nám“). Proto můj styl více ovlivnili evropští, hlavně němečtí graffiti umělci.

Ještě před graffiti jsem vždycky kreslil fotorealisticky a ve škole jsem měl lekce pokročilého umění. Van Gogh a Dalí – všechno jsem to pova-žoval za působivé. V jejich dílech jsem

MIRKO REISSER Tagy jsou moje autoportrétyDíla graffiti umělce Mirko Reissera, který vystupuje pod jménem DAIM, už nezdobí jen ulice, ale najdete je spíše v muzejních expozicích. Tam byste nejpíš graffiti nečekali, že?

nikde neviděl obrysy. Takže mi nedá-valo smysl dávat obrysy písmenům v mém graffiti. Proto jsem začal šra-fovat, tvořit tvary ne pomocí obrysů, ale pomocí světla a stínu.

Q Jaké sdělení chcete svou prací předat?

Redukce možná není prvním slo-vem, které se člověku vybaví v sou-vislosti s mými díly, ale vzhledem k mému výběru motivu je tento ter-mín docela příhodný. Zobrazuje moje writerské jméno, DAIM.

Má tvorba je ale převážně záleži-tostí konstrukce a dekonstrukce ty-pografie. Jde o zachycení momentu mezi vytvořením a vytracením se; o konstrukci písmen, tvorbu tvarů, ale zároveň také jejich zpochybňo-vání. A má díla v sobě přirozeně ne-sou také velice osobní prvek.

Svůj tag, DAIM, jsem poprvé na-kreslil v roce 1991. Dodnes vnímám svoje tagy jako autoportréty: tím, že se soustředíte na určitou ideu, tech-niku nebo styl, dlouhodobou prací s určitým námětem, ponořením se do procesu, se toho nakonec hodně do-zvíte o sobě a své osobnosti. A to se pak odrazí v obrazech, které tvoříte. Je to právě neustálý rozvoj mé práce a osobnosti, co ve mně stále vyvolává nadšení, i po 25 letech.

Obsah jasně souvisí s formou. Jsou to moje písmena. Je to moje jméno. Je to má práce. Pochopitelně nemusím řešit, co na každý obraz napsat. Jsem opravdu spokojený, že mám tento zá-klad a mohu se soustředit na prostor, ve kterém se dílo bude prezentovat nebo na jeho styl, který funguje jako pocit, který musím přesně vyjádřit. Použití jména DAIM je čím dál tím komplexnější. Vnímám to jako jakýsi autoportrét – celá moje osobnost prosakuje do mých obrazů.

Q Co vás inspiruje na realizaci umění na domech?

Sprej a interakce s tvary a mými písmeny, a především s tématem redukce, je přesně to, co mě baví. S ohledem na techniku, ale také tím, že jste vázán k určité scéně, musíte být schopen dělat kompromisy. Ale vzrušujícím rozvojem je naučit se být nekompromisní a do určité míry se

osvobodit od této scény. Pro mě to zesílilo v roce 2005, když jsem začal pracovat se sběratelem, obchodníkem a kurátorem umění Rikem Reinkin-gem a podílet se na větších a větších výstavních projektech.

V tomto ohledu je graffiti také ná-ročné, protože nechci vnímat styl, který jsem si vytvořil, coby omezení. To, že si rozvinete vlastní styl, vám především umožní dále na něm sta-vět, aniž byste museli pokaždé začí-nat od nuly. Vymanit se z něj a expe-rimentovat může také znamenat hrát si s technikami nebo měnit místo vý-stavy. Konec konců, trojrozměrné dílo na zdi není totéž jako dílo na plátně v muzeu, ani jako socha nebo tape art (díla z lepicí pásky).

Q Po svých začátcích zde v Hamburku jste studoval

výtvarné umění ve Švýcarsku. Co vás tam přivedlo?Po sedmi letech na graffiti scéně jsem musel získat příslovečný širší roz-hled. Od kamaráda jsem se dozvěděl o Lucernské škole umění a designu ve Švýcarsku a rozhodl se tam studovat výtvarná umění. Roky studia mi napo-mohli rozvinout mou práci na plátně. Ve Švýcarsku jsem se byl schopen vě-novat také své sochařské práci.

Dalším objevem, který jsem během získávání svého titulu učinil, byla dů-ležitost prezentace. Venku je vnímání díla samozřejmé, ale uvnitř? Nechtěli jsme jen pověsit pár pláten; hledali jsme všeobjímající prezentaci. Tak

vznikla stále rostoucí série výstav Ur-ban-Discipline v Hamburku mezi lety 2000 a 2002, kterou jsem organizoval se svou studiovou komunitou „ge-tting-up“. Chtěli jsme vytvořit fórum, kde by se diskutovalo o tom, jak se graffiti a street art mění, když se do-stanou na plátno nebo na výstavu.

Q Jak vnímáte svou kariéru za posledních 25 let?

Nevěřím, že by existoval přesný bod v čase na správná životní rozhodnutí, spíš určitý časový rámec. Ten se ně-kdy může protáhnout na týdny, nebo i roky. Stačí jen udělat správné roz-hodnutí ve správném časovém rámci. Se svou prací jsem ve správném časo-vém rámci vždycky byl, ale někdy mi

DAIM – all directions

Mirko Reisser a nástěnná malba „DEIM – corner to corner“

location32015

Strana 23Strana 22

location3 číslo 09, ročník VII.

ROZHOVOR ROZHOVOR

nepochybně kořeny, ale od které se zá-roveň usiluje oprostit.

Belinda Grace Gardner, slavná svými mnoha esejemi o současném umění publikovanými v tematických publikacích, pohlíží na podpis coby na obsah, spojuje má díla s prota-gonisty konceptuálního umění jako Onem Kawarou a jeho Malbami dat a Hanne Darbovenovou, a tvoří zá-věry o dílech konkrétní poezie.

Arne Rautenberg, spisovatelka, umělkyně a kulturní novinářka na volné noze eseje uzavírá rozhovorem, ve kterém mě nepovažuje pouze za umělce, ale také za jednotlivce.

Rik Reinking, umělecký sběratel, obchodník a organizátor výstav na-psal předmluvu, a jelikož sledoval mou kariéru od počátku, poskytuje detailní pohled na vztah mezi sběra-telem a umělcem.

Q Jak si myslíte, že se graffiti v posledních

letech vyvinulo?V poslední době vyrostl kolem ideje street nebo urban artu velký trh. Já sám sebe ale stále vnímám jako kla-sického graffiti umělce. Lidé to tak snadno nepřijímají, protože nepůsobí

tak male, šablonovitě a komicky, ale spíš neohrabaně, barevně, divoce, nečitelně, tajemně a agresivně. Proto na uměleckém trhu uspělo jen málo klasických graffiti umělců. V tomto ohledu jsem spíše výjimkou.

Pomohlo vám nějak v posledních letech to, že jste součástí umělecké komunity, a umožnilo vám to vytvo-řit některá konkrétní díla, která byste jinak nemohl realizovat?

Okolo roku 2005, kdy jsem zahá-jil spolupráci s Rikem Reinkingem, je jasně patrný přelom v mé práci. Začal jsem se podílet na stále větším počtu výstav, a byly pro mě stále dů-ležitější. Například moje velká díla na zdech v Art Cologne, Villa Merkel, umělecké galerii v Barmen Wupper-tal nebo můj příspěvek do doprovod-ného programu Benátského bienále. Moje práce se změnila tak, jak by to na ulici nebylo možné. A to i přesto, že vnímám muzea jako veřejný pro-stor. Ale zde mé umění oslovuje lidi, kteří by si jej na ulici ani nevšimli. A já se vždy snažil tento prostor s jeho specifickými požadavky dobýt novými způsoby. Obecně jsem měl dost místa na přemýšlení a volnosti na tvorbu nových děl.

Q Myslíte si, že graffiti je projevem vzpoury?

Když graffiti v šedesátých letech v New Yorku vzniklo, rozhodně pro-jevem vzpoury bylo. V podstatě bylo způsobem, jak zanechat svou stopu ve světě, ve kterém máte pocit, že vás jinak ignoruje. Graffiti jako takové mělo rozhodně politickou motivaci. Tehdy graffiti dobylo celý svět a roz-víjelo se určujícím způsobem až do-dnes. Teď už dlouho pracuji legálně, hlavně v kontextu muzejních výstav a na plátně. V mé tvorbě jsou roz-hodně politické a vzpurné prvky, ale jsou možná poněkud jemnější a osob-nější. Graffiti, vedle oleje na plátně, sochařství nebo instalací, je pouze formou uměleckého vyjádření, již jsem si vybral.

Q Řekl byste, že Hamburk je městem umění?

Hamburk je rozhodně město umění. Kromě bujné urban scény máme také muzea nejvyšší kvality jako Hambur-ger Kunsthalle, Deichtorhallen apod. Hamburk dokáže nabídnout také mnoho performancí a hudby.

Více informací nahttp://mirkoreisser.de

dlouho trvalo věci realizovat, pochopit a zvnitřnit. Ale na-konec se mi je realizovat, pochopit a zvnitřnit podařilo. To samozřejmě vůbec není strategie pro začínající úspěšné umělce, kteří vším procházejí v krátkém období. Ale je to také otázkou osobnosti. V takovém případě nemusíte litovat, když se ohlédnete. A to je při pohledu zpět samo-zřejmě dobře.

Q Stále se ztotožňujete se jménem DAIM, i po dvaceti pěti letech tvorby se svým tagem?

Rozhodně. A použití jména DAIM je čím dál komplexnější. Můj osobní rozvoj silně souvisí s mým uměleckým rozvo-jem. Je to proces, který souvisí s osobním zráním a růstem obecně. Na jednu stranu jste v mnoha procesech zběhlejší, na druhou stranu ale roste touha pochopit, co jste vytvo-řil. Tak se dozvíte něco o sobě coby o člověku a osobnosti.

Q Pracujete nyní na nějakých mezinárodních projektech?

Po skupinových výstavách výstavě Existentielle Bildwelten (Existenciální světy obrazů) v muzeu moderního umění Weserburg v Brémách a Beyond melancholia (Za hra-nicemi melancholie), Reinkingova sbírka hamburského Muzea etnografie, které otevřely nedávno, nyní pracuji na sólo výstavě v zone contemporaine v Bernu. Důleži-tým a velkým projektem, na kterém nyní pracuji s ital-ským vydavatelstvím Drago, je má kniha „Mirko Reisser (DAIM) 1989–2014“, která má 320 stran. Poprvé posky-tuje řadu detailních pohledů na mé dílo, od počátků mé kariéry a doby studií výtvarných umění ve Švýcarsku až do

současnosti, kdy jsou moje díla k vidění především ve vel-kých muzejních prezentacích. Na více než 350 ilustracích, v některých případech dříve nepublikovaných, kniha uka-zuje vývoj mé práce po dobu 25 let a všechna má důležitá tvůrčí období. To zahrnuje nástěnná díla, plátna, sochy, edice, grafiky a moje poslední tape artová díla.

Jsem velice rád, že jsem pro knihu získal renomované autory: Johannes Stahl, umělecký kritik a kurátor, se ohlíží za historií graffiti, což je tradice, ve které má moje práce

DAIMaround

Die Mauersprengung

Mirko Reisser, v pozadí „DAIM – up and around“


Strana 24 Strana 25


SNYSNY

knihy a vzpomínal na ty, které hltal jako kluk. „Od dětství jsem četl knihy o úžasných mořeplavcích, jako jsou Ericson, Kolumbus, Magalhães. Můj obdiv k nim je ‚pohonem‘ mých činů. To oni podnítili moji fantazii a udali směr mého života,“ píše. V povaze Rudy Mořeplavce ale není zůstá-vat u slov, a touha vydat se v replice Magalhãesovy plachetnice na cestu kolem světa ho vede zpátky na pev-nou zem. Loď staví sám, s pomocí starých kamarádů i náhodných lidí. Když dojdou peníze, jede je někam vydělat, protože coby zapřisáhlý abstinent a nekuřák odmítá spon-zorské nabídky tabákových firem

a novodobých zbohatlíků. Když Vic-torii konečně dostavěl a v roce 1999 s ní vyplul na cestu kolem světa, vydržel Ruda na palubě jen skrz Evropu, západní Afriku a Karibské moře. Na Floridě přesedl na palubu jachty Polárka a zamířil mezi ledovce. „Na lodi má zůstat jenom ten, kdo je

pro plavbu nezbytný, a to já jsem už v Americe přestal být,“ říká mořepla-vec, který o sobě tvrdí, že žije jako nuzák, ale cestuje jako král.

Dobrodruh miliardář„Když mi bylo dvanáct let, vylezl jsem na svou první horu. Potom jsem po-kračoval dál a dál.“ Tak popisuje své mládí patrně nejznámější moderní dobrodruh Steve Fossett. Nedostatek nadání pro sportovní kariéru vyna-hrazoval vytrvalostí a houževnatostí. Lezl na hory, učil se řídit jachtu a byl zapáleným skautem. Stejné nasazení prokazoval i ve své kariéře byznys-mena. Začínal s jedním telefonem v pronajaté kanceláři, skončil jako miliardář. „Bylo to období, ve kterém jsem neznal nic než práci,“ vzpomí-nal. „V jednu chvíli jsem začal cítit, že mě takový život nenaplňuje a začal jsem každý rok věnovat šest týdnů sportu a dobrodružství.“ Poté, co své firmy prodal, se mohl vrhnout na extrémní podniky s plnou vervou. 21. února 1995 se stal prvním člově-kem, který dokázal přeletět v balónu Tichý oceán. O sedm let později už dokázal obletět celý svět a za další čtyři roky totéž dokázal v letadle bez doplňování paliva. Svět Steve Fossett několikrát obkroužil i po mořské hladině. Dodnes je držitelem re-kordu v nejrychlejším obeplutí země (58 dní a 9 hodin) a dalších 32 rych-lostních a dálkových jachtařských re-kordů. Kromě toho lezl na hory, běhal na lyžích, absolvoval nejtěžší světové triatlony a ultramaratony. Žil jako pravý dobrodruh a stejně tak i ze světa odešel. 3. září 2007 vzlétl jed-nomotorovým letadlem nad poušť ve státě Nevada a v silných turbulencích zmizel z obrazovek radaru. Skoro o měsíc později bylo náhodně nale-zeno několik věcí patřící Fossettovi a o den později i vrak letadla. Nako-nec i jeho kosterní pozůstatky.

Příliš mladá na dobrodružstvíJessice Watsonové bylo pouhých je-denáct, když se osmnáctiletý Jesse Martin stal nejmladším mořeplav-cem, který dokázal sám obeplout zeměkouli. O dva roky později Jes-sica oznámila rodičům, že to chce také zkusit. Její cestu od samého

Nevíme. Neví to často ani sami dob-rodruzi. Když se novináři ptali slav-ného horolezce George Malloryho, proč se jako první člověk v historii pokusil zdolat nejvyšší horu světa, dlouho přemýšlel a pak odpověděl: „Protože tam ta hora stojí.“

Touha po dobrodružství je někte-rým z nás vrozená. Nezáleží na tom,

zda je dotyčný mladý, starý, muž, nebo žena. Je jedno, zda pochází z bohaté rodiny, nebo má hluboko do kapsy. Stejně jako dobrodruzi, jsou různá i jejich dobrodružství. Někdo ho hledá ve stratosféře, někdo pod hladinou oceánu a pro jiného může být celoži-votním zážitkem koupit si s kamarády trabanta a vydat se v něm na cestu kolem světa.

Mořeplavec bez penězMladý Ruda Krautschneider nebyl vzorný školák. Raději než v lavici sedával v polorozpadlé lodi v opuš-těné zahradě na břehu Dyje a četl knihy o dobrodružství dávných mořeplavců. Když mu bylo 17 let, odešel z domova. Toulal se, střídal zaměstnání a stále více ho to táhlo k moři. „Většina mých kamarádů skončila ve vězení. Byl nejvyšší čas vyletět z hnízda,“ píše ve své knize Lidé a oceán. Z palub vlastnoručně vyrobených lodí viděl tučňáky v Oh-ňové zemi i ledové kry u Špicberků. Zavezly ho do favel v Riu i do vesnic na pobřeží Afriky. Během plaveb psal

DOBRODRUZI BEZ HRANIC

Himálaj

Vyrostli jsme v době, kdy nemusíme každý den bojovat o přežití. Obklopujeme se bezpečím a pohodlím a adrenalin vstřebáváme ve střídmých pečlivě odměřených dávkách. Někde hluboko v nás se ovšem stále skrývá touha po dobrodružství. Proč?

Svět je jako kniha. Kdo necestuje, čte jen

jednu její stránku.Sv. Augustin

filozof

Za dvacet let budete více litovat věcí, které

jste neudělali, než věcí, které jste udělali.

Mark Twain americký spisovatel

Rudolf Krautschneider

Steve Fossett

location3

Strana 26


SNY

začátku provázela kontroverze, os-cilující kolem tématu „příliš mladá“. Plavba kolem světa není jen slun-cem zalitý oceán a skákající delfíni. Debaty a problémy s financováním výpravy ukončil až milionář Dick Smith. „Během měsíců, které Jessica stráví na moři, budou tisíce mladých

lidí podstupovat daleko větší rizika, když budou řídit opilí a brát drogy,“ prohlásil. „Dobrodružství na palubě jachty je daleko méně riskantní a da-leko více inspirující.“ Na cestě Jessicu čekaly patnáctimetrové vlny, vítr o síle orkánu a bouře, která během jedné noci čtyřikrát položila 63 tu-novou jachtu na bok. Ale o 210 dní, 38 000 kilometrů a 576 čokoládo-vých tyčinek později dorazila růžová jachta Ella̕s Pink Lady s šestnác-tiletou kapitánkou zpět do mateř-ského přístavu v Sydney. Mezi prv-ními gratulanty byl Jesse Martin, který osobně přivázal jachtu k molu, a australský premiér Kevin Rudd, který mladou jachtařku prohlásil za novou národní hrdinku. Ona sama

to ale vzápětí popřela. „Nejsem hr-dinka, jen holka, která si splnila sen,“ prohlásila.

Příliš starý na dobrodružstvíMezi horolezci se říká, že Everest přidá při výstupu každému 70 let. Pokud je to pravda, musel se japon-ský dobrodruh Yuichiro Miura při svém posledním výstupu cítit na zhruba 150. Lézt v osmdesáti letech na nejvyšší horu světa, která vzala život 240 horolezcům, se může zdát jako zbytečný hazard. Miura má ale pro podobné kousky slabost. Ve svém životě slezl a sjel na lyžích nej-větší hory všech sedmi kontinentů.

V roce 1970 jako první lyžař pokořil i samotný Everest, když sjel takřka kolmou, dvoukilometrovou stěnu a pomocí padáku zabrzdil necelých 76 metrů před propastí (film Muž, který sjel Everest obdržel Oscara za nejlepší dokument). Za svou horo-lezeckou kariéru utrpěl nesčetná zranění a zlomeniny a má za sebou tři operace srdce. Navíc se o titul nejstaršího pokořitele nejvyšší hory světa musel dlouho prát se svým věčným soupeřem, o dva roky star-ším nepálským šerpou Min Bahadur Sherchanem. Miura vystoupal v roce na vrchol 2003 coby sedmdesátník, Sherchan to dokázal o pět let později v 76 letech. Japonskému nezmarovi tedy nezbylo než se v květnu 2013 vydat do Himálají znovu. 23. května stanul na nejvyšším místě planety a s napětím očekával novinky o pa-ralelní výpravě Min Bahadura. Ten musel svůj výstup kvůli zdravotním problémům ukončit. To ale nezna-mená, že je všemu konec. Vždyť Miu-rův otec Keizo sjížděl na lyžích svahy Mont Blancu ještě v 99 letech.

Dobrodružství je přístupné ka-ždému, ale ne každý ho do svého života vpustí. Vždy najdeme ne-konečně důvodů, proč odolat jeho volání a zůstat doma. A nemusí jít zrovna o lyžování v Himalájích nebo plavbu rozbouřeným oceánem. Stačí si vzpomenout, co všechno nám bránilo, když jsme naposledy měli nutkání něco podniknout. Zapsat se do kursu potápění, zkusit jízdu na koni, sbalit kufr a vyjet na cestu, aniž bychom znali její cíl. Největší překážkou na cestě za dobrodruž-stvím býváme nakonec my sami. Až když ji překonáte, poznáte, jak vel-kou pravdu měl slavný filozof Lao C‘, který prohlásil, že každá velká cesta začíná prvním krokem.

Život je jako lezení na horu. Když si ho chcete užít,

neohlížejte se za sebe.Edmund Hillary

horolezec, první pokořitel Mount Everest

Nechoď po vyznačených trasách. Jdi tam, kde žádná

trasa není a vyznač ji. Ralph Waldo Emerson

americký filozof

Jessica Watson

Cesta začíná jedním krokem

Potřebujete prostor pro své podnikání? Pokud ano, možná vás bude zajímat, jaké možnosti jsou pro vás aktuálně k dispozici. Připravili jsme pro vás stručný přehled aktuální nabídky v oblasti pronájmu skladovacích, logistických či výrobních prostor v některém z našich parků. V případě jakýchkoli doplňujících otázek nás neváhejte kontaktovat a sjednat si osobní schůzku s našimi kolegy.

POTŘEBUJETE PROSTOR?PROJEKT BUDOVA ADMINISTRATIVNÍ ČÁST (m2) SKLADOVÁ ČÁST (m2)

VGP PARK TUCHOMĚŘICE B realizováno na míru 13 200

VGP PARK PLZEŇ B realizováno na míru 19 300

C realizováno na míru 7 272

D realizováno na míru 3 845

VGP PARK BRNO I realizováno na míru 11 700

II realizováno na míru 2 880

VGP PARK ÚSTÍ NAD LABEM P2 realizováno na míru 5 184

P6 realizováno na míru 8 712

P7 realizováno na míru 1 944

VGP PARK ČESKÝ ÚJEZD I realizováno na míru 14 314

II realizováno na míru 2 602

MAĎARSKO

VGP PARK GYŐR A 110 1 650

B2 500 9 800

SLOVENSKO

VGP PARK MALACKY B realizováno na míru 18 000

C realizováno na míru 14 400


E realizováno na míru 21 600

RUMUNSKO

VGP PARK TIMIŞOARA A1 realizováno na míru 17 500

A2 realizováno na míru 17 500

B2 realizováno na míru 16 000

ESTONSKO

VGP PARK NEHATU B realizováno na míru 6 390


LOTYŠSKO

VGP PARK KEKAVA A realizováno na míru 32 640

B realizováno na míru 28 800

NĚMECKO

VGP PARK HAMBURK A.2.1 realizováno na míru 18 279

A2.2 realizováno na míru 11 808

A.3 realizováno na míru 9 500

A.4 realizováno na míru 13 159

B.1.1 realizováno na míru 32 077

B.1.2 realizováno na míru 20 896

B.2 realizováno na míru 36 000



C.1.1 realizováno na míru 10 501

C.1.2 realizováno na míru 9 044

C.2 realizováno na míru 2 375

D.1 realizováno na míru 2 502

E.5 realizováno na míru 7 300

E.6 realizováno na míru 2 400

VGP PARK LIPSKO A1 realizováno na míru 8 950

A2 realizováno na míru 8 950

B1 realizováno na míru 25 750

C1 realizováno na míru 2 375

C2 realizováno na míru 2 375

VGP PARK BERLÍN A realizováno na míru 23 040

VGP PARK MNICHOV (10 budov) realizováno na míru 250 000

Tomas Van Geet [email protected].: +420 724 359 916

Petr Kovaří[email protected].: +420 724 237 331

Renata Cihlářová[email protected].: +420 777 483 249

Naďa Kováčiková[email protected]. +421 908 110 002

Darius [email protected]. +49(0)173 2688263

Andrejs [email protected]. +371 291 366 61

László [email protected]. +36 305 439 966

location%2009 2014 cz web

Documents