RADKA

DOSEDLOVÁ

ČESKÉ VYSOKÉ

UČENÍ TECHNICKÉ

V PRAZE

MASARYKŮV ÚSTAV

VYŠŠÍCH STUDIÍ

BAKALÁŘSKÁ

PRÁCE

2017

CORE Metadata, citation and similar papers at core.ac.uk

Provided by Digital Library of the Czech Technical University in Prague

https://core.ac.uk/display/128479103?utm_source=pdf&utm_medium=banner&utm_campaign=pdf-decoration-v1

DOSEDLOVÁ

RADKA !"#

BAKALÁŘSKÁ

PRÁCE

Začlenění BIM technologie na středních odborných školách

stavebních

Integration of BIM technology for Secondary School of Civil

Engineering

STUDIJNÍ PROGRAM Specializace v pedagogice

STUDIJNÍ OBOR Učitelství odborných předmětů

VEDOUCÍ PRÁCE Ing. Bc. Kateřina Mrázková

DOSEDLOVÁ, Radka. Začlenění BIM technologie na středních odborných školách

stavebních. Praha: ČVUT 2017. Bakalářská práce. České vysoké učení technické v Praze,

Masarykův ústav vyšších studií.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně. Dále prohlašuji, že

jsem všechny použité zdroje správně a úplně citovala a uvádím je v přiloženém

seznamu použité literatury.

Nemám závažný důvod proti zpřístupňování této závěrečné práce v souladu se

zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem

autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění.

V Praze dne: 25. 08. 2017 Podpis:

Poděkování

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce Ing. Bc. Kateřině Mrázkové za

trpělivost během zpracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala své

rodině a partnerovi za podporu a pochopení.

Abstrakt

Tato bakalářská práce se zabývá začleněním BIM technologie na středních odborných

školách stavebních pro obor 36-47-M/01Stavebnictví.

V teoretické části je nejprve popsán princip a přínosy BIM projektování, poté se práce

věnuje rozboru kurikulárních dokumentů a průzkumu ohledně výuky BIM na webových

stánkách jednotlivých středních stavebních škol v ČR a na ČVUT.

Praktická část práce je zaměřena na začlenění principů BIM do vybraného ŠVP, jeho

inovace a tvorbu samotného nového předmětu BIM.

Klíčová slova

BIM, informační model budovy, RVP, ŠVP, inovace, nový předmět

Abstract Bachelor thesis deals with the integration of BIM (Building Information Modeling)

technology for Secondary School of Civil Engineering in specialization 36-47-M/01 Civil

Engineering. First the principle and the benefits of BIM design are described in the theoretical part.

Then the analysis of the curricular documents are made. Research of website of each

Secondary School of Civil Engineering and Czech Technical University department of

Civil Engineering deals with teaching of BIM.

Empiric part of the work is focused on the integration of BIM technology in innovated

School Education Programme and design of new school subject BIM.

Key words

BIM, building information modelling, Framework Education Programme, School Education Programme, innovation, new school subject

Obsah

Úvod ................................................................................................................................. 5

1 Historie technického kreslení ve stavebnictví ..................................................... 7

1.1 Historické technického kreslení ........................................................................................ 7

1.2 Novodobé technické kreslení ............................................................................................ 7

2 BIM ........................................................................................................................... 9

2.1 Princip BIM ................................................................................................................................. 9

2.2 BIM jako proces ..................................................................................................................... 10

2.3 Historie BIM ............................................................................................................................. 11

2.4 Výhody BIM .............................................................................................................................. 11

2.4.1 Přínosy při použití BIM: .................................................................................................. 11

2.5 Použití BIM v zahraničí ........................................................................................................ 12

2.6 BIM a legislativa v ČR ........................................................................................................... 13

2.7 Odborná rada pro BIM ......................................................................................................... 14

2.7.1 Koncepce zavedení výuky BIM v ČR .......................................................................... 14

2.8 BIM programy dostupné na trhu .................................................................................... 16

2.9 BuildingSMART, OpenBIM, formát IFC ............................................................................ 17

3 KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY ................................................................................18

3.1 Bílá kniha ................................................................................................................................. 18

3.2 RVP ............................................................................................................................................. 18

3.2.1 Kompetence dle RVP ...................................................................................................... 18

3.2.2 Vzdělávací oblasti dle RVP ........................................................................................... 19

3.2.3 Průřezová témata dle RVP ............................................................................................ 19

3.2.4 Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání .................................................................. 20

3.3 ŠVP ............................................................................................................................................. 21

3.3.1 ŠVP Pozemní stavitelství SPŠ stavební Josefa Gočára ...................................... 21

3.3.2 Metodika tvorby ŠVP ....................................................................................................... 23

3.4 Projektové vyučování .......................................................................................................... 23

4 České školy a BIM .................................................................................................25

4.1 Střední školy ........................................................................................................................... 25

4.1.1 Učební plán SPŠ stavení Dušní, Praha...................................................................... 26

4.1.2 SPŠ stavební a Obchodní akademie, Kladno ........................................................ 27

4.1.3 SPŠ stavební, Hradec Králové ...................................................................................... 28

4.1.4 Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek Místek ................... 29

4.2 Vysoké školy ........................................................................................................................... 30

4.2.1 Bakalářské studium ........................................................................................................ 30

4.2.2 Magisterské studium ...................................................................................................... 30

5 Důvody ne výuky BIM na SŠ .................................................................................31

6 Návrh inovace ŠVP za pomoci začlenění výuky BIM ..........................................33

6.1 Požadavky RVP na ŠVP ........................................................................................................ 33

6.2 Navrhované úprava ŠVP ..................................................................................................... 34

6.3 Rizika inovace ŠVP ................................................................................................................ 34

6.4 Mezipředmětové vazby ...................................................................................................... 37

6.5 Předmět BIM projektování................................................................................................. 38

Závěr ..............................................................................................................................46

Seznam použitých zkratek ...........................................................................................47

Seznam středních škol s odkazem na webové stránky .............................................48

Seznam použité literatury ...........................................................................................49

Seznam obrázků ...........................................................................................................50

| 5

Úvod

Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na inovaci ŠVP – školního

vzdělávacího programu Pozemní stavitelství pro čtyřletý maturitní obor 36-47-M/01

Stavebnictví pomocí začlenění nového povinného předmětu BIM zaměřeného na

výuku principů BIM projektování.

Zájem jak projekčních kanceláří, tak investorů o zpracování projektů v BIM

vzrůstá a roste tak i poptávka po odbornících, kteří ovládají nástroje BIM. BIM je velmi

obsáhlé a komplikované téma, které mění klasický pohled na projektování ve

stavebnictví. Tento moderní způsob projektování se stále více uplatňuje v rámci praxe

a odborníků je na současném trhu práce nedostatek.

Pokud chce naše školství své studenty řádně připravovat pro praxi či další

studium na vysoké škole, pak je nutné rozšit výuku výpočetní techniky na středních

odborných školách stavebních a studenty připravit na setkání s BIM technologii

v praxi.

Pochopení principů BIM a jejich úspěšná implementace je běh na dlouhou trať.

Hodinové dotace v rámci nově navrhovaného předmětu budou mít spíše informativní

charakter. Studentům vysvětlí podstatu BIM a vytvoří pevné základy, na kterých budou

moci studenti dále stavět ať už při dalším studiu na vysoké škole či při nástupu do

praxe.

| 6

TEORETICKÁ ČÁST

| 7

1 Historie technického kreslení ve

stavebnictví

1.1 Historické technického kreslení

Jedním ze základních dorozumívacích prostředků techniků je grafická

komunikace či zobrazení. Technické kreslení je pevně spjato se vznikem a vývojem

kultury a vědy.

Rozvoj geometrie přišel s prvními státy v Mezopotámii a

v Egyptě. Na vědeckou úroveň pozvedli matematiku a geometrii staří Řekové (Thálés

z Milétu, Pythagoras ze Samu, Platón či Archimédes).

Ve středověku pak geometrii rozvíjeli především Arabové. V Evropě se v této

době temna na většinu starověkých znalostí zapomnělo a na nově zakládaných

evropských univerzitách byla převážně používána literatura, která vznikla překladem

matematických spisů z arabštiny do latiny.

Touha renesančních umělců po přesném zobrazení vyzdvihla perspektivu a

zajistila její rozvoj (Filippo Brunelleschi, Leone Battista Alberti, Albrecht Dürer).

Na vrcholu technického zobrazování v renesanci stojí Leonarda da Vinci a jeho výkresy,

které mají jako první opravdový technický charakter a jak je všeobecně známo

Leonardo svým myšlením naprosto předběhl svoji dobu.

Stěžejním mezníkem vývoje technického kreslení je vznik deskriptivní

geometrie, jejíž autorem je francouzský vojenský inženýr a zakladatel pařížské École

Polytechnique Gaspard Monge. Na konci 18. století Monge sjednotil dříve

neuspořádané způsoby zobrazování a vytvořil tak vědeckou a univerzálně použitelnou

metodu.

Technický vývoj průmyslu v 19. století se odrazil i ve stavebnictví a velký rozvoj

měst znamenal zvýšené nároky na pozemní stavitelství a úroveň detailů ve výkresové

dokumentaci staveb.

1.2 Novodobé technické kreslení

Pro 2. polovinu 20 století je charakteristické zapojení výpočetní techniky.

Prvopočátek kreslení na počítači je spojen s vynálezem světelného pera v roce 1950.

V roce 1962 byl na MIT (Massachusetts Institute of Technology) dokončen kreslící

program s názvem Sketchpad, který je označován jako začátek historie CAD. Podobné

aktivity v tomto oboru vyvíjela i firma General Motors. Pro 60. léta bylo charakteristické

| 8

použití velkých počítačů. Vlastnictví takového zařízení bylo výsadou velkých

automobilek a vývojových laboratoří. Širšímu použití bránila obrovská cena.

Nástup minipočítačů a hardwarová zlepšení zobrazovačů pomohla snížit cenu

a širší použití. Grafika však zůstávala stále vektorová. Použití rastrové grafiky, tak jak ji

známe dnes, se poprvé objeví až v roce 1978.

Modelování trojrozměrných těles s grafikou ploch a renderováním se objevuje

v roce 1980 jako nadstandardní modul. Do té doby samotný model existoval pouze v

drátěné podobě. Iluze plochy modelu byla vytvářena sítí čar. Několik organizací v té

době začalo vyvíjet kreslicí software schopný provozu také na počítačích „laciné třídy“.

V roce 1982 vzniká společnost Autodesk a její nejslavnější produkt AutoCAD se

stává průmyslovým standardem v oboru computer aided design (CAD, česky

počítačem podporované kreslení). Postupně dochází i k rozvoji 3D modelování a

rendrování.

V roce 2002 Autodesk odkoupil program Revit a proniknul tak i do BIM

projektování.

| 9

2 BIM

Je anglická zkratka pro Informační model budovy (anglicky Building Information

Modeling nebo Building Information Management). BIM je proces vytváření a správy

dat o budově během celého jejího životního cyklu.

„Je důležité si uvědomit, že “B“ ze zkratky BIM (z angl. Building) se neomezuje pouze

na budovy. “Building“ totiž neznamená pouze budovu, ale obecně stavbu a také

stavební proces.“ [1]

2.1 Princip BIM

BIM je moderní, inteligentní proces pro tvorbu a správu projektů založený na

detailně propracovaném 3D modelu. Umožňuje navrhovat a spravovat projekty

pozemních a inženýrských staveb infrastruktury rychleji, ekonomičtěji a s nižším

dopadem na životní prostředí.

BIM jako další vývojový stupeň CAD systémů představuje detailní digitální model

budovy a jakousi kompletní informační databázi od návrhu a projektování, přes stavbu

a správu budovy po celou dobu její životnosti až k demolici samotné budovy

s ekologickou likvidací stavebního materiálu. V rámci BIM všechny stavební profese

pracují na jednom společném modelu budovy. Jakákoliv změna se okamžitě projeví

ve všech částech projektu a samotné koordinace všech profesí najednou předchází

případným kolizím či problémům, které při současném použití 2D projektové

dokumentace vznikají.

Samotný model lze využít i k různým simulacím – energetické náročnost, vliv

objektu na životní prostředí, certifikace objektu (LEED, BREEAM, SBToolCZ). Využitím

Informačního modelu budovy lze dosáhnout vyšší úrovně přípravy projektu před

samotným zahájením výstavby a tím i předcházet jistých rizikům spojených

s výstavbou či v neposlední řadě snížení nákladů a větších úspor.

Protože BIM je dalším vývojovým stupněm navrhovaných budov a stavební

odvětví na celém světě ho začíná postupně využívat (některé evropské země zavádí

nutnost zpracování veřejných zakázek v BIM systému od roku 2016), tak vyvstává

nutnost rozšíření výuky programů CAD na střední stavební škole a studenty připravit

na setkání s BIM technologii v praxi.

| 10

Obrázek 1 - Proces jednotného informačního modelu se zapojením všech profesí

2.2 BIM jako proces

Často bývá mylně za Informační model budovy – BIM považován samotný 3D model

budovy. Je nutné si uvědomit, že Informační model budovy je soubor informací o

budově a 3D model je jeden z možných způsobů prezentace těchto informací.

Při uvažování o přechodu na BIM je jedna ze zásadních věcí uvědomění si, že se

nejedná pouze o nainstalování nového SW řešení, ale o zásadnější změnu v celém

systému práce. U nasazení BIM software jde hlavně o změnu v myšlení, v pracovních

postupech a návycích, které vedou k úplně nové metodice práce. Tento myšlenkový

přechod je často přirovnáván k přechodu od rýsovacích prken k projektování za

pomoci počítačů (CAD).

Projektování v 2D, 3D Projektování v BIM

Obrázek 2 – Způsob komunikace při tvorbě projektu

| 11

2.3 Historie BIM

O principu informačního modelu budovy se jako první v 70. Letech 20. Století

zmiňuje Charles M. Easman z Institutu technologie v Georgii ve Spojených státech.

Největší rozvoj BIM technologie však nastal po roce 2002, kdy BIM začal postupně

pronikat i do evropské legislativy.

2.4 Výhody BIM

Výhody přechodu z 2D CAD na BIM projektování jsou odbornou veřejností vnímány

jako podstatné, o čemž svědčí i velká pozornost ze strany ČKAIT a ČKA. Mnozí

projektanti navíc používají BIM softwary již nyní, což tento přechod usnadňuje.

Uživatelé stávajících CAD řešení (de facto pouze AutoCADu) postupně přechází na nová

řešení podporující BIM. Souběžně s rostoucím povědomím odborné veřejnosti a

legislativními tlaky na přijetí BIMu dochází k rozšiřování nároků na projektovou

dokumentaci.

2.4.1 Přínosy při použití BIM:

• Vyšší podrobnost dokumentace stavby

Stavební dokumentace obsahuje polohu i tvar všech a hlavně kompletně celých

konstrukcí, což současně s tím, že všechny jednotlivé součásti jsou popsány,

definovány a specifikovány, znamená výrazný pokrok v podrobnosti vytvořené

dokumentace.

• Usnadňuje kooperaci a koordinaci mezi jednotlivými profesemi

Současně s BIM vznikla iniciativa Buildingsmart specifikující BIM proces a

standardizující formát přenášených dat mezi jednotlivými projekčními softwary. Tento

formát se nazývá IFC a je podporován všemi zapojenými projekčními softwary.

• Po skončení výstavby se BIM model nezaloží do archivu, ale může být dál použit pro správu budovy

Správa budovy je dlouhotrvající činnost, jejíž náklady po dobu životnosti stavby

výrazně převýší náklady na pořízení stavby. Z toho důvodu je užitečné zachovat data,

tedy informační model budovy, právě pro správu budovy. Například informace o

výkonu vzduchotechnické jednotky a jejím přesném typu, je možné rozšířit o

požadované servisní intervaly. Výsledkem je úspora za nový model potřebný pro

správu budovy.

| 12

• Šetří peníze při výstavbě

Díky kompletnímu a detailnímu 3D modelu, na němž pracovali všichni, od

architekta po profese, jsou vyřešeny veškeré možné prostorové konflikty již při

projektové fázi a není je potřeba řešit “operativně” na stavbě za nutnosti zvýšených

nákladů. Dále umožňuje optimalizovat skládky materiálů i zdvihacích prostředků,

protože objekty obsahují také informace např. o hmotnostech a velikosti prvků.

• Umožňuje zrychlit výstavbu

Časoprostorový graf staveništního procesu je možné zpodrobnit na úroveň

jednotlivých objektů, a tím zmenšit množství skladovaných konstrukcí a zvýšit

prefabrikaci. Jednotlivé fáze činností lze lépe naplánovat a snadněji se tak vyhnout

případným konfliktům staveništního provozu. To, souběžně s minimalizací rizik řešení

projekčních problémů na stavbě, umožňuje snížit dobu výstavby a urychlit celý proces.

• Vyšší konkurenceschopnost

Firmy používající BIM mají náskok oproti konkurenci především s ohledem na

budoucí veřejné zakázky, které budou vyžadovat zpracování v BIM či možnost

zpracování projektů do zahraničí.

2.5 Použití BIM v zahraničí

BIM se za posledních 10let stal velice progresivní technologií v současném

stavebnictví. Evropský parlament přijal směrnici 2014/24/EU o zadávání veřejných

zakázek, ze které vyplývá, že ve veřejných zakázkách je možné požadovat BIM.

Země Evropské Unie, které mají stanovenou povinnost používat BIM

(např. pro zadávání veřejných zakázek)

Finsko – od roku 2007

Norsko – od roku 2007

Dánsko – od roku 2007

Holandsko – od roku 2012

Velká Británie – od roku 2016

Francie – od roku 2017

Německo – od roku 2017

Prvním státem, který aktivně BIM využíval a podporuje ho je Finsko. Například

v Norsku až 70% ateliérů uvádí, že využívá metodiku BIM. Dánská vláda vyžaduje BIM

modely ve formátu IFC u projektů, které byly financovány vládou z více jak 50%. V

Holandsko se BIM týká veřejných zakázek od 10mil EUR. Velká Británie dokonce nechala

zpracovat projekt National BIM Library (NBL) pro projektování v BIM. Tato knihovna 3D

prvků obsahuje přednastavené stavební díly. Postupně se k projektu připojují i firmy,

| 13

které přidávají modely svých produktů a tím podporují zavádění BIM do britského

stavebního průmyslu. V Německu je zavádění metodiky BIM zpomalováno především

z důvodu tamních norem a silných regulací.

Ve světě se metodika BIM uplatňuje také v USA, které si do roku 2030 stanovily

jako cíl federální budovy s nulovou spotřebou energie. V Asii je pak vedoucím státem

pro uplatňování metodiky Singapur, který dokonce nyní vyvíjí nástroj pro automatickou

kontrolu modelů pro stavební povolení.

Obrázek 3 – Mapa evropských zemí, kde je již použití BIM uzákoněno v souladu s doporučením evropské

komise včetně roku, od kdy je vyžadováno

2.6 BIM a legislativa v ČR

Jedním z pozitivních kroků prosazení BIM v rámci České Republiky je zákon

č. 134/2016 Sb., účinný od 1. 10. 2016, kdy požadavek na zpracování BIM již nebude

v zadání veřejné zakázky brán jako diskriminační, naopak umožňuje uplatnění BIM.

Zadavatel totiž může stanovit formu zpracování nabídky. Stejně tak může předem

definovat požadavek na použití elektronického formátu, strukturu i formát dat.

V praxi to může znamenat například požadavek na využití BIM technologie a následné

předání BIM modelu.

| 14

2.7 Odborná rada pro BIM

V roce 2011 vznikla Odborná rada pro BIM, která je otevřenou, neziskovou a nestátní

organizací sdružující členy, firmy i jednotlivce za účelem sdílení a popularizace

informací nové metodiky práce, která je spojena s aplikací Informačního modelu

budovy (BIM) do praxe. Odborná rada pro BIM si klade za cíl se systematicky a

dlouhodobě věnovat problematice informačního modelu budovy nejen z pohledu

uplatňování ve světě, ale i s ohledem na specifika českého prostředí (normy, legislativa

apod.) v praxi.

Odborná rada pro BIM má 5 základních pilířů své práce:

P1- Prezentace BIM

P2 - Publikační činnost

P3 - Platforma pro setkávání

P4 - Pilotní projekty

P5 – Legislativa

Součástí odborné rady jsou 4 pracovních skupiny:

1 - BIM & Standardy a legislativa

2 - BIM & Výuka

3 - BIM & Realizace

4 - BIM & Dopravní stavby

Pro tuto bakalářskou práci a začátek výuky BIM na středních školách stavebních je

důležitá zejména skupina č. 2 - BIM & výuka. Činnost skupiny je nyní ve fázi zrodu a

jejím záměrem je sdružit odborníky z vysokých i středních škol. Umožnit jim sdílení

informací a zkušeností s rozvojem výuky metody BIM. Plán skupiny pro září 2017 je

příprava dotazníkového šetření na SŠ ohledně výuky BIM (cíl: formulace kurikula,

spolupráce s VŠ, pomoc pro SŠ) a do konce roku 2017 příprava tvorby učebnice BIM pro

SŠ a VŠ. V roce 2014 vznikl dokument koncepce zavedení BIM do výuky v ČR (aktuální

verze k 6. 9. 2016), jehož cílem je shrnout současný stav a popsat klíčové oblasti výuky,

které s implementací BIM souvisí. Vzniklá koncepce může časem posloužit jako

metodický podklad pro komplexní zavedení výuky BIM v ČR.

2.7.1 Koncepce zavedení výuky BIM v ČR

Cílem textu bylo shrnout současný stav a popsat klíčové oblasti výuky, které

s implementací BIM souvisí.

Dle koncepce je reálné uvažovat o výuce BIM na středních odborných školách, ale je

důležité si uvědomit, že ke správnému používání BIM je nutné mít už základy v oblasti

stavebnictví. Průzkum ČVUT v roce 2013 ukázal, že na středních odborných školách, kde

se vyučuje stavebnictví je pouze 39% dotazovaných pedagogů seznámeno

| 15

s problematikou BIM, přičemž míra jejich znalostí nebyla zkoumána. Častá je výuka 3D

modelování přičemž BIM metodika zůstává nedotčena. Průzkum určil jako klíčové

problémy pro komplexní výuku BIM nedostatek finančních prostředků, problémy

s implementací BIM v rámci RVP a v neposlední řadě nedostatečnou kvalifikaci

vyučujících.

Existují však i školy, kde díky aktivitě individuálních vyučujících jsou žáci o

problematice BIM poučeni, jinak však koncepčně není výuka v rámci sekundárního

vzdělání řešena vůbec. Spolupráce mezi sekundárním a terciálním vzděláním existuje

pouze na individuální úrovni.

Koncepce vychází ze tří základních pilířů:

1. Definice oblastí znalostí BIM

Pilíř se dělí na definici znalostí z pohledu vzdělávacích institucí, z pohledu praxe a na

nalezení souvislostí znalostí.

2. Navržení struktury výuky BIM ve vzdělávacím systému ČR

Pilíř obsahuje čtyři kategorie, kterými jsou analýza současného stavu, navržení

struktury výuky zohledňující BIM, identifikace nutných změn a identifikace překážek.

3. Navržení koncepce implementace BIM do výuky

Poslední pilíř využívá výstupy z předchozích dvou pilířů a dělí se na základní kategorie

dle stupně vzdělání.

Bakalářské práce “Začlenění BIM technologie na středních odborných školách

stavebních” se především týkají tyto závěry koncepce:

Má-li být BIM začleněn do výuky, pak je nutné definovat, co BIM z hlediska vzdělávání

vlastně znamená. Je nutné definovat znalosti, které žák výukou BIM získá. Pokud dojde

k zavedení nových struktur výuky BIM, poté musí nutně také dojít ke změnám

v současné výuce a to v oblasti jak administrativní (změny rámcových vzdělávacích

programů, akreditace), tak obsahové (rozsah znalostí, kvalifikace, relevance probírané

látky). Je nutné identifikovat překážky a jednotlivým účastníkům přiřadit konkrétní role.

Pro sekundární vzdělávání s předpokladem dalšího studia na vysoké škole je nutné

definovat požadavky vysokých škol na absolventy a nezapomenout na rychlý vývoj

problematiky. Navrhnout inovace současných vyučovaných předmětů či vytváření

nových.

| 16

2.8 BIM programy dostupné na trhu

Na trhu je dostupná celá řada nástrojů, které zapadají do konceptu BIM.

Pro architekty a inženýry pozemních staveb

• Autodesk Revit Architecture • ArchiCAD • Allplan Architektura • Bentley Architecture

Pro inženýry dopravních staveb a infrastruktury

• Autodesk AutoCAD Civil 3D • Autodesk InfraWorks

Pro statiky a konstruktéry

• ProStructures • RAM • RFEM • RSTAB • STAAD • Autodesk Revit Structure • Scia Engineer • Tekla Structure

Pro projektanty TZB

• Autodesk Revit MEP • Bentley Building Mechanical Systems • DDS-CAD MEP • MagicCAD • MEP Modeler

Pro stavební firmy

• Allplan BCM • Solibri Model Checker • Tekla BIMSight • Autodesk Navisworks • Autodesk BIM 360 Glue • Autodesk BIM 360 Field

| 17

Pro správce budov

• Allplan Allfa • ARCHIBUS • ArchiFM

Pro investory

• bim+ • Tekla BIMSight • BIMx

2.9 BuildingSMART, OpenBIM, formát IFC

BuildingSMART, která byla původně založena jako IAI (International Alliance for

Interoperability), je sdružení organizací zabývajících se konstrukcí staveb a facility

managementem. Hlavním cílem sdružení je definice sdílených informací o stavbě pro

její celý životní cyklus. Organizace zahrnuje architekty, inženýry, dodavatele, investory,

vlastníky budov, správce budov, výrobce software, vládní instituce, výzkumné

laboratoře, university a další členy. Podílí se na tvorbě norem ISO pro BIM (Building

Information Modelling).

Open BIM je univerzální přístup zefektivňující spolupráci při projektování, realizaci a

provozu staveb a je založený na otevřených standardech a pracovních postupech.

Open BIM je iniciativou aliance buildingSMART a několika předních dodavatelů

softwaru, kteří využívají otevřený datový model buildingSMART.

Iniciativa OpenBIM vychází z předpokladu, že jediná možná cesta k opravdu

efektivní spolupráci je založena na otevřeném přístupu k informacím. Ve vztahu k

softwarovým nástrojům to znamená, že datový formát, prostřednictvím kterého

programy komunikují (sdílejí projekt), musí být taktéž otevřený. Základním

standardem pro OpenBIM komunikaci je datový formát IFC.

IFC je obecné datová schéma popisující informační model budovy, které umožňuje

výměnu dat mezi různými BIM aplikacemi a je vyvíjen pod záštitou BuildingSMART

| 18

3 KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY

3.1 Bílá kniha

Bílá kniha - národní program rozvoje vzdělávání v České republice je hlavní

vzdělávací dokument vydaný v roce 2001. Formuje strategii vlády v oblasti vzdělávání

v podobě myšlenkových východisek, obecných záměrů a rozvojových programů

směrodatných pro vývoj vzdělávací soustavy. Strategie odráží celospolečenské zájmy

a dává konkrétní podněty k práci škol. Zároveň je otevřeným materiálem, který by měl

být v pravidelných intervalech kriticky zkoumán a v souladu se změnami společenské

situace revidován a obnovován.

Bílá kniha ve své 2. Kapitole upozorňuje na proměny společnosti a jejich důsledky –

zmiňuje rozsáhle změny, které jsou založeny na rozvoji vědy a techniky, prudký a v

podstatě nepředvídatelný rozvoj informačních a komunikačních technologií.

3.2 RVP

V rámci zpracování této bakalářské práce byla provedena analýza RVP 36-47-M/01

Stavebnictví.

RVP pro střední odborné vzdělávání usiluje o vytvoření pluralitního vzdělávacího

prostředí a podporu pedagogické samostatnosti škol, kde způsob realizace

vymezených požadavků ponechává na školách.

Cíle vzdělání jsou v RVP vyjádřeny na třech úrovních:

1) Obecné cíle středního vzdělávání (Delorsovy cíle)

2) Kompetence absolventa oboru vydělání

3) Výukové cíle (výsledky vzdělávání)

3.2.1 Kompetence dle RVP

Cílem vzdělávání není jen osvojení poznatků a dovedností, ale i vytváření

způsobilostí potřebných pro život nebo výkon povolání. RVP definuje dva druhy

základních kompetencí, které se však vzájemně prolínají:

„Klíčové kompetence je soubor požadavků na vzdělání zahrnující vědomosti,

dovednosti, postoje a hodnoty, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho

aktivní zapojení do společnosti a pracovní uplatnění. Jsou univerzálně použitelné v

různých situacích. Ve výuce se neváží na konkrétní vyučovací předměty, lze je rozvíjet

prostřednictvím všeobecného i odborného vzdělávání, v teoretickém i praktickém

vyučování, ale i prostřednictvím různých dalších aktivit doplňujících výuku, kterých se

žáci sami aktivně účastní. KK odborného vzdělávání se odvíjejí od Evropského

| 19

referenčního rámce klíčových kompetencí pro celoživotní vzdělávání a navazují na KK

RVP ZV.“ [2]

Kompetence k řešení problémů zdůrazňuje spolupráci s jinými lidmi (týmové

řešení), která je vhodná pro princip spolupráce BIM. Důležitý klíčová kompetence je

Využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat

s informacemi, která zdůrazňuje učit se používat nové aplikace.

„Odborné kompetence se vztahují k výkonu pracovních činností a vyjadřují profesní

profil absolventa oboru vzdělání, jeho způsobilosti pro výkon povolání. Odvíjejí se od

kvalifikačních požadavků na výkon konkrétního povolání a charakterizují způsobilost

absolventa k pracovní činnosti. Tvoří je soubor odborných vědomostí, dovedností,

postojů a hodnot potřebných pro výkon pracovních činností daného povolání nebo

skupiny příbuzných povoláni pro formy vzdělávání, které nevedou k získání stupně

vzdělání (např. pro vzdělávání směřující k získání dílčích kompetencí, pro rekvalifikace

apod.)“ [3]

Z odborných kompetencí je pro tuto bakalářskou práci důležitá kompetence

Vypracovávat projektovou dokumentaci, tzn. aby absolventi pracovali se softwarovým

vybavením využívaným v oboru pro rozpočtové a projektové práce. Dále pak

kompetence Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb a Jednat

ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje.

3.2.2 Vzdělávací oblasti dle RVP

Obsah vzdělání jako prostředek k dosažení požadovaných kompetencí absolventa

je v RVP řazen nadpředmětově podle vzdělávacích oblastí. Oblast Vzdělávání

v informačních a komunikačních technologiích uvádí, že „Vzdělávání v informačních a

komunikačních technologiích je dále vhodné rozšířit dle aktuálních vzdělávacích

potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a

komunikačních technologií a specifika oboru, v němž je žák připravován.“[4] Oblast

Grafická a estetická výchova požaduje schopnost žáků používat alespoň jeden grafický

program pro vytváření stavební dokumentace. Pozemní stavby navazuje na

požadavky Grafické a estetické výchovy ohledně výuky CAD systémů.

3.2.3 Průřezová témata dle RVP

Tématu BIM se nejvíce týká průřezové témata Informační a komunikační

technologie. Kde je uvedeno, že jedním z nejvýznamnějších procesů, probíhajících v

současnosti v ekonomicky vyspělých zemích, je budování tzv. informační společnosti

a vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích nejen nezbytnou

podmínkou úspěchu jednotlivce, ale i celého hospodářství. Stanovení hodinových

dotací a časového zařazení jednotlivých tematických celků je v kompetenci školy, která

| 20

si sestaví konkrétní posloupnost probírané látky v jednotlivých ročnících. Tato

posloupnost by měla zachovávat vhodné návaznosti učiva a podporovat výuku v

ostatních předmětech (mezipředmětové vazby).

3.2.4 Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání

Minimální počet vyučovacích hodin pro 36-47-M/01 Stavebnictví za celou dobu

vzdělávání je 128, maximální 140. Disponibilní hodiny jsou určeny pro vytváření

profilace ŠVP a realizaci průřezových témat. Posílení hodinové dotace jednotlivých

vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů je vhodné pro podporu zájmové orientace

žáků.

Obrázek 4 - Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání

| 21

3.3 ŠVP

3.3.1 ŠVP Pozemní stavitelství SPŠ stavební Josefa Gočára

Jako ŠVP pro můj rozbor a vhodný příklad pro začlenění BIM technologie na střední

odborné škole stavební jsem si vybrala ŠVP Střední průmyslové školy stavební Josefa

Gočára, Praha 4, kde jsem absolvovala i praxi v rámci školy.

Dalším důvodem je i působení vedoucí této bakalářské práce Ing. Kateřiny Mrázkové

právě na Střední průmyslové škole stavební Josefa Gočára v předmětech Projektování

v CAD systémech, Pozemní stavitelství a Konstrukční cvičení. Budu ráda pokud tato

bakalářská práce poslouží jako základ pokud se škola jednou opravdu rozhodne výuku

BIM zařadit do svého ŠVP.

Stávající ŠVP si v průřezovém tématu Informační a komunikační technologie klade

za cíl uplatňování znalostí a efektivního používání informačních a komunikačních

technologií napříč výukou ve všech předmětech je jednou z priorit školy, a to jak žáků,

tak učitelů.

V odborných kompetencích ŠVP zmiňuje, že žák je schopen „vypracovat

projektovou dokumentaci jednoduchých staveb a jejich adaptací, a to jak tradičně, tak

pomocí nejnovějších aplikačních softwarů“ [3]

V materiálních podmínkách ŠVP zmiňuje, že škola disponuje 5 počítačovými

učebnami a vybavení počítačových učeben je obnovováno dle vývoje výpočetní

techniky a finančních možností školy tak, aby žáci pracovali na co nejmodernějších

počítačích (co do rychlosti i kapacity) s aktuálním softwarem, zejména u graficky

zaměřených programů.

Ve stávajícím učebním plánu je využito celkem 136h ze 140h maximálně možných.

| 22

Obrázek 5 – Stávající učební plán SPŠ stavební Josefa Gočára, Praha

| 23

3.3.2 Metodika tvorby ŠVP

Metodika tvorby ŠVP je popsána v dokumentu Metodika tvorby školních

vzdělávacích programů SOŠ a SOU z roku 2012, který vydal Národní ústav pro

vzdělávání jako podporu při plošném zavádění školních vzdělávacích programů

v odborném vzdělávání. Pod

Zpracování ŠVP může být záležitostí buď jednotlivce (ředitele školy, pověřeného

zástupce školy nebo učitele, externího pracovníka) nebo je zpracování ŠVP týmová

práce pod vedením koordinátora tvorby ŠVP.

Metodika tvorby školních vzdělávacích programů upozorňuje, že vhodnějším

způsobem tvorby ŠVP je týmová práce. Pedagogický kolektiv má lepší možnost

ztotožnit s ŠVP než v případě kdy ŠVP zpracovává pouze jeden autor, byť se snaží o

sebekvalitnější a sebemodernější pojetí. ŠVP Pozemní stavitelství pro SPŠ stavební

Josefa Gočára je zpracován od roku 2011. Změny v ŠVP mají doporučující charakter a

mohou nastartovat samotný proces začlenění výuky BIM na SPŠ stavební Josefa

Gočára.

K vymezení celkové koncepce ŠVP je důležité ujasnění si představy o:

a) profilu absolventa

b) charakteristice vzdělávacího programu

c) učebním plánu

d) učebních osnovách

Metodika tvorby ŠVP také zmiňuje žákovský projekt jako prostředek rozvoje

klíčových kompetencí. Žákovský projekt má mít vždy praktický smysl a reálný cíl.

Projekt by měl byt koncipován především pro týmovou práci žaků, aktivity v něm

zařazené by měly přesahovat rámec školního prostředí. Jde o společně navrhované,

uvážlivě rozplánované a následně realizované aktivity, ve kterých každý člen skupiny

(týmu) má přesně určeny úkol a svůj díl společné odpovědnosti. [5]

3.4 Projektové vyučování

Projektové vyučování je výuka založená na projektové metodě. Projekt je brán jako

komplexní pracovní úkol, při němž žáci sami řeší určitý problém (problémový úkol,

problémovou situaci, projekt.). Pomocí této výukové metody žáci samostatně

zpracovávají soubor úkolů či řešení problémů spjatých s novou výzvou. Typickým

znakem projektové výuky je cíl, který je představuje určitým konkrétním výstup,

praktické řešení - např. kompletní návrh budovy. Projekty mohou mít podobu

integrovaných témat a využívat mezipředmětové vztahy.

Principy BIM se plně ztotožňují s projektovým vyučováním, kdy skupina lidí má za

cíl společně vytvořit detailní projekt budovy a předcházet všem možným kolizím, které

by mohly během stavby nastat.

| 24

Rysy, které má projekt mít [4]

1) Projekt vychází z potřeb (potřeba získávat nové zkušenosti, odpovědnosti za

svou činnost, ...) a zájmů studenta

2) Projekt vychází z konkrétní a aktuální situace, která se neomezuje jen na

prostředí školy.

3) Projekt je interdisciplinární.

4) Projekt je především podnikem žáka.

5) Práce žáků v projektu přináší konkrétní produkt, tj. výstup, kterým se účastníci

projektu prezentují.

6) Projekt se zpravidla uskutečňuje ve skupině (ale může být i projekt

individuální).

Základní kroky projektu [4]

1) Stanovení záměru projektu, který je představován formulací cílů, stanovení

výsledku činnosti

2) Plánování, tj. vytyčení základních otázek, tématu, typu činností;

3) Provedení, samostatná realizace projektu;

4) Zhodnocení práce na projektu, které by mělo probíhat jednak tak, že učitel a

žáci ve vzájemném dialogu před třídou zhodnotí práci na projektu, tak i tak, že

žáci se vzájemně hodnotí.

| 25

4 České školy a BIM

4.1 Střední školy

Provedla jsem průzkum webových stránek všech středních škol, na kterých se

vyučuje obor 36-47-M/01 - Stavebnictví v rámci České Republiky a hledala informace,

zda se již střední stavební školy začaly problematikou BIM vůbec zabývat. Seznam

prostudovaných webových stránek středních stavebních škol je součástí příloh

bakalářské práce.

Obor 36-47-M/01 – Stavebnictví se v současné době vyučuje na 48 středních

školách. Jsou to střední školy čistě průmyslové stavební, školy sloučené s odbornými

účilišti, v dvou případech je střední škola sloučena s obchodní akademií a v jednom

dokonce s gymnáziem.

Průzkum byl proveden v červenci 2017. Informace o výuce BIM jsem nalezla pouze

u 4 středních škol, což je 8,3 % z prostudovaných škol.

Jedná se o následující školy:

• SPŠ stavení Dušní, Praha (od školního roku 2017/2018 nové 36-47-M/01 Stavebnictví – zaměření BIM

projektování – výuka však probíhá až od 3. ročníku)

• SPŠ stavební a Obchodní akademie, Kladno (volba zaměření BIM – projektování od 3. ročníku)

• SPŠ stavební, Hradec Králové (volba zaměření od 3. ročníku BIM projektování)

• Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek Místek (předmět BIM projektování ve 3. a 4. ročníku)

Všechny školy BIM prezentují jako naprostou novinku. Je možné, že některé

další školy předmětu BIM do výukových plánů zařadí těsně před nástupem do školy

v září – tuto teorii podporuje i emailová korespondence s SPŠ stavební Dušní, Praha a

SPŠ stavební, Hradec Králové, kde mi zástupci obou škol potvrdili, že zapracování změn

do jejich ŠVP se právě dokončuje, protože zaměření spouští od září 2017.

Nejvíce hodin zaměřených na výuku BIM má SPŠ Dušní, která také na webu školy

BIM zaměření ze všech vybraných škol prezentuje nejvíce.

Nejméně hodin zaměřených na principy BIM vyučuje SŠ elektrostavební a

dřevozpracující Frýdek Místek, přitom celkový počet jejích hodin v rámce ŠVP za celou

dobu vzdělání je na nejnižší možné úrovni a to 128 hodin. Školy v Hradci Králové a

Kladně jsou na tom v hodinové dotaci podobně.

3 školy také k výuce BIM přidávají výuku předmětu Správa budovy v návaznosti

na předmět BIM.

Učební plány 4 zmíněných škol jsou přiloženy níže. Hodiny týkající se výuky BIM

jsou barevně označeny.

| 26

4.1.1 Učební plán SPŠ stavení Dušní, Praha

Obrázek 6 – Učební plán SPŠ stavení Dušní, Praha

| 27

4.1.2 SPŠ stavební a Obchodní akademie, Kladno

Obrázek 7 – Učební plán SPŠ stavební a Obchodní akademie, Kladno

| 28

4.1.3 SPŠ stavební, Hradec Králové

Obrázek 8 – Učební plán SPŠ stavební, Hradec Králové

| 29

4.1.4 Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek Místek

Obrázek 9 – Učební plán SŠ elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek Místek

| 30

4.2 Vysoké školy

Z vysokých škol jsem si pro názornost výuky BIM na vysokých školách vybrala České

vysoké učení v Praze – fakultu stavební. I mě osobně zajímalo jak výuka CAD systémů

a BIM systémů na mé alma mater pokročila.

Provedla jsem proto průzkum webových stránek fakulty a všech zveřejněných

studijních plánů pro školní rok 2017/2018.

4.2.1 Bakalářské studium

Předmět se zaměřením na BIM se v bakalářském studiu vyučuje pouze na jako

povinně volitelný předmět pro studijní program B3651 Stavební inženýrství pro

studijní obor 3608R008 Konstrukce pozemních staveb. Student si vybírá ze seznamu

20 povinně volitelných předmětů.

V rámci nepovinných předmětů si student může zvolit předmět BIM Graphisoft

ArchiCAD, BIM - Revit Architecture či BIM - Revit Architecture pro pokročilé – ale dle

mého názoru už název napovídá, že předmět bude více zaměřen na samotné

modelování ve 3D programu než na výuku principů BIM.

4.2.2 Magisterské studium

Předmět BIM se v bakalářském studiu vyučuje pouze jako nepovinný volitelný

předmět. V magisterském studiu se předmět BIM vyučuje pro studijní program N3607

Stavební inženýrství jako:

povinný předmět:

studijní obor 3607T014 Management a ekonomika ve stavebnictví

studijní obor 3607T033 Projektový management a inženýring

studijní obor 3607T046 Stavební management

povinně volitelný

studijní obor 3607T009 Konstrukce a dopravní stavby

studijní obor 3607T 045 Příprava, realizace a provoz staveb

studijní obor 3608T 008 Konstrukce pozemních staveb

studijní obor 3608T006 Budovy a prostředí

U studijních programů Geodézie a kartografie, Architektura a stavitelství a Civil

Engineering povinná výuka BIM neprobíhá v bakalářském ani magisterském stupni

studia.

V rámci nepovinných předmětů magisterského studia je nabídka předmětů BIM

stejná jako u bakalářského studia. Zřejmě bude i samotná výuka pro bakaláře a

magistry sloučena právě z důvodu nepovinného volitelného předmětu.

Předpokládám, že samotná výuka BIM je i na univerzitě teprve v začátcích, ale

časem se dočkáme samostatného studijního oboru zaměřeného na BIM.

| 31

5 Důvody ne výuky BIM na SŠ

Odborná rada pro BIM pracovní skupina BIM a výuka v rámci konference BIM ve

stavebnictví 2017 stanovili následující klíčové problémy integrace BIM na středních

školách:

• Kvalifikace pedagogů a informovanost vedoucích pracovníků • BIM v RVP a integrace tématu do ŠVP • Nejasná poptávka, návaznost a zpětná vazba ze strany VŠ a praxe • Interdisciplinarita BIM

V rámci workshopu byly zmíněny i další klíčové problémy:

• Nedostatečný prostor ve výuce - Důsledek: Nutnost hledat jiné předměty, kam se BIM „vetře“

- Příčina: BIM není v RVP, nicméně není to jediná příčina

• Také chybí vzdělání v BIM literatura, školení • Nedostatečná motivace a kvalifikace pedagogů

- Chybějící tlak (poptávka praxe, podpora státu, standardy, právní předpisy)

- Nedostatečné ohodnocení pedagogů a škol – chybí flexibilní peníze

- Řešení: Uskutečnit BIM semináře, školení, poskytnout literaturu, podpořit

školení pedagogů v BIM programech, finančně motivovat pedagogy (finance

vázané na problematiku BIM)

• BIM nástroje nelze učit jako CAD nástroje - Nelze učit jako „manuál“ nebo popisovat funkce

- Jedná se o jiný způsob projektování – orientace na model a ne na výkresy

- Je třeba učit tvořit modely a postupně tak rozšiřovat praktickou znalost

Formulace možných připomínek k inovaci RVP

• Nutná spolupráce s MŠMT • Iniciovat impulz v rámci koncepce • Příklad možného požadavku: Maturitní práce v BIM programu • „Vyvolat“ jednání se zástupci MŠMT (nutná orientace v RVP)

Jelikož změna RVP se zdá být momentálně jako běh na delší trať a z mého a i

odborného pohledu je nutnost začátku výuky principů BIM na středních odborných

stavebních školách opravdu aktuální, tak v praktické části se má bakalářská práce

věnuje návrhu úprav ŠVP Josefa Gočára, Praha 4 využitím disponibilních hodin.

| 32

PRAKTICKÁ ČÁST

| 33

6 Návrh inovace ŠVP za pomoci začlenění

výuky BIM

Střední průmyslovou školu stavební Josefa Gočára vnímám jako školu s dlouhou

tradicí výuky stavitelství, která má své pevné místo v odborném vzdělávání. Sama

mám několik spolužáků z VŠ, kteří SPŠ absolvovali a jejich vědomosti a dovednosti byly

na takové úrovni, že absolvování VŠ po odborné stránce pro ně bylo poměrně

jednoduchou záležitostí.

Návrh začlenění BIM do jejich ŠVP proto vnímám jako další krok pro udržení vysoké

úrovně vzdělání a připravenosti absolventů na požadavky v praxi nebo v dalším stupni

vzdělávání.

Při inovaci ŠVP bude kladen důraz na:

• dodržení maximálního počtu vyučovacích hodin týdně celkem – 140h • kompetence absolventa dle RVP • počty povinných a disponibilních hodin dle RVP • nalezení nové mezipředmětové vazby

Nejsem přesvědčena, že pro výuku BIM je nutné zřizovat samostatný obor či

zaměření od 3. ročníku. Škola sice při použití odborného zaměření studijního oboru na

BIM na venek působí inovativně a nabízí něco nového, ale z vlastní praxe vím, že firmy

preferují všeobecné stavební vzdělání a užší profilace absolventa je vhodná např. až

na vysoké škole či v zaměstnání.

Stejně jako se kreslení v 2D a 3D nástrojích CAD stalo nedílnou součástí výuky na

Středních odborných školách stavebních, tak by se výuka BIM měla stát dalším dílem

ŠVP pro obor 36-47-M/01 Stavebnictví.

6.1 Požadavky RVP na ŠVP

V rámci RVP Oblast Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

uvádí, že „Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále vhodné

rozšířit dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu

práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oboru, v němž je žák

připravován.“ [2]

Průřezové téma Informační a komunikační technologie popisuje budování informační společnosti, kde vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

je nezbytnou podmínkou úspěchu jedince, ale i celého hospodářství. Zdůrazňuje také

pronikání technologií skoro do všech oborů a nutnost promítnout požadavky na práci

| 34

s prostředky informačních a komunikačních technologiích do všech stupňů a oborů

vzdělání.

V dnešní době je vybavenost většiny škol ohledně informačních a komunikačních

technologií velice dobrá. Školy mají i několik počítačových tříd, které plně pokryjí

potřeby pro výuku. Nedostatek je spíš odborně vzdělaných vyučujících s vhodným

zapálením pro věc.

„Stanovení hodinových dotací a časového zařazení jednotlivých tematických celků

je v kompetenci školy, která si sestaví konkrétní posloupnost probírané látky

v jednotlivých ročnících. Tato posloupnost by měla zachovávat vhodné návaznosti

učiva a podporovat výuku v ostatních předmětech (mezipředmětové vazby).“ [2]

Ráda bych momentální opravdu rychlý vývoj technologií prezentovala v porovnání

s RVP. RVP pro 36-47-M/01 Stavebnictví byl MŠMT vydán 28. 6. 2007, půl roku poté, co

Steve Jobs prezentoval první Iphone. Mobilní technologie a technologie celkově za 10

uplynulých let přímo uběhly velký kus cesty. MŠMT v roce 2007 zajisté předpokládalo

vývoj technologií, ale asi ne tak velký jaký proběhl. V budoucnu bude jistě tlak i na

úpravy RVP v návaznosti na potřeby škol a tvorby jejich ŠVP.

Díky velkému rozvoji a snadné dostupnosti informačních technologií často

znalosti dětí předčí znalosti jejich rodičů. MŠMT bude muset časem zajistit revizi všech

RVP a je zde možnost přesunu části výuky ITC na základní stupeň vzdělání. Dnešní děti

vyrůstají v moderní době a s ITC přichází do styku každý den. Používání chytrých

přístrojů je pro ně automatická záležitost, často některé programy už dávno ovládají.

6.2 Navrhované úprava ŠVP

Inovace stávajícího ŠVP spočívá v návrhu nového vyučovacího předmětu

zaměřeného na výuku BIM. Předmět ve 3. ročníku žáka seznámí s principy BIM

projektování. Ve 4. ročníku se poté spojí s předmětem konstrukční cvičení, kde pomůže

se zpracováním ročníkové práce. Součástí ročníkové práce je vazba na další předmět

– betonové konstrukce, který taktéž probíhá v učebnách ICT.

6.3 Rizika inovace ŠVP

S nasazením nového předmětu mohou vyvstat následující problémy:

1. Profesionální - personální – najít kvalifikovaného vyučujících odborného

předmětu BIM projektování

2. Personální – možná neochota učitelského sboru či jeho části ke změnám a novým

mezipředmětovým vazbám

3. Ekonomický problém – financování jak nové techniky ITC, tak odměna pro

kvalifikovaného vyučujícího

| 35

4. Zájem žáků. Pro žáky může být projektování v BIM motivací, ale ne všichni musejí

mít zájem o tuto disciplínu.

Aby bylo zařazení výuky BIM do ŠVP úspěšné, tak je nutné nadchnout pro jeho výuku

část pedagogického sboru. V kapitole 5 byly popsány různé důvody ne výuky BIM a

v 6.3. jsou shrnuty předpokládané problémy s nasazením nového předmětu. Škola

kromě investice do techniky ICT bude také hlavně muset najít kvalifikovaného

vyučujícího – především pro výuku ve 4. ročníku, kdy žáci budou aktivně pracovat

v programech BIM.

| 36

Obrázek 10 – Návrh nového učebního plánu SPŠ Josefa Gočára, Praha

| 37

6.4 Mezipředmětové vazby

Výuka principů BIM navazuje na výuku CAD systémů a je jakousi nadstavbou, která

potřebuje několik pevných pilířů. Je to dostatečná schopnost ovládání některého z 3D

programů a již získané vědomosti ohledně stavebních principů. Výuka BIM se přímo

dotýká či navazuje na tyto předměty:

Projektování v CAD systémech

V 2. ročníku probíhá výuka 2D CAD systémů. Pro výuku se používá program

AutoCAD, jako příklad nejrozšířenějšího 2D CAD systému, který je určený pro tvorbu

jakékoliv technické dokumentace. Dále je to program CADkon 2D, který je příklad CAD

systému určeného pro tvorbu stavební dokumentace s možností zobrazení vybraných

konstrukcí ve 3D.

V 3. ročníku pak probíhá výuka 3D systému. Program ArchiCAD je určený

speciálně pro stavební projektanty, architekty a designery. ArchiCAD jako produkt od

firmy Graphisoft je poměrně rozšířený program na středních odborných školách

stavebních. Má jakousi historickou výhodu oproti ostatním 3D programům –např. Revit

ze skupiny AUTODESK.

Dle mého názoru by bylo v rámci celkové inovace výuky 3D dobré zařadit i výuku

programu právě Autodesk Revit jako alternativy pro ArchiCAD. Autodesk samozřejmě

nabízí bezplatné studentské licence pro školy. Jelikož výuka probíhá v dělených

skupinách studentů, je možné jednu skupinu vyučovat ArchiCAD a druhá bude se

zaměřením na Revit. Ke konci školního roky by oběma skupinám byl představen i druhý

program pro porování. Revit jako součást platformy Autodesk je celosvětově

uznávaným nástrojem pro zpracování projektů v BIM. ArchiCAD také funguje na

principu BIM. Dohadování se, který program je lepší vyučovat na střední odborné škole,

není předmět této bakalářské práce, ale zainteresovaní o tom dokáží dlouze

diskutovat. Za mě je jasnou volbou Revit, protože v ateliéru, kde pracuji, ho používáme

a zpracovala jsem v něm již několik 3D projektů.

Konstrukční cvičení

Konstrukční cvičení ve 3. a 4. ročníku probíhá v učebnách s počítači. Úplně se

nabízí propojení nově navrhovaného předmětu BIM a samotného konstrukčního

cvičení ve 4. ročníku. Žák má za úkol v konstrukčním cvičení dle zadání zpracovat

projekt pro občanskou stavbu menšího rozsahu.

Betonové konstrukce

V rámci 4. ročníku žáci už reálně provádí výpočty betonových konstrukcí. Zde je

možnost hledat další mezipředmětovou vazbu. Žáci budou výpočty betonových

konstrukcí počítat pro své navrhované konstrukce v rámci konstrukčního cvičení.

| 38

6.5 Předmět BIM projektování

Obor: 36-47-M/01 Stavebnictví týdně hodin za studium: 4

Forma vzdělávání: denní

Platnost: od 1. 9. 2018

Cíle vyučovacího předmětu

Výuka BIM (BIM - Building Information Modeling - informační model budovy)

patří do obsahového okruhu pozemní stavby a grafická a estetická příprava. Výuka

principů BIM pomáhá žákům v uplatnění se na trhu práce a držet krok s vývojem

informačních technologií ve stavebnictví. BIM je proces vytváření a správy dat o

budově během celého jejího životního cyklu. Předmět připravuje žáka k tomu, aby byl

schopen orientovat se v procesech BIM modelování a mohl je efektivně využít jak v

průběhu přípravy v jiných odborných předmětech během středoškolského studia, tak

v dalším vysokoškolském studiu či při výkonu budoucího povolání.

Výuka směřuje k tomu, aby žáci:

- získali základní informace o principech BIM modelování

- byli seznámeni s nejpoužívanějšími systémy pro modelování a použití BIM

- změna myšlení v projektování, práce v BIM je o spolupráci, sdílení a koordinaci

- spolupracovali v menších skupinách na společném projektu

- uměli koordinovat projekt v BIM

- znali strany zapojené v BIM procesu

- dokázali sdílet data s ostatními stranami procesu

Výuka CAD systémů je koncipována tak, aby žáci získali tyto klíčové kompetence:

Kompetence k učení

využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných

lidí; znát možnosti svého dalšího vzdělávání (zejména v oboru a povolání) a být k němu motivován

Kompetence k řešení problémů

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému; získat informace potřebné

k řešení problému; vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené

výsledky; pro splnění jednotlivých aktivit využívat zkušeností a vědomostí nabytých

dříve, spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení).

Komunikativní kompetence

osvojit si prostředky BIM a jejích pomocí se dorozumívat s ostatními členy týmu v rámci

technické praxe; používat odbornou terminologii; schopnost řádně prezentovat a

maximálně sdílet výsledky své práce; schopnost posoudit svojí práci i práci kolegů při

odevzdávání jednotlivých fází projektu s možností diskuze

| 39

Personální a sociální kompetence

pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností;

přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; podněcovat práci týmu vlastními návrhy na

zlepšení práce a řešení úkolů; nezaujatě zvažovat návrhy druhých; přispívat k vytváření

vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům

Občanské kompetence a kulturní povědomí

chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje

za použití nejnovějších technologií – např. certifikace budov

Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám

mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat

si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se

měnícím se pracovním podmínkám – rychlý vývoj informačních technologií

Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií

a pracovat s informacemi

využívání všech možných prostředků informačních a komunikačních technologií a

efektivní práce s informacemi - získávat informace z Internetu (např. katalogy BIM

prvků atd.), práce s manuálem a nápovědou probíraných programů, školící videa,

videonávody, simulace

Charakteristika učiva:

Učivo předmětu BIM projektování je členěno do několika na sebe vzájemně

navazujících tematických celků.

Žáku bude v rámci 3. ročníku nejprve představena filozofie, základní teorie a principy

projektování BIM.

Dále bude žák ve 4. ročníku seznámen s prací v těchto programech:

- Revit server umožňuje týmovou spolupráci na společném centrálním BIM modelu v

rámci sítě LAN.

- Autodesk Navisworks je určen pro snazší spolupráci návrhových týmů, snadnou a

důvěrnou výměnu projekčních dat z různých aplikací, Navisworks Manage slouží pro

detekci kolizí a konfliktů v návrhu (Clash detective),

- Autodesk BIM 360 je sada řešení založená na web-cloud technologii, zaměřená na

sdílení, analýzu a zpracování projekčních dat a jejich plynulý tok od koncepčního

návrhu a schvalování, přes projekci až na staveniště

| 40

Rozdělení tematických celků do ročníků

Pojetí výuky

Výuka je organizována v odborných počítačových učebnách ve dvouhodinovém

výukovém bloku ve 3. a 4. ročníku. Ve výuce budou uplatněny tyto metody:

- třída se při výuce dělí na dvě skupiny (dle programu, který byl vyučován ve 3. ročníku)

a každý žák má pro práci k dispozici vlastní počítač, který je zapojený do lokální sítě

s připojením na Internet;

- výuka probíhá v učebnách vybavených dataprojektorem s promítacím plátnem a

s možností využití tiskárny či plotru;

- první bloky výuky v rámci 3. ročníku mají přednáškový charakter, kde je student

uváděn do problematiky BIM pomocí promítání ukázkových situací dataprojektorem

na promítací plátno;

- následuje výuka formou praktických cvičení: učitel na svém PC provádí jednotlivé

úkony doplněné slovním výkladem a tyto úkony jsou dataprojektorem promítány na

plátno a žák jednotlivé kroky postupně zpracovává na svém PC. Žáci mají pro

nacvičování jednotlivých úkolů předpřipravené stejné 3D modely. Po přednesení a

procvičení jednotlivých uzavřených bloků výuky je žákům ponechán čas na realizaci

jednotlivých kroků v rámci jejich zadaných projektů za asistence učitele, který se

věnuje jednotlivým dotazům;

- individuální konzultace s žáky;

- autodidaktické metody – žáci jsou vedeni k samostatné práci při plnění ročníkových

programů a domácích cvičení;

- ve 4. ročníku žáci prokazují svoje komplexní znalosti z předmětů informační a

komunikační technologie, stavitelství, konstrukční cvičení a BIM projektování na

projektu občanské stavby či bytového domu, kdy odevzdávají vytištěnou výkresovou

dokumentaci dle individuálního zadání z předmětu konstrukční cvičení;

- budou vytvořeny skupinky o 3-4 studentech, kdy každý student dostane své zadání

projektu. V rámci spolupráce a uplatnění principů BIM se každý bude podílet i na

ostatních projektech formou týmové spolupráce přes Revit server za pomoci předem

přesně stanovených práv a rolí v rámci sdíleného projektu;

- zařazení výuky formou prezentací odborné veřejnosti, BIM expertů;

| 41

Hodnocení výsledků žáků

Hodnocení výsledků žáků je založeno na těchto ukazatelích:

- písemné zkoušení - písemné práce po uzavření tematických celků

- ústní zkoušení – týká se hlavně studijních bloků probíraných ve 3. ročníku

- hodnocení projektu – rozhoduje aktivní a kreativní přístup studentů a jejich průběžné

plnění úkolů v rámci skupinového projektu

- průběžné hodnocení odevzdaných úkolů a dodržování stanoveného časového

harmonogramu při odevzdávání samostatného projektu

- účast na soutěžích.

Přínos předmětu k realizaci průřezových témat

Člověk a životní prostředí:

Výuka přispívá k lepšímu pochopení nutnosti navrhování budov, které se ke svému

prostředí budou chovat ohleduplně. Žák má příležitost zúročit informace ohledně

ochrany životního prostředí a zásad udržitelného stavebního rozvoje, které získal

v předmětech pozemní stavitelství a navrhování budov. Samotný BIM model lze využít

i k různým simulacím – energetické náročnost, vliv objektu na životní prostředí,

certifikace objektu (LEED, BREEAM).

Člověk a svět práce:

Zájem jak projekčních kanceláří, tak investorů o zpracování projektů v BIM vzrůstá a

roste tak poptávka po odbornících, kteří ovládají nástroje BIM. Sdílení dat projektů není

záležitostí jen velkých projekčních kanceláří a BIM se postupně stává běžným

pracovním nástrojem ve stavebnictví, který absolventům pomůže se úspěšně prosadit

na pracovním trhu.

Informační a komunikační technologie

V dnešní době rychlého vývoje technologií je vzdělávání v informačních a

komunikačních technologiích nezbytnou podmínkou úspěchu studentů na trhu práce.

Rozsah a náročnost projektu graduje ve 4. ročníku, kdy jsou znalosti žáků na nejvyšší

úrovni.

| 42

_______________________________________________________________________

Ročník 3. Hodin týdně 2 34 týdnů celkem hodin 68

Výsledky vzdělávání a kompetence

_______________________________________________________________________

1) Úvod do problematiky projektování BIM 12 hodin

Žák:

- umí vysvětlit základní pojmy BIM

- má přehled o principech BIM, umí rozlišit samotné 3D modelování a BIM

- zná historie vývoje zobrazovacích technik, CAD a BIM

- umí vyjmenovat základní výhody projektování v BIM

Učivo:

1. Základní pojmy BIM

2. Vysvětlení principů BIM

3. Historie BIM

4. Výhody BIM

_______________________________________________________________________ 2) Zahraniční zkušenosti s BIM 6 hodin

Žák:

- zná použití BIM ve světě a státy, které vedou v implementaci BIM

- se orientuje v legislativě týkající se BIM

Učivo:

1. BIM ve světě

2. Legislativa a BIM

_______________________________________________________________________

3) Odlišnosti BIM od klasického projektování staveb 14 hodin

Žák:

- se orientuje v hlavních výhodách BIM projektování

- chápe komplexní BIM model jako databázi informací

- zná další možnosti využití zpracovaného BIM modelu

Učivo:

1. Produktivita a efektivita BIM

2. BIM jako databáze

3. Možnosti dalšího využití BIM modelu – certifikace, simulace atd.

_______________________________________________________________________

| 43

4) Nástroje BIM 8 hodin

Žák:

- se orientuje v základních nástrojích použitelných v konceptu BIM

- chápe princip formátu IFC a iniciativy BuildingSMART

- je seznámen s ISO normami a základními standardy pro modelování v BIM

Učivo:

1. Nástroje konceptu BIM

2. BuildingSMART a formát IFC

3. ISO normy a standardy pro modelování v BIM

_______________________________________________________________________

5) Zainteresované strany v BIM proces 6 hodin

Žák:

- zná a rozlišuje strany zainteresované v procesu BIM (investor, architekt, statik,

projektant TZB, stavitel, facility manager)

- umí definovat funkci BIM managera / koordinátora

Učivo:

1. Zainteresované strany v procesu BIM

2. Funkce BIM managera / koordinátora

_______________________________________________________________________

6) Koordinace profesí 14hodin

Žák:

- zná výhody koordinace jednotlivých profesí v rámci procesu BIM

- orientuje se v nabídce programů pro koordinace profesí

Učivo:

1. Výhody koordinace profesí

2. Programy pro koordinace profesí

_______________________________________________________________________

7) Výstup z Revitu/výstup z Archicadu 6 hodin

Žák:

- umí exportovat 3D model z Revitu / Archicadu pro další použítí – např. v software

NavisWork

| 44

Učivo:

1. Export modelu 3D pro další použití v rámci BIM

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

Ročník 4. Hodin týdně 2 30 týdnů celkem hodin 60

Výsledky vzdělávání a kompetence

_______________________________________________________________________

1) Revit server 32 hodin

Žák:

- chápe principy práce více lidí na jednom projektu současně

- orientuje se v nárocích na SW a HW potřebný pro Revit server

- používá výkresové sady přidělen jeho roli v rámci projektu

- dokáže pracovat na zadaném informačním modelu v rámci týmu

Učivo:

1. Definice jednotlivých rolí v rámci projektu

2. SW a HW požadavky pro možnost sdílení dat

2. Správa projektu

3. Využití týmové práce na zadaném projektu

_______________________________________________________________________

2) NavisWork manage 16 hodin

Žák:

1. Ovládá software pro koordinaci návrhových týmů

2. Dokáže detekovat kolize v rámci projektu

3. Využití týmové práce na zadaném projektu

Učivo:

- software pro koordinaci návrhových týmů NavisWork manage

- vyhledání případných kolizí v rámci projektu

_______________________________________________________________________

3) Autodesk BIM 360 12 hodin

Žák:

1. Ovládá export a ukládání dat přes službu web cloud

2. Orientuje se ve struktuře souborů ve web cloud

| 45

3. Umí připomínkovat 2D a 3D data

4. Dokáže porovnat dokumentace různého data vydání

5. Využití týmové práce na zadaném projektu

Učivo:

- nástroj pro online sdílení dat projektu web cloud

_______________________________________________________________

4) Finalizace projektu pro předmět konstrukční cvičení – 4. ročník

Žák:

- Uplatňuje znalosti získané během celého studia v předmětu pozemní stavitelství

- Dokazuje znalosti z principů projektování v BIM

Učivo:

1. Kontrola splněných úkolů v rámci sdíleného projektu

2. Kontrola správného sesazení dat v rámci NavisWORK a vyřešení všech kolizí

3. Finální verze výkresů uložená ve web cloud

4. Tisk projektu

_______________________________________________________________________ Na závěr se projekt fyzicky zkompletuje do desek dle požadavků předmětu

Konstrukční cvičení – 4. ročník

_______________________________________________________________________

vacích p V odborném vzd ělávání,

| 46

Závěr

V této bakalářské práci bylo za cíl stanoveno navrhnout inovativní úpravy ŠVP

Josefa Gočára pro obor Pozemní stavitelství za pomoci začlenění výuky BIM

technologie.

V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění principů BIM, rozbor

kurikulárních školních dokumentů a průzkum ohledně výuky BIM na všech českých

středních stavebních školách, kde je vyučován obor Pozemní stavitelství, a na Českém

vysokém učení technickém na fakultě stavební. V rámci této části bylo zjištěno, že

výuka principů BIM na středních školách je v úplných začátcích a je nutné se osvětě o

těchto nových postupech ve stavebnictví vážně věnovat.

V rámci inovace ŠVP byl navržen úplně nový předmět BIM projektování, který

žákům nejprve představí principy BIM a dále za pomoci týmové práce na společném

projektu pomůže studentům si projektování v BIM osobně vyzkoušet.

Moderní technologie stále více pronikají do našeho života. Díky své práci

v architektonickém ateliéru, kde projektování v BIM používáme, vidím, že i investoři

tento způsob práce postupně začínají vyžadovat. Zároveň však vidím jak složité téma

to je a je potřeba se v něm orientovat. Jsem tak plně přesvědčena, že vyvstává potřeba

žáky připravit na setkání s BIM v praxi. Tato práce mi umožnila realizovat moji představu o začlenění principů BIM na

středních školách. Jak je ale i v metodice tvorby školních vzdělávacích programů

uvedeno, je vhodnější, když práce na ŠVP je týmovou prací – týká se především hledání

mezipředmětových vazeb a návaznosti učiva v jednotlivých vyučovacích předmětech.

Proto doufám a zároveň budu velice ráda, jestli tato práce poslouží jako základ pro

vyučující na SPŠ Josefa Gočára pokud se škola jednou opravdu rozhodne výuku BIM do

svého ŠVP zařadit.

| 47

Seznam použitých zkratek

BIM - Building Information Modeling, česky Informační model budovy

CAD - Computer aided design, česky počítačem podporované kreslení

RVP - Rámcový vzdělávací program

ŠVP - Školní vzdělávací program

IFC - Obecné datová schéma popisující informační model budovy

SŠ – Střední škola

SPŠ – Střední průmyslová škola

| 48

Seznam středních škol s odkazem na

webové stránky

| 49

Seznam použité literatury

[1] ČERNÝ, Martin. BIM příručka. Praha: Odborná rada pro BIM, 2013. ISBN 978-80-260-5296-8. [2] Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 36-47-M/01 Stavebnictví, Vydalo

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha, dne 28. 6. 2007, č. j. 12 698/2007-

23

[3] Školní vzdělávací program Pozemní stavitelství, Vydala Střední průmyslová škola stavební Josefa Gočára, Praha, dne 1. 9. 2011 [4] COUFALOVÁ, Jana. Projektové vyučování pro první stupeň základní školy: náměty

pro učitele. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-958-0.

[5] KAŠPAROVÁ, Jana. Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU.

Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další

vzdělávání pedagogických pracovníků, 2012. ISBN 978-80-87652-05-3.

Odborná rady pro BIM. Koncepce zavedení BIM do výuky v ČR. Praha: Odborná rada

pro BIM, pracovní skupina BIM a výuka, 6. 9. 2016 KOTÁSEK, Jiří, ed. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha: Tauris, 2001. ISBN 80-211-0372-8. ZOUNEK, Jiří a Klára ŠEĎOVÁ. Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním

pojetím. Brno: Paido, 2009, 172 s. ISBN 978-80-7315-187-4.

SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. Praha: ISV, 1999. Pedagogika (ISV). ISBN 80-

85866-33-1.

VANĚČEK, David. Didaktika technických odborných předmětů. Praha: České vysoké

učení technické v Praze, 2016. ISBN 978-80-01-05991-3.

| 50

Seznam obrázků

Obrázek 1 - Proces jednotného informačního modelu se zapojením všech profesí

http://www.cadstudio.cz/bim

Obrázek 2 – Způsob komunikace při tvorbě projektu

http://www.ckait.cz/sites/default/files/princi_metodiky_bim.pdf

Obrázek 3 - Mapa zemí, kde je již použití BIMu uzákoněno v souladu s doporučením

evropské komise včetně roku, od kdy je vyžadováno

http://bimtech.cz/bim-pro-vyrobce/

Obrázek 4 – Rámcové rozvržení obsahu vzdělávání

Rámcový vzdělávací program 36-47-M/01 Stavebnictví. Praha: Národní

ústav odborného vzdělávání, 2007

Obrázek 5 – Učební plán SPŠ stavení Josefa Gočára, Praha

www.spsgocar.cz/

Obrázek 6 – Učební plán SPŠ stavení Dušní, Praha

www.spsdusni.cz

Obrázek 7 – Učební plán SPŠ a Obchodní akademie, Kladno

www.sosik.cz

Obrázek 8 – Učební plán SPŠ stavení, Hradec Králové

www.spsstavhk.cz

Obrázek 9 – Učební plán SŠ elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek Místek

www.ssed-fm.cz

Obrázek 10 – Návrh nového učebního plánu SPŠ Josefa Gočára, Praha

| 51

Evidence výpůjček

Prohlášení:

Dávám svolení k půjčování této bakalářské práce. Uživatel potvrzuje svým podpisem,

že bude tuto práci řádně citovat v seznamu použité literatury.

Jméno a příjmení: Radka Dosedlová

V Praze dne: 25. 08. 2017 Podpis:

Jméno Oddělení/ Pracoviště Datum Podpis