VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚBRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁFACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT

ÚSTAV MANAGEMENTUINSTITUTE OF MANAGEMENT

NÁVRH A VÝVOJ ELEKTRONICKÉHO OBCHODUDESIGN AND DEVELOPMENT OF E-COMMERCE

DIPLOMOVÁ PRÁCEMASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCEAUTHOR

Bc. Radek Kočár

VEDOUCÍ PRÁCESUPERVISOR

Ing. Jan Luhan, Ph.D., MSc

BRNO 2016

Vysoké učení technické v Brně Akademický rok: 2015/2016Fakulta podnikatelská Ústav managementu

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Kočár Radek, Bc.

Řízení a ekonomika podniku (6208T097)

Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním azkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterskýchstudijních programů zadává diplomovou práci s názvem:

Návrh a vývoj elektronického obchodu

v anglickém jazyce:

Design and Development of E-commerce

Pokyny pro vypracování:

ÚvodCíle práce, metody a postupy zpracováníTeoretická východiska práceAnalýza současného stavuVlastní návrhy řešeníZávěr Seznam použité literaturyPřílohy

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této

práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení

technického v Brně.

Seznam odborné literatury:

DOLEŽAL, J. a kol. Projektový management podle IPMA. 1. vyd. Praha: Grada Publishing,2009. 512 s. ISBN 978-80-247-2848-3. FOTR, J. a I. SOUČEK. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1.vyd. Praha: GradaPublishing, 2010. 416 s. ISBN 978-80-247-3293-0.LAUDON, K. C. and C. G. TRAVEL. E-commerce: Business, Technology, Society. 4th ed. NewJersey: Prentice Hall, 2008. 896 p. ISBN 0-13-600645-0.SEDLÁK, M. a P. MIKULÁŠKOVÁ. Jak vytvořit úspěšný a výdělečný internetový obchod. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2012. 336 s. ISBN 978-80-251-3727-7.TONKIN, S. Výkonnostní marketing s Google Analytics: strategie a techniky maximalizaceonline ROI. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 432 s. ISBN 978-80-251-3339-2.

Vedoucí diplomové práce: Ing. Jan Luhan, Ph.D., MSc

Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2015/2016.

L.S.

_______________________________ _______________________________prof. Ing. Vojtěch Koráb, Dr., MBA doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D.

Ředitel ústavu Děkan fakulty

V Brně, dne 29.2.2016

Abstrakt Práce pojednává o návrhu a vývoji elektronického obchodu s nestandardní funkcionalitou. V teoretické části se tato práce zaměřuje na klasifikaci elektronických obchodů a nástrojů používaných v elektronickém podnikání. Praktická část dokumentuje proces analýzy požadavků zákazníka, návrh plánu řešení, jeho implementaci a zhodnocení použitého postupu. Výsledkem práce je fungující elektronický obchod splňující požadavky zadavatelské společnosti. Abstract This thesis focuses on design and development of an e-commerce platform with a nonstandard functionality. The theoretical part describes classification of e-commerce and the tools used in electronic business. The thesis continues with customer requests analysis, solution design, e-commerce platform creation and an evaluation of the implemented project. The result of this thesis is a functional application meeting all demands appointed by a sponsoring company. Klíčová slova Elektronický obchod, elektronické podnikání, elektronický marketing, PrestaShop, Scrum Keywords e-commerc, e-business, electronic marketing, PrestaShop, Scrum

Bibliografická citace KOČÁR, R. Návrh a vývoj elektronického obchodu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2016. 88 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Jan Luhan, Ph.D., MSc.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů jsou úplné a že jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Radek Kočár V Brně dne 25.května 2016 .................................. Podpis

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu své práce, Ing. Jan Luhan, Ph.D., MSc., za cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování této práce. Dále bych rád poděkoval své přítelkyni a rodině za jejich pomoc a podporu.

Obsah Úvod ................................................................................................................................ 11

1 Vymezení problému a cíle práce ........................................................................ 13 1.1 Systémové vymezení problému práce ................................................................ 13 1.2 Cíl práce .............................................................................................................. 13 1.3 Postup zpracování a dílčí cíle ............................................................................. 13

2 Teoretické podklady ........................................................................................... 15 2.1 Modely obchodování .......................................................................................... 15 2.2 Elektronický obchod ........................................................................................... 16 2.2.1 Výhody využití elektronického obchodu ............................................................ 16 2.2.2 Nevýhody využití elektronického obchodu ........................................................ 17 2.3 Elektronický marketing ....................................................................................... 17 2.3.1 Search Engine Marketing .................................................................................... 18 2.3.2 Search Engine Optimalization ............................................................................ 18 2.3.3 Sociální sítě ......................................................................................................... 19 2.3.4 Emailing .............................................................................................................. 21 2.3.5 Elektronické poradenství a zákaznický servis .................................................... 21 2.4 Elektronický obchod na mezinárodním trhu ....................................................... 21 2.4.1 Problémy a specifika – Technická infrastruktura ............................................... 22 2.4.2 Problémy a specifika – Logistika ........................................................................ 23 2.4.3 Problémy a specifika – Zákaznická podpora ...................................................... 24 2.4.4 Problémy a specifika – Regulační bariéry .......................................................... 24 2.5 Způsoby řízení vývoje programů ........................................................................ 26 2.5.1 Vodopádový vývoj .............................................................................................. 26 2.5.2 Agilní vývoj ........................................................................................................ 27 2.5.3 Scrum .................................................................................................................. 27 2.6 Programovací jazyky .......................................................................................... 28 2.6.1 PHP ..................................................................................................................... 28 2.6.2 MySQL ............................................................................................................... 29

2.6.3 Javascript ............................................................................................................ 29 2.6.4 HTML a CSS ...................................................................................................... 30 2.7 Typy elektronického obchodu a varianty jeho hostování ................................... 31 2.8 Formáty souborů používaných pro elektronickou komunikaci .......................... 32

3 Analýza současného stavu ................................................................................... 34 3.1 Specifikace společnosti ....................................................................................... 34 3.2 Popis projektu ..................................................................................................... 35 3.3 Požadavky na projekt .......................................................................................... 36 3.3.1 Nástroj XXX ....................................................................................................... 37 3.3.2 Nástroj XXX ....................................................................................................... 38 3.3.3 Specifikace frontendu ......................................................................................... 39 3.3.4 Specifikace backendu ......................................................................................... 39 3.4 Platformy elektronického obchodu ..................................................................... 41 3.4.1 Magento .............................................................................................................. 41 3.4.2 Opencart .............................................................................................................. 42 3.4.3 PrestaShop .......................................................................................................... 42 3.5 Ekonomická náročnost ........................................................................................ 43 3.6 Analýzy ............................................................................................................... 43 3.6.1 Situace na trhu .................................................................................................... 43 3.6.2 Porterova analýza oborového prostředí .............................................................. 45 3.6.3 PEST analýza ...................................................................................................... 47 3.6.4 SWOT analýza projektu ...................................................................................... 50 3.6.5 Závěr analýz ........................................................................................................ 52

4 Vlastní návrh řešení ............................................................................................ 53 4.1 První sprint úkolů ................................................................................................ 53 4.2 Druhý sprint úkolů .............................................................................................. 54 4.3 Třetí sprint úkolů ................................................................................................ 55 4.4 Čtvrtý sprint úkolů .............................................................................................. 56 4.5 Shrnutí sprintů a ekonomické náročnosti ............................................................ 57 4.6 Marketingový plán .............................................................................................. 58 4.6.1 SEO ..................................................................................................................... 59

4.6.2 SEM .................................................................................................................... 59 4.6.3 Emailová kampaň ............................................................................................... 60 4.6.4 Využití sociální sítě Facebook ............................................................................ 60 4.7 Plán marketingové kampaně ............................................................................... 61

5 Zhodnocení návrhu řešení................................................................................... 63 5.1 Implementace vývojových sprintů ...................................................................... 63 5.2 Zhodnocení implementace .................................................................................. 65 5.2.1 Elektronický obchod ........................................................................................... 65 5.2.2 Struktura datových objektů ............................ Chyba! Záložka není definována. 5.2.3 Nástroj pro XXX ................................................................................................. 68 5.3 Zhodnocení marketingového plánu .................................................................... 70 5.4 Ekonomické zhodnocení ..................................................................................... 70 5.5 Přínosy projektu a návrhy na zlepšení ................................................................ 72 5.5.1 Přínosy ................................................................................................................ 72 5.5.2 Návrhy na zlepšení .............................................................................................. 73

Závěr ............................................................................................................................... 76

Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 78

Seznam zkratek a pojmů ................................................................................................. 82

Rejstřík ............................................................................................................................ 83

Seznam obrázků .............................................................................................................. 85

Seznam tabulek ............................................................................................................... 86

Seznam grafů .................................................................................................................. 87

Seznam příloh ................................................................................................................. 88

11

Úvod Internet. Síť, která propojila většinu počítačů na světě. Organizmus, který funguje na nabídce a poptávce informací. Žádný jiný z lidských vynálezů v posledním století nedokázal změnit svět v tak globálním měřítku. Okamžitým přenosem informací vytvořil elektronický trh, jak ho známe dnes. Dal vzniknout řadě nových odvětví, inovací a vynálezů. Propojením uživatelů na celém světě, kteří se stali zákazníky a prodejci, vytvořil nové obchodní příležitosti obecně nazývané elektronické podnikání a obchodování. Hlavním účelem podnikání je vytvářet zisk. Pro jeho generování je potřeba nabízet produkty a služby co největšímu počtu potenciálních zákazníků. K dosažení takového záměru neexistuje lepší komunikační nástroj než internet. Díky nízkým nákladům na vstup na trh a okamžité komunikaci a dostupnosti se tato síť stala nejrychleji se rozvíjejícím a konstantně rostoucím trhem. Ať už se jedná o firmy, které rozšiřují své kamenné prodejny, nebo společnosti, které začínají přímo na elektronickém trhu, všechny chápou výhody, které internet poskytuje a snaží se jich využívat pro své podnikání. Růst elektronického podnikání vede k rozvoji přidružených služeb, např. elektronického marketingu a v poslední době i sociálních sítí. Tato práce má za cíl naplnit tuto poptávku a firmě zprostředkovat realizaci požadovaného obchod. Autor práce bude mít za úkol zanalyzovat požadavky firmy a ve spolupráci s programátory navrhnout postup vývoje této aplikace a dovést jej do reálné podoby. Autor práce se staví do pozice manažera, který bude řídit vývoj projektu

12

implementovaného vybraným týmem programátorů. Kontrola funkčnosti navrhovaných řešení bude provedena realizací projektu a následným zhodnocením jeho úspěšnosti.

13

1 Vymezení problému a cíle práce 1.1 Systémové vymezení problému práce Vývoj aplikací je složitým procesem zahrnujícím plnění požadavků, řešení problémů z nich vyplývajících a dalších aktivit. V tomto případě má projekt za úkol navrhnout a vyvinout aplikaci elektronického obchodu. Podrobným zkoumáním požadavků společnosti je vytvořeno zadání projektu. Toto zadání je potřeba zkontrolovat analýzami a připravit postup implementace jednotlivých úkolů projektu. Implementace takového řešení je pak procesem, kdy programátoři postupně realizují plán úkolů, který vede k fungující aplikaci. Vždy je však potřeba počítat s určitými změnami v zadání a flexibilitou úkolů. Tato práce se snaží popsat proces řízení vzniku aplikace elektronického obchodu se specifickou funkcionalitou pro zajištění možnosti vytvářet návrhy oblečení. 1.2 Cíl práce 1.3 Postup zpracování a dílčí cíle

Zanalyzovat požadavky firmy a zpracovat je do podoby podrobnějšího zadání. Naplánovat realizaci projektu včetně časového odhadu. Implementovat navrhované řešení. Zhodnotit projekt a navrhnout další postup.

Pro splnění těchto dílčích cílů využiji řadu metod a analýz. Požadavky firmy budu zpracovávat na základě strukturovaného rozhovoru s vedením společnosti. Pro analýzu

14

projektu budou zkoumat vnější a vnitřní faktory. Využiji při tom analýzu konkurence, Porterovu analýzu oborového prostředí, PEST analýzu a SWOT analýzu projektu. Kromě klasických nástrojů pro řízení projektu se zaměřím především na způsoby řízení vývoje aplikaci a to především metodu Scrum. Tuto a další metody popíši podrobněji v teoretických východiscích práce.

15

2 Teoretické podklady V posledních desetiletích docházelo k nepřetržitému technologickému rozvoji. Největší rozvoj je pak v oblasti počítačů, především rozvoji hardwaru a softwaru. Vývoj vede k výkonnějším počítačům, rychlejšímu připojení na internet a jeho přístupnosti pro širší skupiny lidí. S tím je spojený i rozvoj elektronického obchodování. Elektronický obchod jeho výhody a nevýhody a modely obchodování popíši detailněji v následujících kapitolách 2.1 a 2.2. Součástí podnikání je i marketing se svými hlavními činnostmi segmentace, targeting a positioning (Kotler, 2013). Nejinak tomu není ani u elektronického marketingu. V kapitole 2.3 popíši jeho základní nástroje. Problémy, se kterými se můžeme potkat u elektronického podnikání na mezinárodním trhu, budou vysvětleny v kapitole 2.4. Elektronický obchod je softwarem, který pracuje na specializovaných počítačích, zvaných servery. Způsoby vývoje aplikací a programovací jazyky popíši v posledních kapitolách teoretických podkladů. 2.1 Modely obchodování Obchod zprostředkovává nástroj pro vytváření vztahů mezi podnikem a zákazníkem. V případě elektronického obchodování se tento vztah odehrává za pomoci webového rozhraní na virtuálních obchodech přístupných z internetu. V závislosti na typu zákazníka tento vztah definujeme pomocí následujících zkratek (Dvořák, 2005):

B2C (Business to Client) – nejčastější model obchodování, který představuje obchodní vztah mezi podnikem a konečným spotřebitelem (zákazníkem).

B2B (Business to Business) – obchodní vztah mezi dvěma podniky, který je zprostředkován na neutrálním tržním systému.

B2E (Business to Employee) – představuje vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; příkladem, takového vztahu je e-learning.

B2G (Business to Goverment), nebo B2A (Business to Administration). E-procurement – nástroj pro realizaci elektronického zásobování.

16

Pro realizovaný elektronický obchod se bude jednat hlavně o vztah B2C. 2.2 Elektronický obchod Existuje řada definicí elektronického obchodu. Jedna z nich říká, že elektronický obchod můžeme chápat jako výměnu dat po elektronickém médiu za účelem uzavření obchodu, nebo jeho podpoře. Jiná teorie definuje elektronické podnikání - neboli e-commerce - jako zajištění obchodních aktivit firmy prostřednictvím různých elektronických, informačních a komunikačních technologií. Z těchto definicí vyplývá, že pod elektronický obchod zahrnujeme veškeré obchodní aktivity, které se odehrávají přes elektronické komunikační kanály, kde tím nejrozšířenějším je internet (Dvořák, 2005). Elektronický obchod je způsobem provozování obchodu v elektronické formě. Jedná se o systém, který má své výhody i nevýhody, které je nutné zvážit před přechodem na něj. 2.2.1 Výhody využití elektronického obchodu Elektronické podnikání má oproti klasickému prodeji v kamenné prodejně řadu výhod. Jedná se především o následující (Dvořák, 2005):

vstup na nové trhy – zvýšení objemu prodeje a získání nových zákazníků, nižší náklady na provoz oproti kamennému obchodu, aktuálnost nabízených informací a jejich jednoduchá distribuce, úspora času při provozu, při prodeji elektronického zboží dochází k elektronickému transportu – úspora

za nosič a transport, okamžitá platba za prodej služeb nebo zboží pomocí elektronické platby, možnost automatizovat výrobní proces, nižší náklady na pořízení údržbu a provoz oproti kamenné prodejně, zvyšování celosvětového objemu elektronických tržeb.

17

2.2.2 Nevýhody využití elektronického obchodu Elektronické podnikání nemá jenom výhody, ale i nevýhody, které jeho využívání vyvažují. Je však potřeba upozornit, že výhody v součtu svou užitnou hodnotou převyšují nevýhody. Mezi hlavní nevýhody patří (Dvořák, 2005):

chybí osobní přístup, který jinak zákazník získá kontaktem s prodavačem, možnost výpadku serveru nebo snížení konektivity, relativně jednoduchý vstup na trh – možnost vzniku nových konkurentů, agregované nabídkové portály (heuréka.cz, zbozi.cz) – okamžité porovnání

s konkurencí, díky kterému provozovatel snižuje ceny a tím své zisky, bezpečnost komunikace – možnost napadení spojení (odposlouchávání

komunikace, man in the middle a další). 2.3 Elektronický marketing Elektronické podnikání na internetu probíhá na principu nabízení svých služeb nebo zboží na této síti. Toto zboží je potřeba ukázat uživatelům, kteří o něj mají zájem a mohou se stát potencionálními zákazníky. Elektronický marketing se vyvíjí spolu s elektronickým podnikáním. Jeho snahou je přivést na webovou stránku co nejvíce relevantních uživatelů, kteří se mohou stát potencionálními zákazníky. Jeho součástí je i snaha o vytváření správně strukturovaného obsahu, který podpoří prodej a pomůže s promováním produktu. Při aplikování elektronického marketingu je důležité využívat veškeré technologické a logické možnosti elektronických médií, ale také dokázat se vcítit do zájmů a potřeb zákazníka. Zaujmout ho a přesvědčit, aby provedl transakci. Elektronický marketing má výhodu oproti neelektronickému v tom, že lze rychle a efektivně zhodnocovat navržené kampaně, jejich dosah a úspěšnost. Využívá se řady nástrojů, které dokážou sledovat návštěvníka na stránce a analyzovat jeho chování. Díky tomu můžeme přizpůsobit kampaně a personalizovat je na jednotlivé uživatele (Janouch, 2010). Hlavní součásti elektronického marketingu jsou SEM (Search Engine Marketing), SEO (Search Engine Optimalization), link building, bannerová reklama, budování

18

uživatelských základen na sociálních sítích a další (Janouch, 2010). Následující podkapitoly podrobněji rozvedou tyto metody. 2.3.1 Search Engine Marketing Vyhledávací portály jako Google, Seznam, a další, jsou nejčastěji používaným prostředkem uživatelů pro hledání zboží a informací, které potřebují (Sedlák, 2012). Ve vyhledávači zadáváme klíčová slova, na která nám je předložen výsledek vyhledávání, kterým je seznam odkazů, kam je možné pokračovat. Aby se stránka zobrazila na daná slova co nejvýše, můžeme optimalizovat stránku (SEO – více v další kapitole), nebo promovat stránky pomocí nástrojů přidružených k těmto vyhledávačům. V případě Googlu se jedná o AdWords a u Seznamu je to Sklik. Reklamu stránek vkládáme do vyhledávače podle jednoho z ekonomických modelů, kterými je dané promování financované. Nejčastějším modelem je PPC (Pay Per Click), kdy každý „proklik“ (klinutí uživatele na promovaný odkaz ve vyhledávači) je zpoplatněn malým poplatkem. Výhodou tohoto způsobu financování je, že platíme pouze za zákazníka, který se dostane na danou webovou prezentaci. V případě, že si více firem platí reklamu ve vyhledávači na stejná klíčová slova, tak je pořadí vyhodnocováno složitějším způsobem. Nejdůležitější proměnnou, která vstupuje do tohoto vyhodnocení, je cena, kterou jsme ochotni zaplatit za daný klik. Pro každé klíčové slovo bývá definována doporučená cena, která je odvozena podle množství vyhledávání, konkurentů a dalších faktorů. Závisí i na vnitřním hodnocení stránky vyhledávačem. Optimalizace stránek pro vyhledávače je tedy spjata s marketingem a je potřeba se zaměřit na obě oblasti, aby webová prezentace uspěla (Sedlák, 2012). 2.3.2 Search Engine Optimalization Provozovatelé webových prezentací si přejí, aby uživatelé navštěvovali jejich stránky, aby je dokázali najít ve vyhledávačích (Tonkin, 2011). Pro správnou indexaci (zanesení stránek do vyhledávacích tabulek vyhledávače) je nutné, aby stránky měly správnou syntaxi. Čím lepší zpracování stránky, tím lépe může být stránka automatizovaně zpracována. Jedná se o tzv. on-page faktory optimalizace.

19

On-page faktory Faktory, které jsou přímo spjaty se strukturou stránky, a jejich hodnocení, závisí na správné syntaxi a sémantice použité na stránce. Webová prezentace má v hlavičce definovaný formát vytvářené struktury. Definicí tohoto standardu zpracování se zavazujeme k tomu, že stránky budou splňovat formalizmy jí dané. Správné formátování stránky je tedy jedním z faktorů ovlivňujících hodnocení vyhledávačů (Tonkin, 2011). Nejen formát daného textu definuje pořadí ve vyhledávačích. Dalším z faktorů je samotná informační hodnota textu. Vyhledávače chtějí předkládat uživateli relevantní výsledky, aby našel, co hledá. Psaním smysluplných a originálních textů se speciálním zaměřením na vybraná klíčová slova dokážeme zlepšit informační hodnotu, kterou vyhledávač portálu přiřazuje k prezentaci a určuje podle ní pořadí ve výsledku vyhledání. V poslední době se vyhledávače snaží eliminovat i lživé stránky. Dochází ke kontrole správnosti zpracovávaných informací. Dalším faktorem je optimalizace pro telefony. Čím dál více lidí používá své mobilní telefony pro přístup na internet. Vyhledávače si to uvědomují, a protože chtějí uživatelům předkládat co nejlepší obsah, tak preferují stránky optimalizované pro telefony (Tonkin, 2011). Off-page faktory Jak název napovídá, tak se jedná o faktory, které nejsou přímo na stránce. Tyto faktory ovlivňují postavení ve vyhledávačích a patří mezi ně především zpětné odkazy. Těmito odkazy jsou myšleny napojení na jiné stránky, které na tu naši odkazují. Pro vytváření sítě takových zpětných odkazů se používá název link-building, Pokud se provozovatel rozhodne zlepšit své postavení ve vyhledávači tímto způsobem, tak je potřeba, aby odkazy, které na něj směřují, pocházely z webu s podobným tematickým obsahem. Stránka, ze které je na web odkazováno, je zhodnocena při zpracování tohoto napojení (Tonkin, 2011). 2.3.3 Sociální sítě V poslední době vznikl nový fenomén zvaný sociální sítě. Tyto sítě v sobě spojují jednotlivé uživatele za pomoci jejich sociálních vztahů převedených do elektronické

20

podoby. Uživatelé si vytváří své osobní, firemní a skupinové profily, kterými se představují a navazují vazby s dalšími uživateli. Za pomoci těchto sítí o sobě uživatelé sdílí informace, videa, a komunikují s dalšími profily. Tito lidé jsou často povzbuzováni k co největší míře sdílení a poskytování informací. Společnosti, které provozují tyto sítě, získávají databázi uživatelů, o kterých ví více méně vše. Díky tomu je na tyto uživatele možné specifiky cílit reklamní kampaně. Oproti SEM, kde vytváříme kampaně podle klíčových slov a historie jejich vyhledávání, tak zde známe vše, co bychom si mohli přát. Díky těmto informacím o zájmech uživatelů a jejich přátel dokážeme uživatelům nabízet zboží, které do té chvíle ani nevěděli, že chtějí (Chaffey, 2016). Facebook Facebook je největším zástupcem sociálních sítí. Vznikl v roce 2004 jako univerzitní síť a rozrostl se do takové velikosti, kdy v roce 2012 překonal hranici jedné miliardy registrovaných uživatelů (Chaffey, 2016). V této síti je možné vytvářet profily osobní, skupinové, nebo firemní. Mnohé společnosti využívají facebookových profilů pro svou prezentaci a informování svých zákazníků. Twiter Online sociální platforma, která umožňuje uživatelům psát a číst sto čtyřicet znaků dlouhé zprávy zvané „tweety“. Twitter byl vytvořen v roce 2006 a rychle si získal mnoho příznivců. V roce 2012 existovalo více jak sto milionů uživatelů, kteří posílali kolem 340 milionů zpráv. Tato síť je největším konkurentem facebooku (Chaffey, 2016). Google+, renren, LinkedIn, Pinterest, tumbdlr a další Facebook s Twitterem dokázaly vytlačit nebo spolknout většinu ostatních sítí. Existuje ale řada dalších, které se dokázaly uchytit a fungovat na trhu. Google představil svou sociální platformu Google+, která nezískala takovou oblíbenost jako dvě předchozí sítě. V Číně, kde byl Facebooku zakázán vstup na trh, vyrostla další sociální síť zvaná renren. Pro profesionály shromažďující pracovníky různých odborností vznikla síť LinkedIn (Chaffey, 2016).

21

2.3.4 Emailing Tak jako v reálném světě existují letáky, které dostáváme do poštovních schránek, existuje i v internetovém prostředí podobná varianta. Jedná se o emailing, neboli rozesílání reklamních emailů. Tato varianta elektronického marketingu je velice oblíbená, ale nepříliš úspěšná. Pro fungování emailových reklamních kampaní je potřeba mít seznam příjemců, kteří dali své svolení k zasílání reklamních materiálů. Problémem je, že mnoho lidí nechce číst reklamní emaily a brání se pomocí spam filtrů, nebo emaily jednoduše maže. Faktor zaujmutí je u emailů velmi nízký, oproti SEM a reklamě na sociálních sítích, kde je možné lépe cílit na uživatele a nedávat jim možnost si reklamy odfiltrovat (pokud nemají rozšíření prohlížeče na blokování reklamy) (MailChimp, 2001). I přes své nedostatky je emailing užitečný a pokud máme seznam uživatelů, kteří stojí o reklamní emaily (například zákazníci, co u nás nakoupili), tak je efektivita poměrně veliká a provoz relativně levný (MailChimp, 2001). 2.3.5 Elektronické poradenství a zákaznický servis V elektronickém podnikání chybí lidská složka, tedy osobní kontakt, kdy prodejce může bezprostředně pomoci zákazníkovi s výběrem a nákupem. U elektronických obchodů je to řešeno pomocí služeb Instant Messaging, které dovolují okamžitou komunikaci mezi zákazníkem a správcem obchodu. Pro oficiální komunikaci, kterou je odesílání zpráv o objednávkách a vyřizování reklamací, se ve většině případů používá elektronická pošta. Další možností je vytvoření telefonického centra, které telefonicky řeší objednávky. 2.4 Elektronický obchod na mezinárodním trhu Internet nezná hranic a zákazníci se častěji rozhlížejí po elektronických obchodech, za hranicemi jejich země. Nákup a prodej přes internet tyto hranice stírá, ale zákazník a prodejce jsou odděleni velkými vzdálenostmi a řadou právních a obchodních překážek.

22

2.4.1 Problémy a specifika – Technická infrastruktura Elektronický obchod je virtuální portál, jenž je umístěn na specializovaném počítači – serveru. Tento stroj je zapojen do globální sítě Internetu, která zprostředkovává vazbu portálu na návštěvníky. Server je většinou hardwarově dimenzován, aby zvládal velkou návštěvnost a zatížení s ním spojené. V případě, že není dostatečná kapacita serveru, tak by se jako první mělo přistoupit k optimalizaci aplikace. Při použití elektronického obchodu na mezinárodní prostředí je však potřeba řešit i Geoload (Hutnchins, 2015). Geoload Geografická vzdálenost mezi serverem a uživatelem není v případě národního prostředí problémová. Komplikace mohou nastat v mezikontinentální komunikaci. V situaci, kdy je elektronický obchod umístěn např. na serveru v Evropě a uživatel je v Americe, tak může docházet k latenci spojení a zpožďování přenosu požadavků. Přenos je většinou realizován po rychlých páteřních linkách, ale i přesto může docházet k citelnému zpomalení načítání prezentace elektronického obchodu (Hutnchins, 2015). Řešením pro tento problém je přidání dalšího serveru v Americe a zavedení funkcionality pro balancování zátěže podle geografické lokalizace uživatele. Americký server pro americký kontinent a evropský server proevropské zákazníky. Zavedením tohoto postupu dojde i ke snížení zátěže na serverech a zvýšení rychlosti načítání. Tento postup má také své nevýhody, kterými je zvýšení složitosti hardwarové základny a nutnost implementace heuristiky pro synchronizaci dat na serverech. Pro zavedení tohoto systému je potřeba zvážit faktory, kterými jsou množství zákazníků z dané lokality a složitost spouštěné aplikace. Platební metody Smyslem elektronického - jako každého jiného podnikání - je generovat zisk. Prodáváním zboží a služeb nabízených v elektronickém obchodě vytváříme výnosy. K tomu je však potřeba transakci realizovat. Toho dosahujeme pomocí procesů, které obecně nazýváme platební metody (Hutchins, 2015). Nejjednodušší a základní je platba na dobírku (při převzetí zboží). Nevýhodou je zdržení převodu finančních prostředků, který je realizován v době převzetí zboží zákazníkem. Pro prodejce jsou zajímavější

23

transakce pomocí elektronických platebních metod. Tyto způsoby realizují přenos finančních prostředků v momentě vytvoření objednávky. Jedná se o platbu za slib předání zboží. Většinou pak peníze přechází od zákazníka přes platební autoritu, která spravuje danou platební metodu, a až následně k prodejci. Každou z metod je potřeba implementovat a nechat povolit danou platební autoritou. To zvyšuje náklady na provoz a pořízení a v důsledku toho provozovatele nutí omezovat nabízení platební brány. Mezi tyto metody patří: platba platební kartou, Giropay, PayPal a další. Každý národ preferuje většinou jinou platební metodu a neexistuje žádný globální způsob, který by pokryl potřeby světové populace. Často se stává, že příslušníci určitého národa preferují lokální platební metody. Přidáním těchto metod je možné zvýšit zisk v řádech desítek procent. Je finančně a časově náročné implementovat řadu lokálních metod, a proto se většinou přidávají metody, které pokryjí maximum požadavků zákaznického sektoru. V nejlepším případě je daná metoda globální a použitelná pro více států. V Americe se bude jednat především o platbu platební kartou a systémem PayPal. Globální obchody, které se zaměřují na Ameriku, by měli mít implementované minimálně tyto dva způsoby. Situace v Evropě je rozdílná. Každá země má jiný jazyk a v řadě případů i jinou měnu, než euro. V tomto prostředí není žádná platební brána, která by se dala aplikovat na všechny země. Mezi nejčastější platební metody patří platba platební kartou, GiroPay, PayPal, Proxypay, Sofortungweisung a další. Ve Španělsku je sto procent plateb na elektronických obchodech realizováno kreditní kartou Visa, MasterCard a American Express. Ve Francii se jedná pouze o šedesát procent a v Německu pouze o třicet procent. Dalším příkladem může být Indie a Čína, kde zákazníci preferují především platbu na dobírku (Hutchins, 2015). 2.4.2 Problémy a specifika – Logistika Rychlý rozvoj internetu je důvodem dynamických změn a zvyšování objemu obchodovaného zboží na mezinárodním trhu. Provozovatel elektronického obchodu může využitím nadnárodní dopravy na mezinárodním trhu zvýšit své tržby až v řádu desítek procent (Hutchins, 2015). Transport zboží přes národní hranice podléhá řadě

24

regulací a překážek. Vlády a úředníci vytvářející tato opatření jsou těmi, kdo nejvíce ovlivňují velikost mezinárodní dopravy. Společnost, která se chce uchytit na mezinárodním trhu, musí respektovat všechny regulace, cla, daně, dovozní a vývozní podmínky. Některé vlády omezují import zboží do určitých zemí za pomocí licencí a dalších nástrojů (Hutchins, 2015). 2.4.3 Problémy a specifika – Zákaznická podpora Neboli podpora prodeje a poprodejní servis. Se zákazníkem je nutné komunikovat a starat se o něho. V kamenné prodejně je vždy prodejce, který zákazníkovi poradí a pomůže. V případě elektronického obchodu jsou pro tyto účely připraveny formuláře a online chat napojený na zákaznickou podporu daného obchodu. Poprodejní servis zahrnuje řešení reklamací a obecnou pomoc s nakoupeným zbožím nebo službou. Pro realizaci tohoto servisu využíváme nástroje jako emailovou komunikaci, online chat a telefonickou podporu. Elektronická pošta neklade takové náklady na realizaci a správu. Telefonická podpora a online chat je zase rychlejší a pro zákazníky příjemnější a obecně oblíbenější. Pro tyto typy okamžité komunikace je potřeba mít alokovaného zaměstnance, který bude požadavky od zákazníků odbavovat. Kromě technických problémů na realizaci jsou zde další, se kterými se setkáváme v mezinárodní komunikaci. Jedná se například o jazykové bariéry a časový posun mezi zemí prodejce a zákazníka (Hutchins, 2015). 2.4.4 Problémy a specifika – Regulační bariéry Jednotlivé problémy a specifika popíši v následujících odstavcích. Obchodní politika a její nástroje Evropská disponují řadou nástrojů pro ochranu zájmů svých členských zemí a pro prosazování otevřeného obchodního systému. Tyto nástroje využívá pro potírání nekalých obchodních praktik. Na národní úrovni provádí tuto obranu úřady pro ochranu hospodářské soutěže (Janatka, 2004).

25

Nástroji této politiky jsou například (Janatka, 2004): Clo, Kvóty, Antidumpingová opatření, Embarga, A další, včetně neviditelných překážek dovozu.

Tyto nástroje jsou obecně používány při prosazování obchodní politiky států a společenství. V následujících kapitolách dále rozvedu ta opatření, která se více dotýkají elektronického podnikání na mezinárodním trhu. Nekonzistence v regulacích Podnik, který vstoupí na trh, se přizpůsobuje všem regulacím a překážkám dovozu Pro úspěšné fungování podniku je potřeba splnit podmínku časové konzistence regulací. Zde nastává problém, protože elektronický trh se rychle vyvíjí a správci regulačních nástrojů se tomu musí přizpůsobovat. Výše zmíněné platí i země s rozvinutou ekonomikou (USA). I v těchto zemích se vedou debaty o způsobech a možnostech aplikování daní na platby prováděné na elektronických obchodech. V porovnání s rozvojovými zeměmi se můžeme dočkat ještě větších problémů a nekonzistencí (Khurana, 2014).. Lokální dodavatelé – výrobci Vlády a potažmo i politici jsou odpovědní svým voličům, občanům země, ve které vládnou. Není tedy divu, že pomocí různých ochranářských opatření upřednostňují lokální výrobce a dodavatele oproti zahraničním. Toto preferování domácích firem před zahraničními je určitou formou protekcionismu. Zvýšený nárůst tohoto chování byl v poslední době způsoben realitní krizí z roku 2009. Pokud se firma chce na takto chráněném trhu uplatnit, tak by měla zvážit vytvoření lokální pobočky nebo dceřiné společnosti. Díky ní by překonala lokální ochranu a mohla by v dané zemi rozvíjet a získávat nové zákazníky (Khurana, 2014).

26

Regulace prodeje specifického zboží Každá země s fungující vládou se ve svém zákonodárství věnuje zboží, které je z některého důvodu buď úplně zakázáno prodávat, nebo podlého různým restriktivním opatřením. Jedná se většinou o kategorie zboží, jako jsou zbraně, alkohol, drogy, některé druhy léků a potravin, a další. Některé druhy zboží mají regulovaný prodej například podmínkou dosažení plnoletosti, právní způsobilosti. Věk, který je brán jako dosažení plnoletosti, je různý v různých zemích. Další regulací může být požadavek na správné etiketování potravin. Taková etiketa pak musí obsahovat informace o ingrediencích, nutriční hodnotě, minimální trvanlivosti, konzervantech a dalších. Elektronické podnikání musí splňovat tyto požadavky a operovat v jejich rozmezí. V případě nesplnění se předmět podnikání ocitá v rozporu se zákonem a podle toho s ním bude zacházeno (Khurana, 2014). Zákonná ochrana prodávajícího Státy neposkytují právní ochranu jenom svým občanům. Legální ochranu získává i prodávající. Této ochrany se mu může dostat od soudů a kompetentních autorit. Ne každá země má dostatečně silný právní a soudní systém a ne vždy je možné se domoci ochrany v rozumném časovém intervalu. Prodejce provozující elektronický obchod splní regule mu zadané zákoníkem, ale v tom samém případě se o něj nemůže opřít a bránit svá práva (Khurana, 2014). 2.5 Způsoby řízení vývoje programů Vývoj programů a jejich řízení je celkem novým odvětvím (Laudon, 2008). První způsoby řízení vývoje nebyly přímo uzpůsobeny pro výrobu programů. Vycházeli z průmyslové výroby a nepočítali s možnostmi konstantního měnění požadavků. V následujících podkapitolách rozvedu tři základní způsoby vývoje. 2.5.1 Vodopádový vývoj Vodopádový model vývoje byl prvním představeným procesním modelem. Často je nazýván lineárním sekvenčním modelem životního cyklu. Jeho výhodou je jednoduchost na porozumění a použití. Ve vodopádovém modelu musí být každá fáze kompletně ukončena před tím, než začne další fáze. Jednotlivé fáze na sebe navazují a

27

celkový proces teče jako vodopád z jedné fáze na druhou. Původ této metody pochází z výrobního průmyslu, ve kterém je změna požadavků v průběhu výroby finančně náročnou záležitostí. Tento typ vývoje se používá pro malé projekty, kde jsou od začátku známy všechny požadavky (ISTQB exam certification, 2005). Na konci každé fáze dochází ke zhodnocení, zda je projekt na správné cestě, a k rozhodnutí, jestli pokračovat ve vývoji. V tomto modelu je vždy první dokončena fáze vývoje a až pak následuje fáze testování. Jednotlivé fáze se nikdy nepřekrývají (ISTQB exam certification, 2005). 2.5.2 Agilní vývoj Agilní softwarový vývoj představuje metodologii pro vývoj programů založenou na interaktivním vývoji, kde se požadavky a řešení vyvíjí skrze spolupráci v týmu. Agilní metody, nebo Agilní procesy, se snaží o disciplinované řízení projektů, kde důležitou částí jsou časté inspekce a adaptace požadavků. Jedná se o filozofii řízení, která podporuje týmovou spolupráci, vlastní časový management a zodpovědnost za plněné úkoly. Agilní vývoj je sada technických praktik pro vývoj, díky kterým je možné rychle a kvalitně vyvíjet software (Manifesto for Agile Software Development, 2001). Koncept vychází z Agilního Manifestu. Tento dokument byl vytvořen skupinou sedmnácti vedoucích postav v softwarovém podnikání a reflektuje jejich zkušenosti z branže. Definuje, co by se mělo a nemělo dělat při softwarovém vývoji (Manifesto for Agile Software Development, 2001). 2.5.3 Scrum Scrum je součástí Agilního vývoje. Jedná se o lehký a nejpoužívanější procesní rámec pro Agilní vývoj. Procesní rámec v tomto případě definuje určitý set pravidel, které je nutné dodržovat, aby bylo dosaženo konzistence v průběhu procesu, Mezi tato pravidla patří využívání vývojových cyklů zvaných Sprinty. Dalším pravidlem je například párové programování, kdy jeden programátor píše kód a druhý ho reviduje. To, že se jedná o lehký procesní rámec, znamená, že množství procesů je udržováno na nízké úrovni, aby se maximalizoval čas na produktivní práci (James, 2013).

28

Procesní koncept řízení Scrum se od ostatních forem agilních procesů odlišuje specifickým konceptem a pravidly (James, 2013). Tato pravidla se dělí na role (Productowner, Scrummaster, a další), artefakty a časové boxy. Scrum nasazujeme v případech, kdy je potřeba zvládnout komplexní softwarový a produktový vývoj, za pomocí iterativní a inkrementální praxe. Díky využití tohoto konceptu se výrazně zvyšuje produktivita a spotřebovaný čas oproti klasickému vodopádovému přístupu. Scrum dovoluje společnostem se plynule přizpůsobovat rychle se měnícím požadavkům a díky tomu vytvářet produkt, který splňuje cíle společnosti. Celkově můžeme říci, že Scrum pomáhá společnostem (James, 2013):

zvyšovat kvalitu dodávaného softwaru, lépe se vyrovnávat se změnami, dodávat lepší časové odhady bez toho, aby jejich vytváření trvalo příliš dlouho, kontrolovat projekt, jeho rozvrh a stav, ve kterém se nachází.

2.6 Programovací jazyky Elektronické obchodování se odehrává na internetu a objektem tohoto podnikání jsou obchody vytvořené programováním a umístěné na speciálních serverech. Pro realizaci takového portálu k obchodování se používá řada programovacích jazyků. Některé jsou použité pro jádro systému (PHP, Java, ..), další na databáze (MySQL, PostgreSQL, ..) a některé na zobrazování informací (HTML, css). Tyto systémy jsou většinou stavěné jako MVC platformy, kde M představuje model (data), V znamená view (pohled na data) a C jako Controller (práce s daty) (Gutmans, 2008).. 2.6.1 PHP Tento programovací jazyk je používán v jádru většiny internetových stránek. Jedná se o open source serverový skriptovací jazyk. Provedení skriptu probíhá před tím, než jsou data poslána uživateli. Spuštění skriptu probíhá na serveru, kde je program interpretován a provede příkazy v něm uvedené. Tyto skripty mají příponu php a jsou

29

považované jako dynamické Huml stránky. Důvodem je, že generovaná HTML struktura se liší podle toho, jak je proveden php skript (Gutmans, 2008). 2.6.2 MySQL Elektronický obchod a ani žádný jiný systém nemůže fungovat bez dat. Ta se ukládají do struktury zvané databáze. K ní je možné přistupovat pomocí open source systému řízení relačních databází. Nejznámější a nejpoužívanější ve světě internetu je MySQL. Díky tomuto a jiným systémům je možné přistupovat k databázovým tabulkám, jako objektům s vazbami na jiné objekty. Základní typy přístupu k databázi používanými v MySQL jsou InnoDB a MyISAM. MyISAM je rychlejší, protože posílá požadavky do databáze a nečeká na potvrzení, zatímco InnoDB je sice pomalejší, ale také spolehlivější, protože čeká na potvrzení příkazu (Nixon, 2015). Existují i jiné systémy pro řízení databází. Mezi ty, které se používají v internetovém prostředí, patří na příklad: PostgreSql, SQLite, MongoDB a další (Nixon, 2015). 2.6.3 Javascript Je skriptovacím jazykem vyvinutým společností Netscape, který dovoluje autorům webových stránek vytvářet interaktivní stránky. Ačkoliv tento jazyk má mnoho vlastností a strukturu podobnou jazyku Java, tak byl vyvíjen nezávisle na něm. Javascript dovoluje interagovat se zdrojovým kódem ve formátu Huml, díky čemuž mohou tvůrci vylepšovat své stránky s dynamickým obsahem bez opakovaného načtení webu. Tento jazyk je jako open source využíván mnoha společnostmi bez nutnosti kupovat licenci. Za dobu své existence vznikla řada nadstaveb tohoto jazyka, které rozšiřují jeho funkčnost a zjednodušují jeho využití na internetu (Nixon, 2015). Jquery Knihovna byla poprvé představena v září 2005 (Nixon, 2015). Od té doby si získala mnoho příznivců. Jquery umožňuje zjednodušit používání událostí, procházení HTML dokumentem, animace a správu ajaxových požadavků (asynchronní javascript používaný pro asymetrickou komunikaci se serverem). Cílem této knihovny je zjednodušit vytváření skriptů fungujících na straně klienta.

30

Jquery je zadarmo, open source a s otevřenou licencí, která dovoluje jeho používání kýmkoliv. V roce 20112 byla tato knihovna používaná na víc jak polovině nejlepších internetových stránek.(Nixon, 2015) AngularJS Tato knihovna je vyvíjena a spravována společností Google a komunitou profesionálů a společností. Byla poprvé vydána v roce 2010 a jedná se o open source knihovnu pro vytváření jedno stránkových webových aplikací. Záměrem této knihovny je zjednodušit vývoj a testování aplikací tím, že vývojářům poskytuje koncept MVC (Model ViewController) pro práci s daty (AngularJS, 2010). Angular funguje tak, že první načte celou strukturu HTML stránky a vytvoří si z ní objekt spárovaný s její strukturou (AngularJS, 2010). Díky dvousměrné vazbě zjednodušuje práci se stránkou a umožňuje s ní jednodušeji pracovat. V době psaní této práce je vydána nová verze Angular 2, která mění základní paradigmata fungování a je připodobňována ke knihovně React. React Javascriptová knihovna, která je spravována především společností provozující Facebook (React, 2013). Pomocí této knihovny je umožněno funkcionalitu vidět a pracovat s daty, která jsou vygenerována ve formátu HTML. Pomocí vlastních HTML značek jsou přidávány funkční komponenty rozšiřující základní HTML strukturu. Model fungování je určen konceptem „Data tečou dolů“. Jedná se o směr přesunu datových informací z Reactu, který zaplňuje HTML strukturu. Vnořené komponenty nemohou ovlivňovat další komponenty. To je možné pouze funkcemi pro zpětné volání. Je využíván na jedno-stránkových aplikacích pro svou efektivitu v práci s daty a čistým oddělením komponent. 2.6.4 HTML a CSS Internetová stránka je popsána a prezentována pomocí značkovacího jazyka HTML. Tento jazyk představuje způsob zápisu elementů a obsahu, který je prohlížeči překládán

31

do podoby čitelnější pro uživatele. Poslední verze tohoto jazyka nese číslo 5 a představila řadu nové funkcionality, mezi které patří Canvas a WebGL. Canvas element dovoluje dynamické skriptovatelné renderování dvou rozměrných tvarů a bitmapových obrázků. Jedná se o procedurální model, který podle definovaných tvarů vytváří bitmapu. Rozšířením je WebGL, která je integrované do všech prohlížečů a pomocí Javascriptové knihovny dokáže v canvas elementu generovat a interagovat s trojrozměrnými objekty (Nixon, 2015). HTML udává strukturu stránky a její obsah. Internetové stránky mají každá jiný vzhled. Ten je definován pomocí kaskádových stylů, neboli CSS. Tento jazyk byl primárně vytvořen, aby separoval obsah dokumentu od jeho prezentace, která představuje vzhled, použité barvy a fonty. CSS funguje na principu kaskády, kdy vrchnímu elementu definujeme specifickou vlastnost. Tato vlastnost je na principu kaskády aplikována na všechny vnořené elementy (Nixon, 2015). 2.7 Typy elektronického obchodu a varianty jeho hostování Elektronický obchod je aplikací fungující na počítači připojeném do internetu. Aplikace můžeme budovat následujícími způsoby (Dvořák, 2005):

Vlastní výstavbou – stavění na „zelené louce“. Výstavba systému od začátku. Výhodou je volnost úprav kódu bez nutnosti placení poplatků. Nevýhodou jsou náklady na její výstavbu a udržování.

Krabicové řešení – zpoplatněná varianta aplikace. Je uzavřená změnám a nedovoluje přidávání dodatečné funkcionality.

Pronájem aplikace – varianta, která nabízí rychlé dodání elektronického obchodu za pravidelnou úplatu. Nevýhodou je závislost na dodavateli a problémovost dodatečných úprav.

Z výše popsaných variant přichází v úvahu způsob vlastní výstavba. Pro začátek doporučuji využít některou z variant open source platforem elektronických obchodů. Tyto aplikace mají otevřené kódy, do kterých je možné zasahovat a rozšiřovat

32

funkcionalitu podle požadavků. Výhodou je již postavený systém, který pouze rozšiřujeme, aby měl požadovanou funkcionalitu. Použitou variantu aplikace je potřeba umístit na specializovaný počítač připojený k internetu, aby byl dosažitelný pro uživatele. Toto umístění se nazývá hostování aplikace a jeho varianty jsou následující (Sedlák, 2012):

Soukromý server – počítač je dedikovaným serverem a jeho pořízení a zapojení do sítě je možné pouze provozovateli - nejdražší varianta;

Server hosting – server je pronajímán u poskytovatele; Server housing – server je vytvořen provozovatelem, ale je umístěn

k poskytovateli, aby zajistil dostatečnou konektivitu; Sdílený hosting u poskytovatele – pronajímána je pouze část serveru, který je

sdílen mezi více uživateli - nejlevnější varianta s nejméně možnostmi rozšiřování.

Projekt bude vyžadovat instalaci dodatečných modulů a programů. To eliminuje variantu sdíleného hostingu. Firma nemá technické zázemí a kapacity na provozování vlastního serveru. Nejlepší variantou pro společnost bude využití Server hostingu s možností instalace dodatečných programů a s přístupem do systému. 2.8 Formáty souborů používaných pro elektronickou komunikaci EDI, neboli Electronic Data Interchange, je termín, který v obecné rovině označuje vzájemnou výměnu dat v elektronické formě. Elektronická komunikace znamená spolupráci dvou a více aplikací, které si mezi sebou vyměňují určitá data. Tato data musí být správně strukturovaná podle předem daných syntaktických pravidel, aby byla zachována čitelnost ve všech aplikacích. EDI je zastaralou formou komunikace a v současné době má řadu nástupců, kteří jsou nositeli dat nyní (DeJesus, 2001). XML (Extensible Markup Language) je rozšířený značkovací jazyk, podobný na HTML (DeJesus, 2001).. Dokument vytvořený ve formátu xml se především snaží předávat

33

obsah a nezatěžuje se jeho prezentací. Jeho využití je například pro přenos nebo zálohování dat. CSV je formátem pro ukládání tabulkových dat. V souboru jsou jednotlivé hodnoty sloupců odděleny speciálním znakem, který je odděluje. Tento formát představuje starší jazyk, který je nahrazován novějším XML (Dvořák, 2005). V Javascriptu se používá formát dat JSON (JavaScript Object Notation) představující serializovaná data, která předtím představovala objekty a pole. Tato data jsou reprezentovaná jako řetězec, který je možné jednodušeji přenášet a ukládat (DeJesus, 2001).

34

3 Analýza současného stavu V předchozí kapitole jsem provedl rozbor teoretických východisek pro oblast elektronického obchodu. Následující podkapitoly se budou věnovat analýze současného stavu a požadavků na projekt. 3.1 Specifikace společnosti

35

3.2 Popis projektu

36

3.3 Požadavky na projekt

37

3.3.1 Nástroj XXX

38

3.3.2 Nástroj pro XXX

39

3.3.3 Specifikace frontendu 3.3.4 Specifikace backendu

40

41

3.4 Platformy elektronického obchodu Ze zadání společnosti XXX vyplývá, že si přejí, aby vytvářená aplikace byla postavena na open source systému elektronického obchodu. Firma si nepřeje stavět obchod celý od začátku pomocí některého frameworku jako např. Nette nebo Zend. Pro další analýzy budu uvažovat pouze předpřipravené aplikace s otevřeným kódem, které je možné snadno rozšířit pomocí přídavných modulů, které nezasahují do jádra systému (Wood, 2015). Mezi nejčastěji používané platformy obchodů patří následující (Wood, 2015):

Magento CommunityEdittion PrestaShop OpenCart WooCommerce OsCommerce.

3.4.1 Magento Společnost, stojící za platformou Magento, vydává dvě verze této platformy. První verzí je Magento Enterprise Edition a jedná se o jejich vlajkovou loď, kterou používají například společnostiNike nebo Samsung a stojí přibližně 16 000 USD za rok. Jejich další variantou je Magento Community Edition. Tato verze obsahuje řadu rozšířené funkcionality, ale jedná se o open source software. Funkcionalita obchodu je rozšířitelná pluginy, které vyvíjí komunita uživatelů. Je však možné nakupovat tyto pluginy i u

42

profesionálních společností. Tento systém je díky své velké komunitě a škálovatelnosti považován za nejlepší na světě (Magento, 2008). 3.4.2 Opencart Tato platforma je vhodná především pro malé podniky, které nemají mezi zaměstnanci programátory. Systém je jednoduší, než například Magento nebo dále zmíněný PrestaShop. Díky tomu, že se jedná o jednodušší systém tak rychlost načítání stránek je velmi vysoká. Nedostatek funkcí lze doplnit pomocí připojitelných modulů. Problém může nastat v případě připojení příliš mnoha modulů, které spolu nemusí být kompatibilní a zpomalí běh systému (Opencart, 2009). 3.4.3 PrestaShop PrestaShop je jeden ze systémů, který není přímo vyvíjen komunitním systémem, ale jednou určitou společností. Ta dává svůj systém volně pro užití a vydělává na prodeji rozšiřujících modulů a specifickém řešení. Okolo této platformy vznikla velká komunita, která pomáhá vyvíjet nové moduly. Samotné řešení je dostatečně robustní, aby dokázalo vyhovět požadavkům kladeným na velké e-commerce řešení. PrestaShop má velmi vyvinutý systém pro vytváření informačních výkazů a sledování efektivity obchodu (PrestaShop, 2007). Jednotlivé platformy mají každá své výhody. Pro řešení na tomto projektu se však jeví jako nejlepší právě systém PrestaShop především díky své velké oblíbenosti a rozšíření, robustnosti řešení a záruce kontinuálního vývoje. Tato platforma zvládá i rozšířenou funkcionalitu pro správu více obchodů a má ve své programové výbavě i možnost webservice, neboli externího napojení na systém. Pro vývoj nového obchodu doporučuji platformu PrestaShop.

43

3.5 Ekonomická náročnost V předešlých kapitolách jsem formuloval požadavky společnosti na projekt a vybral platformu elektronického obchodu, která by byla vhodná pro realizaci. Díky využití open source platformy nebude nutné implementovat elektronický obchod od začátku. Stále však zbývá řada funkcí, kterými bude nutné rozšířit systém. Přesný odhad je možné stanovit až podrobným zkoumáním úkolů a návrhem jejich řešení. Kvalifikovaným odhadem mohu stanovit, že implementační práce zaberou minimálně 1000 hodin práce. Tento odhad je pouze orientační a bude rozšířen detailnějším průzkumem v případě, že analýzy podpoří realizaci projektu. 3.6 Analýzy Tato kapitola se věnuje prozkoumání vybraných aspektů samotného projektu. K analýze bude využita řada základních metod pro identifikování přínosů a hrozeb projektu a prozkoumání tržního okolí, ve kterém se bude pohybovat. Na základě provedených analýz stanovím míru pravděpodobnosti úspěchu projektu a od toho odvozené doporučení pro jeho realizaci. 3.6.1 Situace na trhu

Obrázek 1: Logo systému PrestaShop (zdroj: www.prestashop.com)

44

45

3.6.2 Porterova analýza oborového prostředí Podniky jsou ovlivňovány vnějšími silami působícími na ně. Pomocí Porterovy analýzy oborového prostředí prozkoumám pět jeho základních složek, kterými jsou konkurenční rivalita, hrozba vstupu nových konkurentů na trh, hrozba vzniku substitutů, vliv odběratelů a vliv dodavatelů (Fotr, 2011).

46

Konkurenční rivalita Oblečení je velmi rozšířeným obchodním artiklem, který je nabízen mnohými dodavateli. Ti zaplavují trh nepřeberným množstvím nejrůznějších druhů oblečení. Samotná trička jsou jednoduše vyrobitelná s mnoha možnostmi potisku, které jsem již zmínil výše. Hrozba vstupu nových konkurentů na trh

47

Hrozby vzniku substitutů Vliv odběratelů (kupujících) Zákazníci nejsou omezováni při výběru dodavatele. Náklady na změnu dodavatele jsou v tomto případě nulové. Proto se firmy snaží dodávat přidanou hodnotu ke zboží, a tím podporovat loajalitu svých zákazníků a přivádět nové. Cena zboží je konkurenčním prostředím snižována za současného zvyšování kvality dodávaného zboží a služeb. Firmy se o zákazníky musí ucházet. Mohu konstatovat, že vliv odběratelů je vysoký a firma působící na tomto trhu musí trvale monitorovat a vyhodnocovat chování a přání zákazníků. Vliv dodavatelů 3.6.3 PEST analýza V předešlé kapitole jsem krátce posoudil oborové prostředí, ve kterém se projekt nachází. Pro zhodnocení faktorů ovlivňujících projekt a činnosti s ním spojené použiji

48

PEST analýzu, pomocí níž prozkoumám faktory v politických, ekonomických, společenských a technických oblastech. Politické faktory Signifikantní je i výše DPH, kterou si nastavují samotné vlády a jejíž zvyšování má vliv na růst příjmů státního rozpočtu. Tato daň je jedním ze základních opatření volených vládou dané země. Zvyšování DPH je však navázané na růst cen, což se může negativně odrazit na objemu prodávaného zboží a snížení jeho spotřeby. Důsledkem je pak pokles celkové výše vybrané daně. Růst cen je nepopulární mezi lidmi a má negativní dopad na volební preference politických stran. Výměna vládnoucích stran se pak odráží ve změnách v přijímaných zákonech a ekonomických koncepcích zemí. Ekonomické faktory

49

Společenské faktory Technické faktory Elektronické obchodování je poměrně novým odvětvím, které však zažívá bouřlivý rozvoj spojený s pokroky v počítačích a propojení na internetu. Tempo vývoje je rychlé a společnosti musí investovat do inovací, aby se udržely na dostatečné technologické

50

úrovni. Firmy musí co nejlépe předvídat budoucí vývoj technologií a analyzovat vliv jejich technických změn a dopadů na vnitřní a vnější podnikové prostředí. Nejedná se pouze o materiální zabezpečení a technologickou úroveň obchodu, ale je potřeba sledovat také rozvoj marketingových technik, které podniku zajistí udržení stávajících zákazníků a umožní získávat nové. 3.6.4 SWOT analýza projektu Samotný projekt blíže popíši a zhodnotím pomocí SWOT analýzy. V této kapitole rámcově vytyčím silné stránky projektu a rovněž i jeho stránky slabé. Dále posoudím, jaké jsou potenciální rozvojové příležitosti projektu a na druhé straně i hrozby s ním spojené. Ke každé oblasti vypracuji faktory podle toho, jestli mají vnitřní nebo vnější původ a jestli jsou pro projekt škodlivé nebo výhodné (Doležal, 2009). Tabulka 1: Oblasti SWOT analýzy projektu (zdroj: netmba.com)

Pomocné Škodlivé Vnitřní původ Silné stránky Slabé stránky Vnější původ Příležitosti Hrozby

Silné stránky Slabé stránky

51

Příležitosti Hrozby

52

3.6.5 Závěr analýz

53

4 Vlastní návrh řešení Projekt bude realizován na platformě PrestaShop, která je postavena na programovacích jazycích PHP a MySQL. Realizaci projektu navrhuji pomocí metody Scrum, která je součástí agilního vývoje a umožňuje manažerům a programátorům nejlepší kontrolu nad projektem. Jako přípravu projektu jsem ve spolupráci s programátory vypracoval seznam úkolů, které jsem rozdělil do čtyř sprintů, které jsou na sebe navazujícími úkoly. Po dokončení každého sprintu bude docházet ke zhodnocení a kontrole zbývajících úkolů. 4.1 První sprint úkolů První fáze projektu otestuje správné nadefinování úkolů a reálnost navrhovaných změn. Pro jednotlivé role realizátorů jsou cíle následující: Systémový programátor

54

Frontendový vývojář Manažer projektu 4.2 Druhý sprint úkolů Systémový programátor

55

Frontendový vývojář Manažer projektu 4.3 Třetí sprint úkolů Systémový programátor

56

Frontendový vývojář Manažer 4.4 Čtvrtý sprint úkolů Systémový programátor Frontendový vývojář

57

Manažer 4.5 Shrnutí sprintů a ekonomické náročnosti

58

4.6 Marketingový plán

59

4.6.1 SEO Elektronický obchod je stavěn od začátku na platformě PrestaShop. Díky účasti manažera na tvorbě obchodu je možné již při vývoji dávat pozor na správnou strukturu stránek a nedovolit programátorům změnit strukturu webu tak, aby nevyhovovala standardům. Především se jedná o správné využívání sémantických značek a umožnění editace textových polí. Důležitým bude i vytvoření obsahu, který bude možné dohledat ve vyhledávačích. Každý produkt a kategorie bude mít nastavené meta značky. Nedílnou součástí budou i nadpisy a textový popis, který bude vytvářen se zaměřením na vybraná klíčová slova. Všechny tyto stránky budou uvedeny v mapě webu přístupné pro roboty vyhledávacích portálů. Tato opatření a vylepšení jsou podrobněji popsaná v teoretických východiscích práce v kapitole 2.3.2. 4.6.2 SEM Pro zavedení a nastartování obchodu bude využito marketingových kanálů vyhledávacích portálů. Možnosti promování elektronického obchodu tímto způsobem jsou popsané v kapitole 2.3.1 Search Engine Marketing.

60

Pro tento projekt navrhuji využít vyhledávač Google a jeho službu Google AdWords. Ta nabízí nejširší pokrytí a provázání s analytickým nástrojem Google Analytics. Pro zobrazení reklamy navrhuji koncept PPC, kdy by provozovatel platil za každý „proklik“ na svou stránku. Tyto reklamy se vážou na klíčová slova zadávaná do vyhledávače. Pro základní promování navrhuji využít následující klíčová sousloví v angličtině a jejich ekvivalenty v němčině: Předcházející sousloví jsou pouze základní návrhy, které byly vybrány pomocí plánovače klíčových slov na webu Google AdWords. V závislosti na výši prostředků, které firma pro marketingovou kampaň uvolní, bude naplánován rozpočet pro aplikaci PPC SEM kampaně. 4.6.3 Emailová kampaň Spuštění této kampaně navrhuji s přechodem z testovacího režimu do ostrého provozu. Pro rozesílání doporučuji využít aplikaci MailChimp dostupnou na adrese www.mailchimp.com. Pomocí ní je možné rozesílat strukturované a customizované HTML emaily. 4.6.4 Využití sociální sítě Facebook

61

4.7 Plán marketingové kampaně Marketingové aktivity pro promování elektronického obchodu jsou plánované po spuštění aplikace do provozu. Následující časový plán se odvíjí od bodu nula, kterým je den spuštění v testovacím provozu. V tomto čase se počítá s aplikováním principů SEO, které jsou popsané v předchozí kapitole. Za kontrolu správné optimalizace pro vyhledávače je zodpovědný manažer projektu. Následující tabulka shrnuje použité nástroje a chronologicky je seřazuje.

62

63

5 Zhodnocení návrhu řešení 5.1 Implementace vývojových sprintů

64

65

5.2 Zhodnocení implementace 5.2.1 Elektronický obchod

66

67

68

5.2.2 Nástroj pro XXX

69

70

5.3 Zhodnocení marketingového plánu 5.4 Ekonomické zhodnocení Na tomto projektu pracovali tři realizátoři: systémový programátor, frontendový vývojář a manažer projektu. V přípravné fázi byl vytvořen plán vývoje rozdělený do čtyř skupin úkolů nazvaných sprinty (podle vývojové metody Scrum). V rámci této fáze kooperovali všichni tři pracovníci a jejich hlavním úkolem bylo nejen naplánovat jednotlivé úkoly, ale i ověřit proveditelnost realizace projektu. Přípravná fáze zabrala

71

týden s pracovní dobou 40 hodin. Tento náklad na práci nese společnost a bude proto připočítán do realizace implementace projektu.

72

5.5 Přínosy projektu a návrhy na zlepšení Tento projekt byl velmi náročný na realizaci. Jako klíčovou se ukázala úvodní fáze projektu, ve které jsem ve spolupráci s programátory důkladně prozkoumal a zanalyzoval zadání a navrhl soubor úkolů na realizaci. Z ekonomického zhodnocení lze vyčíst, že díky detailní analýze požadavku a aplikováním rezervy umožňující pokrýt neočekávaná rizika nebyl překročen schválený odhad na realizaci. 5.5.1 Přínosy

73

5.5.2 Návrhy na zlepšení Multishop platforma

74

XXX pro dotykové obrazovky Mobilní prohlížení webových stránek je čím dál častější aktivitou. Je potřeba se tomuto trendu přizpůsobit a nabízet možnost jeho řešení. I vyhledávače, jako je Google, ve svých výsledcích vyhledávání upřednostňují webové stránky uzpůsobené pro mobily. Aplikace pro virtuální realitu Nejnovějším technologickým trendem je virtuální realita. Společnosti se předhánějí, kdo nabídne lepší vybavení pro zobrazení. Výkonné mobilní telefony za pomocí aplikací a speciálního obalu dokážou poskytnout zážitek z virtuální reality každému a bez zbytečných nákladů. Jedná se například o Google Cardboard, nejlevnější headset pro zobrazení virtuální reality, který je vyrobený převážně z kartonu (Google Cardboard, 2015). Uživatelské testování

75

76

Závěr Teoretická část mé práce se zabývá informačními podklady o elektronickém podnikání. Jejich obsahem jsou informace o současném stavu na poli elektronického obchodování a způsobů vývoje softwaru. V analýze současného stavu jsem specifikoval požadavky společnosti na obchod a provedl základní analýzy projektu, abych mohl doporučit jeho realizaci a identifikovat problémy, které se mohou při implementaci vyskytnout. Výsledkem návrhu vlastního řešení projektu jsou čtyři sprinty, kde každý obsahuje sadu úkolů pro systémového programátora, frontendového vývojáře a manažera, který celý projekt vede. Součástí je i návrh marketingové kampaně a určení ekonomické náročnosti projektu.

77

78

Seznam použitých zdrojů AngularJS [online]. 2010. [cit. 2016-05-23]. Dostupné z: https://angularjs.org/ DEJESUS, Edmund X. 2001. EDI? XML? Or Both? In: ComputerWorld [online]. [cit. 2016-05-23]. Dostupné z: http://www.computerworld.com/article/2589882/e-commerce/edi--xml--or-both-.html DOLEŽAL, Jan, Pavel MÁCHAL a Branislav LACKO. 2009. Projektový management podle IPMA. Praha: Grada, 528 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2848-3. DVOŘÁK, Jiří. 2005. Elektronický obchod: studijní text pro kombinované studium. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 78 s. ISBN 80-214-2600-4. FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. 2011. Investiční rozhodování a řízení projektů: jak připravovat, financovat a hodnotit projekty, řídit jejich riziko a vytvářet portfolio projektů. Praha: Grada, 416 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3293-0. Google Cardboard [online]. 2015. [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: https://www.google.com/get/cardboard/ GUTMANS, Andi, Stig Sæther BAKKEN a Derick RETHANS. 2008. Mistrovství v PHP 5. Vyd. 2. Brno: Computer Press, 655 s. ISBN 978-80-251-1519-0. HUTNCHINS, Chris. 2015. The 4 Biggest Challenges Facing International E-Commerce Growth [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://en.motionpoint.com/blog/the-4-biggest-challenges-facing-international-e-commerce-growth/

79

CHAFFEY, Dave. 2016. Global social media research summary 2016 [online]. [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: http://www.smartinsights.com/social-media-marketing/social-media-strategy/new-global-social-media-research/ ISTQB exam certification: Waterfall model- advantages, disadvantages and when to use it. 2005. ISTQB exam certification [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://istqbexamcertification.com/what-is-waterfall-model-advantages-disadvantages-and-when-to-use-it/ JAMES, Michael. 2013. Scrum Methodology [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://scrummethodology.com/ JANATKA, František. 2004. Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské země EU. Praha: ASPI, 295 s. ISBN 80-735-7006-8. JANOUCH, Viktor. 2010. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Brno: Computer Press, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7. KHURANA, Ajeet. 2014. Understanding the Challenges in Cross-Border Ecommerce. In: PitneyBowes [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://blogs.pb.com/ecommerce/2014/02/04/understanding-challenges-cross-border-ecommerce/#sthash.XcANrc2v.dpuf KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. 2013. Marketing management. [14. vyd.]. Překlad Tomáš Juppa, Martin Machek. Praha: Grada, 816 s. ISBN 978-80-247-4150-5. LAUDON, Kenneth C. 2008. E-commerce: business, technology, society. 4th ed. Upper Saddle River: Pearson Prentice Hall, 878 s. ISBN 978-0-13-600645-9.

80

Magento [online]. 2008. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://magento.com/ MailChimp [online]. 2001. [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www.mailchimp.com/ Manifesto for Agile Software Development [online]. 2001. [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://agilemanifesto.org/ NIXON, Robin. 2015. Learning PHP, MySQL, and JavaScript. 4th ed. Sebastopol, CA: O'Reilly, xvii, 505 p. ISBN 978-1-491-91866-1. Opencart [online]. 2009. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.opencart.com/ PrestaShop [online]. 2007. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.prestashop.com/ React [online]. 2013. [cit. 2016-05-23]. Dostupné z: https://facebook.github.io/react/docs/why-react.html SEDLÁK, Mirek a Petra MIKULÁŠKOVÁ. 2012. Jak vytvořit úspěšný a výdělečný internetový obchod. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-3727-7. SWINNEN, Marie. 2015. What you should know about sublimation printing on textiles [online]. In: . [cit. 2016-05-14]. Dostupné z: http://www.rolanddg.de:8000/en/roland-world/blog/what-you-should-know-about-sublimation-printing-textiles TONKIN, Sebastian, Caleb WHITMORE a Justin CUTRONI. 2011. Výkonnostní marketing s Google Analytics. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-3339-2. TŮMA, Ondřej. 2014. Nákupy v zahraničních e-shopech. Jak na DPH a clo [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: http://www.penize.cz/nakupy/293031-nakupy-v-zahranicnich-e-shopech-jak-na-dph-a-clo

81

WOOD, Cara. 2015. 6 of the Best Free Open Source eCommerce Software Solutions. In: Capterra [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://blog.capterra.com/best-free-open-source-ecommerce-software-solutions/

82

Seznam zkratek a pojmů B2B Business-to-Business B2C Business-to-Customer B2E Business-to-Employee B2G Business-to-Government B2A Business-to-Administration WWW World Wide Web SEO Search Engine Optimalization SEM Search Engine Marketing PPC Pay Per Click GyroPay Platební brána PayPal Platební brána ProxyPay Platební brána PHP Hypertext Preprocesor MySQL Databázový systém InnoDB Formát uložiště dat v databázi MyISAM Formát uložiště dat v databázi AJAX Asynchonous JavaScript and XML EDI Electronic Data Interchange CSV Comma-Separated Value XML Extensive Markup Language HTML HyperText Markup Language XHTML Extensible HyperText Markup Language JSON JavaScript Object Notation DPH Daň z přidané hodnoty URL Uniform Resource Locator PR Public Relation

83

Rejstřík

A AdWords, 18, 60 Agilní, 27 Angular, 30 API, 54

B B2B, 15 B2C, 15, 16 B2E, 15 B2G, 15 Backend, 40

C Canvas, 31, 68 Clo, 25 CorelDraw, 35, 36, 37, 56, 66 CSS, 30, 31, 53 CSV, 33

D DPH, 48

E e-commerce, 2, 16, 42 EDI, 32

F Facebook, 20, 30, 44, 60 frontend, 54 Frontend, 39

G Geoload, 22 Giropay, 23, 37 Google, 18, 20, 30, 60, 62, 74

H hosting, 32, 65, 71 HTML, 28, 29, 30, 31, 32, 53, 60, 68

J Javascript, 29, 53, 68 Jquery, 29, 30

K Kvóty, 25

L link-building, 19

M Magento, 41, 42 MVC, 28, 30 MySQL, 28, 29, 53

N Nette, 41

O Off-page, 19 on-page, 18 open source, 28, 29, 30, 31, 36, 41, 42, 43, 57, 65 Opencart, 36, 42

84

P PayPal, 23, 37, 66 PEST, 47 php, 28 Porterova analýza, 45 PostgreSQL, 28 PPC, 18, 60, 62 PrestaShop, 2, 36, 41, 42, 53, 54, 59, 65, 66, 73, 76,

85 Proxypay, 23

S Scrum, 27, 28, 53, 70 SEM, 17, 20, 21, 59, 60, 62 SEO, 17, 18, 59, 61 Sklik, 18 sprint, 53, 54, 55, 56, 63

SWOT, 50

T Twitter, 20

W WebGL, 31 Webservice, 37 WooCommerce, 41

X XML, 32, 33

Z Zend, 41

85

Seznam obrázků Obrázek 1: Logo společnosti XXX ............................ Chyba! Záložka není definována. Obrázek 2: Logo systému PrestaShop ............................................................................ 43 Obrázek 3: Rozdíl mezi ............................................. Chyba! Záložka není definována. Obrázek 4: Typy produktů a jejich návaznost ........... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 5: Nástroj XXX ........................................... Chyba! Záložka není definována. Obrázek 6: Ukázka XXX ........................................... Chyba! Záložka není definována.

86

Seznam tabulek Tabulka 1: Oblasti SWOT analýzy projektu ................................................................... 50 Tabulka 2: Odhadovaný čas pro realizaci fáze č. 1 ... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 3: Odhadovaný čas pro realizaci fáze č. 2 ... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 4: Odhadovaný čas pro realizaci fáze č. 3 ... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 5: Odhadovaný čas pro realizaci fáze č. 4 ... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 6: Odhadovaný čas pro realizaci projektu celkemChyba! Záložka není definována. Tabulka 7: Ekonomická a časová náročnost projektu Chyba! Záložka není definována. Tabulka 8: Návrh marketingové kampaně ................. Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9:Čas strávený na realizaci sprintu č. 1 ....... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 10: Čas strávený na realizaci sprintu č. 2 .... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 11: Čas strávený na realizaci sprintu č. 3 .... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 12: Čas strávený na realizaci sprintu č. 4 .... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 13: Ekonomické zhodnocení implementace projektuChyba! Záložka není definována.

87

Seznam grafů Graf 1: Odhadovaná a realizovaná časová náročnost projektuChyba! Záložka není definována.

88

Seznam příloh

I