po stopách knižní sbírky františka eusebia hraběte z ... na to, roku 1662, se oženil podruhé...

4

Po stopách knižní sbírky Františka Eusebia hraběte z Pöttingu a Persingu (1626–1678)

Část II.Jaroslava Kašparová

a b s t r a c tThe article is a continuation of the author’s paper given at the professional conference on historical collections in Olomouc in 2013, which was published in the proceedings of the conference, Bibliotheca Antiqua.1 The author has corrected and expanded some of the data on the life story of Count Pötting on the basis of information from Pötting’s handwritten Diary from 1664–1674 (Diario del conde de Pötting, embajador del Sacro Imperio en Madrid). She provides an overview of the books that are known to have formed part of Pötting’s book collection (26 manuscripts, mostly codices comprising more units, and 46 printed books from the 16th and 17th centuries have been recorded as yet).

k e y w o r d sFranz Eusebius von Pötting (1626–1678) · Diario del conde de Pötting 1664–1674 · Biblio-theca Pöttingana · reconstruction · personal book collections · manuscripts · printed books from the 16th and 17th centuries · Hispanica · Spain · Austria · Czech Republic · National Museum Library in Prague · PROVENIO database · book provenance research

n n n

Tento článek je pokračováním autorčina příspěvku předneseného na od-borné konferenci k historickým fondům v Olomouci v roce 2013, jehož

písemná podoba vyšla ve sborníku Bibliotheca Antiqua.1 Některé uvedené infor-mace týkající se životních osudů Františka Eusebia Pöttinga hraběte z Pöttingu a Persingu (Franz Eusebius Graf von Pötting und Persing) autorka zkorigovala a rozšířila. Díky možnosti studia edice Pöttingova rukopisného Deníku z let 1664–1674 (Diario del conde de Pötting, embajador del Sacro Imperio en Madrid) byly získány nové poznatky o Pöttingových bibliofilských zájmech v době jeho pobytu v Madridu2 a také se podařilo identifikovat další tisky spojené s vyslan-covou osobou a jeho bibliofilskými aktivitami – a to jak dodnes dochované, tak ty, které zatím nalezeny nebo dohledány nebyly.

1 Jaroslava Kašparová, Po stopách knižní sbírky Františka Eusebia hraběte z Pöttingu a Persingu (1626–1678). „PROVENIO“ a možnosti rekonstrukce rozptýlených knihoven. In: Bibliotheca Antiqua. Sborník z 22. konference 30.–31. října 2013, Olomouc 2013, s. 112–121. O knihách patřících Fr. E. z Pöttingu viz též Robert Archer – Jaroslava Kašparová – Pavel Marek, Bohemia hispanica: fondos españoles de los siglos xv a xvii en bibliotecas checas, Barcelona 2013, s. 28, 43, 86, 102.

2 Miguel Nieto Nuño (ed.), Franz Eusebius von Pötting, Diario del conde de Pötting, embajador del Sacro Imperio en Madrid (1664–1674), I–II. Madrid 1990–1993.

5

J. Kašparová: Po stopách knižní sbírky Františka Eusebia

Osudy knižní sbírky Fr. E. Pöttinga byly značně pohnuté a složité vzhle-dem k tomu, že Pöttingův záměr ponechat sbírku vcelku jako knižní odkaz a základ rodové knihovny nevyšel. Plán jejího umístění v budově kláštera v Rumburku (Bibliotheca Pöttingana), jak je známo, realizován nebyl; sbírka se patrně brzy po smrti Fr. E. Pöttinga rozptýlila mezi členy rozvětvené rodiny. Ti knihy v různých etapách (patrně i s materiály rodového archivu) rozpro-dávali nebo věnovali dalším majitelům. Tento postupný rozpad knižní sbírky se táhl téměř dvě stě let, přičemž knihy několikrát změnily své majitele. Dnes je nacházíme jak v českých a moravských knihovnách, tak také v knihovnách evropských a ojediněle i v zámoří. Stávající bádání naznačuje, že nejvíc knih z bývalé Bibliotheca Pöttingana se bude nacházet v Národní knihovně ve Vídni a v Národní knihovně v Praze. Bohužel průzkum knižních proveniencí, zejména u tištěných dokumentů, tj. tisků 16. a 17. století v těchto dvou institucích vázne anebo neprobíhá vůbec. Další pátrání bude tedy ještě dlouhou dobu zjevně komplikované a bude se muset spokojit s náhodnými objevy.

Pokračující pátrání v archivních materiálech a studium další odborné li-teratury odhalilo rovněž nové skutečnosti týkající se pohybu knih z majetku rodiny Pöttingů (zejména v první polovině 19. století).

Zatím je evidováno celkem 25 rukopisů, převážně kodexů, a 41 tisků 16. a 17. století, které tvořily součást Pöttingovy osobní knižní sbírky. Není to však zcela určitě číslo konečné. V knihovních fondech řady institucí se totiž dochovaly nejen knihy Fr. E. Pöttinga, ale také knihy jiných členů rodiny. Ti kromě knižních exemplářů osobní knihovny císařského vyslance předávali svoje vlastní knihy. Zmapování všech knižních celků rodiny Pöttingů je však ještě složitější záležitostí. V budoucnosti díky systematickému podchycování provenienčních znaků v knihách je však jistá naděje, že budeme jednou schopni sestavit alespoň základní obraz toho, jak knižní sbírky členů rodiny Pöttingů vypadaly a co se s nimi dělo. Virtuální rekonstrukce zbytků této osobní knihovny prostřednictvím internetu3 může napomoci k dohledání dalších knih i k přesněj-ším poznatkům týkajícím se vzniku a existence tohoto bezesporu zajímavého knižního celku 17. století.4

* * *

Šlechtická rodina Pötting-Persing patřila původně k dolnorakouské rytířské šlechtě doložené již ve 13. století.5 Rod byl povýšen do rytířského stavu roku

3 Viz databáze „PROVENIO“ knihovny Národního muzea v Praze, <www.provenio.net> (31. 7. 2014).

4 Tato studie vznikla v rámci projektu NAKI DF12P01OVV023 „PROVENIO: Metodika výzkumu knižních proveniencí“.

5 K nejstarší generaci Pöttingů srov. Johann Wilhelm von Wurmbrand, Collectanea GenealogicoHistorica, ex Archivo Inclytorum Austriae Inferioris statuum, ut et aliis privatis scriniis, documentisque originalibus excerpta. Viennae Austriae, J. B. Schönwetter 1705, s. 80. Též Petr Mašek, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, Díl 2. N–Ž, Praha 2010, s. 97–98.

Knihy a dějiny 21/2014

6

1570, stav říšských svobodných pánů byl rodu udělen v roce 1605, o dva roky později pak český stav svobodných pánů roku 1607 a do říšského hraběcího stavu byl povýšen roku 1637. Členové rodiny Pötting-Persingů působili vesměs ve státní správě nebo vojenství a když v roce 1652 získali právo zakupovat statky též v Čechách a na Moravě, usazují se členové rodu i v českých zemích a sňatky pronikají i mezi domácí českou šlechtu. Smrtí Ericha von Pötting und Persing (nar. 1890) v roce 1978 vymřel rod po meči.6

František Eusebius hrabě z Pöttingu a Persingu, politik, diplomat, nejvyšší dvorský maršálek, císařský tajný rada a vyslanec v Madridu, od roku 1663 nositel Zlatého rouna, se narodil 10. srpna 16267 Friedrichovi von Pötting a Kunhutě Elišce ze Šternberka. Otec Friedrich Freiherr von Pötting (1577–1642) byl pátým dítětem Sebastiana von Pötting, Herr auf Waasen und Wagram (1522–1592) a Reginy von Eck und Hungersbach (sňatek v roce 1566). Matka Kunhuta Eliška ze Šternberka (Kunigunde Elisabeth von Sternberg, ca 1578–1631) pocháze-

6 P. Mašek, Šlechtické rody ..., pozn. 5, s. 98.

7 Biografická data jsou v literatuře často uváděna různě: jako 1627–1678, nebo 1626–1679. Datum narození 10. srpna 1626 je potvrzeno záznamy z jeho Deníku (opravuji tak mnou dříve mylně uváděná data).

Obr. 1. Mědirytinový portrét Františka Eusebia hraběte z Pöttingu. Rakouská národní knihovna, Bildarchiv und Grafiksammlung.

7


la ze starého českého šlechtického rodu – byla dcerou českého významného šlechtice Adama II. staršího ze Šternberka (ca 1575–1623), hejtmana Nového Města pražského, v letech 1597–1599 dvorského sudího, od roku 1603 nejvyš-šího zemského sudího a v letech 1608–1618 nejvyššího komorníka Království českého, a Evy Popelovny z Lobkowicz (ca 1560–1599), dcery prezidenta České komory Jana „staršího“ Popela z Lobkowicz (1521–1590) a jeho druhé manželky Johanky Novohradské z Kolovrat (zemř. po 1586).

Fr. E. Pötting se věnoval politické a diplomatické kariéře – od roku 1647 byl přísedícím apelačního a zemského soudu v Praze, poté od roku 1649 ně-meckým místokancléřem v Čechách.8 Roku 1649 byl jmenován místokancléřem Čech a nejvyšším královským komořím a byl povýšen do českého hraběcího rodu.9 Roku 1650 se oženil s Marií Margaretou Löbel von Greinburg (též Krainburk), jednou z dcer vídeňského tajného dvorního rady a plukovníka vídeňské městské gardy Johanna Christopha Löbela Freiherr von Greinburg (zemř. po r. 1637).10 Sňatkem získal rumburské panství (rod Pöttingů jej vlast-nil v letech 1656–1681). Český inkolát získal roku 1652 a roku 1653 pak dostal od císaře statek Miličín u Tábora. V roce 1655 mu císař Leopold I. udělil říšský hraběcí stav a roku 1660 ho jmenoval svým osobním radou. Roku 1658 ovdo-věl (Marie Margareta, s níž neměl žádné děti, zemřela 22. dubna 1658). Čtyři roky na to, roku 1662, se oženil podruhé – vzal si Marii Sophii z Dietrichsteina (Maria Sophia von Dietrichstein, 1652–1711), dceru knížete Maxmiliana von Dietrichstein-Nikolsburg (1596–1655). Marie Sophie tedy pocházela ze slavného rodu, který měl úzké příbuzenské svazky jak s říšskou, tak španělskou šlechtou (jejím strýcem byl hrabě Lamberg, předchůdce Pöttinga na postu rakouského vyslance v Madridu, švagrem hrabě Raimund Montecuccoli); svými kontakty pomáhala svému manželovi budovat politickou kariéru. Také toto druhé man-želství zůstalo bez dětí. Manželům se sice ve Španělsku narodily dvě děti, ale obě zemřely v lednu 1669 – nejdříve skoro šestiletá dcera Maria Inés a brzy nato

8 O jeho právnickém vzdělání svědčí dochovaná disertace z 15. května roku 1646: Fr. E. v. Pöt-ting, De Venia aetatis supremo principi reservata, Löwen, Pangart 1646 (praeses: Antonius Pe-rezius); exemplář ve fondu Herzog August Bibiothek ve Wollfenbüttelu (sign. M: Li 6933).

9 Heinrich von Kadich – Conrad Blažek, Der Mährische Adel, Nürnberg 1899, s. 104. (Siebmacher’s grossen und allgemeines Wappenbuch).

10 Rumburk a Tolštejn měli v držení potomci Radoslava Vchynského z Vchynic, a to až do doby, kdy o něj Kinští přišli. Vilém Kinský za účast na údajném spiknutí Albrechta z Valdštejna, s nímž přišel o život při Valdštejnově zavraždění v Chebu roku 1634, byl potrestán konfiskací majetku, který Česká komora rozprodala. Rumburské panství Johann Christoph Löbel sv. pán von Greinburg vlastnil od počátku 17. století. Po jeho smrti připadlo jeho nezletilému synovi Hanuši Bernartovi, který však rovněž záhy zemřel. Majetek byl poté rozdělen rovným dílem mezi Löbelovy čtyři dcery. Marie Margareta Löbel přinesla svému manželovi věnem také čtvrtinu pustého hradu Tolštejn, který poz-ději Pötting vykoupil od manželčiných sester celý. Roku 1656 rozšířil své statky o oblast v Horní Lužici, dnešním Sasku (město Neugersdorf), kam se přestěhovali rumburští protestanti.


8

také novorozený syn Maxmilian Adam.11 Marie Sophie si po Pöttingově smrti vzala roku 1681 Václava Ferdinanda z Lobkowicz (1654–1697),12 s nímž měla jednu dceru – Eleonoru Kateřinu Karolínu z Lobkowicz (Eleonore Catharina Charlotte von Lobkowicz (1685–1720).13

V letech 1663–1674 působil Fr. E. Pötting jako císařský vyslanec v Madridu. Do této významné funkce byl jmenován Leopoldem I. pro své diplomatické schopnosti počátkem října roku 1662; do Španělska dorazil na začátku ledna následujícího roku (cesta trvala skoro tři měsíce). Byl pověřen řadou delikát-ních úkolů – nejen dojednáním sňatku císaře Leopolda s dcerou španělského krále Filipa IV., infantkou Markétou Terezou, pozdější Markétou Marií Tere-zií Habsburskou (Margarita Teresa de España, 1651–1673) a ekonomickou spoluprací se Španělskem (finanční podpora habsburské monarchie ze strany Španělska), ale měl rovněž za úkol sledovat vnitřní politický vývoj ve Španěl-sku a zájmy španělské monarchie; španělská královna Marie Anna Habsbur-ská (Mariana de Austria, 1634–1696) byla Leopoldovou sestrou. Pöttingovo diplomatické postavení nebylo nikterak jednoduché; situace se „přiostřila“ zejména po smrti krále Filipa IV. (zemř. 1665) v době regentství Marie Anny Habsburské za nezletilého syna Karla II. (1661–1700).14 O politických konflik-tech a zájmových seskupeních na madridském i vídeňském dvoře15 jsme dobře informováni na základě rozsáhlé Pöttingovy politické korespondence, dopisů

11 V Deníku je uveden tvar „Adan“. Tuto rodičovskou tragédii popisuje Fr. E. Pötting ve svém Deníku: Fr. E. v. Pötting, Diario ... II, pozn. 2, s. 8–10). Srov. též Carlos Seco Serrano, La corte de Carlos II en los diarios de un embajador del Sacro Imperio, Cuenta y razón, nr. 90, 1995, s. 40–43, <http://www.cuentayrazon.org/revista/pdf/090/Num090_007.pdf> (31. 7. 2014).

12 Viz Dietrichsteinové v Mikulově, <http://www.rmm.cz/dietrichstein/dietrich/maxmilian_ 2.html> (31. 7. 2014).

13 Ta si vzala Philipa Hyacintha z Lobkowicz (1680–1737).

14 Ke vztahům mezi státními útvary habsburské dynastie viz Wenceslao Ramírez de Villa-Urrutia, Relaciones entre España y Austria durante el reinado de la Emperatriz Doña Margarita, Infanta de España, esposa del emperador Leopoldo I, Madrid 1905, <http://www.banrepcul tural.org/sites/default/files/84042/brblaa887354.pdf> (31. 7. 2014). Ke knize srov. recenzi: Antonio Rodríguez Villa, Relaciones entre España y Austria durante el reinado de la Emperatriz Doña Margarita, Infanta de España, esposa del Emperador Leopoldo I, Boletín de la Real Academia de la Historia, Tomo 48, 1906, s. 215–225, <http://www.cervantesvirtual.com/obra/relaciones-entre-espaa-y-austria-durante-el-reinado-de-la-emperatriz-doa- margarita-infanta-de-espaa-esposa-del-emperador-leopoldo-i-0/> (31. 7. 2014). Ke konkrét-ním příkladům Pöttingových aktivit viz též Bohumil Baďura, Hospodářské zájmy Ditrich-štejnů ve Španělsku v 16. –18. století, Vlastivědný sborník Jižní Morava 46–49, 2010, s. 55–100.

15 Pöttingovým diplomatickým působením ve Španělsku ve světle Pöttingovy korespondence s císařem Leopoldem I. se zabýval podrobněji Ivo Cerman. Srov. Ivo Cerman, Systém stran na dvoře Leopolda I. (Politická organizace habsburských dvorů ve Vídni a v Madridu ve světle osobní korespondence císařského vyslance Františka Eusebia z Pöttingu, Diplomová práce. Ústav světových dějin Filozofické fakuty Uhiverzity Karlovy, Praha 2000 a Ivo Cerman, Pojmy „frakce“, „strana“ a „kabala“ v komunikativní praxi dvořanů Leopolda I., Český časopis historický 100, 2002, č. 1, s. 33–54.

9


císaře Leopolda I. Pöttingovi16 a také díky již citovanému Pöttingovu osobnímu deníku, který si během svého španělského pobytu vedl.17

„Embajadora“ Marie Sophia, hraběnka z Pöttingu, která pobývala s Fran-tiškem Eusebiem u madridského dvora, se aktivně účastnila tamějšího spole-čenskopolitického života u dvora a udržovala přátelství s manželkami jiných vyslanců, diplomatů i vysoké španělské šlechty.18 Spřízněna s aristokratickou rodinou de Velasco19 patřící k vysoce postavené španělské královské šlechtě byla například v úzkém kontaktu se španělskou dvorní dámou doñou Leonor de Velasco, procísařsky orientovanou, známou jejími dvorními i politickými intrikami (hrála důležitou úlohu jako „líder de la camarilla de damas ‘austriacas’ opositoras a Nithard“).20 Hraběnka Pöttingová měla (stejně jako vyslanec) úzké vazby na urozené členky dvou madridských ženských klášterů (klášter bosých karmelitek Nuestra Señora de la Visitación a klášter augustiniánek Real Monasterio de la Encarnación).

Roku 1671 jmenoval Leopold I. Pöttinga nejvyšším dvorním maršálkem; z Madridu však mohl diplomat odjet až v dubnu roku 1674. Pötting spěchal zpátky do Vídně mj. i proto, že jeho plat vyslance v Madridu činil okolo 34 000 zlatých a nestačil pokrýt náklady okázalého a přepychového života, který byl dán Pöttingovým postavením u španělského královského dvora. Vyslanec měl dlouhodobě finanční problémy; půjčky s dvacetiprocentním úrokem ho donutily mimo jiné zastavit dokonce stříbrné šperky a klenoty, kterých ovšem mnoho neměl.21

16 Leopold I. Privatbriefe Kaiser Leopold I. an den Grafen F. E. Pötting 1662–1673, Teil 1: November 1662 bis Dezember 1668; Teil 2: Januar 1669 bis Dezember 1673. In: Alfred Francis Pribram – Moriz Landwehr von Pragenau (Hrsg.), Fontes rerum austriacarum. Österreichische GeschichtsQuellen. Abt. 2, Diplomataria et acta Bd. 56, 57, Wien 1903–1904.

17 Fr. E. v. Pötting, Diario ... II, pozn. 2. Srov. informace o této edici: C. Seco Serrano, La corte de Carlos II ..., pozn. 11.

18 Laura Oliván Santaliestra, Mariana de Austria en la encrucijada política del siglo XVII., Madrid 2006 (Tesis doctoral), <http://eprints.ucm.es/8054/1/T29305.pdf> (31. 7. 2014); Laura Oliván Santaliestra, La condesa de Pötting: la esposa del embajador imperial en la corte de Madrid. In: Mariana de Austria. Imagen, poder y diplomacia de una reina cortesana, Madrid 2006, s. 144–152, <http://books.google.cz/books?id=01NhW8lzlZ4C&lpg= PA152&vq=Leonor&hl=cs&pg=PA8#v=snippet&q=Leonor&f=false> (31. 7. 2014). Viz též Carmen María Fernández Nadal, Damas, poder y diplomacia en el siglo XVII: Antonia de Luna, Luisa de Ayala y María Teresa Ronquillo, Dossiers feministes nr. 15, 2011, s. 101–126 (Ejemplar dedicado a Mujeres con mayúsculas. Barricadas, salones y escritorios (siglos XVII–XIX), <http://dialnet.unirioja.es/servlet/articulo?codigo=4124076> (31. 7. 2014).

19 Byla sestřenicí doñi Andrei de Velasco (1630–1685), dcery konstábla Bernardina Fernández de Velasco (nar. ca 1610), kterou v Madridu často navštěvovala.

20 Tj. „duchovní vůdkyně kamarilly ‚rakousky orientovaných‘ dvorních dam, odpůrkyň Nithardových“ (Johann Eberhard Nithard 1607–1681, rakouský jezuita, zpovědník a du-chovní rádce Marie Anny Habsburské, manželky Filipa IV.). K její osobě srov. např. L. Oliván Santaliestra, Mariana de Austria ..., pozn. 18, s. 152–155.

21 W. R. de VillaUrrutia, Relaciones entre España y Austria ..., pozn. 14, s. 18 a s. 123–124.


10

Finančně výnosné funkce, na kterou se zřejmě těšil, si František Eusebius ovšem příliš neužil. Zemřel v prosinci roku 1678. O jeho funkcích a jeho drža-vách v Čechách vypovídá titulatura, s níž je uveden na úředních listinách, jako byly např. české sněmovní artikuly (ze sněmovního zasedání na Pražském hradě konaného od 20. prosince 1677 do 6. června 1678, jehož se Pötting účastnil, ho uvádějí jako „pána Františka Eusebiusa, Svaté Římské říše hraběte z Pettyngu, svobodného pána na Horním Falckensteinu, pána na Velkým Kyrchheimu, Rumburku, Mirešovicích, Warnsdorffu a Milčině a dědičného purgkrabí v Lin-ci, rytíře Zlatého Rauna, jeho Milosti římského císaře, uherského a českého, a krále a skutečné tejné raddy komorníka a nejvyššího dvořského maršálka“).22

Přes svoje vysoké postavení po sobě příliš velké bohatství nezanechal (dluhy po vyslancově smrti činily údajně 200 000 zlatých [!]).23 Majetek včetně dluhů zdědil roku 1679 bratranec Jan Sebastián hrabě z Pöttingu a Persingu (Johann Sebastian Graf von Pötting und Persing, 1626–1687), rada dvorské komory, syn Ortlieba sv. pána z Pöttingu (Ortlieb Freiherr von Pötting und Persing, 1575–1640) a otec Františka Karla z Pöttingu a Persingu (Franz Karl von Pötting und Persing, 1680–1755).

V Rumburku, významném rodinném panství, byla podle závěti Františka Eusebia zřízena dědicem Janem Sebastiánem „Nadace hraběte Františka Eusebia z Pöttingu“ se základním kapitálem 10 000 rýnských zlatých a byla zahájena stavba kláštera (v závěti Fr. E. Pötting pamatoval i na zřízení knihovny a ve Špa-nělsku objednal oltářní obraz do klášterního kostela sv. Vavřince). Roku 1681 musel Jan Sebastián kvůli obrovským dluhům své statky (Rumburk a Tolštejn) prodat. Rumburské panství i se závazkem koupil kníže Antonín Florián kníže z Liechtensteinu (Anton Florian Fürst von Liechtenstein, 1656–1721), nejvyšší hof mistr císaře Karla VI.24 Rumburský konvent byl tedy postaven již na náklady nového bohatého knížete (Jan Sebastián z Pöttingu zaplatil údajně mobiliář včetně zařízení knihovny25 a oltářní obraz). Stavba byla realizována v letech 1683–1685 a společně s klášterním kostelem sv. Vavřince byla dokončena roku 1690; prakticky začal konvent fungovat už roku 1688. Zrušen byl roku 1950.

František Eusebius hrabě z Pöttingu – milovník divadla a bibliofil

Fr. E. Pötting byl nejen politik a diplomat, ale také člověk kulturně založený, zajímající se o knihy, literaturu a především divadlo. Jako císařský vyslanec měl návštěvy madridských divadel, podávání informací o divadelních před-staveních i pravidelné zasílání textů divadelních dramat vídeňskému dvoru sice „v popisu práce“, ale jisté je, že tak činil velice rád. Divadlo miloval, spolu s manželkou (někdy i sám) býval častým návštěvníkem divadelních scén v Corral

22 Viz Knihopis Digital: České prvotisky a staré tisky (1476–1800), č. 453, [on-line].

23 W. R. de VillaUrrutia, Relaciones entre España y Austria ..., pozn. 14, s. 18 a s. 124.

24 V majetku Liechtensteinů zůstalo rumburské panství až do druhé pozemkové reformy v roce 1923.

25 O mobiliáři knihovny není nic bližšího známo.

11


de comedias, Corral de la Cruz, Corral del Príncipe a Buen Retiro. Díky němu byly španělské divadelní hry hrány ve Vídni takřka v návaznosti na madridská představení. Císař, který španělské divadelní hry, zejména dramata Calderó-nova miloval (v dvorském divadle ve Vídni byla uvedena celá řada jeho her), pořádal divadelní představení s oblibou u příležitosti narozenin císařovny Mar-kéty Marie Terezie (1651–1673), španělské královny Marie Anny Habsburské (1636–1696) či jiných členů habsburské rodiny.26 Leopold I. byl též velkým bibliofilem (nejen sběratelem, ale i čtenářem) a jeho císařská knihovna byla pozoruhodná. Nákupem knih pověřoval nejen císařského knihovníka Petra Lambecka, ale také Fr. E. Pöttinga.27 Nejcennější císařskou akvizici španělských knih, k níž mu Pötting osobně také dopomohl, představovala bezesporu pro-slulá knihovna španělského bibliofila Pedra de Navarra y de la Cueva, markýze de Cábrega (zemř. 1671),28 majordoma královny Marie Anny Habsburské, vdovy po Filipu IV. Jeho na svoji dobu proslulá knižní sbírka kromě rukopi-sů obsahovala na 6 000 knih převážně španělských.29 Markýz de Cábrega byl Pöttingův přítel (v den jeho smrti o něm napsal, že byl „uno de los mayores amigos mios que tube en España“);30 vyslanec jej často navštěvoval, námětem jejich rozhovoru byly samozřejmě knihy (roku 1669 si Pötting poznamenal v Deníku, že rozprávěli o tom, jak budovat knihovnu).31 Pöttingovi se podařilo pro císaře koupit 2 778 svazků knih z markýzovy knižní sbírky velmi výhodně, a to ještě za Cábregova života (markýze Pötting navštívil poprvé 9. listopadu 1665, o zamýšleném prodeji se markýz Pöttingovi zmínil 12. srpna 1670, ten byl uskutečněn 16. říj na téhož roku a vyslanec nechal knihy převézt do svého

26 Srov. W. R. de VillaUrrutia, Relaciones entre España y Austria ..., pozn. 14, s. 48–49 a též Ángeles Cardona Castro, Recepción, incorporación y crítica de la obra calderoniana en Alemania desde 1658 a 1872. In: Sebastian Neumeister (ed.), Actas del IX Congreso de la Asociación Internacional de Hispanistas, Berlín, 18–23 de agosto de 1986. Frankfurt del Mena 1989, s. 381–382.

27 Je známo, že Leopold I. četl španělsky celou řadu známých děl španělské literatury (ze-jména díla Lopeho de la Vega, nebo Pedra Mejíi či Juana de Espinosa). K tomu W. R. de VillaUrrutia, Relaciones entre España y Austria ..., pozn. 14, s. 53.

28 K jeho osobě a knihovně viz Elena Martínez Oyarzábal, La tratadística militar hispana en las bibliotecas particulares del Siglo de Oro, Revista de historia militar 48, 2004, nr. 96, s. 241–242, <http://publicaciones.defensa.gob.es/docs/default-source/revistaspdf/rhm_96.pdf> (26. 11. 2014).

29 Stárnoucí Cábrega na tom nebyl finančně příliš dobře a svoji knižní sbírku nabízel na pro-dej za výhodnou cenu. Císař se domníval, že bude lépe, když knihovnu zakoupí Pötting, neboť se obával, že by markýz nechtěl za knihy peníze, kdyby zjistil, že má o ně zájem sám císař. Jako hrdý Španěl by je prý císaři s náležitou okázalostí daroval, což Leopold nechtěl. K tomu viz W. R. de VillaUrrutia, Relaciones entre España y Austria ..., pozn. 14, s. 52.

30 „Jeden z mých nejvýznamnějších přátel, které jsem ve Španělsku měl“. Viz Fr. E. v. Pötting, Diario ... II, pozn. 2, s. 222.

31 Fr. E. v. Pötting, Diario ... II, pozn. 2, s. 40, zápis z 5. června 1669.


12

domu 9. ledna 1671).32 Cábregovu knihovnu uloženou do 23 beden pak Pötting vezl osobně císaři do Vídně, když v roce 1674 opouštěl jako diplomat Madrid.33 Rakouská národní knihovna ve Vídni tak získala tímto nákupem skutečně vzácná vydání děl španělské literatury.34

Markýz de Cábrega nebyl jediný, s kým se vyslanec bavil o knihách a kdo mu radil s nákupem knih. Dalším Pöttingovým přítelem, s nímž se navštěvo-val skoro denně, byl Gaspar Ibáñez de Segovia, markýz de Mondéjar, zvaný „Grande Marqués“ (1628–1709), významný španělský historik a bibliofil.35 O tom, že Pötting nebyl jen pouhým bibliofilem, ale také čtenářem, vypovídá nejen dochovaný zlomek jeho knihovny, rozhovory s předními španělskými bibliofily, ale také Pöttingovy poznámky týkající se knih, četby, knihoven. Tak např. 26. září 1664 můžeme v jeho Deníku číst toto lakonické sdělení: „Pustil jsem se do čtení Církevní historie ve Španělsku.“36

Řadu knih Fr. E. Pötting získával do své knihovny darem – od markýze de Cábrega (daroval mu „dvanáct velmi vzácných knih“37), od markýze de Mon-déjar a jiných španělských šlechticů, od cizích vyslanců či Franciska Ramose del Manzano, učitele krále Carlose II., který mu daroval dvě knihy (o jedné z nich viz dále, druhá – Respuesta de España a las pretensioones de la reyna de Francia vydaná v Madridu roku1667, se bude patrně nacházet v Rakouské ná-rodní knihovně).38 Knihy ovšem Pötting také kupoval. Potěšitelné je, že mezi převážně zahraničními tisky se nacházely i knihy jazykově české. Jako cenný se nám z tohoto hlediska jeví deníkový zápis ze 7. května 1667, v němž hrabě píše, že si v Madridu koupil „un historiador bohemico, Paprozio“.39

Hraběti Pöttingovi, jako významnému politikovi a též mecenáši nakladatelů a knihkupců, se dostalo té cti, že mu byla řada tisků přímo věnována; knihy

32 Fr. E. v. Pötting, Diario ... I, pozn. 2, s. 150 a Fr. E. v. Pötting, Diario ... II, pozn. 2, s. 136, s. 152 a s. 181.

33 K odchodu hraběte Pöttinga a jeho manželky z Madridu 27. dubna 1674 viz např. Laura Oliván Santaliestra, „Escribir un diario y una hora de baño“. Vidas privadas en la corte de Madrid (1650–1680), Revista de historia moderna nr. 30, 2012, s. 141–142.

34 Ke knihovně markýze Cábregy viz W. R. de VillaUrrutia, Relaciones entre España y Austria ..., pozn. 14, s. 52 a též Miguel Nieto Nuño, Fondos Hispánicos de la Biblioteca Nacional de Viena, Madrid 1989, (Tesis doctoral) s. 59–158.

35 Jeho vybraná knihovna čítající 5.903 knih byla později zkonfiskována Filipem V. a stala se jedním ze základních fondů španělské Národní knihovny (Biblioteca Nacional de España) v Madridu.

36 „Empeçe a hacere leer la Historia Pontifical en Espana“ – viz Fr. E. von Pötting, Diario ... I, pozn. 2, s. 57. Jedná se zjevně o dílo španělského historika Gonzala de Illescas (ca 1518 – ca 1583) Historia pontifical y católica.

37 Fr. E. v. Pötting, Diario ... I, pozn. 2, s. 150.

38 Ve fondu Rakouské národní knihovny se dochovaly dva exempláře tohoto tisku, zda jeden z nich patřil Pöttingovi, bude třeba ověřit.

39 Fr. E. v. Pötting, Diario ... I, pozn. 2, s. 297–298. Pravděpodobně to byl Diadochos Bar-toloměje Paprockého z Hlohol.

13


obsahují tištěné dedikace určené jak jemu, tak též jeho ženě Marii Sophii (v pří-padě hraběnky Pöttingové využívali nakladatelé toho, že bylo možné zdůraznit urozený původ dedikantky, jejíž předci byli již v 16. století spřízněni s rodem de Cardona).40 Mám na mysli 34., 35. a 38. část Comedias nuevas escogidas, tj. se-braných španělských divadelních her uznávaných španělských dramatiků, jež vyšly v letech 1670–1672 v Madridu.41 Parte treinta y cuarto (34. část) je dediko-vaná nakladatelem Manuelem Meléndezem Františku Eusebiovi (na titulním listě je dřevořez jeho erbu). Parte treinta y cinco (35. část) vytiskl v Madridu pro nakladatele Antonia de la Fuente roku 1671 Lucas Antonio de Bedmar.42 Najde-me zde nakladatelovo věnování hraběcímu páru i s dřevořezy jejich rodových erbů (Pöttingů a Dietrichsteinů). V úvodním věnování nakladatele velvyslanci v Parte treinta y ocho (38. části) z roku 1672, která má na titulním listě rovněž dřevořezový erb dedikanta, Meléndez zmiňuje novou funkci, kterou císař o rok dříve Pöttingovi udělil („Mariscal de la Corte Cesarea“) a oceňuje jeho pověst „de su continua leccion, y erudicion relevante“.43 Podle Cruickshanka byli madridští nakladatelé Antonio de la Fuente a Manuel Meléndez hlavními dodavateli tištěných španělských her, které Pötting zasílal císaři do Vídně za úče-lem jejich provozování u vídeňského císařského dvora44 a na něž se Pötting ve svém mecenátu nejčastěji zaměřoval.45 O vydání 35. části těchto komedií se hrabě Pötting zmiňuje ve svém Deníku („jeho“ nakladateli Antoniovi de la Fuente za dedikaci hraběnka Pöttingová zaplatila 26. října 1670 dva španělské dublony v hodnotě osmi escudů).46

Některá díla, jež byla Pöttingovi věnovaná, zůstala nevytištěna a dochova-la se pouze v rukopise. Kromě španělského rukopisu pocházejícího z osobní

40 Byla dcerou Maxmiliána II. prvního knížete z Dietrichsteina (1596–1655), který byl vnukem Adama z Dietrichsteina (1527–1590) a Margarity de Cardona (ca 1535–1609), španělské dvorní dámy.

41 Parte treinta y ocho de comedias nuevas, escritas por los mejores ingenios de España ..., En Mad-rid, por Lucas Antonio de Bedmar, a costa de Manuel Melendez 1672. 4o. [8], 448 [= recte 440] pp; Parte treinta y cinco Comedias nueuas escritas por los mejores ingenios de España ..., En Madrid, por Lucas Antonio de Bedmar, acosta de Antonio de la Fuente ... 1671. 4o. [12], 450 [recte 460] pp; Parte treinta y ocho de comedias nuevas, escritas por los mejores ingenios de España ..., En Madrid, por Lucas Antonio de Bedmar, a costa de Manuel Melendez 1672. 4o. [8], 448 [= recte 440] pp; Fr. E. v. Pötting, Diario ... II, pozn. 2, s. 153 (zápis z 26. října 1670).

42 Tiskař působící nejdříve v Seville (1666–1667 ), v letech 1669–1723 doložen v Madridu (viz Juan Delgado Casado, Diccionario de impresores españoles (Siglos XV–XVII), Díl 1, Madrid 1996, s. 62–64, nr. 67.

43 Tj. „vytrvalého čtenáře s vynikající erudicí“.

44 Don William Cruickshank, The Library of Count von Pötting, Transactions of the Cambridge Bibliographical Society 6, 1973, No. 2, s. 110.

45 Antonia de la Fuente nazývá svým knihkupcem, stejně jako Antonia Sáncheze knihkupce z Alcalá de Henares (Fr. E. v. Pötting, Diario ... II, pozn. 2, s. 53, zápis z 26. 10. 1670, Diario ... II, pozn. 2, s. 215, zápis ze 4. září 1671).

46 Fr. E. v. Pötting, Diario ... II, pozn. 2, s. 153.


14

knihovny Pöttingovy, který se dochoval ve Strahovské knihovně v Praze (viz dále), je to také španělská báseň datovaná v Madridu z roku 1667 (Carmen hispanicum en la celebracion del nacimiento del rey de Ungaria en Madrid año de 1667). Vznikla u příležitosti oslavy narozenin císaře Leopolda I. jako uherského krále47 a dochovala se v Rakouské národní knihovně ve Vídni v rukopisném kodexu, který nese na deskách majitelovo supralibros datované rokem 1671.

V Rakouské národní knihovně se nachází také soubor osmi povídek (Navidades de Madrid, y noches entretenidas) Mariany de Carvajal y Saavedra vydaný v Madridu roku 1663, který obsahuje tištěnou dedikaci „al Excellentissimo Señor D. Francisco Eusebio de Peting“.48 Čtvrtý díl souborného díla Juana de Palafox y Mendoza (1600–1659), který vyšel v Madridu roku 1664 v tiskárně Maríe de Quiñones49 na náklady Juana de Valdès a v němž se nachází mimo jiné též životopis sestry Margarity de la Cruz (Libro de la vida de la Serenissima Señora Infanta Soror Margarita de la Cruz), obsahuje mědirytový portrét a erb dedikanta – hraběte Fr. E. Pöttinga.50 Pöttingovi byl dedikován rovněž soubor básní Franciska de Benavides, vydaný u příležitosti úmrtí císařovny Markéty Marie Terezie Habsburské v Madridu roku 1673 (Aparato, y pompa funebre a las devidas honras en la Muerte de la ... Emperatriz Doña Margarita de Austria).51 Věnování rakouskému vyslanci působícímu v Madridu nepřekvapí (pohřeb-ní oslavy na počest císařovny se konaly v královské kapli v Madridu, určitě za přítomnosti císařského vyslance, který na vydání příležitostného spisku patrně přispěl i finančně). V Knihovně Národního muzea se dochoval tento tisk bez provenienčních vlastnických značek. O tom, zda se jedná o exem-plář, který by mohl pocházet z osobní knihovny Fr. E. Pöttinga, tak lze jen spekulovat.52

Tištěné dedikace v různých tiscích byly pro dedikanta sice prestižní a re-prezentativní záležitostí, na druhé straně však toto literární a „marketingové“ mecenášství s sebou neslo jistý „finanční sponzoring“ (a to nejen autorů děl,

47 Císař Leopold I. je tu uveden jen jako král uherský (byl jím od roku 1655). Báseň je součástí rukopisu Österreichische Nationalbibliothek Wien, sign. Cod. 5943) viz ÖNB-HANNA--Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AL00207689> (31. 7. 2014).

48 Mariana de Caravajal y Saavedra, Navidades de Madrid, y noches entretenidas, En ocho novelas ... Madrid, Gregorio Rodriguez – Domingo Garica Morràs 1663. 8o. [7], 192 ff.

49 Juan de Palafox y Mendoza, Tomo quarto de las obras del ilustrissimo y reverendissimo señor don Iuan de Palafox y Mendoza, obispo de Osma ..., Madrid, por Maria de Quiñones, a costa de Iuan de Valdès ... vendese en su casa 1664. 2o. [20], 622, [25], [6] pp; Biblioteca nacional de España, sign. 2/26637.

50 Srov. tisk v madridské Biblioteca Nacional de España, sign. 2/26637. Též Fr. E. v. Pötting, Diario ... I, pozn. 2, s. 35 a 38 (1. května, 10. června 1664).

51 Francisco de Benavides, Aparato, y pompa funebre a las devidas honras en la Muerte de la ... Emperatriz Doña Margarita de Austria ... Dedicado al ... señor D. Francisco Eusebio del Sacro Romano Imperio, Conde de Peting, ... Impresso en Madrid, [s. n.] 1673. 4o. [4], 10 ff.

52 Knihovna Národního muzea, sign. 98 D 140. Exemplář dochovaný v madridské Biblioteca nacional de España, sign. VE/104/22.

15


ale hlavně nakladatelů a knihkupců). Částky věnované mecenáši na vydání děl nebyly nikterak malé. Hrabě Pötting například na vydání zmíněných povídek ve své době celkem neznámé, dnes uznávané barokní spisovatelky Mariany de Carvajal y Saavedra (ca 1610/1615–ca 1664) přispěl částkou deseti dublonů (810 reálů neplnohodnotných mincí).53 A protože císařský vyslanec byl zřejmě značně štědrým mecenášem, zejména v případě vydávání divadelních her, není divu, že jeho finanční situace v době madridské diplomatické mise nebyla příliš utěšená.

Knihy Františka Eusebia hraběte z Pöttingu

Fr. E. Pötting si svoje knihy označoval většinou na titulním listu rukopisným exlibris, tj. podpisem doplněným rokem akvizice (místo akvizice neuváděl). Exlibris má několik forem zápisu (jméno a titulatura v 1. pádě i v genitivu, tvar jména jako „Pötting“, „Poeting“, „Peting“ či „Petino“). Řada jeho knih docho-vaných v původní pergamenové vazbě má na přední desce knihy iniciálovo-he-raldické supralibros (někdy je již částečně setřeno a je málo patrné a v několika případech se zdá, že vykazuje známky záměrného zabílení). Obsahuje iniciály „F. E. C. D. P.“ [= Franciscus Eusebius comes de Pötting] a malovaný erb majitele zdobený Zlatým rounem.54 Toto supralibros obsahuje zpravidla dvojí dataci – datum vydání knihy a datum akvizice (někdy datum vydání knihy chybí). Erb je ručně malovaný, vykazuje jemné variantní rozdíly. Autorem supralibros nebude sám majitel, ale zjevně jeho sekretář. Existují ovšem také knihy, které toto supralibros nemají (nebyly jím opatřeny) – ať se již jedná o pergamenové, kožené či papírové vazby. Podškrty a marginální poznámky a jiné stopy četby jsme v knihách bohužel zatím nenašli.55

Vše naznačuje, že Pöttingova osobní knižní sbírka byla poměrně rozsáhlá. Pro toto tvrzení hovoří jak jeho zmíněné bibliofilské zájmy, o nichž se dozví-dáme z archivních materiálů, tak jednotlivé knižní exempláře opatřené vlast-nickými značkami, které byly v řadě knihovních fondů identifikovány, i jeho záměr umístit tuto svoji osobní knihovnu, která se měla stát základem knihovny

53 Viz Fr. E. v. Pötting, Diario ... I, pozn. 2, s. 10 (zápis ze dne 13. 1. 1664). Viz Alberto Martino, Die erste deutsche Übersetzung der Garduña de Sevilla. Ein spanischer Beitrag zur Produktion von fiktionaler „Konsumliteratur“ in den 30er Jahren des 18. Jahrhunderts. In: Monika Estermann – Ernst Fischer – Ute Schneider (Edd.), Buchkulturen. Beiträge zur Geschichte der Literaturvermittlung. Festschrift für Reinhard Wittmann, Wiesbaden 2005, s. 114, <http://books.google.cz/books> (31. 7. 2014).

54 Ve čtvrceném štítě v prvém a třetím poli je umístěn doprava otočený ohař ve skoku s oboj-kem, v druhém a čtvrtém poli leží zlomená podkova. Mezi oběma vzniklými polovinami jsou překříženy dva hřeby. Nad štítem je umístěna koruna.

55 Lifkova práce toto exlibris neuvádí (Bohumír Lifka, Exlibris a supralibros v českých korunních zemích v letech 1000 až 1900, Praha 1980, s. 116 a 139 zmiňuje mědirytové exlibris z počátku 18. století pro jiné členy rodiny a též supralibros Terezie Pottingové rozené Michnovské, manželky Adolfa Pöttinga, z roku 1750).


16

rodové, do prostor rumburského kapucínského kláštera.56 Knižní sbírka byla ze Španělska, kde ji Pötting intenzívně budoval a doplňoval, převezena určitě jako celek.57 Kde byla po jeho návratu uložena, když plány na její umístění v rumburském klášteře nevyšly, a jak s ní dědicové po smrti vyslance nakládali, není stále bohužel příliš objasněno.58

Identifikované rukopisy a tisky z knihovny Fr. E. Pöttinga

Rukopisné materiály, úzce spjaté s životem vyslance (korespondence, Deník, závěť, úřední listiny vztahující se k jeho politické činnosti aj.), se dochovaly v Dvorském a státním archivu ve Vídni (Haus-, Hof- und Staatsarchiv Wien).59

PÖTTING, Franz Eusebius von: Diario de mi embaxada en la Real Corte de los Monarcas Católicos Don Phelipe IV El Grande y Don Carlos II El Deseado, en tiempo de su menoredad y tutoría de la Reina su madre, escrito por mi mano, que está en dos tomos, el primero para los años 1664–1668, y el segundo para el resto.Originál uložen v Haus-, Hof- und Staatsarchiv Wien, sign. AT-OeStA/HHStA Große

Korrespondenz 35, Franz Eusebius Graf Pötting, Botschafter in Madrid Tagebücher, Karton (Faszikel), viz <http://www.archivinformationssystem.at/detail.aspx?ID=3159091> (31. 7. 2014). Edice: Miguel NIETO NUÑO, Diario del Conde de Pötting, Embajador del Sacro Imperio en Madrid (1664–1674), vol. 1–2, Madrid 1990–1993.

K osudům tohoto rukopisu srov. Introducción, s. XXXVII–XXXIX, tamtéž (mohl se do císař-ského archivu dostat buď již v polovině 18. století, kdy Marie Terezie získala od sběratele Franze Matthiase von Straka 6 svazků pocházejících z rodinného archivu Pöttingů, které dotyčný koupil v Norimberku, nebo až v roce 1830, kdy Václav z Pöttingu daroval do ar-chivu 21 svazků a beden pöttingovských archivních materiálů).

Rukopisy, jež patřily do osobní knižní sbírky Fr. E. Pöttinga, jsou uloženy v Rakouské národní knihovně ve Vídni. Tvoří je 23 převážně španělsky a ital-sky psaných rukopisných kodexů, které podchycuje tištěný katalog rukopisů z let 1864–1899.60 Španělské rukopisy byly pak popsány podrobněji roku 1957

56 K tomu viz J. Kašparová, Po stopách knižní sbírky ..., pozn. 1, s. 115 (tam i další litera-tura).

57 Srov. Fr. E. v. Pötting, Diario ... II, pozn. 2, s. 371, zápis z 21. srpna 1673: „Hiçe encajonar la libreria del Emperador mi Señor y la mia en 43 caxones“ („Dal jsem složit do 43 beden knihovnu císaře, mého pána, a moji“).

58 Malá místnost nad sakristií označena erbem Pöttingů je dnes prázdná. Poděkování za mož-nost shlédnout tyto prostory patří panu faráři P. Jozefu Kujanovi. Knihy z kapucínské klášterní knihovny, kterých bylo v roce 1950 kolem 7000 sv., se částečně dochovaly dodnes (umístěny v rumburském Městském muzeu). V tomto fondu jsme však žádné knihy z ma-jetku Pöttingů nenašli.

59 V této instituci je dochována též diplomatická korespondence, korespondence s Leopoldem I., Pöttingův testament z roku 1662, dokumenty týkající se návratu Pöttinga ze Španělska, jmenování nejvyšším dvorským maršálkem r. 1671 apod. Blíž viz <http://www.archivinformationssystem.at/suchinfo.aspx> (31. 7. 2014).

60 Viz Tabulae codicum manu scriptorum praeter graecos et orientales in Bibliotheca Palatina Vindobonensi asservatorum (ed. Academia Caesarea Vindobonensis), Wien 1864–1899. Bd 4:

17


Walterem C. Kraftem s poznámkou o Pöttingově vlastnictví.61 Z obou těchto starších pramenů pak vychází elektronický soupis Pöttingových rukopisů do-stupný na stránkách instituce.62 Tyto rukopisy (a zjevně také celou řadu tisků) získala koupí od jeho potomků-dědiců roku 1832 tehdejší Císařská knihovna, dnes Rakouská národní knihovna ve Vídni.63

Cod. 5685a[Rukopisný kodex 14 děl, 7 latinských a 7 italských]Papír, 17. století, 4o. 648 ff. Akvizice Pöttingových knih z roku 1832.Lit.: Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalog

seiten/HSK0751d_b0179_jpg.htm> (31. 7. 2014). Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-HANNA-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AL00173548> (31. 7. 2014).

Cod. 5685b[Rukopisný kodex 11 děl italských a 9 latinských]Papír, 17. století, 4o. 725 ff. Akvizice Pöttingových knih z roku 1832.Lit.: Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalog

seiten/HSK0751d_b0211_jpg.htm> (31. 7. 2014). Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-HANNA-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AL00174302> (31. 7. 2014).

Cod. 5685c[Rukopisný kodex 2 španělských děl](1) Relation que hiço a la Republica de Venecia Simon Contarini, el año de 1605, de la Embaxada que hauia hecho en España y de todo lo que entendia de las cosas de ella, fol. 1r–30v.(2) Carta del Marques de Gondomar [al Rey Filipe III] ... Madrid, a 28 de Março de 1619, fol. 31r–40r.Papír, 17. století, 40 ff (298 × 205 mm). Měkká pergamenová vazba. Akvizice Pöttingových

knih z roku 1832.Lit.: Walter C. KRAFT, Codices Hispanici; Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.

manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalogseiten/HSK0751d_b0181_jpg.htm> (31. 7. 2014). Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-HANNA-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AL00173872> (31. 7. 2014).

Cod. 5001 – Cod. 6500, <http://www.manuscripta-mediaevalia.de/> (31. 7. 2014).

61 Viz Walter C. Kraft, Codices Vindobonenses hispanici. A Catalog of the Spanish, Portuguese, ad Catalan Manuscripts in the Austrian National Library (Bibliographic Series Number 4), Corvallis 1957, <https://ir.library.oregonstate.edu/xmlui/handle/1957/7440> (31. 7. 2014).

62 Viz Österreichische Nationalbibliothek Wien, ÖNB-HANNA-Katalog, <http://search.obvsg.at/primo_library/libweb/action/search.do?vl(freeText0)=%20P%C3%B6tting%20 %2c+Francisco+Eusebio+de%2c+1627-1678+%5bVorbesitzer%5d&vl(548102611UI0)= creator&vl(714111641UI1)=all_items&vl(1UI0)=exact&fn=search&tab=onb_hanna& mode=Basic&vid=ONB&scp.scps=scope%3a(onb_aleph_handschrift)> (26. 11. 2014).

63 Viz Akzessionsbuch I, In: Zuwachsverzeichnis der HandschriftenSammlung der Hofbibliothek für die Jahre 1831–1927, Bd. 1: 1831–1879. Österreichische Nationalbibliothek, Cod. Ser. N. 2177, fol. 2v. Kromě rukopisů podchycuje též prvotisky. Dokument jsem neměla mož-nost studovat, ale za informace k možnostem studia pramenů a nabídnutou pomoc děkuji dr. Monice Kiegler-Griensteidl. Je docela možné, že knihy prodal Adolf z Pöttingu, který o rok později prodává část rodinné sbírky hořínsko-mělnickým Lobkowiczům, popř. Václav z Pöttingu). Kolik starých tisků z majetku hraběte Fr. E. Pöttinga Österreichische Natio-nalbibliothek vlastní, bude však možno zjistit až důkladným provenienčním průzkumem fondu, který vídeňští kolegové již zahájili, ale který je nepochybně časově velmi náročný.


18

Cod. 5685dENRÍQUEZ DEL CASTILLO, Diego: Chronica del rey Don Enrique el Quarto ...Chronica del Rey Don Enrique IIII, Fijo del Rey Don Juan de gloriosa memoria. Por el Licenciado Diego Enrriquez [!] de Castillo.Papír, 17. století, 119 ff (294 × 210 mm). Měkká pergamenová vazba se supralibros Pöttinga

datovaným rokem 1669. Na deskách přípis: „El manuscrito original se halla en Calahorra en el Convento de Carmelitas descalzos y fue sacada esta copia por el Padre Fray Juan de Laraga en el dia 3 de Mayor 1615.“ Marginální přípisky.

Lit.: Walter C. KRAFT, Codices Hispanici; Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalogseiten/HSK0751d_b0181_jpg.htm> (31. 7. 2014). Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-HANNA-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AL00169440> (31. 7. 2014).

Cod. 5685eExamen teológico de la justification, que pueden o no pueden tener los tributos, que corren hoy en estos reinos de Castilla y Leon ...Examen Theologico de la Justification que pueden o no pueden tener los tributos que corren hoy en estos Reynos de Castilla y Leon, segun la forma con que corren y se pratican.Papír, 17. století, 61 ff (304 × 210 mm). Měkká pergamenová vazba. Akvizice Pöttingových


manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalogseiten/HSK0751d_b0181_jpg.htm> (31. 7. 2014); Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-HANNA-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AL00169441> (31. 7. 2014).

Cod. 5685fCorónica del rey de Castilla y Leon Enrique Tercero ...Coronica del serenissimo señor Rey de Castilla y Leon Don Henrique el Tercero, llamado el doliente. Copiada por Gaspar Savioli, criado del Excelentissimo señor Conde de Petting, Embaxador de Alemania en España. Madrid MDCLXXI.Papír, 17. století, 261 ff (300 × 212 mm). Písař: Gaspar Savioli. Měkká pergamenová vazba se

supralibros Pöttinga s datem akvizice „1671“. Marginální přípisky.Lit.: Walter C. KRAFT, Codices Hispanici; Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.


Gaspar Savioli byl přijat do služeb Pöttinga 17. května 1671 jako sluha hraběnky („brace-ro“) místo Franciska Pacheca, který byl propuštěn – viz Fr. E. v. PÖTTING, Diario ... II, pozn. 2, s. 194.

Cod. 5685g[Rukopisný kodex 2 španělských děl](1) Relaçion de la muestra que se tomo a la Infanteria y Caualleria de todas naciones en este felicissimo exercito de Su Magestad a los 29 de settiembre 1599, y a las guarniciones de Graue, Rees y Medellar ... a tres de Nouiembre 1599. Lucas de la Cruz, fol.1r–10v.(2) [Historia de la guerra de 1599], fol. 13r–490v.Papír, 17. století, 490 ff (300 × 210 mm). Měkká pergamenová vazba se supralibros Fr. E. Pöttin-

ga s datem akvizice „1673“.Lit.: Walter C. KRAFT, Codices Hispanici; Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.


19


Cod. 5685h[Rukopisný kodex 14 děl – 7 španělských, 6 latinských, 1 francouzské][hřbetní název] Manuescritos curiosos sacados de los archivos reales. Opis F. E. Pöttinga z roku 1671.Papír, 17. století. 238 ff (300 × 208 mm). Měkká pergamenová vazba se supralibros Pöttinga.Lit.: Walter C. KRAFT, Codices Hispanici; Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.

manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalogseiten/HSK0751d_b0182_jpg.htm> (31. 7. 2014). Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-HANNA-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AL00177690> (31. 7. 2014). Opis Fr. E. Pöttinga z roku 1671.

Cod. 5685iAGUDO, Martin: De la Redención de los cautivos cristianos ...[hřbetní název] Libro de la Rendicion de captivos Christianos que orden del Rey nuestro señor Philipe quarto hizo el Padre Maestro Fray Martin Agudo en la Ciudad de Tetuan en el año de 1630. Escriuano Juan de Verberana.Papír, 17. století, 58 ff (300 × 210 mm). Písař – Juan de Verberana?. Měkká pergamenová

vazba. Akvizice Pöttingových knih z roku 1832.Lit.: Walter C. KRAFT, Codices Hispanici; Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.


Cod. 5798LÓPEZ DE AYALA, Pedro: Corónica del rey Don Enrique El Doliente ...Coronica del Serenissimo Rey Don Enrrique [!] el doliente. [Por Pedro Lopez de Ayala.][hřbetní název] Historia del Rey Don Enrrique [!] el tercero.Papír, 17. století, 109 ff (300 × 210 mm). Měkká pergamenová vazba. Akvizice Pöttingových

knih z roku 1832. Starší provenience: Pedro de Navarra y de la Cueva.Lit.: Walter C. KRAFT, Codices Hispanici; Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.

manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalogseiten/HSK0751d_b0199_jpg.htm> (31. 7. 2014). Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-HANNA-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AL00169600> (31. 7. 2014).

Cod. 5799GALÍNDEZ DE CARVAJAL, Lorenzo: Crónica de los Reyes Don Fernando y Dona Isa-bel ...Cronica de los Reyes Don Fernando y Doña Isabel, en suma con sus testamentos, y principio de la de Carlos V ... El auctor de esta cronica es El Doctor Galindez de Carauajal, del Consejo de los Reyes catholicos. Trasladose en el año de 1583.Papír, 16. století, 167 ff (296 × 205 mm). Celopergamenová vazba se supralibros Pöttinga

s datem „1668“.Lit.: Walter C. KRAFT, Codices Hispanici; Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.


Tato kronika byla zčásti upravena podle latinského překladu Crónica de los Señores Reyes Católicos Fernanda del Pulgar, jehož autorem je Lorenzo Galindez de Carvajal.

Cod. 5864[Rukopisný kodex 3 španělských děl](1) [Tabla de capitulos del libro „Una Corte de Amor“], fol. 1r–1v.(2) Historia del lebantamiento de los moriscos del Reyno de Granada. Echa por don Diego [Hurtado] de Mendoza, fol. 2v–259v.


20

(3) Del linage de los Molinas. Por el Arzipreste Don Juan Yranzo de Molina, sacado de ystorias y preuilegios y sepulturas que estan en el monasterio de nuestra señora de Palazuelos junto a Valladolid, fol. 261r–265r.Papír, 16. století, 265 ff (257 × 173 mm). Polopergamenová vazba. Akvizice Pöttingových



Cod. 5865[Rukopisný kodex 3 italských děl](1) Pietro Mocenigo, Relazione della corte di Roma ... 1675, fol. 1r–55v.(2) Angelo Cornaro, Relazione della corte di Roma ... 1660, fol. 60r–125v.(3) Luigi Contarini, Relazione della corte di Roma ... 1647, fol. 129r–155v.Papír, 17. století, 8o. 155 ff. Akvizice Pöttingových knih z roku 1832.Lit.: Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalog

seiten/HSK0751d_b0210_jpg.htm> (31. 7. 2014); Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-HANNA-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AL00177111> (31. 7. 2014).

Cod. 5880b[Rukopisný kodex 11 italských děl]Papír, 17. století, 4o. 175 ff. Akvizice Pöttingových knih z roku 1832.Lit.: Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalog


Cod. 5880c[Rukopisný kodex 2 italských děl](1) Clemens X. papa, Instruttione data al Nuntio di Napoli, fol. 1r–34r. (2) Discorso politico sopra l’inualidità delle ragioni ... Provintie Vnite 1672, fol. 35r–49v.Papír, 17. století, 8o. 49 ff. Akvizice Pöttingových knih z roku 1832.Lit.: Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalog


Cod. 5880d[Rukopisný kodex 21 španělských děl][hřbetní název] Manuescritos Curiosos. [Historické dokumenty 17. století opsané Fr. E. Pöttin-gem roku 1671. Tomo I.]Papír, 17. století, 487 ff (205 × 145 mm). Měkká pergamenová vazba se supralibros Pöttinga

datovaným roku 1671.Lit.: Walter C. KRAFT, Codices Hispanici; Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.


Cod. 5880e[Rukopisný kodex 17 španělských děl][hřbetní název] Manuescritos Curiosos. [Historické dokumenty 17. století opsané Fr. E. Pöttin-gem roku 1671. Tomo II.]

21


Papír, 17. století, 468 ff (200 × 145 mm). Měkká pergamenová vazba se supralibros Pöttinga datovaným rokem 1671.

Lit.: Walter C. KRAFT, Codices Hispanici; Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalogseiten/HSK0751d_b0214_jpg.htm> (31. 7. 2014). Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-HANNA-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AL00173578> (31. 7. 2014).

Cod. 5880fANTONIO DE SANTA MARIA: Dichos y hechos de Santa Teresa de Jesús ...Dichos y hechos de Santa Teresa de Jesus por el Padre Fray Antonio de Santa Maria, religioso descalzo de nuestra señora del Carmen.Papír, 17. století, 165 ff (210 × 150 mm). Měkká pergamenová vazba s Pöttingovým supralibros

datovaným rokem 1670.Lit.: Walter C. KRAFT, Codices Hispanici; Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.


Cod. 5880gBEDMAR, Alfonso de la Cueva. Relazione di Venezia.Alonso de la Cueva marques di Bedmar, Relatione di Venetia.Papír, 17. století, 8o. 85 ff. Akvizice Pöttingových knih z roku 1832.Lit.: Tabulae codicum manu scriptorum, <http://www.manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalog


Cod. 5941[Rukopisný kodex 5 španělských děl](1) Historia Imperial del emperador Carlos Quinto por su famoso y faceto coronista Don Francesco de Viamonte, fol. 1r–133v.(2) Carta yncrepando de corto en lenguaje castellano, fol. 133v–136r.(3) Carta sobre lo que pasan los catarriberas y otras personas pretendientes oficios en corte. [Por Eugenio de Salazar], fol. 136r–147v.(4) Libro de cetreria que hiço Ebangelista, trata de las abes de rrapina,de los talles y plumajes y propriedades de cada vna dellas y de los goviernos y curas para sanallas de las dolencias, fol. 148r–160r.(5) Carta de vachiller de Alcadia vezino de Granada dende Roma para el capitan Salaçar sobre el libro que hiço de la guerra de Halemaña, con su Respuesta, fol. 160r–185r.Papír, 16. století, 185 ff (205 × 152 mm). Měkká pergamenová vazba. Akvizice Pöttingových



Cod. 5943[Rukopisný kodex 43 španělských děl][hřbetní název] Manescritos Curiosos. [Historické dokumenty ze 17. století (49 položek) opsané hrabětem Pöttingem]Papír, 17. století, 465 ff (200 × 145 mm). Měkká pergamenová vazba s Pöttingovým supralibros


manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalogseiten/HSK0751d_b0223_jpg.htm> (31. 7. 2014);


22

Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-HANNA-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AL00176671> (31. 7. 2014).

Cod. 6073PÉREZ, Antonio: Norte de principes, virreyes, presidentes, consejeros y governadores ...Norte de Principes, Virreyes, Presidentes, Consegeras, y Governadores, y advirtimientos politicos sobre lo publico, y particular de vna monarchia y importantisimos a los tales fundamentos en materia y Raçon de Estado por el Señor Antonio Perez. Para don Francisco de Sandobal y Rojas duque de Lerma.Papír, 17. století, 142 ff (200 × 145 mm). Měkká pergamenová vazba s Pöttingovým supralibros


manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalogseiten/HSK0751d_b0251_jpg.htm> (31. 7. 2014); Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-HANNA-Katalog <http://data.onb.ac.at/rec/AL00169974> (31. 7. 2014).

Cod. 6739[Rukopisný kodex 27 španělských děl]Varios Papeles y Manuscritos Curiosos en diferentes materias. Madrid. MDCLXXI.Papír, 17. století, 226 ff (298 × 200 mm). Měkká pergamenová vazba. Akvizice Pöttingových


manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalogseiten/HSK0751e_b0057_jpg.htm> (31. 7. 2014); Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-HANNA-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AL00175739> (31. 7. 2014).

Vídeňská Rakouská národní knihovna má ve svých fondech také dva rukopisy obsahující německy psané dopisy Fr. E. Pöttinga určené císaři Leopoldu I. Jsou to opisy, jež vlastnil v 18. století Franz Heinrich Joseph Freiherr von Raigersfeld a na konci 19. století hraběcí rodina Attems (opis Pöttingových dopisů z let 1666–1673, vzniklý v letech 1674–1678, a opis z roku 1762 zahrnující dopisy z let 1663–1674).64

Z tisků se v Rakouské národní knihovně zatím podařilo identifikovat 13 knih, jež byly objeveny v souvislosti s teatrologickými bádáními (španělské divadelní hry)65 a postupnou katalogizací vlastnické provenience.66 Jsou to tyto tisky:

64 Österreichische Nationalbibliothek Wien, Cod. Ser. n. 17 a Cod. Ser. n. 18. Srov. Otto Mazal – Franz Unterkircher, Katalog der abendländischen Handschriften der Österreichischen Nationalbibliothek: „Series nova“ (Neuerwerbungen), Teil 1: Cod. Ser. n. 1–1600, Wien 1965, (Museion N. F. 4, Bd. 2, T. 1), s. 6–7, <http://www.manuscripta-mediaevalia.de/hs/katalog seiten/HSK0749_b0006_jpg.htm> (31. 7. 2014) a též Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-HANNA-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AL00113274> a <http://data.onb.ac.at/rec/AL00113374> (31. 7. 2014).

65 Za informace k vzácně dochovanému exempláři Comedias y tragedias her Juana de la Cueva děkuji srdečně prof. D. W. Cruickshankovi a také dr. S. Krollovi z Universität Wien (tomu též vděčím za informaci o Pöttingově vlastnictví vídeňského exempláře Comedias escogidas).

66 Počet dochovaných knih (převážně hispanik) bude určitě daleko vyšší; počet 13 tisků je ke dni 14. 9. 2014.

23


ARCE SOLÓRZANO, Juan de: Tragedias de amor, de gustoso, y apacible entretenimiento de historias, fabulas, enredadas marañas, cantares, bayles, ingeniosas moralidades del enamorado Acrisio, y su zagala Luzidora ...En Zaragoza, por la viuda de Pedro Verges, a costa de Iusepe Alfay 1647. 8o. [7], 151 ffÖsterreichische Nationalbibliothek (sign. 35.G.32).Rukopisné exlibris: „Francisci Eusebii S. R. Imp. Comitis de Peting Año 1666“. Öster-

reichische Nationalbibliothek, ÖNB-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AC09663331> (14. 9. 2014).

Krátké povídky v próze a ve verších španělského spisovatele Juana de Arce Solórzano (nar. 1575).

BOCÁNGEL Y UNZUETA, Gabriel: Rimas y prosas, junto con la fabula de Leandro y Ero, por Don Gabriel Bocangel y Unçueta ...Madrid, por Juan Goncalez 1627. 8o. XVI, 136 ffÖsterreichische Nationalbibliothek (sign. 35.G.30).Rukopisné exlibris: „Franciscus Euseb[i]us S. R. J. Come de Peting 1670“. Österreichische

Nationalbibliothek, ÖNB-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AC09721109> (14. 9. 2014). Exemplář dochovaný v Národní knihovně Španělska dostupný v digitální podobě na: <http://bdh-rd.bne.es/viewer.vm?id=0000079415&page=1>.

Dílo španělského básníka dramatika Zlatého věku Gabriela Bocángela y Unzueta (1603–1658). K jeho životu a dílu viz Centro Virtual Cervantes: <http://cvc.cervantes.es/artes/ciudades_ patrimonio/alcala_henares/personalidades/bocangel.htm>.

CID, Miguel: Justas sagradas del insigne y memorable poeta Miguel Cid, sacadas a la luz por el hijo y heredero de su nombre, dedicadas a la Virgen Santísima, María Nuestra Señora, concebida sin mancha de pecado original.Sevilla, Simon Faxardo 1647. 8o. [52], 335, [14] ppÖsterreichische Nationalbibliothek (sign. 35.G.31).Rukopisné exlibris: „Franciscus Euseb[i]us S. R. J. Comes De Peting 1670“. Österreichische

Nationalbibliothek, ÖNB-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AC09777110> (14. 9. 2014) a též Österreichischer Bibliothekenverbund Gesamtkatalog <http://permalink.obvsg.at/AC09358775> (14. 9. 2014).

Básnická sbírka španělského básníka žijícího v Seville Miguela Cida (1550–1615), jež vyšla 32 let po jeho smrti péčí jeho syna.

COMEDIAS. Parte nona de comedias escogidas de los mejores ingenios de España.En Madrid, por Gregorio Rodriguez, a costa de Mateo de la Bastida 1657. 4o. [8], 467 ppÖsterreichische Nationalbibliothek (sign. *38.V.10. – Vol. 9).Exemplář obsahuje podle sdělení dr. S. Krolla Pöttingovo rukopisné exlibris datované rokem

„1672“. ÖNB-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AC09623463> (14. 9. 2014).Devátá část výboru dramat nejlepších španělských autorů.

CUEVA, Juan de la: Primera parte de las comedias y tragedias ... dirigidas a Momo.En Sevilla, en casa de Andrea Pescioni, a costa de Iacome Lopez, y de Antonio de Acosta 1583. 4o. [5], 273 ffÖsterreichische Nationalbibliothek (sign. CP.1.D.63).S rukopisným exlibris hraběte Pöttinga: „franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Petino

A[nn]o 1668“ (se starším přeškrtaným rukopisným exlibris). Za upozornění na knihu po-cházející z vlastnictví Fr. E. Pöttinga děkuji prof. D. W. Cruickshankovi a dr. S. Krollovi. Viz též Öster reichische Nationalbibliothek, ÖNB-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AC09795324> (31. 7. 2014) – zde též digitální kopie tisku. Palau y Dulcet toto unikátní první vydání neuvádí (cituje až sevillské vydání u Juana de León v r. 1588 – nr. 66146).

Soubor divadelních her španělského renesančního básníka a dramatika Juana de la Cueva (1543–1612), jehož druhá část nikdy nevyšla.


24

DÍEZ DE LA CALLE, Juan: Memorial y noticias Sacras, y Reales del imperio de las Indias Occidentales ... comprehende lo Eclesiastico, secular, Político, y Militar, que por su Secretaría de Nueva España se provee: Presidios, gente, y costas, valor de las Encomiendas de Indios, y otras cosas curiosas. ...[Madrid], [s. t. n.] 1646. 4o. [14], 183, [2], 8, [10] ppÖsterreichische Nationalbibliothek (sign. *36.R.25).Supralibros Fr. E. Pöttinga „F. E. C. D. P“ datované rokem „1672“. Rukopisné exlibris

„franciscus Eusebius Comes De Peting, Ao. 1672“. Viz Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AC09810971> (31. 7. 2014).

Autorem spisu, návodu jak vládnout a spravovat americká území Nového světa, je úředník působící v letech 1624–1662 v sekretariátu Nového Španělska Rady Indií Juan Díez de la Calle (zemř. 1662).

HURTADO DE MENDOZA, Antonio: Convocacion de las Cortes de Castilla, y iuramento del Principe nuestro Señor D. Baltasar Carlos primero deste nombre, Año 1632.En Madrid, en la Imprenta del Reyno 1632. 4o. [2], 49 ffÖsterreichische Nationalbibliothek (sign. *36.R.24).Supralibros Fr. E. Pöttinga „F. E. C. D. P“ s datem vydání tisku „1632“ a akvizice knihy „1669“.

Rukopisné exlibris „Franciscus Eusebius S. R. J. Comes de Peting. Ao 1669“. Viz Öster-reichische Nationalbibliothek, ÖNB-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AC10115787> (31. 7. 2014).

Popis průběhu slavnostního prohlášení Baltazara Karla Španělského (1629–1646) následní-kem španělského trůnu v klášteře San Jerónimo el Real v roce 1632 z pera básníka a dra-matika Antonia Hurtada de Mendoza (1586–1644), sekretáře krále Filipa IV.

LOPE DE VEGA CARPIO, Felix: Comedia del vellocino de oro.Viennae Austriae, excudebat Gregorius Gelbhaar 1633. 8o (4o). 52 ffÖsterreichische Nationalbibliothek (sign. *38.F.93).Exemplář v pergamenové vazbě. Rukopisné exlibris „Franc. Eusebij Comiti de Pötting.

V.C. 1652“. Srov. Mercedes de los REYES PEÑA, Una fiesta teatral en la corte de Vienna (1663): El Vellocino de oro de Lope de Vega II. Texto y espectáculo. In: „Otro Lope no ha de haber ...“ Atti del convengo internazionale su Lope de Vega. Vega 10–13 Febbraio 1999, a cura di M. G. Profeti, vol. 2, Firenze 2000, s. 217, <http://books.google.cz/books?id=L7v CUa3HzdQC&dq=Lope+de+Vega+P%C3%B6tting&hl=cs&source=gbs_navlinks_s> (31. 7. 2014). Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AC10396080> (14. 9. 2014) Pöttingovo vlastnictví nezmiňuje. Tisk je dostupný v digitální kopii na: <http://digital.onb.ac.at/OnbViewer/viewer.faces?doc=ABO_%2BZ182798308> (na vazbě patrny stopy po supralibros Pöttinga?).

LUPIÁN ZAPATA, Antonio de: Epitome de la vida y muerte de la reyna Berenguela, primogenita del rey Alonso de Castilla, aclamado el Noble.En Madrid, por Iuan Bernardo Noguès 1665. 8o. [24], 230 [= recte 240], [16] ppÖsterreichische Nationalbibliothek (sign. 35.G.27).Rukopisné exlibris: „Francisci Eusebii S. R. J. Comi de Peting A.o 1666“. Österreichische

Nationalbibliothek, ÖNB-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AC10085997> (14. 9. 2014). Jiný exemplář tisku je dostupný v digitální kopii na: <http://bibliotecadigital.jcyl.es/i18n/consulta/registro.cmd?id=11433>.

Životopis leónské a kastilské královny Berenguely Kastilské (ca 1179–1246), manželky Alfonse IX. Leónského, z pera španělského klerika a kronikáře 17. století.

RELACIÓN. Relacion del hecho, y alegacion en derecho, en que se funda el que el Rey nuestro señor y sus hijos tienen a la sucession de los Reynos de Bohemia y Ungria.[S. l., s. t. n., s. a.]. 4o. 2 části.

25


Österreichische Nationalbibliothek (sign. *36.R.31).Rukopisné exlibris „Franciscus Eusebius S. R. J. Comes De Poeting 1665“. Kniha v 19. století

převázaná. Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AC10240746> (31. 7. 2014).

SANTOS, Francisco: La Tarasca de parto en el Meson del Infierno, y dias de fiesta por la noche ...En Madrid, por Domingo Garcia Morràs, a costa de Iuan Martin Merinero mercader de libros [1672]. 8o. [8], 136 ffÖsterreichische Nationalbibliothek (sign. 35.G.25).Supralibros Fr. E. Pöttinga „F. E. C. D. P.“ s datem tisku (a též i akvizice?) „1672“. Rukopis-

né exlibris: „Fr[ancis]cus Eusebius S. R. J. Comes De Peting Anno 1672“. Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-Katalog <http://data.onb.ac.at/rec/AC10275786> (14. 9. 2014). Jiný exemplář, uložený v Universidad Complutense de Madrid, je dostupný v digitalizované podobě na: <http://catalog.hathitrust.org/Record/009280475>.

Autorem alegorické moralizující barokní prózy parodující lidové slavnosti Corpus Christi, jejíž hrdinkou je ženská mytologická postava provensálského původu, dračí monstrum zvané La Tarasca, je španělský básník a prozaik Francisco Santos (ca 1617–ca 1698). K tomu srov. Elisa Isabel MELERO JIMÉNEZ, Edición crítica de „La Tarasca de parto en el Mesón del Infierno y días de fiesta por la noche“, Cáceres 2013 (Tesis Doctoral). Dostupné na: <http://dehesa.unex.es:8080/xmlui/handle/10662/1240>.

SORAPÁN DE RIEROS, Juan: Medicina española contenida en proverbios vulgares de n[uest]ra lengua. muy provechosa a para todo genero de estados, para philosophos, y medicos, para theologos, y iuristas, ... y mas larga vida ...Granada, por Martin Fernandez Zambrano, impresso ... por Iuan Muñoz 1616 (1615). 4o. 2 části ([42], 511 [= recte 517], [3] pp; 75 [= recte 77], [3], [28] pp).Österreichische Nationalbibliothek (sign. *36.R.26).Supralibros Fr. E. Pöttinga „F. E. C. D. P.“ s datem vydání knihy „1616“ a datem akvizice

„1665“. Rukopisné exlibris „Francisci Eusebii S. R. J. Comitis de Poeting 1665“. Öster-reichische Nationalbibliothek, ÖNB-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AC10330141> (31. 7. 2014). Digitální kopie díla (exemplář Bayerische Staatsbibliothek), <http://reader.digitale-sammlungen.de/en/fs1/object/display/bsb10367339_00005.html> (31.7. 2014).

Sbírka návodů týkajících se správné životosprávy a stravování španělského lékaře J. Sorapána de Rieros (1572–1638), působícího v Salamance.

TAULER, Johannes: Saludables y verdaderamente divinas instituciones o ensenanzas, ... con la historia de su vida y conversion. Traducidas del idioma latino en Castellano por ... Francisco de Cubillas DonYague ...En Madrid, por doña Maria Rey, viuda de Diego Diaz de la Carrera, a costa del autor ... 1669. 4o. [12], 425, [7] ppÖsterreichische Nationalbibliothek (sign. *36.R.30).Rukopisné exlibris „Franciscus Euseb[ius] S. R. J. Comes De Peting. 1674.“ Kniha v 19. století

převázaná. Viz Österreichische Nationalbibliothek, ÖNB-Katalog, <http://data.onb.ac.at/rec/AC10368768> (31. 7. 2014).

Španělský překlad latinské verze apokryfu Božské instituce přisuzovaného německému domini-kánovi, mystiku a kazateli Johannu Taulerovi (ca 1300–1361) z pera překladatele Franciska de Cubillas Donyague.

Zajímavou zmínku o Pöttingových bibliofilských zájmech a upozornění na staré tisky z jeho knihovny, které se nacházejí na území Velké Británie (Cambridge Library a British Library) a také Kanady, přinesl již roku 1973 článek The Library


26

of Count von Pötting irského hispanisty Dona Williama Cruickshanka (nar. 1942), emeritního profesora University College Dublin.67 Jeho příspěvek eviduje 10 tisků nacházejících se v zahraničních institucích. Domnívám se (na rozdíl od D. W. Cruickshanka), že tyto knihy se do ciziny dostaly ne za života, ale až po smrti svého majitele68 – a to nejdříve na počátku 18. století, možná i později. V případě Pöttingových tisků, jež skončily roku 1902 v knihovně University of Cambridge (sbírka lorda Sir Johna Dalberg-Actona), nevíme nic bližšího o jejich předcházející provenienci.69 Můžeme spekulovat, zda se jednalo o lordovu vlastní akvizici, nebo o knihy zděděné po lordovu prastrýci významnému evropskému politikovi, jímž byl Karel Theodor Antona Maria von Dalberg (1744–1817).70

BASILICO, Geronimo: Las felicidades de España y del mundo christiano, aplauso panegirico en la publica, y real aclamacion de la Magestad del Rey N. S. Carlos II. Compuesto en dos lenguas castellana y italiana por el Doctor D. Geronimo Basilico ...En Madrid, por Pablo de Val 1666. 2o. [8], 30 ff + [2] ff tab.Cambridge University Library (sign. Acton. b. 38.59).

67 Don William Cruickshank, The Library of Count von Pötting, Transactions of the Cambridge Bibliographical Society 6, 1973, vol. 2, s. 110–114. <http://www.jstor.org/discover/10.2307/41154522?uid=3737856&uid=2&uid=4&sid=21102180063293> (31. 7. 2014).

68 Viz D. W. Cruickshank, The Library of Count von Pötting ..., pozn. 67, s. 113. Autor zde vyslovil poněkud „odvážnou“ hypotézu, že tisky dochované ve Velké Británii a Kanadě jsou zjevně knihy, keré si vyslanec Pötting při svém odchodu ze Španělska nevzal s sebou zpět, protože ho už patrně nezajímaly, anebo že chtěl nechat svému následníku hraběti Ferdinandu Bonaventuru Harrachovi (1637–1706), který jej roku 1673 ve funkci vyslance vystřídal.

69 Cruickshank uvádí, že knihy ze sbírky lorda Actona mají ve dvou případech dochované starší vlastnické razítko – francouzského generála Anne Françoise Mellineta (1768–1852) – viz D. W. Cruickshank, The Library of Count von Pötting ..., pozn. 67, s. 114.

70 John Emerich Edward Dalberg-Acton (1834–1902), jinak též Sir John Dalberg-Acton či zkráceně lord Acton, známý anglický katolický historik, spisovatel a politik. V letech 1895–1902 působil na Univerzitě v Cambridgi. Shromáždil obrovskou knižní sbírku (na 60 000 sv. knih), kterou získal jednak vlastním sběratelským úsilím, jednak po svém prastrýci, posledním arcibiskupu mohučském, kurfiřtovi a říšském kancléři Karlu Theo-dorovi Anton Maria von Dalberg (1744–1817), který byl jedním z Napoleonových stou-penců v Německu a jehož zájmy zahrnovaly historii Španělska, Portugalska a Ruska. Lord Acton roku 1890 prodal ve finanční krizi své knižní sbírky Andrewovi Carnegiemu (1835–1919), americkému podnikateli, který je předložil britskému liberálnímu politiko-vi a spisovateli Johnu Morleyovi (1838–1923). Ten rozhodl o jejich umístění na slavnou Cambridgeskou univerzitu, Actonovo dlouhodobé působiště. Hispanika a portugalika tvoří v knihovně oddíl 17 a 38 – viz Cambridge University Library Bulletin (Extra Series), Acton Collection Classes 17 and 38: Spain and Portugal, Cambridge 1908. Některé tituly pak najdeme v pokračování soupisu – Acton Collection Class 48: Political Philosophy, Social Philosophy, Economics, Law, Cambridge 1909, <http://archive.org/details/a544736800actouoft> a <http://ia700504.us.archive.org/3/items/a544813700actouoft/a544813700actouoft.pdf> (31. 7. 2014). Ke knihovně Sira Johna Dalberg-Actona viz též Owen Chadwick, Acton and History, Cambridge 1998, s. 146–263. Není vyloučeno, že knihy z majetku Pöttinga měl ve své knihovně již arcibiskup von Dalberg (vzhledem ke svým sběratelským zájmům).

27


Na titulním listě „Francisci Eusebii S. R. I. Comiti De Peting 1666“. Měkká pergamenová vazba se supralibros: „1666“, iniciály „F. E. C. D. P.“, erb a „1666“.

CALDERÓN DE LA BARCA, Pedro: Segunda parte de las comedias de don Pedro Calderon de la Barca, cauallero del abito de Santiago. Recogidas por don Ioseph Calderon de la Barca su hermano.Madrid, María de Quiñones 1637 [= Madrid, Joseph Fernández de Buendía 1670?]. 4o. 282 ffUniversity Library of Toronto, Thomas Fisher Rare Book Library (sign. buc 00100).Měkká pergamenová vazba se supralibros: iniciály „F. E. C. D. P.“, erb a datum akvizice

„1673“. Cruickshank (s odvoláním na: H. C. HEATON, On the Segunda parte of Calde-rón, Hispanic Review 5, 1937, s. 208–224) se domnívá, že se jedná o exemplář s fingovaným impresem (verze Q podle Heatona), tj. vydání z roku 1670, a že ji vydal Joseph Fernández de Buendía.

CERVANTES SAAVEDRA, Miguel de: Parte primera y segunda del ingenioso hidalgo D. Quixote de la Mancha. Compuesta por Miguel de Cervantes Saauedra. Al señor Don Geronimo de Villanueva, ...Madrid, en la Imprenta Real, por Mateo Fernandez, a costa de F. Serrano de Figueroa 1662. 4o. [6], 353, [3] ffBritish Library (sign. 12491.e.15).Na titulním listě „Franciscus Eusebius S. R. I. Com. de Poeting 1663 [?]“. Původní vazba

se nedochovala.

HURTADO, Luis – MOSCOSO Y SANDOVAL, Baltasar de: La philipica oracion historico funeral en la muerte ... del Rey ... D. Phelipe Quarto ... Breve descripcion del tumulo que ... Toledo erigiò en su Santa Iglesia el dia veinte y tres de diziembre del año passado de M. DC. LXV para celebrar sus exequias. Con algunos de los gerogliphicos ... y otros escritos en la muerte y para la sepultura del ... señor Don Baltasar de Moscoso y Sandoval, arçobispo de la mesma Santa Iglesia ... ofrecialos y consagravalos ... Don Luis Hurtado ...En Madrid, por Iuan Noguès, vendese en casa de Antonio de Riero y Tejada 1666. 4o. [16], 108 ppCambridge University Library (sign. Acton. c. 38.320).Na titulním listě „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Peting A[nn]o 1672“. Měkká per-

gamenová vazba se supralibros: iniciály „F. E. C. D. P.“, erb a „1672“ datum vydání tisku chybí). Srov. Fr. E. PÖTTING, Diario del conde de Pötting, vol. I ..., pozn. 2, s. 151 (zápis 3. 11. 1665: „Un cierto criado de Rey defuncto a Palacio me vino a offrecer unas eglogas imprimidas sobre la muerte del ya dicho Rey“).

MOLES, Fadrique: Amistades de príncipes. Por Don Fadrique Moles, cauallero del Orden Militar de San Iuan. ...En Madrid, En la Imprenta Real año de 1637. 4o. [4], 68 ffCambridge University Library (sign. Acton. d. 48. 737).Na titulním listě „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Peting. A[nn]o 1669“. Měkká per-

gamenová vazba se supralibros: „1637“, iniciály „F. E. C. D. P.“, erb a „1669“.

MOLES, Fadrique: Audiencia de príncipes. Por Don Fadrique Moles, cauallero del Orden Militar de San Iuan. ...En Madrid, en la Imprenta Real 1637. 4o. [4], 46 ffCambridge University Library (sign. Acton. d. 48. 738).Na titulním listě „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Peting. A[nn]o 1669“. Měkká per-


PÉREZ DEL BARRIO ANGULO, Gabriel: Secretario y consegero de señores y ministros cargos, materias, cuidados, obligaciones y curioso agricultor de quanto el govierno y la pluma piden para


28

cumplir con ellas ... con sentencias, conceptos y curiosidades no tocadas ... por Gabriel Perez del Barrio Angulo ...En Madrid, por Mateo Espinosa, a costa de la Hermandad de Libreros desta Corte 1667. 4o. [8], 303 [= recte 305], [2] ffCambridge University Library (sign. Acton. d. 48. 745).Na titulním listě „franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Peting. A[nn]o 1669“. Měkká perga-

menová vazba se supralibros: „1667“, iniciály „F. E. C. D. P.“, erb a „1669“.Autorem je dvorský a královský sekretář Filipa IV., přítel Cervantesův.

PORTILLA DUQUE, Juan de la: España restaurada por la Cruz, con lo que por ella han obrado los Españoles en la ley de gracia etc.En Madrid, en la imprenta de Domingo Garcia Morras 1661. 4o. [30], 372, [27] ppCambridge University Library (sign. Acton, c. 17. 39).Na titulním listě „Franciscus Eusebius S. R. I. Com. de Poeting 1664“. Měkká pergamenová

vazba se supralibros: „1661“, iniciály „F. E. C. D. P.“, erb a „1664“.

SANTA MARÍA, Juan, de: Dichoso fin a la vida humana y feliz transito a la eterna del gran monarca Felipe Quarto, Rey de las Españas / escrito por el reuerendissimo padre Fray Iuan de Santa Maria, vicario general de todo el Orde[n] de Descalços de nuestra Señora de la Merced, Redempcion de cautiuos christianos, que assistiò à su Magestad en su santa muerte ...[Madrid, Francisco Nieto 1667]. 4o. [8], 28 ff + 1 tab.Cambridge University Library (sign. Acton. d. 38.113).Na titulním listě „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Peting. A[nn]o 1668“. Měkká per-


VILOSA, Rafael de: Dissertacion juridica y politica sobre si el que mata al Lugarteniente general de su Magestad de alguno de los reynos de la corona de Aragon (á quien comunmente llamamos Virey) cometa crimen de lesa magestad in 1 capite. ...Madrid, Lucas Antonio de Bedmar 1670. 4o. 1 vol.Cambridge University Library (sign. Acton. c. 38.346).Na titulním listě „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Petting 1670“. Měkká pergamenová

vazba se supralibros: „1670“, iniciály „F. E. C. D. P.“, erb a „1670“.Rafael Vilosa (1601–1681) – katalánský advokát, autor řady politickoteoretických spisů.

Dva tisky byly náhodně zjištěny na internetu (Princeton University Library, katalog World Cat).

FILIPE, Bartolomeu: Tratatto del conseglio, et de’ consiglieri de’ prencipi: vtilissimo per saper reggere felicemente stati, & qual si voglia domino, per illustrare la patria, & far nobile, & degna ogni attione humana. Composto per il signor Bartolomeo Filippe ... ; et nouamente con molto studio, & sincerità dalla spagnuola nella volgar lingua italiana tradotto per il reuer. D. Giulio Cesare Valentino ... ; con vn breue, e facile sommario de’ piu curiosi, notabili, & diletteuoli auuertimenti dell’opera, ...In Venetia, Appresso la compagnia Minima 1599. 4o. [56], 203, [1] ppPrinceton University Library (sign. 7507.347).S rukopisným exlibris „Franciscus Eusebius comitis de Pötting, 1660“. K exempláři viz Prin

ceton University Library, <http://library.princeton.edu/find/all/FILIPPE%2C%20Bartho lomeu> (31. 7. 2014).

B. Filipe (1480–1590) – portugalský právník, politik a spisovatel, profesor práva v Lisabonu, Salamance a Coimbře. Překlad díla, tzv. „knížecího zrcadla“ – italský kněz Giulio Cesare Valentino (činný v letech 1592–1622).

29


VALVERDE DE ARRIETA, Juan: Despertador, que trata de la gran fertilidad, riquezas, baratos, armas y cauallos, que España solia tener y la causa de los daños y falta con el remedio sufficiente ... En Madrid, En casa de Guillermo Drouy impressor 1581. 8o. ciiij ff.WorldCat, bez bližšího uvedení instituce a signatury.Rukopisné exlibris „Francisci Eusebij S. R. I. comitis de Poeting, 1665“. Rukopisný přípisek:

„Hiero’o. Campus“. Marginálie. OCLC číslo: 10231627. Viz WORLDCAT, <http://www.worldcat.org/title/despertador-que-trata-de-la-gran-fertilidad-riquezas-baratos-armas- y-cauallos-que-espana-solia-tener-y-la-causa-de-los-danos-y-falta-con-el-remedio-sufficiente/oclc/10231627> (31. 7. 2014).

První vydání spisu vyšlo poprvé v Madridu roku 1578 pod názvem Diálogos de la fertilidad y abundancia de España. Autorem této významné španělské práce o úpadku španělského zemědělství je ekonom baskického původu žijící v Salamance a Madridu.

V zahraničních knihovních fondech jsme tedy zachytili celkem 48 knih, z toho 23 rukopisů (kromě Deníku a Pöttingových dopisů Leopoldovi I.), jež obsahují 193 bibliografických jednotek, a 25 tisků z osobní knižní sbírky Pöttingovy. V českých a moravských knihovnách registrujeme celkem 24 knihy, které prokazatelně patřily Fr. E. Pöttingovi (3 rukopisy a 21 tisků) a 1 tisk mu lze přisoudit vzhledem k obsahu.

Ve Strahovské knihovně v Praze byl identifikován rukopis o životě Ježíše Krista Espexo Purissimo de la vida, Passion, Muerte resureccion de Cristo nuestro Señor,71 dílo klarisky jménem Mariana de Jesús, který vznikl v roce 1617. Ma-riana de Jesús, jedna ze tří madridských zakladatelek kláštera San Antonio ve městě Trujillo v Extramaduře, založeného r. 1574, se narodila v Německu a jako dvorní dáma královny Anny Habsburské (1549–1580), čtvrté manželky Filipa II., odešla do Španělska. Rukopis je dedikován Fr. E. Pöttingovi, který jej do své osobní knihovny získal roku 1668 (rukopis „que aun no ha salido a la Estampa“ – „který ještě nebyl dán do tisku“) a věnoval mu jej podle zápisu neznámý zbožný františkán („un Deboto del orden del Seraphico Padre San Francisco“). Dataci vzniku rukopisu (1617) i datum akvizice (1668) potvrzuje Pöttingovo supralibros na přední desce knihy. Je zajímavé, že existují ještě další rukopisy stejného díla, avšak s jinou dedikací, a to ve Španělské národní knihovně v Madridu.

MARIANA DE JESÚS. Madre: Espexo Purissimo de la vida, Passion, Muerte resureccion de Cristo nuestro Señor y de su Ascenssión a los cielos ... Monasterio de San Antonio de la ciudad de Trugillo.[S. l.?] Año del 1617. 4o. [11], 300, [4] ffKnihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově (sign. D.E.IV.18).Rukopisná dedikace Fr. E. Pöttingovi. Měkká pergamenová vazba se supralibros Pöttinga –

„1617“, iniciály „F. E. C. D. P“, Pöttingův erb a datum akvizice – „1668“.Autorka spisku o životě, smrti a nanebevzetí Ježíše Krista, který nikdy nevyšel tiskem, jeptiš-

ka Mariana de Jesús, byla literárně činná (měla výrazné básnické nadání) a její rukopisná díla byla oblíbenou četbou španělských klarisek. Viz José SIMÓN DÍAZ, Bibliografía de la literatura hispánica, T. 14. Siglos XVI y XVII (M–Mijangos), Madrid 1984, s. 203, nr. 1782 a Manuel José BAZAGA IBÁÑEZ, El convento de Trujillo, sus orígenes y desaparición, <http://

71 Srov. José Simón Díaz, Bibliografía de la literatura hispánica. Tomo XIV. Siglos XVI y XVII (M–Mijangos), Madrid 1984, s. 203, nr. 1782.


30

www.chdetrujillo.com/el-convento-de-trujillo-sus-origenes-y-desaparicion/> (31. 7. 2014). Několik rukopisů tohoto díla se dochovalo ve Španělské národní knihovně v Madridu (Mss 158, Mss 381, Mss 872 (ff. 1–252), Mss 4186, Mss 4284, Mss 12668), kde se dochovaly četné rukopisy jejích prací a také rukopis jejího životopisu pořízeného neznámou jeptiškou trujillského kláštera v 18. století (Vida de la venerable madre Mariana de Jesus Religiosa de la primera regla de santa Clara en el convento de la [sic] Descalzas Franciscas de san Antonio de la Ciudad de Trujillo, Ms. 7999) – viz BIESES (Bibliografía de escritoras españolas), <http://www.bieses.net/lista-de-autoras/> (22. 9. 2014).

Mezi pěti strahovskými tisky z majetku Fr. E. Pöttinga se nacházejí dva jazykově španělské tisky (příručka křesťanské věrouky jezuity Alonsa de Andrade a popis svatořečení Ferdinanda III. Kastilského roku 1671 v dílku sevillského kněze a kronikáře Fernanda de la Torre Farfán) a tři tisky cizojazyčné. Z nich jeden tisk vydaný ve francouzštině v Paříži roku 1670 Pötting získal podle rukopis-ného exlibris téhož roku, další tisk, který vyšel ve Vídni roku 1666, představuje italský překlad a Pötting jej podle rukopisného vlastnického zápisu vlastnil již roku 1667. Konečně třetí tisk, latinsky psané dílko Ippolita Marraccia vydané roku 1650 v Římě, měl ve své knihovně již roku 1662. Pöttingovo heraldicko--iniciálové supralibros je doloženo jen na deskách vazby španělského rukopisu a sevillského tisku Fernanda de la Torre Farfán, ostatní knihy obsahují pouze Pöttingova rukopisná exlibris (některá jsou formou zápisu poněkud odlišná).

Obr. 2. Vazba rukopisu Espejo purissimo de la vida, passión, muerte, resurección de Cristo nuestro Señor Mariany de Jesús s Pöttingovým supralibros s datem 1668. Knihovna Králov-ské kanonie premonstrátů na Strahově.

Obr. 3. Dedikace Františku Eusebiovi hraběti z Pöttingu v rukopise Mariany de Jesús. V horní části rukopisné Pöttingovo exlibris z r. 1668. Knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově.

31


Jak a kdy se zmíněné Pöttingovy knihy dostaly do sbírek Strahovské knihovny, není zatím známo.

ANDRADE, Alonso de: Itinerario historial, que deve guardar el hombre para caminar al cielo. ... Por el P. Alonso de Andrade, de la Compañia de Iesus, natural de Toledo, Calificador del Consejo Supremo de la santa y general Inquisicion. ... en esta segunda impression. ...En Madrid, por Pablo del Val a costa de Iuan Valdes 1657. 4o. [8], 376 ppKnihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově (sign. BU V 45).Na titulním listě rukopisné exlibris „Franciscus Eusebius S.R.J. Comes de Peting A[nn]o.

1664“. Rukopisné exlibris genealoga a bibliofila Gottfrieda Daniela svobodného pána Wunschwitze (1678–1741), datované r. 1740. Kniha byla převázaná a původní vazba se nedochovala.

Lit.: Hedvika KUCHAŘOVÁ, Knihovna Bohumíra Daniela svobodného pána Wunschwitze, Sborník archivních prací 53, 2003, č. 1, s. 195–226.

EDITTO. Editto del Re christianissimo Luigi XIIII. contro gli duelli e ricontri. ... Tradotto dal francese dal Prete Fran[ces]co Maria Abbiati.In Vienna d’Austria, appresso Matteo Cosmerovio 1666.Knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově (sign. AM X 55).Na titulním listě rukopisné exlibris „Francisci Eusebii S.R. Imp. Comitis de Peting A[nn]o

1667“. Papírová vazba bez supralibros.Autorem je italský kněz a překladatel činný v polovině 17. století.

GERMANUS, sv.: S. Germani Patriarchae Constantinopolitani Mariale, quo eiusdem S. Germani de Maria Deipara Virgine opera omnia ... latine expressa notisque illustrata continentur. Studio ac labore P. Hyppolyti Maraccii Lucensis e Congr. Cler. Reg. Matris Dei.Romae, apud Franciscum Caballum 1650. 8o. [24], 267, [37] ppKnihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově (sign. BE IX 34).Na titulním listě rukopisné exlibris „Fran[ciscus] Eus[sebius] com[es] de Pötting 166[2?]“.

Měkká pergamenová vazba bez supralibros.Autorem je italský teolog Ippolito Marracci (1604 –1675), OMD, člen řádu řeholních kleri-

ků Matky Boží. První svazek 16 sv. autorovy serie Marialia obsahující mariologické dílo sv. Germana, konstantinopolského patriarchy (zemř. 730).

MONSTREUL, de: L’Histoire des ceremonies du siége vacant ou la Relation véritable de ce qui se passe à Rome à la mort du pape. Ensemble la forme et maniere de proceder dans le Conclaue, pour l’élection du nouueau Pape, suiuant les constitutions & ceremoniaux. ...Paris, En la Boutique de l’Angelier chez Jean Guignard le Pere 1670. 4o. 48 ppKnihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově (sign. AJ VIII 39).Na titulním listě rukopisné exlibris „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Pötting 1670“.

Kožená vazba bez supralibros.Autorem spisku týkajícího se ceremonií při volbě papeže je sekretář francouzského vyslance

v Římě, vznikl u příležitosti volby papeže Klementa X. K určení autora viz Antoine--Alexandre BARBIER, Dictionnaire des ouvrages anonymes et pseudonymes: composés, traduits ou publiés en français et en latin, avec les noms des auteurs, traducteurs et éditeurs, sv. 2, Paris 1823, nr. 7819.

TORRE FARFÁN, Fernando de la: Fiestas de la S. Iglesia metropolitana, y patriarcal de Sevilla, al nueuo culto del Señor rey S. Fernando el Tercero de Castilla y de Leon concedido a todas las iglesias de España por ... Clemente X ... por don Fernando de la Torre Farfan ...Sevilla, en casa de la vidua de Nicolas Rodríguez 1671. 2o. [8], 343 [= recte 348] pp + [21] tab.Knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově (sign. AS XI 37).


32

Na titulním listě rukopisné exlibris „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Peting A[nn]o 1672“. Měkká pergamenová vazba se supralibros Fr. E. Pöttinga – iniciály „F. E. C. D. P.“, erb Pöttinga, datum akvizice „1672“.

Nejznámější spis autora, sevillského kněze a kronikáře Fernanda de la Torre Farfán (1609–1677), popisující oslavy v sevillské katedrále r. 1671 u příležitosti svatořečení Ferdinanda III. Kastilského (1129 –1252) papežem Klementem X. Kniha obsahuje 21 kvalitních ilustrací, mezi nimiž je mimo jiné rytý portrét krále Karla II. podle barokního malíře Franciska de Herrera el Mozo (1622–1685), rytina sv. Ferdinanda podle slavného Bartolomého Estebana Murilla (1618–182) nebo řada pohledů sevillské katedrály a náhrobku světce nacházejícího se uvnitř.

Ve fondu zámecké knihovny Fürstenbergů na Křivoklátě ve správě Národního památkového ústavu evidujeme sedm knih z majetku Fr. E. Pöttinga.72 Z nich je pět jazykově španělských (čtyři tisky byly vydány v Madridu roku 1654, 1659, 1666 a 1672, jeden v Mexiku v roce 1666) a poslední dva jsou tištěny latinsky – v Benátkách 1588 a v Lyonu roku 1613. Do sbírek křivoklátské knihovny se dostaly v 18. století, kdy Fürstenbergové, majitelé zámku Křivoklát, konkrétně Karel Egon I. z Fürstenbergu (1729–1787), prezident Královské české společnos-ti nauk a nejvyšší purkrabí království Českého, koupili pro svoje rodové knižní sbírky knihovnu sběratele Karla von Hippmanna, kontrolora deputátního úřadu v Čechách, roku 1733 povýšeného do šlechtického stavu; nacházela se v ní celá

72 Za upozornění na knihy děkuji dr. Petru Maškovi, vedoucímu oddělení zámeckých kniho-ven Knihovny Národního muzea.

Obr. 4. Spisek popisující ceremonie při volbě papeže sepsaný u příležitosti volby papeže Klementa X. S ruko-pisným exlibris Pöttinga z roku 1670. Titulní list. Knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově.

33


řada torz různých knihoven, mezi nimi i část knih Fr. E. Pöttinga.73 Nejzajíma-vějším z nich je bezesporu tisk vydaný v Mexiku (jak obsahově, výtvarně, tak místem vydání) a také učebnice historie Franciska Ramose del Manzano určená španělskému králi Karlu II. (vládl v letech 1665–1700). Fr. E. Pötting ji dostal pří-mo od autora, králova preceptora, jak to dokládá zápis v jeho Deníku z 10. října 1672 („Visitome el maestro del Rey, don Francisco del Mançano, presentandome un libro por el compuesto y intitulado Menoredades de Prinçipes“).74

BIDPAI: Espejo politico, y moral, para principes, y ministros, y todo genero de personas. Traducido de la lingua turca en la castellana. Por Vicente Bratuti Raguseo interprete de la lingua turca, de Felipe quarto el grande rey ... Parte primera.En Madrid, por Domingo Garcia y Morràs 1654. 4o. [16], 224, [1] ppZámecká knihovna Křivoklát (sign. 72365).Na titulním listě rukopisné exlibris „Franciscus Eusebius S. R. I. Com. De Poeting A[nn]o

1664“. Měkká pergamenová vazba, bez supralibros. Rodová Fürstenberská knihovna.Překlad Bidpajových bajek do španělštiny z pera Vicenta Bratutiho, královského překladatele

původem z Dalmácie.

BONAFÉ, Rafael de: Titulos de excelencia, y oficios de piedad del arcangel S. Rafael, uno de los siete assistentes de Dios, presidente de la salud, y protector se la casa y familia de Tobias. Por el Padre Rafael de Bonafe, de la Compañia de Iesus, lector de Teologia, y calificador del Santo Oficio. Al maestre de Campo Don Sebastian Hurtado de Corcuera y Mendoça, caballero del Orden militar de Alcantara ... Capitan general, y presidente de las Islas de Canaria.En Madrid, por don Francisco Nieto y Salçedo 1659. 4o. [40], 414, [62] ppZámecká knihovna Křivoklát (sign. 2738).Na titulním listě rukopisné exlibris „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Peting A[nn]o

1669“. Měkká pergamenová vazba se supralibros Pöttinga – „1659“, iniciály „F. E. C. D. P.“, Pöttingův erb a „1669“. Rodová Fürstenberská knihovna.

Autorem je jezuita Rafael de Bonafé (1606–1668), působící na Filipinách (rektor koleje v Manile, provinciál).

DECRETALES. Decretales D. Gregorii papae IX. suae integritati una cum glossis [Bernardo de Botone] restituae. Ad exemplar romanum diligenter recognitae. Editio ultima.Lugduni, sumptibus Horatij Cardon 1613. 2o. [2], 1–12, [2], 13–23, [1] pp, 1966 coll., [1] pp, 37, [2] ppZámecká knihovna Křivoklát (sign. 10319).Na titulním listě rukopisné exlibris „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Peting A[nn]o

1669“. Měkká pergamenová vazba se supralibros Pöttinga – „1613“, iniciály „F. E. C. D. P.“, Pöttingův erb a „16[69]“. Heraldické exlibris Karla Egona I. z Fürstenbergu.

Dekretálie neboli Liber extra, významná sbírka kanonického práva, dilo Raimunda de Peña-fort, kaplana a zpovědníka papeže Řehoře IX. (1227–1241), které sepsal na jeho příkaz. S glosami Bernarda de Botone (zemř. 1263).

73 K Hippmannově akvizi Pöttingových knih viz Petr Mašek, Křivoklátská knihovna rodu Fürstenbergů, Sborník Národního muzea, řada C, roč. 38, 1993, č. 1–2, s. 48 a Petr Mašek, Die Provenienzzusammensetzung der Fürstlich Fürstenbergischen Hofbibliothek in Do-naueschingen, Schriften der Baar 38, 1995, s. 67.

74 Fr. E. von Pötting, Diario ... II, pozn. 2, s. 298 (zápis z 10. října 1672): „Navštívil mne králův učitel don Francisco del Mançano a přinesl mi knihu jím napsanou a pojmenovanou Menoredades de Prinçipes.“


34

MOYA Y MUNGUÍA, Cristóbal de: Tratado apologetico en favor de la cathedra de San Hierotheo en Segovia, historias, e historiadores de estos reynos. La verdadera cathedra en Segovia, por tradicion Antigua de su Santa Iglesia, probada, y aprobada por el ordinario de la dicha Ciudad. Contra el discurso historico, que sacó a luz D. Gaspar Ibañez de Segouia y Peralta, Cauallero de la Orden de Alcantara, marques de Agropoli, ... Del doctor Don Christoual de Moya y Munguia, canonigo de la dicha Santa iglesia cathedral de Segouia.En Madrid, por Domingo Garcia Morrás, impressor de todo el Estado Eclesiastico año de 1666. 4o. [16], 120 ffZámecká knihovna Křivoklát (sign. 18927).Na titulním listě rukopisné exlibris „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Peting. A[nn]o

1669“.Měkká pergamenová vazba, bez supralibros. Rodová Fürstenberská knihovna.Obhajoba existence fiktivního španělského legendárního mučedníka sv. Jerotea, údajného prv-

ního biskupa v Segovii, z pera kanovníka katedrály v Segovii Cristóbala Moyae y Munguía.

RAMOS DEL MANZANO, Francisco: Reynados de menor edad y de grandes reyes. Apuntamientos de historia dedicanse a la Reyna nuestra señora, para leccion del Rey nuestro seňor. Por el doct. don Francisco Ramos del Mançano, del Consejo, y Camara de sus Magestad ...En Madrid, por Francisco Sanz, en la Imprenta del Reyno 1672. 8o. [20], 403 ppZámecká knihovna Křivoklát (sign. 20743).Na titulním listě rukopisné exlibris „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes De Peting. A[nn]o

1672“. Měkká pergamenová vazba se supralibros Pöttinga – iniciály „F. E. C. D. P.“, erb a „1672“. Rodová Fürstenberská knihovna.

Učební pomůcka právníka a preceptora Franciska Ramose del Manzano (1604–1684) určená mladému králi Karlu II. (1661–1700), poslednímu Habsburkovi na španělském trůně. Viz též pozn. 74.

SARIÑANA Y CUENCA, Isidro: Llanto del occidente en el ocaso del mas claro sol de las Españas. Funebres demostraciones, que hizo pyra real, que erigio en las exequias del rey N. Señor D. Felipe IIII. el Grande. El exmo. señor D. Antonio Sebastian de Toledo, marques de Manzera, virrey de la Nueva España, con real audiencia, en la S. Yglesia metropolitana de Mexico, ciudad imperial del Nuevo Mundo. A cuya disposicion assistieron, por Comission de su Ex. a los señores D. Francisco Calderon, y Romero, oydor mas antiguo. Y D. Juan Miguel de Agurto, y Salzedo, del Abito de Alcantara, alcalde del Crimen. Escribelas el doctor Isidro Sariñana, cura proprietario de la Parroquial de la S. VeraCruz de Mexico, cathedratico, que fue de substitucion de Prima de Teologia en su Real Vniuersidad. ...En Mexico, por la viuda de Bernardo Calderon, año de 1666. 4o. [8], 151 ff + 16 tab.Zámecká knihovna Křivoklát (sign. 12395).Na titulním listě rukopisné exlibris „Franciscus Eusebius S. R. Imp. Comes De Peting 1674“.

Měkká pergamenová vazba se supralibros Pöttinga – na přední desce datum tisku „1666“, iniciály „F. E. C. D. P.“, erb Pöttinga, nezřetelně datum akvizice „16[7]4“. Zelená stříkaná ořízka, zbytky uzavírání (provázková poutka). Rodová Fürstenberská knihovna.

První vydání spisu obsahujícího dokumenty k pohřebním oslavám konaným v městě Mexiko u příležitosti úmrtí španělského krále Filipa IV. (pohřební řeč, kázání, popis mše v mexic-kém městském chrámu, popis katafalku mexického architekta Pedra Ramireze a průběh slavnostního průvodu) a 16 emblematických mědirytinových ilustrací jako přílohy přibli-žující katafalk (ryté podle kreseb Ramíreze a doprovázené verši a výkladem). Výtvarně a ty-pograficky velmi hodnotný tisk, pravděpodobně první emblematická kniha ve španělštině tištěná v Novém světě. Autorem veršů a výtvarné kompozice je Isidro Sariñana y Cuenca (1631–1696), Mexičan, doktor teologie, universitní profesor a později biskup v Antequera. Zájemcům o celý obsah tohoto spisu je k dispozici digitalizovaná kopie jiného exempláře (Research Library, The Getty Research Institute) bez vlastnického označení na <https://archive.org/details/gri_000033125012656605>.

35


VICO, Enea: Augustarum imagines aereis formis expressae; vitae quoque earundem breuiter narratae, signorum etiam, quae in posteriori parte numismatum efficta sunt, ratio explicata: ab Aenea Vico Parmense ... Venetiis, [Paolo Manuzio?] 1558. 4o. [18], 192 ppZámecká knihovna Křivoklát (sign. 13919).Na fol. A 2r částečně vymazaný vpisek „Franciscus Eusebius [S. R. I.] Comes de [Poetting]

A[nn]o 1670“. Na předním přídeští heraldické exlibris s textem „FÜRSTLICH FÜRSTEN-BERGISCHE BIBLIOTHEK“.

Autorem díla Le immagini delle donne auguste je italský rytec a numismatik Enea Vico (1523–1567), autorem překladu do latiny Natale Conti.

V Národní knihovně ČR byly identifikovány zatím 3 knihy, které prokazatelně patřily Fr. E. Pöttingovi (1 rukopis a 2 staré tisky). Co se týká rukopisu, je jím rukopis Psalterium Davidicum z roku 1646, který se do Národní a universitní knihovny dostal po zrušení kláštera pražských irských františkánů. Do jejich knihovny jej roku 1657 daroval Fr. E. Pötting ještě jako vicekancléř Království českého.75

První tiskem je v 16. a 17. století velmi rozšířená příručka Itala Tommase Garzoniho (1549–1589) Univerzální jeviště všech profesí světa, kterou si Pötting koupil (nebo dostal darem) v Madridu roku 1669, což dokládá jak Pöttingovo exlibris, tak supralibros, a která se roku 1808 nacházela v knihovně piaristické koleje v Kadani. Druhou tištěnou knihu představuje dvousvazková Historia del Rey Don Hernando el Catholico od Jerónima Zurity y Castro (1512–1580) vydaná v Zaragoze roku 1580. Oba svazky nesou na přední desce Pöttingovo supralibros, bohužel již málo zřetelné. Z něho (a také z rukopisného exlibris na titulním listě) vyplývá, že knihu Fr. E. Pötting získal roku 1665, tedy v době svého diplomatického působení v Madridu. Kniha se do Národní knihovny dostala přes klášterní knihovnu irských františkánů v Praze (na titulním listě je exlibris této klášterní knihovny („Bibliothecae PP. Hibernorum ad S. Amb-rosium Pragae“) spolu se signaturou, pod níž byly svazky zapsány v katalogu (sub lit. G 269 a „sub lit. G 270“).

GARZONI, Tommaso: Piazza universale de tutte le professioni del mondo, nuouamente ristampata & posta in luce da Thomaso Garzoni da Bagnacauallo. Aggiontoui in questa nuoua Impressione alcune bellissime Annotationi a discorso per discorso. Al ... Alfons II. da Este duca di Ferrara.In Venetia, appresso Vincenzo Somasco 1595. 8o. [38], 958 ppNárodní knihovna ČR (sign. 17 G 1088).Na titulním listě rukopisné exlibris: „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Peting A[nn]o

1669“. Na přední desce vazby suralibros (znak hrabat z Pöttingu s datací vydání tisku „1595“ a datem akvizice „1669“). Na předním přídeští rukopisné exlibris Josepha Thumseckera datované březnem 1751. Na titulním listě též pozdější rukopisné exlibris piaristické koleje v Kadani („Bibliothecae Caadanensis Scholarum Piarum 1808“).

Jedno z vydání slavného encyklopedického díla 16. století evropskými čtenáři velmi oblíbe-ného (poprvé vyšlo v roce 1585).

75 Národní knihovna ČR v Praze, sign. XIII A 4. Blíže jednak Josef Truhlář, Catalogus manu scriptorum latinorum qui in CR. Biblioteca Publica atque Universitate Pragensis asservantur, Pars posterior, Praha 1906, s. 212, nr. 2247 a jednak Jan Pařez – Hedvika Kuchařová, Hyberni v Praze. Dějiny františkánské koleje Neposkvrněného početí Panny Marie v Praze (1629–1786), Praha 2001, s. 122.


36

ZURITA Y CASTRO, Jerónimo: Historia del Rey Don Hernando el Catholico. De las empresas, y ligas de Italia. Compuesta por Geronymo Curita Chronista del Reyno de Aragon. Conteniense en este primer volumen, los cinco libros primeros: y en ellos se trata de las cosas que sucedieron siendo rey de Castilla, desde el fin de la conquista del reyno de Granada, hasta la muerte de la Reyna Catholica.Imprimieron se en la muy insigne cuidad de Çaragoça, en la officina de Domingo de Porto-narijs, y Ursino impressor de la sacra, real, y catholica magestad, y del reyno de Aragon 1580. 2o. 2 pp ([6], 351, [1] ff; [6], 407, [1] ff)Národní knihovna ČR (sign. 22 A 101).Měkká pergamenová vazba, na horní desce supralibros Fr. E. Pöttinga: datace „1580“,

iniciály„F. E. C. D. PF. E. C. D. P.“, Pöttingův erb, rok akvizice „1665“. Na titulním listě rukopisné exlibris Pöttingovo „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Poeting 1665“ a ru-kopisné exlibris kláštera irských františkánů v Praze „Bibliothecae PP. Hibernorum ad S. Ambrosium Pragae sub lit. G 269“ (druhý díl má „G 270“).

Historie vlády Fernanda II. Aragonského (1452–1516) od španělského historika, kronikáře Aragonského království Jerónima de Zurita y Castro (1512–1580). J. PAŘEZ – H. KUCHA-ŘOVÁ, Hyberni v Praze ..., pozn. 75, knihu nezmiňuje (není však vyloučeno, že v knihovně irských františkánů v Praze, poměrně bohaté na hispanika, mohlo být více knih z Pöttingova majetku získaných za života hraběte, nebo po jeho smrti).

Knižní fond Národní knihovny však obsahuje i další „pöttingiana“, která se do sbírek dostala zjevně různými cestami při rozprodeji rodové knihovny Pöttingů. Ve fondu rukopisů se nachází rozsáhlý španělský rukopis Miscelanea historicas y geographicas del reino de España, který pochází ze 17. století. Podle rukopisného zápisu z roku 1703 patřil Františku Karlovi z Pöttingu (1680–1755),

Obr. 5. Historie vlády Fernanda II. Aragonského (1452–1516) španělského historika, kronikáře Aragonského království Jerónima de Zurita y Castro. Titulní list s rukopisným exlibris Pöttinga z roku 1665. Národní knihovna ČR v Praze.

37


synovi Johanna Sebastiana z Pöttingu („ex libris Francisci Caroli, Comitii de Pötting 1703“), a roku 1746 byl podle pozdějšího rukopisného exlibris již v ma-jetku klementinské jezuitské knihovny („Bibliotheca Praga ad S. Clementem, Majoris Collegii 1746“).76 Je tedy zatím otázkou, zda se mohlo jednat o akvi-zici Františka Eusebia (jeho provenienční znaky kniha nemá), nebo pocházel z knihovny jiného člena rodiny.

Další „pöttingana“ se do Národní knihovny dostala také s knižními sbír-kami rodiny Lobkowiczů. Roku 1833 byly do Pražské lobkowiczké knihovny zakoupeny za roční rentu 500 zlatých od Adolfa hraběte z Pöttingu (Adolf Graf von Pötting und Persing, nar. 1767),77 který se stěhoval z Prahy do Vídně, jak knihy, tak sbírka rytin.78 Knižní sbírky hořínsko-mělnických Lobkowiczů (Pražská lobkowiczká knihovna) byly na konci dvacátých a počátku třicátých let 20. století z valné části koupeny státem a nejcennější část se ocitla v majetku Národní a universitní knihovny, dnešní Národní knihovny ČR (s nimi zjevně i knižní a obrazový materiál z pöttingenských sbírek).79 Je to zjevně případ francouzského tisku Germaina Briceho Description nouvelle de ce qu’il y a de plus remarquable dans la ville de Paris z roku 1694, který patřil podle rukopisného exlibris („Ex libris Joannis Norberti Co[mitis] de Pötting Anno 1703“) Janu Norbertu Mariovi hraběti z Pöttingu (Johann Norbert Maria Graf von Pötting und Persing, 1678–1733), bratrovi Františka Karla z Pöttingu.80

Vědecká knihovna v Olomouci ukrývá ve svém fondu 1 tisk z roku 1641, který podle provenienčního zápisu získal Fr. E. Pötting roku 1668. Jedná se

76 Národní knihovna ČR v Praze, sign. VIII H 35. Viz Václav Černý, Rukopisy, psané ro-mánskými jazyky, v pražských knihovnách, Studie o rukopisech 1, 1962, s. 73, s. 82.

77 Nepodařilo se zjistit zatím podrobnější údaje. V letech 1819–1823 působil ve Vídni v Lito-graphisches Institutu. Ve třicátých letech je doložen jako podporovatel a dokonce dárce knih do knihovny Národního muzea v Praze, viz Časopis Českého musea 8, 1834, sv. 1, s. 121.

78 „... sedmset svazků a velká sbírka rytin byly koupeny za roční rentu 500 zl. od hraběte Adolfa z Pöttingů, jenž se tehdy stěhoval z Prahy do Vídně.“ Viz Josef Volf, Knihovna lobkowiczského fideikomisu v Praze. In: O starých českých sběratelích knih, Praha 1937, s. 22–23.

79 Rytiny z majetku rodiny Pöttingů se mi zatím nepodařilo nikde identifikovat (sbírka grafiky byla po druhé světové válce Národní knihovnou předána Národní galerii v Praze). Kolik starých tisků se dnes nachází v Národní knihovně ČR a kolik případně v dalších institu-cích, ukáže až komplexní zpracování tištěných dokumentů bývalé Pražské lobkowiczké knihovny.

80 Další „pöttingiana“ byla zjištěna v knižní sbírce Kuenburgů v Mladé Vožici – rukopisné exlibris Franze Dominika Ignaze von Pötting (1651–1684), pravdědobně syna Sebastiana z Pöttingu: André Thévet, Histoire des plus ilustres et sçavans hommes de leurs siècles, Paris, chez François Mauger 1671. Jeho knihy budou zřejmě i ve Vídni v Národní knihovně (srov. Johann Georg Kieffer, De Sacrae Caesareae Maiestatis, Supremi Christianorum Advocati Summis, Friburgum Brisgoiae, [s. n.] 1674, viz <http://data.onb.ac.at/rec/AC10012626> (31. 7. 2014). Dále v knihovně Severočeského muzea v Liberci (pöttingovské heraldické supralibros na vazbě knihy: Nicolaus Vernulaeus, Epitome historiarum ab orbe condita. Lo-vanii, Sassen & Nempaeus 1654). Za informace děkuji jak dr. Petru Maškovi, tak Mgr. Anně Kašparové.


38

o madridské vydání španělských romancí u Juana Sáncheze Primavera y flor de los mejores romances y sátiras.81 Jakými cestami se tam tisk dostal, není známo.

ARIAS PÉREZ, Pedro – SEGURA, Francisco de: Primavera y flor de los mejores romances y satiras, que se han cantado en la corte. Añadidas diuersas poesias en esta primera, y en la segunda parte. Recopilados de varios poetas. Primera parte por el lic. Pedro Arias Perez. Segunda parte recopiado de diuersos autores, por el alferez Francisco de Segura.En Madrid, por Iuan Sanchez, a costa Esperanza Francisca 1641. 12o. [9], 226, [4] ffVědecká knihovna Olomouc (sign. 24.989).Na titulním listě rukopisné exlibris „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Peting. A[nn]o 1668“.Palau y Dulcet nr. 16535 uvádí, že se jedná o první vydání obou částí (první díl, soubor edi-

tovaný Arias Pérezem, vyšel poprvé roku 1621). Václav PUMPRLA – Oldřich KAŠPAR, Soupis starých tisků ve fondech Státní vědecké knihovny v Olomouci. IV. Hispanika a iberoamerikána 1501–1800, Olomouc 1981, s. 192, č. 537.

Sbírka starých i nových romancí (Góngory, Queveda aj.), kterou kompiloval španělský spi-sovatel Pedro Arias Pérez a voják a básník Francisco de Segura (nar. 1569).

Patrně jako poslední získala část rodové knihovny také Knihovna Národní-ho muzea, a to roku 1851 odkazem španělského plukovníka Václava hraběte z Pöttingu a Persingu (Wenzel Graf von Pötting und Persing, 1782–1863), nadporučíka c. k. armády, poté podplukovníka španělské gardy,82 který se roku 1825 oženil s majitelkou budišovského zámku Marií Amalií (1769–1854), vdovou po Vincentu rytíři Baratta-Dragono, dcerou Jáchyma Stettenhofena; po její smrti se dědictví ujal druhorozený syn z prvního manželství Karel Barrata-Dragono (1801–1880). Václav hrabě z Pöttingu odkázal v letech 1850–1851 Knihovně Národního muzea 54 děl v 98 svazcích (tisky z let 1540–1823), z nichž jedna kniha v portugalštině a dvě ve španělštině prokazatelně patřily podle prove-nienčních znaků Fr. E. z Pöttingu (Relace Françoise de Rougemont, Castiglio-nův Dvořan a dva díly souborného díla Quevedova); čtvrtý tisk (báseň na smrt císařovny Markéty Habsburské, první manželky Leopolda I.) sice Pöttingovo supralibros ani exlibris neobsahuje, ale vzhledem k dedikaci z jeho knihovny pocházet mohl (Benavidesovo Aparato). Muzejník z roku 1864 Pöttingův dar zmiňuje jako „malou pozůstalost kněh hraběte Pöttinga“, která „vyznačuje se tím, že záleží nejvíce v knihách španělských“.83

81 Viz Václav Pumprla – Oldřich Kašpar, Soupis starých tisků ve fondech Státní vědecké knihovny v Olomouci. IV. Hispanika a iberoamerikána 1501–1800, Olomouc 1981, s. 192, č. 537. Za ověření existence knihy a za poskytnutí fotografií děkuji Mgr. Rostislavu Krušinskému z oddělení rukopisů a starých tisků olomoucké Vědecké knihovny.

82 K jeho osobě viz Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser auf das Jahr 1849. 22 Jahrgang, Gotha 1849, s. 503–504, <http://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=nyp. 33433081806493;view=1up;seq=510> (31. 7. 2014) a Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser auf das Jahr 1851. 24 Jahrgang, Gotha 1851, s. 607–608, <http://catalog.hathitrust.org/Record/000542226> (31. 7. 2014).

83 Srov. Zpráwy o českém museum, Časopis Českého musea 24, 1850, sv. 3, s. 495, Časopis Českého musea 25, 1851, sv. 4, s. 151–152 a Časopis Národního musea 38, 1864, sv. 2, s. 120.

39


Dnes bylo ve fondu Knihovny Národního muzea identifikováno šest tisků z majetku Fr. E. Pöttinga. Čtyři tisky z nich představují zmiňovaný dar Václava hraběte z Pöttingu. Pátou knihou je konvolut amsterdamských mědirytin Philippa Gallého a Gérarda de Jode, jenž se do muzejní knihovny dostal zprostředkovaně přes osobní knihovnu sběratele Daniela Gottfrieda z Vunšvic (1678–1741), který knihu získal roku 1706. U šesté knihy Fr. E. Pöttinga, latinských privilegií žebravých řádů (Privilegia), nelze bohužel říci, jak a kdy se do fondu muzejní knihovny dostala.

AUGUSTINUS A VIRGINE MARIA: Privilegia omnium religiosorum ordinum mendicantium et non mendicantium, in quibus ipsi communicant. Allatis fideliter propriis ... Opus ordine alphabetico ...Lugduni, sumpt. Horatii Boissat & Georgii Remeus 1664. 8o. [16], 632 [= recte 648] ppKnihovna Národního muzea (sign. 50 E 109).Na titulním listě rukopisné exlibris „franciscus Eusebius S. R. I. Comes de Peting A[nn]o

1669“. Světlá pergamenová vazba se stopami po kožených tkanicích, bez supralibros.Autorem je Augustinus a Virgine Maria (zemř. 1689), karmelitán, profesor teologie.

BENAVIDES, Francisco de: Aparato, y pompa funebre a las devidas honras en la muerte de la ... Emperatriz Dona Margarita de Austria ... solemnizadas en la Real Capilla de ... Don Carlos Segundo ... Dedicado al ... señor D. Francisco Eusebio del Sacro Romano Imperio.Impresso en Madrid, [s. t. n.] 1673. 4o. [4], 10 ffKnihovna Národního muzea (sign. 98 D 140).Na fol. §2r–4v dedikace hraběti Fr. E. Pöttingovi, císařskému vyslanci. Světlá tužší pergame-

nová vazba se zbytky červených a zelených hedvábných tkanic.Soubor příležitostných básní sepsaných u příležitosti pohřbu císařovny Markéty Habsburské

v roce 1673 jejím zbrojnošem.

CASTIGLIONE, Baldassare: Libro llamado el cortesano.Impresso en Salamãca, a costa de ... guillermo d’Milles, por pedro Touans 1540. 4o. cxliiij [= recte 143] ffKnihovna Národního muzea (sign. 98 D 24).Na titulním listě perem rukopisné exlibris „Francisci Eusebij S. R. I. Comitis de Poeting

1665“. Na přední desce perem heraldické a iniciálové supralibros majitele – „F. E. C. D. PF. E. C. D. P“ datované „1665“ a Pöttingův erb a datum „1540“.

Třetí edice španělského překladu Juana de Boscán slavného Castiglionova díla (první vydání roku 1534).

GALLE, Philippe: Imagines L. doctorum virorum, qui bene de studiis literarum meruere; cum singulorum elogijs [opera F. P. Raphelengii], nunc primùm editae & aeri incisae.Antverpiae, [Philippus Galle] 1587. 2o. [2] ff, 43 mědirytinových portrétů.Knihovna Národního muzea (sign. 91 E 4 – def.).Přívazek č. 1.: GALLE, Philippe: Virorum doctorum de disciplinis bene merentium effigies

XLIIII. Antverpiae, [Philippe Galle] 1572. 2o. [2] ff, 11 mědirytin.Přívazek č. 2.: JODE, Gérard de: Icones duodecim Caesarum Roma et antiquissimis monumentis

in gratiam artificum elegantissime exornatae. 2o. S. l., s. t. n. [ca. 1575]. 12 mědirytin (def.).Přívazek č. 3.: GALLE, Philippe: Semideorum marinorum amnicorumque sigillariae imagines

perelegantes in picturae statuariaeque artis tyronum usum. Antverpiae Ambivaritor, Philippo Gallaeo 1586. 24 mědirytin.

Měkká světlá pergamenová vazba s koženými tkanicemi, původně zlacená, zdobená kvě-tinovými motivky na přední a zadní desce, též na hřbetě. Na přední desce supralibros Fr. E. Pöttinga – datum vydání tisku „1587“, iniciály jména „F. E. C. D. P“, rodový erb, datum akvizice „166[9?]“. Rukopisné exlibris Gottfrieda Daniela Wunschwitze na předním přídeští z roku 1706.


40

Soubor rytin holandského rytce Philippa Galleho (1537–1612) a holandského kartografa a rytce Gérarda de Jode (1509–1591), činných v Antverpách.

QUEVEDO, Francisco de: Las Obras en prosa. Primera parte. Segunda parte.En Madrid, a costa de Matheo de la Bastida, mercader de libros 1658 por Melchior Sanchez. 4o. 2 části ve 2 sv. ([8], 608 pp + [4], 631, [1] pp)Knihovna Národního muzea (sign. 60 C 94).Na titulním listě obou svazků rukopisné exlibris „Franciscus Eusebius S. R. I. Comes de

Poeting A[nn]o 1664“. Měkká pergamenová vazba. Heraldické supralibros na přední desce obou svazků Fr. E. Pöttinga – datum vydání knihy „1658“, iniciály „F. E. C. D. P.“, Pöttingův erb a datum akvizice „1664“.

Souborné vydání díla barokního spisovatele Franciska de Quevedo (1580–1645).

ROUGEMONT, François de: Relaçam do estado politico e espiritual do Imperio da China, pellos annos de 1659. atè o de 1666. Escrita em latim.Lisboa, Na Officina de Ioam da Costa 1672. 4o. [8], 229 [= recte 231] ppKnihovna Národního muzea (sign. 60 D 00182).Na titulním listě rukopisné exlibris Fr. E. Pöttinga „Franciscus Eusebius S. R. J. Comes de

Peting A. 1672“. Na přední desce měkké peramenové vazby knihy perem iniciálové a heral-dické supralibros Fr. E. Pöttinga: „1672“, iniciály „F. E. C. D. P.“, Pöttingův erb a „1672“.

Překlad díla francouzského jezuity, misionáře v Číně Françoise de Rougemont (1624–1676).

V Knihovně Národního muzea se dochovaly rovněž dva rukopisné svazky německy psaných konceptů relací zasílaných Pöttingem císaři Leopoldovi I. i jiným osobám (Relationes). Kdy a jak se do fondu dostaly, není bohužel známo.

Obr. 6. Vazba dvou svazků s Pöttingovým supralibros obsahující koncepty politických relací Pöttinga posílaných císaři Leopoldovi I. Knihovna Národního muzea.

41


PÖTTING, Franciscus Eusebius: Relationes.[Madrid] 1668, 1672–1673. 2 vol. (322 × 225 mm a 320 × 221 mm)Knihovna Národního muzea (sign. XVII C 24).Autograf. Měkká pergamenová vazba má na přední desce iniciály Pöttinga „F. E. C. D. P.“,

malovaný erb a dataci (první svazek „1668“, druhý svazek „1672–1673“).Koncepty politických relací císařského vyslance Fr. E. Pöttinga císaři Leopoldu I. a jiným

adresátům psané německy, které vznikly v době jeho madridského pobytu. Srov. materiály v Dvorském a státním archivu ve Vídni (pozn. 59) a též opisy dopisů dochované v Rakous-ké národní knihovně ve Vídni (sign. Cod. Ser. n. 17 a Cod. Ser. n. 18), blíže viz pozn. 64.

* * *

Podle nálezů a jejich druhotné provenience se zdá, že značná část knižní pozů-stalosti Fr. E. Pöttinga byla až do poloviny 19. století součástí pöttingovského majetku, i když k částečnému rozptýlení rodové knihovny docházelo poměrně záhy: postupně již od počátku 18. století (určitě před rokem 1706),84 tedy již za života potomků Jana Sebastiána z Pöttingu – Františka Karla z Pöttingu (1680–1755) a Jana Norberta Marii z Pöttingu (1678–1733). V této době se knihy dostaly do sbírek soukromých sběratelů (Daniela Gottfrieda z Vun švic, Karla von Hippmann aj.), do Národní knihovny ČR, eventuálně také do Strahovské knihovny i jinam. K dalšímu rozprodeji knižního odkazu došlo v první polovině 19. století (v roce 1833 prodej Lobkowiczům, prodej rukopisného Pöttingova Deníku a roku 1851 prodej knih Národnímu muzeu), patrně i rozprodejem pöttingovského archívu hrabětem Václavem Pöttingem.

Podle data akvizice jednotlivých dochovaných knih (1652–1674) je jasné, že akvizičně jsou nejsilnějším obdobím léta 1663–1670; nejvíce tisků i rukopi-sů získal Pötting do knihovny v letech 1668–1669. Zdá se tedy, že španělský pobyt byl nejen ve znamení knižních nákupů pro císaře Leopolda I., ale též intenzivního obohacování vlastní Pöttingovy knihovny.

n n n

84 Dokládá to tisk, který se již roku 1706 nacházel ve sbírkách Daniela Gottfrieda z Vunšvic.


42

Following the Traces of the Book Collection of Franz Eusebius, Count of Pötting and Persing (1626–1678). Part II.Jaroslava Kašparová

s u m m a r yThe article is a continuation of the author’s paper given at the professional conference on historical collections in Olomouc in 2013, which was published in the proceedings of the conference, Bibliotheca Antiqua.1 The author has corrected and expanded some of the infor-mation on the life story of Count Pötting. The possibility to study an edition of Pötting’s handwritten Diary from 1664–1674 (Diario del conde de Pötting, embajador del Sacro Imperio en Madrid) has led to new knowledge concerning Pötting’s bibliophile interests during his stay in Madrid. It has also been possible to identify other printed books connected with the ambassador and his bibliophile activities (both those that have been preserved and those that have not been found or traced yet).

The fates of the book collection of Franz Eusebius Pötting were quite eventful and complicated, because Pötting’s wish to keep the collection together as a book bequest and the basis of a family library was not fulfilled. As far as is known, the plan to place it in the building of the monastery in Rumburk (Bibliotheca Pöttingana) was not implemented; probably soon after the death of Franz Eusebius Pötting, the collection was scattered among the members of the branched family. At various stages, the books were sold or given to new owners. The book collection was gradually dispersed for almost two hundred years, with the books changing their owners several times. They can be found now in libraries in the Czech Republic as well as in Europe and sporadically even overseas. The existing research implies that the most books from the former Bibliotheca Pöttingana are in the National Library in Vienna and in the National Library in Prague.

The author knows of 26 manuscripts, mostly codices comprising more units, and 46 printed books from the 16th and 17th centuries that formed part of Pötting’s book collection. This is definitely not a final number. A virtual reconstruction of the remnants of this personal library by means of the internet may help to discover other books and specify the information on the origin and existence of this indisputably interesting book collection from the 17th century.

po stopách knižní sbírky františka eusebia hraběte z ... na to, roku 1662, se oženil podruhé...

Documents