Zprávy o výzkumech za rok 2009: Paleolit

5 cm

Obr. 39. Radslavice. Úštep s místní retuší. Kreslil D. Figel’.Fig. 39. Radslavice. A flake. Drawing by D. Figel.

Geografická souradnice místa nálezu je 49°28’26.01"N;17°30’18.68"E (WGS-84). Nelze vyloucit, že nález sou-visí s ojedinelými artefakty, jež byly získány v sou-sední trati „U dubu“ již v roce 2007. V tomto prípadebyly v okolí souradnice 49°28’24.54"N; 17°30’18.49"E(WGS-84) získány 3 patinované úštepy z eratického si-licitu. Výše zmínené nálezy poukazují na možnou exis-tenci dosud neznámé mladopaleolitické stanice situovanéna radslavické terase pri jižním okraji Becevské brány.Príspevek byl realizován v souladu s grantem GACR

404-09-H020, Moravskoslezská škola archeologickýchdoktorandských studií II.

Zdenek Schenk

Resumé

An isolated stone artifact – a massive flake made fromerratic flint (Fig. 39) was collected in the Podsedek fieldin the cadastral territory of Radslavice.

TVORIHRÁZ (OKR. ZNOJMO)

„Na Dílech“.Mladý paleolit (?). Ojedinelý nález. Po-vrchový pruzkum.V trati „Na Dílech“ (obr. 40) byl referenty nalezen

pri povrchovém pruzkumu jeden patinovaný úštep. Z uve-dené trati se jedná o první nález tohoto druhu. Jeho bližšíchronologické zarazení je nejisté, indikuje však možnoumladopaleolitickou aktivitu v daném prostoru.Ojedinelé artefakty nalezené v roce 2009 (cf. Kyjo-

vice v této kapitole) doplnují doposud z hlediska paleo-litu sporadické nálezy z oblasti Znojemska (zvlášte Jevi-šovické pahorkatiny a jejího okolí) (cf. Podborský, Vildo-mec 1972; Kovárník 2001; Svoboda 2002).Príspevek byl realizován v souladu s grantem

GACR 404-09-H020, Moravskoslezská škola archeolo-gických doktorandských studií II a projektem Programrektora na podporu tvurcí cinnosti studentu, F0117 Sberymikroregion Únanovky.

Martin Kuca, Jakub Matoušek, Barbora Kostihová

Obr. 40. Tvorihráz. Lokalizace nálezu.Fig. 40. Tvorihráz. Location of the find.

Literatura

Kovárník, J. 2001: Dejiny archeologického bádánína Znojemsku. In: V. Podborský (ed.): 50 let arche-ologických výzkumu Masarykovy univerzity na Zno-jemsku, 95–125. Brno.

Podborský, V., Vildomec, V. 1972: Pravek Znojemska.Brno.

Svoboda, J. 2002: Paleolit Moravy a Slezska. 2. aktuali-zované vydání. Dolnovestonické studie 8. Brno.

Resumé

An isolated stone artifact was found at Tvorihráz nearZnojmo.

ŽELEC (K. Ú. ŽELEC NA HANÉ, OKR. PRO-STEJOV)

„Holcase“. Bohunicien. Sídlište. Záchranný vý-zkum.PolohaLokalita je situována asi 1,5 km svv. smerem od obce

Želec v predpolí rozsáhlé pískovny (pískovna Ondraticetežená spolecností Težba šterkopísku, spol. s r. o.) – vizobr. 41.Lokalita byla dríve nazývána Ondratice I (cf. Va-

loch 1967; Svoboda 1980), katastrálne však leží na roz-hraní katastrálních území obcí Ondratice a Želec(Oliva 2004). Trat’ové názvy poloh, na kterých se lo-kalita nachází, jsou Velká Zacaková (na západe, katastrOndratic), Malá Zacaková (na východe, katastr Ondra-tic, dnes odteženo) a Holcase (na jihu, katastr Želcena Hané) – srov. obr. 41. Byl proveden soutisk staršíchmapových podkladu zachycujících lokalitu (Valoch 1967,6; Oliva nd; Svoboda 1980, 4) s kolmým leteckým sním-kem z let 2004–2006 (http://geoportal.cenia.cz; obr. 41).Podle aktuálního zamerení pomocí rucníhoGPS prijímace

296

Prehled výzkumu 51, Brno 2011

bylo zjišteno, že v porovnání s použitým leteckým sním-kem došlo v posledních letech k dalšímu rozšírení skrytéplochy pískovny. Na leteckém snímku patrná neobdelá-vaná plocha, která vymezuje soucasné težební pásmo pís-kovny, se prekrývá s lokalitou Ondratice I podle K. Valo-cha (1967, 6) a M. Olivy (nd).Historie bádáníLokalita patrí mezi nejdríve objevená paleolitická síd-

lište pod širým nebem na Morave. Již na pocátku 20. sto-letí zde sbírali štípanou kamennou industrii H. Hosti-nek a A. Gottwald, pozdeji ve sberech pokracovali napr.J. Kopecký J. Možný, J. Jecmínek, F. Czupik a F. Mi-kulášek (Schwabedissen 1943, 19). Už roku 1911 uvedliK. J. Maška a H. Obermeier zdejší nálezy do literaturypod názvem Ondratitz (Maška, Obermeier 1911). On-draticím se od té doby venovali snad všichni význam-nejší badatelé moravského paleolitu (napr. Skutil 1933;Absolon 1936; Schwabedissen 1942, 1943; pozdeji Va-loch 1967; Svoboda 1980; Oliva 2004). Absolon na zá-klade typologie odlišil dva horizonty („praaurignacien“a mladý aurignacien), což mel potvrdit výzkum vedenýJ. Daniou v roce 1928. Podle Schwabedissena (1943, 19)ovšem Dania s prítomností dvou horizontu nesouhlasil.Za pozornost stojí výzkum realizovaný H. Schwabedis-senem (1942) na podzim roku 1942. O této akci se docho-valy pouze kusé zprávy. Neznáme presnou lokalizaci sondani detaily o stratigrafii a nálezech. Schwabedissen (1943,19) na základe tohoto výkopu odmítá Absolonovu hypo-tézu o prítomnosti dvou vrstev – „praaurignacienu“ a mla-dého aurignacienu– a hovorí pouze o jedné vrstve, cožpodle nej byla i predstava L. Zotze. J. Svoboda (1980) alezaznamenal svedectví J. Jecmínka, prímého úcastníka teh-dejšího výzkumu, které je v prímém rozporu s výsledkySchwabedissenova výzkumu. Podle J. Jecmínka pri báziprofilu mela být vrstva obsahující slunákovou industriia patinované silexy mely být v poloze nad ní. Lokalitaa steny pískovny jsou neustále pod archeologickým do-hledem a jsou získávány další artefakty (Svoboda 2000;od roku 2009 lokalitu sledují referenti).Pri zpracování industrie rada badatelu z nepríliš pre-

svedcivých duvodu (viz výše) oddelovala a dodnes od-deluje industrii vyrobenou z místního slunáku (známéhotaké pod oznacením drahanský kremenec– srov. Prichys-tal 2002, 73–74) od artefaktu vyrobených z kvalitnej-ších surovin (tzv. silicitová složka industrie). Slunáko-vou industrii zpracoval J. Svoboda (1980), silicitovásložka i pres množství dílcích zmínek stále ceká na sou-hrnné zpracování. Zpracována byla pouze silicitová ko-lekce ze dnes již odtežené koncentrace Ondratice Ia(Oliva 2004). Kremencová cást souboru bývá razena k bo-hunicienu, zrejmé jsou však také vlivy ostatních kul-tur pocátku mladého paleolitu (plošné retuše – szeletien,strmé retuše – aurignacien). Silicitová cást kolekce bysnad podle M. Olivy (2004) mela mít blíže k szeletienu.Pruzkum v roce 2009Na základe výše uvedených skutecností jsme loka-

litu v prubehu roku 2009 opakovane navštívili a pro-vedli zamerení soucasného okraje skryté plochy v pred-polí pískovny. Pri pruzkumu osypu obnažených pro-filu byly nalezeny ojedinelé patinované artefakty vyro-bené z moravských rohovcu. V míste jejich nálezu byla

Obr. 42. Želec. Foto profilu sondy Zel_T01/09.Fig. 42. Želec. Photograph of the profile of the testpit Zel_T01/09.

provedena zjišt’ovací sondáž a byly ocišteny tri profily(Zel_T01/09, Zel_T02/09, Zel_T03/09). V zime 2009byla sonda Zel_T02/09 s využitím mechanizace rozšírenaprukopem o délce približne 65 m jihozápadním smerem–sonda Zel_T04/09.

Lokalizace sond:

• Zel_T01/09: N49° 21.172’ E17° 04.181’

• Zel_T02/09: N49° 21.162’ E17° 04.167’

• Zel_T03/09: N49° 21.188’ E17° 04.117’

• Zel_T04/09: od bodu N49° 21.188’ E17° 04.117’k bodu N49° 21.143’ E17° 04.123’

Sonda Zel_T01/09Sonda byla vyhloubena v míste, kde bylo na povrchu

osypu u paty profilu nalezeno celkem devet drobných ar-tefaktu. Jednalo se o pet úštepu, tri mikroúštepy a jedenproximální zlomek cepele nebo úštepu s pripravenou úde-rovou plochou (obr. 45:1). Ze surovinového hlediska jemožné bezpecne ucit materiál u jednoho artefaktu vyro-beného z rohovce typu Krumlovský les, ve dvou prípa-dech se jedná o artefakty vyrobené z krídového spongio-vého rohovce a v prípade šesti zbývajících artefaktu jdeo silne patinovaný kvalitní silicit, u kterého nelze roz-hodnout, zda se jedná o moravský rohovec, nebo o ménekvalitní varietu silicitu severské provenience. Po zacišteníprofilu bylo možné popsat následující stratigrafickou situ-aci (obr. 42). Od 30 cm mocné vrstvy ornice byla ostrýmrozhraním oddelena asi 27 cm mocná vrstva spraše, kteráplynule precházela do asi 20 cm mocné polohy svetlehnedého pudního sedimentu. V podloží tohoto pudníhosedimentu se nacházela asi 15 cm mocná vrstva tma-vého, oranžove hnedého pudního sedimentu rozpadavejšíkonzistence, který byl od vrstvy v nadloží oddelen jen

297

Zprávy o výzkumech za rok 2009: Paleolit

Obr. 41. Želec. Soutisk starších mapových podkladu zachycujících lokalitu s kolmým leteckým snímkem z let 2004–2006, do kte-rého byly vyneseny polohy v roce 2009 provedených sond (cerná barva) a starších sond J. Svobody (1980, 4; bílá kolecka). Lokali-zace nalezite Ondratice I podle K. Valocha (1967, 6; barva c. 4) a podle M. Olivy (nd; barva c. 3). Barva c. 5 znázornuje vrstevnicea barva c. 6 hranici katastru.Fig. 41. Želec. Older maps of the site printed tohether with the aerial photograph from the years 2004–2006 with marked locationsof in the year 2009 excavated test pits (black colour) and locations of older trenches of J. Svoboda (1980, 4; white rings). Locationof the Ondratice I site according to K. Valoch (1967, 6; line nr. 4) and according to M. Oliva (ud; line nr. 3). Lines nr. 5 representthe contour lines and line nr. 6 is the border of cadastral territories.

málo výrazným plynulým rozhraním. Oba typy pudníchsedimentu obsahovaly ojedinelé drobné uhlíky, vetší uh-líky se koncentrovaly spíše na bázi spodního oranžovehnedého pudního sedimentu, kde byl také nalezen oje-dinelý úštep. Z tohoto místa byl odebrán vzorek uhlíkuna radiokarbonové datování, který poskytl datum 39 800±1 400 BP (Poz-33108). V podloží spodního pudníhosedimentu se nacházel ostrým rozhraním oddelený mio-cénní písek. Pokusný proplav 20 litru pudního sedimentuposkytl 3 drobné úštepky silicitu.

Sonda Zel_T02/09Sonda byla vyhloubena v míste, kde byly na povrchu

osypu u paty profilu nalezeny dva artefakty. Jednalo seo proximální zlomek cepele s rímsou na patce (typickoupro použití mekkého otloukace nebo tlaku) a nepatino-vaný úštep se stopami rzi na povrchu, který nemusí s pale-olitickým osídlením lokality souviset. Oba artefakty bylyvyrobeny z blíže neurcených moravských rohovcu. Po za-cištení profilu byla zdokumentována následující stratigra-fická situace (obr. 43): Ornice zasahovala do hloubky20 cm a byla oddelena ostrým rozhraním od podložní

spraše. Asi 35 cm mocná vrstva spraše na bázi plynuleprecházela do podložního pudního sedimentu. V této asi23 cm mocné vrstve pudního sedimentu bylo možné roz-lišit dve asi 5 cm uhlíkaté polohy, které se v severozá-padní cásti profilu spojovaly do jedné asi 10 cm vrstvys uhlíky. Pudní sediment nad uhlíkatými polohami se zdámít tmave hnedý odstín, zatímco pod uhlíky je spíše oran-žove hnedý. Podloží pudního sedimentu tvorily miocénnípísky.Sonda Zel_T03/09Zde došlo k povrchovému nálezu valounu krídového

spongiového rohovce se stopami opracování. Po zacišteníprofilu poblíž místa nálezu jsme v hloubce 1,5–2m zachy-tili nevýraznou svetle hnedou vrstvu pudního sedimentubez dalších nálezu. Nadloží bylo tvoreno premístenýmisprašovými sedimenty s mozaikovitou odlucností. Vzhle-dem k absenci dalších artefaktu a uhlíku ve vrstve jsmeod dalšího výzkumu v tomto prostoru upustili.Sonda Zel_T04/09Za pomoci mechanizace vyhloubená sonda, která na-

vazuje na sondu Zel_T02/09, je dlouhá približne 65 m,

298

Prehled výzkumu 51, Brno 2011

Obr. 43. Želec. Foto profilu sondy Zel_T02/09.Fig. 43. Želec. Photograph of the profile of the testpit Zel_T02/09.

Obr. 44. Želec. Ohnište v sonde Zel_T04/09. Hearth in test pitZel_T04/09.

Fig. 44. Želec. Hearth in test pit Zel_T04/09.

3 cm

Obr. 45. Želec. Sondy Zel_T01/09 a Zel_T04/09. Vybrané ar-tefakty.

Fig. 45. Želec. Selected artifacts.

hluboká 1 m a široká 1 m. V profilech sondy bylo zdoku-mentováno nekolik výrazných cocek s koncentrací uhlíkua docervena propáleným podložním sedimentem. Tytostruktury interpretujeme jako ohnište (obr. ). Z hald vy-hozené hlíny z výkopu byly získány ojedinelé nálezy ští-pané kamenné industrie, mimo jiné i strme retušovanéškrabadlo na úštepu (obr. 45:2). Cílem dalšího výzkumubude overení stratigrafické pozice artefaktu a jejich vztahuke zmíneným ohništím.

ZáverZamerením soucasných skrývek, polohy námi provede-

ných sond a jejich prekrytím se staršími mapovými pod-klady (obr. 41) bylo zjišteno, že soucasné skrývky za-sahují do východního okraje lokality Ondratice I podleM. Olivy (nd) nebo do jižního okraje lokality Ondratice Ipodle K. Valocha (1967, 6).V prubehu roku 2009 byly autory zprávy vyhloubeny

ctyri sondy v prostoru ondratické pískovny na územípredchozími badateli popsané paleolitické lokality On-dratice I–Želec. Po zacištení profilu v jednotlivých son-dách byly zjišteny zajímavé stratigrafické situace nazna-cující možnost dochování intaktních nálezových polohz období pocátku mladého paleolitu. To potvrzuje nálezúštepu in situ v pudním sedimentu pod vrstvou sprašev sonde Zel_T01/09. Z této sondy bylo získáno první ra-diokarbonové datum z lokality, které datuje intaktní hori-zont s nálezy. Jeho hodnota 39 800 ±1 400 BP odpovídápredpokládanému casne mladopaleolitickému stárí povr-chových nálezu.Na lokalite je plánováno pokracování zjišt’ovacího vý-

zkumu, jehož cílem bude overit vztah ojedinelých arte-faktu k jednotlivým horizontum pudního sedimentu, prí-padne objevit polohu bohatší na artefakty.Prokázaná prítomnost intaktních nálezových poloh

na pomerne rozsáhlém území težebního pásma ondra-tické pískovny vyžaduje provedení záchranného archeo-logického výzkumu v predstihu pred dalším rozširovánímskryté plochy.Pruzkum byl podporen projektem Grantové agentury

AV CR císlo IAA800010801.Autori zprávy dekují P. Jan-sovi za úpravu mapových podkladu a L. Nejmanovi a dal-ším spolupracovníkum za pomoc pri pruzkumu a vý-zkumu lokality.

Petr Škrdla, Ondrej Mlejnek

Literatura

Absolon, K. 1936: Über Grossformen des quarzitischenAurignaciens der Paläolitischen Station Ondratizin Mähren. Typologie der sogenannten „Gigantoli-then“. Brünn.

Maška, C., Obermaier, H. 1911: La station Solutréennede Ondratitz (Moravie). L´Antropologie 12, 403–412.

Oliva, M. 2004: Vyvinutý szeletien z lokality Ondra-tice Ia–Malá Zacaková. Acta Musei Moraviae Sci.Soc. 89, 59–81.

Oliva,M., nd: Základní mapa 24–421 Ivanovice na Hané(1:25 000) se zakreslením poloh paleolitických loka-lit. Uložení: Ústav Anthropos MZM.

Prichystal, A. 2002: Zdroje kamenných surovin. In:J. Svoboda (ed.): Paleolit Moravy a Slezska. Dolno-vestonické studie 8. Brno, 67–76.

Schwabedissen, H. 1942: Untersuchungen auf dem alt-steinzeitlichen Fundgeländevon Ondratitz, Bez.Wischau. Zeitschrift des Mährischen Landesmuse-ums, N. F. 2, 43–45.

Schwabedissen, H. 1943: Stand und Augaben der Alt-und Mittelsteinzeitforschung im mährischen Raum.

299

Zprávy o výzkumech za rok 2009: Paleolit

Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums, N. F. 3,1–31.

Skutil, J. 1933: Ondratické akvizice prostejovského mu-zea. Rocenka národopisného a prumyslového museamesta Prostejova a Hané 10, 12–16.

Skutil, J. 1936: Übersicht der mährischen paläolitischenFunde. Swiatowit 16, 1934–1935, 48–78.

Svoboda, J. 1980: Kremencová industrie z Ondratic.K problému pocátku mladého paleolitu. Studie AÚCSAV Brno 9/1. Praha: Academia.

Svoboda, J. 2000:Ondratice (okr. Prostejov). Prehled vý-zkumu 41, 87.

Valoch, K. 1967: Die altsteinzeitlichen Stationenim Raum von Ondratice in Mähren. Casopis Morav-ského musea, Sci. Soc. 52, 5–46.

Webové stránky: http://geoportal.cenia.cz

Resumé

LocationThe study area is located 1,5 km east-north-east of Že-

lec village (Prostejov Dist., central Moravia), near On-dratice sandpit (mined by Težba šterkopísku Ltd.) – seeFig. 41.The site was originally named Ondratice I (see Va-

loch 1967; Svoboda 1980), but it is actually situatedon the boundary of two cadastral territories –Ondraticeand Želec na Hané (Oliva 2004). The field names areVelká Zacaková (the western part, cadastral territoryof Ondratice), Malá Zacaková (the eastern part, cadastralterritory of Ondratice, now completely removed by mi-ning), and Holcase (the southern part, cadastral terri-tory of Želec). We overlaid older maps of the site (Va-loch 1967, 6; Oliva ud; Svoboda 1980, 4) and our GPSdata over the aerial photograph of the site from 2004–2006 (www.geoportal.cenia.cz). The resulting map in-dicates recent mining activities (Fig. 41). The non-cultivated area visible on the aerial photograph representsthe current mining area of the sand pit. This area over-laps with the Ondratice I site based on K. Valoch’s maps(1967, 6) and M. Oliva (nd).History of researchThe site is one of the earliest discovered Palaeolithic

sites in Moravia. As early as the beginning of the 20thcentury, H. Hostínek and J. Možný, and other collectorsat a slightly later date, collected numerous stone arti-facts at this location (Schwabedissen 1943, 19). In 1911,K. J. Maška and H. Obermeier introduced this loca-lity to scientific literature under the site name Ondra-titz (Maška, Obermeier 1911). Almost all the importantspecialists on the Moravian Palaeolithic period were in-terested in this site (e.g. Skutil 1933; Absolon 1936;Schwabedissen 1942, 1943; later Valoch 1967; Svo-boda 1980; Oliva 2004). Following Absolon (1936), manyof the researchers separated the artifacts from this in-dustry into those made from local quartzite and thosemade from cherts and erratic flint. The quartzite arti-facts were described by J. Svoboda (1980). This partof the collection is likely to be Bohunician, howeverthe influences of the other Early Upper Palaeolithic cul-tures can be observed (flat retouched artifacts – Szeletian,

steep retouched artifacts –Aurignacian). The chert anderratic flint portion of the collection is unpublished, butaccording to Oliva, it has more affinities with the Szele-tian (Oliva 2004).2009 Survey and test pitsBased on the previously described facts we visited

the site repeatedly in 2009 and we recorded the currentextent of the mining area. Isolated patined artifactsmade from Moravian cherts were found near open sandpit profiles. Three test pits were excavated here andthe profiles were documented (Zel_T01/09, Zel_T02/09,Zel_T03/09). In winter 2009 the test pit Zel_T02/09was mechanically enlarged 65 m to the south-west –Zel_T04/09Zel_T01/09 test pitThis test pit was excavated at the location where nine

small artifacts were found near the foot of the profile.After the profile was cleaned, we could observe the stra-tigraphic situation (Fig. 42): A 30 cm thick layer of topsoil was followed by a 27 cm thick layer of loess, whichgrades into a light brown soil sediment approximately20 cm thick. Below this sediment we observed a 15 cmthick layer of an orange brown soil sediment, which wasseparated from the upper layer by an undefined boun-dary. There were small pieces of charcoal present in bothof these horizons. Larger charcoal pieces were concent-rated at the base of a lower orange brown soil sediment,where an isolated flake was found. A sample of charcoalwas collected at this spot and sent to Poznan for radiocar-bon dating. The result is 39 800 ±1 400 BP. Miocene sandunderlies the soil sediment, separated by a sharp boun-dary.Zel_T02/09 test pitThis test pit was excavated at a findspot of two surface

artifacts at the foot of an open sand pit profile. After clea-ning the profile, the stratigraphy was described (Fig. 43):Top soil was 20 cm thick and was divided by a sharpboundary from an underlying loess. A loess layer appro-ximately 35 cm thick graded into an underlying brownsoil sediment. In this 23 cm thick layer of soil sediment, itwas possible to distinguish two 5 cm thick charcoal hori-zons, which joined into a single 10 cm thick horizon withcharcoal in the north-western part of the profile. The soilsediment overlying the charcoal layer appeared to havea dark-brown hue, whereas the underlying soil sedimentwas more orange-brown. The Miocene sand underlyingthe soil sediment is separated by a sharp boundary.Zel_T03/09 test pitThis trench was dug at the findspot of a Cretaceous

spongolite chert pebble with several flake removal scars.After a profile was cleaned near the findspot, we uncove-red, at a depth of 1,5–2 meters, an indistinct light-brownlayer of soil sediment which yielded no more finds. Over-lying layers were formed by redeposited loessic sedimentswith a mosaic consistency. Because of the lack of other ar-tifacts and charcoal, we ceased excavating at this location.Zel_T04/09 test pitThis test pit, which was dug using earthmoving equip-

ment and enlarged test pit Zel_T02/09 to the southwest, isca. 65 m long, ca. 1 m wide, and ca. 1 m deep. Char-coal lenses with red, burnt sediment were documented

300

Prehled výzkumu 51, Brno 2011

in the profile. We interpret these features as hearths (obr. ).This trench yielded few flakes and one thick end scraper(Fig. 45:2). The aim of the next work is to make a limitedscale excavation to clarify the stratigraphic provenienceof these artifacts and their relationship to the hearth-likefeatures visible in the profile.ConclusionAfter comparing locations of excavated trenches with

older maps of the site, (Fig. 41) we concluded that the testpits were located on the eastern margin of the Ondratice Isite according to M. Oliva (nd), or on the southern marginof the Ondratice I site according to K. Valoch (1967, 6).During 2009 we dug four test pits in the area of Ondra-

tice sand pit. Important stratigraphic situations were do-cumented in the profiles with suggestions of the presenceof intact EUP sediments. This observation is supportedby the discovery of a flake in situ within the soil sedimentin test pit Zel_T01/09. We obtained the first radiocarbondate for this site from this profile (39 800 ±1 400 BP).This result fits well with the expected age of the surfacefinds.We plan to continue the excavations at the site this year.

The aim of the excavation will be to determine the relati-onship between the isolated artifacts found near the expo-sed profiles of the Ondratice sand pit and the specific soilsediment horizons. If the sand pit continues to expand, itwill be necessary to carry out a salvage archaeological ex-cavation.

ŽELEŠICE (OKR. BRNO-VENKOV)

„Hoynerhügel“, „Dorflüssen“, „Hajanský“, Žele-šice III. Pocátek mladého paleolitu. Sídlište. Povr-chový pruzkum a zjišt’ovací sondáž.Poloha je situována nad pravým brehem Hajanského

potoka, nedaleko od jeho soutoku s Bobravou. Tvorítak soucást retezu casne mladopaleolitických lokalit meziOrechovemna západe a Popovicemi na východe (obr. 46).Vlastní lokalita je na výrazné ostrožne nad Hajanskýmpotokem, na severním svahu rozsáhlého návrší, kterése rozprostírá mezi Orechovem, Syrovicemi a Rajhra-dem. Nejvyšší bod zmíneného návrší dosahuje nadmor-ské výšky 284,8 m. Lokalita Želešice-Hoynerhügel je si-tuována v rozmezí nadmorských výšek 268–276 m. Podlemapy stabilního katastru se lokalita rozprostírá na roz-hraní tratí „Hoynerhügel“ a „Dorflüssen“, dnes Základnímapa CR 1:10 000 uvádí pro celou oblast název „Hajan-ský“.Podloží lokality tvorí miocénní písky, které byly v mi-

nulosti na nekolika místech teženy, a relikt šterku, snadpuvodne terasy. V techto štercích jsou hojne zastoupenyrohovce typu Krumlovský les s charakteristickou cernoukurou.Na prostorove omezených ostruvcích jsou prekrytymiocénní písky ruzne mocnými kvartérní sedimenty.Na lokalitu upozornil K. Valoch, který ji objevil spo-

lecne s V. Gebauerem (Valoch 1956). Je s podivem, ženálezy odsud nebyly hlášeny již dríve, nebot’ na zmí-neném poli (jihozápadne od kaple na ceste ke Kouni-cím) byla prozkoumána sídelní jáma kultury se zvoncovi-tými poháry (Schirmeisen 1934, 66). Duvodem ale mohla

být skutecnost, že na poli tehdy byla ovocnárská školka,ve které nebylo možné sbery provádet. Lokalitu uvedlve svém soupisu lokalit okresu Brno–venkov i M. Oliva(1989), který popsal charakter industrie, ve které spatro-val szeletské i aurignacké prvky. Oproti tomu K. Valoch(1956) zduraznil prítomnost facetované patky, která byodpovídala spíše bohunicienu.

V roce 2009 se referenti zamerili na revizi paleolitic-kých lokalit v údolí Bobravy. Cílem pruzkumu bylo jed-nak zamerení poloh lokalit v absolutních souradnicích, alei vytipování potenciálních poloh, kde by se daly predpo-kládat nálezy artefaktu v intaktních sedimentech a odkudby bylo možno získat stratifikovanou a absolutne dato-vanou kolekci artefaktu. Sledován byl zejména charakterpokryvných sedimentu – pri výberu potenciálních lokalitjsme se zamerili predevším na lokality, kde byly na po-vrchu artefaktu zachovány stopy vysráženého uhlicitanuvápenatého, což svedcí o jejich uložení ve vápnitých se-dimentech. Všechny povrchové nálezy byly zameroványpomocí rucního GPS prijímace a vyneseny do digitálníchmap (obr. 46, 47). Na základe jejich rozptylu byly vy-tipovány polohy pro vyhloubení zkušebních sond. Tytobyly situovány predevším na okrajích koncentrací povr-chových nálezu. Úspešní jsme zatím byli pouze na loka-lite, která je predmetem tohoto príspevku. Potenciálníchpoloh je ale ve sledovaném prostoru více.

Behem povrchového pruzkumu byl na lokaliteŽelešice-Hoynerhügel v roce 2009 získán soubor182 artefaktu paleolitické štípané kamenné industrie.V následujících rádcích predkládáme strucnou surovino-vou, technologickou a typologickou chrakteristiku tétokolekce. Suroviny byly urceny pouze makroskopicky,nelze proto vyloucit nekolik chyb v rozlišení moravskýchjurských rohovcu typu Krumlovský les a Stránská skála;toto pásmo nejistory ale nepresáhne 5%. V surovinovémspektru kolekce prevažuje rohovec typu Krumlovskýles (63%), který doplnuje rohovec typu Stránská skála(23%). Ojedinele se vyskytl krídový spongiový rohovec(5%) a eratický silicit (3%). Nekolik rohovcu nebyloblíže urceno (2%) a nekolik kusu bylo prepáleno (4%).Pouze jedním kusem je zastoupen radiolarit.

Technologická struktura souboru je charakterizovánaprevahou debitáže. Na lokalite byly zpracovávány i po-merne nekvalitní hlízy rohovcu s radou vnitrních neho-mogenit a rada artefaktu je poškozena mrazem, což máza následek nárust nepravidelných hrubých a pocátkovýchjader, zlomku jader, masivních úštepu a zlomku.

Jádra a ojedinelé mikrojádro dohromady tvorí 8,0 %kolekce, úštepy jsou zastoupeny 50,7 %, mikroúštepky2,2 %, cepele 2,7 %, zlomky cepelí 12,9 % a zlomky13,8 %. Na nekolika arterfaktech je patrná místní re-tuš – na dvou cepelích (obr. 48:11), dvou zlomcích cepelía na ctyrech úštepech. Nástroje predstavují 6,2 % kolekce.

Za pozornost stojí zretelná príprava (fasetování) úde-rové plochy na jednom jádru, jedna prodloužená le-valloiská cepel s pripravenou úderovou plochou a s pro-tismerným negativem po odražení predchozího arte-faktu na její dorsální strane (obr. 48:13) a další proxi-mální zlomek artefaktu s pripravenou úderovou plochou(obr. 48:12).

301